Silniční kola

Gravel a silniční kola a recenze

555 kilometrů z Chebu do Opavy na jeden zátah. Robotická cyklistka zvládla Krále 50. rovnoběžky

Taková výzva se neodmítá! Byla jsem oslovena Slavia pojišťovnou Sport teamem, jestli bych nechtěla být ambasadorkou jejich akce „Král 50. rovnoběžky“. Podstatou je dojet mezi 1. květnem a 31. říjnem z Chebu do Opavy (nebo naopak) přes pět daných průjezdních bodů. Zbytek trasy už si každý může naplánovat, jak je libo. Na kolik dní si akci rozvrhnete, je samozřejmě na každém z vás. Já jsem se rozhodla, že to zkusím zajet na jeden zátah. Pořadatel mi zařídil doprovodné vozidlo, takže jsem s sebou nemusela tahat teplé oblečení na noc ani kýbl energy drinků. Vykoupeno to ovšem bylo delšími pauzami na kontrolních bodech, kde se má pouť musela řádně zdokumentovat :-)

Více

Bikefitting je i pro „hobíky“: Přestanete se hrbit a začnete jezdit skutečně pro radost

Nastavení správné pozice na kole ovlivní nejen náš výkon, ale také ovladatelnost kola a celkový pocit z jízdy (a také po jízdě). A to jsou důvody, proč by do bikefittingu měli jít i hobby jezdci. Vyzkoušela jsem na vlastní kolo i kůži práci zkušeného fittera Honzy Dubce z Gurufit.cz a na následujících řádcích se podělím o své dojmy.

Více

Deník robotické cyklistky. Pokoří letos opět 50 000 kilometrů za rok? Sledujte její život v sedle

Tahle holka snad na tom kole musí bydlet, napadne vás. Katka Rusá alias Kat Secteur už několikátým rokem najezdí přes 50 000 kilometrů. Za to by se nemusel stydět nejeden automobilový řidič, co říkáte? Od roku 2016 nevynechala ani den. Je to blázen? Podivín? Útěkářka, která chce být sama se sebou? Asi tak od každého trochu. Každý ale máme nějaké té ty svoje roztodivnosti a u Katky je to holt vášeň pro kolo. Srdce jí tluče v rytmu přehazovačky a vy teď díky tomuto deníku můžete každý měsíc do jejího světa vstoupit. Nebo do něj radši jen z dálky nahlédnout, aby vás také nepohltil.

Více

Toskánský Mordor, který se mi vytetoval do srdce aneb na trase Strade Bianche 

Přes 180 kilometrů, 3 000 nastoupaných metrů, kolem 35 kopců a kopečků a hlavně 11 šotolinových úseků. Tak to je trasa Strada Bianche, cyklistického závodu, ve kterém si neoddechnete. Strmé toskánské výjezdy a sjezdy nic neodpustí. A ty scenérie, ach. Na tohle jsem se od konce února připravoval s tím, že si to už strašně dlouho chci zkusit zajet. Nepodařilo se, na 130. kilometru, kdy se můj tep stále nesnižoval pod 155, jsem jako kardiak doznal, že to stačilo. Prozatím.

Více

Nový Canyon Ultimate: kolo budoucnosti, na kterém budete vyhrávat

ADVERTORIAL Canyon svoje kolo ze závodní řady Ultimate představil už v roce 2004. Jeho nepřekonatelná ovladatelnost a pocit z jízdy činí z Ultimate volbu stovek tisíc jezdců po celém světě, od ambiciózních amatérů až po špičkové světové profesionály. A jelikož vývoj jde stále dopředu, tak Canyon v těchto dnech představil jeho pátou generaci. Nový Ultimate tak nabízí dokonalou rovnováhu mezi hmotností, tuhostí, aerodynamikou a odolností.

Více

Já vs. červen. Když se upachtěné šlapání na kole mění v radost

Kopce jsem nikdy nemusel, a to protože kombinace průměrné cyklistické fyzičky s kily navíc je smrtící. Jednoduše řečeno, nejede to. Je rozdíl, pokud máte hmotnost 125 nebo 96. Když k tomu přidáte daleko lepší techniku šlapání, skvělé kolo, tak cesta k vrcholu je jaksi rovnější a krajina se stává placatější. Přichází radost.

Více

Já vs. květen. Chci v Brně kopec ve tvaru místního orloje. Bude to symbol pro sportující „magory“

Tak nám ten trénink na cyklistickou trasu dnes už kultovního závodu Strade Bianche začíná přituhovat. Tatam jsou dlouhé tréninky po lehce zvlněném okolí, protože z úst trenéra Martina Kubaly přišel příkaz: najeď kolem 15 000 výškových metrů za měsíc. Ono se to “tyranovi”, který žije v Čeladné řekne, ale Brno není zrovna vyhlášené horské středisko, takže nastoupat požadované kilometry je holt hodně o čase.

Více

Já vs. duben. Mám k řidičům respekt. Nepředvídatelný cyklista s egem je pohroma

Aby bylo jasno hned od začátku, titulek platí samozřejmě i obráceně, protože “zamindrákovaný” trouba se najde všude. Jedna z prvních otázek, na kterou se mě okolí často ptá, je ta, zda nemám na silnici strach. Strach asi není to správné slovo, spíš jde o směsici respektu a obezřetnosti. Je to pro mě stejné, jako když jdu přes přechod, nebo třeba rozespalý v noci po schodech na malou. Dávám si majzla, snažím se předvídat a nedělám ze sebe neporazitelného. V provozu o to víc.

Více

Petr Jaderný: Jsem “Cyklomagor”. Po závodě se jdu vyjet i na 200 kilometrů

Petr Jaderný vulgo “Cyklomagor” je kluk z Polabí, který své přezdívce dělá velmi dobré jméno. Vždy si šel tak trochu svou cestou a dělal v tréninku věci, které v moudrých příručkách nenajdete a většina z nás nedělá. Vždycky ale poslouchá své tělo a nejde přes fyzická omezení. Kolo je jeho emoční katalyzátor, skvělý facebookový deník zase ten myšlenkový. Vtipné, čtivé a barvité zápisky života v sedle z něj dělají nejzajímavějšího cyklistického glosátora u nás.

Více

Já vs. březen: Proč si nikdy neoholím nohy, zadku dám 100% péči a jedu v low carb 

Kdo trochu jezdí na kole, ví, že mít pozadí v co největším komfortu, je prostě základ. Není nic horšího, než když vaše hýždě díky levné vložce v kalhotách zažívají peklo. Někdy mám pocit, že kdyby tam dal výrobce kuchyňskou rukavici, tak by snad udělal i líp. Pokud na kole trávím více jak třihodiny, a to několikrát týdně, zaslouží si můj zadek rozmazlovat. Do tréninku se snažím šlapat, co mi čas a zdravotní omezení dovolí, takže se o svoji tělesnou schránku musím starat co nejlépe. To se totiž vyplatí.

Více