RUNGO.cz
  • Zdraví
  • Trénink
  • Vybavení
  • Začátečníci
  • Inspirace
  • O nás
Běžecký tréninkPohybTréninkZdraví

Přehřátí při běhu: Jak předejít kolapsu.  Praktický průvodce přežitím léta

od Veronika Dvořáková 2. 7. 2025
autor Veronika Dvořáková

Běžíte. Slunce pálí, asfalt se vlní jak modelka před zrcadlem a vy si říkáte: „Ještě pět kilometrů, to dám!“. Jenže tělo má jiný názor. Najednou je vám mdlo, točí se vám hlava, vidíte rozmazaně a nohy ztěžkly jako olovo. Letní tréninky a závody mají svá specifika – a přehřátí těla je jedním z nejzrádnějších protivníků. Co se v těle děje, když začíná kolabovat z tepla, jak poznat varovné signály a co dělat, když vás (nebo někoho jiného) dožene letní žár? Prevence může zachránit nejen výkon, ale i život.

Co se děje v těle při běhu v horku

Pojďme si to nejdřív uvést na takové malé hodině fyziky. Při fyzické zátěži tělo vyrábí teplo, to už víme. Je to poměrně velké množství tepla, proto se i v chladných dnech není třeba nabalovat, zvláště když vás čeká intenzivní výkon. Ale čím víc venku teplota stoupá, tím víc je tenhle malý jaderný reaktor nebezpečný. Představte si běžící tělo jako elektrárnu – jen asi 20–25 % energie se promění na pohyb, zbytek se mění v teplo. A tělo má jen omezené možnosti, jak se ho zbavit.

Zásadní roli hraje termoregulace – soustava procesů, které udržují tělesnou teplotu kolem 37 °C. Jakmile teplota stoupne přes 39 °C, tělo začíná mít problém – to znáte z případů, kdy vás skolí nějaká nemoc. Při 40 °C a víc už jsme v zóně, kde hrozí poruchy vědomí, selhání orgánů a v extrémních případech i smrt. Kdybyste horečku naměřili teploměrem, pravděpodobně utíkáte k lékaři. Ale co když o tom vůbec nevíte, že tělo dosahuje těchto teplotních výšin? To je ono úskalí sportu.

Jak poznat, že se tělo přehřívá: Varovné příznaky

Co s tím, když se začneme přehřívat? Tělo se pokusí najít způsob, jak nás ochladit:

  • pocením (funguje jen ve chvíli, kdy se pot může odpařovat z kůže),
  • rozšířením cév v kůži – krev odvádí teplo od jádra těla k povrchu,
  • zpomalením trávení – více krve míří do svalů a kůže.

A co když to nestačí? Ve velkém horku a vlhku tělo nestíhá chladit, i když jede na plné obrátky. Zároveň potit se také nejde donekonečna. Pokud se přidá dehydratace, klesá objem krve a termoregulace kolabuje.

Pot je naším nejlepším přítelem. Ale jen když funguje správně. Při zátěži může tělo vyprodukovat až 2 litry potu za hodinu. Ten ale neodnáší jen teplo, sodík, draslík a další elektrolyty mizí spolu s ním. Co se stane, když pot přestane téct? Nastala krize a došlo na šetření tekutin. Ztrácíte schopnost se chladit, začínáte se přehřívat. Jako Černobyl. 

Nejcitlivější na teplotu je mozek. Když začne vařit, tělo se vypne. Doslova. Jaké jsou varovné signály?

  • Silné bušení srdce, závrať, nevolnost
  • Studený, vlhký pot nebo naopak suchá kůže
  • Zmatenost, poruchy vidění, zpomalené reakce
  • Křeče ve svalech
  • Náhlé zastavení nebo zhoršení výkonu 
Cukr, kam se podíváš: Co dáváme dětem na koupališti?

Co dělat při přehřátí: První pomoc krok za krokem

Pokud se objeví kombinace těchto příznaků, okamžitě zastavte, zapomeňte na závodní ambice a řešte situaci. Pozor, ne každá rada funguje a některé postupy vám mohou jen přihoršit. Jak tedy na to?

Co NEDĚLAT:

  • U lehké přehřátí a prvních příznacích, že toho máte dost, si nelehejte si na zem, zvláště ne na slunce – dochází k hromadění tepla a zpomalení oběhu. Toto pravidlo samozřejmě platí v případě, že už nevjíždíte do stanice s názvem kolaps, ale ještě máte čas vše zvrátit. Třeba po intervalech nebo v náročné fázi závodu, kdy ještě není tak zle, ale začínáte cítit, že by mohlo být.
  • Nepijte ledovou vodu (hrozí šok nebo zástava trávení), nelijte si ledovou vodu ani na hlavu a nelezte, nebo nedejbože rovnou neskákejte do ledové řeky nebo kádě s ledem. Ochlazení by mělo být postupné a ne šokové.
  • Nesnažte se to zkousnout, zvláště když cítíte, že se příznaky postupně zhoršují. Jak se říká, hrdinů jsou plné hřbitovy. 
Běhání v horku má svoje specifika a rozhodně chce na to jít s rozumem. Foto: Veronika Dvořáková

Co naopak DĚLAT:

  • Přesuňte se do stínu, místa s průvanem, případně poblíž vody. Pokud stín opravdu nikde nenajdete, vytvořte ho třeba z kusu oblečení nebo záchranné folie (bývá v povinné výbavě na závody).
  • Pokud to jde, lehce choďte, klidně na místě. Je to lepší než z běhu přejít rovnou do lehu, oběh má šanci se postupně srovnat. Samozřejmě při kolapsu postiženého uložte do stínu a nenuťte ho stát.
  • Chlaďte krk, hlavu, podpaží, třísla – oblasti s vysokým průtokem krve. Nezasypávejte ale hromadou ledu, chlaďte jemně a postupně, přikládejte studené obklady, lehce polévejte..
  • Pijte pomalu a postupně vlažné (!) tekutiny s elektrolyty nebo alespoň jemně osolenou vodu. Nečekejte na žízeň.
  • I když se cítíte lépe, nebojte si říci o péči zdravotnickému personálu na závodě. 

Stav se horší? Necítíte se dobře nebo pomáháte člověku, který se neudrží na nohou, je dezorientovaný, kolabuje? Okamžitě volejte záchranku a nečekejte na samovolné zlepšení. V případě potřeby také okamžitě zahajte resuscitaci.

Jak se přehřátí vyhnout – prevence je základ

Hubnutí na kole začíná na talíři: Průvodce jídlem pro spalování tuku
  • Trénujte chytře, tedy ráno nebo večer, ne v pravé poledne. V extra horkých dnech zkraťte tréninky nebo snižte intenzitu. Postupně se aklimatizujte a pak teprve přidávejte na zátěži.
  • Ve městě se vyhýbejte rozpáleným cyklostezkám a asfaltu, zamiřte raději pod stromy na trail nebo do parku. 
  • Pijte, ale s rozumem: ideálně každých 15–20 minut pár doušků. Nečekejte na žízeň, to už je pozdě. Elektrolyty jsou klíč – minerálky, ionťáky, slaný vývar, abyste doplnili to, co ztrácíte pocením.
  • Oblečte se jako profíci, tedy světlé, prodyšné oblečení, žádná bavlna. Nezapomeňte na pokrývku hlavy, klidně ji namočte do vody. Mažte se krémem, noste brýle, kšiltovku.
  • Nepodceňujte pravidelné lékařské prohlídky, zvláště, pokud to se sportem a výkonem myslíte vážně. Může žít zdravě, ale stačí genetická predispozice, špatný den nebo přeceněné síly a neštěstí se stane hned.
  • Mějte u sebe telefon. Není to jen stroj na selfie a důkazy, že trénink nebo závod byl, ale také pomůcka pro případ, že budete muset zavolat pomoc. 

Závod doběhnete jindy, život máte jen jeden

Trénink nebo závod v horku může být osvěžující výzva, nebo smrtící past. Rozdíl dělají informace, příprava a vnímání signálů vlastního těla. Pamatujte – výkon je skvělý, ale zdraví je klíč. Přehřátí není známka slabosti, ale biologická realita. A ta má pravidla, která se neptají na ego.

❓ Časté otázky (FAQ)❓

Jak poznám, že už jsem přehřátý?

Mezi první varovné příznaky patří závrať, nevolnost, bušení srdce, zmatenost nebo křeče ve svalech. Pokud se během běhu v horku začneš cítit zvláštně, okamžitě zvolni nebo zastav. Přehřátí přichází plíživě – ignorovat ho je nebezpečné.

Je normální, že se při běhu v horku cítím slabší?
Ano. Tělo se musí soustředit nejen na výkon, ale i na ochlazování, což bere energii. Při vyšších teplotách je proto přirozené běžet pomaleji nebo kratší trasu. Nejde o lenost, ale fyziologickou reakci.

Mám při běhu pít hodně, nebo jen trochu?
Ideálně pij každých 15–20 minut pár doušků. Nečekej na žízeň, protože to už je známka dehydratace. Nejlepší je vlažná voda s elektrolyty nebo iontový nápoj. Ledová voda může způsobit šok a zpomalit trávení.

Pomáhá, když si při běhu poliji hlavu studenou vodou?
Může pomoci, ale voda by neměla být ledová. Ideální je chladit místa s vysokým průtokem krve – krk, třísla, podpaží. Rychlé ochlazení ledem může způsobit tepelný šok. Lepší je chladit postupně a vědomě.

Co mám dělat, když vidím, že někdo kolabuje kvůli horku?
Zavolej záchranku (155), přesuň člověka do stínu, chlaď ho (bez šoku) a podej mu tekutiny, pokud je při vědomí. Pokud nedýchá nebo nereaguje, zahaj resuscitaci. Každá minuta rozhoduje.

Pomáhají na přehřátí energetické gely nebo ionťáky?
Iontové nápoje s elektrolyty ano – pomáhají tělu s hydratací. Energetické gely mohou pomoci dodat energii, ale musí se správně zapíjet a nejsou primárně určeny k prevenci přehřátí. Vždy mysli na rovnováhu tekutin a minerálů.

Je běhání v horku vůbec bezpečné?
Ano – pokud respektuješ základní pravidla: hydratace, správné načasování, oblečení, přizpůsobení intenzity a naslouchání tělu. Trénink v horku může posílit termoregulaci, ale nesmíš přetlačovat hranice.

Zdroje:
https://www.gssiweb.org/sports-science-exchange/article/sse-86-heat-stroke-in-sports-causes-prevention-and-treatment?utm_source=chatgpt.com
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5819979/?utm_source=chatgpt.com
https://www.svetoutdooru.cz/dehydratace-a-prehrati-nastrahy-letnich-hor

2. 7. 2025 0 komentáře
0 FacebookEmail
CyklistikaNezařazenéTrénink

Deník robotické cyklistky: Rozkopané silnice, klobásovník a závod s kropicím vozem i naštvaným prasetem

od Rungo 1. 7. 2025
autor Rungo

Květen se nesl ve znamení zahájení letních uzavírek. Cedule o tom, že někde něco rozkopali, rostou jako houby po dešti, a že i toho bylo celkem dost. Jen ty houby zatím nepotkávám. Konečně už došlo i na arcitankodrom II/331 mezi Lhotou a prasečákem, tak už snad můžu slíbit, že s ním přestanu otravovat. Teda ještě uvidíme, jak moc budu nadšená z toho, že tam (snad) bude nový asfalt :-) Ale to bude ještě pár měsíců trvat…

Chcete si to přečíst od začátku? Celý Deník robotické cyklistky najdete ZDE!

Dva turnaje ve scrabblu poměrně blízko Prahy si vybraly svou daň v podobě „zabitých“ víkendů a chybějících kilometrů. Přece jen tím člověk stráví celou sobotu, a když to zrovna není v Ostravě, cesta moc kilometrů nepřidá. Když se nad tím zamyslím, přesun napřed do Kadaně a o dva týdny později do Hradce Králové je v podstatě stejně dlouhý jako taková běžná „cesta z práce“, tedy něco přes 120 kilometrů.

Tedy jak se to vezme. Právě cesty z práce jsem ke konci měsíce „musela“ trochu prodloužit, abych za květen najela aspoň 5000 kilometrů. I přes nepřízeň počasí se to nakonec podařilo a v sobotu 31. května jsem tradiční dvoustovkou „pětilitr“ završila. A přidala ještě šušeň navíc :-) I tak byl květen kilometrově slabší než duben…

Květen robotické cyklistky Katky. Foto: Kateřina Rusá

Jistota měsíce

Většinou se na kolo oblékám do barev jako fialová, tyrkysová, modrá, zelená… No většinou jsou to tmavší odstíny. Z praktických důvodů, snáz se na tom schová nějaký ten flíček. Pár světlejších dresů (teď mluvím o těch s dlouhým rukávem, protože na ty s krátkým můžu zase na pár dní zapomenout) přece jen ve výbavě mám. A tak když jsem si v předpovědi přečetla, že určitě, ale určitě nebude pršet, jeden z nich jsem vytáhla…

Navíc jsem si zrovna den předtím umyla kolo, protože už po nedávném průplachu skoro nebylo poznat, že někdy bylo bílé. Kombinace umytého kola a světlého dresu se samozřejmě nejspíš donesla tam, kam neměla. Na dispečink kropicích vozů. A tak když už to vypadalo nadějně – nebylo pokropeno ani na Proseku, ani v Libni, kde je to snad každodenní rutinou -, musel být pokropený aspoň ten poslední kilometr přes Žižkov!

Naštěstí to bylo do kopce, tak mi to od kol ani moc nestříkalo, jak jsem jela pomalu. Dres tedy zůstal téměř ušetřen, schytal asi dvě kapky, s čistým kolem jsem se ale mohla rozloučit…

Dokopání měsíce

Cukr, kam se podíváš: Co dáváme dětem na koupališti?

Všechny silnice v republice asi neprojedu, na to mi jich zbývá projet moc. I tak se ale pořád „bavím“ zahušťováním tzv. heatmapy a snažím se mít aspoň v dosahu domova co nejméně neprojetých silnic. A tím i „čtverečků“. Jednu takovou jsem měla vyhlédnutou už dlouho. Jenže jak už to tak bývá, když mám něco neprojetého, většinou k tomu mám nějaký důvod…

Tentokrát byl důvod očividný. Z jedné strany dokonce doslova. Šlo o silnici z Karlovy Vsi do Roztok nedaleko Křivoklátu. Kdykoli jsem si ji zařadila na trasu, nějak se stalo, že při pohledu na asfaltku prudce stoupající mezi poli jsem se tuto pasáž rozhodla vynechat :-) Totéž se mi už mockrát stalo, když jsem ji zařadila na trasu v opačném směru. Tam sice kopec není vidět, ale výškový profil trasy docela napoví…

Konečně ale nastal den D, kdy jsem se prostě rozhodla, že teď už ten úsek prostě projedu. Trasu jsem si naklikala od Velké Dobré přes Sýkořice a Zbečno, z něj na kopec přes Újezd a zase dolů do Roztok. Přece nepojedu kostky kolem hradu. Fujtajbl. Silnička z Roztok moc důvěryhodně nevypadala, ale když tam byl ukazatel na Karlovu Ves a Beroun, věřila jsem, že někam vede.

