RUNGO.cz
  • Zdraví
  • Trénink
  • Vybavení
  • Začátečníci
  • Inspirace
  • O nás
Inspirace

Maraton v Ostravě. Dnes i před 100 lety

od Karel Holub 9. 8. 2023
autor Karel Holub

Filmový maraton, taneční maraton, „táhlo se to jako maraton“.  Maraton – to slovo už dávno nepatří jen a pouze běžcům. Navždy však bude s během spojené. Byl to údajně řecký posel Feidippidés, který koncem léta roku 490 př. n. l. přiběhl do Athén, aby zvěstoval vítězství řeckých vojsk v bitvě u Marathonu nad Peršany. A pak padl mrtev k zemi.

Báje nebo skutečnost? To už dnes nezjistíme. S myšlenkou uspořádat běh zvaný Marathon přišel v roce 1894 francouzský jazykovědec a historik Michel Bréal. Podařilo se mu přesvědčit zakladatele novodobých olympijských her barona Pierra de Coubertina a také Řeky, které tyto hry v roce 1896 pořádali. Běh zvaný maraton měl být velkým finálem těchto her. A to se povedlo. V cíli čekalo na vítězného Spiridona Louise údajně až 100 000 diváků. Do olympijského maratonu odstartoval tehdy i Američan Arthur Blake z Boston athletic association. Zbytek amerických sportovců (většina ze stejného klubu) na něj marně čekal v cíli. No marně…  Nadšení, které viděli na stadionu si přivezli zpět do USA. A už následující rok se běžel dnes nejstarší maraton na světě – Boston Marathon. Na „stejné“ distanci se běželo také ve Francii, Rakousko-Uhersku, Norsku, Dánsku, Německu, Itálii a v roce 1899 ve Švédsku, které se tak stalo devátou zemí, kde se běžel maraton.

První maratony v České republice a na Slovensku

První maraton u nás se běžel na trase Praha (resp. Smíchov) – Dobříš dne 25. října 1908.  Ke startu závodu, který pořádala S. K. Slavia, se odvážilo postavit šest běžců. Mezi favority závodu patřil Arnošt Nejedlý, který nakonec i zvítězil. Dokonce dorazil do cíle dříve než časoměřič závodu. Následně se konaly ještě dva ročníky tohoto závodu (1909 a 1911) a pak následovala 104 let dlouhá pauza.

I neběžci možná již slyšeli o košickém maratonu (Medzinárodný maratón mieru), který se poprvé běžel díky Vojtěchu Bukovskému „až“ v roce 1924. Na rozdíl od mnohých jiných se však běhá dodnes. Právem tak nese titul nejstarší evropský maraton. 

Podstatně méně je v povědomí Slezský marathon, který se běžel u nás na ostravsku již o rok dříve. Dne 12. srpna 1923 odstartovalo v 16:36 hod. od Slezského divadla v Opavě celkem 17 borců na trasu dlouhou 31 kilometrů. Cíl byl v „daleké“ Ostravě. Nutno podotknout, že do roku 1924 byla délka maratonských běhů poměrně vágní – byl to prostě běh na „dlouhou“ vzdálenost. Z dnešního pohledu se však nejednalo o regulérní vzdálenost 42,195 km, a proto tento výkon nenajdeme v běžeckých tabulkách. Přesto se jedná o pozoruhodný výkon, který slouží za připomenutí. A o to se také bude snažit dne 12. srpna 2023 v rámci akce 100 – Pocta maratoncům.  Přesně po 100 letech, tedy v 16:36 hod. se vyběhne z Opavy do Ostravy. Na běžce bude, jako tehdy, čekat cca 32 km.

Registrace spuštěna! 10 týdnů do závodu na 10 kilometrů. RUNGO High5 běh brněnskou zoo

100 let od prvního maratonu si určitě připomenou běžci i na RBP Ostrava City Marathonu, který se poběží v neděli 10. září 2023. Bude to skvělá příležitost si při překonávání sama sebe vzpomenout na první běžecké odvážlivce. Organizátoři nachystali k výročí stylovou medaili s logem 100 let. Již tradičně na tento závod dorazí i běžci z více než 11 zemí. Čeští běžci se na maratonské trati v kategorii nad 35 let navíc utkají o titul veteránského mistra ČR. No veteránského… Tito borci svými časy dovedou zamotat nohy i výrazně mladším jedincům.

Svátek běžců a jubileum mohou oslavit i ti, kteří si na maratonskou vzdálenost netroufají. RBP Ostrava City Maraton nabídne oblíbený Liberty půlmaraton nebo desítku. Letos nebude chybět ani velmi populární štafeta 6 x 6 km, kde se mezi sebou utkají firmy/kamarádi či běžecké kluby. Pro nejmenší je nachystaná trať 4,2 km aneb Mini Marathon odstartuje s rádiem ČAS rovněž v neděli 10. září 2023. 

Letos je nachystána skvělá trať, která běžce provede tím nejzajímavějším, co může současná Ostrava nabídnout. Nezapomenutelný bude běh po nejmodernějším stadioně v ČR, kde běhal i slavný Usain Bolt nebo proběhnutí přes ostravské Hradčany – Dolní oblast Vítkovic. Myslí se však i na minulost. Poběží se přes místa, která byla stěžejní pro rozvoj běžeckých závodů v Ostravě.

9. 8. 2023 1 komentář
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
CyklistikaCyklocomputeryVybavení

Recenze: Cyklocomputer Garmin Edge 840 je zmenšená nadupaná verze prémiového modelu

od Karel Holub 6. 8. 2023
autor Karel Holub

Garmin Edge 840 je dalším zástupcem osvědčené řady cyklocomputerů, který přináší podstatná vylepšení a nové funkce. Řada Edge od značky Garmin nabízí hned několik modelů se zaměřením na různé potřeby jezdců a také jejich finanční možnosti. Model Edge 840 patří mezi dražší a nadupanější zástupce této linie, který leckterému cyklistovi poodhalí svět výkonnostního sportu a bude ho neustále ponoukat k lepším výkonům a překonávání sebe sama.

Zpracování Edge 840 je velmi solidní, jak jsme u značky Garmin z mnohých testů již zvyklí a oproti předchozímu modelu Edge 830 přináší možnost kompletního ovládání tlačítky, nebo dotykovým panelem. Tlačítek najdete na přístroji celkem sedm a s jejich pomocí můžete kompletně ovládat všechny funkce cyklocomputeru. Stejně tak můžete využít i dotekový displej, který reaguje přesně a rychle a neměl problémy ani při doteku rukou pokrytou potem nebo v dešti. Ovládání přes dotykový displej je intuitivní a dosti návykové, což jsem si velmi rychle uvědomil při přechodu na model Edge 540, který dotykový displej nemá. Samozřejmě je možné spoléhat jen na tlačítka, ale v opravdu velkém množství situací je jednoduché ťuknutí na obrazovku prostě rychlejší.

Garmin Edge 840 se dobíjí přes USB-C port a můžete vybírat z varianty se solárním dobíjením, nebo bez něj. Já jsem testoval jednotku bez solárního dobíjení, ale na výdrž baterie si tak jako tak nemůžu stěžovat. Samotné nabíjení přes USB-C port je rychlé a hlavně jsem mohl pohodlně využít stejný adaptér a kabel, který běžně používám pro nabíjení telefonu a notebooku.

