Úvod ZdravíPohyb Klíšťata a běžci: Jak se chránit a co dělat po přisátí

Klíšťata a běžci: Jak se chránit a co dělat po přisátí

Běžce většinou nezastaví déšť, bahno ani třicetistupňové vedro. O to paradoxnější je, že problém často představuje tvor velký jen pár milimetrů.

Klíšťata a běžci k sobě bohužel patří víc, než bychom si přáli. Klíště si přitom nemusíte přinést jen z hlubokého lesa. Stačí proběhnout vysokou trávou, křovím nebo městským parkem. A protože při běhání a cyklistice trávíme venku dlouhé hodiny, vyplatí se vědět, jak riziko přisátí snížit, kde klíště po návratu hledat a hlavně jak ho správně odstranit.

Protože olej, kroucení a další zaručené babské rady opravdu nejsou cesta.

Když jdete na hodinovou procházku po asfaltové cestě, riziko je jiné než při dvouhodinovém trailovém běhu nebo vyjížďce lesem. Sportovci totiž tráví v přírodě výrazně více času, často se pohybují mimo zpevněné cesty a při běhu nebo jízdě na kole se pravidelně otírají o vysokou trávu, kapradí nebo nízké keře. Přesně tam na svého hostitele klíšťata čekají.

Na rozdíl od rozšířeného mýtu klíšťata neskáčou ani nepadají ze stromů. Na hostitele čekají především v trávě, nízké vegetaci a křovinách, kde se při kontaktu zachytí na těle nebo oblečení. Potom mohou po těle nějakou dobu lézt a hledat vhodné místo, kde se přisají.

Právě běžci bývají rizikovou skupinou ještě z jednoho důvodu. Po doběhu jsou zpocení, unavení a často zamíří rovnou do sprchy nebo domů bez důkladné kontroly těla. Přitom právě kontrola po návratu a rychlé odstranění přisátého klíštěte mají velký smysl. U lymské boreliózy se totiž riziko přenosu zvyšuje s délkou přisátí. U jiných infekcí ale může být doba přenosu odlišná, takže nejlepší pravidlo zní jednoduše: najdete klíště, odstraňte ho co nejdříve.

Klíšťata a běžci: Kde je můžete nejčastěji potkat

Spousta lidí si stále myslí, že největší nebezpečí hrozí jen v hustém lese. Jenže klíšťata mají ráda místa s vegetací, vlhkostí a vhodnými hostiteli. Najít je můžete například:

  • na okrajích lesů,
  • podél lesních cest,
  • v městských parcích a lesoparcích,
  • kolem rybníků,
  • na loukách s vyšší trávou,
  • v křovinách,
  • na zahradách.

V zásadě tedy na spoustě míst, kde běháme, chodíme nebo venčíme psa. Klíšťata se běžně vyskytují i v městské zeleni, takže ani oblíbený okruh parkem automaticky neznamená nulové riziko.

Jejich aktivita se během roku i podle počasí mění. Obecně se s nimi v našich podmínkách setkáváme především od jara do podzimu, ale při příznivém počasí mohou být aktivní i mimo období, které považujeme za typickou klíšťovou sezonu. Takže zatímco vy čekáte, kdy konečně porostou houby, klíšťata mohou mít svůj vlastní program.

Co všechno mohou klíšťata přenášet

Největší obavy u nás vzbuzují především dvě onemocnění.

Klíšťová encefalitida

Jedná se o virové onemocnění, které může postihnout centrální nervový systém. První fáze může připomínat chřipku: objevit se mohou bolesti hlavy a svalů, únava nebo horečka.

U části nemocných následuje po přechodném zlepšení druhá fáze s postižením nervového systému. Mohou se objevit silné bolesti hlavy, horečka, ztuhlost šíje, závratě nebo další neurologické potíže. Následky mohou u některých lidí přetrvávat dlouhodobě. Proti klíšťové encefalitidě naštěstí existuje účinné očkování, které představuje nejúčinnější specifickou ochranu proti tomuto onemocnění.