Značky mě varovaly před zvěří, tak jsem se děsila, odkud na mě co vyskočí, kupodivu byl klid. Asi už všechna zvířátka spala. Dálkový reflektor mého světla mi říkal, že to tam je asi pěkné, silnička zpočátku pozvolna stoupala podél potoka. Vlastně byla pozvolná většina toho stoupání. Jen ten poslední asi kilometr z Karlovy Vsi byl trochu peklíčko. Za odměnu následoval sešup po té silnici, na kterou jsem vždy s hrůzou v očích koukala z Karlova.

Uf, tyhle dva „čtverečky“ mě stály docela dost nastoupaných metrů, ale na to se historie neptá.

Skulinka měsíce

V dubnu jsem si stěžovala na uzavírku v Novém Kníně. Dvakrát jsem to opatrně projela přímo tou uzavřenou ulicí, napotřetí už jsem se rozhodla (jak jinak než potmě) zkusit najít uličku, kterou by se to podle mapy mělo dát objet. Z náměstí jsem ji vyhlížela už v rámci obou předchozích pokusů, až na ten třetí jsem ji konečně neminula.

Musím konstatovat, že kdybych si na mapě nenašla, že je to opravdu ta ulička, kterou hledám, považovala bych ji za nějakou příjezdovou cestu, která nejpozději po 20 metrech skončí někde u vrat. V poměrně strmém sjezdu byl dost hrbatý asfalt, a když už se povrch zlepšil, vytunili ho pro jistotu zpomalovacími pruhy. Ale účel byl splněn, uzavřený úsek jsem tou myší dírou objela. Jen nevím, jestli nebyla rozbitější než ta rozkopaná silnice :-)

Výročí měsíce

Památník demarkační čáry v Rokycanech. Foto: Kateřina Rusá

Na oslavy výročí historických událostí si moc nepotrpím, ale když už jsme kolem toho památníku připomínajícího demarkační čáru jeli zrovna 8. května, pár fotek jsme si tam udělali. Leželo na něm několik věnců a kytic, tak jsme do zátiší opatrně přidali ještě kola :-) No fotky vypadají trochu jako z pohřbu, ale co už.

Z Rokycan už jsme se vrátili tradičním „matrixem“ do Zdic, kde jsme se rozloučili. Pokračovala jsem také už skoro zajetým „matrixem“ po 118ce až těsně před Příbram, kde jsem si dala ještě malou zajížďku přes Drahlín a Obecnici, protože tam donedávna byla uzavírka, z čehož jsem správně vydedukovala, že tam je krásný nový koberec :-)

Uzavírka měsíce

Konečně! Tuhle značku jsem vyhlížela několik let. Foto: Kateřina Rusá

No konečně! Na tuhle uzavírku, resp. na její konec už čekám několik let. Rekonstrukci tankodromu II/331 mezi odbočkami na Lhotu a na Kostelec. A začátkem května se konečně u odbočky na Dřísy objevila ta nadějná značka! 

Možnosti objížďky jsou sice pekelné, přes Lhotu o moc lepší asfalt není, ani úzká silnička přes pole z Nedomic do Dřís není žádný zázrak… Ale s vidinou toho, že ze Staré Boleslavi do Mělníka zase konečně povede něco, co se dá nazvat silnicí, to budu ráda půl roku objíždět.

Mile mě překvapila tedy i uzavírka tankodromu z Císařské Kuchyně na Mochov. Tam jsem popravdě vůbec nečekala, že by asfaltéři mohli zamířit. Bývala bych spíš vsadila na to, že se čeká, až si tuto „silnici“ vezme zpátky příroda a zbytky asfaltu „vcucne“ Cucovna, jak se jmenuje (asi) rybník, kolem kterého vede…

Trojky měsíce

Sice se to nestalo třetího, ale i tak si to dovolím označit za trojky :-P Čtvrtého května uplynulo přesně 3333 dní od chvíle, kdy jsem naposled celý den strávila bez kola. V březnu jsem tu připomínala 9 let, tak mi držte palce, ať dám ve zdraví aspoň těch deset. Pomyslné šáňo (snad) bouchnu 19. března 2026. 

Do té doby už tu s touhle „veličinou“ snad otravovat nebudu. Co bude potom? To je ve hvězdách. Asi se mi to nebude chtít programově „ukončit“ přesně po deseti letech…

Oběť měsíce

Každý z nás má místa, kterými nejezdí rád. Ať už je to nějaký tankodrom, nepříjemný kopec, příliš frekventovaná silnice, nebo prostě jen ošklivé město. Mezi moje „favority“ patří třeba kopec z Plaňan. Není to přitom žádný megakopec, který by byl extrémně dlouhý nebo extrémně prudký, jen ho prostě z nějakého důvodu nemám ráda :-)

Když mě v půlce května teta z nedalekých Veltrub pozvala na návštěvu s tím, že můžu klidně přijet i večer po práci, váhala jsem, kudy jet. No a protože ohledně úhlednosti trasy kompromisy nedělám, musela jsem pro jednou zatnout zuby a jednu z cest jet po I/12, tedy včetně průjezdu okolo Plaňan. přece nepojedu tam i zpátky po severním břehu Labe. A větší zajížďka nepřipadala v úvahu, to bych k tetě mohla přijet třeba v deset :-P

Druhou obětí, kterou jsem kvůli této návštěvě udělala, byl průjezd Kolínem. Ten běžně objíždím po obchvatu, v tomto případě mi to nedávalo smysl, protože jsem z něj potřebovala na sever. No radši jsem si zapnula navigaci, to bych v tom Kolíně mohla bloudit ještě dnes. Stačilo, že i ta mě poslala na jiný most, než jsem zvyklá přejíždět.

Katka jezdí převážně na silničním kole, má ráda pevnou půdu pod koly. Foto: Kateřina Rusá

Závod měsíce

Ne, na žádný jsem se nepřihlásila. A na silnicích se k závodění s ostatními cyklisty taky vyhecovat nenechám. Ale jak jde o kropicí vůz, je vymalováno. Nebo spíš pokropeno. A hrozící puntíky na zádech jsou dostatečnou motivací k tomu pokusit se ho předjet. Tenhle jsem ale bohužel viděla dost daleko před sebou, navíc v mírném stoupání na 611ce těsně před vjezdem do Prahy.

Na posledním kruhovém objezdu bylo ještě sucho, no jasně, zase kropí jen po hranici Prahy a dál už luxus v podobě pokropených silnic nezprostředkovávají. Pomalu ho dojíždím, ale vzdálenost mezi námi se zkracuje velmi pomalu. Po minutí cedule informující o tom, že vjíždím do Prahy, už pod sebou mám pěkně mokro.

Okolo středové čáry je úzký suchý pruh, je jedna hodina večer, nikde ani auto. Před sebe vidím, a co je za mnou, mi hlásí radar. Jedu tedy po středové čáře a snažím se toho pacholka dojet. Brzy už je mokro i „v mém koridoru“, tak se uklidím tam, kam patřím.

Když stoupání skončí a silnice začne klesat, konečně ho dojíždím. Pode mnou je v tu chvíli ale sucho. Nevím, jestli mu došla voda, nebo skončila šichta, ale posledních asi 200 metrů už nekropil. Vítězoslavně ho předjíždím a „ukazuju“ mu svá kropenatá záda, tento závod ovšem označuju za prohraný. 

Ponocování měsíce

Už někdy v zimě mě kamarád, říkejme mu třeba Petr, oslovil s tím, že by si se mnou rád zkusil nějakou delší vyjížďku. Nebyl první ani poslední, kdo se na dvoustovce cítil lépe v mé společnosti, než kdyby jel sám. Tak jsem mu to odkývala a 15. května nastal den D. Nebo tedy spíše noc N? Pro mě by bylo nejvýstižnější označení spíš „večer V“.

Společná vyjížďka se mu totiž hodila zrovna v týdnu, tak jsem si v duchu říkala, že holt dáme nějakou 150kilometrovou cestu z práce a kolem půlnoci budu doma. Asi po 50 kilometrech jsem tedy někde okolo Stříbrné Skalice vznesla ten památný dotaz, v kolik potřebuje být zpátky a kolik kilometrů by si vlastně představoval. Pomalu jsem totiž začala přemýšlet, kudy to stočit zpátky, aby nás co nejméně potrápil stále ještě dost silný severozápadní vítr.

Odpověď mě překvapila, potěšila a vyděsila zároveň. Že prý „klidně dvě stě“! Na dvoustovku vyrážet v půl šesté odpoledne? To se mi stalo asi dvakrát v životě a vždy jsem měla druhý den volno. Tentokrát tomu tak nebylo. Po rychlém propočtu mi bylo jasné, že dřív než ve dvě doma nebudu.

Na to jsem ovšem nebyla úplně připravená. S sebou jsem měla jen jednu tyčinku, bidon jsem si také naplnila jen jeden. A „na ty tři hodiny potmě“ jsem ani nedobíjela světlo. Napřed se samozřejmě s požadavkem na krmení ozval radar, brzy po něm tedy i světlo. A když se ozval i můj žaludek, umlčela jsem ho tyčinkou a těm dvěma hladovcům jsem dopřála trochu šťávy z powerbanky.

Ze značně vyžraného automatu na jídlo a pití v Sadské se mi tentokrát nepodařilo „vymlátit“ ani lahev toniku (kromě něj už tam byly jen plechovky piva a banány v čokoládě). Naštěstí ne stylem, že bych tam nasypala peníze a nic nevypadlo, ale tím „lepším“ způsobem, že mi mince prostě propadávaly. Platbu kartou jsem po tomto retro automatu opravdu požadovat nemohla. 

Zatímco tento automat odmítal „sežrat“ obě dvacetikoruny, které jsem do něj strkala, sousední na kakaíčko zase odmítal pětikorunu, která mi do toho prvního prošla. Než jsem si ji tedy vynutila zpátky. Spokojila jsem se tedy s menší porcí kakaíčka, na kterou ta dvacka ještě stačila, poslala jsem ho tam a vyrazili jsme vstříc posledním 38 kilometrům. 

Bylo něco před jednou večer, tak už jsme jeli po hlavní silnici včetně nepříjemného úseku přes Černý Most. Provoz byl i tam minimální. Doma jsem přistála krátce před půl třetí. To není úplně běžný čas návratu z práce, touhle dobou už většinou spím i já… Výlet to byl ale moc příjemný, to ježdění potmě má něco do sebe. Světlo i radar se nakonec konce vyjížďky „dožily“.

Počasí nebylo vždy úplně milosrdné. Foto: Kateřina Rusá

Zahřátí měsíce

Ano, i v květnu jsou chvíle, kdy je nutné se zahřát. Člověk by už skoro čekal první náznaky léta, a přitom pořád jezdí v dlouhých kalhotách a zimním dresu. Okolo poloviny května navíc přišly i více či méně vydatné srážky, a zatímco na sluníčku už byla teplota velmi příjemná, po pořádném průplachu jsem vždy musela přidat na intenzitě, abych se přestala klepat zimou.

Hubnutí na kole začíná na talíři: Průvodce jídlem pro spalování tuku

Do takového počasí se prostě nedá vhodně obléct na celodenní jízdu, pokud nechcete mít kapsy narvané k prasknutí. Na poslední chvíli jsem se rozhodla v sobotu nevzít rovnou na sebe bundu do deště a jela jsem v dlouhém, lehce zatepleném dresu. 

Dle očekávání mi v něm bylo na sluníčku trochu tepleji, než by mi bylo příjemné. A dle očekávání, když navzdory očekávání začalo po sedmé hodině pršet, mi velmi brzo začala být zima. Lehká vestička z Veloklasiku sice trochu odstínila proud chladného vzduchu, ale záda má prodyšná. 

Po setmění už jsem bohužel na obloze poznala jen to, že je zataženo, ale ne to, jestli ten mrak, který stíní hvězdy, je bílý, nebo černý. Takže pro mě bylo milým překvapením, když někde u Zákolan konečně přestalo pršet, a nemilým, když někde za Unhoští zase začalo.

V neděli se situace v podstatě opakovala. Vyrážela jsem do takového polojasna, šusťákovku jsem opět nechala doma. Věděla jsem, že pizzu v Poděbradech už nestihnu, tak jsem se rozhodla vyrazit ke své záložní občerstvovací stanici u rybníka Hruškov. Oficiálně mají otevřeno do deseti odpoledne, mně vycházel příjezd asi na půl osmou, ale nebyla jsem si úplně jistá, jaký vliv má na otvírací dobu rybářského stánku počasí… Začalo totiž opět pršet.

Sice jsem cestou koukala, jestli nepotkám nějaký jiný stánek s občerstvením. Přece jen lepší nějaký neznámý stánek na jistotu, než jím pohrdnout a pak najít svůj vyhlédnutý stánek zavřený. No nic otevřeného jsem cestou nepotkala, v Hruškově jsem se snažila být pro jistotu co nejdřív, kdyby se přece jen rozhodli otvíračku pro nepřízeň počasí zkrátit. A to i za cenu ondřejovských kostek!

Nějak před půl osmou jsem tam vítězoslavně dorazila. Zmoklá jak slepice, zmrzlá jak sobolí ho*no. Před stánkem postávali dva chlapíci, tak se nesměle zeptám, jestli mají i v tak hnusném počasí normálně otevřeno. Dočkám se odpovědi, že „i nenormálně“. A přichází otázka, jestli si dám klobásu a energy drink jako vždy. Netušila jsem, že už jsem tam byla tolikrát, že už se má tradiční objednávka vryla majiteli/provozovateli do paměti.

Květen robotické cyklistky Katky. Foto: Kateřina Rusá

Tentokrát mu ale nabourám matrix a místo energy drinku ho poprosím o něco teplého. Chvíli váhám, jestli se sluší si během vyjížďky na kole dát grog… Ale dobře vím, že zahřeje víc než čaj… No když ho zajím klobásou a dostatečně zapiju ionťákem, snad to pro jednou přežiju… 

Poslední, o co pana prodavače požádám, je deka. Tu tam ale na půjčení bohužel neměl, bez váhání mi ovšem podal svou rybářskou bundu! A ta tedy byla pořádně macatá. Na mou poznámku, že mu nechci bundu zmáchat, odpověděl, že rybářská bunda na takové zacházení musí být zvyklá. Asi vám je jasné, který z následujících okamžiků pro mě byl nejtěžší…

Ano, vrátit bundu! :-) A pokračovat v těch dvou navlhlých vrstvách s dlouhým rukávem a lehké vestičce. Sice jsem si počkala, až úplně přestane pršet, i tak bylo odložení bundy, ve které by její majitel nejspíš v pohodě mohl chytat ryby i na Aljašce, dost nepříjemným zážitkem. Ale bylo mi jasné, že jak se rozjedu, tak se zahřeju. Mírné stoupání přes Jevany se mi brzy postaralo o tepelný komfort aspoň v rámci možností. 

U stánku jsem měla natočeno jen necelých 100 kilometrů, vidina druhé stovky v dešti (a s grogem v žilách) se mi moc nelíbila, ale když už pršet přestalo, nějak už to dotočím. I když přímá cesta z Vyžlovky domů byla tentokrát hodně velkým pokušením! 

Nepodlehla jsem! Pěkný asfalt přes les mě přesvědčil, že to mám vzít okolo Kostelce ještě na Svatbín a z něj po 108ce na Český Brod. Sice už byla skoro tma, ale pohled na oblohu mi i tak říkal, že mraky ještě neřekly poslední slovo. Nebo chcete-li, nevytrousily poslední kapku. 

