Veronika Dvořáková Sportovní výkon dnes už není jen o tréninku, stravě a regeneraci. Na trhu existuje stále širší spektrum látek, které slibují rychlejší růst svalů, lepší vytrvalost nebo rychlejší zotavení. Některé z nich jsou v Evropě přísně regulované nebo přímo zakázané, zatímco v jiných částech světa se prodávají téměř bez omezení. Pro rekreační sportovce tak vzniká nepřehledná šedá zóna: co je ještě relativně bezpečná optimalizace výkonu a co už je hazard se zdravím?
Doping dnes nevypadá tak, jak si ho mnozí představují z devadesátých let. Klasické anabolické steroidy sice zůstávají součástí problému, ale moderní performance enhancement se stále více přesouvá do oblasti biotechnologií a farmaceutických experimentů.
Mezi nejčastěji diskutované skupiny látek patří:
- SARMs (Selective Androgen Receptor Modulators)
- peptidy stimulující růstový hormon
- experimentální metabolické léky
- mikrodávkování hormonů
- nootropika a stimulanty
Velká část těchto látek vznikla původně jako potenciální léky – například pro léčbu svalové atrofie, osteoporózy nebo metabolických onemocnění. Ve sportu se ale začaly používat ještě před tím, než prošly kompletním klinickým vývojem.
Proč jsou některé látky zakázané?
Ve sportu existuje poměrně jasné pravidlo. Světová antidopingová agentura (WADA) může látku zakázat, pokud splňuje alespoň dvě z těchto tří podmínek:
- zvyšuje sportovní výkon
- představuje zdravotní riziko
- porušuje ducha sportu
Z tohoto pohledu jsou zakázány například:
- anabolické steroidy
- erytropoetin (EPO)
- růstový hormon
- SARMs
Některé z nich možná znáte i z dob socialismu nebo z filmů, článků a sportovních kauz. Problém ale nastává mimo profesionální sport. Rekreační sportovec antidopingovým pravidlům nepodléhá – a právě zde vzniká obrovský šedý trh.
Proč jsou některé látky v zahraničí dostupnější?
Regulace doplňků a experimentálních látek se výrazně liší podle regionu.
Například:
- USA mají poměrně volný trh s doplňky stravy. Některé látky se prodávají jako research chemicals nebo laboratorní materiál. V Česku je mimochodem alternativou látka prodávaná pro sběratelské účely.
- Velká Británie má dlouhodobě tolerantnější přístup k některým peptidům nebo hormonálním přípravkům.
- Asie je často zdrojem online prodeje experimentálních látek bez větší kontroly.
V Evropské unii je většina těchto látek klasifikována jako léčiva nebo zakázané substance. To znamená, že jejich prodej bez registrace je nelegální. Jenže internet tyto hranice prakticky ruší.
Co je spíš marketing než skutečný problém?
Ne všechno, co se objevuje na internetu jako biohackerská zbraň, je automaticky nebezpečné. Mezi relativně bezpečné a běžně používané látky patří například:
- kreatin
- kofein
- beta-alanin
- nitrátové doplňky (např. extrakt z červené řepy)
Tyto látky mají poměrně solidní vědeckou evidenci a jejich rizika jsou při běžném dávkování minimální. Ve skutečnosti tedy nejde o doping v pravém slova smyslu, ale spíš o optimalizaci výživy a metabolismu.
Šedá zóna: látky, které lákají, ale nejsou prověřené
Mnohem problematičtější jsou látky, které se často prodávají jako bezpečnější alternativa steroidů. Typickým příkladem jsou SARMs. Tyto sloučeniny mají selektivně stimulovat androgenové receptory ve svalech, aniž by způsobovaly klasické vedlejší účinky steroidů.
Teorie zní skvěle. Praxe je ale mnohem méně přesvědčivá.
Většina těchto látek nikdy nebyla schválena jako lék, nemá dlouhodobá bezpečnostní data a je často prodávána v neznámé čistotě. Analýzy navíc opakovaně ukázaly, že produkty prodávané jako SARMs často obsahují úplně jiné látky, než deklarují výrobci. Laicky řečeno, jako kdybyste si koupili kokain, který je vlastně bílá mouka nebo sádra.
Když už jde opravdu o hazard?
Některé trendy ve sportovní komunitě už ale překračují hranici experimentu a dostávají se do oblasti reálného zdravotního rizika. Mezi nejproblematičtější skupiny a jejich možné následky patří například:
Anabolické steroidy bez lékařského dohledu
- poškození jater
- zvýšené riziko infarktu
- hormonální dysbalance
- neplodnost
Růstový hormon
- inzulinová rezistence
- zvětšení orgánů
- poruchy metabolismu
EPO a manipulace s krví
- výrazné zvýšení viskozity krve
- vyšší riziko trombózy nebo mrtvice
Extrémní stimulanty
- srdeční arytmie
- kolaps nervového systému
Historie sportu bohužel ukazuje, že právě kombinace těchto látek bývá nejnebezpečnější.
Proč lidé riskují a kde je rozumná hranice?
Důvod je ve skutečnosti velmi jednoduchý: tlak na výkon. Ten dnes nepřichází jen z profesionálního sportu. Sociální sítě, fitness kultura a amatérské závody vytvářejí prostředí, kde chce mnoho lidí rychleji zhubnout, rychleji nabrat svaly, být výkonnější než ostatní, krásnější a samozřejmě s menší námahou.
Problém je, že lidská fyziologie má své limity. A když se je snažíme obejít chemickou zkratkou, často za to zaplatíme později.
Z pohledu sportovní medicíny je hranice relativně jasná. Rozumná optimalizace výkonu zahrnuje kvalitní trénink, spánek, výživu a také občasné legální doplňky s prokázaným účinkem.
Jakmile se ale začnou používat hormonální manipulace, experimentální molekuly nebo neregulované farmaceutické látky, riziko dramaticky roste.
A právě v tom je paradox moderního sportu. Nikdy jsme neměli více informací o zdravém tréninku – a zároveň nikdy nebylo tak snadné objednat si látky, které nám mohou dlouhodobě poškodit zdraví.
Zobrazit zdroje
- https://www.wada-ama.org/en/prohibited-list
- https://www.fda.gov/drugs/medication-health-fraud/sarms-products
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK538174
- https://www.health.harvard.edu/staying-healthy/performance-enhancing-drugs
- https://www.emcdda.europa.eu/topics/pods/image-and-performance-enhancing-drugs_en
Přečtěte si také:
- Biohacking, nebo doping: Kde končí optimalizace a začíná riziko?
- Točit nalehko, anebo pořádně šlápnout? Vysoká kadence může být na kole kontraproduktivní
- Proč běžce bolí achilovka? Nová studie mění pohled na techniku běhu
- „Co jsem dnes (ne)jedla“: Proč byste neměli kopírovat jídelníčky z Instagramu?
- Xiaomi představuje řadu Xiaomi Pad 8 pro maximální produktivitu na cestách
