Sedmdesátník Josef Kubín začal běhat před více jak 50 lety: „Nevím, co je to bolest zad a kloubů“

Josef Kubín (*1950) patří mezi aktivní seniory, kteří se dokázali adaptovat na dnešní technologicky pokročilou dobu. Přestože Josef letos oslaví 73. narozeniny, umí to s počítačem i se sociálními sítěmi, což by mu mohli závidět i o dost mladší kolegové. Na Facebook pravidelně přidává své běžecké výkony, které jsou (nejen vzhledem k jeho věku) skutečně inspirativní.

Běhání tehdy a dnes

Josef odstartoval svou běžeckou kariéru před více než padesáti lety. Může tedy erudovaně porovnat, jak se běhalo tehdy a dnes. „Dříve to bylo takové vesnické. Nebylo tolik závodů, tak se jezdilo po širokém okolí.” Josef vzpomíná, že na závody jezdila celá jeho rodina –⁠ dcera si odběhla dětský závod a do hlavního závodu pak nastoupil Josef. V té době ještě ani neexistovala ženská kategorie, ta hrstka odvážných závodnic běhala spolu s muži. To je právě jeden z hlavních rozdílů oproti minulosti –⁠ dnes běhá žen čím dál více a samostatné kategorie jsou samozřejmostí.

Josef rád vzpomíná na tehdejší atmosféru, kdy se všichni běžci znali navzájem, stejně tak jejich manželky, které fandily jako o život. Dnes je to samozřejmě něco jiného a zvláště při velkých závodech lemuje trať spousta anonymních lidí.

Držet krok s technologií je nutnost

Josef Kubín za ta léta obrazil nespočet závodů, přičemž nezůstal jen v malém českém rybníčku. V roce 2014 (tedy ve svých 64 letech) se podíval na slavný Newyorský maraton. Měl štěstí –⁠ vylosovali jej ve startovní loterii hned první rok po podání přihlášky. „Anglicky neumím, takže celkově byla cesta velkým dobrodružstvím.” Počasí běžcům nepřálo a Josef závod dokončil o půl hodiny později, než doufal (4 hodiny a 53 minut). Přes to všechno se jednalo o zážitek na celý život. Letos, pokud zdraví dovolí, zamíří pro změnu do Berlína.

Jak již bylo napsáno výše, Josef se naučil pracovat se základními vymoženostmi této doby – s počítačem i s Facebookem. Sice s nimi nikdy nebyl příliš velký kamarád, ale jak sám říká, dnes je to zkrátka nutnost. Jako motivace k naučení se základům počítačové gramotnosti mu posloužili jednak přátelé a také samotné závody, na které se dnes již přihlašuje online.

Sport je v genech!

Josef má čtyři děti, které vlastně již dětmi nejsou. Nicméně všichni jsou po Josefově vzoru sportovci. Dcera Jarka ve svém mládí vyhrávala spoustu běžeckých závodů, stala se i mistryní republiky mezi juniory a dostala se až do pražského Olympu. Druhá dcera Míša se za mlada závodně věnovala lyžování a nyní už spoustu let běhá. Syn Lukáš chodil do atletiky a dnes jezdí hlavně na kole a nakonec nejmladší dcera Klára již spoustu let rekreačně běhá. A běhat začala dokonce i Josefova vnučka. Jak se říká, jablko nepadá daleko od stromu… K tomu Josef dodává, že jedním ze stavebních kamenů této sportující rodiny je manželka, se kterou je už přes padesát let. „Bez jejího zázemí – jak rodinného, tak stravovacího – bychom všichni takto sportovat nemohli.“

Sportem ku zdraví

Josef je zářný příklad toho, že sport prospívá zdraví. „Stále chodím na plný úvazek do práce a nevím, co je to bolest zad a kloubů. Cítím se stále dobře, sem tam jsem sice unavený, ale to je spíše vlivem počasí.”

Zdraví Josefa zklamalo pouze po oslavě sedmdesátky, kdy mu v roce 2020 zjistili rakovinu prostaty. „Přitom mi předtím nic nebylo, běhal jsem do poslední chvíle. Ještě v září jsem běžel Běchovice a potom prásk.” Josef se však z této špatné zprávy nezhroutil a hned se objednal do pražského Proton centra na ozařování. V únoru 2021 léčbu ukončil, v dubnu už začal zase běhat a v létě závodit. Zaběhl dokonce svůj dvacátý Pražský mezinárodní maraton. Koncem loňského roku na poslední kontrole uslyšel, že je zase zdráv.

Běh je pevnou součástí Josefova života. Dal mu kamarády a spoustu radosti a naopak mu nic nedokázal vzít. A jaké má Josef sny a plány do budoucna? Rozhodně neplánuje přestat běhat, naopak se chystá na berlínský maraton, což je jeho základní letošní cíl.

Tak přejeme hodně štěstí a spoustu dalších proběhaných let!

Ve zkratce:

  • Oblíbený závod v ČR\SK:  Pražský mezinárodní maraton, Zátopkova desítka ve Staré Boleslavi, Běchovice.
  • Běžecký vzor: Emil Zátopek.
  • Největší úspěch: všechny závody jsou krásné, ale asi maraton v New Yorku.
  • Nejoblíbenější jídlo před závodem: nemám 
  • Nejoblíbenější jídlo po závodu: nemám
  • Nejlepší regenerace: na regeneraci jsem nikdy moc nehleděl
  • Nejméně oblíbený trénink: nemám

Podobné příspěvky

Zápisník australské „běhny“: alkohol jsem poslala na rok k ledu a dřepuji při běhání

„Když to v Česku chcete v běhu někam dotáhnout, musíte se obrnit velkou trpělivostí“, říká rekordmanka Moira Stewartová

Běh nebo kolo na prvním místě? Data z aplikací Strava a Garmin za rok 2023 ukázala i to, co vám pomůže k osobáku