Recenze: Altra LonePeak 4.5, boty na běhání, které nejsou pro každého

Americká značka Altra u nás zatím patří k méně známým, ale začíná si získávat pozornost běžců i vyznavačů dálkových pochodů. Hlavně mezi horskými a ultra běžci je spojená se zvučnými jmény a jejich reklamní bannery najdete na těch největších trailových závodech v Americe i jinde po světě. Redaktor a běžec v jedné osobě přináší osobní test modelu LonePeak 4.5.

Značka Altra se proslavila hlavně specifickou konstrukcí bot s nulovým dropem a velkoryse pojatou přední částí boty, kde je dostatek prostoru pro prsty a jejich přirozenou práci.

K modelu Altra LonePeak 4.5 jsem se dostal od neméně dobrých bot od značek Inov-8 (Roclite, Trail Talon, Race Ultra) nebo Saucony (Peregrine). Altra mě zlákala právě svojí typicky širokou špičkou a nulovým dropem. Běhám víc než deset roků a postupně jsem se propracoval k tomu, že potřebuji opravdu hodně prostoru pro prsty. Pokud prostor nemám, chytají mě na dlouhých závodech křeče do lýtek a chodidel.

Pozor při výběru. Nulový sklon pro zkušené a o půl čísla větší boty

Nulový drop, tedy sklon mezi patou a špičkou, mi vyhovuje a řekl bych, že je ideální pro běžce s nižší váhou a dobrou technikou došlapu. I mimo běhání používám barefoot obuv s nulovým dropem a minimalistickou podrážkou a podstatnou část roku chodím bos. Nemusel jsem se tedy obávat častého neduhu, který trápí běžce, kteří přejdou na boty s nulovým dropem, a to je bolest lýtek a achilovek. Je jasné, že pokud na tenhle typ obuvi nejste zvyklí, je potřeba začít opatrně a postupně se naučit, jak v nich běhat a chodit, abyste si neublížili. A je pravda, že někdo si prostě nezvykne. Tyhle boty nejsou pro každého. Já jsem na nich za čtyři měsíce naběhal přes 800 kilometrů a zkusím se podělit o zážitky.

Lone Peak 4.5 nejsou moje první Altry. Mám i silniční model Escalante a pro Lone Peak jsem zvolil stejnou velikost boty. Chyba. Měl jsem si vzít o půl čísla větší. Není to chyba fatální a běžet v nich jde. Jde to i dost dlouho. Nejdelší běh v nich mám přes 50 kilometrů a nehty mi z toho neslezly, ani nezmodraly. Ale příště už si to budu pamatovat. A stejně bych postupoval, pokud přecházíte z jiných značek. Proti Inov-8 a Saucony berte Altra Lone Peak o půl nebo celé číslo větší.

První obutí a první výběh. Vzal jsem je na svoje oblíbené kolečko po polních a lesních cestách za městem. A dobrý. Konečně dobrý pocit v přední části chodidla. Nikde mě nic netáhne, netlačí. Prsty se můžou pohodlně roztáhnout a v dopadu i odrazu pracují, jak mají. Široká špička působí trochu bačkorovitě a mohla by svádět k dojmu, že Altra Lone Peak je pomalá bota. Není. Umí se docela dobře rozběhnout do vyššího tempa a podrážka poskytuje dostatečnou oporu pro záběr snad na všech typech terénu. Není to sice krosová raketa, kterou bych si vzal na rychlé krátké závody, ale rozhodně není potřeba se bát, že by vás brzdila v rozletu. Jen dávejte pozor na klopýtání. Aspoň já jsem si tedy na začátku několikrát hrábnul špičkou o zem a skončil v kotrmelcích. Je to asi způsobené jak širokou konstrukcí přední částí boty, tak méně zvednutou špičkou. Stačilo mi pár blízkých setkání s tvrdším povrchem a buď jsem si začal dávat pozor, nebo se boty trochu vytvarovaly, ale už se mi to nestává.

Agresivní podešev do terénu

Podrážka je složená z několika druhů směsí a má docela agresivní vzorek se čtyři milimetry vysokými špunty. Altra používá dva marketingové názvy pro technologie použité na podrážce Lone Peak 4.5. Technologie Maxtrac má poskytovat ideální poměr dobrého odrazu, trakce a odolnosti podrážky. Po více než 800 kilometrech můžu říct, že výdrž podrážky je opravdu dobrá. Zhruba třetinu objemu jsem Lone Peak trápil na asfaltových přebězích a úsecích, zbytek na lesních a polních cestách, nebo pěšinách a občas v blátě nebo dokonce sněhu. Opotřebení podrážky je minimální a věřím, že bez problémů vydrží ještě jednou tolik.

