Úvod ZdravíPsychika Zima venku bude, ať běhat půjdete nebo ne. Rady, jak neztratit motivaci

Zima venku bude, ať běhat půjdete nebo ne. Rady, jak neztratit motivaci

od Hana Alfery Urbánková

V průběhu běžeckého roku přijdou chvíle, kdy budeme mít chuti k tréninkům na rozdávání a naopak situace, kdy budeme třeba i váhat. Spolu s psychiatričkou a běžkyní ultra tratí, čtyřnásobnou finisherkou Beskydské sedmičky MUDr. Zuzanou Zbrankovou Kopkovou, kterou běžci znají na Instagramu jako @zuzka_s_krosnou, si popovídáme na téma „motivace“. 

Hlavní běžecká sezóna skončila. Denní světlo je jen pár hodin. Nechce se nám vylézt z pod peřiny, natož z tepla domova. Klouže to. Nekonečně dlouho řešíme, co na sebe. Navíc toto období přichází po hlavní sezóně. Tělo i hlava jsou „unavené“. Je běh v zimním období náročnější než v jiném ročním období? Vše má svá pro a proti. 

Podívejme se na zimní běhání očima odbornice a současně běžkyně a psychologické metody pozitivního myšlení: „Nemusíte řešit, ve kterou denní dobu vyběhnete, abyste se vyhnuli vedru. Nemusíte si (většinou) brát s sebou pití. Pot vás nepálí v očích. Sníh vám křupe pod nohama i ten vzduch úplně jinak voní. Paráda!“ Jak si nastavíme vlastní myšlenky, tak se nám běží/neběží. Motivace dává směr našemu jednání k dosažení určitého cíle. Aby to fungovalo i v praxi, musí být i vůle. Schopnost rozhodnout se pro určitý cíl a aktivovat prostředky k jeho dosažení, dodává MUDr. Zuzana Zbranková Kopková. 

Pokud se mi nechce jít běhat/cvičit a nepůjdu, tak mi pak bude ještě hůře. Začne to třeba jednou nevinnou větou: Jéžiši, tam je fakt dneska odporně, to se mi fakt nechce, půjdu zítra.  „K samotné nechuti se pak ještě přidají výčitky, pocity neschopnosti, pocity nízké sebe-hodnoty. Nabaluje se to na sebe jako sněhová koule a v konečném důsledku nám bude ještě hůř,“ vysvětluje Zuzka. Je nutné si uvědomit rozdíl mezi výmluvami a překážkami. Neházet vinu na vnější aspekt – nejdu běhat, protože je škaredě. Ale nejdu běhat, protože já nechci opustit své pohodlí. Venku bude škaredě, ať běhat půjdeme či nikoliv.                                                                                                                                                                                 

Nicméně motivaci můžeme ztrácet, i když běhat půjdeme. Když se nepodaří trénink nebo závod, musím si uvědomit, proč to dělám. Je to je souhra obrovského množství faktorů – některé z nich dopředu nevíme nebo nedokážeme ovlivnit (někdo před vámi spadne, zdravotní indispozice, ztratíte se). Je důležité si říct, že my jsme tomu dali naše maximum. Uvědomit si, že lidské tělo není matematika. Je normální, že jste v tu chvíli smutní, zklamaní i rozzlobení. Je to normální reakce na takovou událost. Záleží na nás, jak dlouho se v tom rozhodneme utápět. Když překonám překážku, potvrzuji, že dělám, co mě baví, že tomu i něco obětuji. Díky překážkám, problémům a jejich překonávání, rostu.

Nechce se vám? Aplikujte těchto osm rad

Pokud vás tedy přepadne pocit nechuti a budete bojovat s tím, jestli jít běhat/cvičit nebo si pustit TV, pokud bojujete v hlavě se zimou, tmou, ránem a počasím, zkuste si vzpomenout na následující rady:

Rada první: Neplýtvej energií na dlouhé rozhodování. Dopředu měj nachystanou kupičku s oblečením a botami. Řekni si už večer, kdy půjdeš. Vyšlo volno na jinou denní dobu? Hned jdi!

Rada druhá: Vizualizuj. Představ si, jak ti bude, když si večer uvědomíš, že jsi nešel, ne protože objektivně nemůžeš, ale protože jsi hledal výmluvy, proč nejít. Nebo naopak, jak ti bývá, když se překonáš a jdeš.

Rada třetí: Počítej s tím, že těžkosti přijdou. Jsou přirozenou součástí cesty. Je důležité vědět co chci, věřit tomu. Jít za cílem skrze ně, tím rostu. Recept na úspěch = jak se zachovám při neúspěchu.

Rada čtvrtá: Kup si nové běžecké tenisky, rukavice, čelovku. Když už máš výbavu, nenech ji stát v koutě. 

Rada pátá: Najdi si nějaký závod nebo osobní běžeckou výzvu. Budeš mít pro co trénovat. Můj trenér říká, že není lepší příprava na závod než závod, obzvlášť v zimě tě motivuje jednou za čas vystoupit z komfortní zóny. 

Rada šestá: Pusť si nějaký běžecký film, přečti si knihu, poslechni podcast, podívej se na Instagram. Motivuj a inspiruj se u jiných. 

Rada sedmá: Napiš si do diáře tréninkové dny. Stačí na týden dopředu, v neděli si řekni, kdy máš volno, kdy můžeš a kdy jdeš! 

Rada osmá: Mysli na ten pocit po běhu, kdy jsi pyšný na každý zaběhnutý kilometr.

Zima je období, které by mělo začít posezónním volnem, nikdy ho nepodceň, ať máš na všechny ty kilometry sílu. Stejně tak je zima období chřipek a nachlazení, běhej jen úplně zdravý. Zimní období je ideální pro nasbírání objemu a síly. Mysli na to, že každý kilometr v tréninku tě úspěšně posouvá k hlavní sezóně a ta přijde na jaře. „Síla vůle určuje schopnost pustit se do důležitých aktivit a ukončit nedůležité. Je to schopnost překonat nechuť, schopnost upřednostnit dlouhodobě důležité před aktuálně lákavým, ale málo hodnotným,“ zakončuje myšlenky Zuzka. Kilometry se sčítají, každý další je cesta k vysněnému cíli a začít můžeš kdykoliv.

1 komentář

Michal 21. 12. 2021 - 8:00

Kdybych měl možnost se paní doktorky zeptat na jednu věc, tak by to byl dotaz, proč zrovna běžci mají neustále nutkání řešit motivaci. To je přesně tahle doba – běhání je prý cool, tak musíme všichni běhat. A pak vychází milion článků „jak najít motivaci“, „jak si udržet motivaci“, atp. Běhání není povinnost, buď mě baví a pak běhám, nebo mě nebaví a pak neběhám. Proč jsem nikdy neviděl článek „jak si udržet motivaci k hraní volejbalu“? :) A to říkám, jako běžec s 2500km ročně.

Odpověď

Okomentovat


The reCAPTCHA verification period has expired. Please reload the page.
Vyplněním tohoto formuláře souhlasíte s uložením a používáním Vašich dat na našem webu

Související příspěvky