Zastavím a nechám auta předjet. Vrcholoví cyklisté na silnici

Sociální sítě jsou tohoto projektu plné, média o něm píší a jeho podpora roste.  Nejen osobnosti kolem cyklisty Romana Kreuzigra, mnohonásobného účastníka Tour de France, totiž bojují za to, aby motoristé na silnicích předjížděli cyklisty ve vzdálenosti 1,5 metru a zákon na toto myslel. Jaká pravidla dodržují sami vrcholoví cyklisté?

Projekt má kromě Kreuzigra podporu například Petera Sagana nebo bikera Jaroslava Kulhavého. Vyzpovídali jsme několik nejlepších českých cyklitů, kteří nezávodí jen na silnici, ale i v terénu, nebo na velodromu a zajímalo nás, co jim vadí na českých silnicích, co naopak dělají špatně cyklisté a jak to funguje v cizině. 

Sledujte společně s Rungo.cz, které celý projekt také podporuje, ukazrespekt.

OTÁZKY

1. Co vám nejvíce vadí na českých silnicích? Jaké nebezpečí vnímáte jako to největší? 
2. Největší prohřešky naopak cyklistů? Co dělají špatně? 
3. Je to v cizině jiné? V čem? Chovají se řidiči i cyklisté jinak? 
4. Máte nějaké doporučení na vychytávky, které by dělaly pohyb po silnici o něco bezpečnější?  

ZDENĚK ŠTYBAR – profesionální silniční cyklista a cyklokrosař, několikanásobný Mistr světa v cyklokrosu, vítěz Strade Bianche, vítěz Omloop Het Nieuwsblad:

1. Nejvíc mi vadí, když nás auta nebo kamiony míjí opravdu tak blízko, že nás skoro trefí, pak mi vadí tedy troubení, nebo když se nás snaží pokropit vodou z ostřikovačů. 
2. Když skupina cyklistů jede vedle sebe uprostřed silnice, aby si mohli povídat a auta nemůžou předjet. Řidiči jsou potom nervózní. Jezdit se má u kraje. Často vidím, že i cyklisté jsou vůči řidičům neohleduplní . Já když někoho vidím, že nedělá něco, tak jak by měl, tak se mu to snažím připomenout, protože prostě na silnici není sám a odnáší to pak zbytek cyklistů.
3. V Belgii, kde jezdím, si často vybírám cyklostezky, ve Španělsku je to celkem dobré, ale v Itálii, kde jsme byli teď nedávno trénovat, to byla tragédie. Auta jezdila opravdu hodně blízko a řidiči často troubili, skoro každý den jsme měli s někým trabl. To se pak bezpečně opravdu necítíte.
4. Ono moc vychytávek na to není. Řidiči by měli víc respektovat cyklisty a obráceně. Opatrnost je prostě důležitá.

PETR VAKOČ – profesionální silniční cyklista, vítěz Brabantského šípu:

1. Řidiči, kteří předjíždějí v nepřehledných úsecích, nebo v příliš těsné blízkosti a auta která jedou v protisměru a předjíždí bez ohledu na to, že proti nim jede cyklista. Často se mi stává, že pak musím rychle reagovat a uskakovat do škarpy.
2. Jsou špatně viditelní, tmavě oblečení, nebo jezdí bez světla za zhoršených podmínek. Nedodržování dopravních předpisů, které pak vede k nevraživosti vůči cyklistům.
3. Ano, liší se to místo od místa. Z mých zkušeností ze Španělska a z Andorry jsou tamní řidiči mnohem více ohleduplní vůči cyklistům, některé země jsou na tom však podobně jako u nás – například Švýcarsko, kde jsou řidiči také velmi agresivní. Z hlediska chování cyklistů jsem nezaznamenal žádné velké rozdíly. Nemyslím si, že by u nás na straně cyklistů byly nějaké velké prohřešky.
4. Být vidět. Používám i radar, který mi hlásí, když se blíží auto. Vybírat si co nejméně frekventované silnice a na frekventovaných silnicích co nejvíce ulehčit autům předjíždění a přispět tak k plynulosti provozu. Občas si klidně zastavím na kraji silnice, když je za mnou hodně aut a chybí vhodné místo k předjíždění

JIŘÍ JEŽEK – bývalý skvělý profesionální handicapovaný cyklista, šestinásobný paralympijský vítěz a šestinásobný mistr světa je nejúspěšnějším cyklistou paralympijské historie:

1. Asi nepozornost, malá zkušenost, zároveň sobeckost a nejnebezpečnější je kombinace výše uvedených.
2. Vlastně to samé, mířil jsem na řidiče aut, motorkáře i cyklisty. Cyklisté často nemají pud sebezáchovy. Nenosí helmu, riskují, snaží se „vychovávat“ řidiče, zbytečně jezdí na úzkých frekventovaných silnicích, atd. 
3. Někde jsou k cyklistům tolerantnější, ale v těch zemích se zároveň umí chovat sami k sobě – jde spíš o odraz stavu společnosti, jak se lidé chovají v životě, tak se často chovají i v provozu. Jde opět o toleranci, empatii, umění řídit.
4. No, hlavně jde o naše vzájemné chování a toleranci. Řidiči mezi sebou, řidiči vs. cyklisté, cyklisté mezi sebou… A jinak, u cyklistů jde především o viditelnost, předvídavost, pozornost a vyhýbání se frekventovaným úsekům silnic.