Garmin Edge 840, foto: Karel Holub
Garmin Edge 840, foto: Karel Holub
Garmin Edge 840, foto: Karel Holub
Garmin Edge 840, foto: Karel Holub
Garmin Edge 840, foto: Karel Holub
Garmin Edge 840, foto: Karel Holub
Garmin Edge 840, foto: Karel Holub
Garmin Edge 840, foto: Karel Holub
Garmin Edge 840, foto: Karel Holub
Garmin Edge 840, foto: Karel Holub
Garmin Edge 840, foto: Karel Holub
Garmin Edge 840, foto: Karel Holub
Garmin Edge 840, foto: Karel Holub
Garmin Edge 840, foto: Karel Holub
Garmin Edge 840, foto: Karel Holub
Garmin Edge 840, foto: Karel Holub
Garmin Edge 840, foto: Karel Holub
Garmin Edge 840, foto: Karel Holub

Úhlopříčka displeje Garmin Edge 840 je 66 mm a poskytuje dostatek prostoru pro zobrazení potřebných údajů anebo navigace. Displej je barevný, s dobrým kontrastem a rozlišením 246 x 322 pixelů, takže i dostatečně jemný pro kvalitní zobrazení mapy nebo různých grafů a grafických prvků. Při testování jsem neměl s čitelností problémy ani na přímém slunci nebo v střídavých světelných podmínkách při jízdě lesem. Váha Edge 840 je necelých 85 g a pokud si vyberete variantu se solárním dobíjením, naroste o zanedbatelné 4 gramy. Když se naopak obejdete bez solárního dobíjení i dotekového displeje a sáhnete po modelu Edge 540, který je jinak rozměrově shodný s 840, váha o 5 g klesne, ale z vlastní zkušenosti dodám, že je to na úkor uživatelského komfortu.

Cyklocomputer Garmin Edge 840 je odolný podle normy IPX 7, takže v pohodě snáší stříkající vodu nebo déšť a když vám náhodou spadne do kaluže nebo mělkého potoka, nic se mu nestane (IPX7 je odolnost na ponoření do vody o hloubce 1 m na dobu 30 min.). Na plavání nebo dokonce potápění to samozřejmě není a k tomuto účelu má Garmin v nabídce úplně jiné přístroje.

Pro upevnění na kolo slouží klasický úchyt se čtvrtinovým otočením a v balení najdete několik adaptérů pro připevnění na řídítka. Pro tento způsob upevnění je možné najít nejen držáky přímo od Garminu, ale také od spousty výrobců třetích stran a já sám využívám předsazený držák Canyon pro aerodynamická řídítka. Na spodní straně je pak i výstup reproduktoru, který vás pípáním a krátkými jingly upozorňuje na různé události a nebezpečí. Hlasitost je opravdu dostatečná a ani v hustém provozu jsem pípnutí nikdy nepřeslechl. 

Uživatelské rozhraní

Uživatelské rozhraní se změnilo s sjednotilo s ostatními zástupci řady Edge, takže stejné najdete na top modelech Edge 1040, ale třeba i na pohodovém, cestovatelském modelu Edge Explore 2. Základem pro ovládání aktivit je výběr typu jízdy, kde v továrním nastavení najdeme tři základní režimy a to Silnice, Horská a Uvnitř. Samozřejmě si můžete nastavit i vlastní režimy a pro ně si přizpůsobit nastavení obrazovek a další parametry. Možnost vytvořit si více režimů využijete i v případě, kdy máte více silničních nebo horských kol s jinými senzory nebo řazením a kdy chcete pro každé kolo zobrazit trochu jiné údaje. Nebo si třeba vytvoříte režim „coffee ride“, kde vypnete všechna upozornění na segmenty a stoupání a dáte si prostě pohodovou nedělní vyjížďku na kávu a zákusek.

Registrace spuštěna! 10 týdnů do závodu na 10 kilometrů. RUNGO High5 běh brněnskou zoo

Na základní obrazovce najdete výběr doplňků, které poskytují rychlý přehled o vašem tréninku a kondici, ale také o počasí, nebo o plánovaném tréninku. Doplňky si samozřejmě můžete přidávat a konfigurovat a je možné také získat další z platformy Connect IQ, která je otevřená pro vývojáře nejen z Garminu. Přejetím prstem od horního okraje obrazovky vyvoláte menu, kde je možné kompletně nastavit parametry computeru a to včetně notifikací, upozornění, připojených senzorů a nebo rozvržení datových polí a jednotlivých obrazovek. Pohodlnější je ale nastavovat tyto parametry z připojené mobilní aplikace Garmin Connect. A výhodou může být i synchronizace nastavení z některých starších modelů Edge. Takže v případě že přecházíte na Edge 840 z předchozí řady, můžete si jednoduše přenést jak nastavení jednotlivých režimů, tak připojené senzory a nemusíte je znovu všechny párovat. 

Bezpečnostní funkce

Garmin Edge 840 samozřejmě nabízí i bezpečnostní funkce jako je detekce nehod, nebo LiveTracking, které vybraným kontaktům umožní v reálném čase sledovat, kde se zrovna pohybujete. Osobně využívám LiveTrack několik let jak na cyklocomputerech, tak na hodinkách Garmin a můžu s klidným svědomím říct, že tuhle funkci oceňuje zejména moje žena, která se o trochu méně bojí, jestli se z delších vyjížděk a běhů vracím v pořádku.

Konfigurace funkce LiveTrack je snadná a můžete si ji nastavit tak, že se sledování spustí automaticky při zahájení aktivity, nebo její spuštění nechat na manuální režim. Když se budete pohybovat po předem nahrané trase, budou lidé, kteří vás sledují zároveň vědět, kolik vám zbývá do cíle a kdy vás přibližně mohou čekat zpátky doma. Ideální plánovací pomůcka pro nedělní obědy, řekl bych.

Cyklocomputer Garmin Edge 840 dělá z každé jízdy tak trochu hru a zábavný trénink, ve kterém vám neustále servíruje nové podněty a výzvy. Samotné zahájení měření je po výběru režimu aktivity a stisknutí pravého spodního tlačítka. Měření nemůžete zahájit dotekem na displej, ale nebojte se, když zapomenete stisknout tlačítko a rozjedete se, začne Edge 840 za chvilku cvrlikat a upozorní vás, že možná chcete aktivitu měřit. Nastavení automatické pauza opravdu funguje, a pokud při spuštěném měření zastavíte třeba na křižovatce nebo u kiosku, Edge 840 po pár vteřinách pípne a stopky zastaví. Po rozjezdu se měření znovu aktivuje a nemusíte nic mačkat. 

Rozvržení datových polí na obrazovce měření jednotlivých typů aktivity si můžete nastavit podle libosti. Můžete také přidávat další obrazovky a údaje sledovat jak v číselné, tak v některých případech i grafické formě. Například graf srdečního tepu nebo měřeného výkonu vás dokáže docela jasně upozornit na to, že jste delší dobu v červených číslech, nebo že máte naopak trochu přidat, aby měl trénink ten správný efekt.

Jízda v kopci

Některé obrazovky se pak přepínají automaticky například při přiblížení ke stoupání, které detekuje funkci ClimbPro. Ta je naprosto skvělá nejen pro milovníky kopců, ale i pro ty, kteří prostě chtějí mít přehled o tom, jaký kopec mají před sebou a kolik toho ještě budou muset vyšlapat. Edge 840 má jasné parametry, jak poznat, že je to kopec a ne pouze nějaký brdek za humny. Kopec podle Garmin má aspoň 500 metrů délky a průměrné stoupání aspoň 3%. 

Funkce ClimbPro nově funguje i bez předem nahrané trasy. Garmin zkrátka výrazně obohatil mapové podklady a data uložená v kompatibilních zařízeních a jakmile se při spuštěné aktivitě začnete blížit ke kopci, Edge 840 se sám přepne na obrazovku ClimbPro. Ta je rozdělená na dvě grafické části, kde v horní je výřez mapy, abyste si mohli rychle prohlédnout, kterou cestou se vydáte na vrchol. V druhé grafické části je pak profil stoupání s barevně odlišeným sklonem. Vaši aktuální polohu pak vyznačuje černá šipka, která je zapíchnutá do kopce a posunuje se v závislosti na vaší rychlosti. Funkci můžete využít i pro vyhledání kopců v okolí a to se může hodit v neznámém kraji, nebo když si zkrátka chcete trochu zpestřit trénink.

