Vysoký, nízký, nebo nulový drop? Jak vybrat běžecké boty, které vám neublíží

Drop není otázkou trendů. Měl by být v souladu s potřebami vašeho těla. Foto: Drazen Zigic/iStock

Možná ho při výběru běžeckých bot úplně ignorujete. Možná jste o něm slyšeli, ale nikdy jste mu nepřikládali větší váhu. Drop – pár milimetrů rozdílu mezi patou a špičkou boty, které ale dokážou zásadně změnit způsob, jakým běháte, jak se cítí vaše tělo a kde se mohou objevit potíže. Právě drop často rozhoduje o tom, proč vám jedny boty sednou hned a jiné skončí po pár kilometrech hluboko ve skříni. Pokud chcete rozumět tomu, co se při běhu děje s vašimi kotníky, lýtky, koleny i achilovkami, je na čase se na tenhle nenápadný parametr podívat blíž.

Co je drop a jak ho poznáte?

Nejdřív čistě technické základy. Drop je rozdíl výšky mezi patou a špičkou běžecké boty, obvykle udávaný v milimetrech. Pokud má bota patu vysokou 30 mm a špičku 20 mm, její drop je 10 mm. Pozor – neříká nic o množství tlumení jako takového, pouze o sklonu chodidla v botě.

Obecně se nejčastěji setkáte s těmito hodnotami:

  • vysoký drop: 8–12 mm
  • střední drop: 4–8 mm
  • nízký až nulový drop: 0–4 mm

Drop najdete v technických specifikacích výrobce, případně ho lze orientačně poznat i pohledem – bota s výrazně vyvýšenou patou má téměř vždy vyšší drop.

Co drop dělá s vaším během a pro koho se různé dropy hodí?

Drop výrazně ovlivňuje biomechaniku běhu, tedy to, jakým způsobem se noha dotýká země a jak se síly přenášejí tělem. Vyšší drop přirozeně usnadňuje došlap přes patu, snižuje rozsah pohybu v kotníku a část práce přesouvá na kolenní kloub. Nižší drop naopak nutí nohu pracovat aktivněji, zvyšuje zatížení lýtek, achilovky a chodidla.

Studie publikované v odborných časopisech opakovaně ukazují, že změna dropu mění rozložení sil v pohybovém aparátu. Neznamená to automaticky zlepšení nebo zhoršení, pouze přesun zátěže jinam.

Vyšší drop není špatně. Naopak pro mnoho běžců je nejrozumnější volbou, hlavně pokud:

  • začínáte s během nebo se k němu vracíte po pauze,
  • přirozeně došlapujete přes patu,
  • máte omezenou mobilitu kotníku,
  • řešíte nebo jste řešili potíže s achilovkou,
  • běháte dlouhé objemové tréninky v klidném tempu.

Vyšší drop snižuje tah na lýtka a achilovku, běh je pocitově pohodlnější a méně náročný na svalovou sílu chodidla. Nevýhodou může být vyšší zatížení kolen, zejména pokud je technika běhu špatná a krok příliš dlouhý.

Nižší drop je často spojovaný s přirozeným během, ale není to univerzální řešení. Hodí se především pro běžce, kteří:

  • mají dobrou sílu lýtek a chodidel,
  • běhají technicky vyspěleji,
  • jsou lehčí nebo velmi dobře adaptovaní,
  • chtějí zlepšit práci nohy a propriocepci.

Nižší drop může vést k ekonomičtějšímu běhu a lepšímu vnímání povrchu, ale pouze u běžců, kteří jsou na tento styl zatížení připraveni. Nejčastější chybou je příliš rychlý přechod, který končí přetížením achilovky, plantární fascie nebo stresovou zlomeninou.

Barefoot a nulový drop: dvě různé věci

Nulový drop neznamená automaticky barefoot. Barefoot obuv má nejen nulový drop, ale i minimální tlumení a vysoké nároky na techniku i sílu chodidla. „Bosý“ běh mění styl došlapu, ale zároveň výrazně zvyšuje zátěž měkkých tkání.

Barefoot může být užitečný nástroj, ale není vhodný pro každého, není nutně zdravější a není řešením zranění. Pokud má barefoot smysl, pak spíše jako doplněk na krátké úseky, cvičení techniky, posílení chodidel. A opět s mírou, velmi postupným přechodem a opatrným vnímáním těla. 

Jak se bezpečně propracovat k nižšímu dropu a je to potřeba?

Přechod na nižší drop není otázka kondice, ale adaptace tkání. Kardiovaskulární systém se přizpůsobí rychle, zato šlachy a fascie velmi pomalu. Rozumný postup vypadá následovně a může trvat týdny až měsíce:

  • snižujte drop postupně, ne skokově,
  • kombinujte více bot, nechte tělo střídat zátěž,
  • začněte velmi krátkými úseky, ne celým tréninkem,
  • sledujte signály přetížení (bolest achilovky, lýtek, chodidla).

Ač se řeší výška dropu, problém většinou není v botě samotné, ale v nesouladu mezi botou a běžcem. Příliš vysoký drop může dlouhodobě zvyšovat zátěž kolen a kyčlí. Příliš nízký drop zase přetěžuje achilovky a lýtka. Neexistuje ideální číslo, velikost dropu pro všechny, jen vhodná kombinace pro konkrétního člověka.

Já osobně třeba v nulovém dropu chodím neustále (hiky, chůze po městě, výlety), ale pro běh preferuji drop o něco vyšší, protože při velmi nízkém či nulovém dropu trpím (a to i při snaze o postupný přechod). Pro někoho je tedy ideální kombinace. U sebe také více řeším míru tlumení než samotný drop, protože v městském prostředí je pro mě důležité mít měkký došlap a nepřetěžovat tělo tvrdými nárazy. Drop tedy není jediný parametr, kterému věnovat pozornost.

Řešení? Boty střídejte

Moderní přístup k běhání čím dál víc zdůrazňuje variabilitu zatížení. Právě střídání různých typů bot může snižovat riziko přetížení. V praxi to může vypadat jednoduše:

  • vyšší drop na dlouhé, klidné běhy,
  • střední nebo nižší drop na tempo a techniku,
  • případně minimalistická obuv pro krátké cvičné úseky.

Tělo se tak neučí jeden stereotyp a je odolnější. Důležité je, aby drop boty odpovídal vaší technice, historii zranění a tréninkovým cílům. Pokud si nejste jistí, začněte konzervativně, sledujte reakce těla a nebojte se mít více párů bot. Nenechte se přitom strhnout módními trendy, ale dbejte především na vaše vlastní potřeby.

Zobrazit zdroje

Přečtěte si také:

Podobné příspěvky

Volnější pravidla pro fitness zařízení: Rychlejší inovace, nebo větší riziko pro uživatele?

Konec zmrzlých nohou! Tohle si obujte v zimě, když nechcete utrácet majlant

TEST: Je to náhrdelník, náramek, nebo kouč? Tohle všechno je Xiaomi Smart Band 10 Glimmer Edition