A cílovou páskou jako první probíhá Eliud Kipchoge, zatímco stanovuje nový světový rekord na trase maratonu! Je vám to povědomé? Afričtí běžci jsou většinou první, kteří protnou cílovou pásku, a to v mužské i ženské kategorii. Proč jsou především Keňané tak skvělí? A z jakého důvodu jezdí ti nejlepší světoví běžci trénovat za nimi do Afriky? Jsou to geny? Nebo tkví tajemství v něčem jiném?
Keňané, Tarahumarové, Skandinávci… Ti nejlepší běžci, kteří ostatní poráží často o parník. Jejich tréninky jsou někdy opředeny tajemstvím, jindy zase spoustou čísel a tvrdé práce. Jedno mají společné – zbytek běžeckého světa chce běhat jako oni! Zatímco Skandinávce vidíme dominovat na kratších tratích, Keňané nejvíce panují na trase maratonu. O afrických běžcích se napsalo spoustu rozhovorů, knih, natočily se dokumenty, videa… A stejně máte po jejich přečtení či shlédnutí pocit, že jsou to bytosti z jiného světa. Proč tomu tak je? A když s nimi budete trénovat, budete jako oni? Nebo je my, bílí Evropané, nikdy nedoženeme?
Úspěch jako genetická loterie i pořádná dávka motivace
Když se podíváte na průměrného Keňana či Etiopana, rozdíl najdete na první pohled. Většinou jsou vysocí, samá ruka, samá noha, hubení. Není to náhoda – geneticky mají Afričané o něco delší nohy a kratší torza (hlavně kmen Kalenji). Zároveň ti nejlepší běžci pocházejí z horských oblastí (například známého Itenu). Vysoká nadmořská výška udělá své nejen s krvinkami, ale dlouhodobě hlavně s hospodařením s kyslíkem a kapacitou plic. A nezapomeňme, že se nacházíme v kolébce života, v místě, kde dávní předci lovili zvěř svými vytrvalostními schopnostmi. To ale stále není jediný důvod, proč by měli být o tolik rychlejší. Co tedy je?
Představte si svůj život. V dětství jste pravděpodobně pobíhali po hřištích a okolí, ale po městě a na výlet vás nakonec dovezl vlak, autobus, tramvaj nebo rodiče autem. Žijete v relativním blahobytu, občas řešíte práci, vztahy, jaké pořídit auto nebo kam na dovolenou. Chodíte pravidelně běhat a zlepšujete se, možná jste v mládí dělali atletiku. Co se stalo, když jste na závodě neuspěli? Pravděpodobně jste byli smutní a trenér vám vyčinil. Dnes když vyrazíte na závod, tak si ho chcete hlavně užít, překonat svůj rekord, teoreticky i vyhrát. Když se vše povede nebo zvítězíte, budete mít skvělý pocit, vychutnáte si odměnu a domů půjdete s úsměvem. Souhlasíte?
A teď se podíváme na podobný scénář uprostřed Keni. Představte si malou vesničku v horách. Narodili jste se jako osmý sourozenec v chudé rodině, která žije v malém domečku o jedné místnosti. Televizi jste nikdy neviděli, autem nikdy nejeli. Do školy začnete chodit do 5 kilometrů vzdálené vesnice, kam ráno vyběhnete se svými kamarády. Po škole běháte po vesnici, hrajete fotbal. V životě vás pravděpodobně čeká to, co vaše rodiče – najdete si partnera, budete mít mnoho dětí, které se budete snažit uživit. Práci budete hledat jen stěží. Běháte ale s místním běžeckým klubem a zlepšujete se, začínáte porážet kamarády. A víte, že v životě máte jedinou naději, jak z tohohle bludného kruhu vykročit a podívat se do světa – být v běhání fakt dobrý. Pak možná pojedete i do Evropy a budete vydělávat velké peníze!
Už chápete rozdíl? Když celé dětství strávíte v pohybu, protože jinou možnost nemáte, dostanete neskutečný vytrvalostní základ. Jste chudí, protože všichni jsou chudí, a víte, že jinou vstupenka do velkého světa nemáte. Odmala pozorujete ty nejlepší běžce, jste součástí komunity a běháte, protože…prostě běhá každý. Nemáte boty ani sportovní oblečení, ale váš styl je vytříbený. Začínali jste totiž naboso a vaše chodidla, prsty a došlap nikdy nedeformovaly módní trendy. Zároveň se moc nestresujete, není čím. A tak když to s během myslíte vážně, tak prostě běháte, odpočíváte a spíte. Nic víc.
Už se toužíte přestěhovat do Keni? Prrr, tak růžové to také není.
Nejlepší z nejlepších aneb být dobrý nestačí
I když se keňský nebo etiopský běžec dostane mezi ty nejlepší, pořád není úspěch zaručen. Konkurence je obrovská – běhá tam přece každý. A tak je potřeba sakra velká dávka motivace a tvrdé práce, aby vedl postup dál. Lovci talentů jsou totiž nemilosrdní. Část místních běžců se tak věnuje i přípravě zahraničních běžců, kteří sem hojně přijíždějí trénovat. A nebo minimálně péči o ně – masáže, příprava jídla, ubytování… Běhání tu lidi živí po více stránkách. Jednoduchý život to rozhodně není, i když místní vypadají mnohem šťastnější než my v blahobytu západního světa.
