Běžec bez masa? Na rostlinné stravě jsem 30 let a vyvracím mýty, že je drahá nebo nudná

Karel Holub. Foto: Karel Holub

Maso jsem přestal jíst, když mi bylo nějakých 14 roků. Z etických důvodů. A z trucu. Myslím, že jsem chtěl naštvat rodiče a taky jsem v té době hodně četl knížky spojené s východní filozofií. Možná jsem jen chtěl zkusit něco nového,“ říká Karel Holub, redaktor běžeckého webu.

Jedl jsem hlavně brambory. Nebo rýži, těstoviny a občas knedlíky. Prostě přílohy. Být vegetariánem ve 14 letech je tak trochu na prd. Člověk si sám nevaří, nenakupuje a vlastně ani nemá moc ponětí o tom, co by měl jíst, z čeho vařit a jak připravit kvalitní stravu bez masa.

Přežil jsem to a u stravy bez masa jsem vydržel dodnes. Je mi 43 a za těch skoro 30 let jsem vyzkoušel ve stravování ledacos. Navíc jsem se z plavce transformoval v běžce a víc než 12 let běhám maratony a ultramaratony. A právě kombinace dlouhých běhů a jídla bez masa často budí pozornost, pochyby a někdy taky snahu „přivést mě k rozumu“.

Jenže místo abych přidal maso zpátky do svého jídelníčku, dostal jsem se před deseti lety k veganství. Vlastně už si nepamatuju, co mě k tomu vedlo. Myslím, že jsem hledal způsob, jak zlepšit trávení a zdraví obecně. V té době jsem byl pod relativně velkým tlakem v práci a pár věcí se mi nepěkně zhroutilo i v osobním životě. Málo jsem spal, často se zapomněl najíst a trénoval jsem nárazově a do vyčerpání. Ideální trajektorie sebedestrukce.

Zkusil jsem se restartovat. A začal jsem u jídla. Změna byla dost radikální a během pár týdnů jsem z ovo-lakto vegetariána přešel k sugar-free, gluten-free vegan. Vyházel jsem všechny sladkosti. Čokoláda mi dost chyběla, ale zvykl jsem si. Přestal jsem kupovat chleba a pečivo. Nastal trochu problém, z čeho dělat snídaně a večeře. Ale naučil jsem se to, postupně mi chleba přestal chybět. Začal jsem daleko víc připravovat jídlo z luštěnin a některých obilnin. Přidal jsem semínka a oříšky a začal klíčit semínka. V podstatě jsem přešel na makrobiotickou stravu, ale bez hlubšího sledování pravidel, jak jednotlivé potraviny kombinovat.

Fungovalo to. Samozřejmě, že to fungovalo. Když se ze stavu, kdy něco děláte hodně špatně, přepnete do stavu, kdy začnete aspoň některé věci dělat lépe, zlepšíte se. Důležitá byla i podpora doma. Moje skvělá žena se velmi rychle překlopila na tuhle stravu se mnou. Jen si nechala větší podíl bílkovin v podobě mléčných výrobků. Takže odpadlo velké pokušení občas porušit stravovací návyky a vyluxovat lednici. Doma totiž nebylo nic, čím by se dalo zhřešit. A to bych určitě doporučil všem, kdo chtějí změnit svoje stravovací návyky – omezte dostupnost toho, co do vašeho nového jídelníčku nepatří.

Velikou výhodou bylo to, že už jsem měl za sebou spoustu let a zkušeností na stravě bez masa. Zkrátka a jednoduše už jsem uměl vařit tak, aby mi to chutnalo. Nemusel jsem si nic odříkat (snad kromě čokolády) a nemusel jsem se nutit do jídla, které mi nechutnalo. Další výhodou je, že nepotřebuju velikou rozmanitost. Nevadí mi jíst stejná nebo velmi podobná jídla stále dokola. Nežiju pro jídlo. Jím, abych mohl žít tak, jak chci.