Původně jsem z Brodu chtěla jet na sever, ale z toho se ta černá hradba sunula. Rozhodnutí jet na západ se nakonec jako ideální neukázalo, ale ono to bylo ve výsledku asi jedno. V Úvalech jsem opět odolala pokušení jet nejkratší cestou domů a stočila jsem to na sever, stejně už jsem byla mokrá.

Na západě už jsem sice pomalu viděla skoro jasnou oblohu, ale už se mi nechtělo vymýšlet jinou trasu, když už jsem měla nějakou vizi dojezdu. Vzala jsem to tedy na Čelákovice, Toušeň, Zápy a Brandýs, z něj pak na Kostelec (tentokrát nad Labem) a už klasicky přes Novou Ves, Měšice, Líbeznice a Hovorčovice na Prahu.

Staveniště měsíce

Ono je to spíš staveniště roku. Možná i desetiletí. Přezletice. Jedna z těch vesnic, kterými prostě projíždět nechcete. Ne že by tam byla vysoká kriminalita nebo smrad z prasečáku. Jen tam prostě už několik let byl příšerný asfalt. Ta vesnice byla zkrátka jeden velký tankodrom, ať už jste do ní vjížděli od Vinoře, Čakovic, nebo Veleně.

To se teď má konečně změnit a ze všech směrů zdobí silnice cedule informující o uzavírkách v Přezleticích. Aby toho nebylo málo, dělají ve Vinoři konečně pořádný kruhový objezd místo toho poskládaného „ze stavebnice“. A právě ten způsobil, že jsem se nechtěně v Přezleticích vyskytla.

Už nikdy neoprasím semafor ve Vinoři. Už nikdy neoprasím semafor ve Vinoři.

Už nikdy neoprasím semafor ve Vinoři. Už nikdy neoprasím semafor ve Vinoři. Už nikdy neoprasím semafor ve Vinoři. Už nikdy neoprasím semafor ve Vinoři. Už nikdy neoprasím semafor ve Vinoři. Už nikdy neoprasím semafor ve Vinoři.

Už nikdy neoprasím semafor ve Vinoři. Už nikdy neoprasím semafor ve Vinoři.

Jak jsem mohla ve škole něco psát za trest desetkrát (i víckrát), aniž by se používalo „ctrl+c“ a „ctrl+v“?! :-) No stalo se to asi takhle… Nejelo se mi ten den úplně dobře, tak jsem byla rozhodnutá to už neprodlužovat a dojet plus minus se sto kilometry. Co to kecám, jasně že plus, s dvouciferným nájezdem bych se domů nepustila :-P

Přijedu do Vinoře a na provizorním semaforu u budoucího kruhového objezdu svítila červená a stálo tam docela dost aut. A k hříchu mě svedla cestička přes park, vydlážděná zámkovou dlažbou…

V tu chvíli mi ovšem nedošlo, že mě nevyhodí na odbočku na Ctěnice a Vinoř, kde nedávno aspoň část silnice nově vyasfaltovali, ale na tankodrom vedoucí na Přezletice, kde je mimochodem trefně nazvaný segment na Stravě „Vinoř voser“. 

Chvilku ještě zvažuju, jestli to nezaprasím jednosměrkou vedoucí na původně vyhlédnutou silnici, ale prasení už dneska bylo dost. Ještě by mě tam něco sejmulo. Možná se to ještě dalo zachránit některou z odboček do zástavby, ale zkrátka jsem se rozhodla, že to byl asi osud a nastal čas se jet po několika letech podívat do Přezletic, jak tam postupují s opravami silnic. A že tam bylo jistě práce jak na kostele. Tuhle vesnici měli prostě na tři roky celou oplotit, zastřešit a neprodyšně uzavřít. A vystavět okolo ní obrovský kruhový objezd.

Silnice (nebo spíš parodie na silnici) vedoucí od Vinoře byla v ještě horším stavu, než si ji pamatuju. Doufala jsem v aspoň nějaké záplaty, ale přišlo mi, že jich tam spíš ubylo, než že by přibývaly. No když už jsem tady, tak to holt předrncám. Tahle silnice tedy zjevně na seznamu těch k opravení ještě není. Milým překvapením je posledních pár metrů této silnice, aspoň tam už je konečně nový povrch!

U kapličky ale začne to pravé peklo. Trochu paradox :-) Ta silnice tam teda byla peklo vždycky, ale teď byla přehrazená plotem. Nevidím žádné objížďkové značky, tak jedu intuitivně rovně a doufám, že se někudy dostanu zpátky na „hlavní silnici“. Na křižovatce, kde to bylo slepé všemi směry, už mi nezbylo než na ni najet, přestože byla vybagrovaná. Kousek to šlo ještě zaprasit po chodníku, pak už nebylo zbytí a posledních asi 100 metrů jsem po tom, co zbylo z přezletického tankodromu, opatrně jela.

Pak už jsem si mohla oddechnout, poté, co jsem minula ceduli s nápisem Přezletice, najela jsem na pěkný asfalt, který už vydržel až do Čakovic, kde jsem najela na cyklostezku. Z té mě tedy také zlákala nová asfaltová odbočka, která končila u podobného plotu, jakým byla zahrazena silnice v Přezleticích, tak jsem to nepokoušela, tady se na rozdíl od Přezletic aspoň dalo vrátit po pěkném asfaltu. Do této vesnice nevlezu, dokud se ke mně nedonese informace o tom, že už se dá bezbolestně projet.

Květen byl letos nějaký slabší, ale 5000 km nakonec padlo. Foto: Kateřina Rusá

Útěk měsíce

Tak tohle už nebyla žádná legrace. Ježdění potmě s sebou nese svá úskalí, kterých jsem si vědoma. Ale dokud některý z hrozících problémů nenastane, podvědomě si vlastně nepřipouštím, že by nastat mohly.

Už jsem tu několikrát zmiňovala, že o půlnoci se kupříkladu hůř shání odvoz, nejezdí vlaky, nefunguje většina obchodů, servisů, nepotkáte živáčka… Tentokrát byl ale právě jeden živáček tím problémem :-P A zněl pořádně nas*aně!

Bylo to na 101ce, mezi Zlosyní a Vojkovicemi. Bohužel se nejednalo o žádného hlídače, kterému jsem omylem vlezla na soukromý pozemek, i když jak se to vezme… Jeho – nebo možná spíš její – rajon to pravděpodobně byl. Hlídači bych svou „drzost“ nejspíš nakonec nějak vysvětlila, divokému praseti nevysvětlím nic.

V příkopech, na polích i na silnicích už jsem jich viděla spoustu. Doteď ale prostě jen „šla kolem“ a hleděla si svého. Ať už to byl osamocený jedinec, nebo celé stádo. Dokonce už i bachyni s mláďaty jsem potkala „v míru“. Vždy stačilo přibrzdit nebo prostě počkat, až prasata silnici přejdou. Tomuhle jsem ale zrovna nějak vadila. Byla už tma, ale předpokládám, že se asi jednalo právě o bachyni, která měla nedaleko ukrytá mláďata, že tak vystartovala.

No jak se ozvalo praskání větví, dusot a chrochtání, zařadila jsem turbo. Najednou jsem dokázala jet docela rychle :-) Radar mi pípal jak zběsilý, trochu jsem spoléhala na to, že bude i jako zběsilý blikat a té svini to bude vadit :-) Zkrátka měla rudo před očima :-)

Netuším, jak dlouho za mnou běžela, mně to přišlo jako věčnost, nejspíš to ale nebyla ani minuta. Když mi zmizel puntík z radaru (mohlo by tam místo něj jezdit prasátko), mohlo to znamenat dvě věci – buď už za mnou není, nebo ji za sebou mám v takové blízkosti, že už mě „nedojíždí“ a „jede“ mou rychlostí. To bych ale asi slyšela, no spoléhat se mi na to nechtělo. 

Šrot jsem tedy jela až do druhé vesnice, na svém Raptorovi jsem měla zapnutý dálkový reflektor, tak jsem viděla kompletní zvěřinec lemující silnici. Děsil mě víc než běžně, protože kdyby mi v módu „zdrhám před prasetem“ skočila do cesty srnka, neudělám vůbec nic. Nejenže bych si rozbila držku, ale ještě by mě přišlo dorazit to prase :-P A že tam těch srn zvědavě postávalo docela dost. Naštěstí vše dobře dopadlo a do cesty mi až o chvíli později někde kolem Zálezlic vběhlo postupně asi pět zajíců.

Aldašín. Nic víc než kostelík se hřbitovem z vesnice nezbylo. Foto: Kateřina Rusá

Podraz měsíce

A zase si budu stěžovat na tankodrom! Tentokrát na ten z Tlustovous do Úval. Několik týdnů tam byla uzavírka, tak jsem odpočítávala dny do jejího konce. Když nastal den D, opravdu se na křižovatce v Tlustovousech blýskal krásný nový koberec. Tak jsem neváhala a rovnou tam vyrazila…

Jen abych zjistila, že tu silnici nepředělali celou! Ano, musí se nechat, že většina její délky má teď parádní povrch. Ale ten zbytek, kde nechali ten příšerný tankodrom, je o dráty, ráfky, zápěstí a zkrátka o vše, co trpí na drncavém povrchu. Zvlášť s tím krásným novým asfaltem to krásně kontrastuje a tankodrom ještě více vynikne.

Karma měsíce

Tohle bude možná složitější pro ty z vás, kdo nemají profil na Stravě, ale zkusím to nějak vysvětlit, aby to bylo srozumitelné. Minulý týden se mi u jedné z jízd objevilo logo korunky a informace, že mám nový QOM (tj. Queen of the mountain, nejrychlejší čas mezi ženami v měřeném úseku, tzv. segment může vytvořit jakýkoli uživatel Stravy a do žebříčků se započítává každý průjezd bez ohledu na to, jestli proběhl před založením segmentu, nebo po něm).

Byla jsem si vědoma, že to musí být nějaký renonc, protože jsem ten den nijak rychle nejela. Ale kdo by si neužil to, že mu po dlouhé době září u jízdy „prestižní“ korunka? Nakonec jsem zjistila, že daný „segment“ založil přímo v ten den uživatel, který byl v tu chvíli jediným mužem v žebříčku (zatímco já jsem byla jedinou ženou, proto i „nejrychlejší“).

Ono totiž nějakou dobu trvá, než se „propíšou“ průjezdy z minulosti, takže teď už tam rozhodně „královnou“ nejsem. Asi by bylo fér na Stravě u té cesty z práce „refreshnout achievmenty“, aby mi „neprávem přivlastněná“ korunka zmizela, ale… Vždyť tím nikomu neubližuju :-) Skutečná „královna“ v čele žebříčku je a mně korunka jen neprávem zdobí ten jeden záznam, který stejně brzy zmizí v propadlišti dějin.

Jenže karma je zdarma… V Lysé rozkopali náměstí a já jsem byla nucena využít objížďku „spodem“. Aniž bych se tam o cokoli snažila, zajela jsem na té silničce čtvrtý nejrychlejší čas mezi ženami. Druhý den jsem se tam tedy rozhodla trochu přidat, abych se umístila ještě lépe. QOM jsem zajela, čas aktuální „královny“ překonala…

Akorát jak to není moc ježděný úsek, dostala jsem se do první desítky i celkově. Šesté místo i v porovnání s muži by pro mě asi mělo být cenné, tak mi Strava k jízdě místo korunky za nejrychlejší ženský čas zobrazila „jen“ pohárek se šestkou, na němž není na první pohled vidět, že se týká celkového pořadí a nejen žen. To mám za to, že jsem „nevrátila“ tu neprávem obdrženou korunku před týdnem! :-) A dokud se mi tam nebude zobrazovat tahle, ani ji vracet nebudu :-P

Květen robotické cyklistky Katky. Foto: Kateřina Rusá

Rada měsíce

Jeden z těch dnů, kdy se na to kolo vykopu jen díky tomu, že se z té práce stejně nějak musím dostat domů. A přece si nezaprasím mazlíka kvůli dvěma kilometrům :-P Poslední hodinu v práci nervózně zkoumám meteoradar, jestli stihnu vyrazit, než to vypukne. Odpověď na otázku dostanu rychleji, než jsem čekala. Venku se najednou během vteřiny „setmělo“ a mně bylo jasné, že v suchu to dnes nedám.

Než se převlíknu, obuju, pobalím apod., je naštěstí nejhorší slejvák pryč a prší už jen tak nějak průměrně. U východu z budovy potkávám partičku „kolegů“ z vyšších pater (uvozovky proto, že s nimi nemáme nic společného, jsou tu prostě i jiné firmy) a zaslechnu komentář, že na vyjetí z práce jsem si vybrala ideální čas.

Zmíní se, že tam „podobného blázna“ také mají a dotyčný se po chvíli i objeví, i když bez kola. Pár vět prohodíme, zmíním i to, že na základě radaru jsem rozhodnutá jet na jih. Na to mi řekne, že by mi doporučil spíš severozápad. V duchu si říkám: „Severozápad? Vždyť tam je ten největší mordor…“ 

Sotva vyjedu na svah Vítkova, mám dobrý výhled na severní část Prahy a opravdu vidím, že tím směrem je obloha výrazně světlejší než na jihu. Černé mraky vlevo, černé mraky vpravo, vypravím se nejkratší cestou k tomu malému modrému flíčku na obloze, který mi dává naději na hezčí počasí. 

A světe, div se, od chvíle, kdy jsem ze svého „úvodního“ deště vyjela, už mě netrefila ani kapka. A to to všude kolem vypadalo všelijak a i podle radaru nám Němci ještě něco posílali, naštěstí to asi zabavili celníci na hranicích :-P Jako bonus vidím ještě nádherný západ Slunce, jemuž mraky dodávají dramatický ráz. V Praze je ještě po půlnoci sice mokro, ale kdo ví, jestli to nemají na svědomí kropicí vozy :-)

Překlad měsíce

Pivo není ionťák. Co pít, když se potíte jako vrata od chlíva?

Ach, ty dotykové displeje! To takhle před vyjetím z práce v drobném dešti stojím s kolem před budovou a dávám small-talk s recepčním. On pod stříškou, aby mu déšť neuhasil cigaretu, já na dešti, protože v něm stejně pojedu. A svou „elektroniku“ na kole nechávám během rozhovoru bez dozoru…

Ne že bych měla strach, že mi ji z kola někdo oškube, to se speciálním držákem na Garmina, upraveným pro připojení powerpacku, není úplně easy. Spíš si můj „cyklocomputer“ v dešti tak nějak dělá, co chce. V tu chvíli mi to ale nedochází, a když se rozloučím s recepčním, koukám, že se dešťové kapky prohánějí po menu Garmina, jako by dobře věděly, co dělají…

No big deal, displej otřu a proklikám se zpátky na domácí obrazovku. Zacvaknu tretru do pedálu, spustím aktivitu, zamknu displej proti dalším „dotekům“ deště a jedu. A zatímco vy už asi tak nějak tušíte, co se před mým vyjetím z práce v Garminu odehrálo, já jsem si toho nevšimla celou vyjížďku!

