Pravděpodobně každý z nás má doma klasickou velkou nožní pumpu na kolo. Pokud se vydáme na cyklistickou jízdu, musíme ji nechat doma a u sebe bychom měli mít něco kompaktnějšího, pojďme se tedy podívat, jaké máme možnosti ohledně cestovního provedení.
Při cyklistické jízdě je jedním z důležitých faktorů mít správný tlak v kolech. V opačném případě se nám jízda může znechutit a celkový cyklistický zážitek zkazit, proto je vhodné mít ty správné „tlaky“. Abychom svá kola správně nafoukali, používáme k tomu doma klasickou nožní pumpu nebo kompresor. Při cyklistických zážitcích potřebujeme u sebe vozit její zmenšenou cestovní verzi.
Níže se blíže seznámíme se třemi možnostmi provedení, mezi kterými si můžeme vybrat pro nás to nejlepší řešení – jedná se o klasickou manuální cestovní, CO2, nebo bezdrátovou pumpičku. Své nám k tomu také poví odborník Libor Meišner ze společnosti Sport Import, která v České republice zastupuje několik cyklistických značek.
Klasická manuální cestovní pumpička
Klasická manuální cestovní pumpička je finančně nejlevnější řešení, jak s sebou v dresu nebo na rámu pod košíkem vozit vzduch. Ceny těchto pumpiček začínají na částce 200 korun za základní provedení s plastovým tělem. Odolné provedení v hliníkovém provedení nás bude stát více než 500 korun. „Dražší a kvalitnější hustilky mívají dvoupístý mechanismus a hliníkové tělo, tím se výrazně ulehčuje a zrychluje foukání kola. U levnějších pumpiček je problém nafoukat plášť silničního kola na vysoké tlaky okolo sedmi barů,“ upřesňuje cenový rozdíl v praxi odborník Libor Meišner ze společnosti Sport Import.
Hmotnost těchto pumpiček se pohybuje od 80 do 150 gramů, v závislosti na velikosti a provedení. Princip foukaní vzduchu je stejný jako u nožní pumpy, tzn., že stlačováním a vytlačováním pístu vychází z hustilky vzduch. Vzhledem k malým rozměrům, kdy tělo pumpičky se pohybuje od 15 do 25 centimetrů, bude potřeba oproti velké nožní pumpě vícekrát stlačit a vytlačit vzduch, dá to zabrat.
V dnešní době se na jízdních kolech můžeme setkat s dvěma typy ventilků, jsou jimi auto ventilek (nižší a širší) a galuskový (vyšší a užší), proto jsou klasické manuální cestovní pumpičky vybaveny oběma typy těchto koncovek. K tomu má Libor Meišner, odborník a současně cyklista další radu z praxe: „Není nic horšího než zjistit, že levná pumpička nefunguje a vy musíte šlapat pěšky. Navíc s prodlužovací hadicí s kvalitní koncovkou, která je součástí dražších a kvalitnějších pumpiček, výrazně eliminujete možnost ulomení ventilku při foukání.“
Některé manuální cestovní pumpičky jsou vybaveny manometrem, takže přímo vidíme hodnotu tlaku v kole a nemusíme se jen spolehnout na mačkání pláště prsty.
Klasická manuální cestovní hustilka se příliš nehodí na bezdušové pláště. K tomu se ale ještě dostaneme později.
Plusy:
- cena
- upevnění na rámu pod košíkem
- možnost si přesně a jemně nafoukat kolo na požadovaný tlak
Minusy:
- hmotnost v porovnání s CO2 pumpičkou
- pumpičkou nejde „nahodit“ do patek bezdušový plášť
- vzhledem ke kompaktní velikosti delší doba foukání pláště
Na manuální pumpičku Lezyne se můžete podívat v článku níže:
CO2 pumpička
U tohoto provedení pumpičky se jedná o bombičku, která je natlakována oxidem uhličitým (CO2). Na tu se našroubuje hlavice, a při otevření ventilu dojde k velmi rychlému vypuštění velkého objemu vzduchu do pláště. Z toho i vyplývá nevýhoda, nelze přesně a jemně regulovat tlak v kolech (leda upuštěním přehuštěného kola).
Jedná se o typ pumpičky, která je využívána jezdci, kteří mají na svých jízdních kolech bezdušové provedení plášťů. Princip bezdušových plášťů spočívá v tom, že není používána duše, ale vzduch je přímo mezi ráfkem kola a pláštěm. Když nasadíme bezdušový plášť na ráfek a chceme ho nafouknout, tak při použití klasické manuální cestovní pumpičky nevyvineme dostatek vzduchu a tlaku v krátkém čase tak, aby bezdušový plášť přimáčknul na ráfek a tím se utěsnil. Znamená to, že při foukání klasickou hustilkou nám uniká vzduch ven z pláště. Z tohoto důvodu se pro správné „nahození“ bezdušového pláště používá CO2 pumpička (nebo doma velká nožní pumpa), která svým principem fungování spolehlivě plášť „nahodí“ do patek.
