Na lýtku se objeví vystouplá žíla a s ní otázka, jestli jí běh ještě víc neublíží. Internet nabízí všechno od okamžitého nákupu kompresních podkolenek až po zákaz běhání. Ve skutečnosti většina lidí kvůli křečovým žilám boty odkládat nemusí. Rozhodující není pouze vzhled nohy, nýbrž bolest, otoky a další změny, které se k němu přidávají.
Modrá klikatá žíla přes lýtko dokáže vyděsit už jen tím, jak vypadá. Někdo má přitom nápadné varixy dlouhá léta bez větších problémů, zatímco jiného večer pálí a svědí nohy, otékají mu kotníky a viditelné změny jsou zatím malé. Závažnost žilního onemocnění se zkrátka nedá spolehlivě určit podle toho, jak moc vás pohled na vlastní lýtko vyděsí.
Běžec k tomu řeší ještě jednu věc: došlap. Nemůže otřásání nohou při každém kroku žíly dál ničit? Tato obava se opakuje dlouhá léta, přesvědčivé důkazy pro zákaz rekreačního běhu kvůli varixům však nemáme. Pohyb lýtka naopak pomáhá krvi vracet se z nohou vzhůru.
Běh vzniklou křečovou žílu neopraví. Rozšířenou žílu s nedovírajícími chlopněmi nelze zatáhnout několika kilometry ani sadou výponů. Přesto může pravidelný pohyb zmírnit některé obtíže a zabránit tomu, aby lýtková svalová pumpa většinu dne zahálela.
Křečové žíly a běh: co se v noze vlastně děje
Krev se z dolních končetin vrací k srdci proti gravitaci. V žilách jí pomáhají chlopně, které brání zpětnému toku, a svaly chodidla a lýtka. Při chůzi nebo běhu svaly žíly stlačují a posouvají krev vzhůru.
Když se povrchová žíla rozšíří, její chlopně už nemusejí správně dovírat. Část krve se vrací zpět, tlak v žíle roste a ta se může dál rozšiřovat a kroutit. Navenek vidíme namodralé vystouplé varixy, uvnitř jde o poruchu proudění krve označovanou jako žilní reflux.
Na vzniku se podílí rodinná dispozice, věk, těhotenství, hormonální vlivy, nadváha i dlouhé stání nebo sezení. Žádné jednoduché pravidlo typu „devět z deseti případů je dědičných“ neplatí. Genetika má velký vliv, o výsledku ale rozhoduje více okolností.
Stejně přehnané bývají zákazy křížení nohou, podpatků nebo těsnějšího oblečení. Dlouhé nehybné sezení může obtíže zhoršovat, samotná poloha nohy přes nohu ovšem křečové žíly nevyrobí. Podstatnější je, kolik hodin během dne prosedíte a jak často se zvednete.
Běhání s křečovými žilami řiďte podle příznaků
Pokud už běháte, nemáte výrazné bolesti ani otoky a stav nohou se po tréninku nezhoršuje, není samotná vystouplá žíla důvodem končit. Také začátečník může začít běhat, jen by měl zátěž přidávat postupně. Totéž ostatně platí pro každého, kdo se vrací po delší pauze.
Není nutné hledat zázračně měkký povrch nebo měnit došlap. Dobře padnoucí boty a rozumná technika pomohou pohybovému aparátu, žilní chlopně ale neopraví. Mnohem víc napoví chování nohou několik hodin po běhu. Sledujte, zda se nezvětšuje otok, nepřibývá bolest nebo pocit nepříjemného tlaku.
Jestliže se obtíže pravidelně zhoršují po dlouhém či rychlém tréninku, zkuste kratší trasu, nižší tempo nebo střídání běhu s chůzí. Někdy lépe sedne kolo či plavání. Nejde o definitivní vyřazení běhu, spíš o hledání zátěže, po které nohy večer neprotestují.
V horku mohou být potíže výraznější. Teplo rozšiřuje cévy a návrat krve z nohou bývá obtížnější. Trénink proto přesuňte na ráno nebo večer, případně ho zkraťte. Pokud se vám ten den běžet nechce, svižná chůze není prohra. V článku Přestaňte (možná) běhat. Chůze dává větší smysl, než si myslíte vysvětlujeme, proč ji není potřeba brát jako podřadnou náhražku.
Kompresní podkolenky nejsou jedna věc
Kompresní podkolenky vypadají jako nejsnazší řešení. Natáhnete je, nohu stáhnou a můžete vyběhnout. Jenže sportovní návlek koupený podle barvy dresu a zdravotnická kompresní punčocha nejsou totéž.
Zdravotnická komprese má přesně stanovený tlak a musí odpovídat rozměrům nohy i zdravotnímu stavu. U lidí s žilními obtížemi může zmírnit otok, bolest a pocit těžkých nohou. Příliš volná punčocha neudělá skoro nic, nevhodně silná komprese může působit potíže.