Písmenka jsou maličká a v menu stejně koukám hlavně na čísla, stejně vím, co ve kterém políčku mám. Navíc v dešti po displeji nebrouzdám. Po dojezdu aktivitu automaticky uložím, stejně automaticky koneckonců uložím i sebe do pelechu a druhý den jedu do práce asi o trochu bdělejší, protože si konečně všimnu, že mám menu Garmina v jazyce, který neznám! :-D

Napřed mě napadne, že asi zase proběhla nějaká nepovedená aktualizace, ale pak si vzpomenu na tu divokou párty kapek deště na displeji. Nic mi to nepřipomíná, u většiny evropských jazyků bych měla aspoň nějaký tip, kam bych ho mohla zařadit, ale tady jsem byla úplně mimo. Ani ta „mezinárodní“ slova jako „displej“ nebyla podobná češtině, angličtině, němčině, španělštině… A jak v tom teď mám najít volbu přepnutí jazyka?! Aspoň že to bylo latinkou a ne azbukou nebo nějakým arabským písmem. 

Nastavení má na displeji aspoň ikonku, to bylo snadné. Ale slovo podobající se výrazu „systém“ jsem v něm nenašla. Vím, že to bylo někde uprostřed, tak jsem tam namátkou něco vybrala, aniž bych tušila, kterou sekci nastavení otevírám. Brzy jsem zjistila, že naštěstí tu správnou! U jednoho z pro mě absolutně cizích výrazů z této sekce bylo menšími písmenky napsáno „Suomi“. To znám z hokeje!

Tak to vítězoslavně rozkliknu a přepnu to z finštiny zpátky do italštiny. Proč ji tam mám, se mě neptejte, já už jsem ten důvod zapomněla. Dala jsem si ji tam kdysi kvůli „adaptaci prostředí“, když jsme byli na týden v Toskánsku na kolech. A pak už jsem si ji tam z nějakého důvodu nechala :-) Jak jsem psala výše, stejně koukám hlavně na čísla, a že je to italsky, si všimnu, jen když mi navigace hlásí „fuori percorso“ nebo „curva stretta“ :-)

Strom měsíce

Tenhle strom mít na zahradě, nic dalšího tam sázet nepotřebuju :-). Foto: Kateřina Rusá

Jo, tak ten bych si hned zasadila! Stojí ve vesnici jménem Chotiná kousek na severovýchod od Plzně. Pozornost rozhodně upoutá víc než hospoda, která je tak trochu schovaná. Za mě rozhodně lepší upoutávka než „tuctový“ vývěsní štít.

Bilance:

Za měsíc najeto:5060 km

Od začátku roku najeto: 21 127 km

Nejdelší jízda: 309,2 kilometru

Počet defektů: 3

Počet pádů: 0

Jak bych svůj letošní květen shrnula? Přišlo mi, že utekl strašně rychle. A co se týče počasí, byl spíš takový aprílový. Z předchozích let si vybavuju, že v květnu přicházely první tropické dny, letos tropy připomínalo leda období dešťů :-P Ono už i to, že jsem tam za květen poslala jen jednu třístovku, je důkazem toho, jak hnusně bylo, aspoň tedy o víkendech.Co se kilometrů týče, sice jsem překonala loňský květen, byť jen o 30 km, ale nepřekonala jsem letošní duben. A to byl o den kratší! Budu se muset polepšit, asi by to na červen chtělo naplánovat.

Květen robotické cyklistky Katky. Foto: Kateřina Rusá
Pár řádků o Kateřině Rusé. Foto: RUNGO
  • Přehřátí při běhu: Jak předejít kolapsu.  Praktický průvodce přežitím léta
  • Deník robotické cyklistky: Rozkopané silnice, klobásovník a závod s kropicím vozem i naštvaným prasetem
  • Xiaomi představuje Xiaomi Smart Band 10: Stylový upgrade pro chytřejší životní styl
  • Chytré zdraví, které máte pod kontrolou: Hodinky a prsteny, které sledují tělo za vás
  • Cukr, kam se podíváš: Co dáváme dětem na koupališti?

1. 7. 2025 0 komentáře
0 FacebookEmail
Nezařazené

Xiaomi představuje Xiaomi Smart Band 10: Stylový upgrade pro chytřejší životní styl

od Rungo 1. 7. 2025
autor Rungo

Advertorial Společnost Xiaomi s hrdostí oznamuje uvedení chytrého náramku Xiaomi Smart Band 10. Tento odvážný přírůstek do produktové řady nositelné elektroniky spojuje styl, zdravý životní styl a chytré funkce v jednom elegantním zařízení.

Xiaomi Smart Band 10 byl navržen pro individuální péči o zdraví, stylový vzhled a každodenní spolehlivost. Nabízí 1,72″ AMOLED displej s tenkými symetrickými rámečky (2 mm) a jemným rozlišením 326 PPI. Poměr obrazovky k tělu činí 73 %, obnovovací frekvence dosahuje 60 Hz¹ a jas až 1500 nitů (HBM) zajišťuje plynulé a živé zobrazení. Dotykové ovládání je odolné vůči vlhkosti a funguje spolehlivě i ve zhoršených podmínkách. Nová keramická edice Pearl White a 10 volitelných doplňků (včetně náhrdelníku s perlovým řetízkem² a čtyřmi způsoby nošení) dodávají chytrému náramku nádech luxusu a stylu pro každou příležitost.

Zdravější životní styl pod kontrolou

Xiaomi Smart Band 10 pomáhá uživatelům trénovat efektivněji a žít zdravěji díky více než 150 sportovním režimům, včetně 6 automaticky rozpoznaných aktivit³ a pokročilých metrik, jako je VO₂ max, tréninková zátěž a doba regenerace. Vylepšený plavecký režim přináší měření srdečního tepu v reálném čase a 96% přesnost počítání délek⁴ díky 9osému pohybovému senzoru a voděodolnosti do 5ATM⁵. Nová funkce přenosu srdečního tepu přes Bluetooth⁶ umožňuje sdílení dat v reálném čase s kompatibilními zařízeními⁷.

Pro regeneraci a odpočinek nabízí Xiaomi Smart Band 10 profesionální sledování spánku⁸, které kromě základního měření přináší dvě nové dimenze: efektivitu spánku a jeho rozložení během noci. Uživatel tak získá komplexnější přehled o kvalitě svého odpočinku. Na základě těchto dat náramek poskytuje personalizovaná doporučení¹⁷ pro zlepšení spánkových návyků.

Ve spolupráci s organizacemi World Sleep Society, Asian Society of Sleep Medicine a Chinese Sleep Research Society přichází Xiaomi se svým vůbec prvním 21denním odborným programem na zlepšení spánku. Uživatelé si mohou nastavit vlastní cíle, sledovat doporučení odborníků a získat hlubší přehled prostřednictvím kontinuálního sledování. Cílem programu je zvýšit kvalitu spánku díky přesnějším a srozumitelnějším datům.

V oblasti celkové pohody náramek navíc nabízí nepřetržité sledování srdečního tepu⁹, okysličení krve (SpO₂)¹⁰ a úrovně stresu¹¹.Xiaomi Smart Band 10 – black Xiaomi Smart Band 10 – black Xiaomi Smart Band 10 – black Xiaomi Smart Band 10 – CeramicXiaomi Smart Band 10 – CeramicXiaomi Smart Band 10 – CeramicXiaomi Smart Band 10 – PinkXiaomi Smart Band 10 – PinkXiaomi Smart Band 10 – SilverXiaomi Smart Band 10 – SilverXiaomi Smart Band 10 – Silver.

Vždy ve spojení, vždy v obraze

Xiaomi Smart Band 10 už není jen fitness náramkem, ale díky propojení s Xiaomi HyperOS 2 se stává chytrým ovladačem vašeho ekosystému. Umožňuje pohodlné ovládání připojených zařízení, jako jsou telefony, tablety nebo sluchátka Xiaomi, přímo ze zápěstí přes rozhraní Xiaomi Smart Hub¹².

Zprávy, upozornění i synchronizovaný kalendář¹³ máte neustále po ruce. Rychlé odpovědi¹⁴ a možnost zapnutí tichého režimu¹⁴ zajišťují, že reagujete jen tehdy, kdy chcete. O příjemné a přirozené vibrace se stará nový lineární vibrační motor s vylepšeným haptickým algoritmem, který umožňuje přizpůsobit vibrace pro hovory, budíky nebo zprávy podle vlastních preferencí.

Baterie o kapacitě 233 mAh zvládne až 21 dní běžného používání³, nebo 9 dní v režimu Always-on Display. Nabíjení přitom zabere zhruba hodinu³.

S více než 200 motivy ciferníku¹⁵, včetně pěti interaktivních miniher, se Xiaomi Smart Band 10 přizpůsobí každé náladě a stylu. Nabízí dokonalou rovnováhu mezi vzhledem, funkcemi a zábavou, ať už sportujete, relaxujete nebo jste na cestách.

Specifikace v anglickém jazyce jsou k dispozici zde.

Cena a dostupnost

Xiaomi Smart Band 10 je v prodeji na oficiálním e-shopu společnosti Xiaomi www.mi.com/cz a prostřednictvím oficiálních prodejních kanálů za doporučenou maloobchodní cenu 1 099 Kč. Keramická varianta Pearl White je k dispozici za 1 499 Kčexkluzivně na www.mi.com/cz.

Do 13. července 2025 platí zaváděcí ceny, v rámci kterých zákazníci pořídí Smart Band 10 za 999 Kč, a variantu Pearl White za 1 399 Kč.

¹ Obnovovací frekvence displeje se může lišit v závislosti na konkrétní aplikaci nebo rozhraní. Řiďte se reálným použitím.
² Přívěsek s perlovým řetízkem pro Xiaomi Smart Band je kompatibilní i s modely Smart Band 9 a Smart Band 8.
³ Funkci automatické detekce aktivity je nutné nejprve ručně aktivovat.
⁴ Údaje vycházejí z testování v interních laboratořích Xiaomi. Skutečné výsledky se mohou lišit.
⁵ Hodnocení voděodolnosti 5ATM vychází z normy ISO 22810:2010.
⁶ Funkci vysílání srdečního tepu přes Bluetooth je nutné aktivovat ručně.
⁷ Kompatibilita se může lišit podle modelu zařízení. Pro optimální funkčnost ověřte, že dané zařízení podporuje BLE protokol pro přenos srdečního tepu a že je aktivována funkce pro jeho příjem.
⁸ Tento produkt a jeho funkce nejsou určeny k lékařskému použití a neslouží k diagnostice, prevenci ani léčbě žádného onemocnění.
⁹ Při zapnutém chytrém monitorování srdečního tepu probíhá měření každou 1 minutu při aktivitě a každých 10 nebo 30 minut v klidu.
¹⁰ Při zapnutém celodenním sledování okysličení krve (SpO₂) probíhá měření každých 10 minut v klidovém režimu.
¹¹ Přesnost měření může být ovlivněna různými faktory. Výsledky slouží pouze pro orientaci. Celodenní sledování stresu a připomínky k relaxaci je nutné aktivovat ručně.
¹² Pro používání rozhraní Xiaomi Smart Hub musí být náramek spárován se smartphonem nebo tabletem Xiaomi s podporou nejnovější verze Xiaomi HyperOS 2 a aplikace Mi Fitness.
¹³ Synchronizace kalendáře je dostupná pouze při spárování s telefony Xiaomi/Redmi nebo s iPhonem se systémem iOS 12.0 a vyšším.
¹⁴ Rychlé odpovědi na zprávy a možnost přepnutí telefonu do tichého režimu jsou dostupné pouze při spárování s telefonem se systémem Android 8.0 a vyšším.
¹⁵ Další motivy ciferníku lze stáhnout prostřednictvím aplikace Mi Fitness. Skutečný vzhled ciferníků se může lišit od ilustračních obrázků.
¹⁶ Funkce je aktuálně kompatibilní se sluchátky Xiaomi Buds 5 Pro (Wi-Fi), Xiaomi Buds 5 Pro, Xiaomi Buds 4 Pro, Redmi Buds 6 Pro, Redmi Buds 6 a dalšími. Dostupnost této funkce pro další modely sluchátek závisí na harmonogramu OTA aktualizací příslušných smartphonů.
¹⁷ Pro využití funkce vedení spánku je třeba aktualizovat aplikaci Mi Fitness na nejnovější verzi.

1. 7. 2025 0 komentáře
0 FacebookEmail
Běžecký tréninkCyklistikaSporttesteryTréninkVybavení

Chytré zdraví, které máte pod kontrolou: Hodinky a prsteny, které sledují tělo za vás

od Marek Odstrčilík 30. 6. 2025
autor Marek Odstrčilík

Ještě nedávno jsme si doma měřili tlak s pumpičkou a zapisovali si hodnoty do deníčku. Dneska vám upozornění, že jste ve stresu, špatně spíte nebo se máte zvednout ze židle a protáhnout, jednoduše blikne na zápěstí. Nositelné technologie už dávno nejsou jen pro sportovce, ale umí být i praktickým spojencem v péči o zdraví. Pro vás, vaše děti i vaše rodiče.

Proč dává chytré zdraví smysl pro každého

U většiny zdravotních problémů platí, že čím dřív je podchytíme, tím větší máme šanci je ještě zvrátit. Prevence ale nemusí spočívat jen v pravidelných kontrolách u lékaře. Napovědět, že je něco v nepořádku – ještě dřív, než se objevila fyzické projevy – vám mohou i chytré hodinky nebo prsteny.

„Přijde mi fascinující, jak moc se to změnilo. Dřív jsme zdraví řešili, až když byl problém. Dneska máme nástroje, které nás upozorní dřív, než si sami něčeho všimneme. A to za mě dává obrovský smysl,“ říká Marek Odstrčilík z RUNGO.cz.

Chytré hodinky Galaxy Watch nebo nenápadný Samsung Galaxy Ring nejsou jen pro biohackery.

„Mně osobně ty data dávají klid. Nemusím nic složitě měřit ani zapisovat – všechno vidím hned. A hlavně – mám díky tomu pocit, že se o sebe fakt starám, i když třeba jen procházím domem,“ dodává Marek.

Nemusíte přitom utrácet statisíce za technologická udělátka jako ze sci-fi filmů – základní přehled o svém těle dnes získáte díky dostupným a snadno ovladatelným zařízením. Hodinky vám změří srdeční rytmus, stres, spánek i složení těla. Prsten se postará o diskrétní monitoring zdraví, takže je ideální třeba pro starší uživatele nebo ty, kdo nemají rádi elektroniku „na očích“.

„Ne všichni chceme běhat maratony nebo ladit formu na procenta. Já sám mám za sebou zdravotní patálie se srdcem, a právě kvůli tomu jsem si začal víc hlídat, co se v těle děje. Chytré hodinky, a třeba ty od Samsungu, mi v tomhle fakt dávají smysl – sledují srdeční rytmus, spánek, stres. Mám všechno přehledně na jednom místě, a když je něco mimo, hned mi to pípne. Ale hlavně: díky tomu mám pocit, že mám svoje zdraví víc pod kontrolou. Není to pro mě žádná technologická vychytávka pro frajery, ale úplně obyčejný a praktický nástroj, jak se víc starat o sebe a mít klid v hlavě,“ říká Marek.

