RUNGO.cz
  • Zdraví
  • Trénink
  • Vybavení
  • Začátečníci
  • Inspirace
  • O nás
  • Podpořit Rungo
CyklistikaHorská kolaKola

Canyon představuje nový Neuron: Kolo stvořené k dobrodružstvím

od Rungo 21. 3. 2023
autor Rungo

ADVERTORIAL Skutečně vynikající horské kolo je víc než jen souhrn jeho dílů – víc než jen kombinace uhlíkových, hliníkových a ocelových komponentů. Je to kamarád, který vás motivuje k tomu, abyste se vypravili po nových trasách, ponořili se do zážitků a míst, které jste si předtím ani nedokázali představit. A pro cyklisty, kteří touží po takovém dobrodružství, tady má Canyon novinku.

Neuron je horské kolo s celoodpružením o zdvihu 140 mm a s koly o průměru 29 palců, které slibuje perfektní kombinaci efektivity při stoupání, schopnosti jízdy v terénu a zároveň je pohodlné. Dle výrobců je Neuron vstupenkou k nezapomenutelným dobrodružstvím na horských stezkách.

Canyon Neuron je obecně jedno z nejpopulárnějších horských kol v portfoliu Canyonu. Nový Neuron je lehčí, rychlejší, odolnější a schopnější než kdy dříve, a to díky celé řadě optimalizací a nových funkcí, včetně upravené geometrie rámu, lepší ovladatelnosti, pokročilé ochrany rámu a dalších vychytávek. 

Kerstin Kaufmann, Brand Manager MTB v Canyon Bicycles, vysvětluje co za novým Neuronem stojí: „99 % cyklistů zaměřených na dobrodružství chce vynikající kolo, které splňuje všechna kritéria. A to je přesně to, co jsme s novým Neuronem vytvořili – lehké, pohodlné horské kolo, které nabízí vše, co potřebujete. Díky celé řadě vylepšení můžeme s hrdostí říct, že tento nový Canyon Neuron je nejlepší horské kolo, které jsme kdy v Canyonu vyrobili.“

Pokud hledáte horské kolo, které vám umožní uniknout ze všedních dnů, nový Canyon Neuron vypadá jako ta správná volba.

Foto: se svolením Canyon.com
Foto: se svolením Canyon.com
Foto: se svolením Canyon.com
Neuron CF 9. Foto: se svolením Canyon.com
Neuron 7 WMN. Foto: se svolením Canyon.com
Neuron young hero. Foto: se svolením Canyon.com

Co výrobce slibuje:

  • Sjezdy s větší jistotou: díky o 20 mm kratší sedlové trubce máte více prostoru k manévrování v obtížném terénu.
  • Jezděte rychleji a bezpečněji: kolo je při vyšší rychlosti pocitově stabilnější a méně cukavé díky volnějšímu úhlu hlavové trubky.
  • Síla je v pedálech: výrazně vzpřímenější, dopředu nakloněná pozice poskytuje silnější pohon díky příkrému úhlu sedlové trubky (76°).
  • Zdolávejte stoupání: plně karbonový rám Neuron CF je teď o 200 g lehčí.
  • Méně času stráveného opravami, více času na jízdu: plně uzavřené interní vedení kabelů a robustní těsnění ložisek předchází pronikání špíny a minimalizuje tak potřebu údržby. Vyztužené šrouby a vylepšené tyče slibují menší nutnost oprav.
  • Pokročilejší ochrana rámu: Neuron rám je připraven na dlouhou jízdu s nastavitelnou ochranou řetězu i průvodkou řetězu a chráničem sedlové trubky (pro modely CF). Pro modely AL je zde diskrétní průhledný fóliový chránič.

Modely a jejich cena

  • Model Neuron CF 9 SL se nabízí za 4 999 €. Toto kolo je postaveno na novém rámu Neuron CF, který je o 200 g lehčí, má prvotřídní vybavení včetně výkonné vidlice FOX 34 Float Factory, bezdrátového převodu SRAM GX AXS, brzd SRAM Code RSC a superlehkých karbonových kol DT Swiss XMC 1501.
  • Model Neuron 7 je k dispozici jako unisexový model i jako speciální verze pro ženy WMN. Za cenu 2 699 € nabízí kolo Shimano SLX 1×12 převody, vidlici FOX 34 Float Performance, robustní kola DT Swiss XM 1700 z hliníku a také nastavitelnou sedlovku.
  • Neuron Young Hero je určen pro mladší dobrodruhy. Disponuje dětskými brzdami, koly o velikosti 27,5 palců a stejnou geometrií a Triple Phase Suspension kinematikou jako „dospělácký“ Neuron. Bude k dispozici za cenu 1 599 €.

Kompletní řada pro rok 2023 bude uvedena výhradně na canyon.com od 21. března 2023.

21. 3. 2023 0 komentáře
0 FacebookEmail
CyklistikaTrénink

Trénink na Strade Bianche: Když vám praskne rám doma na trenažéru, tak jste vlastně klikař

od Marek Odstrčilík 19. 3. 2023
autor Marek Odstrčilík

Pořád doma říkám, že jedno kolo prostě nestačí. V tomhle se nemýlím, byť moje žena si to tak úplně nemyslí. Mimo to, že jsem koly tak trochu posedlý, tak se více bicyklů prostě hodí. To svoje úplně první kolo máte na výjimečné vyjížďky, když je hezky, druhé do špatného počasí, další jen na koukání, jiné zase na většinu svých tréninků v roce atd. Mít více kol je mazané i v případě, že se vám jedno porouchá, a vy tak nechcete netrpělivě čekat až se opraví. Zvláště ve chvíli, kdy vám doma na trenažéru praskne pod zadkem rám kola a vy jste v přípravě na opakované zdolání pekelné trasy Strade Bianche.

Marek Odstrčilík je kardiak s umělou chlopní a aortou. Nevzdal se a momentálně trénuje, aby si mohl splnit sen a urazit trasu Strade Bianche. Všechny články jeho přípravy najdete tady.

Je to vteřina, ve které máte pocit, že se najednou propadáte na onen svět. Prostě takové skoro až povznášející umírání na kole. Něco se děje, vy to nemáte vůbec pod kontrolou a nezbývá vám nic jiného, než být s tou situací smířený. Popravdě jsem měl kliku, že se mi to stalo doma na trenažéru. Být to venku, tak ani nechci domýšlet. Klátivý pohyb vlevo a vpravo, chvilku jsem se s tím zkusil prát, ale nemělo to cenu. Opřel jsem se o knihovnu a to bylo vlastně celé. Zadní stavba na dva kusy, které se na mě skoro až posměšně šklebily. Brrr.

Můj domácí trénink probíhá uprostřed obýváku. Foto: Marek Odstrčilík
Prasklá zadní stavba na Canyon Endurace CF SLX 9 Di2 hodně zamrzí. Foto: Marek Odstrčilík
Prasklá zadní stavba na Canyon Endurace CF SLX 9 Di2 hodně zamrzí. Foto: Marek Odstrčilík
Marek Odstrčilík. Foto: Marek Odstrčilík
Canyon Endurace CF SLX 9 Di2. Foto: Marek Odstrčilík
Marek Odstrčilík. Foto: Magdaléna Obdrášová
Marek Odstrčilík. Foto: Magdaléna Obdrášová

V Canyonu mi rám naštěstí v rámci naší spolupráce strašně rychle vyměnili, takže únor zase tréninkově takový průšvih nakonec nebyl. Proč se tak stalo, lze těžko říct. Pravdou je, že jsem na tu stranu kola při zdolávání trasy Strade Bianche spadnul. Možná tam se začala karbonová vlákna mezi sebou dohadovat. Kdo ví.

Únor jinak zase tak marný nebyl, najel jsem nakonec nějakých 500 kiláků doma, do toho začal pořádněji protahovat a cvičit. Navíc o dost víc chodit, a to díky mému novému externímu zaměstnání, které jsem začal v únoru dělat. Takže pohybu bylo dost.

Nejpekelnější trabl ale byl, a stále je, najít si čas na trénink v momentě, když nevíte, kam dříve skočit. Je to trochu stres a honička a pokud jste někdo, kdo strašně nerad plánuje a rád se rozhoduje spontánně, tak jde o pěknou výzvu. Brzy ráno vstávám, protahuji, pak rychle do práce, z ní kvapíkem domů, abych stačil odtrénovat a někdy po druhé mi začíná další pracovní okno. Večer se pověnovat Rungo a odpadávám. Jediný problém v tomhle režimu je to, že mi ho nesmí nic narušit, jinak jsem naprosto rozhozený. Ono si to ale postupně vše sedá a já se učím, jak s časem zacházet – a třeba vydat tenhle článek na začátku měsíce, a ne v jeho druhé polovině, za což se rovnou omlouvám.

Být v presu je taky ale k něčemu vlastně dobré, nemám čas tolik prokrastinovat a díky pestrému a naprosto pracovně rozdílnému dnu, se na kolo neskutečně těším a užívám si ho. Zase začíná být můj svět v pořádku.

Očima trenéra Martina Kubaly

Martin Kubala. Foto: Michaela Bartková

Některé věci prostě nevymyslíte. Marek se letos zaměřil na zadní stavby. Nejprve si vzal do parády tu svou vlastní a poté, co mu tým fyzioterapeutů, masérů, psychologů a řezníků pomohl uvolnit zablokovaný sedací nerv, zjistil, zač je toho loket i jeho milovaný Canyon. Marka znám dlouho, takže vím, že pokud chci predikovat nějaký vývoj, musím vždy počítat s tou nejméně pravděpodobnou variantou. Ani na to se však nelze stoprocentně spolehnout.

