inspirace

Dan Mičola. Dalo by se říci, že ve facebookové skupině Běžci je legendou. Jeho příspěvky tam mají dlouhodobě největší ohlas –⁠ alespoň co se týče počtu komentářů. Dan tam má velkou spoustu fanoušků, ale současně i početnou skupinku lidí, kteří ho v komentářích vůbec nešetří.

Co se dá z běžek přenést do běhu, proč v profesionálním běhu na lyžích nevládne dvakrát příjemná atmosféra a jak se dá sport skloubit s péčí o syna? To se dozvíte v rozhovoru se Zuzanou Kocumovou, bývalou reprezentantkou v běhu na lyžích.

Jestliže se říká, že k maratonu musí člověk postupně dozrát, u Jendy Kohouta to tak úplně neplatí. Maraton pro něj byla prakticky startovací vzdálenost, od níž se pak odrazil k …

Co čtenář, to příběh. „Lesní běžec“, jak si nechá říkat, se rozhodl s ostatními sdílet ten svůj. Jak to má s polykáním kilometrů on si můžete přečíst v následujících řádcích z rubriky Čtenáři sobě.

Chcete ochutnat Indonésii a nevíte kde začít? Zkuste tuto plavbu. Žádné velké sportovní výkony nebudou, ale vystoupíte z komfortní zóny, prožijete tři aktivní dny a odměnou budou sopky, draci, manty i vodopády.

Linda Tekeliová (*1978) je přední česká běžkyně, která je v horském ultra jako doma. Mimo to je hrdá máma dvou puberťáků a zakladatelka nadačního fondu NEZÁVODÍM-POMÁHÁM, který prostřednictvím sportovních výkonů podporuje nemocné děti. V rámci série „Hobby+“ vám přinášíme rozhovory s běžci, jejichž výkony se můžete inspirovat – o tom, že Linda a její počiny motivační jsou, nemůže být pochyb!

Zuzana Ožanová (*1991) je úspěšná běžkyně, lektorka pohybových lekcí a máma. Žije a působí v Brně, jejím partnerem je známý kondiční trenér Vlasta Lysák. Jak to chodí ve sportovní domácnosti, proč neběhá podle tréninkového plánu a jaký je Zuzčin největší sen? Dozvíte se v dalším článku ze série „Hobby+“ o amatérských běžcích, kteří nás mohou inspirovat.

Dnešní den je něčím zvláštní. Málokdy si pamatujete, co dělal třeba 3. října. Ale jaký byl dnešní 24. prosinec budete většinou vědět ještě za rok. Možná i několik let poté. A proto právě dnešní den vám přeji, abyste dosáhli vlastní spokojenosti. A věřte, že to lze i tím, že budete v sobě nosit jen ta správná přání a tužby.

Pokud jste běžci a navíc z Brna, velmi pravděpodobně její jméno znáte z výsledkových listin, když projíždíte nejlepší výkony regionálních závodů. Nepřehlédnutelným výkonem se ale zapsala i na Slovensku, odkud pochází. Kdo je Patrícia Puklová si představíme v rámci seriálu „Hobby+“ o hobby běžcích, kteří vynikají.

Existuje spousta skvělých sportů, člověk je ani nestihne za život všechny vyzkoušet. Pokud na některý narazí v pozdější fázi života, možná ho napadne, že už je pozdě s tím začínat. Ale to opravdu není. Stačí se přestat ohlížet na věk a prostě to zkusit. Možná pak člověk zjistí, že ta hranice byla jen v hlavě.

Kdyby mi před deseti lety někdo řekl, že budu jednou v nějakém sportu aktivně závodit, vysmála bych se mu. Ne že bych byla lenoch a mým koníčkem by bylo jen povalování na gauči, to opravdu ne, ale zkrátka – většina sportů mě ani v nejmenším nelákala a věnovala jsem se výhradně turistice.

Zítra je taky den. Půjdu, až bude hezky. Až mě přestane bolet koleno. Začnu až od pondělí. Poznáváte se? Každému se někdy nechce – ale kdo říká, že musíte hned vyskočit a lámat skály? Někdy pomůže menší cíl, jindy kamarád, ale i připravené oblečení a vybavení. Jak překonat nechuť, když se nám zrovna nechce do pohybu? Přinášíme tipy od koučky i lidí, jako jste vy.

Když se proti vám Eva Kiesler Klementová posadí, tak okamžitě víte, že máte co do činění s  neskutečně silnou ženou. Postavou sice menší, ale energie, optimismus a nadhled z ní vyloženě čiší. …

Někdy je zásadní změna tím jediným východiskem, jak uzdravit svůj život. Jsou různé cesty a možnosti, někomu stačí drobné změny, jiný sáhne po “těžším“ kalibru. Minimalista, jogín a sportovec Patrik Zouhar zvolil tu druhou variantu. Postupně se vzdával svých materiálních zbytečností a začal žít na ploše 2 × 2 metry. Uvědomil si, že štěstí spočívá trochu v něčem jiném než hromadit hmotné statky.

Někdy se u mě střídá na delší dobu vlna nadšení a euforie s momenty, kdy se mi vůbec nic nechce. Najednou se ocitnu v nějakém prostoru mimo svoje tělo a mysl. Nejsou to deprese, není to naštvání ze současného dění, je to prázdno, bez nápadů a obyčejné radosti. Dřív bych se v tom topil, ale došel jsem k poznání, že to musí odeznít. Prostě svoje rozpoložení přijmout.