Hodinky jako prodloužená ruka lékaře. Samsung Galaxy Watch 5 Pro pohledem kardiaka

Co se vyplatí sledovat a jaký to má dopad

Aniž byste museli rozumět složitým grafům, můžete pravidelně sledovat metriky, které o vašem zdraví prozradí hodně:

  • Kvalita spánku – jak dlouho trvá hluboký spánek nebo jak často se budíte. Nekvalitní spánek ovlivňuje imunitu, náladu i hmotnost.
  • Stres – technologie detekují zvýšený stres a nabídnou vám dechové cvičení nebo pauzu.
  • Srdeční zdraví – monitoring srdečního tepu a rytmu může včas upozornit na nepravidelnosti.
  • Analýza těla – procento tuku, svalů nebo množství vody v těle napoví mnohem víc než jen číslo na váze.
  • AGEs index – orientačně vyhodnocuje „vnitřní stáří“ organismu.
  • Menstruační cyklus – sledování cyklu, výkyvů nálad a dalších symptomů ženám pomůže lépe porozumět svému tělu.
  • Koučink v Samsung Health – navrhuje cíle, motivuje k malým změnám a připomíná, že každý krok se počítá.

Společná cesta ke zdraví: Pro celou rodinu

Pomocí aplikace Samsung Health můžete kromě vlastního zdraví pečovat i o zdraví vašich blízkých. Funkce Family Health totiž umožňuje data bezpečně sdílet. Takže budete mít přehled třeba o tom, jestli babička dobře spí, nebo jestli tatínek nachodil těch pět tisíc kroků denně, které si předsevzal. Péče o zdraví se tak v rodině stane běžnou, nenásilnou součástí komunikace – ne stresujícím tématem, které se vytáhne, až „když je zle“.

Babička a chytré technologie? To nejde dohromady! Není se čeho bát. Sledování srdečního rytmu, spánku nebo fyzické aktivity může být užitečnou prevencí, která nevyžaduje žádné odborné znalosti – stačí si nasadit hodinky. Zařízení navíc umí upozornit na výkyvy nebo neobvyklé hodnoty a díky sdílení dat s rodinou máte i na dálku přehled, že je všechno v pořádku. A co je důležité – ovládání hodinek Samsung je jednoduché, přehledné a v češtině.

Dětem a teenagerům pak chytré hodinky pomohou s budováním zdravých návyků, jako je pravidelný pohyb nebo lepší spánek. Prostřednictvím Samsung Health pak s nimi můžete o zdraví přirozeně a hravě mluvit – třeba skrze výzvy, které si nastavíte společně. Chytré technologie tak podpoří i rodinné rituály.

Technologie jako sluha, ne pán

Technologie umí být dobrý sluha, ale některé – hlavně ty obrazovkové – také zlý pán. Kromě základních opatření, jako je nastavení limitů na sociálních sítích přímo v mobilu, můžete ke zlepšení digitální rovnováhy využít i chytré hodinky s aplikací Samsung Health. Připomenou vám přestávky, když dlouho sedíte, a budou vás motivovat výzvami, kde každý krok nebo aktivní minuta znamená posun.

Svého oblíbeného seriálu na Netflixu se přitom nemusíte úplně vzdávat. Jen si k němu v aplikaci vyhledáte inspiraci na lehké protahování, nebo si zapnete aktivitu a šlápnete do pedálů rotopedu, na který se doteď prášilo.

Budoucnost je chytrá. A zdraví by mělo být taky

Samsung Health a nositelná zařízení nejsou jen vychytávky pro geeky nebo sportovce. Jsou to praktické a dostupné nástroje, jak pečovat o zdraví napříč generacemi. Od prevence přes monitoring až po motivaci ke změně. Zdraví tak dnes opravdu máme na dálkové ovládání – a držíme ho ve vlastních rukou.

Následujte srdce a zapojte se do výzvy. Samsung vás zve k pohybu
Jedno srdce může změnit víc, než si myslíte – to vaše. Ať už běháte pro radost, kvůli lepší kondici, nebo proto, že prostě chcete začít. Samsung podporuje ty, kteří se rozhodli následovat svoje srdce – doslova na trase oblíbeného běhu, procházkách nebo obrazně, při každodenní péči o sebe. Nová iniciativa propojuje účast na běžeckých závodech s osobními výzvami v aplikaci Samsung Health a motivuje k pohybu, který dává smysl.

  • Přehřátí při běhu: Jak předejít kolapsu.  Praktický průvodce přežitím léta
  • Deník robotické cyklistky: Rozkopané silnice, klobásovník a závod s kropicím vozem i naštvaným prasetem
  • Xiaomi představuje Xiaomi Smart Band 10: Stylový upgrade pro chytřejší životní styl
  • Chytré zdraví, které máte pod kontrolou: Hodinky a prsteny, které sledují tělo za vás
  • Cukr, kam se podíváš: Co dáváme dětem na koupališti?
Hubnutí na kole začíná na talíři: Průvodce jídlem pro spalování tuku
30. 6. 2025 0 komentáře
0 FacebookEmail
Běžně dostupné zmrzliny většinou bývají plné cukru. Foto: Yuriy Komarov/iStock
JídloVýživaZdraví

Cukr, kam se podíváš: Co dáváme dětem na koupališti?

od Veronika Dvořáková 27. 6. 2025
autor Veronika Dvořáková

Léto. Čas slunce, koupališť a… sladkých bomb. Zdánlivě nevinná ledová tříšť, cukrová vata a třetí zmrzlina v řadě ale může hrát zásadní roli v dětské obezitě. Přečtěte si, co se v těchto „dobrotách“ vlastně skrývá a jak nabídnout alternativy, které jsou nejen zdravější, ale taky chutnají. Protože léto může být sladké i bez zbytečného cukru.

► SERIÁL O DĚTSKÉ OBEZITĚ | Rádi bychom viděli vyrůstat zdravější a spokojenější generaci dětí, které přijímají zodpovědnost za své zdraví a mají pozitivní vztah ke svému tělu. A tak jsme se rozhodli inspirovat a podpořit rodiče, kteří v tom hrají zásadní roli. Seriál o dětské obezitě vás tématem provede a pomůže vám změnit návyky celé rodiny.

Léto je pro děti jako svátek – nejsou školní svačiny, nejsou pevná pravidla, je tu jen slunce, voda, pohoda a také dobroty. Dětská obezita ale není sezónní záležitost – právě v létě se však může rozjet naplno. Možná více než v zimě. Máte pocit, že léto je prakticky stvořené pro samovolné hubnutí? Vzpomeňte si na sebe – grilováníčko, tu pivo, támhle drink, zmrzlina… A děti nejsou jiné. Místo piva je to limonáda, burger z grilu, velká pizza u moře, langoš na koupališti, dvě tři zmrzlinky za den… A není to jen o pár kilech navíc. Jde o vytváření návyků, které přetrvají.

Cukrová past aneb Co se skrývá v typických letních pamlscích

Na první pohled vypadají nevinně. Barevné, voňavé, zabalené s obrázkem roztomilého zvířátka nebo oblíbeného pohádkového hrdiny. Ale složení mnoha letních dětských pamlsků je spíš chemicko-potravinářský experiment než výživa pro rostoucí organismus. Pojďme si rozebrat ty nejčastější hříšníky.

Levná zmrzlina – cukr, tuk, voda, barviva

Ne každá zmrzlina je z mléka. Většina levných kopečkových nebo točených zmrzlin prodávaných na koupalištích nebo v automatech je směsí glukózo-fruktózového sirupu, rostlinného tuku, aromat, barviv a emulgátorů.

Co je problém?

  • Neobsahuje žádné hodnotné bílkoviny ani vápník jako kvalitní smetanová zmrzlina.
  • Tuky jsou často ztužené, tedy transmastné kyseliny, které zvyšují riziko zánětů, obezity a srdečně-cévních onemocnění.
  • Extrémní sladkost rozjíždí chuť k jídlu místo nasycení.

Ledové tříště a sirupové limonády – tekutý cukr v přestrojení

Ledová tříšť je v podstatě voda s vysokým obsahem cukru a umělými barvivy. Obsah cukru se často pohybuje kolem 40–60 g na porci, tedy ekvivalent 12–15 kostek cukru.

Co je problém?

  • Dítě získá téměř okamžitý příval cukru bez vlákniny a bez živin.
  • Prudký výkyv hladiny glukózy vede k cukrové houpačce – nejdřív energie, pak podráždění, únava a další hlad.
  • Barviva jako azorubin (E122) nebo tartrazin (E102) jsou spojována s hyperaktivitou a poruchami pozornosti u dětí.
Proč děti tloustnou? Nejčastější chyby rodičů podle odborníků

Cukrová vata – sladké nic s velkým dopadem

Cukrová vata je extrémně koncentrovaný cukr bez jakékoli výživové hodnoty. Stačí pár soust a dítě má v sobě více cukru, než WHO doporučuje na celý den.

Co je problém?

  • Rychlé cukry vyvolávají v mozku stejnou dopaminovou odezvu jako návykové látky.
  • Není tu žádná vláknina, tuk ani bílkovina – tělo reaguje inzulinovým šokem a brzy má zase hlad.

Tatranky, Kinder tyčinky, oplatky – svačiny plné palmového tuku a cukru

Rodiče často sáhnou po „něčem malém“ na výlet. Ale většina průmyslově vyráběných sladkých tyčinek a sušenek je složená hlavně z rafinovaného cukru, nekvalitního tuku (palmový, ztužený, rafinovaný slunečnicový), pšeničné mouky bez vlákniny, aromat a éček.

Co je problém?

  • Nízký sytící efekt – dítě sní a za půl hodiny chce další.
  • Zdravě působící tyčinky (např. s medem nebo jogurtem) často obsahují skrytý cukr ve 3–4 formách: glukózo-fruktózový sirup, dextróza, maltodextrin…
  • Kombinace cukrů a tuků je energeticky extrémně hustá, což znamená vysoký kalorický příjem bez pocitu nasycení.

Nejčastější problematické přísady pamlsků:

  • Glukózo-fruktózový sirup
    Levná náhražka cukru, která má vyšší sladivost. Rychle zvyšuje hladinu krevního cukru a přispívá k rozvoji inzulinové rezistence.
  • Ztužené a palmové tuky
    Používají se kvůli trvanlivosti a ceně, ale jsou spojeny s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění a zánětlivých stavů.
  • E122 (azorubin), E102 (tartrazin), E129 (Allura Red)
    Umělá barviva spojovaná s hyperaktivitou a podrážděností u dětí. V některých zemích jsou dokonce zakázaná.
  • Aromata a dochucovadla
    Napodobují skutečné chutě (jahoda, vanilka, čokoláda), ale tělo dostane jen iluzi – a žádné živiny.

Tato kombinace vysoké kalorické hodnoty + nízké nutriční kvality je přesně to, co dětskou obezitu urychluje. A navíc – dítě se na tyto chutě navykne. To, co dnes vypadá jako nevinná limonáda na koupališti, může být začátek závislosti na ultrazpracovaných potravinách.

Kdy si dítě sladkost dát může – a kdy už je to moc?

Sladké není zakázané. Jde o množství, kontext a frekvenci. Dětský metabolismus zvládne sladkost, pokud je dítě aktivní, dobře hydratované a nevrství další pamlsky v řadě. Problém nastává, když je cukr pravidelnou součástí každé hodiny dne nebo nedejbože převažujícím způsobem stravování.

Cukrový semafor pro rodiče

  • Zelená (OK): Domácí nanuk po plavání, kousek melounu, smoothie miska
  • Oranžová (opatrně): Kopečková zmrzlina po obědě, kousek koláče na výletě
  • Červená (STOP): Zmrzka, vata, tříšť a limonáda v jeden den
Zdravé svačiny pro děti: Jak na to, aby chutnaly a neskončily v koši?

Co dětské tělo v létě opravdu potřebuje?

  • Hydrataci
    Děti často necítí žízeň tak silně jako dospělí. Důsledkem může být únava, podrážděnost, bolest hlavy a záchvaty chutí na sladké. V limonádách navíc chybí potřebné minerály. 
  • Přirozené cukry z ovoce
    Meloun, jahody, borůvky nebo broskve nejen chutnají, ale dodají i vlákninu, vitamíny a minerály.
  • Bílkoviny a kvalitní tuky
    Oříšky, řecký jogurt, vajíčko, hummus… To vše pomáhá stabilizovat energii a zasycení.

Zdravější alternativy, které děti baví

  • Domácí nanuky
    Smíchejte bílý jogurt, banán, hrst borůvek a dejte do formičky. Hotovo. Můžete přidat i lžičku arašídového másla nebo ovesných vloček. Se sladidly na to jděte opatrně, ale pro jedlíky zvyklé na extra sladké pamlsky je klidně jemně přidejte, aby šok nebyl takový. Postupně však ubírejte.
  • Ovocné špízy
    Když dítě dostane kiwi, pomeranč a meloun na špejli, sní to s větším nadšením než z misky. Je to barevné, hravé, dobře se to jí.
  • Mražený meloun
    Rozmixujte vodní meloun, nalijte do tvořítek na led a máte „melounovou tříšť“, která neděsí chemickým složením. Případně můžete lehce dochutit kvalitním sladidlem. Alternativa – nakrájené kostky melounu nechte zmrznout a následně rozmixujte (k tomu potřebujete dobrý mixér) – varianta bez tvořítka na led. Takovou zdravou ledovou tříšť můžete vyrobit z jakéhokoliv ovoce.
  • Kokosová voda a voda s ovocem
    Nápoj, který hydratuje a chutná? Přidejte plátky okurky, citronu, jahody do karafy s vodou – a máte limonádu, která má šmrnc a žádné éčka. V sezoně si klidně pohrajte třeba s bezem nebo různými bylinkami.
  • Domácí zmrzlinové kousky
    Smíchejte tvaroh nebo jogurt, přidejte ovoce, vločky nebo něco křupavého, na plech vytvořte hrudky a nechte zmrznout. Hrudky pak můžete lehce obalit v rozehřáté čokoládě. Budete tak mít zmrzku, která je plná bílkovin a ovoce, obsahuje oblíbenou čokoládu, ale v těle bude fungovat rozhodně lépe než ta plná éček, cukru a ztužených tuků z obchodu. 
  • Hrajte si se zmrzlinovačem
    Zábava, která baví malé i velké – pořiďte klidně jednoduchý obyčejný zmrzlinovač a experimentujte. Děti aspoň uvidí celý proces, jak takový zmrzka vzniká a co je zapotřebí. Vyzkoušejte sorbety, tvarohové nebo jogurtové zmrzky, nešetřete ovocem, zařaďte oříšky. 
  • „Půl napůl“ strategie
    Dejte dítěti kopeček zmrzliny, ale k tomu misku borůvek. Nebo vytvořte zmrzlinový pohár plný ovoce. Pamlsky doplňujte třeba sýrem, obyčejnou vodou, nebo je dejte až po zdravé svačině. Sladké nemusí být hlavní chod.

Praktické tipy pro rodiče: jak dětem „nenápadně“ měnit chutě

  • Hrajte si s prezentací: Meloun v kuličkách na špejli? Hned vypadá jako delikatesa. Jogurt ve skleničce se lžičkou a posypaný ořechy? Dezert jako pro dospěláky!
  • Nabídka = volba: Dejte na výběr ze dvou zdravějších variant. Dítě si vybere a máte klid.
  • Inspirujte se jídlem z domova: Když jsou rodiče vzorem, děti je kopírují. Když tatínek pije kolu a maminka kávu se šlehačkou, těžko čekat, že dítě zatouží po mrkvi.

