Inspirace

Zdá se vám, že běžecké boty a ochrana životního prostředí spolu nemají nic společného? Pak se pletete. Boty se řadí mezi spotřební materiál, který většina z nás pravidelně střídá. Navíc se bez bot neobejde drtivá většina běžců, takže počet bot vyrobených každý rok je enormně vysoký. Výroba samotná má navíc k ekologii dost daleko. Každá snaha snížit zátěž na životní prostředí způsobenou touto volnočasovou pomůckou se tak velmi cení.

Rozšiřování sbírky „zaběhnutých“ zemí či měst patří k těm mnoha libůstkám, které se k našemu sportu vážou. Pro mě to tentokrát byl Island, země trailu, skyrunningu a běžeckých pásů, kde pořekadlo „s větrem o závod“ nabývá zcela nových rozměrů.

Vítejte u nové série článků, v nichž si postupně představíme běžce z kategorie „hobby+“, tedy amatérské sportovce, kteří jsou ale na výborně úrovni. Jelikož jde pořád o hobíky, mohou nám posloužit jako skvělý příklad a inspirace. 

Seber kámoše a vnes vzpruhu do vašeho běhání v podzimním čase brzké tmy a přicházející zimy. Užijte si štafetu a možná zrovna váš tým získá poukaz na nákup vybavení ASICS v hodnotě 10 000 korun. Pozor, pouze pro týmy s RUNGO v názvu!

Jsou závody, které vás nechají v klidu. Závody, které vás zaujmou. A pak závody, na které prostě musíte jet. A do téhle poslední kategorie se řadí i ultramaraton Zapomenuté hory v Česko-polském pohraničí, který učaroval našemu redaktorovi.

Existuje spousta skvělých sportů, člověk je ani nestihne za život všechny vyzkoušet. Pokud na některý narazí v pozdější fázi života, možná ho napadne, že už je pozdě s tím začínat. Ale to opravdu není. Stačí se přestat ohlížet na věk a prostě to zkusit. Možná pak člověk zjistí, že ta hranice byla jen v hlavě.

Máte doma psa a rádi byste s ním začali běhat. Naučím starého psa novým kouskům? Jak začít běhat se štěnětem a kdy? Ve dvoudílném seriálu se vám budeme snažit odpovědět na otázky, které vás napadají.

Znáte současnou českou běžeckou špičku? Pojďme si udělat jasno v českém vytrvaleckém rybníku! Spoiler alert – čím delší a divnější závody, tím je pravděpodobnější, že na stupních vítězů stane Čech. Onen extrémismus máme zřejmě v povaze.

Kdyby mi před deseti lety někdo řekl, že budu jednou v nějakém sportu aktivně závodit, vysmála bych se mu. Ne že bych byla lenoch a mým koníčkem by bylo jen povalování na gauči, to opravdu ne, ale zkrátka – většina sportů mě ani v nejmenším nelákala a věnovala jsem se výhradně turistice.

Asi se shodneme, že pohyb v přírodě, lesích, horách je něco, co dokáže skvěle dobít vaše baterky. Brzké ráno, východ/západ Slunce, výhled do krajiny je totiž něco, co vás nestojí žádné peníze. Benefitem pro vás je pak radost z krásy kolem. Je to ale vždy opravdu idylka nebo můžou pro vás lesní hvozdy skýtat i nějaké to nebezpečí?

Je to trochu narychlo, ale o to větší šanci máte! Ať už jste pražští nebo se do Prahy do příštího čtvrtka na otočku chystáte, nevynechejte tuhle možnost. Jednoho z těch, kteří se zaregistrují za tým RUNGO.cz, čekají nové Adidas Adizero Adios Pro 2 a to je pecka.

159. kilometr. Táhlý kopec podél zaparkovaných aut. Vedle burácející dodávky vysmaženého fandícího páru s DJ pultíkem skáče Bára s Davidem. Tupě na to zjevení koukám a najednou se tělo intuitivně otáčí a přechází do moonwalku, což paní v gepardím oblečku přivádí do extáze. Párty se na číslo kilometru neptá. Párty je nesmrtelná. Bohužel moje hamstringy nesmrtelné nejsou a právě jim odtikávají poslední vteřiny služby.

Když dva dělají totéž, výsledek zdaleka nemusí být vždy stejný. Ve sportu lze často slýchat tvrzení, že talent a fyzické předpoklady tvoří pouze základ úspěchu a všechno ostatní je o sebekázni a píli. Ano, lze s tím souhlasit, ale pouze do jisté míry. Když nemáte kvalitní základ, tak sebevětším tréninkovým úsilím stejně výraznějšího úspěchu nedosáhnete, i kdybyste se stavěli na hlavu. Nakonec nám nezbyde nic jiného než smířit se s faktem, že mistry světa se většina z nás nikdy nestane.

V období prázdnin se nám lehce rozvolnila covidová opatření pro cesty do zahraničí. To platí i pro Rakousko, a tak volba kam na cyklo dovču s rodinou, byla jasná. Objevování lokalit Korutan nás zavlálo na dvě místa.

Cizí města nejraději vnímám pomalým couráním se zvednutou hlavou a vychutnáváním atmosféry. Přesto mě jako rodilou Brňačku povídání běžce Zbyňka absolutně vtáhlo. Zastávky komentovaného běhu vedly totiž méně tradičními místy.