Po těžké autonehodě se učila znovu chodit i vzpomenout si, že je matkou malého kluka. Po letech „boje“ je Andie na tom tak, že může pokračovat ve snu, za kterým si již jednou šla a přetnula ho zmíněná nehoda. Začala trénovat na maraton. A jak vypadaly její první týdny už se dozvíte z jejích řádků níže.
Patnáct měsíců uplynulo od toho, kdy jsem o mém snu mluvila s Majdou (šéfredaktorkou RUNGO.cz). V lockdownu začalo běhat nejen po lesích, ale i po ulicích tolik lidí! Já ne. Stála jsem na místě. Nerozběhla jsem se. A pak jsem konečně od Majdy dostala doporučení na tři trenéry. Nejvíce mě zaujal první z nich. Honza Kohut z Blanska. Na jeho stránkách má o sobě napsáno: „Sportu se věnuji od útlého dětství. Začínal jsem s basketbalem a sjezdovým lyžováním…“ A právě lyžování, můj životní styl, pro mě představovalo záchytný bod. V lyžování jsem měla také trenéry. Potkáme se!
Při první schůzce jsme si padli do oka a plácli jsme si. Můj nový trenér mi doporučil, abych si udělala komplexní fyziologický test. Jedním z výstupů tohoto testu jsou osobní tréninkové zóny, ze kterých bude vycházet při psaní mých plánů. Doporučil mi Aleše Řehoře, Rehor Sport Diagnostics, a já se ještě na schůzce k němu objednala. Honza požadoval, abychom se do té doby, než budeme mít výsledek testu, potkali párkrát ve fitku.
Ve fitku? Vždyť chci začít běhat, ne posilovat. Honza mi hned vysvětlil, že je dobré, aby viděl, jak se hýbu, jak moc jsem zkrácená, jak na tom jsem, mé indispozice a dysbalance. A to nejen z důvodu následků mé těžké autonehody, o které jste četli v minulém článku. Ani ne po hodině u kávy a čaje máme s Majdou pocit, že to bude fungovat. Že výběr trenéra se povedl. O tom, proč byl pro mne důležitý výběr trenéra, se ale rozepíšu v některém z dalších článků.
Jak začíná trénink na maraton
Po úvodní hodince ve fitku, kdy jsme projeli celé tělo v kondičním tréninku, jsme se domluvili, že se budeme potkávat jednou týdně, protože je potřeba zapracovat na zpevnění a posílení některých svalů. Dysbalance tam je, rozdíl mezi levou a pravou nohou taky. Je potřeba zlepšit koordinaci. Při jakékoliv fyzické aktivitě mám unavenou více hlavu než svaly z toho, jak se v hlavě koncentruji, abych udělala nějaký pohyb, abych vše správně zkoordinovala. I to je následek mé autonehody.
A tak pravidelně jednou týdně trénujeme v posilovně. Vnímám rozdíl mezi pravou a levou nohou, a to se ani na sebe nemusím dívat do zrcadla! Při jednom z prvních cvičení se mi vrátila vzpomínka, kdy jsem po autonehodě chtěla začít chodit. Byla jsem připravená, odhodlaná, soustředila se. Teoreticky jsem měla vše zpracované. Chtěla jsem začít. Nešlo to. Mozek mi nevysílal signál do levé nohy, která pro mě byla vždy tou stěžejní. Neudělala jsem krok vpřed. Levá noha stála na místě.
Pustila jsem to na nějaký čas z hlavy, uvolnila se. Jeden večer mi naskočila scénka z filmu Jak básníci přicházejí o iluze, kdy hlavnímu hrdinovi Štěpánovi, který odchází první den z domova do práce, maminka říká: „A pravou, Štěpánku, vykroč pravou!“ To je ono! Soustředím se na to, abych udělala krok levou nohou, která mi nefunguje. Pro nové a správné začátky je třeba vykročit vždy pravou. Andie, vykroč pravou! Tak jsem vstala ze židle, uvolnila se, nesoustředila se na krok levou nohou a vykročila pravou. A levá automaticky následovala za ní! A tak u všech cviků na nohy začínám pravou. Pravá noha byla zdravá, pravou to jde líp. A pravá představuje správný začátek. I když do mé autonehody byla levá noha tou výchozí, odrazovou, prostě tou lepší.
