Jak se od sebe liší boty na běhání? V čem je jiná ta určená na silnici od té do terénu? Trh je široký a tak se pojďme seznámit s rozdíly, které rozhodují o tom, zda se nám bude běhat dobře a také, jak dlouho nám pak bota vydrží.
Správnému výběru nových běžeckých bot předchází několik otázek, které by se daly shrnout do jedné – “Co od nové boty očekávám?”. Především u začínajících běžců bez zkušeností je ale taková otázka příliš abstraktní a tak si ji pojďme rozdělit na několik zásadních částí.
Budu běhat po silnici, v terénu, nebo po kombinovaném povrchu?
První otázka je zároveň nejdůležitější. Mezi silničními a krosovými botami jsou totiž zásadní rozdíly a krosovka vám na asfaltu nikdy dobrou službu neudělá (pro silniční boty v terénu platí to samé). Jeden z problémů souvisí s funkčními vlastnostmi (tlumení, přilnavost, stabilita, ochrana…) a druhý s životností bot. Mimo své přirozené prostředí totiž dostávají běžecké boty neuvěřitelně zabrat a jejich životnost se výrazně zkracuje.
Běháte-li ve městě a po zpevněných cestách, pak je to jednoduché a nemá smysl uvažovat o čemkoliv jiném, než o silniční botě. To stejné platí i v okamžiku, kdy se výjimečně vydáte do terénu, ale mimo silnice a zpevněné cesty trávíte minimum času. Do kategorie “zpevněné cesty” patří kromě chodníků, silnic a cyklostezek i hliněné, štěrkové a další udusané cesty, kde terén není nijak náročný.
Speciálně podrážkám jsme se podrobněji věnovali v tomto článku.
Krosovky volte v okamžiku, kdy většinu času trávíte mimo zpevněný povrch. Existují různé typy krosových bot, které jsou určené do určitého typu terénu. Obvykle to poznáte na první pohled podle toho, jak moc velké drapáky tvoří podrážku. Velmi zjednodušeně by se dalo říct, že čím větší špunty, tím víc se bota hodí do bahna, sněhu a trávy a tím míň snese běh po asfaltu a zpevněných cestách )vysoké drapáky se na asfaltu rychle obrousí a ani přilnavost zde není nejlepší).
Drobnější a nižší špunty naopak poukazují na větší univerzálnost krosové boty a občasný přeběh po silnici díky tomu nemusí být žádnou velkou komplikací. Pamatujte ale na to, že univerzální typy bot jsou vždy kompromisem – v praxi to vypadá tak, že univerzální bota nikdy nebude tak lehká a pohodlná při běhu po asfaltu jako ryze silniční bota a v terénu nikdy nebude tak odolná a spolehlivá jako čistokrevná krosovka.
Jak moc pohodlnou botu chci?
Otázka číslo dvě se týká úrovně tlumení. V obchodech naleznete neuvěřitelně širokou nabídku modelů od barefootových až po tzv. maximalistické boty s extrémně měkkým tlumením. V obecné rovině se nedá říct, jaká míra tlumení je nejlepší. Vždy bude záležet na vašich požadavcích a prioritách.
Pro tempové a závodní účely se budou hodit spíše boty tvrdší a energičtější. Tento typ bot je ideální jako druhý pár do botníku, nebo pro zkušenější běžce s dobrou technikou dopadu. Pro volné nabíhání kilometrů bez ohledu na výkonnost se hodí boty robustnější a co nejměkčí. Lehce vyšší hmotnost těchto bot jde obvykle ruku v ruce s vyšší životností použitých materiálů a měkkost oceníte při dlouhém souvislém běhu.
Měkké boty hledejte i v případě, že se snažíte vyvarovat potížím s holeněmi, koleny, nebo kyčlemi. Ani ta nejměkčí bota sice nezajistí, že vás nebude nic z výše uvedeného trápit, ale obzvlášť při horší technice běhu a vyšší hmotnosti je tlumená bota dobrý základ bezbolestného běhání.
