karanténa

Běháte? Skvělé. Jezdíte na kole? Paráda. Snažíte se být jakýmkoliv způsobem v pohybu? Tak pro sebe děláte rozhodně dobře. V téhle době je to totiž o to víc důležité. Depka, nechuť, letargie, vztek jsou stavy, které se stále plíží kolem nás a jsou připravené se do nás zakousnout. Vím, že je těžké nerezignovat, ale vzdát se je cesta k postupnému propadnutí do světa temných myšlenek. Sport je skvělý v tom, že vás učí překonávat se. Jdete ven v dešti, zimě, vstanete z gauče a vyrazíte i když se vám strašně nechce. Ale to jsou právě ty momenty, ze kterých můžete čerpat a nabírat sílu.

Máme pro vás soubor tipů, jak si užít pobyt doma, aniž by vám atrofovaly všechny svaly. Naopak, ven pak vyjdete ještě silnější. Tipy jsou vhodné samozřejmě pro zdravé jedince. Všem nemocným přejeme brzké uzdravení.

„Jedu vlakem na kolo. Vždyť sportovat není zakázané, tak jsem z obliga a ve vlaku teď stejně nikdo nebude, takže nic nešířím,“ sleduju se zaujetím konverzaci na facebookové skupině zaměřené na cyklistiku. Jako vážně se někdo ptá, jestli je to na hraně nařízení nebo už za ní?

700 kilometrů na kajaku, během, na kole lezením po skalách. A třeba džunglí. S sebou jen mapu a čtyřčlenný tým. To je jen ukázka toho, jaké závody Pavel Paloncý nejen absolvuje, ale i umí bodovat. Jak prožívá současná omezení vám sepsal osobně.

Jako spoustu dalších, mě v čase pandemie postihla karanténa, což je v podstatě fuk, protože firma, kde pracuji, přešla na home office. Co se týká běhání, tak mě to také moc neomezuje. Hlavním důvodem je, že po loňské operaci kolena stále ještě nemůžu pořádně běhat, i když se o to každou chvíli pokouším.

Nejsem typický případ těchto dní. Jelikož mé srdce prodělalo celkem velkou operaci, jsem ve skupině ohroženějších. Nemám vycházet ven, ani si jít na chvilku zaklusat, na kolo vůbec, procházku také raději ne. Ideálně být tedy doma a nějak se zabavit. Nabízím vám pohled oknem do světa osamoceného vlka v domě za Prahou.