Letní pamlsky jsou neodolatelné, ale když známe jejich složení, vliv na zdraví a alternativy, můžeme z nich udělat příležitost – ne pravidlo. Dětské tělo si zaslouží víc než jen instantní cukrovou nálož. A zdravé jídlo nemusí být nuda. Naopak – chutná, když víte jak. A právě vy můžete být ten, kdo svému dítěti ukáže, že léto bez vaty je pořád skvělé léto.

Přečtěte si také:

  • Přehřátí při běhu: Jak předejít kolapsu.  Praktický průvodce přežitím léta
  • Deník robotické cyklistky: Rozkopané silnice, klobásovník a závod s kropicím vozem i naštvaným prasetem
  • Xiaomi představuje Xiaomi Smart Band 10: Stylový upgrade pro chytřejší životní styl
  • Chytré zdraví, které máte pod kontrolou: Hodinky a prsteny, které sledují tělo za vás
  • Cukr, kam se podíváš: Co dáváme dětem na koupališti?

27. 6. 2025 0 komentáře
0 FacebookEmail
Samorozkládací stan
Inspirace

Za 2 vteřiny hotovo: Stan, který navždy změnil kempování

od Rungo 26. 6. 2025
autor Rungo

Postavit stan je fuška. Teda byla. Dokud se před dvaceti lety neobjevil ten samorozkládací. Bláznivý nápad vyrobit střechu nad hlavou, která se vám za dvě sekundy doslova postaví sama, přitom nemá na triku nikdo jiný než všemi dobrodruhy oblíbený Decathlon. Co umí ikonické „vyhazovací“ stany dnes?

Stanování bez dřiny a hádek

Zatímco klasický stan musíte pracně skládat po částech, ten vyhazovací stačí vyndat z obalu a pustit. Po uvolnění složené struktury se rozvine sám. Pak už ho jen připevníte k zemi. Žádné zdržování, žádné hledání ztracených tyček, žádné hádky se spolustaviteli. Bez přehánění jde o jednu z největších outdoorových inovací posledních dekád. Její jednoduchost a rychlost přitom ocení hlavně:

  • začátečníci, kteří nemají zkušenosti s kempováním,
  • návštěvníci festivalů, co nechtějí ztrácet čas,
  • rodiče, kteří potřebují věnovat pozornost a energii dětem,
  • milovníci spontánních výletů a nápadů, jako je přespání na zahradě.

Vyhazovací stany naopak nebudou ideální volbou při cestování nalehko. I po složení mají pevný tvar a zabírají víc místa než klasické modely.

Jak funguje stan, který se postaví sám?

Samorozkládací stan funguje na principu pružných laminátových (nebo sklolaminátových) oblouků, které jsou pevně zabudované do konstrukce a stočené do tvaru disku. Když stan vytáhnete z obalu a pustíte, tyto oblouky se díky napětí automaticky rozvinou do předem daného tvaru – tedy postaveného stanu. Pro větší stabilitu už pak stan jen připíchnete k zemi. (Ve větrném počasí nezapomeňte na vypínací šňůry.)

Opětovné složení už vyžaduje trochu cviku, ale díky barevným orientačním značkám a přiloženému návodu to za chvíli zvládnete levou zadní. Nejprve je potřeba zlomit konstrukci do tvaru osmičky a poté ji přetočit tak, aby vznikl kruh. Ten pak jen zajistíte popruhem nebo páskem, vložíte zpět do obalu a je hotovo.

Vypadá to jednoduše. Protože to jednoduché je. Foto: Decathlon
Vypadá to jednoduše. Protože to jednoduché je. Foto: Decathlon

Milionový nápad, který vznikl „na truc“

Vyhazovací stan letos slaví 20 let, a i když už prošel řadou vylepšení, princip zůstává stejný – zjednodušit pobyt v přírodě každému, kdo nechce začínat dobrodružství zápasem s pruty a plachtou. 

Ze začátku přitom chvíli trvalo, než si tenhle odvážný nápad získal důvěru. Když inženýr Jean-François Ratel v roce 2003 vyslovil myšlenku, že „sní o stanu, který se sám postaví“, kolegové se mu smáli. O dva roky později ale Decathlon uvedl první model 2 Seconds a rozvířil vody outdoorového světa.

Vyhazovací stan je tak trochu retro a zároveň in. Foto: Decathlon
Vyhazovací stan je tak trochu retro a zároveň in. Foto: Decathlon

A proč zrovna 2 sekundy? Není to jen marketing, ale hlavně symbol. Za dvě vteřiny totiž můžete změnit plán – a zničehonic přenocovat pod hvězdami, přespat u rybníka, uprostřed festivalového areálu nebo třeba na zahradě s dětmi. Dvě vteřiny mohou znamenat začátek příběhu, který byste jinak nezažili.

A právě touto jednoduchou vizí – zpřístupnit přírodu co nejvíce lidem – se Quechua trefila do černého. Stany 2 Seconds se dnes prodávají v 73 zemích světa a během 20 let bylo vyrobeno přes 500 modelů.

Dvě dekády inovací

Dvousekundové stany se za tu dobu dočkaly mnoha změn a dnes vám splní téměř každé přání:

Je libo stan, kde je příjemně chladno a tma i v tom nejslunnějším tropickém dni? Model Fresh & Black se o to postará díky čtyřvrstvému materiálu s patentovanou technologií. Odráží sluneční záření – a s ním i horko. (Rozdíl až 17 °C na přímém slunci už je hodně znát!) Černý zátěr pak zaručuje až 99% tmu, takže vás nebude budit ranní slunce.

Že byste to chtěli ještě jednodušší? A co takhle kouzelné tlačítko? Model EASY 2 Seconds díky němu složíte stejně bleskově, jako jste ho postavili.

Ke kulatému výročí si navíc Decathlon nadělil další novinky:

  • Limitovanou edici s retro vzhledem,
  • nové barevné varianty a vylepšené detaily,
  • modely s předsíní, kde uložíte batohy nebo jiné vybavení,
  • a zlatý hřeb celé oslavy: tenisky 2 Seconds – boty inspirované rychlostí a jednoduchostí ikonického stanu.
Foto: Decathlon
Foto: Decathlon
Foto: Decathlon
Foto: Decathlon

Kempování bez nervů

Samorozkládací stan šetří čas i energii, a přitom vás neochudí o to nejdůležitější: kontakt s přírodou, klid pod širým nebem a svobodu rozhodnout se ze dne na den, kam vyrazíte. Není tak divu, že už má na kontě nejen dvacet let, ale i miliony uživatelů a nespočet dobrodružství. Bude letos součástí i vašich příběhů?

Přečtěte si také:

  • Přehřátí při běhu: Jak předejít kolapsu.  Praktický průvodce přežitím léta
  • Deník robotické cyklistky: Rozkopané silnice, klobásovník a závod s kropicím vozem i naštvaným prasetem
  • Xiaomi představuje Xiaomi Smart Band 10: Stylový upgrade pro chytřejší životní styl
  • Chytré zdraví, které máte pod kontrolou: Hodinky a prsteny, které sledují tělo za vás
  • Cukr, kam se podíváš: Co dáváme dětem na koupališti?
26. 6. 2025 0 komentáře
0 FacebookEmail
CyklistikaJídloTréninkVýživa

Hubnutí na kole začíná na talíři: Průvodce jídlem pro spalování tuku

od Martin Kubala 25. 6. 2025
autor Martin Kubala

SHOT | Chcete shodit pár kilo a přitom si užít jízdu na kole? Skvělá volba. Cyklistika je výborný způsob, jak spalovat tuky, zlepšit kondici a nastartovat zdravější životní styl. Ale aby to celé mělo efekt, nestačí jen sednout na kolo a šlapat. O výsledku rozhoduje správně načasované jídlo, zvolená trasa i tempo. Odborník na výživu a trenér Martin Kubala přináší praktické rady, které fungují.

Jak se správně stravovat při hubnutí na kole

To, co a kdy sníte, má zásadní vliv na to, jak bude vaše tělo během jízdy spalovat energii. Stravovací režim se vždy odvíjí od toho, kdy vyrážíte.

Co jíst, když jedete odpoledne

  • Snídaně by měla být bohatá na bílkoviny – ideálně ve stylu švédského stolu.
  • Dopolední svačina může být lehká: jogurt, ovoce, ořechy nebo vločky.
  • Oběd si dejte minimálně tři hodiny před jízdou – lehký, výživný, například těstoviny, rýže nebo vařené brambory a kousek masa.
  • Těsně před jízdou doplňte energii banánem nebo ovocnou tyčinkou.
  • Při delší jízdě (nad 90 minut) mějte s sebou traťovku s energetickou hodnotou 150–250 kcal.
  • Po jízdě doplňte sacharidy a bílkoviny – třeba formou regeneračního nápoje.
  • Večeře může být kompletní a pestrá – kombinace bílkovin, sacharidů, tuků a zeleniny. Stačí i celozrnná houska s máslem, šunkou a rajčetem.

Co jíst, když jedete dopoledne

Princip je podobný, jen posunutý v čase:

  • Snídaně by měla být lehčí, převážně sacharidová.
  • Těsně před jízdou doplňte rychlé cukry.
  • Po jízdě doplňte energii regeneračním nápojem.
  • Oběd by měl být plnohodnotný s důrazem na bílkoviny.
  • Odpolední svačina a večeře mohou být lehké a vyvážené.

Kolik energie během dne přijmout

Při vyjížďkách okolo 90 minut dodržujte tyto poměry denního energetického příjmu:

  • 50–60 % snídaně a oběd
  • 20–30 % svačiny, traťovky, nápoje
  • 20 % večeře

Poznámka: Rozložení energie během dne je důležitější než samotný kalorický deficit. Tělo potřebuje v noci regenerovat, ne trávit těžkou večeři.

Obezita: Přeměřte se doma v pase. Může vám to zachránit zdraví

Jaké kolo a terén jsou nejlepší pro spalování tuku

Typ kola

Pro většinu lidí je nejvhodnější horské kolo. Poskytuje pohodlnější posed, širší řídítka pro lepší dýchání a větší komfort na nerovnostech. Navíc vám umožní jezdit i v lese nebo v lehkém terénu.

Terén a trasa

  • Ideální je mírně zvlněný profil s dlouhými táhlými stoupáními.
  • Rovina může působit jednoduše, ale neposkytuje prostor k regeneraci.
  • Jízda v přírodě – v lese nebo v horách – je efektivnější díky lepšímu okysličení organismu.

Kdy tělo nejlépe spaluje tuk při cyklistice

  • Nejefektivnější spalování tuků probíhá v aerobním pásmu – přibližně 60–70 % maximální tepové frekvence.
  • Snadno to poznáte: pokud během jízdy zvládnete říct souvislou větu, jste v tomto pásmu.
  • Vyšší kadence (rychlejší šlapání) zvyšuje výdej energie i spotřebu glykogenu – je potřeba více doplňovat.
  • Tukový metabolismus se zapíná až po 20–30 minutách pohybu.
  • Kratší jízdy (pod 60 minut) nejsou pro spalování tuku ideální – v takovém případě dejte přednost silovému tréninku.

Shrnutí: Co opravdu funguje při hubnutí na kole

  • Dodržujte pravidelný a vyvážený stravovací režim
  • Volte trasy v mírně zvlněném terénu
  • Udržujte vyšší frekvenci šlapání
  • Mějte s sebou vždy něco na doplnění energie
  • Jezděte venku, ideálně v přírodě
  • Kombinujte cyklistiku se silovým tréninkem
  • Nejezděte nalačno

❓ Nejčastější dotazy (FAQ)❓

Je vhodné jezdit nalačno?
Ne. Zvláště v zimě a na jaře to není bezpečné. Tělo potřebuje základní energii.

Kolik kalorií spálím při jedné jízdě?
Průměrně 400–800 kcal za 90 minut – podle profilu trasy a intenzity.

Jak poznám ideální tempo?
Pokud zvládnete mluvit v souvislých větách, jste v aerobním pásmu.

Co si vzít s sebou?
Energetickou tyčinku, vodu, případně regenerační nápoj.

Je lepší les než trenažér?
Ano. Vyšší přísun kyslíku a nižší psychická zátěž dělají svoje.

Pivo není ionťák. Co pít, když se potíte jako vrata od chlíva?
  • Přehřátí při běhu: Jak předejít kolapsu.  Praktický průvodce přežitím léta
  • Deník robotické cyklistky: Rozkopané silnice, klobásovník a závod s kropicím vozem i naštvaným prasetem
  • Xiaomi představuje Xiaomi Smart Band 10: Stylový upgrade pro chytřejší životní styl
  • Chytré zdraví, které máte pod kontrolou: Hodinky a prsteny, které sledují tělo za vás
  • Cukr, kam se podíváš: Co dáváme dětem na koupališti?

25. 6. 2025 0 komentáře
1 FacebookEmail
Nezařazené

Stylový tablet, který vám nahradí notebook – a nestojí majlant

od Rungo 23. 6. 2025
autor Rungo

Advertorial Xiaomi oficiálně uvádí na český trh svou novou řadu cenově dostupných tabletů Redmi Pad 2 a Redmi Pad 2 4G. Nabízí elegantní design, výkonný hardware, skvělý obraz i prostorový zvuk – a to vše za velmi přívětivou cenu. Novinky běží na systému Xiaomi HyperOS 2, který zajišťuje plynulé propojení s dalšími chytrými zařízeními.

Obraz, který vás vtáhne, a zvuk, který vás obklopí

Oba modely přicházejí s velkým 11” 2.5K displejem s jemností 274 PPI a plynulou obnovovací frekvencí 90 Hz AdaptiveSync, která zajišťuje hladké prohlížení i rychlý pohyb v hrách nebo aplikacích. Ochranu očí podporuje DC stmívání a trojice certifikací od TÜV Rheinland, včetně Flicker Free a Circadian Friendly režimu.

A co zvuk? Ten vás překvapí. Čtyři reproduktory s podporou Dolby Atmos® a Hi-Res Audio vytvoří plnohodnotný zážitek při sledování filmů, hraní her nebo poslechu hudby.

Plynulý systém a chytrá spolupráce mezi zařízeními

Redmi Pad 2 běží na Xiaomi HyperOS 2, který zjednodušuje každodenní práci díky chytré synchronizaci s dalšími zařízeními Xiaomi. Můžete:

  • Přijímat hovory z telefonu rovnou na tabletu
  • Sdílet síť mezi telefonem a tabletem jedním klikem
  • Kopírovat a vkládat texty nebo obrázky mezi zařízeními jako by šlo o jedno

Tato funkční propojení přináší uživatelům vyšší pohodlí a intuitivnější používání celé Xiaomi ekosystému.

Výkon, na který se můžete spolehnout

Uvnitř tabletů tepe procesor MediaTek Helio G100-Ultra, který zajišťuje plynulý výkon a stabilní chod. S baterií o kapacitě 9 000 mAh se nemusíte bát výpadků – ať už se díváte na seriály, upravujete fotky nebo hrajete hry.

Model Redmi Pad 2 4G navíc přináší podporu dual SIM a 4G připojení, takže zůstáváte online i bez Wi-Fi – ideální volba na cesty.

Design? Elegantní. Díky kovovému unibody tělu tablet nejen dobře vypadá, ale i skvěle padne do ruky.

Foto: Xiaomi

Doplňky pro kreativní i praktické využití

Redmi Pad 2 podporuje užitečné příslušenství:

  • Redmi Smart Pen pro přesné psaní, kreslení a poznámky. Reaguje okamžitě a při psaní připomíná klasické pero.
  • Redmi Pad 2 Cover s funkcí automatického probuzení a uspání displeje a možností nastavit opěrku pro pohodlné sledování.

