Bolest svalů a léčba
Běžecký puchýř není ledajaký puchýř. Je větší, často nepřichází sám a rád se zjevuje na místech, která nemůže jen tak nechat odpočinout – třeba na ploskách chodidel. Jak puchýř vzniká, proč se nejlépe hojí za mokra, co na něj platí a kdy ho propíchnout (i když vás od toho budou zrazovat)?
Bolest je signál, kterým se nám snaží tělo něco naznačit. U svalové horečky zřejmě to, že jsme něco „přepískli“. Většinou odezní sama, ale můžeme si i pomoct. Jak na to, jsme se podívali s fyzioterapeutem Filipem Chalupou.
Dýcháme všichni. Nějak. Nepočítáme-li mrkání, pak dech je nejčastějším pohybem, který v životě vykonáme. Zajímavé je, že i když ve velkém procentu populace dýcháme špatně, mrtví nejsme (i když se tak někdy můžeme cítit). Přitom právě dech může za spoustu problémů.
Chodidlo je základním pilířem pohybového aparátu a paradoxem je, že o tento pilíř se většina běžců stará asi stejně jako o výskyt kvasarů ve vesmíru. A to je chodidlo podstatně blíže a na rozdíl od kvasaru si na něj většinou můžete poměrně pohodlně sáhnout. Jak se starat prozradí fyzioterapeutka Kateřina Honová.
„Chladivky“ a „hřejivky“ patří do výbavy sportovců často. Pokud si k nim ještě hledáte cestu, řekneme vám, jak fungují a kdy je použít.
V minulém textu jsme si uvedli informace o technice rolování, o tom, jaký vybrat roler a jak to celé vlastně funguje. Věděli jste ale, že roler je velice univerzální pomůcka? A teď nemyslíme využít jej jako zarážku do dveří. V dnešním textu fyzioterepeutky Kateřiny Honové si ukážeme, jak využít jeho potenciál naplno.
Sportování je obecně prospěšná věc, o tom netřeba pochybovat. Má to však jisté výjimky z pravidla – ostatně jako všechno. Základem je pochopit fakt, že sport bude pro vás prospěšný v případě, že jste na něj nachystaní. Pokud nejste, můžete si sportem i uškodit, jak tvrdí oblíbená teorie gaučového paradoxu fyzioterapeutky Kateřiny Honové. Přečtěte si její tipy jak cvičit či který roller používat.
Pro někoho „být fit“ znamená uběhnout maraton, pro jiného zvedat těžká závaží, pro dalšího donést domů nákup, aniž by se zadýchal. Co to vlastně je kondice, jaké kompenzační cvičení udělá…
Hlásala ,,poslouchej své tělo“ a běhala v těhotenství dál. Zarytá běžkyně popsala na vlastním příkladu, kdy a jak ještě provozovat svůj oblíbený koníček. A pak přišla chvíle, kdy tělo řeklo dost. Jenže co s tělem uvyklým k pohybu? Amáta (jejíž jméno redakce zná) svým článkem opět inspiruje ostatní ženy.
Dnes si pohovoříme o chybách, které blokují vaši snahu stát se dokonale flexibilními (opravdu je to důležité, věřte mi). Asi bych měla hned na úvod prozradit, že na věty typu „u mě to nemá cenu“, „nepůsobí to na mě“, nebo “moje svaly nejdou protáhnout“, mám silnou alergii, tak to, prosím, ani nezkoušejte.
Není nad to, být dostatečně flexibilní. Zejména v této době, kdy odpoledne neplatí to, co platilo ráno, o včerejšku nemluvě. Nebudeme však řešit flexibilitu mentální, ale probereme si téma flexibility měkkých tkání a vysvětlíme si, proč je důležitá.
Důvody pro pravidelné běhání mohou být různé. Lepší postava, rychlejší čas, touha zaběhnout maraton, nebo prostě jen radost z pohybu na čerstvém vzduchu. Většina z těchto cílů jsou ale poměrně abstraktní, vzdálené a do hlavy se tak chtě nechtě dostává červíček pochybností se slovy: ,,A stane se něco, když teď pro jednou vynechám?”