I u této CO2 pumpičky existuje provedení pro oba typy ventilků. Nevýhoda tohoto systému spočívá v tom, že pokud CO2 bombičku použijeme, musíme pak koupit novou, která stojí od 50 do 150 korun. Existuje více velikostí bombiček, kdy základní 16gramová vystačí na silniční kolo, 30gramová CO2 bombička je určena pro širší horská kola.
Při použití CO2 bombičky musíme dbát opatrnosti, protože při plně otevřeném ventilu dochází k prudkému ochlazování hlavice a bombičky. K zakoupení je i neoprenový obal, který minimalizuje ochlazení CO2 bombičky. Ještě je potřeba zmínit, že po použití CO2 bombičky vznikne v plášti chemická reakce a výsledek je ten, že tmel již není schopen zacelit případnou díru v plášti, je proto nutné ho co nejdříve vyměnit. „Problém je v prudkém ochlazení tmelu, které zkrátí jeho životnost,“ potvrzuje odborník a dodává, „jako další nevýhodu CO2 bombiček bych uvedl omezený počet pokusů o nafouknutí, například při více defektech atd. Málokdo sebou vozí více jak dvě bombičky.“
Tuto variantu cestovní pumpičky volí nejen ti, co mají na kole bezdušové pláště, ale i jezdci, kteří chtějí mít na kole co nejlehčí vybavení – hmotnost samotné hlavice je okolo 20 gramů a hmotnost CO2 bombičky je od 16 do 30 gramů. V porovnání s klasickou manuální cestovní pumpičkou je tedy CO2 pumpička dvakrát až třikrát lehčí.
Plusy:
- hmotnost v porovnání s klasickou manuální cestovní pumpičkou a bezdrátovou pumpičkou
- rychlost nafouknutí pláště
- pumpičkou lze „nahodit“ do patek bezdušový plášť
- upevnění na rámu pod košíkem, na sedlové trubce, na rámu kola
Minusy:
- cena za náhradní CO2 bombičky
- velké ochlazení (zmrazení) CO2 bombičky při použití
- při použití se musí vyměnit tmel v bezdušovém plášti
- nelze jemně regulovat tlak v kole (lehce přifouknout)
Věděli jste že: Některá pojištění chrání odložené kolo před restauračním zařízením?
Například Kooperativa toto nabízí v rámci Pojištění domácnosti. Kolo však musí být na místě k tomu určeném nebo obvyklém (stojan na kola apod.) a řádně zabezpečeno, byť i jen kapesním kabelovým zámkem. Zjistěte si více u své pojišťovny.
Bezdrátová pumpička
Jedná se o nejdražší a nejméně rozšířené řešení cestovní multifunkční pumpičky. Cena této hustilky se pohybuje okolo 1 500 korun. Nesporná výhoda je v jednoduchosti nafouknutí kola, kdy po zapnutí pumpičky sepne miniaturní kompresor, který nafouká plášť jízdního kola (může to trvat i okolo třech minut).
Důležité je, abychom si hlídali stav nabití baterie, protože v opačném případě se kompresor nesepne. Baterie hustilky se nabíjí pomocí USB kabelu. I u této pumpičky existuje provedení pro oba typy ventilků. Mezi příslušenství patří redukce např. pro nafoukaní fotbalového míče nebo plaveckého kruhu či lehátka. Velká nevýhoda oproti klasické manuální cestovní a CO2 pumpičce je velká hmotnost, která se pohybuje okolo 450 gramů, což už není zanedbatelné.
Na další fotky a fungování bezdrátové pumpičky se můžete podívat v naší recenzi níže:
Plusy:
- kompaktní velikost
- nafouknutí kola bez námahy
- lze využít jako power banku
- lze využít jako svítilnu
- vestavěný digitální manometr
Minusy:
- vysoká cena v porovnání s klasickou manuální cestovní pumpičkou a CO2 pumpičkou
- vysoká hmotnost v porovnání s klasickou manuální cestovní pumpičkou a CO2 pumpičkou
- rychlost nafouknutí kola v porovnání s CO2 pumpičkou
- nutnost hlídat stav akumulátoru
- pumpičkou nejde „nahodit“ do patek bezdušový plášť
- musí se vozit v kapse dresu, bundě, batohu – nelze připevnit na kolo
Výše jste si mohli přečíst informace o jednotlivých typech pumpiček a teď je na Vás, který typ by se Vám více hodil, pokud se rozhodnete pro pořízení pumpičky. Nejvíce uživatelsky rozšířené jsou klasické manuální cestovní pumpičky z důvodu jejich ceny a jednoduchosti použití. Jezdci, co chtějí mít co nejlehčí kolo a vybavení, zvolí CO2 pumpičku z důvodu hmotnosti setu hlavice a CO2 pumpičky. High-end jezdci budou pravděpodobně cílit na bezdrátové provedení pumpičky.
4 komentáře