Recenze elektrokola. Silniční Canyon Endurace:ON AL vás naučí říkat promiň

Jako kardiak jsem chtěl elektrické silniční kolo vždycky vyzkoušet, abych nezavrhoval něco, o čem houby vím. Je spousta těch, kteří nad tím ohrnou nos a někdy cítím, jak si myslí, že to „jede samo“. Canyon Endurace:ON AL sám opravdu nejede a šlapat rozhodně musíte, byť v některých situacích můžete dopomoc využít.

Hned v úvodu ještě předestřu jeden svůj pohled. Pokud jste zdravý člověk a navíc mladý, tak na elektrokolo prostě nepatříte, protože sport vždy byl o překonávání svých limitů. Kardiakem jsem od roku 2010, mám tedy porování. Komu tedy takové kolo doporučit?

Tohle je vlastně jednoduché, jste-li limitovaný zdravotně, srdce, klouby, záda, nadváha, nebo jste zarytý silniční cyklista, který je ve věku, kdy je vše obtížnější, ale vy stále chcete jezdit, je pro vás Canyon Endurace:ON výborný parťák v situacích, kdy potřebujete odlehčit nohám, zádům, hlídat rozumnou tepovou frekvenci, nebo při nutnosti rychle například zmizet z křižovatky. Kolo pomáhá v různých módech do 25 km/h, takže pokud dokážete šlapat za svoje nad tuto rychlost, nemá smysl to ani zapínat. V kopcích je to jiná, tady se pro cyklisty s handicapem elektrická pomoc určitě hodí.

Když vám dojde šťáva v baterii, vyjedete s tímhle skoro všechno. Foto: Marek Odstrčilík

A že dopomoc není u Canynonu zanedbatelná, je fakt. Máte na výběr ze čtyř módů síly:

  • bílá je bez podpory,
  • zelená pomáhá na 75 procent nebo 100 wattů,
  • modrá na 150 procent nebo až 210 wattů,
  • červená dokonce na 240 procent nebo až 250 wattů.

Tohle můžete ale nastavit a uživatelsky upravit dle svých preferencí. 

Když zapojím baterii do své jízdy

Představte si situaci, kdy profi peloton je v prudkém stoupání, jeden z cyklistů se zvedne, podřadí a mizí v dáli. A tím cyklistou jste vy. Tohle většinou popravdě nezažijete, ale na elektrokole ano. Je to skoro až opojný pocit, který za to stojí, ale často ho nedoporučuji, jinak budete do budoucna jezdit bez kamarádů.

Rozhodně jsem byl překvapený, jak na nejvyšší dopomoc, tedy červené diody, mi to koplo pod zadkem a já vystřelil. Přistihnul jsem se, že když jsem v kopci ostatní předjížděl, tak mi bylo stydno, a proto jsem vždy nahlas upozorňoval, že jedu na elektrokole a omluvil se. Prostě slušnost musí být.

Přes 200 kilometrů na jedno nabití, ale…

Najezdil jsem na silničním elektrokole spoustu kilometrů a hlavní plusy vidím v tom, že jsem si díky elektru dokázal v kopcích velmi dobře hlídat lékařem doporučené tepy, což na normálním kole jde často velmi složitě. 

Endurace:ON AL je navíc velmi pohodlné kolo, postavené na hliníkovém rámu z řady Endurace, které je ideální na dlouhé vyjížďky, má karbonovou sedlovou trubku a vidlici. Jistotu kolu, které váží přes 14 kilogramů, dodávají vskutku bytelné a účinné brzdy a přesné řazení Shimano GRX, jenž se běžně dodává na gravel kola. Vpředu je jednopřevodník s 48 zuby a kazeta má rozsah 11 až 42 zubů. To znamená, že pokud vám dojde šťáva, úplně v pohodě dojedete i bez „pohonu“.