Marek rád překonává své limity, takže ani ne týden potom, co mu realizační tým dovolil se opět posadit na kolo, zlomil při jízdě na trenažéru zadní stavbu rámu. Ano, dva měsíce v háji a za všechno může pochroumaný zadek. A je jedno, jestli Markův anebo od rámu. Výsledek byl stejný. Vlastně nebyl. Bylo to lepší, mnohem lepší. Nejlepší věc, která se mohla stát.

Inkospor Petr Soukup

Když nemůžete jezdit, můžete aspoň chodit. A Marek začal chodit. Když můžete chodit, můžete chodit do práce. A tak Marek začal chodit do práce. Nejdříve do jedné, potom do druhé a najednou měl i bez kola pohybu více než dost. A když mu opravili kolo, zjistil, že je rád, když si na něj dokáže najít čas. Ale dokázal to. Najednou má jasně daný každodenní program, který mu nedovolí uhnout a Mára díky tomu začal šlapat jako hodinky.

Najednou dokáže využít každou chvilku k tomu, aby udělal byť jeden maličký krok kupředu, který z pohledu jednotlivého dne může vypadat bezvýznamně, ale během roku se to nasčítá. Je to přesně taková ta mravenčí práce, kterou se člověk nikde nemůže pochlubit, která ale v konečném důsledku rozhoduje o tom, jestli uspějete nebo ne. Protahování, posilování, mezitím spousta kroků, v odpolední pauze dvouhodinový trénink a především čistá hlava zaměřená na cíl. Cíl, který jsme vlivem okolností museli přesunout z června na září, ale který je teď mnohem blíže než kdykoliv předtím, protože k tomu, abyste se někam spolehlivě dostali, potřebujete kombinaci 3P – pohyb, pravidelnost, pohoda. A přesně v této kombinaci se teď Mára našel.

O projektu

Jmenuji se Marek Odstrčilík a zanedlouho mi bude 50. Řekl jsem si, že není na co čekat a zkusím si začít plnit nějaké ty sny, kterým nebylo přáno se zatím uskutečnit. Miluji sport snad ve všech jeho podobách a úplně nejvíc jsem u vytržení z cyklistiky. Kolo je totiž geniální vynález a to vlastně ve všech svých podobách. 

Vždycky mě lákalo si zkusit projet nějakou etapu Gira, Tour de France nebo jednorázového závodu a zkusit, jaké to je. A jelikož mám ve svém srdci úplně nejblíže Itálii, tak hned první volba padla na nádherný závod v toskánské krajině – Strade Bianche. Tady se snoubí krása a dřina. 184 km nahoru a dolů, 3 000 nastoupaných metrů, 11 šotolinových úseků. Když je horko, oblaka prachu, pokud prší, kluzko a bahýnko. Ale pro tu krásu Toskánska to podstoupím, tohle chci přesně zažít. Tak sledujte mou přípravu, trápení, skřípání zubů, smích a radost.

Všechny díly seriálu najdete zde.

Na mé cestě na trasu Strade Bianche mě provází podpora těchto značek: kola Canyon a mně, velmi chutnající sportovní výživa Inkospor. Díky všem za důvěru.

19. 3. 2023 1 komentář
0 FacebookEmail
Nezařazené

Běh s rádiem je nadstavba orienťáku. Sami si ho vyzkoušíte těžko, poradíme, jak na to

od Adéla Ptašková 17. 3. 2023
autor Adéla Ptašková

O orientačním běhu jste už jistě slyšeli. A co radiový orientační běh, ten znáte? Já osobně na tento sport prvně narazila jen díky tomu, že jsem se přestěhovala do Bílovic nad Svitavou. Malá obec kousek od Brna je totiž Mekkou radio-orienťáků. Funguje zde oddíl SK RADIOSPORT, který sbírá na mezinárodních akcích hromady úspěchů a v místních lesích pravidelně trénují nové mladé naděje tohoto sportu. Základy ROB nám přiblížila Lucie Matulová, medailistka z mistrovství světa.

OB vs. ROB

Jak se liší radiový orientační běh od svého známějšího bratříčka? Základní rozdíl je ve výbavě (mapa versus radiový přijímač), ale i v počtu kontrol a v pravidlech. „U klasického OB dostanete na startu mapu se zakreslenými kontrolami, které (většinou) hledáte v uvedeném pořadí. Počet kontrol je vyšší, podle typu závodu. U rádiového OB dostanete na startu pouze čistou mapu se zakresleným startem a cílem, takže polohu kontrol neznáte. Na každé kontrole v terénu je umístěn vysílač a závodník jej pomocí svého přijímače musí najít. Počet těchto vysílačů je u klasické trati pět a každý z nich vysílá minutu. Po pěti minutách znovu vysílá první vysílač a tak pořád dokola.”

Zjednodušeně řečeno, klasičtí orienťáci běhají po lese s mapou, radio-orienťáci mají kromě mapy také přijímač, na který se snaží zachytit signál z vysílače. Běh jen s mapou je ze své podstaty náročnější na orientaci v terénu, ROB je sice mapově jednodušší, ale zato těžší po technické stránce. „Signál z vysílače se může různě odrážet, v podmáčeném lese se chová jinak než v suchém, jinak vysílač uslyšíte z údolí než z vrcholu kopce a podobně. Takže musíte řešit současně mnohem víc proměnných,” přibližuje Lucie Matulová.

Radio-orientační běh. Foto: Miloslav Nečas
Radio-orientační běh. Foto: Miloslav Nečas
Radio-orientační běh. Foto: Miloslav Nečas
Radio-orientační běh. Foto: Miloslav Nečas
Radio-orientační běh. Foto: Miloslav Nečas
Radio-orientační běh. Foto: Miloslav Nečas
Lucie Matulová. Foto: Miloslav Nečas

Jak začít?

Běh je v tomto téměř dokonalý –⁠ prakticky nepotřebujete nic než boty a můžete běžet. Orientační běh už vyžaduje větší přípravu a zejména mapu. Radiový orientační běh si jen tak sami vyzkoušet nemůžete, neboť potřebujete speciální přijímač se sluchátky a taky je nutné, aby někdo nainstaloval do lesa vysílač vysílající signál, podle kterého kontrolu najdete. „Vysílač je vlastně taková krabička s anténou, kterou dáme do lesa, zamkneme ke stromu a poblíž umístíme samotnou kontrolu – lampion.“

Pokud vás ROB láká, zkuste se podívat, zda ve vašem okolí nefunguje nějaký oddíl, jehož trénink byste mohli navštívit. Seznam oddílů je na stránkách Asociace ROB. 

Každopádně klasičtější cesta k ROB vede přes obyčejný orientační běh. Podle Lucie Matulové je i pro radio-orienťáky mapa základ a nejlepší ROB reprezentanti jsou zároveň velmi dobří klasičtí orienťáci. „ROB je spíše taková nadstavba, pokud si chce člověk vyzkoušet něco nového, nebo ho vyloženě baví technika. Původně byli radio-orienťáci vždycky také radioamatéři a přijímače si sami vyráběli.”

Je výhoda, pokud žijete v místě, kde je ROB oblíbený. Třeba právě v Bílovicích nad Svitavou si na nedostatek malých zájemců nemohou stěžovat. Děti do oddílu přichází nejčastěji proto, že ROB dělají jejich kamarádi, sourozenci či rodiče. „Málokteré dítě si řekne: jo, rozhodně chci běhat po lese s obřím přijímačem a sluchátky jako nějaký mimozemšťan. Protože pro lidi, kteří se s ROBem nikdy nesetkali, je to přece jen trochu exotický sport.”

Pořád přemýšlíte, zda své dítko k radio-orienťákům přivést? Neváhejte, jsou zde benefity přenosné i do reálného života. „Zkušenost s ROB určitě patří do pracovního životopisu –⁠ jste totiž nuceni naučit se řešit více problémů najednou,” říká Lucka. A tato schopnost se hodí vždy. 

[mailpoet_form id=“4″]

Světová špička

Jako u většiny podobných sportů se i tréninky radio-orientačního běhu dělí na fyzickou a technickou přípravu. „Třeba moje tréninky jsou ze tří čtvrtin běžecké a zbylou čtvrtinou se snažím zaměřit na orientační nebo radio-orientační běh,” říká Lucie Matulová.

Oddíly v Česku mívají většinou jeden technický trénink týdně a jednou až dvakrát za měsíc závody. V Rusku trénují s rádiem klidně třikrát týdně. Možná právě proto patří Rusové ke světové špičce, kam se ovšem řadí rovněž Češi a Ukrajinci. Radio-orientační běh je totiž nejvíce rozšířený právě v postkomunistických zemích, kde se tomuto sportu věnuje nejvíce lidí. Jelikož se nyní Rusko ze známých důvodů mezinárodních sportovních akcí neúčastní, jsou to právě Češi, kteří sklízí největší medailové žně. Loni v Bulharsku, které mistrovství světa hostilo, získalo Česko neuvěřitelných 71 medailí (dva bronzy přivezla právě Lucie Matulová). 

Tak co, láká vás nasadit si sluchátka a vyběhnout?

17. 3. 2023 0 komentáře
0 FacebookEmail
InspiraceInspirace a příběhy

Brněnská stálice Lenka Topinková: „Vytvářím prostor pro běh i tam, kde by se mohlo zdát, že to nepůjde.”

od Adéla Ptašková 14. 3. 2023
autor Adéla Ptašková

Lenka Topinková (*1976) je asi pro všechny běhající Brňany známým jménem. Nejenže poctivě obráží závody v okolí, často je i vidět na stupních vítězů. Tuto útlou sympatickou paní můžete na závodech nejčastěji vidět s úsměvem na rtech a v doprovodu dětí –⁠ má jich dokonce pět. Když zrovna neběhá, trénuje děti v jejím domovském klubu AC Moravská Slavia.

