Cyklistika

Už dva roky trénuje na ikonickou cyklistickou trať Strade Bianche. Kardiak s umělou chlopní a aortou, padesátník na silničním kole. Před rokem se o její zdolání pokusil, ale nedokončil. Nyní měl prověřit svou kondici podruhé, ale musel to odložit, i když je na tom fyzicky lépe než kdy dřív. A co na to trenér Martin Kubala?

Funím. Nestíhám. Takhle jsem si tento rok fakt nepředstavoval. Viděl jsem se, jak začátkem října v podvečerních hodinách stojím na náměstí v Sieně, usmívám se a mám za sebou konečně kompletní trasu pekelné tratě závodu Strade Bianche. Už delší dobu ale vím, že to tak holt nebude, přestože jsem na tom tak, jako nikdy předtím.

Jsem přímým důkazem chronického nestíhače, protože pokud lítáte mezi několika pracemi, počítáte každou minutu, tak někam narvat trénink je občas nadlidský úkol. Je to pro mě stres a když jste navíc slaboučký na počty jako já, tak je to občas tragédie. Důkaz? Odcházím do práce, když je státní svátek, dobíhám tramvaj (správný rocker neběhá, natož aby zrychlil krok), pořád přepočítávám služby v práci, zapomínám, co jsem kde slíbil a slibuji věci, které jsem nikdy přece nemohl slíbit atd. Ale i přesto si alespoň hodinu na trénink najdu, byť to není tolik, kolik bych chtěl. O to víc si ho ale užívám. 

Pořád doma říkám, že jedno kolo prostě nestačí. V tomhle se nemýlím, byť moje žena si to tak úplně nemyslí. Mimo to, že jsem koly tak trochu posedlý, tak se více bicyklů prostě hodí. To svoje úplně první máte na výjimečné vyjížďky, když je hezky, druhé do špatného počasí, další jen na koukání, jiné zase na většinu svých tréninků v roce atd atd. Mít více kol je mazané i v případě, že se vám jedno porouchá a vy nechcete netrpělivě čekat až se opraví. Zvláště ve chvíli, kdy vám doma na trenažéru praskne pod zadkem rám kola.

Každý aktivní jezdec, kterému se zalíbí jízda na kole a baví ho to, bude řešit, kde jezdit od podzimu do jara, když venku není úplně ideální počasí kolo. Vzhledem k tomu, že je brzo tma, více prší a je zima, tak je na čase se přesunout ze silnice do pokoje. Už rok používám trenažér Tacx NEO Bike, který je v současné době jeden z nejlepších domácích trenažérů na trhu. A tady jsou důvody proč jsem si ho tak zamiloval.

Mám pocit, že tohle bude rok hýždí a ne vodního králíka. Partie těla, které pro někoho, kdo jezdí na kole, nebo hraje třeba šachy, je natolik zásadní, že pokud bolí, tak můžou rozhodnout o vítězi a poraženém. Takže zvolání, že je to v p….. tady sedne jak zadek na hrnec. A tak moje cyklistická příprava na zdolání té nádherně těžké trasy Strade Bianche dostává ránu hned v lednu.

V jídle jsem ten typ, který se do něčeho pustí a nekouká vlevo, vpravo. Ze začátku se držím, ale pak postupně nenápadně povolím, až jsem úplně uvolněný a zajedu do ne úplně starých kolejí, ale zlehka je modifikuji, aby byly o něco lepší. Nespadnu do nezdravého, ale do množství. To je můj problém.

Neuhne před žádnou výzvou a často se na kole zničí. Cyklomagor, jak si říká, baví svými deníčky sociální sítě, přispívá svými články i na RUNGO.cz a toto je jeden z nich. Cyklomagorovy nejlepší kousky v roce 2022.

A je tu další várka zajímavostí a tipů ze světa sportu a zdraví je tu. Přečtěte si, co můžete udělat pro zdravější střeva, jaké novinky přináší nová verze Zwift a jak vám aplikace Actigo pomůže hledat závody. A taky jsme museli vyzkoušet, jak je na tom umělá inteligence s doporučením pro začínající běžce. Výsledek nás docela příjemně překvapil.

Nachodit každý den v průměru kolem 16 200 kroků je určitě pro spoustu lidí pohoda. Pokud ale vyloženě pracujete z domu a v drtivé většině svého aktivního času trávíte na kole, tak je situace jiná. Cyklistovi se úplně chodit nechce a pokud nemáte vyloženě důvod, tak prostě nejdete. Bude to pro mě v prosinci šichta, o tom žádná, už teď, za první tři dny, jsem rozbitý jako už dlouho ne. Mám však velkou motivaci, již podruhé se chystám zdolat trasu Strade Bianche. Poprvé se to totiž nepodařilo i kvůli náročnosti trasy a přebytečnym kilům.

Nebojím se nenadálých situací na kole a k tomu štíhlejší pas. Tak by se dal shrnout můj ženský pohled na to, co mi dal rok tréninku dráhové cyklistiky. To je ale příliš zjednodušené, do perexu holt nenarvete všechno. Zážitky, emoce, větší svaly a už vůbec ne zkušenosti.

Máte rádi kolo, toulání, objevování a zkoumání nových cest, cestiček a terénů? Garmin Edge Explore 2 by mohl být cyklocomputer přímo pro vás. Má velký dotykový displej, detailní mapové podklady a navigaci, slušnou výdrž na baterku a spolehlivé provedení, které vás na cestách nenechá na holičkách. Sice na něm nenajdete některé statistiky a údaje pro sportovce a závodníky, ale to pro nás, co jezdíme pro radost a potěšení z jízdy, nemusí být vůbec na škodu. 

Přes 180 kilometrů, 3 000 nastoupaných metrů, kolem 35 kopců a kopečků a hlavně 11 šotolinových úseků. Tak to je trasa Strada Bianche, cyklistického závodu, ve kterém si neoddechnete. Strmé toskánské výjezdy a sjezdy nic neodpustí. A ty scenérie, ach. Na tohle jsem se od konce února připravoval s tím, že si to už strašně dlouho chci zkusit zajet. Nepodařilo se, na 130. kilometru, kdy se můj tep stále nesnižoval pod 155, jsem jako kardiak doznal, že to stačilo. Prozatím.

„Je tolik snů, které bych chtěl stihnout,…“ říká Marek Odstrčilík. Stojí na prahu jednoho z nich. S umělou chlopní a aortou tak dává inspiraci ostatním, že s určitými podmínkami není potřeba se vzdávat a lze si jít za svým. V příštím týdnu hodlá následovat stopy hrdinů. Trasu Strade Bianche, kterou letos nejlépe zajel Slovinec Tadej Pogačar za necelých pět hodin, absolvuje samozřejmě mimo závod a cílem je, stihnout to za světla. Vytvořil si závod na míru svému zdraví, ale může tak cítit, že opět žije.

Druhý prázdninový měsíc měl být o pořádné cyklistice. Když už jeden trénuje na zdolání trasy slavného závodu Strade Bianche. Kdy jindy taky, že jo. Slunce hřeje, je vidět od brzkého rána do pozdních hodin. Stačí si jen vybrat. Už vidíte ty kilometry, které budou radostně naskakovat, ale pak se jedno ráno v začátku srpna probudíte a nemůžete se skoro nadechnout. A to byl jen začátek.