TOMÁŠ BÁBEK – profesionální dráhový cyklista, mnohonásobný mistr republiky, mistr Evropy, vicemistr světa:

1. Nejvíce mi vadí, pokud potkám řidiče, který si na cyklistovi (jako velmi snadném terči) chce vybít zlost z celého dne či z nějakého předchozího incidentu.
2. Cyklisté, kteří nerespektují řidiče a chovají se jako by jim patřila silnice. Respekt musí být vzájemný. Ohled musí brát cyklisté na řidiče a naopak. Pravidla silničního provozu musí dodržovat všichni. Jedině tak spolu můžeme bezproblémové vycházet.
3. Řekl bych, že toto není otázka pouze ČR.
4. Moje doporučení je jednoduché. Nebudu se chovat k nikomu tak, jak bych sám nechtěl, aby se někdo choval ke mně. A nezáleží na to zda jsem v roli cyklisty nebo řidiče.

JAROSLAV KULHAVÝ – profesionální biker, dvojnásobný mistr Evropy 2010 a 2011, vicemistr světa z roku 2010, mistr světa z roku 2011, olympijský vítěz z Londýna z roku 2012, v roce 2011 zvítězil v celkovém hodnocení světového poháru v roce  2014 získal světový titul v maratonu. Na Olympijských hrách v Riu 2016 vybojoval stříbrnou medaili:

1. Je to určitě vědomá agresivita řidičů vůči cyklistům, kdy je přímo ohrožují na životě, což si často asi ani neuvědomují. 
2. Řekl bych, že je to nedodržování předpisů a také to, že často blokují většinu pruhů na silnici, kde je silný provoz. Dále je to možné ohrožení chodců na pěších zónách a chodnících.
3. Ano, především směrem na jih (Španělsko, Itálie, Francie), tam ten respekt k cyklistům je. Samozřejmě jsou i země podobné Česku, kde to není nic moc.
4. Nejlepší je na silnici vůbec nejezdit (úsměv).  Já využívám často lesní asfaltky, cyklostezky nebo silnice s mírným provozem. Jinak je důležité samozřejmě být vidět, jezdit u kraje a hlavně dávat pozor na okolní provoz a snažit se předvídat.

KRISTIÁN HYNEK – profesionální biker, vítěz Cape Epic (2014), mistr Evropy XCM (2012):

1. Situaci na českých silnicích bohužel vnímám velmi intenzivně a řekl bych, že tendence je zhoršující. Logicky se situace částečně mění s rostoucím provozem, ale z velké části i rostoucí agresivitou a netolerancí ve společnosti – to platí nejen na silnicích a je to věc, která mě poměrně dost lidsky trápí. Na stěrače jsem si zvykl, to nikoho neohrozí na životě. Vybrzďování či vytlačování ze silnice je už horší a řidiči často nedomýšlejí jak moc jsou cyklisté na kole zranitelní.
2. Cyklisté se samozřejmě v mnoha případech chovají také nevhodně, jak jsem psal, je to vzájemné a bohužel vyhrocené. Největší prohřešky? To je o úhlu pohledu, z hlediska řidičů určitě jízda vedle sebe – ale to je zrovna téma, které si myslím, by stálo za samostatný článek či iniciativu, není to tak černo-bílé jak se na první pohled může zdát. Jinak časté prohřešky mezi cyklisty jsou určitě jízda na červenou.
3. Nerad to říkám, ale situace ve většině cizích zemí je dle mého názoru lepší a souvisí právě s vyspělostí společnosti, s tím, že lidé k sobě chovají větší úctu a vzájemný respekt. Promítá se to i do vztahu řidič/cyklista, vztah není předem vyhrocený jako tomu bývá u nás. Proto věřím, že i u nás se to může zlepšit a iniciativu 1,5 m tedy vítám. Je potřeba, aby řidiči pochopili cyklisty a naopak. Aby se naučili sdílet prostor silnice, cyklista je účastníkem silničního provozu a dle mého názoru má i stejná práva a samozřejmě povinnosti jako řidič. Občas se setkávám s názorem, že mám jezdit po cyklostezce, ale s jistou nadsázkou je to stejné, jako kdybych já diktoval řidiči po jakých má jezdit silnicích, jestli po dálnici nebo okresce. Navíc všichni víme jak to na cyklostezkách leckdy vypadá a více cyklistů mezi bruslaři, maminkami s kočárky a běžci znamená více karambolů. Výkonnostní cyklista do jisté míry nemá co dělat na cyklostezce.
4. Doporučení nějaké vychytávky? Moc mě nic nenapadá. Ale samozřejmostí je například přilba, to vidím jako absolutní nutnost a myslím si, že by měla být povinná pro všechny. Stále člověk tu a tam vídá cyklisty se sluchátky, to mi přijde také velmi nebezpečné. A budu se opakovat, jako nejlepší recept vidím vzájemný respekt a toleranci!

