Ostrá bolest v hýždi, nebo hamstringu, „střílení“ do nohy, pocit změny citlivosti či slabosti ve svalech dolní končetiny. Také se může objevit jako bolest zad nebo třísla. Ne, nebudeme si povídat o výhřezu ploténky, toto všechno dokáže sval hruškovitý. Prosím, seznamte se.
Sval hruškovitý (m. piriformis) je takový pan herec. Dokáže naprosto dokonale imitovat výhřez ploténky a zamotat tak hlavu nejen nezkušeným lékařům, ale i mnohým kolegům fyzioterapeutům (o laicích nemluvě). Ostatně platí nepsané pravidlo, máš-li v ordinaci člověka, který má sedavé zaměstnání, a bolí ho bedra, podívej se vždy na kyčle. Velká pravda.
Sval zlobivý, pardon hruškovitý, bývá obvykle k nalezení v hloubce pod svaly hýžďovými. Svou působnost rozpíná mezi oblast kosti křížové a kosti stehenní. Je to jeden z nejvýraznějších kyčelních rotátorů, a i v tomto je specifický. Tak nějak se totiž nemůže rozhodnout, zda být vnitřní nebo vnější rotátor, a tak pro jistotu dělá rotace obě. Jak to dokáže? Rotuje dolní končetinu dle pozice v kyčli. Když máte kyčel nataženou, rotuje ji zevně, když ji pokrčíte, rotuje ji vnitřně. No, není to paráda?
Důležitým faktem je skutečnost, že pod tímto svalem probíhá sedací nerv. Ještě důležitější je fakt, že u cca 20 procent populace nenacházíme nerv pod svalem, ale nad ním, nebo procházející skrz něj a někdy dokonce umí takové rozpolcené variace jako jedna část nad, druhá skrz, nebo jedna nad, druhá pod svalem apod. Celkem je anatomicky známo sedm variant vzájemných pozic nervu a svalu. Proč to píšu? No, pokud máte to „štěstí“, že jste hrdými vlastníky varianty „nervjdoucískrzsval“, je velká pravděpodobnost, že při stažení svalu dojde ke skřípnutí nervu. A toto nerv zrovna rád nemá. A dá to najevo výše popsanými příznaky.
A aby to nebylo úplně snadné, tak někdy stažený hruškovitý sval negeneruje problém lokální, ale majitel dojde do ordinace s požadavkem řešení bolestí vnitřního nebo vnějšího kolene. O dalších potížích nemluvě.
Jak tedy poznat, že máme problém právě se svalem hruškovitým?
Sval je zvýšeně namáhán při:
- běhu do kopce, prudkých a silových změnách směru při běhu
- dlouhodobém řízení auta
- jízdě na kole, které nemá správné nastavení vzdálenosti mezi řídítky a sedlem
- sezení s nohou přes nohu
- sezení na tvrdé židli
Pokud máte zátěž podobného typu a příznaky, popsané v úvodu, zpozorněte. Zkuste se postavit před zrcadlo a udělejte si test podřepu na jedné (a samozřejmě i druhé) noze. Správné provedení vidíte na obrázku č. 1, chybné na obrázku č. 2:
Chybou je, pokud při podřepu dojde k následujícímu:
- úhyb kolene směrem dovnitř
- zvednutí pánve nad stojnou končetinou, nebo naopak poklesnutí
- úhyb trupu do strany
- nestabilita stoje
(K vzniku problému stačí pozitivní jeden z popsaných jevů.)
Protože je tento sval často zkrácený a zároveň oslabený v zapojení s ostatními svaly, které stabilizují kyčel, budeme ho logicky protahovat a posilovat. Ošetření zahájíme masáží, ke které potřebujeme míček nebo válec (roler).
1. Ošetření masáží
Masáž provedeme vsedě s válcem nebo míčkem, další varianta je ve stoje s opřením o zeď.
Masáž vsedě: roler umístěte šikmo pod hýždi (jako na obr.), ošetřovanou končetinu pokrčte v koleni a vytočte směrem ven. Pokud je to možné, dejte kotník na koleno druhé nohy. Po dobu 30 sekund přejíždějte přes ošetřovanou oblast. Podobné je ošetření s myofasciálním míčkem (nebo tenisákem).
Masáž ve stoje je jednoduchá: Míček umístěte do horního vnějšího kvadrantu hýždě a opřete se jím o zeď. Ošetřovanou nohu vtočte špičkou dovnitř a do míčku zatlačte přiměřenou silou. Přiměřenou sílu poznáte tak, že po 20 sekundách tlaku se úvodní vjem snižuje.
Pozn. Pokud se při ošetřování míčkem nebo válcem objeví „elektrika“ do nohy, nebo změna citlivosti nebo bolest, ošetřování ukončete. Toto prostě nejde přeprat.
2. Protažení svalu
Můžete volit mezi několika možnostmi: Vleže na zádech s kotníkem přes koleno, v pozici na 4, nebo vsedě s úklonem trupu od protahované končetiny (tyto osvědčené pozice jsou uvedeny na obrázcích). Je třeba najít pozici, ve které cítíte tah v hýždi a pozor! Tento tah musí po 20 – 30 sekundách protahování ustoupit!
Pozn. Cílem je cítit tah v hýždi, nikoliv bolest kdekoliv jinde. Dle toho vybíráme vhodnou pozici.
3. Posilování svalů
K posilování zvolíme jednoduché cviky z kalanetiky. V pozici vleže na boku, končetiny pokrčeny v kolenou i kyčlích v pravém úhlu, zvedněte nohu, která je nahoře a provádějte pohyb chodidla ke spodnímu chodidlu a poté kolene ke koleni. Pánev musí zůstat bez pohybu, pracuje jen kyčel! Zkuste 10 opakování ve 3 sériích každého cviku.
Další možností je posilování s fitness pomůckami (např. kyčelní rotace v pozici „holubička“ s kettlebellem, nebo třeba TRX cross lunge). Sofistikovanou možností je cvičení v konceptu profesora Koláře – dynamická neuromuskulární stabilizace. Pro začátek však rozhodně pod dohledem zkušeného terapeuta.
Pamatujte, že nefunkční hruškovitý sval nemusí být pouze lokální problém, ale může být vyvoláván příčinou vzdálenou, třeba nedostatečnou funkcí chodidla, omezenou funkcí hrudní páteře, výhřezem v bederní páteři aj.
Režimová opatření
- Spát s polštářem mezi koleny.
- Zkrátit dobu sedu – dělat pravidelně přestávky.
- Řešení vyvolávajících příčin – korekce nestejné délky končetin, chodidla, zad.
- Při tréninku se vyhýbat příliš rychlému navyšování zátěže.
- Při běhu z kopce snížit rychlost.
- Při běhu do kopce v akutní fázi neběhat příliš silově.
- Do tréninku zařazovat i jiné pohybové aktivity (kompenzace jednostranné zátěže a sedu).
Při nezlepšení potíží rozhodně doporučuji vyšetření a přesnou diagnostiku vyvolávajících příčin fyzioterapeutem. Cílem je eliminace nesymetrie zátěže a řešení svalových dysbalancí. Upozorňuji, že tento problém se sám většinou opravdu nevyřeší, naopak často vede k zacyklení a nabalení více funkčních poruch, čímž pak léčbu neúměrně prodlužuje. A o to určitě nikdo nestojí.
Autorka textu a fotek Kateřina Honová pracuje v Brně jako fyzioterapeutka.