V páté etapě si běžci mohli užít nejen malebné údolí Svratky poblíž Víru, ale lesní cesty od Černovic až skoro do cíle, a to s dostatkem třešní, ale i bláta a kaluží, když cesty byly rozryté těžkou lesní technikou – opět jeden z důsledků kůrovcové kalamity. A vidět byly stromy napadené kůrovcem, které ještě teprve kácení čeká. Je ale pravda, že velká část lesních cest byla zpevněná, asfaltová a když na nich bylo rozsypané modřínové nebo jiné jehličí, krásně to vonělo.

Ve středu bylo počasí k běžcům o trošičku milosrdnější, teplo sice bylo, ale ne tropické. Svahy i okolí cest vohančických lesů nad Tišnovem nabízely kontinuální nabídku občerstvení lesními jahodami, ale kdo chtěl uspět, nesměl se u nich zdržet příliš dlouho. Vždyť na běžce čekal výškový profil se stoupáním přes 900 metrů, z toho třeba také na tišnovskou rozhlednu Klucaninu a boční přechod Květnice, ale i malebné údolí potůčku Besénku, směřujícího do cílového místa – Lomnice.

Blanenská etapa MUM se kromě tradičně náročné trasy vyznačuje i tím, že zde startují běžci v rámci Okresní běžecké ligy, a tím každoročně zvyšují počet účastníků této etapy. Letos se Blanenská vyznačovala ještě dvěma důležitými fakty, a to, že bylo opravdu horko a také, že zde poprvé na MUMu startoval Radek Brunner, který letos poběží závod 3 ze 7.

Pondělní 2. etapa z Boskovic probíhala opět za teplého slunečného počasí. Změnu trasy přímo v Boskovicích si vynutila uzavírka komunikace, po níž jinak trasa vede. A zdá se, že změna, při níž se běželo okolo boskovického hradu, byla obohacující, rozhodně zajímavější než běh po silnici.

V neděli 4. července začal tradiční běžecký svátek a setkání běžců všech věkových kategorií a několika států na 29. ročníku Moravského ultramaratonu, který, pro neznalé, znamená 7 maratonů v 7 dnech. Kromě výkonů se sem jezdí za setkáním s podobně „postiženými“ běžci včetně pořadatelů, kteří se každý rok snaží vytvořit pro všechny co nejvíce rodinou atmosféru.