Trénuj jako Keňan a budeš vyhrávat! Má to smysl?
Zdá se, že by stačilo přijet do Keni a držet krok s místními.. Jenže když dva dělají to samé, není to to samé. Genetický základ ani vliv dětsví a prostředí už nedoženete. Zaměřit se můžete na tréninkové metody i způsob stravy a života. Pokud to však s běháním myslíte vážně a chcete se něco naučit, výlet do Keni určitě není od věci! Nejpopulárnější je keňský Iten, najdete ovšem i levnější střediska a vesnice. Pro běžného Evropana to kromě letenky není až tak drahý výlet. Záleží na tom, kolik máte času a jak nároční jste. Bydlet se tu totiž dá v resortu i chatkách. Místní běžci vám dají do tréninku hodně – od techniky běhu až po fázování. Nebudete sice stíhat, ale budete se učit. Trénuje se tu brzy ráno, jí se hodně sacharidů, odpočívá se, případně trénuje znovu a pak vyklusává. Celý den je řízený tréninkem a hlavně odpočinkem a regenerací. Bez toho totiž nerostete.
Věděli jste třeba, že i když Keňané dokáží běhat neuvěřitelným raketovým tempem, večer se jdou vyklusat v naprosto pohodovém tempu kolem 6-7 min/km? Mají to místo procházky. V rámci tréninku se tu běhají objemové pomalejší tréninky (pomalejší ovšem pouze v africkém pojetí), tvrdé tréninky intenzity a zmíněné velmi pomalé regenerační klusy. Všechny fáze kombinují tak, aby po těžkém tréninku měli lehčí jednotky. Běhá se většinou 6 dní v týdnu ve více fázích.
Typická strava obsahuje hodně sacharidů – placky, kaše, fazole, kukuřici, palačinky, slazený čaj. V blízkosti rovníku nepotřebujete zdaleka tolik tuků jako na severu. Tam by místní obyvatelé naopak měli na sacharidech ubrat, protože geneticky není jejich tělo na zpracování stavěno. Je to logické – zatímco uprostřed Afriky vypěstujete nějaké obiloviny a jednou za čas ulovíte gazelu, na severu zase nevypěstujete vůbec nic, ale chytíte tučnou velrybu.
Hlavní faktory keňského úspěchu a co si z nich vzít
Jak vidno, za úspěchem Keňanů stojí mnohem více věcí, než by se zdálo. Pojďme si to shrnout!
- Obrovský vytrvalostní základ z mládí, kombinovaný s vlivem prostředí a obrovskou motivací k úspěchu.
- Běžecké komunity a pasování běhu na národní sport.
- Zdravá strava podle potřeb běžců.
- Štíhlá a vysoká postava.
- Skvělý došlap a pohybový vzorec kombinovaný s měkkým povrchem v tréninku.
- Život ve vysoké nadmořské výšce.
- Obrovský důraz na odpočinek a regeneraci.
Je jasné, že si z toho do svého sportovního života nevezmete úplně vše. Těžko se vzdáte práce a odstěhujete se do hor, abyste jen běhali. Ale minimálně několik bodů je důležitých. Prvním je motivační faktor a disciplína. Podpořit ji můžete v běžecké partě nebo komunitě. Druhým je odpočinek a dlouhá doba spánku (ano, ještě delší, než vy považujete za dostatečnou). Třetím je správně nastavený trénink a zdravá strava podle vašich potřeb – s důrazem na poslední tři slova. Převážný podíl sacharidů není univerzálním klíčem. To, že funguje v Africe, neznamená, že bude fungovat u vás osobně. Důležitá je čerstvá vyvážená strava bez konzervantů a průmyslově zpracovaných šmakulád.
Už víte, jak na to? Nechte se inspirovat těmi nejlepšími a třeba i na sobě pocítíte zlepšení!
Zdroje
Běhání s Keňany: Tajemství nejrychlejších běžců světa, Adharanand Finn
https://dspace.zcu.cz/items/68ff81be-7642-49df-90b4-312f970381e0
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22634972
https://medium.com/@sonicjoy2002/why-kenyans-are-the-best-distance-runners-616bf82706bf
- Káva umí trénink zničit i naboostovat. Jak z ní vytěžit maximum?
- Test: špičkový cyklocomputer Bryton Rider S800E pro náročné cyklisty. Má se Garmin bát?
- S jazykem na vestě: znamenají větší plíce lepší sportovní výkon?
- Test: New Balance Rebel v4 jsou neskutečně lehké a rychlé. Tohle si zaslouží vaši pozornost
- Pohyb bez bolesti. Proč vaše chodidla trpí a jak to změnit?
1 komentář