Zde je pět nejčastějších mýtů a omylů o rostlinné stravě, které vás třeba pobaví a snad i poučí:

1. Rostlinná strava je nudná a málo pestrá

Není. Jídel bez masa je spousta a problém je jen v tom, že je neumíme uvařit. Často si je neumíme ani představit. Celé naše stravovací kultura se točí kolem masa a mléčných výrobků. Nebylo tomu tak ale vždycky a tradičně bylo naše jídlo převážně rostlinné. Nenechte se tedy zmást – rostlinná strava nemusí být vůbec nudná!

2. Rostlinná strava je drahá

Dalším častým mýtem je, že rostlinná strava je drahá a pro běžného člověka nedostupná. Opak bývá pravdou. Rostlinná strava může být ve skutečnosti neuvěřitelně cenově dostupná, zejména pokud se zaměříte na nákup sezónních produktů a primárních potravin, jako jsou obiloviny a luštěniny. Navíc vaření doma je obecně levnější než stravování venku, takže přípravou vlastních rostlinných jídel můžete ušetřit ještě více peněz. Já obvykle vařím dvě až tři porce oběda s rozpočtem do sta korun. Veliký hrnec luštěninové polévky se zeleninou uvaříte do padesáti korun. A hlavní jídlo bude podobně levné, nebo jen o trochu dražší ve chvíli, kdy do něj přidáte zdroje bílkovin jako jsou seitan, tempeh nebo tofu.

3. Rostlinnou stravu je obtížné dodržovat

Někteří lidé si myslí, že rostlinná strava je příliš omezující a je těžké ji dlouhodobě dodržovat. Může to být náročné. Zvyk je železná košile a pokud si vyloženě užíváte těžké, masité pokrmy, může být přechod na rostlinnou stravu obtížný. Stejně jako u jiných diet je klíčem k úspěchu najít rovnováhu, která vám bude vyhovovat a bude odpovídat vašemu životnímu stylu. Pokud rádi vaříte a experimentujete s novými recepty, může vás rostlinná strava neuvěřitelně naplňovat. Navíc existuje spousta chutných rostlinných svačinek a pochoutek, které vás mezi jídly zasytí. Zkuste masitá jídla nahrazovat postupně a třeba to dotáhnete k tomu, že budete jíst maso jen 2 dny v týdnu. A pak třeba jednou za dva týdny. Cílem nemusí být vynechat maso úplně.

4. Rostlinná strava je nezdravá

Často mi někdo omete o hlavu, že jako ultra běžec nemůžu bez masa a živočišných bílkovin fungovat. Můžu. A celkem bez problémů. Funguju takhle téměř 30 roků a z toho víc než 12 roků běhám ultra. Ve skutečnosti může být rostlinná strava neuvěřitelně zdravá a poskytuje všechny živiny, které vaše tělo potřebuje ke správnému fungování. Rostlinná strava má vysoký obsah vlákniny, vitamínů a minerálů a může pomoci snížit riziko chronických onemocnění, jako jsou srdeční choroby, cukrovka a rakovina. Nemusíte se bát nedostatku bílkovin a esenciálních aminokyselin nebo tuků. Stačí si jen pohlídat dostatečně pestrou stravu složenou ideálně z luštěnin, obilnin, oříšků, semínek a zdrojů bílkovin jako jsou seitan nebo tempeh. Nenechte se tedy zmást – rostlinná strava může být stejně zdravá (ne-li zdravější) jako tradiční strava založená na mase.

5. Rostlinná strava je určena pouze pro vegany a vegetariány

Někteří lidé si myslí, že rostlinná strava je určena pouze pro vegany a vegetariány. Ani tohle nemusí být pravda. Z výhod rostlinné stravy může těžit kdokoli bez ohledu na své stravovací preference nebo omezení. Ve skutečnosti se mnoho lidí, kteří nejsou vegany ani vegetariány, rozhodlo zařadit do svého jídelníčku více rostlinných potravin kvůli zdravotním přínosům a ekologické udržitelnosti. Nebojte se tedy rostlinnou stravu vyzkoušet – není jen pro vegany a vegetariány!