ONDŘEJ  CINK – profesionální cyklista, bronzový na mistrovství světa horských kol v roce 2015, účastník Tour de France:

1. Nejvíce mně vadí nervózní a bezohlední řidiči. Dneska když vyrazíte na kole do provozu na české silnice, tak to už je velké nebezpečí. Já se cítím bezpečně v lese nebo na cyklostezkách.
2. Pokud nebudeme mluvit o profesionálních cyklistech, ale všeobecně o lidech, kteří na kolo usedají a jedou jen třeba na výlet, tak vidím často na silnicích cyklisty bez helmy. Osobně nesnáším když potkám cyklistu a jeho helma je připnutá na řidítkach místo toho, aby ji měl na hlavě. Tohle opravdu nikdy nepochopím. Potom asi, že by neměl cyklista užívat alkohol, což si myslím, že je také častý případ, kdy třeba cyklista zaviní nehodu.
3. V nějakých zemích je to určitě lepší, například španělská Mallorca, ale tam je to tím, že je to hodně cyklisticky navštěvovaný ostrov, takže lidé jsou tam na ně zvyklí. Řidiči tam jsou více klidní, prostě počkají, když vás třeba nemohou předjet, nebo je tam nějaký nepřehledný úsek. To v Česku dělá bohužel jen pár řidičů.
4. Žádné vychytávky asi nemám. Obecně je ale potřeba být více ve střehu a když jedete třeba křižovatkou nebo po kruhovém objezdu, kde máte přednost, tak si i tak si dávat pozor a nespoléhat na řidiče, kteří by vám měli tu přednost dát. Prostě být ve střehu, nosit helmu a neužívat alkohol.

TOMÁŠ BŘEZINA – cyklista a glosátor cyklistiky v hanáckém nářečí na instagramovém účtu @cubackanekonci:

1. Nejvíc mi vadí častý nerespektování ze strany řidičů, to, že si neuvědomují, že když projedou fakt blízko, tak to může mít špatný konec. Různé naschvály, vystříkávání ostřikovačemi a troubení! To nesnáším, protože se leknu vždycky jak sviňa! 
2. Prohřešky cyklistů? To je těžko říct, to každý vnímá jinak, je potřeba prostě ten provoz umět číst a přizpůsobovat se mu, tam kde je to fakt blbý, tak se neroztahovat po prostředku a nejezdit dvojičky. Ukazovat včas, že odbočuji a prostě nedělat na cestách voloviny, když vím, že to tam je ostřejší.
3. Asi jak kde. Tam, kde je cyklistika víc zakořeněná, nebo v místech, kde jezdí fakt hodně cyklistů, je to určitě jiné. Řidiči jsou víc zvyklí a toho respektu a empatie je tam asi víc.
4. Já osobně žádné vychytávky nemám, ale poslední dobou hodně borců jezdí s blikačkami i přes den, aby o sobě dali vědět. Jsou to celkem slušný lumeny, takže řidiči to spíš nepřehlídnou. 

Projekt 1,5 metru, kromě dopravní policie, podporuje také Autoklub ČR. „Ze statistik nehodovosti vyplývá, že nehody z důvodu nedostatečného bočního odstupu mezi motorovým vozidlem a cyklistou či nesprávného předjíždění, jsou ve většině zaviněny právě řidiči motorových vozidel. Cyklisté jsou zranitelnější než ostatní řidiči, definice předepsané vzdálenosti předjíždění může přispět ke zvýšení jejich bezpečnosti a zamezení krizových momentů, například když se cyklista vyhýbá překážce na vozovce,“ uvedl Jiří Zlý, ředitel Služby dopravní policie Policie ČR.

„Bezpečný odstup od předjížděného cyklisty je už v některých státech stanoven zákonným předpisem. Nejčastěji se jedná právě o 1,5 metru, například ve Francii nebo v Belgii. Tato vzdálenost bočního odstupu projíždějících vozidel vyplývá z řady zahraničních vědeckých výzkumů. Autoklub České republiky rozvíjí řadu aktivit v oblasti zvyšování bezpečnosti silničního provozu. Proto tento projekt vítáme, budeme ho podporovat a podílet se na informování veřejnosti,” řekl Jan Šťovíček, prezident Autoklubu ČR.