Dostupnost a zaváděcí ceny

Nová řada je dostupná na www.mi.com/cz a u oficiálních partnerů.

  • Redmi Pad 2 • 4 GB + 128 GB – 4 499 Kč (zaváděcí cena: 2 999 Kč) • 8 GB + 256 GB – 4 999 Kč (zaváděcí cena: 3 999 Kč)
  • Redmi Pad 2 4G (4 GB + 128 GB) – 4 999 Kč (zaváděcí cena: 3 999 Kč)
  • Redmi Pad 2 Cover – 399 Kč (sleva 100 Kč)
  • Redmi Smart Pen – 999 Kč (sleva z původních 1 299 Kč)

Zaváděcí akce platí do 13. července 2025 nebo do vyprodání zásob.

  • Přehřátí při běhu: Jak předejít kolapsu.  Praktický průvodce přežitím léta
  • Deník robotické cyklistky: Rozkopané silnice, klobásovník a závod s kropicím vozem i naštvaným prasetem
  • Xiaomi představuje Xiaomi Smart Band 10: Stylový upgrade pro chytřejší životní styl
  • Chytré zdraví, které máte pod kontrolou: Hodinky a prsteny, které sledují tělo za vás
  • Cukr, kam se podíváš: Co dáváme dětem na koupališti?
23. 6. 2025 0 komentáře
0 FacebookEmail
Pijte hodně vody. Ale nejen tu. Foto: Nikola Spasenoski/iStock
VýživaZdraví

Pivo není ionťák. Co pít, když se potíte jako vrata od chlíva?

od Veronika Dvořáková 23. 6. 2025
autor Veronika Dvořáková

V létě nejde jen o to, kolik pijete, ale co pijete – zvlášť, když sportujete. Proč samotná voda nestačí, kdy se pivo mění z odměny v brzdu výkonu a co vlastně znamená ten hypotonický, izotonický nebo hypertonický zázrak z regálu? Přidáme i recept na domácí ionťák, který vám nevycucne peněženku.

❓ Časté otázky (FAQ)❓ 
Jak poznám, že už nestačí pít jen vodu?
Když sportujete víc než 60 minut, nebo v horku. Tělo ztrácí elektrolyty, které voda sama neobsahuje. Příznaky: únava, křeče, malátnost.

Kdy je nejlepší použít izotonický nápoj?
Při fyzické aktivitě trvající 60–120 minut. Izotonický nápoj doplní vodu, elektrolyty i cukry v optimálním poměru.

Můžu si dát pivo po sportu?
Ano – ale až po rehydrataci. Alkohol zpomaluje regeneraci a dehydratuje. Nealko pivo je lepší volba, ale sledujte obsah cukru.

Jaký je rozdíl mezi hypotonickým a hypertonickým nápojem?
Hypotonický se rychle vstřebává, je ideální před výkonem. Hypertonický má hodně cukru a slouží spíš po výkonu k doplnění energie, ne k hydrataci.

Jak si vyrobit domácí ionťák?
Smíchejte vodu, šťávu z citronu, špetku soli a trochu medu nebo ovocného sirupu. Můžete přidat i hořčík ve formě citrátu.

Co jsou elektrolyty a proč jsou důležité?
Elektrolyty (sodík, draslík, hořčík, vápník) regulují hydrataci, funkci svalů i nervový systém. Bez nich může dojít ke křečím, zpomalení nebo kolapsu.

Úvod do teorie letního sportovního utrpení 

V létě graduje nejen venkovní teplota a naše touha se na všechno vykašlat, ale i potivost. U běhu, cyklistiky, nebo i svižné chůze ztrácíte tekutiny rychleji, než si uvědomujete. Dehydratace přitom není jen o tom, že máte žízeň. Znamená to horší výkon, větší únavu, zpomalenou regeneraci a v horším případě i kolaps. A nejhorší je, že se to všechno děje plíživě.

Navíc s potem neztrácíte jen vodu. Odchází i elektrolyty – sodík, draslík, hořčík, vápník. A ty jenom samotnou vodou nedoplníte. Proč?

Voda je základ. O tom žádná. Ale jakmile fyzická aktivita přesáhne 60 minut, nebo když sportujete ve velkém horku, chce to něco víc. Důvod je prostý – voda „naředí“ krev, ale nedoplní potřebné minerály. Jednoduše řečeno – nalili jste do hrnce na vývar jenom vodu, ale zapomněli jste na zeleninu a maso. Výsledek je stejný jako kdybyste si na takové polévce pak chtěli pochutnat – nic moc chuť, ale ani výživový přínos. Tělo nemůže správně fungovat – svaly se stahují, nervové impulzy se zpomalují, klesá výkonnost. A přichází křeče, únava, malátnost.

Samozřejmě, není to tak vždycky – při klidném dni, kdy si jdete na 30 minut zaběhat v mírném tempu, nebo si zacvičíte jógu, vám voda bohatě stačí. Jde o kontext – jako vždy.

Pivo není ionťák. Bohužel.

Začneme tím, jak to nedělat. Možná znáte ten pocit: doběhnete, potíte se jak dveře od sauny a v lednici se směje orosený půllitr. Ale pivo, přezdívané zlatavý ionťák, není ideální volba pro hydrataci. Alkohol (i v malém množství) dehydratuje, zpomaluje regeneraci a zatěžuje játra.

Nealko pivo? Lepší, ale pozor na složení – většina komerčních značek obsahuje dost cukru. Dopřejte si ho jako příjemnou odměnu po rehydrataci, ne místo ní.

Jak vybrat hořčík? Nákup v lékárně nemusí být sázka na jistotu

Dobře, pivo tedy ne. Druhou volbou je většinou minerálka. Minerální vody jsou fajn. Ale pozor – většina z nich neobsahuje dostatek sodíku, který je pro sportovce klíčový. Je nutné koukat na značku a obsah minerálů. Magnesia je skvělá na doplnění hořčíku, Vincentka je doslova „sůl v lahvi“ a hodí se po těžkém výkonu. Mattoni? To už je spíš osvěžení než funkční hydratace.

Takže ano, minerálky mohou být doplňkem, ale ne spásou. A perlivé varianty raději vynechte při vyšší fyzické námaze – bublinky a běh si moc nerozumí.

Hypo, izo, hyper? Kdo se v tom má vyznat

Už víme, z jakého konce to nebrat. Teď je čas na správnou cestu! Zajdete do oddělení sportovní/zdravé výživy ve vašem oblíbeném supermarketu, nebo rovnou do sportovní speciálky, případně kliknete na e-shop. A z (virtuálního) regálu na vás vypadne hromada doplňků, tablet, elektrolytů, nápojů… Pojďme si nejdřív ujasnit názvosloví, ať se v tom vyznáte:

  • Hypotonický nápoj: méně částic než krev (proto „hypo“). Voda se rychle vstřebává do buněk, rychlá hydratace, ale méně energie a elektrolytů. Ideální před výkonem nebo při kratší aktivitě v horku.
    Příklad: jemně slazená voda s citronem a špetkou soli.
  • Izotonický nápoj: stejné množství částic jako krev – tělo ho vstřebá optimální rychlostí, dodá tekutiny, cukry i elektrolyty bez zbytečného přetížení trávicího traktu. Nejlepší volba při aktivitách trvajících 1–2 hodiny.
    Příklad: klasický sportovní nápoj (Powerade, Gatorade…).
  • Hypertonický nápoj: více částic než krev (proto „hyper“). Voda se z trávicího traktu nevstřebá tak rychle, nebo se dokonce dočasně přesune z těla do střeva, aby se koncentrace vyrovnala. To může znamenat zpomalení hydratace, nebo dokonce zažívací potíže. Na druhou stranu, dodá rychlou energii po výkonu, kdy se snažíte doplnit glykogen.
    Příklad: džus, slazené nápoje, cola.

Jde o fyziologii, konkrétně o takzvanou osmolalitu – tedy koncentraci rozpuštěných látek (např. solí, cukrů) v tekutině. Osmóza je přirozený proces, při kterém se voda přesouvá z místa s nižší koncentrací rozpuštěných látek do místa s vyšší, aby se vyrovnaly poměry. A protože naše krev má určitou přirozenou osmolalitu, je pro tělo zásadní, co do něj lijeme.

Zásadní je vědět, kdy který typ použít. Před během hypotonický. Během delšího výkonu izotonický. Po tréninku klidně hypertonický – doplní cukry a nastartuje regeneraci. Když si při hodinovém běhu dáte hypertonický nápoj (třeba slazenou kolu), může vám to způsobit více škody než užitku – zpomalená hydratace, nevolnost, a navíc žádné elektrolyty. Naopak, při krátkém výběhu vám izotonický nápoj bude zbytečně „sedět v žaludku“, zatímco hypotonický nápoj projde jako voda.

Elektrolyty – malé ionty, velký dopad

Sodík, draslík, hořčík, vápník – to jsou elektrolyty, které tělo potřebuje pro správné fungování svalů a nervového systému. Ztrácíme je potem, a pokud je nedoplníme, přijdou křeče, bolesti hlavy, zpomalení reakcí.

Při výběru ionťáku se dívejte na obsah sodíku – ten bývá nejdůležitější. Dobré je, když je nápoj doplněný i o hořčík (ve formě citrátu) a draslík. A pozor na přidaný cukr – není nutné ho mít kýbl, stačí trocha. 

Zároveň také pozor na kombinace – když si dáte energy gel s obsahem sodíku, zapijete ho ionťákem se sodíkem, nedej bože si ještě na občerstvovačce dáte sůl, můžete mít také sodíku příliš a odpadnete pro změnu z jiného důvodu. Nadmíra může vést k pocitu žízně, nevolnosti, žaludečním křečím, ale i k zadržování vody a otokům (např. prstů nebo kotníků). V krajním případě, pokud dojde k nerovnováze mezi sodíkem a dalšími elektrolyty, může nastat i tzv. hypernatremie – tedy nadměrná koncentrace sodíku v krvi, která je potenciálně nebezpečná.

Chcete s ionťákem zaexperimentovat doma? Zkuste naše recepty na letní sportovní drinky!

Tři úžasné drinky: energetické smoothie, hydratační elixír a osvěžující melounová bomba

Co si z článku vzít?

Tady je stručný přehled:

  • Před sportem: hypotonický nápoj – rychlá hydratace.
  • Během sportu (60–120 min): izotonický nápoj – doplnění vody i elektrolytů.
  • Po sportu: hypertonický nápoj nebo regenerační shake – cukry, elektrolyty, regenerace.
  • Pivo: až večer na zahrádce. A raději k večeři než po běhu.

A pamatujte – pocit žízně je zpožděný signál. Když ho máte, už je pozdě. Takže se naučte pít průběžně, ne až „až budu mít čas“.

Hydratace není jen o tom něco pít. Je to strategie, kterou si tělo zaslouží – obzvlášť v létě. Čistá voda nestačí vždy a pivo se sice dobře fotí na Instagram, ale vaše svaly žádají něco jiného. Naučte se rozlišovat, co tělo potřebuje kdy a proč. A když se do toho pustíte, uvidíte, že výkon poroste – a křeče zůstanou jen v hororech.

Přečtěte si také:

  • Přehřátí při běhu: Jak předejít kolapsu.  Praktický průvodce přežitím léta
  • Deník robotické cyklistky: Rozkopané silnice, klobásovník a závod s kropicím vozem i naštvaným prasetem
  • Xiaomi představuje Xiaomi Smart Band 10: Stylový upgrade pro chytřejší životní styl
  • Chytré zdraví, které máte pod kontrolou: Hodinky a prsteny, které sledují tělo za vás
  • Cukr, kam se podíváš: Co dáváme dětem na koupališti?
23. 6. 2025 1 komentář
0 FacebookEmail
Aspoň na startu to prostě musí ladit! :-) Foto: Adéla Svobodová/Rungo
BěháníBěžecký tréninkTrénink

Od knedlíků k medailím: Měsíc do závodů, lechtání achillových pat a pokuty od módní policie

od Adéla Svobodová 20. 6. 2025
autor Adéla Svobodová

Do mého závodního Spartan Trifecta víkendu zbývá poslední měsíc! Kam to uteklo? Nemám tušení. Co teď (ne)dělat? Pojďte to se mnou zjistit!

► Zajímá vás to od začátku? Mrkněte na celou sérii o přípravě na trojnásobný Spartan Race.

Měsíc do startu! Pomoc!

Příprava utíká rychleji než já. (A to se fakt snažím!) Když jsem zjistila, že už zbývají jen čtyři týdny, panikou se mi rozbušilo srdce. Stahovat kalhoty, když jsou překážky ještě daleko, ale není zrovna nejefektivnější strategie. O plánech na tuhle pomyslnou cílovou rovinku jsem se proto poradila s povolanějšími – konkrétně s naší Verčou, která mě celou přípravou provází a trpělivě mě podporuje.

OCR trenérka radí: Co (ne)dělat v posledních týdnech?

Závody se blíží, nervozita stoupá. Kdo doposud nenatrénoval, ten se to snaží dohnat. Ale chyba lávky!

Pokud jste zameškali trénink, určitě není dobré to teď začít honem honem zachraňovat. Ať už patříte k poctivým svěřencům jedoucím dle plánu, nebo jste spíš ve skupině naháněčů zázraků, měsíc do závodů se nevyplatí zkoušet žádné velké novoty, ani se pouštět do experimentů. Tedy s jednou výjimkou – závodní výbavy a rituálů.

Pojďme si to tedy shrnout.

Co rozhodně nedělat?

  • Nezačínejte nové tréninkové plány ani nepřidávejte tréninkové jednotky ve snaze dohnat fyzičku.
  • Nezkoušejte překážky ani rychlostní tréninky do padnutí – mohli byste si ublížit nebo zpomalit regeneraci.
  • Nepropadejte panice, že to nezvládnete.
  • Nenakupujte hromady vybavení a nesnažte se těsně před závodem obléci od hlavy až k patě do nového.

A teď: jak to dělat správně?

  • Pokračujte v tréninkovém plánu a čím blíže k závodu, tím více odpočívejte a jen udržujte kondici.
  • Věnujte čas specifickému tréninku – vyzkoušejte to, kde jste si nejmíň jistí, a věnujte se věcem, které vám nejdou.
  • Vylaďte techniku na konkrétní překážky v závodě, pokud už víte, že vás tam čekají.
  • Vyzkoušejte výbavu, kterou si na závod hodláte vzít.
  • Pokud potřebujete nové vybavení, pořiďte ho co nejdříve – boty zaběhněte, oblečení ozkoušejte.
  • Otestujte kombinaci výživy a tréninku ideálně přesně v takovém nastavení, v jakém půjdete na závod (tedy například brzy ráno).
  • Projděte si trasu závodu, mrkněte na videa z minulých ročníků, získejte zkušenosti ostatních.
  • Připravte si seznam, co budete potřebovat na závod i po něm, ať jste klidnější.

Měsíc před závodem už opravdu slouží k doladění, specifickému tréninku dle konkrétního závodu, regeneraci a nastavení mysli. V první polovině předzávodního měsíce trénujte tak jako obvykle, ve druhé už zvolněte, zvláště pokud se jedná o závod delší.