Podobné příspěvky

Proč jíme? Chemie, fungování a praktické vysvětlení nejen pro sportovce

Dárky od 50 korun: Máte doma sportujícího ”magora”? Třeba zrovna tohle potřebuje

Řepa vás nakopne aneb tipy a triky, jak doplnit energii při sportu

8 komentáře

Pepa 31. 1. 2023 - 15:07
Dobrý den. Je mi skoro osmdesát, maso nejím asi čtyřicet let. Byl jsem kdysi dokonce asi dva roky vegan, ale přešel jsem na umírněného vegetariána a i to vínko si občas dám. Nevydržel jsem veganství kvůli kamarádům, protože jsem dost společenský a na návštěvách ze mne byli nešťastní, tak kvůli nim. A ti, co mi říkali "ale maso musíš" jsou už většinou pod drnem a já se těším docela dobré kondici.
Karel Holub 31. 1. 2023 - 17:37
Moc děkuji za milý komentář. Mám to se střídáním vegetariánství a veganství podobně. Někdy je lepší trochu slevit ze zásad a raději si užít čas s přáteli, než se striktně držet pravidel. - Karel
rangoman 31. 1. 2023 - 0:15
No čokoláda jednou týdne za odměnu o víkendu nevadí , když je kvalitní . Taky už nekupuju průmyslově zpracované potraviny a pečivo ani veganské předražené náhražky masa . Ale tu čokoládu malou kvalitní třeba s krystaly soli si dopřeju mám jí třeba na dvakrát a o to víc si jí užiju , když nesolím např.
Karel Holub 31. 1. 2023 - 17:39
Určitě nevadí a já se postupně od striktních omezení taky vrátil k tomu, že si čokoládu občas dopřeju. A přesně jak říkáte, když je to kvalitní čokoláda s vysokým obsahem kakaa a ne jen směs nekvalitních tuků, pak je spíš zdraví prospěšná a hlavně dobře chutná. - Karel
Pospec 30. 1. 2023 - 20:55
Podle mých osobních zkušeností existují lidé, kteří nepovažují jídlo za zábavu, nebo jako zálibu. Prostě jedí jen, když mají hlad. Podle mě je to dáno geneticky a inklinují k tomu k vytrvalostním sportům. Existují prakticky 2 typy lidí - maratonec Vs sprinter. Vy - Maratonec zvládáte dlouhodobé hladovění a dlouhodobou Aerobní zátěž. Typ sprinter - jako já psychicky nevrdrží dlouhodobý hlad, zvládá těžkou krátkodobou zátěž - Anerobní. Také k nalezení v Anatomii - červené a bílé svalstvo. Sprinter, Vzpěrač - obří svaly. Maratonec - prakticky kachektický a ano 10 - ti boj - to jsou hybridi. Je to můj názor, ale prakticky souhlasí. Zkuste si zařadit Vaše okolí podle těchto typů a budete překvapen, že to sedí. K Tomu jídlu - mě bezmasé pokrmy chutnají, nezasytí mě.
Karel Holub 31. 1. 2023 - 17:43
Naprosto souhlasím, že každému vyhovuje jiný způsob stravování a skladba potravy. Strava bez masa nemusí být tím pravým receptem pro každého. Důležitá je rozmanitost a pestrost potravy, dostatek základních živin a taky psychická pohoda, která by s jídlem měla být spojená. - Karel
Bety 29. 1. 2023 - 17:38
Karle, velmi Vám rozumím. Maso nejím také přes 30 let, běhala jsem 34 let. Odnosila a odkojila 2 zdravé děti. Žijeme v mnoha iluzích, pojídání masa jedna z nich. Osobní zkušenost napoví a určí. A časem člověk přijde třeba i na to, že moc jídla ani nepotřebujete. Svoboda. :)), Bety
Karel Holub 30. 1. 2023 - 8:53
Díky za přečtení a zpětnou vazbu, Bety. Je pravda, že kolem stravy a životního stylu panuje celá řada mýtů a iluzí. Naštěstí má každý možnost vyzkoušet si, co mu vyhovuje a žít tak, aby měl radost.
Add Comment