Řekni nám něco o sobě –⁠ kdo je podle tebe Lenka Topinková?
Jsem sportovec tělem i duší, ale především jsem maminka pěti dětí, a tak je náš život jedna velká jízda. Bez pomoci manžela by mé běhání vůbec nebylo možné! Momentálně pracuji v administrativě, takže díky běhání si pak skvěle vyčistím hlavu a naberu další sílu.

Jak se dá skloubit běh s péčí o děti?
Pokud vím, že nebude celý den čas, mimořádně jdu běhat i ráno –⁠ dříve než jdou děti do školy. Občas využívám přesuny do práce a z práce nebo vyběhnu v době oběda. Prostě hledám a vytvářím prostor i tam, kde by se mohlo zdát, že to nepůjde a už jsem si zvykla i na rychlé změny v plánu. A když nevyjde běh, prostě si doma zacvičím nebo vezmu na milost cyklotrenažér.

Jak jsi se k běhání dostala?
Po skončení trénování sportovní gymnastiky (která byla mimo jiné skvělým odrazovým můstkem), jsem chodila doprovázet svoji mladší sestřičku na atletiku, a tak jsem jednoho dne začala i já. Vyzkoušela jsem různé atletické disciplíny a postupně jsem si nejvíce oblíbila střední tratě. Vyzkoušela jsem si i běhy do vrchu a krosové závody, které patří k mým oblíbeným. Díky závodům v běhu do vrchu jsem se dostala na místa, která bych jinak neobjevila.

Jsi součástí klubu AC Moravská Slavie. Co takové členství obnáší? Máš ke klubu nějaké povinnosti?
Členství v klubu AC Moravská Slavia Brno je pro mě srdeční záležitost, vyrostla jsem tu a po skončení atletické dráhové kariéry se dále věnuji závodění pod tímto klubem, pomáhám jako rozhodčí a šestým rokem jsem i trenérkou dětí. Mám tak možnost motivovat děti k tomu, aby se pohyb stal jejich každodenní činností a dařilo se jim překonávat sami sebe. Když se jim potom plní jejich sny a cíle, je to radost!

Často jsem viděla, jak na závody přijíždíš s dodávkou a s dětmi –⁠ běhají také nebo tě jen podporují?
Jsou závody, kam jedu sama –⁠ většinou letní běžecký pohár, který je pro mě zpestřením běhání od jara do podzimu téměř každý týden. Pak jsou závody, kam jedeme všichni. Zvláště pokud jsou tam vypsané i dětské kategorie, kde se snažím děti namotivovat k závodění. Některé ze čtyř dětí, co se věnují atletice, se do toho často pustí. Někdy mi děti jedou prostě jen fandit a těší se třeba na tatranku po závodě. 

A pak si občas vyberu závod, který je vzdálenější a láká mě poznat jiná místa a spojíme to s pobytem v dané lokalitě, výletem a poznáním okolí. A pak jsem někdy v roli doprovodu já – závodí jen děti, a to jsem mnohdy více nervózní než při svém vlastním závodě.

Běháš hodně závodů v Brně a v okolí. Podle čeho si závody vybíráš?
Je pro mě jednodušší vybrat závod, který není podmíněn přihláškou s velkým časovým předstihem, a neméně důležitá je i dostupnost a čas strávený cestou do místa startu. Jsou tu v širším okolí Brna spousty krásných míst, menších i větších závodů, tak je z čeho vybírat. 

Foto: Lenka Topinková
Foto: Lenka Topinková
Foto: Lenka Topinková
Foto: Lenka Topinková
Foto: Lenka Topinková

Jsou pro tebe závody (potažmo umístění na bedně) stěžejní motivací, nebo bys běhala i bez nich?
Závody jsou pro mě spíš testováním vůle ještě se trošku ždímnout a vydat ze sebe, na co je momentálně naběháno, a přitom se potkat s běžeckými kamarády všech věkových kategorií. Pokud se mi povede dostat se na bednu, je to příjemné a teď si toho vážím víc a víc, ale i bez šancí na stupně vítězů jdu do závodu se stejnou radostí, chutí a úsilím.

Vedeš si nějaký přehled o tvých umístěních? Máš doma nějakou síň (či poličku) slávy?
Už od začátku si vedu záznamy všech tréninků, běhů i jiných sportovních aktivit. Mám přehled závodů, které jsem absolvovala a přesto, že jsem nikdy nebyla žádný rychlík, nashromáždila se mi doma za ty roky slušná sbírka pohárů. Ty mají své čestné místo nad kuchyňskou linkou a medaile mají zase svůj věšák. Některých si opravdu cením. Velká část mých malých úspěchů je z veteránských kategorií a z běhů mimo dráhu.

Co přinesl rok maratonského tréninku. S pevnou vůlí běhám dál, už vím, kdy budu připravená

Běháš podle nějakého plánu? Máš trenéra?
Momentálně jsem sama svým trenérem a trénink se odvíjí od aktivit celé rodiny, ale vždy se nějaký prostor najít dá. Na dovolené mám většinou odběháno ještě před snídaní. Využívám čas, kdy děti mají své kroužky a místo sezení nasazuji tenisky. 

Trénink už je více o volnějším běhání, protahování než o velkých intenzitách, i když abecedu, rovinky, lehké posilování a občas i úseky v menší míře zařazuji. Pravidelně se věnuji protahování a kompenzačním cvičením. Nějaký rámcový plán se snažím držet, zařazovat atletické prvky a hlavně poslouchat své tělo, protože chci u běhání ještě dlouho vydržet.

Jaký máš asi objem naběhaných kilometrů?
Většinou odtrénuji okolo 50-70 km týdně, měsíčně něco málo přes 200 km a v roce 2022 se mi podařilo nasbírat cca 2 800 km.

Mnohonásobná mistryně ČR v maratonu začala běhat až se syny. Ostravanka Petra Pastorová

Kolik běžeckých bot máš?
Během roku mám oblíbené jeden až dva modely běžeckých bot a ty obměňuji a pak mám boty na různé povrchy. Závodní boty se dostanou na řadu méně často. Suma sumárum, doma budu mít okolo deseti párů běžeckých bot.

Co bys chtěla v životě ještě dokázat? Máš nějaký běžecký sen?
Ráda bych u běhání zůstala co nejdéle a měla pořád vůli a energii poprat se s každým metrem. Taky se ráda podívám na nějaký nový závod v přírodě. Letos by to mohl být jeden ze série Běhej lesy –⁠ Karlštejn, který mi loni nevyšel jen pár hodin před startem. Je to takové mé přání proběhnout místa, která jsme prochodili na jedné z poznávacích dovolených. No a třeba se ještě postavit na start půlmaratonu…

Co tě, Báro, baví mimo běh?
Ráda poznávám naši republiku, jeskyně, hrady, zámky, skály, přírodu… Kromě běhání mě baví i plavání, jízda na inlinech, běžkování, výlety na kole nebo koloběžce. Mám ráda i ruční práce, na které je teď ale již méně času. Pořád se ale u nás doma najde nějaká háčkovaná čepice nebo drobná hračka. Taky ráda peču, a když už se dostanu ke čtení knížky, dávám přednost těm o běhání a pohybu. Zmíním třeba rozhovory s panem profesorem Kolářem nebo Danem Orálkem.

Ve zkratce:

  • Oblíbený závod v ČR\SK: Vokolo Priglu, Běh za sedmizubým hřebenem v Boskovicích
  • Běžecký vzor: Nemám vyloženě běžecký vzor, ale obdivuji Dana Orálka a dříve jsem ráda sledovala výkony švédské vícebojařky Caroliny Kluftové
  • Největší úspěch: Stříbrná medaile v týmech ve své kategorii na veteránském mistrovství světa v běhu do vrchu Pruské-Vršatec /SK, 1. místo v kategorii na 10 km –⁠ Běchovice, 3. místo v kategorii na Vokolo Priglu, Zdolání závodu na 30 km v rámci Brněnského masakru a vítězství ve své věkové kategorii /2021
  • Nejoblíbenější jídlo před závodem: Ovesná kaše s banánem a čokoládou nebo toust s marmeládou
  • Nejoblíbenější jídlo po závodu: Těstoviny na jakýkoliv způsob
  • Nejlepší regenerace: Spánek a protažení
  • Nejméně oblíbený trénink: Kruhový trénink prokládaný rovinkami
14. 3. 2023 0 komentáře
0 FacebookEmail
InspiraceNezařazenéRozhovory

Born to Run 2 naživo aneb jak jsem se setkal s legendou

od Karel Holub 12. 3. 2023
autor Karel Holub

Knížka Born to run (Zrozeni k běhu) autora Christophera McDougalla vyvolala nejen v běžeckých kruzích solidní rozruch a víc než třináct let od svého vydání si stále drží vysokou popularitu. Chris se v minulém roce spojil se svým dlouholetým kamarádem a běžeckým trenérem Ericem Ortonem a společně napsali pokračování s prostým názvem Born to Run 2. A opět je to skvělá knížka se spoustou rad pro začínající i zkušené běžce, a to hlavně s přihlédnutím k principům přirozeného běhu.

Chris a Eric o knížce říkají, že se tentokrát ještě více zaměřili na konkrétní postupy, návody a rady, které by měly běžcům přinést hlavně radost a požitek z běhání. O knížce, přirozeném běhu a minimalistických botách jsem si s oběma autory povídal a byl to rozhovor vskutku pozoruhodný.

Christopher McDougall je vtělená pozitivní energie a nadšení. O běhání mluví tak, že by do téhle aktivity dokázal nadchnout i toho největšího lenocha a odpůrce pohybu. Na dotazy novinářů i nás příležitostných pisálků odpovídá s úsměvem a velikou dávkou entuziasmu. Eric Orton je na první pohled ten typ trenéra, který tě jedním pohledem dokáže donutit odběhnout další interval na ovále, i když už sotva pleteš nohama. Ale i on v rozhovoru odpovídá velmi vstřícně a s dávkou zdravého humoru. Je vidět, že měl možnost trénovat velké množství běžců od začátečníků až po opravdu kvalitní elitní běžce.