Dva týdny před závodem klidně změňte pohybový stereotyp a pár běhů vyměňte za kolo, místo ručkování jděte na stěnu… Ale opatrně – viz odstavec o tom, čemu se vyhnout. Nedělejte nic, na co nejste vůbec zvyklí nebo kde byste si mohli ublížit.

Domácí úkoly na poslední měsíc pro Adél:

  • vyzkoušet si překážky, kterých se nejvíce bojí a které jí nejdou;
  • probrat závodní strategii i obavy z výzvy s STG skupinou;
  • napsat si seznam, co bude potřebovat na každý závod (včetně výživy, gelů, hydratace…) a co po závodě;
  • naplánovat si snídani před závodem, lehké jídlo mezi dvěma starty i regeneraci po prvním dni a po posledním závodě;
  • otestovat boty, ve kterých plánuje závodit, v mokru a bahně – chceme vidět spartanskou realitu. :-))

A co na to já?

To, co vždycky. Výzva přijata! 8-) Takže se vrhám do domácích úkolů.

K achillovým patám, které ještě potřebuju trochu „polechtat“, rozhodně patří úchop a balanc. A tak to s STG skupinou nejen probírám, ale i trénuju. Abych však nic nenechala náhodě, chystám se doma oprášit BOSU (balanční „půlmíč“) a v józe (kterou teď mimochodem pěkně flákám) se víc zaměřím na střed těla. Ten je totiž pro stabilitu zásadní.

Balanc je častou součástí našich OCR tréninků – a taky moje slabá stránka. Foto: Adéla Svobodová/Rungo
Balanc je častou součástí našich OCR tréninků – a taky moje slabá stránka. Foto: Adéla Svobodová/Rungo

O závodní výživě už nějakou mlhavou představu mám (jak to řeším a „na co“ běhám, si můžete přečíst v minulém článku), ale vzhledem k očekávanému vedru ještě musím poladit pitný režim. Když se totiž napiju moc, dělá mi to neplechu v žaludku, a když zas piju málo, riskuju dehydrataci i se všemi nepříjemnými následky.

Vybavení a boty jsou defacto hotová věc. S ohledem na terén obuju jediné trailovky, co mám, a na záda si hodím běžecký batoh z Dekáče. Obojí už jsem otestovala během tréninků i nedávného a neplánovaného závodu v Žatci.

Vybavení jsem „naostro“ otestovala v Žatci. Foto: Adéla Svobodová/Rungo
Vybavení jsem „naostro“ prubla v Žatci. Foto: Adéla Svobodová/Rungo

Ale outfit(y)? To je prekérka! Vím, že musí být hlavně funkční a pohodlné a že se hned po startu zaprasím od bahna. Ale zároveň to prostě musí nějak vypadat – ideálně barevně ladit a dělat hezký zadek. :-) Samozřejmě vtipkuju. Raději budu riskovat pokutu od módní policie, než abych se vyšňořila na úkor výkonu. S dobrým pocitem, že mi to sluší, se ale zákonitě vybíhá líp. Takže je konečný výběr zatím ve hvězdách.

Ještě před závodním víkendem se ohlásím se shrnutím za červen a finální porcí nervozity. Mezitím si ale ráda přečtu i vaše zkušenosti – co poslední týdny před velkým závodem (ne)děláte vy?

Přečtěte si také:

  • Přehřátí při běhu: Jak předejít kolapsu.  Praktický průvodce přežitím léta
  • Deník robotické cyklistky: Rozkopané silnice, klobásovník a závod s kropicím vozem i naštvaným prasetem
  • Xiaomi představuje Xiaomi Smart Band 10: Stylový upgrade pro chytřejší životní styl
  • Chytré zdraví, které máte pod kontrolou: Hodinky a prsteny, které sledují tělo za vás
  • Cukr, kam se podíváš: Co dáváme dětem na koupališti?

20. 6. 2025 0 komentáře
0 FacebookEmail
Nezařazené

Chytré léto s chytrou slevou: Xiaomi rozdává dárky!

od Rungo 19. 6. 2025
autor Rungo

Advertorial Léto začíná s dárky! Xiaomi spouští akci „Připravte se na léto“, která potěší všechny fanoušky chytrých zařízení. Od 2. do 29. června 2025 můžete pořídit vybrané smartphony, hodinky, vysavače i elektrické koloběžky za lepší ceny – a navíc často s praktickým dárkem zdarma. Akce platí na oficiálním e-shopu www.mi.com/cz i u vybraných prodejců.

Vlajková loď Xiaomi 15 Ultra? Teď s robotickým vysavačem zdarma

Prémiový Xiaomi 15 Ultra je snem všech, kdo fotí mobilem. Má špičkový čtyřnásobný fotoaparát s optikou Leica, velký snímač a nejnovější procesor Snapdragon® 8 Elite Mobile Platform. Nabízí rychlé 90W drátové i 80W bezdrátové nabíjení. A design? Stylový mix retra a moderny.

Během akce ho pořídíte od 32 990 Kč (místo 34 999 Kč) a zdarma dostanete robotický vysavač Xiaomi Robot Vacuum S20 se sacím výkonem 5 000 Pa a tichým, ale efektivním úklidem.

Redmi Note 14: Populární řada v akci od 3 999 Kč

Řada Redmi Note 14 je dlouhodobým hitem mezi mladými. Nabízí skvělý výkon za málo peněz – a během akce startuje už na 3 999 Kč.

Top model Redmi Note 14 Pro+ 5G se chlubí 200Mpx fotoaparátem s OIS, AMOLED displejem s obnovovací frekvencí 120 Hz, 120W nabíjením a odolností proti vodě (IP68). Ke každému modelu v akci získáte navíc bezdrátová sluchátka Redmi Buds 6 zdarma.

Xiaomi 14T Pro: Herní síla s dárkem navíc

Pokud hledáte mobil, který zvládne i náročné hry, sáhněte po Xiaomi 14T Pro s výkonným procesorem MediaTek Dimensity 9300+. Má 144Hz AMOLED displej, voděodolnost IP68 a špičkový 50Mpx fotoaparát s OIS.

K tomu navíc dostanete Redmi Buds 6 zdarma – s kvalitním zvukem a aktivním potlačením hluku.

Sleva i pro vaši domácnost: AIoT produkty v letní akci

Až do 22. června můžete levněji pořídit i produkty chytré domácnosti:

  • Robotický vysavač Xiaomi Robot Vacuum X20 Pro: z původních 13 399 Kč na 10 999 Kč. Nabízí sací výkon 7 000 Pa, mopování a 4 režimy úklidu.
  • Elektrická koloběžka Xiaomi Electric Scooter Elite: nově za 7 999 Kč (místo 9 799 Kč), dojezd až 45 km.
  • Chytré hodinky Xiaomi Watch S4: jen za 3 399 Kč. Elegantní design, AMOLED displej a přesné měření sportovních aktivit.
  • Mi TV Stick EU: zlevněno z 1 119 Kč na 999 Kč. Promění vaši televizi ve streamovací centrum plné Netflixu, YouTube a dalších.
Špičkové smartphony, vysavače a další produkty za výjimečné ceny a s dárky zdarma. Foto: Xiaomi
Špičkové smartphony, vysavače a další produkty za výjimečné ceny a s dárky zdarma. Foto: Xiaomi

Výprodej televizí Xiaomi TV A Pro 2025

Hledáte chytrou televizi s 4K rozlišením? Modely Xiaomi TV A Pro 2025 pořídíte už od 6 899 Kč. Nabízí Dolby Audio, prostředí Google TV a moderní design s úzkými rámečky. Ideální pro domácí zábavu.

Shrnutí akce

  • 🛍 Akce trvá od 2. do 29. června 2025 nebo do vyprodání zásob
  • 🎁 Produkty seženete na www.mi.com/cz a u vybraných prodejců
  • 📱 Sledujte i další dárky zdarma – u některých produktů jsou limitov
19. 6. 2025 0 komentáře
0 FacebookEmail
PohybZdraví

Běhat „naostro“, nebo ve spodním prádle? Co říká gynekoložka

od Karolína Hornová 18. 6. 2025
autor Karolína Hornová

SHOT | Sportovat – a především běhat – ve spodním prádle, nebo bez něj? Téma, které dokáže rozdělit běžeckou komunitu na dva nesmiřitelné tábory. Mýtů koluje spousta, pravd taky, ale jak se v tom vyznat? Abychom se dostali k jádru věci, požádali jsme o názor gynekoložku MUDr. Kamilu Žižkovou. Je běhání „naostro“ nehygienické, nebo naopak prospěšné pro intimní zdraví?

Odkud se vzala tahle otázka?

Téma běhání bez spodního prádla řeší běžci už desítky let – od dob, kdy britský maratonec Ronald Hill, chemik a vynálezce běžeckých šortek se síťkou, zasel první pochybnosti: Běhat s prádlem, nebo bez? Dnes už víme, že tahle otázka není jen o pohodlí nebo estetice. Jde i o zdraví. Proto jsme ji položili přímo odbornici – gynekoložce Kamile Žižkové, známé z profilu @moje_gynpor.

Trenér radí: Jak efektivně zhubnout jízdou na kole?

Hygiena a pohodlí: základ úspěchu

„Teplo, vlhko a tma jsou ideální podmínky pro kvasinky. A ty vznikají právě při sportu,“ upozorňuje MUDr. Žižková. Neznamená to ale, že by sportování bez spodního prádla bylo automaticky špatné. „Záleží na tom, jak se kdo potí, jak citlivý je a jak kvalitní materiály používá.“

Je důležité, aby legíny nebo kraťasy byly pro běhání „naostro“ skutečně určené – ideálně bezešvé, aby nedocházelo k odírání. Kdo trpí na mykózy nebo jiný intimní diskomfort, měl by být ještě opatrnější a vybírat s rozvahou.

Mýty a fakta o běhu bez spodního prádla

Mýtus: Běhat naostro je nehygienické. „Není, pokud dodržujete základní hygienu. Oblečení perte po každém tréninku – nejlépe v hypoalergenním prostředku,“ říká MUDr. Žižková. A někdy i samotná změna pracího prostředku pomůže proti svědění či diskomfortu.

Dámy, zahoďte podprsenky. Pánové, trenky dolů. Konec kožním trablům při sportu v létě

Mýtus: Bez prádla se víc potíme. Opak je pravdou. Funkční oblečení odvádí pot lépe, když je přímo na těle. „Vrstvy zadržují vlhkost. Méně vrstev znamená méně zapářky. Pro ženy s vyšší potivostí doporučuji i intimní deodoranty,“ dodává gynekoložka.

Mýtus: Bez prádla hrozí víc infekcí. „Základem je osprchovat se hned po tréninku,“ říká lékařka. „A pokud sportujete s kalhotkami, vyměňte je hned po cvičení. Totéž platí i pro menstruační pomůcky.“

Mýtus: Odřeniny jsou samozřejmostí. „Předcházet jim lze – kvalitním materiálem, vhodným střihem, bezešvým oblečením. Pomůže i dětský pudr. A hlavně: nesportujte hned po holení, pokožka je citlivější a náchylnější k podráždění,“ dodává MUDr. Žižková.

Mýtus: Bez prádla hrozí prochladnutí. To závisí spíš na vašem těle. Pokud máte potíže s močovými cestami, pomohou např. větruodolné šortky přes legíny.

Mýtus: Je to prostě nepohodlné. Záleží. Mnoha běžcům se naopak běhá bez spodního prádla pohodlněji. Bezešvé legíny umožní volnější pohyb a nic se nezařezává.

Kdy je lepší běhat se spodním prádlem?

  • Během menstruace: „Menstruační kalíšek je výbornou volbou pro aktivní ženy, i při plavání,“ říká lékařka.
  • Při častém sportování: Pokud běháte denně, prádlo může ušetřit vaše běžecké legíny od každodenního praní.
  • Pocitově: Pokud vám je to příjemnější, je to zcela v pořádku. Dnes existují funkční, antibakteriální kalhotky vhodné i pro sport.

Co na to muži?

U mužů nejde tolik o vaginální prostředí, ale také se potýkají s odřeninami, zapářkou nebo nepříjemným třením. Studie z Human Fertility (2018) navíc ukázala, že těsné prádlo zvyšuje teplotu v oblasti varlat a může ovlivnit kvalitu spermií. Volnější prádlo pomáhá udržet správnou teplotu.

Shrnutí na závěr

Tahle otázka nemá univerzální odpověď. Běhat „naostro“, nebo se spodním prádlem – to je věc vašeho komfortu, zdravotního stavu a osobních preferencí. Ať už zvolíte jakoukoli variantu, dbejte na hygienu, kvalitní materiály a poslouchejte své tělo. Hlavní je, abyste se při pohybu cítili dobře. A pokud vás někdo zaskočí otázkou: „A ty běháš s, nebo bez?“ – teď už budete mít v rukávu odpověď.

❓ Nejčastější dotazy (FAQ)❓

Je běhání „naostro“ nehygienické?
Ne, pokud dodržujete základní hygienická pravidla. Běžecké oblečení perte po každém použití a používejte hypoalergenní prací prostředky. Správná péče zabrání množení bakterií i kvasinek.

Kdy je lepší běhat ve spodním prádle?
Při menstruaci, zvýšeném výtoku nebo pokud se bez něj necítíte komfortně. Ideální volbou je funkční prádlo z antibakteriálních materiálů.

Může spodní prádlo omezovat při sportu?
Ano. Některé typy spodního prádla mohou způsobovat tření, odřeniny nebo „zařezávání“. Bezešvé legíny určené pro běhání bez prádla tomu často předejdou.

Zvyšuje běhání bez prádla pocení?
Naopak. Kvalitní funkční oblečení bez další vrstvy lépe odvádí pot a předchází přehřívání intimních partií.

Pomůže pudr nebo krém proti odřeninám?
Ano. Dětský pudr nebo speciální bariérové krémy pomáhají předcházet podráždění při delším běhu či vyšším pocení.

Jak pečovat o intimní hygienu po běhu?
Doporučuje se osprchování co nejdříve po tréninku. Používejte jemné, intimní gely, které nenarušují přirozené pH.

Hrozí bez prádla prochladnutí?
Pokud jste citliví na chlad, zvolte větruodolné vrstvy nebo volné šortky přes legíny. Klíčový je rychlý odvod vlhkosti a ochrana proti profouknutí.

Přečtěte si také:

  • Přehřátí při běhu: Jak předejít kolapsu.  Praktický průvodce přežitím léta
  • Deník robotické cyklistky: Rozkopané silnice, klobásovník a závod s kropicím vozem i naštvaným prasetem
  • Xiaomi představuje Xiaomi Smart Band 10: Stylový upgrade pro chytřejší životní styl
  • Chytré zdraví, které máte pod kontrolou: Hodinky a prsteny, které sledují tělo za vás
  • Cukr, kam se podíváš: Co dáváme dětem na koupališti?
18. 6. 2025 0 komentáře
0 FacebookEmail
Novější příspěvky
Starší příspěvky

Novinky na mail

Nové články z Rungo.cz na e-mail

E-mail odeslán. Zkontrolujte složku doručené pošty nebo složku pro Spam pro potvrzení odběru.

  • Facebook
  • Instagram

©2020 RUNGO.cz běží na Wordpressu pod dohledem Martiny


Nahoru
RUNGO.cz
  • Zdraví
  • Trénink
  • Vybavení
  • Začátečníci
  • Inspirace
  • O nás