Druhou technologií použitou na podrážce je Trailclaw, která má pomáhat v odrazové fázi záběru přes palec. Jistotu odrazu potřebujete nejen při rychlejším přesunu po rovině, ale taky při škrábání se do prudších kopců po nezpevněném povrchu. Můžu říct, že jsem Lone Peak několikrát zkoušel na pořádných stojkách v lese, kde je směs bláta, kamínků a listí a záběr byl dostatečně jistý. Až u opravdu prudkých ramp, kdy jsem se musel pustit do náhonu na všechny čtyři, mi Lone Peak občas prosmekly.

Takže na běžné i středně těžké terény a kopce mají moji plnou důvěru, ale na hodně kluzké bahno nebo velmi prudké kopce bych sáhnul po botě s hlubším vzorkem nebo dokonce hřeby. Stejně tak to může být pro překážkové závody, ale ty neběhám, tak se raději nebudu pouštět do hlubších úvah.

S podrážkou jsem celkově spokojený, ale jedno slabé místo se přeci najde. Kameny. Hlavně ty špičaté, co trčí z lesních a polních cest a umí se trefit přesně do nejcitlivějších míst chodidla. Altra Lone Peak 4.5 má za tímhle účelem sice speciální komponent, který pojmenovala Stone Guard, ale ten je tak nějak na půl cesty mezi střední a malou ochranou vašich chodidel. Je dobře, že vám Lone Peak poskytuje zpětnou vazbu a cit pro terén, ale když pádíte dolů z kopce, potřebujete se na botu stoprocentně spolehnout, a ne se bát každého většího kamínku. A tady má pro mě Altra Lone Peak rozhodně rezervu.

Prodyšnost svršku

Odolný svršek boty je dobře řešený jak z pohledu prodyšnosti, tak po stránce volnosti a vedení pro chodidlo. V teplých dnech jsem neměl pocit, že bych se v Lone Peak zbytečně vařil a v zimě mi zase netáhlo na palce zbytečně děravým úpletem. Prostě tak akorát. Když proběhnete kaluží nebo potokem, nabere Lone Peak dost vody a chvíli si člověk připadá jako v ploutvích, ale po chvíli se dá zase pohodlně běžet dál bez nepříjemného čvachtání nebo klouzání chodidla v botě.

Přední část boty není nijak extra chráněná proti nakopnutí tvrdohlavých kamenů, ale obsázka je dostatečná a nestalo se mi, že bych si nějak bolestivě nakopl prsty. Jazyk je bez polstrování, nijak v botě nepřekáží a neshrnuje se. Konstrukce boty kolem kotníku je dost volná a podpora achilovky spíš nízká. A přesně tak to mám rád. Ale chápu, že někomu to nemusí sednout a má raději pocit pevného sepjetí s botou a kotník obestlán polštáři z plyše. To vám Altra Lone Peak opravdu nenabídne. Celá bota je prostě konstruovaná tak, že nikde nepřekáží, netlačí, netáhne. Nic za vás neudělá, ale taky vám v ničem nebrání. Běžíte vy, ne vaše boty.

Tkaničky

Trochu složitější to může být se šněrováním. Tkaničky samotné jsou velmi dobré, ploché a dobře texturované, takže se nerozvazují a šněrování drží skvěle. Jenže než trefíte to správné nastavení, budete si nejspíš s Lone Peak chvíli hrát. Já mám relativně vysoký nárt a dlouhé chodidlo se širokou špičkou. Šněrování jsem potřeboval nastavit tak, aby mě netáhnulo přes nárt, ale zároveň poskytovalo dost opory a nedovolilo chodidlu sjíždět do špičky v sebězích. Po pár pokusech se mi podařilo najít rozumný kompromis a věřím, že až si příště koupím Lone Peak o půl čísla větší, bude to už úplně perfektní.

Vychytávka, která potěší

Altra Lone Peak má poutka pro uchycení návleků, které pak brání pronikání nečistot nebo vlhkosti do boty. Pěkné, ale nezkoušel jsem. Zatím nemám tu potřebu a věřím, že to funguje skvěle třeba proti sněhu nebo písku. Třeba si to taky někdy zkusím.

Celkově jsem z Altra Lone Peak 4.5 hodně nadšený a už se těším na model Lone Peak 5. Já s nimi budu rád pokračovat a nebojím se je vzít na jakýkoliv trailový běh. Od pohodového tréninku pro ultra závod. Ale taky říkám, že to rozhodně není bota pro každého. Pokud nejste zvyklí na nulový drop, začínejte hodně opatrně, na krátkých vzdálenostech a rozhodně je střídejte s jinými botami s pozitivním dropem. Taky bych váhal, jestli Lone Peak doporučit běžcům s vyšší vahou nebo horší technikou došlapu. Lone Peak 4.5 má tlumení dostatek i na dlouhé tratě, ale rozhodně to není balon, který odtlumí tvrdé rázy a ochrání vaše kolena, kyčle a páteř. Altra Lone Peak rozhodně stojí za pozornost a zvážení při výběru trailových bot, ale vybírejte s rozmyslem a tak, aby boty odpovídaly vašim zkušenostem, kondici a potřebám.