Garmin Edge 840 upozorňuje nejen na začátky stoupání, ale také na segmenty z aplikace Strava – pokud je využíváte. Jakmile se přiblížíte k segmentu, cyklokomputer vás upozorní a přepne obrazovku do zobrazení průběhu. Tam můžete sledovat, jak si vedete v porovnání s předchozími pokusy nebo vašimi kontakty. Další údaje pak ukazují uplynulý čas, ujetou vzdálenost a také vzdálenost do konce segmentu a předpokládaný čas dokončení. Můžete se tak ještě snadněji vybičovat k překonávání svých rekordů a virtuálních žebříčků na populární platformě.

Přesnost měření

Přesnost měření a GPS záznamu je možné na Garmin Edge 840 konfigurovat podle potřeby. Nejvyšší přesnost záznamu využívá multi-band režim GPS s duální frekvencí, což by mělo zaručit opravdu přesný záznam jízdy i v místech s omezeným výhledem na oblohu, ale také jde o režim s nejvyšším nárokem na baterii. Pokud budete jezdit hlavně na silničním kole po víceméně otevřených silnicích, bohatě si vystačíte s režimem Vyvážený, který optimalizuje spotřebu energie při zachování dostatečné přesnosti měření.

Pro horské kolo a gravel, kdy budete jezdit pod korunami stromů, nebo pro ježdění v husté zástavbě je vhodnější maximální přesnost měření. V průběhu testování jsem nikdy neměl problémy s kvalitou záznamu nebo přesností navigace, ale například ukazatel okamžité rychlosti občas zaváhal, když jsem zajel pod husté stromy nebo blízko vyšší skalní stěny. 

Výdrž baterie a paměť

Garmin uvádí, že baterie Edge 840 vydrží až 26 hodin měření. Tato hodnota samozřejmě hodně závisí na nastavení samotného cyklocomputeru, připojených senzorech, ale třeba i na teplotě okolí. Při testování jsem nechal jednotku v nastavení s nejvyšší přesností měření, připojil jsem hrudní pás pro měření tepu a elektronické řazení přes Bluetooth modul a výdrž baterie se pohybovala nad hodnotou, kterou výrobce uvádí. Edge 840 se dostane za hranici 30 hodin měření a to je hodně slušná výdrž. 

Garmin Edge 840 vás díky mapové navigaci umí provést po nových cestách a trailech. Pro mapové podklady má vyhrazeno až 32 GB vnitřní paměti a mělo by tak být možné uložit mapu pro celou Evropu a Severní Ameriku pro případ, že často cestujete. Verze Edge 540 se musí spokojit jen s 16 GB paměti, do které je stále možné uložit mapu Evropy, ale pokud se vydáte za velkou louži, budete ji muset smazat a nahradit mapou Severní Ameriky. Pro nahrávání map je stále potřeba připojit Edge 840 k počítači kabelem a Garmin zatím nenabízí možnost stahovat mapy přes Wi-Fi. Navíc Garmin umožňuje stahovat pouze celé velké mapy a ne jednotlivé regiony, takže update spolkne pěknou porci dat (pro Evropu cca 20 GB) a chvíli to trvá.

Mapové podklady dovolují nejen nahrát si trasu sestavenou v externí aplikaci, ale také přímo zadat cíl cesty a Edge 840 navrhne ideální trasu. Abyste nemuseli psát cílovou adresu vyťukáváním na displeji, můžete použít připojenou mobilní aplikaci Garmin Connect, kde je zadávání textu přece jenom pohodlnější. Častěji než zadávání konkrétní cílové adresy ale nejspíš využijete vyhledávání zájmových bodů v okolí. Edge 840 má zájmové body setříděné do kategorií, které mohou být pro cyklisty zajímavé a užitečně a snadno tak na vyjížďce můžete najít nejbližší občerstvení, zdravotní pomoc, nebo třeba cykloservis. Trasu můžete vytvořit i tak, že najdete cíl přímo posouváním v mapě a klepnutím na místo, kam chcete dojet. Nejčastěji ale nejspíš budete využívat plánování trasy v externí aplikaci jako je například Garmin Connect, Strava, Mapy.cz nebo třeba Komoot. 

Po nahrání trasy z externí aplikace si můžete prohlédnout její parametry včetně celkové délky, stoupání a odhadovaného času pro dokončení. Ve funkci ClimbPro je pak možné prohlédnout si jednotlivá stoupání a předem se tak připravit na to, co vás cestou čeká. Po zahájení aktivity vás bude navigace s předstihem upozorňovat na každou odbočku, a to bez ohledu na to, na které datové obrazovce se zrovna nacházíte. Tahle upozornění na odbočky jsou velmi užitečná a fungují i v případě, kdy nemáte zadanou žádnou trasu. V momentě, kdy se blížíte ke křižovatce nebo ostré zatáčce, Edge 840 pípne a ve spodní části obrazovky zobrazí varování. Podobně vás upozorní také na to, že se budete připojovat na silnici s hustým provozem aut. 

Když z nějakého důvodu opustíte zadanou trasu, nabídne vám Edge 840 možnost vyhledání nové trasy tak, abyste se dostali do původně zadaného cíle, nebo případně pozastavit navigaci a později ji znovu spustit. Vyhledání nové trasy se hodí ve chvíli, kdy z původní trasy sjedete třeba kvůli horšímu stavu vozovky nebo příliš hustému provozu. Přeplánování trasy probíhá rychle a během testování jsem nikdy nemusel čekat, až mi Garmin najde novou cestu. Pozastavení navigace jsem použil hlavně ve chvíli, kdy mě ukazatele zlákaly k odbočce na zmrzlinu nebo vyhlídkové místo. 

Garmin Edge 840 a cyklistický trénink

Garmin Edge 840 slouží nejen k záznamu a navigaci na vašich vyjížďkách, ale je to také velmi užitečný tréninkový nástroj, který vám může pomoct se zvyšováním výkonnosti a dosažením cyklistických cílů. Přehled o své aktuální výkonnosti a tréninkové zátěži můžete snadno získat ze statistických funkcí Edge 840, jako jsou například Krátkodobá zátěž, Stav tréninku, Tréninkový efekt nebo Doba regenerace. Všechny tyhle metriky vám mohou pomoct udržet se v optimální zátěži pro zajištění fyziologické adaptace na trénink a zároveň zabránit možnému přetrénování nebo dokonce zranění z únavy. Předpokladem pro správné fungování většiny metrik je připojení externího měřiče srdečního tepu, ať už jde o hrudní pás, nebo přenos tepu z optického senzoru kompatibilních hodinek.

Edge 840 umí trénink a jeho efekt nejen zpětně vyhodnotit, ale také vám může plánovat optimální tréninky pro zlepšení vašich výkonnostních parametrů a nebo dosažení specifických cyklistických cílů. Snadno si tak můžete sestavit tréninkový plán a cyklocomputer vám pak může každý den nabídnout specificky zaměřený trénink. Já jsem si nechal sestavit plán na 100kilometrový závod na silnici s tím, že můžu trénovat po dobu 18 týdnů a to 5 dní v týdnu. Garmin mi nastavil rozumně rozvržený plán s dostatečným počtem kvalitních tréninků, ale také s dobře vyváženým poměrem kvality a regenerace. Na kole nemám měřák výkonu, a tak je pro stanovení tréninkové zátěže potřeba opět využít měření srdečního tepu. Pro některé tréninky je pak potřeba dobře promyslet trasu, protože například jezdit intervalové tréninky v hodně členitém terénu nemusí být úplně optimální.

