Nedopla jsem kalhoty. Nebyl to první signál, že se něco děje. Jen okamžik, kdy už to nešlo dál přehlížet. Ve skříni jsem najednou měla čím dál méně oblečení, které mi bylo. Začala jsem přemýšlet, proč někdy nedokážu jídlu říct hlasité NE. Tehdy jsem ještě netušila, že jde o emoční přejídání.
S tímto článkem jdu trochu s kůží na trh.
Musím přiznat, že k nezdravým jídlům jsem nikdy příliš netíhla. Smažené téměř nejím, neholduji sladkostem ani sladkým limonádám. Ovšem mým problémem byly odjakživa porce. A protože docela dobře vařím, dokážu si připravit opravdu dobré jídlo. A dobrému jídlu se těžko říká stop.
Proto jsem si v minulosti dávala pořádné porce a často si ještě přidala. Dlouho jsem si myslela, že je to prostě tím, že mi chutná. Teprve po letech jsem si začala všímat, že jím víc, než bych potřebovala, právě ve dnech, kdy je toho na mě zkrátka moc.
Možná zjistíte, že v tom zdaleka nejste sami.
Proč stres způsobuje emoční přejídání
Zatímco někteří z vás patrně při náročném období nemají na jídlo ani pomyšlení, já patřím do skupiny těch, kteří to mají přesně naopak.
A vážně to není jen o vůli. Když na nás stres tlačí dlouhodobě, zůstává v těle zvýšená hladina kortizolu. Ten zvyšuje chuť k jídlu a podporuje naši motivaci něco sníst. Navíc spolu s dalšími stresovými hormony ovlivňuje centra odměny v mozku, takže najednou nesaháme po mrkvi, ale po něčem pořádně mastném nebo sladkém.
To pro mě bylo důležité zjištění. Uvědomila jsem si, že první věc, kterou musím udělat, je zmenšit porce.
Jak jsem poznala, že jím kvůli stresu
To, že stres spouští mou chuť k jídlu, jsem si uvědomila až po třicítce. Do té doby jsem to prostě jen přičítala tomu, že mi chutná.
Přitom můžu děkovat tomu, že jsem nikdy neměla takový ten sebeobviňující hlas, který by mi říkal: „Tak ses zase přejedla.“
A díky Bohu, protože za tímto tichým „rádcem“ se ukrývá daleko větší problém, než jsme si zpočátku ochotni připustit.
Co mi pomohlo přestat se přejídat
Jako u většiny věcí přišla první změna ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, že ve dnech plných stresu mám prostě větší chuť na jídlo.
Věděla jsem, že změna je nevyhnutelná. Pár kilo navíc jsem po porodech mohla svést na děti, ale osm let od porodu to už moc nefungovalo.
Jednu věc jsem si slíbila. Žádné zkratky. Půjdu na to poctivě.
Svoje nejspíš sehrál i věk. Řekla jsem si, že je načase vzít rozum do hrsti, protože nikdo z nás nemládne. Po třicítce už to není o velkých experimentech. Na řadu by měl přijít právě rozum.
Jak zvládat emoční přejídání bez diet
Dnes už vím, že klíčem nebyla drastická dieta, ale obyčejný vědomý přístup. Když prožívám těžký den v práci nebo osobním životě, už se automaticky neotáčím směrem k lednici s tím, že si „zasloužím větší porci“. Místo toho se zastavím a upřímně se sama sebe zeptám: Mám opravdu hlad, nebo se jen snažím zajíst napětí?
Zmenšit porce na polovinu byl první technický krok, ale ta skutečná svoboda přišla s tím, že jsem se naučila stres ventilovat jinak. Procházkou, horkou vanou a hlavně cvičením, protože za celý svůj dosavadní život mě jedině pohyb dokázal dostat z nejhorších chvil, kdy jsem si sáhla na dno.
A ještě jeden osobní tip, který mi zafungoval. Když už jíte, zpomalte a vnímejte samotné jídlo. Velkou součástí zdravého stravování je i to, že si jídlo vychutnáte všemi smysly a bez odsuzování. Právě takový neodsuzující přístup pomáhá zvládat emočně podmíněné jedení.
Proč na sebe přestat být přísní
Moje cesta ukázala, že po třicítce už tělo neschová všechno a rozum musí převzít otěže. Ale ne skrze tresty a výčitky, nýbrž skrze laskavost a pochopení vlastních chyb i nedostatků.
Vím, že si vždycky budu muset hlídat, abych si postupem času zase nezačala porce zvětšovat, ale právě v tom je to kouzelné. Když víme, jací jsme, víme také, jak s tím pracovat.
Zdroje
- https://www.health.harvard.edu/healthy-aging-and-longevity/why-stress-causes-people-to-overeat
- https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10100015/
- Emoční přejídání: Jedla jsem, když toho na mě bylo moc. Tohle je můj příběh
- Proč pořád (ne)začínat znovu? Tajemství zdravých návyků není v dokonalosti
- Po letech zpátky na desítku. Nejtěžší v přípravě fakt není běh
- Chcete běhat rychleji a dál? Začněte tím, že zpomalíte
- Proč máte v létě při běhu vyšší tep? Nezhoršili jste se, jen vaše tělo bojuje s horkem