Pokud v létě sportujete jako o život, možná vám o život opravdu jde. Že je to trochu přehnané? Ne tak docela! V sázce totiž zdaleka nejsou jen spálená záda, ale třeba i zhoubný melanom nebo lymská borelióza. A ty umí život nejen znepříjemnit, ale někdy i skutečně ohrozit. Jak se před těmito letními nástrahami chránit?
(Ne)přítel č. 1: Slunce
Když vykoukne sluníčko, svět je hned veselejší. Když se mu ale vystavujeme příliš dlouho a/nebo příliš často, hrozí nám hned několik, více či méně závažných nepříjemností.
K těm, ze kterých se celkem snadno oklepeme, patří hlavně úžeh a úpal. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Úžeh vzniká přímým působením slunečního záření na nekrytou pokožku hlavy – dojde tak k jejímu přehřátí a podráždění mozkových blan. Projevuje se bolestmi hlavy, nevolností, zvracením, slabostí, zrychleným dýcháním a pocitem schvácenosti.
Úpal je defacto přehřátí celého organismu. Může k němu dojít nejen na slunci, ale třeba i v příliš vyhřáté místnosti nebo dopravním prostředku. Projevuje se podobně jako úžeh, ale příznaky bývají vážnější – nadměrně se potíme, kůže je zarudlá a vysušená a selhává nám termoregulace. Teplota stoupá až na 40 °C, můžou se dostavit křeče, někdy i ztráta vědomí.
V obou případech je potřeba se dostat do stínu či chladného, dobře větraného prostoru. Jako první pomoc poslouží studené obklady na hlavu a šíji. Zároveň je dobré podávat po malých doušcích studené nápoje. Při závažnějším průběhu je namístě kontaktovat lékaře.
A co prevence? Noste pokrývku hlavy a volnější, vzdušné oblečení. Zároveň je vhodné vyhnout se polednímu slunci a v tropických dnech obecně zvážit nutnost náročné fyzické aktivity. Důležitý je také důsledný pitný režim.
Nepodceňujte znaménka
Sluneční záření (především UVB – jedna z jeho složek) je pro naše tělo výzvou. Kromě toho, že urychluje stárnutí kůže, může být jedním z důvodů, proč se zmiňovaného stáří vůbec nemusíme dožít. Ono vytoužené opálení je totiž tak trochu obranná reakce: Sluneční paprsky aktivují tvorbu pigmentu, který má schopnost toto záření částečně absorbovat, aby kožní buňky nepoškozovalo. A přesto, že je odolnost kůže – našeho největšího orgánu – obdivuhodná, umí být i zatraceně křehká.
Případů rychle se šířící rakoviny kůže proto rapidně přibývá – u žen je pátou nejčastější formou rakoviny a u mužů je na osmém místě. Prognóza odborníků na optimismu nepřidává: v roce 2040 může být nejčastější formou rakoviny u mužů. U žen by mohla být druhá, hned po nádoru prsu.
Potenciálně problematické přitom může být i zdánlivě neškodné znaménko. Alespoň jednou ročně se proto vypravte na preventivní vyšetření u dermatologa. Anebo využijte blížící se Evropský den melanomu. Letos připadá na pondělí 12. května a při jeho příležitosti vyrostou ve velkých městech Stany proti melanomu, kde se můžete nechat změřit úplně zadarmo.
Měření by měli absolvovat hlavně lidé:
- se světlou kůží a přítomností pih,
- s měnícím se pigmentovým znaménkem,
- s větším množstvím (více než 50) mateřských znamének,
- v jejichž rodině se melanom vyskytl,
- kteří se v dětství spálili,
- pravidelně trávící dovolenou u jižních moří nebo blízko rovníku,
- s nově vzniklým pigmentovým znaménkem po 35. roce věku.
Nechat se zdarma vyšetřit letos můžete v Praze na Václavském náměstí (28.–29. dubna), v Brně na náměstí Svobody (5. května), v Shopping Park Avion Ostrava (13. května), případně v zapojených ordinacích. Mrkněte na web této osvětové kampaně a rovnou si do diáře napište termín.
Jak se před sluníčkem chránit?
- Pokud to jde, sportujte ráno nebo večer, kdy je UV záření méně intenzivní. Nejsilnější bývá mezi 10. a 16. hodinou.
- Oblečení s UV ochranou už není jen pro surfaře – běžecká trička nebo kšiltovky s UPF (Ultraviolet Protection Factor – ochranný faktor před ultrafialovým zářením) jsou dnes běžně dostupné a funkční.
- Používejte opalovací krém s SPF alespoň 30, ideálně 50, a to i když je zataženo. Nezapomeňte na uši, zátylek, nárty a rty – ty bývají nejčastěji opomíjené. Pokud nemáte pokrývku hlavy, namažte si i pěšinku ve vlasech, v případě některých pánů celé „vysoké čelo“. :-)
Jak vybrat a používat opalovací krém?
Při výběru opalovacího krému vás nejspíš potká zásadní dilema: sáhnout po konvenčním, nebo přírodním?
Konvenční opalovací krémy (tedy většina běžně dostupných) obsahují chemické UV filtry, které pronikají do vrchní vrstvy kůže a UV záření absorbují. Mívají lehčí texturu a nevytváří viditelný bílý film. Na druhou stranu mohou dráždit citlivou pleť (už tak dost iritovanou potem) a některé jejich složky mohou být kontroverzní z hlediska hormonální zátěže nebo dopadu na životní prostředí.