Chris i Eric jsou silní zastánci přirozeného běhu a s ním spojeného typu obuvi. Oba proto spojili síly se značkou Xero shoes a jejich boty neváhají doporučit. Hlavními důvody je jejich široká přední část s dostatečným prostorem pro pohyb prstů a minimalistická podrážka bez výrazné tlumicí vrstvy. Ta zlepšuje stabilitu a cit pro došlap i odraz. Eric pak právě tuhle vlastnost považuje za klíčovou, protože čím blíž má chodidlo k samotné zemi, tím lepší je podle něj stabilita běžce.

Chris s úsměvem pokračoval, že než se rozhodli Xero shoes doporučit, byli se oba podívat v jejich sídle, kde mluvili i s hlavním designérem této značky. „Ptal jsem se ho, kdy začne dávat do bot víc tlumení a on mi odpověděl, že nikdy. Nemá potřebu něco měnit. Dělá boty tak, jak na základě letitých zkušeností ví, že má bota vypadat a fungovat a nic měnit nehodlá. A přesně to mě přesvědčilo, že chceme tuhle značku podporovat,“ řekl McDougall.

Bavili jsme se také o tom, že jeho kniha Born to Run způsobila tak trochu deflaci vzdálenosti, když ukázala lidem možnost běžet daleko za hranice maratonu. „Přiznávám, že je to tak trochu moje vina,“ smál se McDougall, ale s úsměvem dodal, že pokud lidé zjistí, že mohou bez velké námahy a zranění běžet celé hodiny v kuse, je to vlastně dobře a dá se to považovat za návrat k tomu, co jsme uměli vždycky.

Jako historku připojí momentku z dětského hřiště, kde s nadšením sledoval malé děti, které bosky běhaly sem tam a nikdo jim nemusel říkat, jak to mají dělat. Prostě přirozený pohyb, který jim přináší radost. Žádný trenér, který by jim musel předem rozvrhnout tempo, ani speciální boty, které absorbují nárazy a vrací energii přes karbonovou desku.

Běhání, legendy, hory. Už jste viděli nejlepší filmy o běhu?

Ostatně o využití karbonu se oba autoři rozpovídali na základě dotazu jednoho z novinářů. Eric Orton inovativní závodní boty v zásadě neodsuzuje, ale říká, že jsou určené jen pro úzce vymezené skupiny výkonnostních běžců a běžným hobíkům mohou spíš ublížit. „Pokud se jmenujete Kipchoge, pak jsou to boty pro vás. Jestli se Kipchoge nejmenujete a neběháte maratony pod 2:30, nejspíš tyhle boty nepotřebujete a uděláte lépe, když si koupíte jiné,“ řekl ke karbonovým deskám a superbotám Orton.

V průběhu rozhovoru Christopher lehce bojoval s černým kotětem, které si podle vlastních slov před týdnem přivezli a které chce být v záběru, kdykoliv si s někým volá. Ale ani tenhle malý černý uličník nezbavil McDougalla úsměvu na tváři a ochoty odpovídat na naše dotazy. A tak jsme se ptali nejen na novou knihu, ale také na jeho vzpomínky na první díl a ohlas čtenářů. Hodně odlehčený tón rozhovoru byl patrný v odpovědi na dotaz, kolik kopií prvního dílu se vlastně prodalo. „To vám řeknu naprosto přesně. Jen nevím, jestli budete rozumět exaktnímu matematickému termínu ku#$a hodně,“ smál se Chris a Eric rychle doplnil, že na začátku to rozhodně nebyl jasný úspěch. S prvním dílem Chris objížděl lokální běžecké závody a knihu prodával rovnou z kufru svého auta. Postupně se pověst o Born to Run mezi běžci rozkřikla a nakonec se z ní stal bestseller v mnoha zemích a jazycích.

Knihy o běhání: trénink na maraton i strhující příběhy. Kterou si přečtete?

Druhý díl je dle vyjádření autorů daleko víc zaměřený na konkrétní postupy a rozdělený do sedmi základních částí. Sedm F: Food, Fitness, Form, Focus, Footwear, Fun and Family (jídlo, kondice, běžecká forma, zaměření, obuv, zábava a rodina). Všech těchto sedm okruhů je podle autorů úzce propojeno s běháním a je dobré se o nich něco dozvědět.

Běžecké formě se oba autoři věnují opravdu detailně a chápou ji jako zásadní prvek pro dlouhodobě udržitelné běhání bez zranění. „Výrobci bot ve svém marketingu často říkají, že jejich boty vás ochrání před zraněním, protože jsou dobře tlumené. Ale tahle ochrana pak funguje přesně naopak, protože místo toho, abyste odstranili svoje nedostatky, zlepšili si běžeckou formu a posílili, co je potřeba, spolehnete se na tlumení v botách a zlozvyky vám zůstanou. A to povede k přetížení a možná i ke zranění. My se zaměřujeme právě na to, aby vaše běžecká forma byla co nejlepší i bez bot,“ řekl McDougal a Orton pak doplnil, že velmi důležitá a často podceňovaná je kadence a délka kroku, a také došlap. „Někdo začne běhat ve 30 letech, protože chce zhubnout, ale naposledy běžel, když byl dítě. Rozběhne se a trpí, protože jeho běžecká forma je hodně špatná. Takže se nejdříve zaměříme na celkové zpevnění a koordinaci pohybů. Rytmus. Ten je hodně důležitý a někdy chvíli trvá, než ho v sobě lidé najdou,“ řekl McDougall.

Milujete sport? Tohle musíte slyšet. Inspirativní příběhy i knihy, které vás mohou změnit

„Byli jsme běhat s Chrisovou kamarádkou. Je to tanečnice, ale běhat neuměla. Rozběhla se a nebyla v tom radost, ani rytmus. Běh pro ni byl jen dřina. Chris jí řekl, ať zkusí běžet ve stejném rytmu, jako když tančí. Po pár minutách se její běh změnil a najednou tam byla ta lehkost a radost,“ vyprávěl Orton. A Chris doplnil, že ideální cvičení na rytmus a kadenci je písnička od kapely B-52’s s názvem Rock lobster. Přiznávám, že tenhle song mě trochu minul, ale věřím, že jako metronom pro rytmus běžeckého kroku funguje hodně dobře.

Povídání s Chrisem McDougallem a Ericem Nortonem byl skutečný zážitek. Oba jsou zkušení běžci a nadšení, s jakým o běhání mluví, je vážně nakažlivé. Věřím, že knížka Born to Run 2 bude minimálně stejně úspěšná jako její první díl. Nemusíte být zrovna nadšenci do minimalistického pojetí běhu nebo ultra běžci, abyste se v téhle knížce dozvěděli něco nového a užitečného.

[mailpoet_form id=“4″]
12. 3. 2023 0 komentáře
0 FacebookEmail
BěháníNezařazenéSporttesteryVybavení

Aplikace pro datové maniaky. Hlídají tréninkovou zátěž a k měření stačí mobil

od Karel Holub 9. 3. 2023
autor Karel Holub

Variabilita srdečního tepu, tréninková zátěž… probíráte se rádi daty, které při sportu posbíráte? Podívejte se na rozbor aplikací HRVTraining a Runalyze od redaktora Karla Holuba, který sám běhá.

HRV4Training

Aplikace pro mobilní telefony HRV4Training dělá přesně to, co slibuje v názvu. Využívá měření variability srdečního tepu pro vyhodnocení vaší připravenosti na trénink a zároveň pro sledování vlivu zátěže na váš organismus. Může tak významně pomoci s plánováním a úpravou tréninkového plánu a také s dlouhodobým sledováním a vyhodnocením adaptace na tréninkové dávky.

Velikou výhodou aplikace HRV4Training je možnost vkládat k jednotlivým měřením štítky a poznámky, které pak pomáhají sledovat pozitivní nebo negativní korelace s konkrétním impulsem a následnou připraveností na trénink. V základu tak u každého měření uživatel vyplňuje úroveň spánku, vnímanou únavu, bolest svalů, nebo chuť trénovat. Zároveň subjektivně hodnotí i vnímané úsilí předchozího tréninku a může si poznamenat i úroveň stresu v práci nebo narušení životního rytmu. Všechny tyhle faktory totiž přispívají ke kumulativní zátěži zejména parasympatické nervové soustavy, která pak nedostane tolik prostoru pro relaxaci a regeneraci organismu.

Aplikace HRV4Training nepotřebuje pro měření žádné externí senzory a vystačí si s kamerou telefonu. Osobně aplikaci používám na telefonu Samsung, který má i biometrický senzor pro měření tepu a HRV a aplikace dokáže tento senzor využít. Měřím se pravidelně každý den v přibližně stejnou dobu a zejména dlouhodobé sledování trendů má pro mě velký přínos. Na úrovni HRV je možné poměrně snadno identifikovat nastupující virózu nebo zvýšenou tréninkovou únavu. Aplikace sama dává určitá doporučení a mimo základního měření HRV nabízí i další pokročilé metriky, které jsou užitečné hlavně pro běžce a vytrvalostní sportovce.

V pokročilých metrikách sleduju především tréninkovou zátěž, trendy HRV, korelace HRV a tréninkovou polarizaci. Tréninková zátěž sleduje dlouhodobé i aktuální parametry a rovnou je přenáší do ukazatele připravenosti na trénink. Podobně tyto parametry hodnotí například aplikace Garmin Connect i aplikace dalších výrobců sportovních hodinek. Trendy HRV a korelace HRV už jsou ale metriky, které například u Garminu zatím nenajdeme a je to škoda. Hlavně korelace HRV vám umožní zjistit třeba fakt, jak vaše tělo reaguje na alkohol nebo pozdní usínání. A můžu rovnou říct, že „propařená“ noc dokáže s vaší připraveností na trénink pěkně zamávat na několik dalších dní.

