Úvod TréninkBěžecký trénink Sport v lockdownu neumírá. Chce to respekt k okolí a zahodit výmluvy

Sport v lockdownu neumírá. Chce to respekt k okolí a zahodit výmluvy

od Marek Odstrčilík

Běháte? Skvělé. Jezdíte na kole? Paráda. Snažíte se být jakýmkoliv způsobem v pohybu? Tak pro sebe děláte rozhodně dobře. V téhle době je to totiž o to víc důležité. Depka, nechuť, letargie, vztek jsou stavy, které se stále plíží kolem nás a jsou připravené se do nás zakousnout. Vím, že je těžké nerezignovat, ale vzdát se je cesta k postupnému propadnutí do světa temných myšlenek. Sport je skvělý v tom, že vás učí překonávat se. Jdete ven v dešti, zimě, vstanete z gauče a vyrazíte i když se vám strašně nechce. Ale to jsou právě ty momenty, ze kterých můžete čerpat a nabírat sílu. 

Zná to většina z nás, náruč pohovky je tak měkoučká, že se z ní těžko zvedá. Pokud to ale uděláte, stoupnete sám sobě v ceně. Budete na sebe hrdí a vítězný aplaus vám bude v uších rezonovat po celý den. Je úplně fuk, v jakém tempu, zda část půjdete, nebo pojedete do kopce krokem. Vykašlete se na to, jak při tom vypadáte, že jste šnekem v krajině. Tady jde o pocit radosti ze sebe, což vaše hlava ocení. V těchto dnech nám začíná omezení pohybu a je mi jasné, že pro spoustu lidí to může být komplikace, protože sportovat od “cedule k ceduli” může být pěkná pakárna. Tohle vám ale vzít vítr s plachet přece nemůže. Je to holt výzva a vy, pokud budete chtít, si řešení určitě najdete.

Hodně lidí se mě ptá, jak to Rungo v téhle době zvládá. Radost z toho, že si o všem rozhodujeme sami, tvoříme něco, co nám dává smysl a baví, přebíjí to, že je to složitější, než kdyby vše bylo kolem nás bez covidu. Samozřejmě, že někdy je nám hůř, protože na nás vše dopadne, ale je tu zase sport, který vždycky hlavou zatřese a dodá energii. Většinou, když se vrátím domů, nesu si sebou spoustu nápadů a plánů. A ty si pak roztřídím a snažím se je zrealizovat. Spoustu toho nevyjde, ale ten proces je pro mě důležitý. Pohyb ve mně rodí kreativitu. Díky němu si uvědomuji, že žiji, a že zrovna já mám to štěstí, že můžu. Pokora a respekt jsou další plusy, které pohyb přináší.

Věřím, že tahle zlá doba nám vlastně umožňuje se nad sebou pořádně zamyslet, nad tím, jací jsme, co děláme a proč. Je to příležitost zamakat na tom, abychom byli lepší a jednou spokojenější sami se sebou. Otvírá nám to nové možnosti. Například v tom, začít si třeba plnit sny, na které nebyl většinou čas. Opět se začíst do knih, otevřít učebnici esperanta, postavit se novým výzvám, ať už mají jakoukoliv podobu. Je to na nás. Jde o to, prostě aktivně tuhle covidovou dobu překonat, nezůstat utopený v lenosti. Je mi jasné, že spousta lidí bojuje o přežití, a to doslova. O to víc je důležité si uvědomit, že respekt k životu je jednou z nejdůležitějších věcí. Potlačit svoje ego, “libůstky” a vnímat život i za plotem svého dvorku.

Slunce dodá sílu a klid. Foto: Marek Odstrčilík

A co konkrétně třeba dělám já? (vím, že to každého nemusí samozřejmě zajímat a taky tady nechci vypadat jako nějaký chytrolínský pisálek). Přemýšlím o své rodině, o svém chování v minulosti, o tom, co bych měl změnit. Přihlásil jsem se na vysokou školu, o které jsme vždycky snil. Napsal jsem do nemocnice, že bych rád pomáhal v očkovacím centru. Vůbec netuším, jak si ve studiu povedu a bojím se toho, a zda tu práci dostanu. Myslím, že dělám pro sebe dobře, protože i když se to třeba všechno nepovede, tak jsem to alespoň zkusil. 

Tak jděte s respektem k okolnímu světu ven a nenechejte se zdeptat a zadupat do země. Máte na to.

A pokud nás nestíháte sledovat, tak se můžete k odběru našich článků třeba přihlásit na stránkách FlashNews nebo stáhnout apku pro IOS nebo pro Android.

0

Okomentovat

Vyplněním tohoto formuláře souhlasíte s uložením a používáním Vašich dat na našem webu

Související příspěvky

Naše stránka používá soubory cookies k zajištění kvalitního obsahu. Pokud budete pokračovat s využíváním stránky, tak automaticky souhlasíte. OK