Celkově mě Edge 840 nadchnul. Jde v podstatě o funkčně srovnatelné zařízení jako je top model celé řady Edge 1040, jen v menším těle a s menší baterkou. Na druhou stranu má Edge 840 kompletní sadu tlačítek, takže nemusíte spoléhat jen na dotykový displej a jeho menší velikost může být pro někoho spíš výhodou. Přesnost záznamu je skvělá a výdrž baterie víc než dostatečná pro většinu aktivit a situací, ve kterých běžný cyklista tenhle cyklocomputer použije. Edge 840 vám nabídne širokou paletu funkcí, ať už jezdíte na silnici, gravelu, horském kole nebo dokonce na elektrokole. Funkce ClimbPro vás provede po všech kopcích v širokém okolí bez nutnosti plánovat předem trasu a navigace vám zase ukáže nové cesty, cestičky a traily, o kterých možná ani netušíte, že je ve svém okolí máte. Za cenu 11 990,- Kčmůžete pořídit verzi bez solárního dobíjení a za 14 490,- Kč pak verzi Solar. Osobně bych se klidně spokojil se základní verzí, ale pokud jsou vaší disciplínou třeba bikepacking, nebo ultra dlouhé trasy, může se prodloužená výdrž baterie hodit. Pokud naopak chcete trochu ušetřit, podívejte se na model Edge 540, který začíná na 9 590,- Kč a kromě dotykového displeje a menší interní paměti nabídne všechno, co najdete u Edge 840. 

Garmin Edge 840

  • úhlopříčka displeje: 66mm
  • dotykový displej
  • váha: 84,8g
  • multi-band GPS
  • výdrž baterie: až 26 hodin

Pozitiva

  • dotykové ovládání i kompletní sada tlačítek
  • rozsáhlé tréninkové funkce
  • přesná a detailní navigace
  • ClimbPro bez nutnosti nahrávat trasu předem

Negativa

  • update mapových podkladů jen přes kabel
6. 8. 2023 1 komentář
2 FacebookThreadsBlueskyEmail
InspiraceRozhovory

Bosoběžec v kiltu Tomáš Záhalka: Bez bot se mi zlepšily problémy s klouby, imunita i termoregulace

od Adéla Ptašková 30. 7. 2023
autor Adéla Ptašková

Tomáš Zahálka (*1978) patří mezi snadno zapamatovatelné běžce. Nejčastěji ho můžete spatřit bez bot a v sukni. Bez bot chodí a běhá proto, že je mu to příjemnější, kilty zase vyrábí jeho sestra Marta. Sečteno podtrženo –⁠ Tomáš je běžec, kterého si zkrátka všimnete. 

Tomášova běžecká cesta začala v roce 2013, kdy jej kamarád vyhecoval, ať si zaběhne slavné Běchovice. Do té doby chodil Tomáš jen po pěších výletech, při kterých přišel na to, že bez bot se mu jde lépe –⁠ nic jej netlačí, nebolí ho kotník a kyčle a i imunita se mu zlepšila. Tomáš se i svůj první závod rozhodl běžet tak, jak mu to připadalo přirozené, tedy naboso. Zvládl to tehdy pod hodinu a tak začala Tomášova běžecká cesta životem.

Za rok se na Běchovicích zlepšil o 12 minut, když desítku zaběhl pod 45 minut. Za tyto dva počáteční roky naběhal poctivých 3400 km a následně se stal oficiálním běžcem Kilpi racing teamu. 

Tomáš se pohybuje bez bot, i když zrovna neběhá. V práci jsou již na něj zvyklí a boty nazouvá jen, pokud to zrovna vyžaduje bezpečnost práce. Bez bot se dá podle Tomáše běhat prakticky po jakémkoliv povrchu, ale někdy jen pomalu a opatrně. Nejlépe to jde na trávě, lesních cestách nebo asfaltu, naopak nejvíce bolí menší či větší štěrk. „Na silnici, například na maratonu v Praze, je to jednodušší a rychlejší, osobák z roku 2017 mám 3:41:12. V terénu mám zas lepší pocit, ze zdolaných povrchů.”

Jsou však situace, kdy i Tomáš boty nazuje. Když měl například v roce 2019 běžet Beskydskou sedmičku, což je horský ultramaraton, boty si vzal, neboť věděl, že naboso nemá šanci zvládnout trasu v časovém limitu. Když už se Tomáš obuje, je to většinou do barefootových bot značky Leguano, pro které pracuje jako ajťák, a které ho tak trochu sponzorují. 

Tomáše bosochůze zbavila dlouhodobých problémů s klouby, zlepšila jeho termoregulaci a imunitu a posílila svaly, o kterých ani netušil, že má. Kdo by se chtěl inspirovat a zbavit se bot, měl by na to jít pomalu. Chodit se dá většinou rovnou, ale s během to chce trpělivost. Tomáš sice uběhl hned na prvním závodě desítku, ale nezapomínejte, že byl zvyklý z bosé turistiky. 

A Tomášův tip, jak se po celém dni bez bot zbavit špíny na nohách? „Většinou stačí lavor s vodou a mýdlo. Doma do toho musím povinně.“

Foto: Tomáš Záhalka
Foto: Tomáš Záhalka
Foto: Tomáš Záhalka
Foto: Tomáš Záhalka
Foto: Tomáš Záhalka

Kromě bosých nohou Tomáš na první pohled zaujme také svým oblečením. Nosí totiž kilt, tradiční skotskou sukni. Tomášova sestra kilty dokonce vyrábí a Kilt Zahálka je už zavedená značka. „Kilty šijeme doma, včetně sportovních modelů,” dodává Tomáš s tím, že sukně jdou na odbyt hlavně přes léto a kupují si je převážně muži. Na otázku, co se skrývá pod sukní, Tomáš odpovídá zvesela: „Většinou chodím, jak se říká, na Skota.”

Registrace spuštěna! 10 týdnů do závodu na 10 kilometrů. RUNGO High5 běh brněnskou zoo

Tomáš teď sice běhání v porovnání s minulými lety lehce omezil, ale aktivní je stále. Má nějaké sportovní sny? „Teď jsem si jeden splnil, byl jsem na Běholodi. Jezdí se mezi ostrovy v Chorvatsku a běhá se. Za týden se mi povedlo 186 terénních kilometrů, byla tam fajn parta, spousta jídla a počasí vyšlo na jedničku. Ještě si chci projít severní stezku Českem.“

Ve zkratce:

  • Oblíbený závod v ČR\SK: MUM (Moravský ultramaraton neboli sedm maratonů v řadě).
  • Běžecký vzor: Běhám živelně, konkrétní vzor nemám.
  • Největší úspěch: Tenkrát první zdolání celého MUMu.
  • Nejoblíbenější jídlo před závodem: jakékoliv.
  • Nejoblíbenější jídlo po závodu: hamburger, řízek, kachna…
  • Nejlepší regenerace: zahálka, gaučing.
  • Nejméně oblíbený trénink: intervaly (nejvíce oblíbený trénink jsou závody).
30. 7. 2023 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
Nezařazené

Recenze: Spousta kladů a dva zápory. Puma ForeverRun NITRO prověřil na 150 kilometrech Dan Orálek

od Dan Orálek 26. 7. 2023
autor Dan Orálek

Rychlý odraz a přilnavost. To jsou jen některé benefity, které si při testování ultramaratonec Dan Orálek pochvaloval. Zatímco klady nešetřil, zápory našel pouze dva. Přečtěte si test běžeckých tréninkových boty na silnici.

Jako všechny dnešní moderní boty i ForeverRun NITRO pochopitelně obsahuje ty nejmodernější technologie a mezi ně patří například pěna NITRO Foam, která je dle popisu výrobce nejlehčí a nejvíce pružná.  Další je na podrážce PumaGrip, která samozřejmě drží jak pravá víra a RunGuide, což je rám, který zlepšuje stabilitu a dělá pronační podporu. Z dalších parametrů je nutné zmínit drop 10 mm a svršek je z prodyšné, velmi odolné síťoviny vylepšené technologií PWRTape.

A teď jak je to doopravdy. Už na první pohled je jasné, že množství gumy v podrážce zajišťuje pohodlí a překvapivě i velmi svižný odraz. Navíc reklama „nekecá“ a kombinace lehké pěny dává relativně nízkou váhu 320 g při velikosti 46, což není špatné. Navíc, na tréninkovou botu je to až překvapivě rychlý model.

