Hyperaktivita jako prokletí i superschopnost. Jak si ADHD rozumí se sportem?

ADHD a sport. Hyperaktivita jako prokletí i superschopnost. Foto: Motortion/iStock

Musím pořád něco dělat – asi jsem taky hyperaktivní,“ někdy žertujeme na účet diagnózy, o které se v posledních letech mluví čím dál častěji. Vhodně zvolený pohyb přitom při „skutečném“ ADHD opravdu přináší úlevu. A co víc – v některých sportech lze tuto poruchu dokonce zúročit. Přečtěte si, jak s ADHD (za)cvičit a proč se předem nevzdávat svých sportovních snů.

Dospělých s ADHD přibývá

ADHD (Attention Deficit Hyperaktivity Disorder neboli porucha pozornosti s hyperaktivitou) je dědičný neurovývojový syndrom daný narušeným fungováním některých částí mozku zodpovědných za plánování, předvídání, pozornost a sebeovládání.

Zdaleka ale není doménou jen zdánlivě nevychovaných dětí, které z toho „snad vyrostou“. Jde o diagnózu, jejíž symptomy sice mohou s přibývajícím věkem slábnout nebo se proměňovat, ve většině případů však v nějaké formě přetrvávají. Díky osvětě zároveň přibývá dospělých, kterým je tato porucha diagnostikována až v pozdějším věku.

TIP: Orientační test, jestli se ADHD týká i vás, najdete na webu projektu Nepozorní dospělí. Jejich brožura vám pak pomůže se v problematice lépe zorientovat.

Příznaky variují od problémů s koncentrací až po závislosti

Pro děti i dospělé s ADHD bývá největším oříškem soustředění na jednu činnost – nedokončují úkoly, snadno se nechají vyrušit nebo zapomínají, kde co odložili. Typická je také impulzivita, která se projevuje netrpělivostí a rušivým chováním vůči ostatním. Hyperaktivní lidé zároveň bývají neposední a na první pohled je může prozradit neklid rukou a nohou. Výjimkou však nejsou ani sklony ke zneužívání návykových látek, úzkostné poruchy nebo třeba tiky.

Základem léčby je psychoterapie a nácvik různých strategií, které pacientům usnadní sebeovládání či koncentraci a pomohou jim obstát v běžných sociálních interakcích. V případě nutnosti se ošetřující lékaři přikloní k podávání léků, které regulují činnost neurotransmiterů v mozku.

Pravidelný pohyb pomůže usměrnit emoce i energii

Pohybová aktivita udržuje v kondici nejen tělo, ale i mozek. Při fyzické námaze se navíc vyplavují endorfiny, které zlepšují náladu a nastolují pocity pohody. Zároveň stoupá hladina dopaminu, který ovlivňuje výkon i pozornost a při ADHD je hlavním nedostatkovým zbožím.

U dětí a dospívajících s ADHD pak bylo prokázáno, že fyzická aktivita trvající alespoň 20 minut výrazně zlepšuje exekutivní funkce neboli schopnost organizovat své myšlenky a činnosti, stanovovat priority, efektivně hospodařit s časem a rozhodovat se. Sport také pomáhá snižovat stres a pocity úzkosti, zlepšuje krátkodobou pracovní paměť a redukuje kompulzivní chování.

Jenže jakou aktivitu zvolit?

Najít vhodný kolektivní sport je při ADHD oříšek

Souhra a soužití s kolektivem může být při ADHD nepřekonatelná výzva. Obzvlášť ve školním a pubertálním věku se hyperaktivní děti často cítí nepochopené, neoblíbené a prostě jiné než jejich vrstevníci. Při kolektivních sportech navíc kulminuje napětí, vzrušení a spousta dalších emocí, které mohou vyvolat nepřiměřené reakce.

Zahraniční studie přesto odhalily, že se tato porucha ve sportující populaci vyskytuje častěji než v nesportujícím vzorku. Sportovci a sportovkyně s ADHD přitom preferovali aktivity, ve kterých není nouze o nepředvídatelné situace, a tak v nich mohou zúročit svou impulzivitu – typicky si vybírali například americký fotbal.

Další možností, jak hyperaktivní energii vybít, nabízí individuální sporty. I u těch je však potřeba zohlednit vrozenou jinakost a nesnažit se jít za každou cenu s hlavním proudem. S ADHD prostě možná nezazáříte v hokeji, ale můžete být skvělí brankaři; možná nenatrénujete na maraton, ale budete excelovat v překážkovém běhu…

TIP: Pro doplnění a zpestření vyzkoušejte také netradiční aktivity, při kterých uplatníte své silné stránky – co třeba takové žonglování?

Jak s ADHD sportovat a dosahovat cílů?

Nebuďte na to sami. Najděte si kouče nebo parťáka, který vám bude pomyslnou kotvou a majákem, když se vaše mysl rozbouří.

Zkuste salámovou metodu. Dlouhodobé cíle si rozkouskujte na co nejmenší „plátky“.

Pravidelně si připomínejte své PROČ. Vaše motivace se může v průběhu času měnit, ale měla by být dostatečně silná. Její memento si vystavte na viditelné místo.

Nedejte šanci nudě. Střídejte typy a intenzitu pohybu, měňte trasy a každý trénink si něčím okořeňte.

Naučte se, jak si zorganizovat čas. Plánované sportovní aktivity si zaznačte do diáře nebo kalendáře v mobilu. Před i po tréninku si nechejte dostatečnou časovou rezervu, abyste se vyhnuli zbytečnému stresu.

Sportujte pravidelně. Raději čtyřikrát týdně půlhodinu než se jednou za měsíc úplně vyšťavit. Pravidelný trénink navíc může být „životní jistotou“, která vám pomůže udržet potřebný režim.

Nezapomínejte na relaxaci. Pro správné fungování nervového systému je relaxace zcela zásadní. Najděte proto formu, která vám sedne – zkuste třeba vedenou meditaci nebo dechová cvičení.

Známí úspěšní sportovci s ADHD

Se svou ADHD diagnózou se netají například jeden z nejznámějších basketbalistů Michael Jordan, americká gymnastka a olympijská vítězka Simone Biles nebo Michael Phelps – americký plavec a držitel rekordního počtu 28 olympijských medailí.

Takže pokud se s hyperaktivitou potýkáte i vy, neházejte flintu do žita! Vztah sportu a ADHD se navíc i nadále zkoumá. Za pár let tak možná budeme (ještě) moudřejší. Držím palce!

Disclaimer: Nemám lékařské vzdělání a uvedené rady nenahrazují konzultaci s odborníky. Přesto doufám, že vám článek rozšíří obzory, dodá naději nebo vám pomůže vcítit se do lidí s tímto handicapem.

Zdroje: 
https://www.nzip.cz/clanek/675-adhd-u-deti-priciny-a-diagnoza
https://www.nzip.cz/clanek/677-adhd-u-dospelych
https://www.webmd.com/add-adhd/exercise-manage-adhd-symptoms
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25561359/ https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8774533/
https://www.researchgate.net/publication/274639871_ATTENTION_DEFICIT_HYPERACTIVITY_DISORDER_IN_ATHLETIC_POPULATION

Podobné příspěvky

Zapomeňte na stres, je čas hibernovat jako medvěd

Sportování při nemoci. Jak se uzdravit rychleji a neztratit kondici?

Není depka jako deprese. Odborníci však mají jasno – hýbejte se!