Tréninkový plán: nízká tepová frekvence a cupitání
Během prvních týdnů naší spolupráce dostáváme výsledky komplexního sportovního vyšetření limitujících faktorů. Není to tak strašné. Je vidět, že si mé tělo pamatuje, že hodně sportovalo. Honza má tedy podklady pro sestavení mého běžeckého tréninku. Ve fitku pak se mnou všechno projde a plán je na světě.
První dva týdny zkouší mou trpělivost. Stavíme pyramidu. Každá stavba potřebuje mít pevné základy, aby vydržela, aby se nezbortila. Stejně tak je to s mým běháním. Budeme vycházet z pásem tepové frekvence. Budeme se řídit doslova srdcem. Jsme v nejnižším pásmu, TF 136 max. Dle Honzy budu ze začátku cupitat. Chtěla jsem se rozběhnout, začít zase běhat a místo toho budu „cupitat“?
Raději jsem si to pro sebe nazvala hrou na běh. Opravdu se nesmím rozběhnout, protože mi vyskočí tepovka rychle nad 140. A to i při rychlé chůzi. Tak teda cupitám. Vypilovávám lifting. To aspoň nevypadá jen jako ta hra. Třikrát až čtyřikrát týdně brázdím rovinky v okolních ulicích. Raději za tmy. Prohlížím si ty staré osvětlené vily. Stojí pevně přes 100 let, mají pevné základy. V hlavě mi naskakuje spodní řádek pyramidy pásem tepové frekvence, na kterém pracujeme, stavíme přece ty pevné základy.
První týden 25 až 30 minut, druhý týden 30 až 40 minut. Třetí týden už sem tam dokážu sama odhadnout to správné tempo, aby mi tep nevyskočil nad 136. Pak tři dny cupitám 40 min sice po rovině, ale v nadmořské výšce 900 metrů. K tomu si vyšlápnu párkrát na skialpech a lyžuji. Po návratu domů se jdu podle plánu od Honzy proběhnout na 50 minut s tím, že už můžu mít TF vyšší, do 140. A já se jdu opravdu proběhnout! Poprvé to nebylo cupitání, hra na běh nebo pilování liftingu, ale lehký poklus. Řídila jsem se podle srdce a TF byla 136-138! Cítím se skvěle. Nejsem unavená, ba naopak jsem zrelaxovaná.
Baví mě to. Cítím se dobře. Jo, je to správně nastaveno, podle srdíčka. A tak mám po měsíci pocit, že to půjde a nebudu se nudit. V mém životě platí, že když se řídím srdcem, když za ním jdu, nikdy neudělám chybu. Protože pak podávám nejlepší výkony, jelikož dělám věci s láskou a vášní. Srdce volí vždy tu správnou cestu, i když se může zdát plná překážek. A důležité pro mě je se na tu cestu vydat a začít vykračovat pravou.
Slovo trenéra Honzy:
S Andie jde od začátku vše dobře. Pro sestavení jejího běžeckého tréninkového plánu byl zásadní zátěžový test. Doporučil jsem absolvovat komplexní fyziologický test. Výsledky jednotlivých částí testu odkrývají slabiny a výstupem jsou informace, na co se při tréninku zaměřit. Příprava Andie bude o postupnosti a pravidelnosti. Aktuální funkční parametry jsou průměrné, ale určitě se budou systematickou přípravou zlepšovat.
Vhodné bude redukovat čtyři až pět kilogramů tukové tkáně. Andie je doporučeno si hlídat energetický příjem ve volných dnech a energetický příjem v tréninkových dnech v závislosti na náročnosti tréninkové jednotky.
V posilovně se zaměřujeme na zpevnění celého těla. Levá strana těla je slabší. Zařazení nových a pro Andie neznámých cviků představuje pak i větší práci pro její hlavu s koordinací. S jejím přístupem k tréninku, plněním a nadšením jsem spokojen! I přes těžkou autonehodu, zdravotní problémy a dlouhou pauzu v ní zůstalo srdce a nastavení sportovce.
Autor textu: Andrea Zelená