Puma ForeverRun NITRO. Foto: Dan Orálek
Puma ForeverRun NITRO. Foto: Dan Orálek
Puma ForeverRun NITRO. Foto: Dan Orálek
Puma ForeverRun NITRO. Foto: Dan Orálek

Deklarovaná podpora pronace mi nijak nevadí ani mě neomezuje. Podrážka má skvělou přilnavost a drží fakt dobře i na mokrém povrchu, ať už je to asfalt, dlažba nebo kostky. Do mokrého terénu je neberte, protože vzorek tam sice je, ale určitě na bahno nestačí. Ovšem do lehkého terénu v létě je klidně vezmu proběhnout.

Svršek je pohodlný a zdá se, že i odolný, protože po 150 kilometrech není žádné opotřebení vidět. Špička by mohla být o trochu širší, ale většině běžců se pohodlně vejde. Jazyk není všitý, ale pouze uchycený úzkým pruhem, který by šlo snadno odstřihnout, pokud byste se nevešli, ale i já s vysokým nártem jsem se dobře do boty vešel. Stélka má v přední části zvýšení, které asi simuluje podporu příčné klenby, tzv. srdíčko. Pokud by to náhodou někomu vadilo, tak lze použít libovolné jiné vyhovující vložky. Pata dobře sedí a je na ní poutko, které usnadňuje nazouvání boty. Tkaničky drží i bez dvojitého uzlu. 

V botách ForeverRun NITRO jsem naběhal přes 150 km v tréninku obecné vytrvalosti, ale také v tempových úsecích, kdy mi rozhodně nepřišlo, že běžím v nějakých papučích. Z hlediska povrchu jsem zkusil odraz na všech možných pevných podkladech v okolí, a to i v dešti, což v letošním deštivém jaru nebylo nic těžkého. Přilnavost i odraz byly skvělé. Pohodlí více než dostatečné. Jedinou drobnou výtkou byla poněkud vyšší hlučnost při dopadu, což se ale vůbec nedá srovnat s některými karbonovými modely.

Hodnocení

Moje hodnocení je, že jde o skvělou tréninkovou botu, která vám bude vyhovovat na většinu tréninků. Díky rychlému odrazu a přilnavosti se nemusíte bát i rychlejších tréninků. Přestože má větší podporu stability, tak v ní mohou běhat i běžci s neutrálním došlapem. Jediná negativa, které jsem našel, jsou trochu vyšší hlučnost a cena, která je 4599 Kč. Tady ovšem platí standardně dvě věci: za kvalitu se platí a cena bot půjde časem dolů.

Základní parametry

  • Určení: Tréninková bota, silnice
  • Klíčové technologie: NITRO Elite Foam, PumaGrip, RunGuide, PwrTape
  • Drop: 10 mm
  • Váha: 320 g (velikost 46), 
  • Došlap: podpora stability (pronace)

Pozitiva

  • Pohodlná bota
  • Široké využití v tréninku
  • Skvělá přilnavost

Negativa

  • Hlučné při dopadu
  • Vyšší cena
26. 7. 2023 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
BěháníSporttesteryVybavení

Recenze: Zapni a zapomeň. Instinct 2X, další Garmin hodinky se svítilnou

od Karel Holub 20. 7. 2023
autor Karel Holub

Společnost Garmin v nové modelu sportovních hodinek Instinct 2X kombinuje vysokou odolnost, outdoorové a sportovní funkce do celku, který funguje překvapivě dobře. Tyto hodinky nejsou jen evolucí, ale také působivým vylepšením předchůdců z rodiny Instinct. Díky přidaným funkcím, jako je svítilna, zvětšené rozměry, vylepšené GPS a tréninkové funkce, se jedná o velmi zajímavou volbu pro všechny outdoorové a fitness nadšence.

Co je nového u Garmin Instinct 2X?

Model Instinct 2X je navržen tak, aby rozšířil možnosti řady Instinct 2, která je nyní k dispozici v malé, střední a velké edici. Instinct 2X, který je k mání pouze v jedné velikosti, se stává druhou řadou po Fénix 7X, která obsahuje svítilnu, jež má několik režimů, včetně stroboskopu a režimu červeného světla. Použití nového čipu s využitím vícepásmového/dvoufrekvenčního GNSS/GPS je naprosto zásadní pro ty, kteří hledají vyšší přesnost záznamu a navigace. Oproti ostatním modelům z rodiny Instinct se může pochlubit mimo jiné funkcí Training Readiness, která pomáhá sportovcům lépe určit, kdy jsou připraveni trénovat a kdy je lepší zařadit regeneraci.

Oproti verzi Instinct 2 mají Instinct 2X přepracované některé funkce a také některé součástky ukryté v těle hodinek:

  • Zvětšení velikosti hodinek na 50mm pouzdro (oproti 45mm u Instinct 2).
  • Zvětšení velikosti displeje z 0,9″ na 1,1″.
  • O 50 % více solárních panelů ve srovnání s hodinkami Instinct 2 Solar.
  • Výrazně lepší výdrž baterie.
  • Vícepásmové/duální frekvence GPS/GNSS.
  • Svítilna s bílým a červeným (zeleným u verze Tactical) světlem a možností stroboskopu.
  • Přidána sada ukazatelů připravenosti k výcviku.
  • Přidána metrika sledování solárních luxhodin.
  • Přidáno ranní hlášení.
  • Cena Instinct 2X je 10 990,- Kč, edice Instinct 2X Tactical 11 990,- Kč.

Jak jsem testoval

Hodinky Instinct 2X jsem při testech používal jako primární při denním nošení a hlavně při různých aktivitách, včetně plavání, jízdy na kole, běhu, chůzi, běhu v horách a silovém tréninku. Po několika týdnech testování mi konečně došlo, proč mají v názvu slovo Instinct. Prostě na ně můžete úplně zapomenout a ony tu budou přesně v ten moment, kdy je budete potřebovat. Stačí zapnout měření aktivity a po pár hodinách měření zastavit, záznam uložit a Instinct 2X se postarají o zbytek. 

Tlačítka, řemínek a stavba hodinek

Design Garmin Instinct 2X rozhodně budí emoce. Jsou to masivní velké hodinky, které hned na první pohled člověka přesvědčí, že by snad přežily i pád letadla. Kvůli svému monochromatickému displeji, který je navíc rozdělený na hlavní část a kulatý sekundární displej, mohou Instinct 2X působit poněkud retro dojmem. Nenechte se ale zmást, tyhle hodinky se mohou směle poměřovat s top modely z řad Fénix, Epix, nebo Forerunner. Instinct 2X se vyrábí jen v jedné velikosti a pro dámy s útlým zápěstím to nejspíš nebude úplně jasná volba, ale hodinky sedí na ruce velmi dobře a to i na mém relativně tenkém zápěstí. Při testování jsem neměl problém s tím, že by hodinky na ruce poskakovaly nebo klouzaly.

Instinct 2X je věrný ovládání, na které jsme u top modelů Garmin dobře zvyklí, se třemi tlačítky na levé straně a dvěma na pravé straně. Na zadní straně hodinek se nachází optický snímač srdečního tepu, který poskytuje nejen údaje o tepu, ale také o dechové frekvenci, PulseOx, úrovni stresu a další. Řemínky jsou odnímatelné, bezpečné a vzhledem k velikosti hodinek až překvapivě pohodlné. Šířka řemínku je 26 mm a můžete ho vyměnit za jiné materiály a barvy. Váha hodinek je 67 g a to je srovnatelné například s modelem Fenix 7X Pro.

Hodinky jsou vyrobeny tak, aby byly robustní a odolné, v souladu s filozofií designu řady Instinct. Design je možná až moc členitý a na rámečku kolem displeje se mohou chytat nečistoty stejně jako v některých záhybech a prolisech těla hodinek. Sklíčko, které kryje displej je samozřejmě odolné, ale v průběhu testování se mi zdálo, že víc než ochotně chytá šmouhy. Možná je to tím, že je chráněné zvýšeným rámečkem a nedochází tak k jeho přirozenému čištění rukávem. Tyhle hodinky zkrátka nejsou žádné leštěnky k obleku, ale nástroj pro outdoorové nadšence, kteří na nějakou tu šmouhu nehledí.