Opatrnost je nutná například při významně omezeném tepenném prokrvení a u některých dalších onemocnění. Máte-li výrazné varixy, pravidelné otoky, cukrovku nebo jiné cévní potíže, nechte si vhodný typ a sílu komprese doporučit zdravotníkem.
Ani správně vybraná punčocha poškozenou žílu nevyléčí. Pomáhá zvládat příznaky, případně se používá po některých zákrocích. Pokud jste vhodným kandidátem k odstranění příčiny obtíží, celoživotní nošení punčoch nemusí být jediným řešením.
Rozdíl mezi zdravotní a sportovní kompresí i její vliv na výkon rozebíráme podrobněji v článku Kompresní podkolenky a návleky: Pomůžou běžet rychleji, nebo jsou spíš na škodu?.
Nohy potřebují pohyb také mimo trénink
Hodina běhu je pro lýtka užitečná. Zbývá ovšem dalších třiadvacet hodin dne. Pokud většinu z nich prosedíte v práci, v autě a večer doma, jeden trénink celé dlouhé období nehybnosti nevymaže.
Během pracovního dne se občas projděte, zakružte kotníky nebo několikrát vystoupejte na špičky. Při dlouhém stání přešlapujte a měňte polohu. Když nohy večer otékají, můžete je na chvíli položit výš. V teplých dnech bývá příjemná také chladnější sprcha.
Lýtka lze posílit obyčejnými výpony, které nevyžadují žádné vybavení. Pro žilní návrat je důležitý pohyb v kotníku a pravidelné zapojování lýtkových svalů. Návod na postupné posilování najdete v článku Lýtka, která vás donesou dál: Únorová RUNGO výzva patří výponům.
Od pohanky, rutinu nebo ginkgo biloby nečekejte, že rozšířenou žílu stáhnou. Pestrý jídelníček a přiměřená hmotnost prospívají celkovému zdraví, žádná běžná potravina však nevrátí žilním chlopním původní funkci.
Kdy křečové žíly ukázat lékaři
Viditelná žíla bez dalších obtíží obvykle nevyžaduje rychlé vyšetření. Objednat se ale dává smysl, pokud nohy opakovaně bolí, svědí nebo otékají, potíže se zhoršují nebo vás omezují při běžném pohybu.
Vyšetření potřebují také změny kůže kolem kotníku a bérce: hnědnutí, tvrdnutí, ekzém nebo rána, která se nehojí. Tvrdá, zarudlá a bolestivá žíla může znamenat zánět a sraženinu v povrchové žíle. Ani ten není vhodné několik dnů rozcházet a čekat, zda zmizí.
Cévní specialista může pomocí ultrazvuku zjistit, ve které části žilního systému se krev vrací nesprávným směrem. Léčba už dávno neznamená pouze klasické chirurgické odstranění žíly. Podle nálezu se používá nitrožilní tepelné uzavření, sklerotizace, drobné ambulantní zákroky i operace.
Rychlou pomoc vyhledejte, pokud jedna noha náhle výrazně oteče, bolí, je teplá nebo zarudlá. Příčinou může být hluboká žilní trombóza. Při dušnosti, bolesti na hrudi, vykašlávání krve nebo kolapsu volejte záchrannou službu.
Akutním problémem je také krvácení z varixu. Lehněte si, zvedněte nohu a na krvácející místo pevně tlačte čistou látkou nebo obvazem. I když se krvácení podaří zastavit, žílu by měl posoudit lékař.
Kvůli modré žíle přes lýtko se běžeckých bot zbavovat nemusíte. Hlídejte spíš to, co vám noha říká večer po tréninku a následující den. A pokud sedíte osm hodin bez hnutí, nezačínejte boj o zdravější žíly zákazem jediné části dne, při které se konečně hýbete.
Zdroje
- European Society for Vascular Surgery: Clinical Practice Guidelines on the Management of Chronic Venous Disease of the Lower Limbs
- Society for Vascular Surgery, American Venous Forum and American Vein & Lymphatic Society: Clinical Practice Guidelines for Varicose Veins
- Cochrane: Physical exercise for the treatment of non-ulcerated chronic venous insufficiency
- NZIP: Křečové žíly – diagnóza a léčba
- Křečové žíly nejsou stopka. Kdy můžete běhat a kdy už jít k lékaři
- Silné ruce, klidná hlava: Lezení pro začátečníky krok za krokem
- Energetická denzita: Jak jíst větší porce a přitom hubnout
- Sport ráno, nebo večer? Budík v pět z vás lepšího běžce neudělá
- Krize v závodě: Jak ji překonat a kdy raději zastavit