FIT, PROTEIN, SUPERFOOD. Jak nenaletět planým slibům na obalech potravin?

Hesla na obalech potravin někdy mohou být matoucí. Foto: Drazen Zigic/iStock

Potravin, které vypadají jako ideální volba pro sportovce a vyznavače zdravého životního stylu, v supermarketech raketově přibývá. To je skvělá zpráva! Nebo ne? Označení jako FIT, PROTEIN, LOW FAT nebo HEALTHY sice vzbuzují dojem, že si kupujeme opravdu zdravý produkt, ale realita leckdy bývá úplně jiná. Jak tedy rozeznat skutečně kvalitní výrobky od těch, které se zdravě jen tváří?

Co na to legislativa?

V Evropské unii platí poměrně přísná pravidla pro označování potravin, která se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních. Toto nařízení stanovuje, jaká tvrzení mohou být použita a za jakých podmínek. Například pokud výrobek nese označení „protein“ nebo „zdroj bílkovin“, musí obsahovat určité minimální množství bílkovin (konkrétně musí být z bílkovin pokryto alespoň 12 % celkové energetické hodnoty).

V současné době je takto ošetřených výživových tvrzení schváleno jen 30. Patří k nim třeba deklarace typu „bez tuku“ nebo „s vysokým obsahem vlákniny“. Když se však rozhlédnete po regálech, podobně znějících marketingových hesel najdete i v té nejmenší večerce mnohonásobně víc. Pojmy jako „fit“ nebo „superfood“ přitom zákonem specifikovány nejsou, a tak je výrobci mohou použít prakticky bez omezení.

Co z lákavých nápisů nevyčtete?

Než bezmyšlenkovitě sáhnete po produktu s nejkřiklavějším obalem, vyplatí se prokouknout, v čem může být háček. Kromě zdraví vám zpravidla poděkuje i peněženka.

Není protein jako protein

Nápis „protein“ vám zhola nic neřekne o jeho kvalitě. Mnozí výrobci přitom s vidinou zisku sahají po levnějších zdrojích, jako je sója. Sójový protein je ale v porovnání třeba se syrovátkovým méně hodnotný a hůře využitelný. Proteinové produkty také obvykle obsahují zbytečné přísady, sladidla a zahušťovadla.

Když navíc porovnáte výživové hodnoty proteinových a běžných výrobků ve stejné kategorii – například cottage nebo skyr, není výjimkou, že mají ty „obyčejné“ velmi podobné, někdy dokonce i vyšší množství bílkovin.

„Low fat“ neznamená zdravé

Přestože už devadesátkový boom nízkotučných potravin z části pominul, výrobky s nápisem „low fat“ pořád ještě vzbuzují dojem něčeho dietního. Aby však „bez tuku“ neznamenalo i „bez chuti a té správné konzistence“, bývají tyto produkty plné zahušťovadel a cukru či sladidel.

Ani „bez cukru“ není vždy nejlepší volba

Přemíra cukru nám škodí. Označení „sugar free“ nebo „bez (přidaného) cukru“ ale většinou chodí ruku v ruce s použitím umělých sladidel, o jejichž dopadu na naše zdraví zatím není zcela jasno. Některým konzumentům mohou způsobovat trávicí potíže a paradoxně podporují chuť na (další) sladké. Dokonce se hovoří o jejich možných souvislostech se vznikem rakoviny nebo kardiovaskulárních chorob.

Superpotraviny jsou někdy jen superdrahé

Ani módní pojmy jako „superfood“ doposud nemají oficiální definici. Zdraví prospěšné látky, které se nacházejí ve vyzdvihovaných chia semínkách, goji nebo matcha tea, přitom najdete také v běžných, levnějších, mnohdy i lokálních potravinách, kolem kterých se jen nedělá takové marketingové a mediální haló.

Jak se při nákupu nenechat napálit?

  1. Nenechte se strhnout trendy – To, že váš vysportovaný kolega dennodenně svačí proteinový puding, a ten stejný jste viděli i u vaší oblíbené influencerky, ještě neznamená, že je to tak správně. Řiďte se vlastním rozumem.
  2. Ujasněte si priority – Možná jste v předzávodní fitness dietě a obsah umělých sladidel jste se (dočasně) rozhodli přijmout jako menší zlo. Pak není nákup některých proteinových produktů nic proti ničemu. O výživě se vzdělávejte, přeberte za své zdraví zodpovědnost a podle toho také vybírejte, co si vložíte do košíku.
  3. Čtěte složení – Obnáší-li dlouhý výčet surovin, které znějí trochu jako z obalu vašeho WC čističe, zpozorněte. Obecně platí, že čím jednodušší složení, tím lépe.
  4. Srovnávejte podobné produkty – Sledujte rozdíl v obsahu jednotlivých živin i přidaná aditiva.
  5. Vraťte se zpátky k základům Základní potraviny jako tvaroh, vejce nebo ořechy jsou často lepší volbou než ultrazpracované „fitness“ produkty.

Než tedy vyrazíte do obchodu, přibalte si kromě nákupního seznamu a vlastní tašky i kritické myšlení. Heslo „co je psáno, to je dáno“ je totiž v marketingu potřeba brát s velkou rezervou.

Zdroje:

Podobné příspěvky

Xiaomi představuje nové AIoT produkty pro chytřejší, stylovější a propojenější život

Zkratka k lepšímu spánku i regeneraci: Co umí GABA a Magtein?

Levný dopamin nám krade radost i motivaci. Jak se zbavit závislosti a resetovat mozek?