Sporttester Garmin Instinct 2X. Foto: Karel Holub
Sporttester Garmin Instinct 2X. Foto: Karel Holub
Sporttester Garmin Instinct 2X. Foto: Karel Holub
Sporttester Garmin Instinct 2X. Foto: Karel Holub
Sporttester Garmin Instinct 2X. Foto: Karel Holub
Sporttester Garmin Instinct 2X. Foto: Karel Holub
Sporttester Garmin Instinct 2X. Foto: Karel Holub
Sporttester Garmin Instinct 2X. Foto: Karel Holub
Sporttester Garmin Instinct 2X. Foto: Karel Holub
Sporttester Garmin Instinct 2X. Foto: Karel Holub
Sporttester Garmin Instinct 2X. Foto: Karel Holub
Sporttester Garmin Instinct 2X. Foto: Karel Holub
Sporttester Garmin Instinct 2X. Foto: Karel Holub
Sporttester Garmin Instinct 2X. Foto: Karel Holub
Sporttester Garmin Instinct 2X. Foto: Karel Holub

Displej Instinct 2X je monochromatický, postavený na osvědčené technologii MIP a nemá dotykové ovládání. Rozlišení displeje je 176 x 176 px a je dostatečně jemné na to, aby hodinky mohly zobrazit nejen číselné údaje, ale i grafické prvky, jako jsou různé ikonky, ale také grafy nebo grafické ukazatele tepu a výkonu. Barevné schéma displeje se mění automaticky podle úrovně okolního osvětlení a hodinky tak přecházejí z černého textu na světlém pozadí do inverzního režimu s tmavým pozadím a světlým textem tak, aby vždy zajistily optimální kontrast a čitelnost. Z pohledu čitelnosti opravdu nemám displeji Instinct 2X co vytknout, a to ani na přímém slunci. 

Ciferník a údaje, které zobrazuje si můžete nastavit podle vlastních potřeb a preferencí. Samotné nastavení je možné jak přímo na hodinkách, tak i v připojené aplikaci Garmin Connect. Instinct 2X také podporují nahrání dalších ciferníků a datových polí z platformy Garmin Connect IQ. Nabídka možná není tak rozsáhlá jako u některých jiných modelových řad, ale i pro Instinct 2X najdete na tržišti zajímavé ciferníky.

Výrazným prvkem ciferníku Instinct 2X jsou samozřejmě solární panely, které zkrátka nejde přehlédnout. Jejich povrch má výrazně vyšší schopnost odrážet okolní světlo a při určitých podmínkách mohou tyto plochy působit až rušivě proti zbytku displeje. Zároveň jsou ale zásadní pro extrémní výdrž Instinct 2X, která jsou díky solárnímu dobíjení (skoro) nekonečná.

Svítilna je součástí hned několika modelů hodinek Garmin a na Instinct 2X ji najdete v horní části pouzdra. Spuštění svítilny je možné delším podržením levého horního tlačítka a intenzitu svícení je možné regulovat. Podobně je možné nastavit i režim svícení, nebo spíš blikání svítilny. Stroboskopické režimy mohou být užitečné v situacích, kdy hodinky použijete jako bezpečnostní prvek nebo jako upozornění pro přivolání pomoci. Samotná svítilna je pak překvapivě užitečná nejen ve chvíli, kdy si potřebujete posvítit na zámek dveří při pozdním návratu domů, ale třeba i při noční cestě přes les. Samozřejmě se nejedná o plnohodnotnou náhradu čelovky a noční etapu trailových běhů s touhle bludičkou asi nepoběžíte, ale pro překonání kratších, neosvětlených úseků může stačit. Jasné využití je pak v tmavých místnostech nebo menších jeskyních, kde svítilna na Instinct 2X poslouží více než dostatečně.

Přesné a spolehlivé měření

Garmin Instinct 2X dostal nový GPS čip, který umí přijímat signál ze všech běžně využívaných satelitních systémů, a to dokonce v duálním režimu, kdy je pro zlepšení kvality signálu hodinky využívají dvě frekvence GPS signálu. Přesnost měření a kvalita záznamu je opravdu velmi vysoká, a to i v tak náročné disciplíně, jako je plavání v otevřené vodě. Kvalitu měření jsem testoval jak při běhu v horách a členitém lesním terénu tak na silničním i horském kole a také při plavání v bazénu a na otevřené vodě a ani v jednom případě jsem nenašel odchylky nebo výpadky měření a záznamu. Režimy GPS je možné měnit a optimalizovat tak spotřebu energie na úkor kvality záznamu. Já jsem při testování používal nejvyšší kvalitu záznamu a ta byla dokonale srovnatelná s ostatními top modely hodinek Garmin (Fenix 7, Forerunner 965) a cyklocomputery (Edge 840). 

Na vysoké úrovni je i měření srdečního tepu a dalších parametrů, které zajišťuje optické čidlo na spodní straně hodinek. Sledování srdečního tepu běží v kontinuálním režimu 24/7 a hodinky tak poskytují detailní informace nejen o úrovni zátěže, ale také vyhodnocují stres, frekvenci dýchání a variabilitu srdečního tepu. Přesnost měření srdečního tepu při aktivitách je dostatečná, ale stejně raději připojuji hrudní pás Garmin HRM Pro, který kvalitu a hlavně spolehlivost měření posouvá o úroveň dál. Navíc přidává údaje o dynamice běhu, které Instinct 2X zatím neumí měřit rovnou ze zápěstí.

Pokročilé metriky a denní report

Instinct 2X nejsou jen robustní hodinky pro drsné zálesáky, ale také sofistikovaný tréninkový nástroj s širokou paletou pokročilých metrik, které mohou uživateli pomoct s tréninkem a regenerací. Užitečným ukazatelem, který združuje hned několik dalších metrik je Připravenost k tréninku, která na stupnici 0 až 100 ukazuje, nakolik je vaše tělo připravené akceptovat další nálož tréninkové zátěže. Připravenost k tréninku se vypočítává z kvality spánku, doby regenerace, stavu VST (variabilita srdečního tepu) a krátkodobé zátěže. Kombinace těchto hodnot má skutečně dobrou vypovídací hodnotu a při pravidelném, strukturovaném tréninku může uživateli napovídat, jaký typ tréninku by měl zařadit a nebo jestli bude lepší jeden nebo více dní odpočívat.

Ranní report je jednou z funkcí, na kterou jsem si za poslední rok u hodinek Garmin opravdu zvyknul a jsem moc rád, že ji můžeme najít i u modelu Instinct 2X. Každé ráno dostane uživatel přehled o kvalitě spánku, variabilitě srdečního tepu předešlé noci, tréninkové připravenosti, počasí a událostech z kalendáře. Na první pohled se to může zdát jako banální funkce, ale věřte mi, že se z toho velmi rychle stane rituál a jde přesně o ten typ funkce, který nejvíc doceníte ve chvíli, kdy se bez ní musíte nějakou dobu obejít.

Navigace Instinct 2X

Hodinky umí uživatele navigovat po předem nahrané trase. Nemají sice mapové podklady, které můžeme najít u některých dalších modelů, ale drobečkovou navigaci, která bývá dostatečná a užitečná hlavně při disciplínách, jako je turistika nebo běh v horách a volné krajině. Nahrání trasy ve formátu gpx je snadné a stačí hodinky připojit k počítači nebo synchronizovat s mobilní aplikací Garmin Connect. Společně s trasou se přenese i výškový profil trasy a můžete si tak prohlédnout, jaká stoupání vás na trase čekají. Využít můžete i nástroj PacePro pro nastavení běžeckého tempa a strategie závodu. Instinct 2X zatím nemá další užitečný nástroj ClimbPro, který umí zobrazit parametry jednotlivých stoupání na trase a sledovat průběh výstupu. 