Baterie vám může pomáhat i 400W. Foto: canyon.com

Co se týká motoru, tak ten je od firmy Fazua Evation a je nastavený na silniční kadenci 90 otáček za minutu. Baterii dobijete za zhruba 3,5 hodiny a její životnost má být kolem 1 000 nabití s tím, že ani po dvou letech užívání kapacita neklesne pod 60 procent. Pokud budete potřebovat novou, tak počítejte se zhruba 12 000 korunami.

A tady se dostávám k výdrži baterie. Ono samozřejmě strašně záleží na tom jak a kde kolo používáte, jaká je venkovní teplota, vaše váha, kadence šlapání, takže na tuto otázku není jednoznačná odpověď. Canynon uvádí, že maximální dojezd je cca 100 kilometrů v režimu Breeze (což je zelený první stupeň dopomoci). Osobně se mi povedlo na jedno nabití ujet kolem Brna 230 kilometrů. Tam, kde jsem nepotřeboval pomoc, jsem ale motor vypínal.

Opravdu strašně záleží na tom, jak kolo budete používat. Pokud si budete chtít usnadnit jízdu na max, tak daleko nedojedete. Tady si chce prostě dobře rozmyslet, jak „elektro“ využívat. Rozhodně si máknout můžete skoro jak na normálním kole, je to jen na vás. 

Co vytknout kolu elektrickému Canyonu?

Lehkou výtku mám k samotnému dobíjení, kdy musíte baterii vyjmout, což není úplně pohodlné. Bylo by fajn, pokud by mohla zůstat v kole a vy dobíjeli bez nutnosti složitější manipulace. Ani ovládání na spodní rámové trubce není ideální. Zvyknete si, ale v začátku s tím můžete mít problém a přece jen se potřebujete spíš soustředit na provoz kolem vás. To jsou asi jediné vážnější minusy silničního kola Canyon Endurace:ON AL.

Ovládání dopomoci je na spodní rámové trubce. To neni popravdě úplně ideální řešení. Foto: Marek Odstrčilík

Na závěr bych vyzdvihnul ještě jednu přednost, kolo je držák ve sjezdech, parádně drží stopu a i já, který jsem lehce „nemehloidní“, mám velký pocit jistoty a dovolím si o něco víc, než na klasickém kole. Pláště nekloužou a zvládnou i lehký šotolinový terén, takže přejezdu lesem, loukou nic nebrání.

Canynon Endurace:ON AL, které stojí 82 299 korun, je bezesporu skvělé elektrické silniční kolo, které může být výborným parťákem, když vám zdraví nebo věk neumožňuje sportovat běžným způsobem. Přijde mi naopak smutné, pokud si kolo pořídí zdravý jedinec z pohodlnosti, že může něco “očůrat”, zjednodušit si život. Ještě mě napadá, že kolo by mohli využít ti, kteří potřebují na začátku jara najezdit kilometry a nejsou nastartovaní na ideální „provozní teplotu“, tak i ti, kteří chtějí nesplavení dojíždět do práce, nebo po šichtě dát větší vzdálenost, než se setmí. Případně ti, kteří mají doma zapáleného cyklistu a chtějí po jeho boku trávit čas a stíhat ho.

Můžu na elektrickém silničním Canyonu zdolávat epické kopce?
Canynon Endurace:ON AL jsem otestoval v kopcích na Ondřejov. Vybral jsem si 3,5 kilometrové stoupání se sklonem okolo pěti procent. Nastavil jsem si nejvyšší možnou dopomoc (250 wattů) a vydal se na testování. Celkem jsem do úplného vybití nastoupal zhruba 15 kilometrů. Takže je jasné, že takový kopec, jako je Mount Ventoux tímto způsobem nevyjedete a musíte si dopomoc dávkovat s rozumem. Dolů vám vybitá baterie vadit rozhodně nebude, jen počítejte s tím, že nahoru je tepleji než směrem dolů.

Podobné příspěvky

Bikefitting je i pro „hobíky“: Přestanete se hrbit a začnete jezdit skutečně pro radost

Zápisník australské „běhny“: zemětřesení a podlepená prsa

„Myslím, že Roubaix je jako Hunger Games“, příběh o tom, jak Cyrus Monk přežil Peklo severu a dojel poslední