HRV4Training je zajímavá aplikace, kterou využijí hlavně ti, kteří potřebují optimalizovat svoji tréninkovou zátěž. Při pravidelném používání a vyhodnocení naměřených údajů pomáhá dostat z každého tréninku maximum a zároveň ohlídat přetížení a zvýšené riziko zranění.

Aplikace HRV4Training, foto: Karel Holub
Aplikace HRV4Training, foto: Karel Holub
Aplikace HRV4Training, foto: Karel Holub
Aplikace HRV4Training, foto: Karel Holub
Aplikace Runalyze, foto: Karel Holub
Aplikace Runalyze, foto: Karel Holub
Aplikace Runalyze, foto: Karel Holub

Runalyze

Runalyze je webová platforma pro detailní sledování a vyhodnocení zejména běžeckého tréninku. Je to asi nejdetailnější tréninkový deník, který jsem kdy používal. Nemá sice krásné uživatelské prostředí plné obrázků a fotek z tréninku vašich kamarádů jako třeba Strava, ale množství údajů, které v Runalyze najdete, je bezkonkurenční.

Velikou výhodou je možnost většinu metrik přizpůsobit nebo si vybrat z několika metod výpočtů. Většina podobných platforem prostě něco na pozadí spočítá a ukáže vám výsledná čísla. U Runalyze najdete u všech metrik podrobný popis a často i možnost vybrat si konkrétní postup výpočtu. Většina uživatelů asi zůstane u standardních nastavení, ale jestli se rádi šťouráte v datech a výpočtech do hloubky, budete ve svém živlu.

Runalyze je dostupné pouze v prostředí webového prohlížeče a neexistuje k němu mobilní aplikace. Samotné měření aktivit tak probíhá v aplikacích třetích stran a do Runalyze se následně synchronizují. Pro většinu chytrých sportovních hodinek má Runalyze možnost přímé synchronizace a aktivity se přenesou bez nutnosti zásahu uživatele. Osobně mám Runalyze propojené s Garminem a je úžasné, že Runalyze zobrazuje i hodnoty, které Garmin sice měří, ale ve vlastní aplikaci je dostupné nemá. Například variabilitu srdečního tepu v průběhu aktivity si sice na hodinkách můžete zapnout, ale nikde v prostředí Garminu ji pak nenajdete. V Runalyze si k téhle metrice můžete zobrazit kompletní graf, a ještě si přepínat mezi různými způsoby vyhodnocení.

Aplikace Runalyze, foto: Karel Holub
Aplikace Runalyze, foto: Karel Holub
Aplikace Runalyze, foto: Karel Holub

Aplikace je skvělá i na souhrnná a dlouhodobá vyhodnocení tréninku, kde už v základním zobrazení uživatel vidí srovnání jednotlivých týdnů a měsíců. Jednoduše tak může porovnat nejen kilometry a čas, ale také průměrná tempa, tréninkovou zátěž nebo třeba průměr tepové frekvence. Srovnání je mimořádně užitečné při sestavení a vyhodnocení tréninkových bloků a tréninkové periodizace.

Pro trailové běžce pak může být zajímavé vyhodnocení stoupání na trase a jejich klasifikace. Runalyze automaticky sestaví výškový profil trasy a jednotlivá stoupání ohodnotí podle jejich délky a průměrného sklonu. V podrobné analýze pak uživatel najde další údaje, jako je průměrná vertikální rychlost, tepová frekvence nebo běžecký výkon pro dílčí stoupání.

Samostatnou kapitolu tvoří odhady aktuální výkonnosti, úrovně regenerace a únavy a závodních časů. Runalyze sleduje a využívá parametry, jako je klidová tepová frekvence, variabilita srdečního tepu, tréninková zátěž, vnímané tréninkové úsilí a další, aby stanovil aktuální formu a únavu, a tyto hodnoty vyhodnocuje i v dlouhodobém trendu. Z odběhaných tréninků pak odvozuje odhady pro jednotlivé závodní tratě od jednoho kilometru až po maraton. A uživatel si samozřejmě může upravit metodu, kterou použije pro výpočet odhadovaných časů. Po několika letech používání můžu říct, že odhady jsou až překvapivě přesné a většinou opravdu odrážejí moji výkonnost.

Runalyze asi není aplikací pro každého a zejména začínající nebo příležitostní běžci se v ní snadno ztratí. Kdo to ale myslí s tréninkem opravdu vážně a rád se hrabe v datech, bude z Runalyze opravdu nadšený. Využít Runalyze mohou samozřejmě i cyklisti a triatlonisti, ale aplikace je primárně zaměřená na běžce a ostatní sporty bere spíš jako doplněk pro výpočet celkové zátěže a kondice.

9. 3. 2023 2 komentáře
0 FacebookEmail
Běžecký tréninkTrénink

Co přinesl rok maratonského tréninku. S pevnou vůlí běhám dál, už vím, kdy budu připravená

od Magdaléna Ondrášová 7. 3. 2023
autor Magdaléna Ondrášová

Je to už rok, co spolupracuji s trenérem Honzou. Dvanáct měsíců uteklo o dost rychlejším tempem, než teď běhám, jenže maraton není sprint. „Fakt, už je to rok?“ podivil se Honza v posilovně. I jemu to nepřišlo. I jemu?  Samozřejmě jsem zapochybovala – je to snad tím, že se s mými výkony neposunuji tak rychle, jak by očekával?

Sledujte celou přípravu Andie na maraton.

Po jednom tréninku jsme si na chvíli sedli, abychom se na ten rok podívali společně, nejdřív ho Honza jako trenér zhodnotil, následně jsem řekla své představy a on mi odkryl tréninkové plány. I když oba v mém případě víme, že se těch plánů nejde držet pevně. Je potřeba reagovat na moji pracovní vytíženost, zdravotní stav a vzhledem k mé životní roztříštěnosti dost často i na aktuální stav mé duše.

Tréninkový rok pohledem trenéra Jana Kohuta

Dle Honzy se na začátku vše vyvíjelo dle plánu, začali jsme od nuly a při postupném navyšování běžeckou část ukončili dvacetikilometrovým během v kuse. I přes dlouhý výpadek v létě jsme se pak překvapivě rychle dostali zpět.

V prosinci dostal běžecký trénink stopku díky špatně uvázané botě. Snad aby se noha mohla dávat do pořádku, objevily se další zdravotní problémy a my stále, jak říká Honza „přešlapujeme na místě.“ Mysleli jsme si oba, že touto dobou budeme o kousek dál. Znovu začínáme na třiceti minutách běhu, čtrnáct dnů se zase rozklusáváme, snažíme se udržovat se tak, abychom nespadli na nulu, a to je opravdu těžké.

Asi si vzpomínáte, že díky mé těžké autonehodě bylo nutnější zařadit posilovnu ještě více, než tomu bývá obvykle. Tam vidí Honza velký posun: „Už se tolik nekymácíš,“ hodnotí stroze to, že se zlepšily mé výstupy, došlo ke srovnání dysbalancí, výraznému zpevnění, což je viditelné i na těle.  I když máme trénink v posilovně zařazený jednou týdně, je má silová připravenost dobrá.

Proč přišel výpadek a kdy že budu připravená na maraton

Po tomto zhodnocení jsem si oddychla. Není třeba o sobě pochybovat. Honza jako správný trenér nekončil negativně, nechválil a také nepoužíval slovíčko „ale“.  A to pro mě bylo velmi důležité. Není to taková hrůza, šlo to podle jeho očekávání. Jen s těmi mými zdravotními krkolomnostmi tolik nepočítal. A já také ne. Kromě zdravotní fyzické indispozice jsem si nedávno prožila záležitost velmi osobního rázu, která si žádala také mou veškerou psychickou energii. Tolik k vysvětlení, proč jste si nemohli přečíst článek v únoru, byť jinak píši každý měsíc.

„Tři měsíce rozsypané, nemá cenu nic vymýšlet. Naskočíme znovu, je třeba mít plán a cíl a tím je maraton. Třeba na jaře 2024,“ vypadlo nakonec z Honzy. A já se zhmotněného termínu tak trochu lekla. 

 S posilováním budeme samozřejmě i nadále pokračovat, je potřeba procvičit celé tělo a ku prospěchu běhu je dobré mít tělo zpevněné. V běhu budeme postupně navyšovat prodloužení vzdáleností, prodlužovat čas zatížení, zrychlovat tempo a posouvat se dál směrem k vysněnému a naplánovanému cíli, kterým je maraton. Pokud vše půjde tak, jak by mělo, zkusíme najít nějaký závod. Ne pro zaběhnutí nejlepšího času, ne pro výsledek, Ale pro seznámení se se závodním prostředím, pro nasátí té správně závodní atmosféry, pro uběhnutí dané vzdálenosti s lidmi kolem sebe. Podmínkou pro trénink je ale být zdravá, můj hlavní úkol.

Sedmdesátník Josef Kubín začal běhat před více jak 50 lety: „Nevím, co je to bolest zad a kloubů“

Trenér Honza doporučuje vybrat takový závod, kterého se účastní větší množství lidí – kde nejsou tak moc vidět velké výkonnostní rozdíly, kde člověk neběží sám a má stále někoho poblíž a není to tak demotivující. „Není se čeho bát, o nic nejde,“ uzavřel Honza jeho první závodní myšlenku. Tříměsíční tréninkový blok bychom tedy mohli ukončit nějakým půlmaratonem, potom bychom zvolnili, tělo nechali odpočinout při volnějším režimu, budou prázdniny, dovolené, léto. Zařadili bychom na čtrnáct dní kolo, plavání a posilovnu.