Přírodní krémy se naopak spoléhají na minerální filtry – nejčastěji oxid zinečnatý nebo oxid titaničitý – které UV záření od pokožky odrážejí jako zrcadlo. Jsou vhodnější pro citlivou pleť, děti, alergiky. Navíc fungují okamžitě – na rozdíl od konvenčních nemusíte čekat doporučovaných 30 minut, než začnou působit. K nevýhodám patří hutnější konzistence a často i jemný bílý film.
Při sportu oceníte také voděodolnost přípravku (minimalizujete tím riziko stékání do očí spolu s potem) a lehkou texturu (gel, mléko, sprej), která nezanáší póry. Některé značky mají přímo řady „Sport“, takže vám výběr trochu usnadní. Pokud ale patříte k „citlivkám“, raději se vyhněte parfemaci – v kombinaci s potem může zvyšovat podráždění nebo alergickou reakci.
Jakmile máte vybráno, už se musíte „jen“ mazat. Jednou to ale většinou nestačí! Ochrannou vrstvu je potřeba obnovovat zhruba každé dvě hodiny, a to nejen na pláži, ale i při sportu. Na dlouhé běhy nebo vyjížďky proto přibalte malé balení opalováku do kapsy, ledvinky, vesty či batohu. Praktické jsou také jejich tyčinkové verze.
Klíšťata: Malí vetřelci, velká hrozba
Pokud sportujete v přírodě, měli byste si v létě kromě mazací rutiny osvojit ještě jeden zvyk – kontrolu těla po každé aktivitě. Klíšťata jsou totiž po mírné zimě ve formě, a navíc se zdá, že jsou stále drzejší a odolnější. Někdy je nález přisátého klíštěte jenom o tom, kdo koho dřív vytočí (tohle berte s nadsázkou – klíště je vhodné spíše vyviklat), jindy vás však po několika týdnech či měsících překvapí zdravotní potíže a s nimi i jedna z obávaných diagnóz – lymská borelióza nebo klíšťová encefalitida.
Lymskou boreliózou se loni v Česku nakazilo více než čtyři tisíce lidí. V časném stádiu ji prozradí typická kruhovitá skvrna s centrálním vyblednutím. K následným komplikacím patří hlavně postižení nervového systému nebo pohybového aparátu. Léčí se antibiotiky, s jejichž nasazením není dobré otálet.
Klíšťová encefalitida je méně častá (loňské statistiky hovoří asi o 670 odhalených případech). V první fázi (2 až 7 dní) se projevuje jako chřipka. Následuje 4–10denní období bez potíží, po němž nastupuje druhá fáze – postižení centrálního nervového systému. Typicky se objevují bolesti hlavy, světloplachost a zánět spojivek nebo také poruchy spánku, paměti, koncentrace i rovnováhy. Encefalitida je virové onemocnění, takže na ni antibiotika nezabírají a léčí se pouze její symptomy.
Jak se proti klíšťatům a přenášeným nemocem chránit?
- Noste světlé oblečení – klíšťata jsou na něm lépe vidět. Po návratu všechno oblečení včetně spodního prádla svlečte, vytřepejte a až pak vyperte. Pokud jste venku cvičili třeba jógu, zkontrolujte i podložku.
- Spreje a repelenty – pomoci mohou klasické „chemické“ i ty přírodní (s obsahem citronely, eukalyptu či tea tree oleje). Aplikujte je hlavně na nohy od kolen dolů.
- Chraňte i kotníky a lýtka – právě tam se klíšťata nejčastěji zachytí. Do přírody noste vyšší ponožky, podkolenky nebo návleky.
- Zkontrolujte se raději dvakrát – prohlídku celého těla po návratu domů zopakujte i následující den ráno. Klíště při hledání vhodného místa k přisátí dokáže přežít i několik hodin.
- Pokud se vám za 3 týdny od přisátí klíštěte zvětšuje zarudlá skvrna na kůži a máte zvýšenou teplotu či chřipkové příznaky, co nejdříve navštivte lékaře a o napadení klíštětem ho informujte. Jste-li příznivci dobrovolných očkování, můžete zvážit i vakcínu proti klíšťové encefalitidě.
Na co si dát ještě pozor?
- Pyl a smog – pokud máte alergii, směřujte aktivitu spíše do ranních hodin a před výběhem či vyjížďkou sledujte pylové zpravodajství. (A taky si přečtěte náš článek pro alergiky!)
- Hydratace – opakování je matka moudrosti, takže: pijte! Dostatečně, pravidelně a samozřejmě hlavně nealko.
- Škrábance a ranky – při sportu v terénu se snadno zanedbá dezinfekce drobných poranění. Nevyčištěná rána se potom špatně hojí a kolem nečistoty může začít vznikat hnis a zánět. V případě úrazu proto nejprve sáhněte po čisté vodě. Co nejdříve – nejpozději hned po návratu domů – pak ránu vydezinfikujte, případně překryjte náplastí, gázou nebo jiným vhodným krycím materiálem.
Tak hurá ven a ať je letošní léto nezapomenutelné z těch správných důvodů! ♥
Přečtěte si také:
- Deník robotické cyklistky: Konečně třístovka, prvních 10 000 km, žabí masakr a plechovka z plechovky
- Letní výkon bez následků: Kontrolujte klíšťata i znaménka!
- TEST: Xiaomi Smart Band 9 Pro – chytrý náramek, který dá na frak i mnohem dražším hodinkám
- Trenér radí: Jaká jsou nejčastější zranění v cyklistice a jak je vyřešit?
- Canyon ve spolupráci s LBS Sport otevírá v Praze novou partnerskou Experience pobočku