Motivace, inspirace a reportáže
Někdy se u mě střídá na delší dobu vlna nadšení a euforie s momenty, kdy se mi vůbec nic nechce. Najednou se ocitnu v nějakém prostoru mimo svoje tělo a mysl. Nejsou to deprese, není to naštvání ze současného dění, je to prázdno, bez nápadů a obyčejné radosti. Dřív bych se v tom topil, ale došel jsem k poznání, že to musí odeznít. Prostě svoje rozpoložení přijmout.
Přinášejí příběhy, motivaci, inspiraci ale i naději na vaše lepší běhání. Výběr knih o běhání redaktora Karla Holuba vám usnadní volbu, po které knize sáhnout a začíst se do ní.
S každým začátkem měsíce k vám promlouvá kreativní ředitel webu RUNGO.cz Marek Odstrčilík a ne jinak je tomu i v dubnu. Nacházíme se však v období speciálního data. Před rokem byl po pauze obnoven provoz webu, a první výročí nezůstává bez dárečku.
Pokud vás náhoda, osud nebo nějaké nedopatření zanese na Sicílii, udělejte to, co my. Vydejte se do Gibelliny. Odměnou vám bude pohled na jeden k nejrozsáhlejších a nejkrásnějších příkladů land artu neboli umění pod širou oblohou, které do jednoho ze svahů otiskl italský výtvarník, malíř, sochař a lékař Alberto Burri.
S Covidem přišly i nové trendy. Home office, výdejní okénka, telekonference, šití roušek, ale i jezení vitamínů, davové otužování, chození na procházky, a dokonce i běhání. I já jsem jednou začínal, píše běžec MUDr. Alan Munteanu.
,,Při jaké tepovce běháte?“ To je častý dotaz na sociálních sítích, přičemž odpovědi na něj jsou tazateli k ničemu. Pokud tedy zrovna nezpracovává bakalářskou práci na toto téma. Pojďme si říct, které dotazy nepokládat na Facebooku a proč. A také kde hledat odpovědi.
Začal, aby shodil kila. Nečekal, že běhání může být svět, bublina sama o sobě. Tahle bublina je jedna z věcí, která nás běžce drží nad vodou a jedním z nich je právě i MUDr. Alan Munteanu, jehož zamyšlení plyne v „kecacím tempu“.
Běháte? Skvělé. Jezdíte na kole? Paráda. Snažíte se být jakýmkoliv způsobem v pohybu? Tak pro sebe děláte rozhodně dobře. V téhle době je to totiž o to víc důležité. Depka, nechuť, letargie, vztek jsou stavy, které se stále plíží kolem nás a jsou připravené se do nás zakousnout. Vím, že je těžké nerezignovat, ale vzdát se je cesta k postupnému propadnutí do světa temných myšlenek. Sport je skvělý v tom, že vás učí překonávat se. Jdete ven v dešti, zimě, vstanete z gauče a vyrazíte i když se vám strašně nechce. Ale to jsou právě ty momenty, ze kterých můžete čerpat a nabírat sílu.
Moje kamarádka Karolína je neobyčejná ženská sama o sobě, to bezesporu, ale o tom tento pravdivý příběh není. V kombinaci s mojí osobou se z nás stává dvojka, která dokáže zážitky tří dnů vtlačit do jednoho, a tak po našich víkendech odjíždíme vlastně z týdenní dovolené. Jeden den pro příklad.
Většina z nás prahne po dobrodružství, zážitcích a silných momentech. Z někoho tyhle věci dělají šťastnějšího, z jiného silnějšího nebo oboje. Pro někoho může být radostí běhat dál a rychleji, pro jiné zase třeba to, že se odmění dortíkem nebo žejdlíkem piva. Samozřejmě není problém to spojit dohromady a navrch si ještě přidat cíl v podobě krásného výhledu nebo místa, kde zažijete třeba východ (nebo západ) Slunce.
Už je to pro všechny dlouhé. Následující řádky vám budou snad vzpruhou ve vašem klesání na mysli. Nejste v tom totiž sami a šéf Rungo.cz Marek Odstrčilík se svěřuje, jak tuhle dobu přežít a neupínat se na světlo na konci tunelu, které nepřichází.
Běhání může narušit špatně zvolená obuv, jídlo nebo také narušitel. Zkuste si to: věděli byste mi teď během dvou vteřin říct, co udělat, když se potkáte při běhání v lese tváří v tvář s divočákem? V článku se dozvíte, jak divoké prase přemýšlí a jaký by měl být váš plán.
Stoupáme stopou, manchesterem i prašanem. Do příkrého kopce či traverzem. Na stupních sklonu nezáleží, pořád si povídáme a rozplývám se nad krásou a čistotou zimní horské přírody. Tempo přizpůsobujeme, plíce jsou volné a já si uvědomuji, že Karolína měla pravdu, ono je to jednodušší než jít v botách.
KOMERČNÍ SDĚLENÍ „Co je důležité, je očím neviditelné,“ řekla liška Malému princi a měla pravdu: Duševní zdraví nevidíme, nelze ho změřit, ani mu stopnout čas. Díky aktuální vědecké studii ale víme, že díky sportu ho můžeme dostat do kondice. Díky výzvě Sunrise Mind se můžeme přidat všichni a společně zvednout náladu celému světu.
Asi to znáte taky, když se konečně pro něco rozhoupete, tak odněkud přilítnou vidle a je po plánech. V minulém roce jsem chtěl začít zase víc běhat, ale nebyla to žádná sláva. Buď zdravotní trable, covid nebo prachsprostá lenost. A tak jsem si řekl, že 1. ledna do toho pořádně praštím, abych na ten svůj půlmaraton natrénoval a nevypadal před sebou a ostatníma jako pitomec. Žádné sliby, ale činy, to je ta správná cesta. Ale pak odněkud přilétlo ono zmíněné nářadí a přitáhlo sebou na Silvestra do naší rodiny covid.