A pak opět fáze: trénink, delší vzdálenosti, rychlejší tempo, delší časová náročnost. A opět nějaký ten závod a může už být delší, náročnější. „Jen ať si pomalu a postupně zvykáš, ať zjistíš, že si to můžeš i užít a nebojíš se,“ uklidňoval mě Honza. Potom zase na čtrnáct dní zvolníme v tréninku. Na podzim podstoupím další zátěžový test. Na jeho základě sestavíme podzimní a zimní přípravu. A třeba už na jaře v období února až dubna si odběhnu svůj vysněný maraton. „Je však potřeba zůstat zdravá a makat!“ zakončil to Honza.

Olomouc a Malý svratecký maraton

Tak a teď konkrétněji. Honza kouknul do telefonu, otevřel stránky se závody, našel pár půlmaratonů, ve starších výsledcích najel chvost stránky, vzal časy, otevřel pro mě nově objevenou běžeckou kalkulačku, do které zadal časy z konce výsledkové listiny a vyskočilo na něj tempo. Pro mě, stále běžeckého laika, to byl další perfektní objev. Běžecká kalkulačka!

Ukázal mi to velké množství lidí ve výsledcích s daným tempem a uklidnil mě: „Podívej, takovým pohodovým tempem zvládneš běžet i ty, nebudeš poslední, nebudeš sama a kolem tebe bude takováto spousta lidí!“ Fakt že jo, uklidnil mě. Teď ještě vybrat nějaký příjemnější závod. Termínově Honzovi seděl Olomoucký půlmaraton. „Tobě nevadí, když to není jen úplná rovina, že?“ Ano, většina mých výběhů z domova opravdu není po rovině, takže nevadí.  A ten druhý závod, to by mohl být 32kilometrový Malý svratecký maraton. Máme tedy nějaké body, ke kterým můžeme směrovat trénink. Motivace nejen pro mé tělo, ale i pro moji hlavu. 

Příprava na plavkovou sezónu: cvik Píďalka probudí vaše břišáky ze zimního spánku. Březnová výzva je tu

V hlavě mi to zůstalo. Na Olomouckém půlmaratonu jsem se byla podívat. Kdy, to nevím, s kým a kdo to běžel, jsem si taky nepamatovala. Večer jsem telefonovala se sestrou a ta mi připomněla, že to byla právě ona, která ten závod běžela. Zvládla to, i když tenkrát byla její nejdelší vzdálenost, kterou běhávala, desítka. Ale nebyla takový chabrus jako já, byla zdravá a k tomu o třináct let mladší. „Bylo to dobrý, ale bylo hrozný horko,“ vzpomínala sestra. Ano, i Honza vyřkl jedinou nevýhodu, rozpálenou letní Olomouc. Já k tomu ještě vidím i ty dlažební kostky na poslední části trati, kdy už je člověk hodně unavený.

Že bych tedy deset let po mé sestře běžela ten stejný závod? „Hele, pojedeš se seznámit se závodním prostředím, užít si to na pohodu, dostaneš medaili,“ opakoval znovu Honza a dodal: „A dokonce si na ni můžeš nechat vyrýt tvůj čas.“ Honza pak připojil vtipný fakt, že na takových bězích jezdí na konci sběrný vůz, který sbírá odpadlíky a ty, kteří se nevejdou do maximálního časového limitu. Termín jsem si tedy napsala do diáře, ale vím, že bude záležet na mnoha okolnostech. Hlavně bych si nepřála, aby mě tato zkušenost odradila od dalších závodů a nakonec i od toho hlavního – maratonu.

Definice maratonského snu

A jsem u toho. Rozhodla jsem se, že si splním svůj sen, který mám od malička, že jednou uběhnu maraton. A ne s pocitem na startu, zda ho vůbec dokončím, jestli ho odplížím a třeba jako poslední účastnici mi pak pověsí medaili za účast na krk. Chci stát ve startovní bráně připravená, být se sebou po závodě spokojená, vejít se do nějakého limitu, který nebude ve výsledkové listině tím posledním. Rozhodla jsem se do toho jít pro mě tak trochu i vědecky.  Nebo spíš profesionálněji. Trenér, zátěžové testy, tréninkový plán, řízený trénink.

Podívala jsem se na ten uplynulý rok a nejen z pohledu sportovce si ho zrekapitulovala. Mám trenéra, který vytvořil sdílenou tabulku. Do tabulky vždy na týden napíši své požadavky, časové možnosti.  Honza napíše tréninkový plán. A já pak zaznamenávám jeho plnění, dost často i neplnění, kilometry, časy, tempa, hodiny, pocity, důvody.  Vrátila jsem se zpátky do období mého vrcholového sportu a sedla nad tabulku. Čísla nelžou a čísla jsou základ. 

Zadek v jednom pekle. Skřípnutý sedací nerv, takhle nový rok začít fakt nechcete

Svůj první rok na cestě k maratonu jsem si rozdělila na tři části. První část byla před plánovanou operací, od února do poloviny června. Druhé období pak bylo po operaci, červenec a srpen. Podzim a zima pak spadaly do třetího období. 

V první části běžeckého období byla moje největší týdenní dávka 32 km, nejdelší běh 17,5 km,  průměrně 22 kilometrů za týden. Ve druhém období jsem vůbec neběhala, místo toho jsem hodně plavala a jezdila na kole. Po tom, co jsem se po operaci zase rozběhla, byla moje největší týdenní dávka 34 km, nejdelší běh 20 km a průměr na týden byl 17 km. 

Zjistila jsem, že za ten rok jsem ze zdravotních důvodů nemohla běhat skoro šestnáct týdnů, což jsou čtyři měsíce! Uběhla jsem 690 kilometrů, tedy průměrně za týden necelých 77 km. Na začátek, po patnáctileté pauze, kdy jsem se po mé autonehodě dávala dohromady, to není úplně nejhorší. Jsem šťastná, že jsem se na tu moji cestu za maratonem vydala a i přes zdravotní komplikace, které mě stále provázejí, z ní nesešla a s trpělivostí vytrvale pokračuji dál. Vždyť maraton o vytrvalosti je!

Výška: 171.
Váha: mínus 5 kg (71).
Pokračujeme.

Autorka textu: Andrea Zelená

7. 3. 2023 1 komentář
0 FacebookEmail
BěháníBěžecký tréninkSporttesteryTréninkVybavení

Recenze: 8gramový diblík změří váš běžecký výkon lépe, než „tepák“. Stryd Next Gen mě nadchl, umí ještě víc

od Karel Holub 5. 3. 2023
autor Karel Holub

Běhání s využitím měření výkonu je mezi běžci stále oblíbenější, a to hlavně proto, že nabízí přesnější určení intenzity běhu ve srovnání se zónami srdečního tepu. Měření výkonu je samozřejmě dobře známé mezi cyklisty a wattmetr je nedílnou součástí každého lepšího silničního stroje. Takže když jsem měl možnost vyzkoušet, jak se běhá s měřičem výkonu Stryd Next Gen, neváhal jsem ani chvilku.

Běhám sice hlavně pro radost, ale také se rád šťourám v datech a naměřených hodnotách. Nedělám si sice iluze, že by mě nějaký další senzor výrazně v mých výkonech posunul, ale proč si nevyzkoušet, co všechno umí tyhle chytré mašinky měřit a co mi řeknou o tom mém ťapkání po silnicích a lesních cestách. Běhám 80 až 100 kilometrů za týden a jsem rád za každý podnět, který mi pomůže ozvláštnit celkem rutinní tréninky. Takže jsem s chutí vyzkoušel i tréninkový plán, který umí připravit aplikace Stryd.

Od měření běžeckého výkonu jsem si sliboval přece jenom přesnější hodnoty, než z měření tepové frekvence. Důvodem je skutečnost, že tepová frekvence je zpožděný ukazatel a může být ovlivněna různými vnějšími faktory, jako je teplota, denní doba, spotřeba kofeinu a úroveň hydratace. To může vést k rozdílům mezi skutečně vynaloženým úsilím a měřenými hodnotami tepové frekvence.

Oproti tomu je běžecký výkon okamžitým měřením bez zpoždění a poskytuje v reálném čase představu o úsilí, které je při běhu vynakládáno. Se stoupajícím tempem se současně zvyšuje i výkon, což běžcům umožňuje snadno upravovat úsilí.



Použití měřičů výkonu, jako je například Next Gen Stryd, navíc zohledňuje vliv větru na běžecký výkon. Například běh v protivětru vyžaduje k udržení stejného tempa větší výkon. Na měření výkonu je to vidět téměř okamžitě. Na měření jen s využitím tepové frekvence je to složitější – hlavně po nahrání tréninku do běžeckých aplikací, které „vidí“ jen zvýšenou tepovku při relativně pomalejším tempu, a mohou to vyhodnotit jako pokles formy. Z měření výkonu s využitím kompenzace protivětru je ale zřejmé, že tepovka byla v daném úseku zvýšená kvůli větru.

Stryd Next Gen

Stryd nové generace je špičkové, lehké zařízení (má hmotnost pouze osm gramů) určené pro běžce, kteří chtějí sledovat a zlepšovat svůj běžecký výkon. Připevňuje se na tkaničky běžeckých bot a je vybaven několika senzory a akcelerometry, které měří a vypočítávají běžecký výkon v reálném čase.

Zařízení Next Gen Stryd nejenže sleduje běžecký výkon, ale poskytuje také množství dalších ukazatelů včetně tempa, kadence, síly větru, doby kontaktu se zemí, délky kroku, vertikální oscilace, údaje o běžecké formě a dalších.

Všechna tato data se zaznamenávají a ukládají interně a po dokončení běhu je lze nahrát do chytrého telefonu. V reálném čase je lze zobrazit také na oblíbených sportovních hodinkách, včetně hodinek Garmin, COROS, Apple Watch a dalších.

