Lékařka, máma a univerzální běžkyně. Kdo je Patrícia Puklová a jak to vše stíhá?

Pokud jste běžci a navíc z Brna, velmi pravděpodobně znáte její jméno z výsledkových listin, když projíždíte nejlepší výkony regionálních závodů. Nepřehlédnutelným výkonem se ale zapsala i na Slovensku, odkud pochází. Kdo je Patrícia Puklová (*1986) si představíme v rámci seriálu „Hobby+“ o hobby běžcích, kteří vynikají.

Patrícia Puklová je slovenská běžkyně, anestezioložka a matka dvou dětí. Narodila se v roce 1986 ve Vysokých Tatrách, do Česka přišla studovat Lékařskou fakultu Masarykovy Univerzity v Brně. Při studiích poznala své dvě životní lásky – manžela a běh. Běh byl pro ni paradoxně jen jakási „nouzovka“ v situaci, kdy si jako tělocvik již nemohla zvolit preferovaný basketbal. Zapsala se tedy na jogging a zjistila, že běhání jí vlastně docela jde a baví. Je vicemistryní Slovenska v maratonu i v běhu do vrchu a na regionálních závodech je výkonnostně nepřehlédnutelná. S manželem, který je zároveň její trenér, má dva syny, šestiletého Theodora a dvouletého Matouše.

Práce, rodina a běh. Jde to

Patrícia nyní pracuje na částečný úvazek v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří jako anestezioložka a současně spolupracuje také s IC klinikou. Skloubit tuto náročnou práci s péčí o rodinu vyžaduje jisté úsilí, ale i díky manželově podpoře to Patrícia zvládá. Největší úsporou času představují běhy „z“ a „do práce“, případně při čekání na synův kroužek: „Theo navštěvuje plavání, takže jeden z nás rodičů s Matym ho tam odvede, druhý stihne trénink a mezitím se prostřídáme.“

Ve všední den Patrícia vstává o půl šesté, doběhne do práce (cca deset kilometrů), kde je do půl čtvrté. Krátkým během skrz město vyzvedne Matouška ze školky a jdou spolu domů, kde už čeká manžel a Theo. V nepracovní den se věnuje cvičení, rodině a domácnosti. Na nějaké větší hlídání jídelníčku již Patrícia nemá čas, pouze se snaží zařadit více bílkovin, jinak se stravuje klasicky.

Běh jako lék a odreagování

Láska k běhu Patrícii neopustila ani v těhotenství, kdy běhala až do sedmého měsíce. Po porodu se postupně dostávala zpět do formy a již tři měsíce nato absolvovala své další závody. Při druhém těhotenství se pak spíše věnovala svému vzdělávání a úspěšně zvládla atestaci. Návrat do běžeckých bot po narození Matouše však zkomplikovaly zdravotní problémy manžela a běh měl tak pro Patricii spíše terapeutické účinky: „Začátky běhu po porodu byly spíše mým odreagováním od všech starostí,“ upřesňuje Patrícia.

Jak již bylo zmíněno, Patrícii od prvopočátku trénuje manžel. „Už ví jak na mě a já vím, že to, co naplánuje, musím odmakat,“ líčí Patrícia a dodává, že ačkoliv má tento dvojí vztah svá úskalí, za tu dobu už se dvojice naučila takto fungovat.

Univezálnost jako klíč k dlouhému běhání

Patrícia běhá závody v Česku i na Slovensku, přičemž mezi oběma národy vidí jasné rozdíly: „V Česku je větší běžecká konkurence a více závodů, takže se dá běhat skoro každý víkend. Na Slovensku je na závodech větší rivalita a možná občas i nevraživost. Slováci jsou více emotivní.

Síla této běžkyně tkví v její univerzálnosti. Umí dobře zaběhnout na silnici i v terénu, na rovině i v kopcích. Nejvíce ji baví závody do 30 kilometrů s vlnitým profilem. Doma je ovšem i na dráze – aby mohla závodit na atletických soutěžích, stala se součástí běžeckého klubu AC Moravská Slavia. Členství v atletickém oddílu totiž umožňuje trénovat na svých sportovištích a účastnit se republikových soutěžích v rámci atletického svazu.

Nabízí se otázka, zda by se Patricie neposunula mezi elitu, kdyby se zaměřila pouze na jeden typ závodů. To ale odmítá. „Jsem ten typ, který potřebuje různorodost. Proto jsem u běhu tak dlouho vydržela a běhám i nadále,“ a dodává, že ji nijak netrápí, že není profesionální běžec. „V Česku a na Slovensku se málo kdo uživí během. Život, který jsem si vybrala, mě baví. Mám svou rodinu, práci i hobby.

Běhání v době koronavirové

Také na Patrícii dolehla dnešní doba spojená s koronavirem, tím spíše kvůli jejímu zaměstnání. Nicméně tím, že se musí starat o dvě malé děti, pracuje pouze párkrát do měsíce. „Práce v době koronaviru je náročnější, ale s tím se momentálně musí počítat…“ Komplikace jí tak virus přinesl především v tom, že neprobíhaly žádné závody a byla zavřená sportoviště, tudíž nebyla možná ani žádná regenerace v sauně či v bazénu.

A co chystá Patrícia Puklová dále? Běhat rozhodně jen tak nepřestane. Momentálně vidí další výzvu v pro ní nové věkové kategorii: „Od tohoto roku spadám mezi veterány, tak bych se ráda účastnila mezinárodních závodů na veteránských mistrovstvích. Ideálně v běhu do vrchu.

Ve zkratce:

  • Oblíbený závod v ČR\SK: Pardubický vinařský půlmaraton v ČR, Tatry Running Tour (třídenní závod) v SR
  • Běžecký vzor: Kdysi to byly běžkyně, které byly rychlejší než já (smích). Teď běžecký vzor nemám.
  • Největší úspěch: Nejvíce si vážím osobního rekordu v maratonu za 2:53:59 z MMM v Košicích (2. místo v rámci Mistrovství Slovenska)
  • Nejoblíbenější jídlo před závodem: bílý jogurt + müsli + jablko
  • Nejoblíbenější jídlo po závodu: těstoviny nebo proteinová tyčinka
  • Nejlepší regenerace: plavání a sauna
  • Nejméně oblíbený trénink: neměla jsem ráda tempové běhy, ale za tu dobu jsem si už na ně zvykla

Přejeme hodně štěstí v běhu i v osobním životě!

Podobné příspěvky

Andrea: od kukuřičných lupínků ke stejku. Tohle je moje cesta k low carb

Poměřte síly s Pogačarem: vydejte se na kole do biatlonového ráje v Pokljuce

ADVERTORIAL Poběž napříč republikou!