Karel Holub Pokud si myslíte, že je běhání sport pro mladé, pak vám 76letá Jeannie Rice s radostí dokáže opak. Nejenže drží světové rekordy od 1 500 metrů po maraton v kategorii 75–79 let, ale její fyziologické hodnoty jsou tak mimořádné, že by jí je záviděli i elitní běžci o několik dekád mladší.
Vědci si proto řekli, že to musí pořádně prozkoumat, a podrobili ji sérii testů. Výsledky? Naprostý sci-fi příběh o lidské výdrži.
Neuvěřitelné VO₂max
Hodnota VO₂max je klíčový ukazatel vytrvalostní výkonnosti. Čím vyšší číslo, tím lépe tělo dokáže využívat kyslík pro produkci energie. A teď se podržte: tahle dáma má VO₂max 47,9 ml/kg/min. To je nejvyšší zaznamenaná hodnota u jakékoli ženy nad 75 let a srovnatelná s dobře trénovanými mladými sportovci. Jen pro kontext – průměrná netrénovaná žena jejího věku se pohybuje kolem 20 ml/kg/min.
Její srdce přitom bije jako zvon – maximální tepová frekvence 180 tepů za minutu je číslo, které by čekal spíš u třicátníka než u někoho, komu je přes 75.
Maraton v tempu, které by zavařilo mnohé běžce
Nejde jen o maximální hodnoty, ale i o to, jak efektivně je dokáže využít. Při maratonské rychlosti 11,9 km/h (5:02 min/km) jela na 88 % svého VO₂max. Maraton Londýn zaběhla za 3:33:27. Pro představu – i mladí elitní běžci často běhají maraton na 85–90 % svého maxima, což znamená, že se pohybovala na hranici absolutní vytrvalostní efektivity.
Zajímavé je, že její běžecká ekonomika (kolik kyslíku potřebuje na kilometr běhu) není nijak ohromující ve srovnání s elitními běžci. Možná za to mohou biomechanické faktory nebo dlouhodobé tréninkové zvyklosti, ale faktem je, že si to bohatě vynahrazuje jinými přednostmi.
Tréninkový režim hodný šampiona
A jak se na tyhle rekordy připravovala? V šestitýdenní přípravě před svým světovým rekordem v maratonu běhala v průměru 115 km týdně, před Mistrovstvím světa Masters, kde posbírala šest zlatých medailí, to bylo „jen“ 84 km týdně. Drtivou většinu času (90 %) strávila v nízké intenzitě, 9 % ve vyšší zátěži a pouhé 1 % ve skutečně extrémních tempech.
To je zajímavý kontrast k moderním tréninkovým metodám, které často zdůrazňují větší objem intenzivního tréninku. Ona si naopak udržovala velmi vysoký základní objem a jen minimálně trénovala v opravdu intenzivních zónách. A fungovalo to.
Co si z toho odnést?
Pokud si myslíte, že váš věk nebo „přirozené předpoklady“ vás limitují, tahle dáma je důkazem, že je to spíš o tom, co jste ochotni do svého tréninku dát. Ne každý bude běhat světové rekordy ve svých sedmdesáti, ale pokud existuje důkaz, že vytrvalostní výkonnost nemusí s věkem dramaticky upadat, pak je to právě ona.
A až příště budete při pomalém výklusu cítit, že vám to dneska nejde, vzpomeňte si, že někde ve světě je sedmdesátnice, která by vám v klidu ukázala záda.
❓ FAQ – otázky a odpovědi❓
Může každý zlepšit své VO₂max? Ano! Tréninkem, především vytrvalostním a intervalovým, můžete svou hodnotu VO₂max posunout.
Kolik by měli běžci týdně naběhat? Záleží na cíli, ale konzistentní objem (například 50–80 km) je základ.
Jak zlepšit běžeckou ekonomiku? Silový trénink, technika běhu, stabilita a mobilita.
Můžu začít běhat i po 50? Rozhodně! Příběh Jeannie Rice je toho důkazem.
Zdroj: https://journals.physiology.org/doi/full/10.1152/japplphysiol.00974.2024
Přečtěte si také:
- Glykemie pod kontrolou: Kdy škodí rohlík a kdy pomáhá
- Připravte se na léto se Xiaomi s dárky zdarma
- Tahle babička běhá rychleji než vy. V čem tkví její tajemství?
- Na tělocvik nejdu! Jak přivést děti k pohybu bez nátlaku a scén?
- Dobrodružství, volnost a soukromí: Jak na první dovolenou v obytňáku?