Já sám jsem Stryd New Gen používal společně s hodinkami Garmin Fénix 6 Pro a tahle kombinace funguje velmi dobře. Na hodinky je možné přidat jak datové pole, tak samostatnou aplikaci Stryd. Oboje najdete v Connect IQ store. Využití datového pole je plně intuitivní a s aplikací je dobré se předem seznámit. Datové pole používám pro sledování výkonu při běžném tréninku. Aplikaci pak používám pro tréninky podle tréninkového plánu. Trochu nepříjemný je fakt, že běh zaznamenaný přes aplikaci Stryd postrádá některé metriky pro vyhodnocení tréninkové zátěže a tréninkového efektu, které má platforma Garmin.

Hned po prvních třech bězích si mě Next Gen Stryd ohodnotil a stanovil důležitou hodnotu kritického výkonu (critical power – CP). S dalšími tréninky je stále přesnější v odhadu kritického výkonu a tato hodnota slouží jako základ pro určení jednotlivých výkonových zón a pro plánování tréninků. Na rozdíl od tradičních metod používaných například u cyklistického tréninku, které vyžadují test FTP (funkční prahový výkon), se CP průběžně aktualizuje na základě údajů za posledních 90 dní. Výsledkem je přesnější a dynamičtější zobrazení výkonnosti a poskytuje účinný nástroj pro sledování pokroku a zlepšování. Se Strydem běhám několik týdnů a zatím žádné velké posuny CP nevidím, takže mě odhadl na první pokus docela dobře.

STRYD NEXT GEN běžecký wattmetr, foto: Karel Holub
STRYD NEXT GEN běžecký wattmetr, foto: Karel Holub
STRYD NEXT GEN běžecký wattmetr, foto: Karel Holub
Aplikace na hodinkách Garmin pro STRYD NEXT GEN běžecký wattmetr, foto: Karel Holub
Aplikace na hodinkách Garmin pro STRYD NEXT GEN běžecký wattmetr, foto: Karel Holub
STRYD NEXT GEN běžecký wattmetr na Hoka Mafate Speed, foto: Karel Holub
STRYD NEXT GEN běžecký wattmetr, foto: Karel Holub
STRYD NEXT GEN běžecký wattmetr, foto: Karel Holub
STRYD NEXT GEN běžecký wattmetr, foto: Karel Holub
STRYD NEXT GEN běžecký wattmetr, foto: Karel Holub

Rozdíl mezi starým a novým Strydem

Zařízení Stryd nové generace představuje významný upgrade původního zařízení Stryd a nabízí několik nových a vylepšených funkcí. Zde jsou některé z hlavních výhod zařízení Stryd nové generace:

  • Stryd nové generace je vybaven vylepšenými senzory a materiály, což vede k vyšší přesnosti a odolnosti.
  • Má pětinásobně lepší odezvu, což umožňuje přesnější měření tempa a sledování výkonu při běhu.
  • Obsahuje funkci sledování zátěže dolní části těla, která může pomoci při prevenci zranění a plánování programu.
  • Nabízí tři nové běžecké profily, které běžcům umožňují přizpůsobit výkonové tempo konkrétním podmínkám tréninku.
  • Má vylepšenou přesnost sprintu, což běžcům umožňuje efektivněji sledovat zlepšení v rychlostním tréninku.
  • Má vylepšenou analýzu větru, díky které je úprava výkonu na základě rychlosti větru přesnější. To pomáhá běžcům udržet konzistentní intenzitu při běhu i ve větrných podmínkách.

Next Gen Stryd je oproti původnímu zařízení významným vylepšením a poskytuje běžcům řadu nových a vyšperkovaných funkcí, které jim pomáhají sledovat a zlepšovat jejich výkonnost.

Srovnání s konkurencí

Trend silového tréninku přiměl mnoho firem vyrábějících sportovní hodinky, včetně společností Polar, COROS, Apple a Garmin, aby do svých produktů začlenily nativní funkce sledování výkonu. Ačkoli je to vítaný vývoj, přesnost nativního sledování výkonu ve sportovních hodinkách stále nedosahuje přesnosti, kterou poskytuje Stryd.

Měření běžeckého výkonu jsem nějakou dobou využíval na hodinkách Garmin v kombinaci s hrudním pásem, ale bral jsem ho spíš jako informační hodnotu a v tréninku se podle něj neřídil. Primárně jsem běhal na pocit a na tepovku. Srovnání měření výkonu mezi Garminem a Strydem je ale docela zajímavé. Určitě nemá význam srovnávat absolutní hodnoty. Každý z přístrojů používá jiný algoritmus pro výpočet, a proto se absolutní hodnoty můžou hodně lišit. V mém konkrétním případě se výkon při volném běhu pohybuje kolem 250 wattů u Strydu a 330 wattů u Garminu. Zároveň při vyhodnocení záznamů bych subjektivně řekl, že přesnost měření v čase je daleko vyšší u Strydu. Nejlépe je to vidět u kratších intervalů, kde Stryd reaguje na změnu tempa téměř okamžitě, Garmin chvíli váhá jak při zrychlení, tak při následném zpomalení.

Podobně je to se srovnáváním výkonu mezi cyklistickým wattmetrem a senzorem pro měření běžeckého výkonu. Při pohodové jízdě na kole točím kolem 200 wattů a tepovka se pohybuje mezi 125 až 130 tepů za minutu. Při podobné úrovni vnímaného úsilí mi při běhu Stryd ukazuje hodnoty kolem 250 wattů a tepovka se drží na podobných hodnotách, jako jsem zmiňoval u volné jízdy na kole.

Pokud chcete využívat výkonově měřený trénink ke zlepšení svého běhu, možná byste měli zvážit investici do senzoru Stryd. I když nativní sledování výkonu na sportovních hodinkách může nabízet pohodlné a dostupné řešení, přesnost hodinek Stryd z nich dělá efektivnější tréninkový nástroj pro běžce, kteří to myslí s tréninkem opravdu vážně.

Hodinky jako prodloužená ruka lékaře. Samsung Galaxy Watch 5 Pro pohledem kardiaka

Aplikace Stryd

Aplikace Stryd je nedílnou součástí senzoru Next Gen Stryd a poskytuje komplexní analýzu všech vašich běžeckých dat. Aplikaci můžete propojit se svými sportovními hodinkami, což vám umožní prohlížet běžecká data jak v aplikaci Stryd, tak v aplikaci hodinek.

Aplikace Stryd poskytuje hloubkovou analýzu vašeho kritického výkonu, rozebírá každý váš trénink a poskytuje různé metriky, které vám pomohou lépe porozumět vašemu tréninku a pokroku. Obzvláště užitečná je nová funkce Lower Leg Stress Score, která poskytuje odhad nárazů a zátěže, jimž jsou vaše dolní končetiny při běhu vystaveny, což je zásadní informace pro prevenci zranění.

Aplikace také poskytuje možnost vytvářet a přidávat tréninky a tyto tréninky můžete synchronizovat se sportovními hodinkami. Aplikace Stryd se bez problémů integruje s dalšími oblíbenými programy, jako jsou Strava a TrainingPeaks.

[mailpoet_form id=“4″]

Tréninkový plán

Důležitou funkcí v aplikaci Stryd je sestavení a sledování tréninkového plánu. Podobné možnosti nabízí celá řada jiných sportovních aplikací, ale tréninkový plán, který mi sestavil Stryd, mě velmi příjemně překvapil. Zadal jsem relativně pokročilé parametry, na kterých většina konkurenčních aplikací ztroskotá a vyplivne nesmyslný plán, ale Stryd nezaváhal a naplánoval mi trénink, který mi dává smysl. A to dokonce tak hodně, že jsem podle něj začal trénovat a sám jsem zvědavý, kam mě za 10 týdnů posune. Ale o tom zase příště.

Recenze: Fitbit Versa 4 je ukazatel vašich zdravotních funkcí za přijatelnou cenu

Stryd Next Gen

  • hmotnost: 8 g
  • dobíjení přes USB C
  • výdrž baterie 20 h na jedno nabití
  • detekce větru
  • senzory teploty a vlhkosti
  • párování s hodinkami Apple Watch, Garmin, Polar, Suunto
  • doporučená cena: 6 990,- Kč

Pozitiva

  • přesnost měření a rychlá reakce na změnu výkonu
  • kompenzace vlivu větru
  • umístění na nohu zlepšuje měření okamžitého tempa
  • dobrá aplikace a tréninkový plán
  • možnost párování se sportovními hodinkami

Negativa

  • vyšší pořizovací cena
  • při použití aplikace Stryd na hodinkách Garmin jsou nedostupné metriky tréninkového efektu
5. 3. 2023 2 komentáře
0 FacebookEmail
Inspirace

SOUTĚŽ: Kdo vyhrál batoh Ráfek a sluchátka Philips?

od Magdaléna Ondrášová 2. 3. 2023
autor Magdaléna Ondrášová

Známe výherce. Připravili jsme si pro vás soutěž o poctivě ušitý batoh pro městské a volnočasové využití a losovačku o sportovní sluchátka renomované značky Philips v hodnotě 3 200 Kč.

S brněnskou značkou Ráfek jste se mohli seznámit už v rámci rozhovoru s její majitelkou a živlem Zuzkou Zornínkovou. Dostali jsme od ní batoh na testování a my jsme se rozhodli ho poslat jednomu z vás. Los padl na „ok.slunicko“. Dotyčnému, který se zapomněl podepsat, se ozveme na e-mail.

Soutěžte i o sluchátka Philips

Jsme vděční všem pravidelným přispěvatelům, a tak jsme se rozhodli vylosovat jednoho z nich a obdarovat ho sportovními sluchátky Philips TAA7306 v hodnotě 3 200 Kč. Zde padl los na přispěvatele s nickem @quitko. I tomu se ozveme.