Lymská borelióza

Způsobují ji bakterie rodu Borrelia. Jedním z typických příznaků může být rozšiřující se červená skvrna kolem místa přisátí, odborně erythema migrans. Neobjeví se ale u každého nemocného.

Neléčená borelióza může postihnout například nervový systém, klouby, kůži nebo vzácněji srdce. Při správné diagnóze se léčí antibiotiky. Proti lymské borelióze zatím není pro běžné použití dostupné očkování.

Méně často mohou klíšťata přenášet také další infekce, například anaplazmózu, babeziózu nebo ehrlichiózu.

Červený flíček po klíštěti ještě nemusí znamenat boreliózu

Po vytažení klíštěte může být místo přisátí krátce zarudlé nebo podrážděné. To samo o sobě ještě neznamená lymskou boreliózu.

Zpozornět je potřeba hlavně tehdy, když se po několika dnech objeví skvrna, která se postupně zvětšuje a rozšiřuje. Nemusí mít přitom vždycky učebnicový vzhled červeného kruhu s bledším středem, jaký známe z obrázků na internetu. Pokud se podobná skvrna objeví, je na místě obrátit se na lékaře.

Jak se před klíšťaty chránit při běhání a cyklistice

Riziko přisátí můžete snížit kombinací několika jednoduchých opatření:

  • používejte repelent s vhodnou účinnou látkou, například DEET, icaridinem nebo IR3535,
  • repelent aplikujte na odkrytou kůži a případně také na oblečení, pokud to výrobce konkrétního přípravku umožňuje,
  • při běhu ve vysoké trávě zvažte delší ponožky nebo kompresní podkolenky, Při delším trailovém běhu se proto vyplatí vzít malé balení repelentu s sebou. Vejde se například do běžecké vesty nebo opasku.
  • pokud je to možné, držte se spíš uprostřed cest,
  • nesedejte si přímo do vysoké trávy,
  • po návratu zkontrolujte oblečení i tělo.

Při používání repelentu se vždy řiďte návodem konkrétního výrobce. Jednotlivé přípravky se liší koncentrací účinných látek i dobou ochrany a při dlouhé aktivitě může být potřeba aplikaci zopakovat.

Po každém běhu nebo vyjížďce v přírodě věnujte pár minut kontrole těla. Je to jednoduchý návyk, který může předejít velkým problémům. Zaměřte se hlavně na:

  • podkolenní jamky,
  • třísla,
  • podpaží,
  • oblast kolem pasu,
  • pupík,
  • krk,
  • místa za ušima,
  • vlasovou část hlavy.

Po návratu je dobré se také osprchovat. Můžete při tom smýt klíště, které se ještě nepřisálo, a zároveň máte ideální příležitost celé tělo prohlédnout. U dětí kontrolujte opravdu pečlivě také vlasy a okolí hlavy.

A nezapomeňte ani na psa, pokud běháte společně. Můžete totiž uchránit sebe, ale pak vám doma nějaké žíznivé klíště přistane z vašeho čtyřnohého miláčka. Což je poněkud nevděčný suvenýr ze společného výběhu. Pokud s během se psem teprve začínáte, podívejte se také na našeho průvodce, jak začít s canicrossem.

Jak správně odstranit přisáté klíště

Pokud klíště objevíte, nepanikařte. Hlavně ho zbytečně dlouho nenechávejte přisáté s tím, že počkáte, až se dostanete k lékaři. Postup je jednoduchý:

  1. Umyjte si ruce.
  2. Použijte jemnou pinzetu nebo vhodný nástroj na odstranění klíštěte.
  3. Uchopte klíště co nejblíže ke kůži.
  4. Jemným a plynulým pohybem ho vytáhněte. Klíště nemačkejte, prudce s ním netrhejte ani ho zbytečně nekruťte.
  5. Místo po odstranění omyjte a vydezinfikujte.
  6. Znovu si umyjte ruce.
  7. Místo přisátí během dalších týdnů sledujte.

