Bláto a není se čeho chytit. Počasí potrápilo třetí etapu MUMu

Třetí etapu, Blanenskou, poznamenal vydatný déšť. I tak do závodu nastoupilo 131 běžců. Celkové pořadí se u mužů zatím nemění, v ženách do čela postoupila Vendula Kelbichová.

Všechny reportáže můžete číst zde.

Na Moravském Ultramarathonu bylo úterý a to se vždycky běží z Blanska. Ráno stačil první pohled na oblohu a bylo jasné, že vše bude jinak než v předchozích dvou dnech. Kompletně zataženo a příjemná teplota. Hurá. Chvíli po snídani ale začalo pršet a nepřestalo až do začátku etapy, k tomu trochu vítr a řada běžců začala přemýšlet, co si vezme na sebe. Pořadatelé měli jasno. Něco teplého, pláštěnky, deštníky pro zapisovače do tabletů. Značkaři vyráželi na kolech už ráno do deště a přemýšleli, jestli křídové spreje vydrží alespoň do konce závodu. I fáborky v dešti ztrácí svou oranžovou barvu. Těžká práce. A to jsme ještě nevěděli, co nás čeká na trati. 

Ve 14 hodin vybíhá první skupina běžců z areálu Ludvíka Daňka v Blansku. Už první stoupání napovídá, že dnes budeme mít boty plné vody … a nejen vody. Hned za Černou Horou začíná peklo, které jsem si pro sebe nazval “Killing me softly”. Téměř kilometrové stoupání po jemném blátíčku v tloušťce několik centimetrů je dost vyčerpávající, boty se nemají čeho chytit, bláto všude až po kolena. V dalším úseku je to o něco lepší, jenom přibyly velké kaluže, které není jak oběhnout. Louky pod Žernovníkem jsou plné vody, takže nakonec prudké stoupání k rozhledně po asfaltu je docela úleva. V závěru už jen několik různě prudkých kopců a závěrečný seběh z Kozárova lesním trailem. Tedy lesním, býval lesní, ale za poslední roky trochu prořídl. Poslední tři kilometry pak člověk dopleská po asfaltu … a je tu Lomnice a škola. Každý den ji vidíme stále raději. 

Ve startovním poli dnes přibyla celá řada běžců z blanenské ligy a potkáváme známé i méně známé tváře. Celkem 131 běžců se dnes rozhodlo zápasit s touto náročnou etapou. Mezi nimi ale chyběla Talina Ramizer, tarahumarská běžkyně, která po řadě komplikací dnes jenom v roli diváka povzbuzovala běžce. Tedy povzbuzovala je silné slovo. Oni jsou opravdu mimořádně plaší, uzavření a komunikují velmi omezeně, takže drobný úsměv vítající běžce je vlastně silný projev emocí. Antonio znovu vyrazil na trať, a tady musíme říci, že z informací víme, že on nikdy neběžel dva dny po sobě, natož tři … nebo sedm. Kdo si nevyzkoušel obtíže etapového závodu, kdy se každý další den musíte poprat s celým tělem a přinutit ho znovu startovat, nemá ani představu. Antonio Ramirez se s tím popral a v náročné etapě vybojoval 9. místo s velmi slušným časem 3:42:51. Naopak stálice běžeckého pole, světová rekordmanka v počtu uběhnutých maratonů, Sigrid Eichner trochu v blátě a mokru bloudila a nakonec se po pěti hodinách nechala odvézt ze 4. občerstvovačky. Upřímně, ona by to klidně dokončila, ale nechtěla pořadatelům komplikovat život a natahovat směnu. 

A jak to bylo na čele? Mezi muži dnes zvítězil Osvald Kozák, pro kterého to byla druhá etapa, se skvělým časem 3:20:00. Za ním, s odstupem tří minut, doběhl lídr celého MUMu Martin Kopecký, následovaný Danem Orálkem (3:32:20). V ženách jednoznačně zvítězila Lenka Kohnová, která se dokonce vklínila mezi první tři muže s časem 3:31:12, následována Vendulou Kelbichovou (3:54:50) a Martinou Károvou (4:01:18). 

Dnes pokračuje MUM 4. etapou z Tišnova a do ní vstupují na čele celkově v nezměněném pořadí Martin Kopecký (10:03:46), za ním Dan Orálek (10:45:08) a na třetím místě Jan Šunka (10:54:15). Antonio Ramirez je zatím pátý a ztrácí na vedoucího více než hodinu (11:09:24). Mezi ženami se do čela posunula Vendula Kelbichová (11:57:50), následována Lenkou Horákovou (12:04:13) a Martinou Károvou (12:22:01).

RUN FREE. 

Co je MUM
Moravský ultramaraton je mezinárodní etapový běžecký závod, který se skládá ze sedmi závodů v sedmi dnech za sebou. Jde o nejdelší etapový závod na území České republiky. Každá etapa má délku maratonu, probíhá velmi členitým terénem a její převýšení je v průměru 900 m stoupání. Závod má v současné podobě centrum v Lomnici nedaleko Tišnova a starty jednotlivých etap jsou kromě Lomnice ještě v Boskovicích, Blansku, Tišnově, Olešnici a Bystřici nad Perštejnem.
Závod založil skvělý český ultramaratonec Tomáš Rusek v roce 1992, kdy první dva ročníky měly deset etap.

Autor textu: Martin Plachý

Podobné příspěvky

Berlínský půlmaraton: strhující atmosféra výzva a návrat na silnici po deseti letech

Zápisník australské „běhny“: zemětřesení a podlepená prsa

„Myslím, že Roubaix je jako Hunger Games“, příběh o tom, jak Cyrus Monk přežil Peklo severu a dojel poslední

1 komentář

Mirek 6. 7. 2022 - 11:35
Paráda, dík za ty články. Jsou informativní i pro účastníky závodu. Ideální by bylo napsat pak souhrnný článek o této dvojici z kmene Raramuri, čím se zabývají u nich doma, jak a kolik naběhají doma, jak hodnotí naši zemičku apod. Strava, obutí atd. Bylo by to zajímavé srovnání.
Add Comment