Výběr vysoce tlumených bot s sebou ale nese jednu komplikaci. Tento typ bot se totiž rozděluje na takzvaně neutrální a pronační. Ve zkratce jde o to, že při neutrálním došlapu je váš kotník v rovné ose a krásně stabilní, zatímco při nadměrné pronaci se chodidlo s každým nárazem propadne dovnitř.
U mohutné vrstvy tlumení je rozdíl mezi oběma variantami bot opravdu velký. Pronační boty jsou na první pohled stejné jako ty neutrální, ale při bližším zkoumání zjistíte, že mají vyztuženou tlumicí vrstvu tak, aby nedocházelo k proboření při pronačním dopadu, který působí velkým tlakem na vnitřní hranu bot. S tím, jaký typ zvolit vám pomůže diagnostika v běžeckých prodejnách. Říká se, že pronace se dá poznat podle opotřebení podrážek, ale to je jeden velký mýtus. V domácích podmínkách vám může pomoci videozáznam běhu ze zadního pohledu a následná analýza zpomaleného záběru.
Potřebujete-li si vybrat tlumenou silniční botu, do prodejny se nechystáte a na rozbor videa si nevěříte, pak raději sáhněte po neutrálním modelu. Výjimku tvoří případy běžců s nadváhou a/nebo běžců s propadlou nožní klenbou (plochá chodidla) – v těchto dvou případech bych se nebránil ani naslepo volit pronační (stabilnější) modely. Jestli je bota pronační, nebo neutrální najdete v popisku každého silničního modelu.
Pár řádků věnujme i tzv. Minimalistickým, nebo barefoot botám. Ty mají nulové, nebo pouze velmi nízké tlumení, což v praxi znamená, že se v nich běhá velmi podobně, jako naboso. Jestli jste četli knihu born to run, tak vám to celé nejspíš přijde jako skvělý nápad. Dejte si ale velký pozor. Minimalismus je poměrně nebezpečná záležitost, protože požadavky na vaše tělo (svaly a šlachy) i vaší tehcniku jsou násobně vyšší, než při běhu v tlumených botách. Praxe je taková, že málokdo je schopný v minimalistických botách běhat dlouhodobě, aniž by se nezranil, nebo nepřetížil své nohy. Opět se tak jedná o ideální druhou/třetí botu do botníku, která vám pomůže při občasném požití zapracovat na vaší technice a posílit svaly a šlachy dolní končetiny.
Vyžaduju od bot nějaké speciální vlastnosti?
Co si máte představit pod takovými speciálními vlastnostmi? Jestli vás nic nenapadá, tak vás tato otázka pravděpodobně vůbec nemusí trápit. Obvykle se jedná o specifické využití jako je běh po sněhu a ledu (volíme boty s karbidovými hroty), nebo použití při překážkových závodech, nebo orientačním běhu (agresivní vzorek, nenasákavý materiál, extrémně odolný svršek). Mějte na paměti, že takové boty jsou vždy jednoúčelová záležitost a nedají se použít na nic jiného.
Nejčastější speciální vlastností je voděodolnost. Ta se může zdát na první pohled jako velmi vítaný parametr nových bot, ale počítejte s tím, že nepromokavé boty jsou těžší, robustnější a na noze nikdy nesedí tak dobře, jako obyčejné modely s textilním svrškem. Největší nevýhoda nepromokavých bot je ale v jejich neprodyšnosti. Noha se pod nepromokavou membránou velmi intenzivně potí a při vyšších teplotách je běh v takové botě značně nepříjemný zážitek.
Pokud tedy běháte především za hezkého počasí a v letních měsících, tak se nepromokavým botám s membránou vyhněte hodně velkým obloukem. Pokud ale hledáte boty výhradně na zimu (standardní běžecké boty se až na výjimky nerozlišují na letní a zimní), ve kterých vám nebude zima, pak může být nepromokavá membrána ideálním řešením jak udržet nohy v relativním suchu a teple.