Ztratit se v dnešní době v labyrintu stravovacích stylů a diet, po kterých zaručeně zhubne každý snadno a rychle, není vůbec těžké. Ačkoli je jídlo základní potřeba a zdálo by se, že jezení je intuitivní, lidé se často bezradně ptají, co jist, jak moc a jak často. Označit dietu či jídlo za dobré nebo špatné je velmi subjektivní. Co ale pro sebe můžete udělat? Třeba to, že nahlédnete do základů biochemie a anatomie.
Díky těmto znalostem, tak snadněji pochopíte, co jednotlivé složky potravy udělají s vaším krevním cukrem nebo jaké reakce způsobí v mozku. Sami se pak dokážete rozhodnout, co je pro vás nejlepší.
Autorka je zastánkyní stravování Low Carb. Text nemusí vyjadřovat názor redakce.
Potřebujeme cukr?
Cukry čili sacharidy jsou jedinou živinou, která nemá stanovený minimální příjem z potravy. Co z toho vyplývá? Že pro přežití a fungování lidského organismu nejsou úplně zapotřebí. Často se uvádí, že sacharidy jsou nejoblíbenějším palivem těla, a proto je upřednostňuje. Pravda je ale taková, že více než 4 g cukru v krevním oběhu už jsou toxické. Nezbývá tedy nic jiného než se nadbytku zbavit. Pokud jsou přijaté sacharidy ve stravě, umíme se s nimi vypořádat dvěma způsoby. Buď je rychle spálit, pokud můžeme, nebo se část uloží ve formě glykogenu do jater a svalů. Zbytek se přemění na triglyceridy, které putují do tukových zásob. Odtud je dokážeme brát a pálit jen v případě, že je nízká hladina insulinu.
V případě, že jíme mezi třemi hlavními jídly další dvě svačiny, insulin nemá kdy klesnout. Jediná příležitost je v noci, kdy tělo může sáhnout na několik hodin do tukových zásob. To ovšem pouze za předpokladu, že i další hormony, jako kortizol či melatonin, jsou v rovnováze.
Konzumace sacharidů vede v těle k procesu zvanému glykace. Ten popisuje navazování cukrů na bílkoviny, což vede k poškozování buněk. Buňky v lidském těle tak chátrají rychleji a tím stárne i celý organismus. Důsledkem jsou různá chronická metabolická onemocnění, ale i vrásčitá pleť. Glykace v lidském těle se přirovnává k té, kterou můžeme pozorovat na potravinách při tepelné úpravě. Viditelná je zejména na povrchu potravin, ať už na mase či pečivu s vypečeným povrchem.
Sacharidy rovněž snižují schopnost těla vstřebávat vitamin C. To vysvětluje, proč například Inuité, kteří tradičně žijí na dietě téměř bez ovoce a zeleniny, nezemřou na kurděje. Maso také obsahuje vitamin C a tělo jej dokáže z tohoto zdroje snadno vstřebat.
Když si tělo řekne o glykogen, játra ho umí podle pokynů z mozku vyrobit. Tomuto procesu se říká glukoneogeneze. Pro náš systém je to naprosto přirozená a neškodná činnost. Ani sám mozek sacharidy nepotřebuje. Kromě toho, že je tento orgán z velké části tvořen tukem a cholesterolem, mnohem lépe a efektivně pálí pro svůj provoz ketony. Děti, které jsou po narozeni kojené, používají ketony jako primární palivo, tudíž jsou v trvale ketóze. To je nesmírně důležité pro růst a vývoj mozku. Mateřské mléko je také důležitým zdrojem cholesterolu, který je základním stavebním kamenem všech buněk.
Příroda nestvořila tuky pro to, aby nám způsobily infarkt!
Jak vyplývá z předchozího odstavce, tuky dělají hodně a jsou ve stravě nenahraditelné. Zasytí mnohem více než sacharidy, a to díky vyššímu obsahu kalorií na gram. Obtížně se jich přejíte, ale především! Nezvyšují hladinu insulinu v krvi. Insulin je hormon, který ukládaní tuku řídí, je jen jedním z hormonů, které pro správný metabolismus potřebujeme.
Lidský metabolismus je právě závislý na hormonální rovnováze. K jejímu dosažení člověk potřebuje jíst dostatek tuků, jedno bez druhého tedy není možné. Tuky jsou také zásadní pro správnou funkci žlučníku. Strava obsahující málo tuků vede k vytváření žlučových kamenů.
Low carb stravovací styly kladou důraz na živočišné tuky všeho druhu a také upřednostňuji tučné kusy masa před těmi libovými. Z rostlinné říše jsou to potraviny jako olivy, kokos, avokádo či ořechy.
Co pro nás dělají bílkoviny?
Stejně jako tuky jsou bílkoviny životně důležité a musíme je tělu dodávat ve stravě. Potřebujeme je, abychom získali esenciální aminokyseliny. Lidský organismus si umí vyrobit druhou skupinu aminokyselin, které se nazývají nonesenciální. Bílkoviny jsou primárně určené pro budování a obnovu tělesných tkání, tělo je tedy pálí jen velmi nerado. K přeměně aminokyselin na ATP je totiž zapotřebí vynaložit spoustu energie, a to není pro organismus efektivní.
Dostatek bílkovin je třeba zajistit v každém věku. Zejména po třicátém roce života nám začínají ubývat svaly. Tomuto degenerativnímu procesu se říká sarkopenia a dá se zásadně zpomalit právě důrazem na příjem bílkovin a také rezistenčním cvičením.
Lidé stravující se podle low carb životního stylu zpravidla problém s dostatkem bílkovin nemají, jelikož maso a vejce jsou nedílnou součástí každodenní stravy. Mléčné výrobky jsou rovněž zdrojem bílkovin, obsahují ovšem kasein a laktózu, což mnohým dospělým jedincům působí trávicí i mnohé další potíže, jako třeba chronické bolesti kloubu či špatný stav pleti.
- Jak běhat v temných ulicích bezpečně a bez stresu
- Od kanad po karbon: Tajemství běžeckých bot a proč rekordy netkví v podrážce
- Je Garmin Edge 1050 ten nejlepší cyklocomputer na světě? Otestovali jsme Rolls Royce pro cyklisty
- Běhání při kojení: prospívá, nebo zhoršuje kvalitu mléka? Kdy začít a na co si dát pozor
- Vyzkoušeno za vás! Funguje zázračná metoda, která vyřeší chutě na sladké, nedostatek energie i nadváhu?