Pokud po odstranění zůstane v kůži drobná část ústního ústrojí a nejde snadno odstranit, není potřeba zahajovat domácí chirurgickou operaci nožem a jehlou. Tělo si s ní většinou poradí samo. Místo ale sledujte a při výrazném zánětu nebo jiných potížích se poraďte s lékařem.

Na klíště naopak nepoužívejte olej, máslo, vazelínu, lak na nehty ani jiné domácí „zaručené“ babské rady. Nesnažte se ho pálit ani jinak přimět, aby se samo pustilo. Prostě ho co nejdříve a šetrně vytáhněte. Klíště není protivník, se kterým potřebujete půl hodiny vyjednávat.

Kdy po přisátí klíštěte navštívit lékaře

Samotné přisátí klíštěte ještě neznamená, že onemocníte. Lékaře vyhledejte zejména tehdy, pokud se v následujících dnech nebo týdnech:

  • objeví postupně se zvětšující červená skvrna,
  • dostaví horečka nebo výrazná únava,
  • objeví silné bolesti hlavy,
  • přidá ztuhlost šíje,
  • objeví neurologické potíže,
  • místo přisátí výrazně zanítí, hnisá nebo se nehojí.

Pokud se po přisátí necítíte dobře, řekněte lékaři také to, kdy jste klíště našli a odstranili. Antibiotika se preventivně po každém přisátí klíštěte automaticky nepodávají. O jejich případném nasazení rozhoduje lékař podle konkrétní situace.

Očkování proti klíšťové encefalitidě: Vyplatí se?

Pokud pravidelně běháte, jezdíte na kole, chodíte po horách nebo trávíte většinu víkendů venku, očkování proti klíšťové encefalitidě rozhodně stojí za zvážení. Česko patří mezi země, kde se klíšťová encefalitida pravidelně vyskytuje, a očkování představuje nejúčinnější ochranu proti tomuto onemocnění.

Na lymskou boreliózu sice běžně dostupné očkování zatím nemáme, ale kombinace repelentu, vhodného oblečení, kontroly těla a rychlého odstranění přisátého klíštěte dokáže riziko výrazně snížit.

Nejčastější mýty o klíšťatech

„Klíšťata padají ze stromů.“ Nepadají. Na hostitele čekají především v trávě a další nízké vegetaci a zachytí se při kontaktu.

„Ve městě klíště nechytím.“ Ale chytíte. Klíšťata se běžně vyskytují také v městských parcích, lesoparcích nebo zahradách.

„Když klíště vytáhnu rychle, nic mi nehrozí.“ Rychlé odstranění je důležité a u lymské boreliózy snižuje riziko přenosu. Neznamená ale stoprocentní jistotu, že se žádná infekce přenést nemohla.

„Stačí se nastříkat repelentem jednou ráno.“ Záleží na konkrétním přípravku, délce aktivity i podmínkách. Řiďte se proto hlavně pokyny výrobce a případně aplikaci zopakujte.

„Když mám klíště, musím na pohotovost.“ Ve většině případů ne. Přisáté klíště můžete správným postupem odstranit sami. Důležité je potom místo a svůj zdravotní stav sledovat.

Checklist běžce po návratu z přírody

Po návratu z lesa nebo z trailového běhu si vytvořte jednoduchou rutinu:

  • převléknout sportovní oblečení,
  • zkontrolovat oblečení a vybavení,
  • osprchovat se a přitom prohlédnout celé tělo,
  • zkontrolovat vlasy a místa za ušima,
  • zkontrolovat psa, pokud běžel s vámi,
  • při nálezu klíštěte ho co nejdříve odstranit,
  • místo přisátí během dalších týdnů sledovat.

Zabere to jen pár minut, ale může vám to ušetřit spoustu problémů. A stejně jako po běhu automaticky vypínáte hodinky, zouváte boty nebo saháte po pití, může se kontrola klíšťat stát další úplně obyčejnou součástí návratu domů. Tentokrát je to návyk, který má opravdu smysl.

Zdroje:
Lymeská borrelióza
Tick-borne encephalitis
What to Do After a Tick Bite

Okomentovat


The reCAPTCHA verification period has expired. Please reload the page.

0 FacebookEmail