Navigace funguje spolehlivě a včas vás upozorní na odbočku, nebo na to, že jste se vydali špatným směrem. Funkce má ale jedno nepříjemné omezení a to je počet takzvaných navigačních bodů. Když nahrajete delší trasu, obvykle na tento limit narazíte a pod delší trasou se může skrývat už celkem standardní horský běh s délkou 35 km. Trasa se sice nahraje, ale při spuštění se objeví chybová hláška s upozorněním na překročení počtu navigačních bodů. Hodinky pak sice po trase navigují, ale po nějaké době najednou skončí upozornění na odbočky a vám nezbude než sledovat pohyb šipky na čáře, nebo na rozcestích zpomalit a odhadovat, kam čára ukazuje. Limit počtu navigačních bodů najdeme u všech hodinek Garmin, ale u většiny modelů je omezení na 200 navigačních bodů a to bývá dostatečné i pro trasy nad 100 km. Bohužel Instinct 2X má omezení na 50 navigačních bodů a na tenhle limit narazíte už u tras mezi 30 a 40 km.

Pro navigování a orientaci v terénu je možné využít i vestavěný kompas nebo funkci návratu na začátek. Instinct 2X umí také navigovat na zadané souřadnice vzdušnou čarou po nejkratší spojnici. Výběr průchodu terénem je pak samozřejmě na vás, hodinky netuší, jestli jdete po cestě nebo se prodíráte hustým podrostem.

Perpetuum mobile? Skoro

Jednou z hlavních předností Garmin Instinct 2X je mimořádná výdrž baterie. Ta je samozřejmě posílená solárním dobíjením a dosahuje opravdu výjimečných hodnot. Stále si pamatuju doby, kdy bylo nutné chytré hodinky nabíjet denně. Fanoušci některých značek to dělají dodnes, ale většina sportovních modelů se dnes spokojí s připojením dobíječky každých 10 – 14 dní. Instinct 2X jde ale o pořádný kus dál. V režimu chytrých hodinek nabídnou až 40 dní bez solárního dobíjení nebo připojení ke kabelu. Když na hodinky necháte svítit sluníčko, může se tahle doba protáhnout až na nekonečno. Zkrátka solární panely dokážou hodinky dobíjet rychleji, než se samy vybíjí. Výrobce uvádí, ža aby solární dobíjení stačilo doplnit kapacitu baterie, měli byste strávit aspoň tři hodiny denně na slunečním světle s průměrnou intenzitou 50 000 luxů, což je celkem běžná úroveň osvětlení i během podmračeného dne.

Při spuštěném záznamu aktivity s nejvyšší přesností měření je výdrž baterie 27 hodin bez solárního dobíjení a až 36 hodin s využitím sluneční energie. Instinct 2X lze i přepnout do úsporných režimů záznamu a pak vydrží 150 hodin. Jak už jsme si ale řekli, pokud na ně svítí slunce alespoň zmíněné tři hodiny denně, mají výdrž neomezenou.

Musím říct, že Instinct 2X ze mě udělaly lovce slunečních paprsků. Ukazatel kolik sluneční energie se vám podařilo během dne pochytat je návykovější, než chytání pokemonů. A výdrž hodinek je skutečně mimořádná. Hodinky jsem bral na dlouhé běhy v horách a vlastně mě ani nenapadlo, že by mi mohla dojít baterie.  

Komu Instinct 2X doporučit?

Hodinky Garmin Instinct 2X jsou skvělým přírůstkem do řady Instinct. Díky svým větším rozměrům, svítilně, vylepšené GPS a funkci Training Readiness je mimo jiné zajímavou volbou pro ty, kteří hledají přesnost a řadu praktických funkcí v odolném balení. Ať už jste sportovec, outdoorový nadšenec, nebo někdo, kdo prostě jen má rád hodinky s bohatou výbavou, hodinky Instinct 2X mohou být volba. Jeho robustní konstrukce zaručuje, že obstojí ve zkoušce času, a díky rozšířeným funkcím GPS se na něj můžete spolehnout i v těch nejnáročnějších podmínkách. 

Za cenu 10 990,- korun jsou hodinky rozhodně konkurenceschopné a nabízí dobrý poměr ceny a výkonu. Já sám jsem si na Instinct 2X velmi rychle navyknul a oblíbil si fakt, že je stačí na začátku aktivity zapnout a pak na ně můžu na několik hodin klidně zapomenout. Fungujeme spolu na bázi instinktů a mě to hodně baví.

Garmin Instinct 2X

  • velikost: 50mm pouzdro
  • velikost displeje: 1.1″
  • solární panely: Zvýšený o 50 % oproti Instinct 2 Solar
  • GPS: Vícepásmové / dvojfrekvenční GPS/GNSS
  • svítilna: Bílé a červené světlo a možnost stroboskopu
  • další funkce: Sada metrik tréninkové připravenosti, metrika sledování hodin slunečního svitu v luxech, ranní hlášení, profil aktivity při překážkových závodech, profily aktivity při boxu a MMA.
  • cena: 10 990,- Kč(edice Tactical Instinct 2X je k dispozici za 11 990,- Kč)

Klady

  • robustní provedení a kvalita zpracování
  • vylepšené funkce GPS
  • vestavěná svítilna s několika režimy
  • funkce připravenosti k tréninku
  • solární nabíjení a extrémní výdrž baterie

Zápory

  • nemá dotykový displej
  • omezení počtu navigačních bodů
  • někomu se mohou zdát příliš velké
20. 7. 2023 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
Nezařazené

Rozhovor: Při překonávání 22letého rekordu jsem se dostala do fáze flow, říká česká šampionka Moira Stewartová

od Marek Odstrčilík 18. 7. 2023
autor Marek Odstrčilík

Na desítku má 32:08,96 minuty. Překopala celý svůj jídelníček a na závodě sleduje na hodinkách pouze jednu metriku. Kde ráda běhá, jakým jídlem hřeší a který další rekord chce překonat? Nejen o tom je rozhovor s Moirou Stewartovou (*1995), nadanou českou běžkyní.

Moiro, dělala jste atletiku už od mala?
To ne. Dělala jsem jako malá nejdříve závodně tancování, něco jako streetdance. Drželo mě to asi osm let. Pak jsem přešla k mamce do atletického kroužku. Tam jsem byla asi rok a odešla jsem do Spartaku Praha 4, kde jsem vlastně do teď.

Takže máte atletiku v rodině. 
Mám, ale rodiče mě nikdy k běhání nenutili.

Běh většinou nemají děti úplně v lásce. Jak vás to napadlo?
Viděla jsem běh od dětství u rodičů, a tak nějak jsem si k tomu našla cestu sama. Pořádně jsem, popravdě, začala běhat až někdy ve čtrnácti letech. Ve Spartaku Praha 4 jsem si prošla přípravkou a po tři čtvrtě roce bylo jasné, že běh bude to pravé. Začínala jsem na osmistovce, pak přešla na patnáctistovku a postupně tu vzdálenost prodlužovala. Ty delší tratě mi šly jednoduše nejlépe a cítila jsem na nich přirozeně.

Takže jste na nich byla dobrá od prvního okamžiku?
No, svým způsobem ano. Já jsem celkem brzy po přestupu do Spartaku Praha 4 běžela na mistrovství republiky žáků 1500 m a skončila třetí, to byla moje první mistrovská medaile. A od té doby se mi tak plus minus začalo i dařit. Díky tomu úspěchu jsem asi u toho zůstala a celkem se mi daří tak nějak pořád. (smích)

Co vás na půlmaratonu, který teď převážně běháte, vlastně baví nejvíc? 
Mě nejvíc baví to, že se dostanu ven a že díky těm dlouhým tréninkovým běhům poznávám třeba okolí. To je super. Běžím, kochám se a užívám si to. Já už bych bez toho prostě asi nemohla být. Běhání je můj život.

