Vždy mě mírně popuzovala některými běžci protlačovaná myšlenka, anglicky vyjádřená “Never give up”, čili něco jako nikdy se nevzdávám, nebo také doběhnout za každou cenu. Jednoduše mi to přišlo jako nesmysl tvrdit něco, co se může velmi rychle změnit, zvláště u ultramaratonu. Například v mém případě už v tom prvním jsem z dvanáctihodinovky zvládl jen asi čtyři hodiny a končil jsem z důvodu vyčerpání.
Třetí etapa ze sedmi po sobě jdoucích moravských maratonů startovala v úterý 7. července z Blanska. Překvapil Martin Plačko, vyhrál ale Martin Kopecký. Z dam byla první v cíli Lenka Horáková, která také drží celkové prvenství v kategorii žen.
Chvíli po tom, co jsme se dohodli, že o tomto batohu něco napíšu, přepadla mě nejistota. „Další batoh, co o něm budu jako psát? Dobrých běžeckých batohů jsou stovky a není na nich co vymyslet.“ Odtušil jsem, že pochválit, že je o 20g lehčí než předchozí verze a přidat hejt na Polsko asi stačit nebude.
Druhá etapa Moravského ultramaratonu se startovala v pondělí 6. července v Boskovicích na náměstí, a to ve dvou rozbězích podle výkonnosti běžců (ve skutečnosti byl povolen navíc start ještě v dřívější dobu pro nejpomalejší běžce). Na špici se pořadí v průběhu závodu střídalo a nakonec vyhrál Jan Šunka.
Bolestivé stažení svalů zadní strany stehna, které jde až do křeče a přeruší váš trénink, nebo bolestivé pajdání s nemožností se ohnout a zavázat si botu. Tak třeba takto se může projevit problém s hamstringy. Co s tím, vysvětlí fyzioterapeutka Kateřina Honová.
V neděli 5. července se v Lomnici u Tišnova na start první etapy postavil rekordní počet startujících – 139. Co tito závodníci od dnešního závodu očekávali? Někteří nastoupili s cílem pokud možno porazit Dana Orálka, jiní s zase příliš se nepohoršit oproti předchozím ročníkům a jiní s cílem užít si krásnou trať. Ve startovním poli vedle Dana Orálka nechyběla taková jména jako Ondra Velička, Martin Kopecký a Zbyněk Tkadlčík.
Trenéra Jana Pernicu netřeba představovat. Vždyť učil běhat i filmového Zátopka, herce Václava Neužila. Dnes vás naučí cvik z běžecké abecedy, který vám posílí odraz.
Rungo výzvy na Endomondu už mají dlouholetou tradici a v červnu jsem se proti vám postavil já, Marek Odstrčilík. Bohužel naražená žebra v polovině měsíce ze mě udělala snadný cíl, a tím se zvýšila pravděpodobnost, že mi natrhnete triko. A tak se taky stalo, z 325 zúčastněných jsem byl 305. Získat ceny od pramenité vody Rajec, tak bylo daleko jednodušší.
Po návratu z Andorry jsem si užíval možnosti trénovat bez omezení a pustil se do objevování dávno zapomenutých nebo dokonce úplně nových tras na jih od Prahy. Tolik tréninků v Čechách jako za posledních 5 týdnů jsem neobjel snad za posledních pět let dohromady.
Říká se, že nejlepší běžecké zavazadlo je žádné zavazadlo. Čas od času se ale dostanete do situace, kdy vám kapsy u šortek zkrátka nestačí a na řadu přichází běžecký batoh, nebo ledvinka. Naštěstí to nemusí být ani zdaleka tak nepříjemné, jak se může na první pohled zdát. Je ale potřeba vědět kdy a jaké zavazadlo použít.
Pojďme se předhánět a tak se motivovat k pohybu. O cenu soutěžíme v běžecké výzvě, kdy máte za úkol urazit více kilometrů, než redaktorka Magdaléna Ondrášová. jak se zapojit? Čtěte pozorně více o výzvě Předežeň RUNGOcz.
Jak jsem si na začátku června slíbil, tak jsem, doslova udělal. Rozhodl jsme se v sobě přeprat lenost a dát pohybu pravidelnost. Nešlo mi ani tak o množství hodin a kilometrů, ale o to se prostě vykopat za každou cenu a pracovat na sbé přípravě na půlmaraton.