Adharanand Finn – Běhání s Keňany
In my mind I’m a Kenyan. To bylo (a možná stále je) heslo spousty běžcům kteří se snažili běhat jako Keňané. Finn ve své knize přibližuje čtenářům, co to znamená běhat jako Keňan. Jeho vyprávění je o to osobnější a autentičtější, že se rozhodl vyzkoušet běhání s Keňany na vlastní kůži.
Finn začal krizi středního věku a následky sedavého zaměstnaní řešit podobně jako spousta jemu podobných. Začal běhat. A dařilo se mu. Občas si střihnul kratší závod s místními amatéry a postupně se propracoval k nápadu, že zaběhne maraton. Ve stejnou chvíli dostal nabídku napsat článek o běžcích z Keni pro běžecký časopis. Finn výzvu přijal a do Keni se odstěhoval i s rodinou, aby mohl trénovat společně s africkými běžci přímo v jejich prostředí.
Pokud jste s nadšením přečetli další z knih Born to Run a zjistili jste, že běh je přirozeným stavem bytí, pak si musíte přečíst i Běhání s Keňany. Vrátí vás to do reality. Běhání je krásné. Ale taky je to dřina, dřina a zase dřina. A proto máme běháni tak rádi, a proto si zas a znova rádi přečteme o tom, jak tvrdě trénují a závodí skuteční hrdinové běžeckého světa.
Finn v knize samozřejmě hledá i odpověď na to, proč jsou zrovna Keňané tak dobří vytrvalci. Je to genetika, nadmořská výška, strava, nebo to, že běhají bosi? Možná od každého kousek, ale hlavně je to nejspíš tím, že Keňané jsou od útlého věku zvyklí makat, překonávat těžkosti a bolest a mají obrovskou motivaci uspět. Jsou neustále v pohybu. Běh je jen jednou z mnoha činností, které musí za den stihnout. Srovnejte to s pohodlným životem našich dětí a teenagerů a bude vám jasné, že u nás vytrvalost a schopnost snášet nepohodlí nejsou přirozeně rozvíjené schopnosti.