Děkujeme všem za účast a již brzy se na vás těšíme s novou soutěží.

Všeobecná pravidla soutěží www.rungo.cz.

2. 3. 2023 0 komentáře
0 FacebookEmail
PosilováníStrečinkTrénink

Příprava na plavkovou sezónu: cvik Píďalka probudí vaše břišáky ze zimního spánku. Březnová výzva je tu

od Adéla Ptašková 2. 3. 2023
autor Adéla Ptašková

Walkout neboli Inchworm neboli Píďalka. Jednoduchý cvik, který v sobě ukrývá mnoho benefitů. Stačí vám jen pár minut času, a kus rovné podlahy. 

Zcela jednoduše řečeno se rovně postavte, poté se předkloňte tak, ať rukama dosáhnete na zem a ručkujte až do planku a zpět. Podrobný návod, jak na správné provedení píďalky a jakých chyb se vyvarovat, nám poskytl fyzioterapeut Vít Horák z Centra rehabilitační a sportovní péče.

A jak z tohoto cviku bude vaše tělo profitovat? Rozhodně posílíte střed těla a břišáky. Dále zpevníte ramena a určitě ucítíte i zádové svalstvo. Jelikož se jedná o cvik, v němž zapojíte celé tělo, poslouží i jako rozcvička a rozehřátí před tréninkem (ať už atletickým či silovým).  Jaro je za rohem, je třeba stavět základ pro plavkovou sezónu!

Fyzioterapeut Vít Horák radí jak na dokonalý walkout:

  • Začínáme stojem na šířku pánve, špičky směřují dopředu
  • Provedeme krátký nádech do břicha a zpevníme střed těla
  • Pokračujeme do předklonu, ruce položíme na zem a ručkujeme do pozice, kdy jsou dlaně pod rameny
  • Při ručkování se stále aktivně vytlačujeme od svých horních končetin (nepropadáme se mezi lopatkami)
  • S výdechem se opět vracíme zpět

Časté chyby

  • Prohnutí v dolní části zad nebo hrbení v hrudní páteři v konečné pozici (v krajní pozic se zátěž ze středu těla opět přesouvá do zad)
  • Kolébání pánve ze strany na stranu při pohybu tam i zpět
  • Jedinci s hypermobilními lokty (při propnutí není paže v rovině, ale prohne se v lokti do druhé strany) by měli držet své loketní klouby stále mírně pokrčené
Rungo výzva na březen

Začneme na prostých dvou opakováních a každý den dvě přidáme. Jinak řečeno, koukněte se do kalendáře, kolikátého zrovna je a číslo vynásobte dvěma. Prvního března se budeme pídit dvakrát, poslední den v měsíci 62 krát. Nebojte – cvičení si rozložte klidně do celého dne, nemusíte se snažit udělat všechna opakování najednou. Ale samozřejmě můžete, proti gustu…

Pamatujete na srpnový Rungo hec, kdy jsme se pokusili jeden den v měsíci přežít bez kofeinu? Tentokrát se pokusíme po celý březen nekonzumovat kofein po poledni. I když si myslíte, že na vás odpolední kávička nemá žádný vliv, zkuste ji vynechat a uvidíte, že se vám zlepší kvalita spánku. Nevěříte? Zkuste!

2. 3. 2023 0 komentáře
0 FacebookEmail
Inspirace

SOUTĚŽ: Sluchátka Philips pro běžce a ručně šitý batoh Ráfek

od Magdaléna Ondrášová 25. 2. 2023
autor Magdaléna Ondrášová

Připravili jsme si pro vás soutěž o poctivě ušitý batoh pro městské a volnočasové využití a losovačku o sportovní sluchátka renomované značky Philips v hodnotě 3 200 Kč. Zkuste štěstí!

S brněnskou značkou Ráfek jste se mohli seznámit už v rámci rozhovoru s její majitelkou a živlem Zuzkou Zornínkovou. Dostali jsme od ní batoh na testování a my jsme se rozhodli ho poslat jednomu z vás.

Co to pro to musíte udělat? Odpovědět nám na otázku do e-mailu redakce@rungo.cz (do 1. března 2023 a do předmětu zadat předmět Ráfek. Poté vylosujeme jednoho z těch, kteří odpoví správně. Otázka zní: Jak vysokým příspěvkem můžete Rungo podpořit pomocí platformy Pickey? Odpověď jsme narafičili do rozhovoru se Zuzkou (viz výše).

Soutěžte i o sluchátka Philips

Jsme vděční všem pravidelným přispěvatelům, a tak jsme se rozhodli vylosovat jednoho z nich a obdarovat ho sportovními sluchátky Philips TAA7306 v hodnotě 3 200 Kč. Ale pozor, losovat budeme i z těch, kteří se rozhodnou pravidelně podpořit Rungo nově. Losovat tedy budeme z těch, kteří se stanou dárci do 1. března 2023 včetně. (Pozn.: nezapomeňte tak učinit po přihlášení do Pickey, abychom vás mohli dohledat.)

Přejeme hodně štěstí.

Všeobecná pravidla soutěží www.rungo.cz.

25. 2. 2023 0 komentáře
1 FacebookEmail
InspiraceNezařazené

Novinky ze sportu: Zbořené rekordy a kalhoty pro ženy, které už nemusejí řešit svlékání

od Karel Holub 22. 2. 2023
autor Karel Holub

Dnes se podíváme na tři úžasné běžkyně, které překonávají rekordy. Některé rekordy mají hodnotu hodin, jiné pár vteřin a některé dokonce stovky dní. A aby se ženám lépe běhalo, přišla firma Chickfly s převratnou inovací. Pelmel ze světa vytrvalostního sportu je dneska rodu ženského.

Camille zbořila rekord. Zase

Camille Herron je špičková americká ultra běžkyně, která drží rekordy na všech možných vzdálenostech a dokonce má jeden světový za maraton v kostýmu komixové postavy – 2:48 v kostýmu Spiderwoman. Úžasné je, že na dlouhých tratích poráží i elitní muže a běhá na této špičkové úrovni i ve svých 42 letech a nejspíš ještě dlouho bude porážet většinu těch, co se s ní postaví na start.

Že umí běhat opravdu rychle a hodně daleko potvrdila tento víkend, kdy znovu posunula hranici světového rekordu v běhu na 100 mil na dráze. Vzdálenost 160 km uběhla za 12:52:50 a byl to její třetí běh na téhle trati, kdy se dostala pod 13 hodin. Pro představu je to tempo pod 5 min/km. Camille Herron to tempo držela skoro 13 hodin. Tentokrát teda aspoň běžela bez kostýmu.

Jarmila překonána

V roce 1982 stanovila Jarmila Kratochvílová světový rekord na halové čtyřstovce. A tenhle rekord čekal a čekal a zdál se nepřekonatelný, až přišla Femke Bol z Holandska a překonala ho. Starý rekord měl hodnotu 49,59 s a jeho nová hodnota je 49,26 s.

Šlo o nejstarší rekord v halových disciplínách, takže snad ani nemusíme být smutní, že „nám“ ho holanďanka vyfoukla. Vždyť už to bylo skoro na pováženou, jestli je vůbec v ženských silách běžet tak rychle.

Půlmaraton 260 dní po sobě

Helen Ryvar je Welšanka, která běhá tak nějak na půl. Tedy půl maratonu. Každý den. A to už skoro 300 dní v řadě. Ryvar vstává každý den ve čtyři ráno, aby si svoji „půlku“ stihla zaběhnout před tím, než půjde do práce.

Všechno začalo, když zemřel její bývalý manžel. V té době sice žili odděleně, ale měli spolu tři děti a ty smrt otce samozřejmě hodně zasáhla. A Helen taky. Potřebovala se dát dohromady, a tak si dala výzvu, že zaběhne 28 půlmaratonů v řadě.

Když cíl splnila, nechtělo se jí přestat, takže běhala půlmaratony dál, až se postupně dostala k hranici Guinessova rekordu, který byl 111 půlmaratonů v řadě. Postupně nechala i tuhle metu daleko za sebou a běhá dál. Její další cíl je na čísle 333. Daleko k tomu nemá a zdá se, že nejspíš ani tohle nemusí být úplně poslední číslo. Třeba jí konečně někdo řekne, že běhá jen půlku z maraton a ona si doběhne i ty druhé půlky. Sledovat její každodenní běh můžete na Facebooku.

Nestahuj kalhoty

Foto: se svolením Chickfly

Společnost Chickfly přišla na trh s inovací zejména pro ženy, které nerady stahují kalhoty proto, že si potřebují ulevit. Takže dámy, pokud jste vždycky tak trochu záviděly chlapům, že jim stačí rozepnout zip a můžou malovat žluté obrázky do sněhu, Chickfly gatě jsou přesně pro vás.

Patentovaná konstrukce poklopce Chickfly má dva překrývající se panely ze strečové tkaniny, které se od sebe oddělují. Pružný poklopec přechází zezadu dopředu. Po uvolnění se opět zacvakne a zůstane na svém místě – to vše bezpečně a snadno jako poklopec bez zipu. Takže stačí čapnout, odhrnout, uvolnit se a pak zase zakrýt. Skvělé využití to může najít v horolezectví, na hiku, ale i při běhání. Za nás teda revoluční inovace a velký krok k rovným podmínkám mezi ženami a muži, která bude dostupná pro podporovatele Kickstarteru v létě a v obchodech snad ještě letos.

22. 2. 2023 0 komentáře
0 FacebookEmail
Novější příspěvky
Starší příspěvky
  • Facebook
  • Instagram
  • Youtube

Inzerce na Rungo
©2020 RUNGO.cz běží na Wordpressu pod dohledem Martiny


Nahoru
RUNGO.cz
  • Zdraví
  • Trénink
  • Vybavení
  • Začátečníci
  • Inspirace
  • O nás
  • Podpořit Rungo