Entezopatie adduktorů kyčelního kloubu je častý problém začínajících, nebo příliš horlivých běžců. Svými příznaky může připomínat výhřez ploténky, ale naštěstí jde napravit mnohem snadněji – tedy když se podchytí včas. Přečtěte si, jak entezopatii poznat a jak jí předcházet.
Když začnou úpony stávkovat
Entezopatie je stav, který vzniká přetížením a následným poškozením šlachové tkáně v místě, kde se tato šlacha upíná na kost. U běžců, stejně jako u bruslařů či fotbalistů, bývá nejčastěji postižená oblast kyčelního kloubu.
Vzniku entezopatie přitom nahrává hned několik faktorů (například svalové dysbalance nebo genetické predispozice), u sportovců ale bývá na vině především dlouhodobé přetěžování šlachy nepřiměřeným tréninkem bez dostatečné regenerace. Ve šlachové tkáni tak vznikají malé trhlinky, narušuje se struktura kolagenních vláken a rozvíjí se zánět.
Vhodným přístupem lze tento problém poměrně snadno napravit. Jeho ignorováním a konstantním přetěžováním však může entezopatie přejít do chronického stadia, při kterém už dochází k nezvratné degeneraci šlachy a jejího úponu.
Jaké jsou příznaky entezopatie?
Typická je bolest v místě úponu, která se objevuje při zahájení aktivity, a následně se o slovo přihlásí až po zátěži. Výjimkou není ani nepříjemná ztuhlost po ránu, kterou za chvíli „rozchodíme“. Kromě třísla může bolest vyzařovat po vnitřní straně stehna, do podbřišku nebo do okolí sedacích kostí. Při opravdu silném zánětu bývá postižené místo zarudlé a teplé.
Bolest vystřelující do jedné nohy přitom může vyvolat obavu z vyhřezlé ploténky v křížové oblasti. Zajít za odborníkem se proto vyplatí alespoň kvůli správné diagnóze. Většinou ji zvládne odhalit zkušený sportovní fyzioterapeut, který vás případně odkáže na další specialisty.
Velkou nápovědou však bývá typ bolesti: U výhřezu ploténky mají příznaky přenášené do končetiny spíše podobu svalové slabosti, mravenčení či brnění. Zároveň se zhoršují při kýchnutí, kašlání, smíchu nebo delším stoji či sedu. V závislosti na tom, která konkrétní ploténka vás trápí, navíc můžete pozorovat obtíže při snaze o chůzi po špičkách, nebo naopak po patách.
Ale zpět k entezopatii. Jak ji tedy řešit a jak jejímu vzniku předcházet?
Dejte si pauzu, ale ne moc dlouhou
V akutní fázi entezopatie se doporučuje tlumit bolest i zánět analgetickými mastmi či gely a naordinovat si odpočinek. Ležet a čekat, že se to spraví samo, ale paradoxně není ideální strategií. Postiženou šlachu je totiž potřeba adekvátně zatěžovat, aby se během hojení nově tvořená tkáň vystavěla lépe. Tím vzroste pravděpodobnost, že se do budoucna vyhneme recidivě.
Po pár dnech, když bolest trochu ustoupí, proto zařaďte vhodné protahovací a posilovací cviky. Inspirovat se můžete například na webech, které se této problematice věnují. Ještě lepší však bude individuální cvičební plán od fyzioterapeuta. Urychlit hojení může i terapie rázovou vlnou.
Při navyšování zátěže ani protahování nespěchejte
Mezi preventivní opatření proti (opětovnému) vzniku entezopatie patří zejména náprava špatného držení těla a případných svalových dysbalancí. Příčinou přetížení jedné oblasti – třeba právě svalů okolo kyčlí – totiž často bývá oslabení jiné svalové skupiny – například břišních svalů. Opěvovaný „core“, jakožto základ zdravého pohybu, je tedy opět na scéně.
Před zátěží je také důležité svaly aktivovat a zahřát; po sportu zase důsledně protáhnout. Délku trasy ani intenzitu běhu nezvyšujte skokově, ale jen velmi pozvolna. Mezi tréninky pak tělu dopřejte dostatek času na regeneraci.
TIP: Osobně se mi na protažení oblasti kyčlí nejvíce osvědčila jógová pozice holuba a výpad se zadní nohou opřenou o židli (podobně jako při bulharském dřepu). Oba cviky jsem zařadila na popud fyzioterapeutky, která mi také doporučila setrvávat v protahovacích pozicích déle, než jsem byla doposud zvyklá – zhruba 30 až 45 vteřin ve třech sériích.
Další protahovací a posilovací inspiraci brzy najdete v chystaném článku o józe pro běžce. Mezitím se těším na vaše zkušenosti – řešili (a vyřešili) jste někdy podobný problém?
Zdroje:
• KUDLÁČEK, David. Entezopatie v oblasti kyčelního kloubu a možnosti rehabilitace. Olomouc: Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury. 2022. (https://theses.cz/id/maw197/BP__-_David_Kudlacek.pdf)
• HELÍSKOVÁ, Kateřina. Léčebně-rehabilitační plán a postup u pacienta s entezopatií na dolní končetině. Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. 2024. (https://is.muni.cz/th/h94zs/)• https://www.fyziosvet.cz/clanky/vyhrez-plotenky-ve-spodnich-zadech-a-jeho-lecba/
- Jak běhat v temných ulicích bezpečně a bez stresu
- Od kanad po karbon: Tajemství běžeckých bot a proč rekordy netkví v podrážce
- Je Garmin Edge 1050 ten nejlepší cyklocomputer na světě? Otestovali jsme Rolls Royce pro cyklisty
- Běhání při kojení: prospívá, nebo zhoršuje kvalitu mléka? Kdy začít a na co si dát pozor
- Vyzkoušeno za vás! Funguje zázračná metoda, která vyřeší chutě na sladké, nedostatek energie i nadváhu?
2 komentáře