A ve kterém terénu se cítíte úplně nejlépe? Asfalt nebo les a polní cesty?
Záleží na tom, jakou mám náladu, ale naprostou většinu toho odtrénuji na asfaltu, nebo na dráze. A pak hodně času trávím na cyklostezce podél vody.

To zní až idylicky, ale klidně se přiznejte, jestli se musíte přece jen do běhání nutit?
Jasně, jsou momenty, kdy se mi do tréninku nechce. Pokud vidím v tréninkovém plánu nějaké opravdu těžké běhy, tak radostí zrovna neskáču, ale za ty roky už to mám tak v sobě zafixované, že nejít to odběhat bych si strašně vyčítala.

A co znamená pro vás těžký trénink? 
Bývají to většinou třeba nějaké dlouhé tempové úseky. Mně nevadí 20kilometrové fartleky, ale když je to nad tuhle vzdálenost, tak to už úplně nejásám. Je to dlouhý, no. 

Foto: se svolením Instagram moira_stewart
Foto: se svolením Moiry Stewartové
Foto: se svolením Moiry Stewartové
Moira Stewartová. Foto: se svolením Puma
Foto: se svolením Instagram moira_stewart
Foto: se svolením Instagram moira_stewart
Foto: se svolením Instagram moira_stewart

Podle čeho si vybíráte, na jaké závody pojedete?
Většinou asi podle toho, na co se chci ten rok soustředit. Třeba letos to je mistrovství světa v Budapešti. S trenérem vlastně skládáme sezónu tak, aby to byl mix testovacích závodů, pak těch, ve kterých potřebuji získat body, nebo zaběhnout limity na vrcholné akce.

Je nějaké místo, na které se ráda vracíte závodit? 
Já se přiznám, že nemám místo, kam se vyloženě ráda vracím. Spíš to zobecním, vždycky se těším na desítku na mistrovství republiky na dráze. 

A cestování sem a tam vám nevadí?
Já jsem zatím cestovala na závody jenom po Evropě, takže jsem většinou na cestě pár hodin. Na místo odletím, nebo odjedu, dva dny předem, takže tam mám čas si odpočinout. Obecně mi ale cestování nevadí.

Překonala jste před rokem český rekord na dráze na deset kilometrů – po 22 letech (Moira Stewartová zaběhla v roce 2022 na evropském poháru ve Francii český rekord, a to časem 32:08,96 minuty. Překonala o více než 18 sekund výkon Aleny Peterkové z roku 2000)! Jaký to byl pocit?
No, to bylo pro mě hodně velké překvapení. Já jsem teda tušila, že mám šanci. Běželo se strašně dobře a byl to podle mě jeden z mých nejlepších závodů. Když jsem běžela, tak jsem se dostala do fáze flow a běželo se mi strašně lehce. Dokonce jsem si říkala, že by mi nevadilo, kdyby se ta prostřední část závodu běžela i rychleji. No a pak ten cílový čas byl pro mě hodně neuvěřitelný.

Co v tu chvíli probleskne hlavou. 
Nejdřív jsem tomu nevěřila – že jsem běžela takhle rychle. Pak se dostavil „wow“ efekt a uvědomila jsem si, co jsem dokázala, a že je to úplně skvělé. Já jsem v podstatě skoro celou svoji kariéru k tomuhle mířila a chtěla tento rekord posunout, a že se mi to podařilo o docela takový kus, je velký úspěch. 

A čím si vysvětlujete, že se to takhle potkalo?
Tam šlo o to, že jsem opravdu nějaký dva roky neběžela kvalitní závod, kde bych to mohla prodat, to hraje hodně velkou roli. Fanoušci vytvořili okolo celého oválu úžasnou atmosféru. Byl to kouzelný okamžik

Nemrzí vás, že většinu života pořád trénujete, protahujete, závodíte, a že přicházíte o jiné věci, které život nabízí? 
Někdy asi ano. Ale teď je mojí největší touhou něčeho dosáhnout, takže ráda atletice všechno obětuji, protože vím, že za pár let se ten život bude točit zase kolem něčeho jiného. Běhání je mým životním stylem, je to moje láska, takže jsem ve fázi, kdy mu chci obětovat prostě všechno. 

Rozumím, ale co vás přesto mrzí, že nestíháte? 
Cestování je trošičku jedna z věcí, co mě mrzí, že nestíhám naplno, ale zase na druhou stranu tím běháním se taky podívám na spoustu zajímavých míst, byť není čas si to pořádně užít. 

Zranění se vám více méně vyhýbají, ale někde jsem četl, že jste léčila achilovky nějakými bylinnými injekcemi. Popravdě to vůbec neznám. O co jde?
Jde v podstatě o výživu na přírodní bázi. Nechci do sebe nechat píchat kortikoidy. Sice vám zaberou fakt rychle, ale zranění to nevyřeší. To vlastně ani ty bylinné injekce, alespoň ale nejsou tak drastické pro tělo. 

Chápu. A pomohlo to? 
Ale i jo. Byla jsem na tom asi jen třikrát, protože nechci, aby byla achilovka rozpíchaná. Injekce se neaplikuje přímo do achilovky, ale pod kůži kolem ní, aby se léčiva rozlila kolem zánětu. Stejně mi nejvíce vždycky pomůže volno a odjet na dovolenou, a pak pomalu zase začínat se zátěží. Klid je prostě nejzázračnější lék.

A vy fakt umíte být v klidu a odpočívat? 
To tedy rozhodně umím. Jak jsem už říkala, nedělá mi vůbec problém si jít po obědě lehnout a usnout. Často si odpočinu i při pomalých klusech, které jsou v nízké intenzitě. Klidně klušu 25 kilometrů v tempu 5:00-5:30 na kilometr. 

Dobře, jste třeba ale na té dovolené a máte úplně pauzu. Jak váš ideální relax vypadá?
Odpočinek musí být aktivní, to znamená třeba túry. Plácnout sebou na pláž, to zase ne. Na takové dovolené ani nejezdím. Ráda poznávám nové věci, místa, takže já, když někam jedu, poznávám zemi.

U vrcholového sportu je velmi důležitá strava. S tím třeba problém nemáte? 
Bojovala jsem s tím dlouho, zvlášť, když jsem začala běhat na silnici delší věci. Měla jsem zažívací potíže, takže to byl vlastně takový ten impuls, proč jsem začala spolupracovat s nutričním terapeutem, panem profesorem Vítkem, a nakonec jsme překopali v podstatě skoro celý můj jídelníček. Jsem primárně na docela vysoké sacharidové dietě, abych měla co nejvíc energie. To znamená, že toho sním docela dost. Během dne do sebe dostanu třeba 3000 až 3500 kalorií. Někdy i 4000. Rozhodně nejsem anorektička, jak si občas lidé myslí. Běhání je o velmi vysokém energetickém výdeji, strašně rychle spalujeme. Stravu tedy řeším opravdu hodně. Před maratonem jsem měla v rameni čip, který měří glykogen v krvi, abychom získali přehled do budoucna o tom, kdy mi energie dochází, co a kdy začít víc jíst a podobně. Jenže mi způsoboval bolesti, takže jsem ho před závodem vyndala.

A mohla byste konkrétněji uvést to, jak strava vypadala předtím, než jste to překopali?
Byla jsem hodně masový typ, jedla jsem ho denně, v rámci rodinné tradice jsem ho měla k večeři. A teď? Dám si ho občas. Když už, tak jsou to ryby, které jsou jednodušší na trávení. Snažím se tak získat pro mě tolik potřebné bílkoviny a tuky. Jde o to mít jídelníček co nejpestřejší. Můj základ je přílohové jídlo, takže těstoviny, rýže, kuskus a do toho si třeba udělám nějaký mišmaš z výše vyjmenovaného. A samozřejmě hodně zeleniny. V tréninku jsem v minulosti vlastně moc nejedla. Něco před odpoledním tréninkem a pak něco malého až po návratu z tréninku. A to už bylo devět večer, takže poslední pořádnější jídlo byl oběd, což je špatně. Takže jsem si postupně najela na nějaké menší svačiny typu banán, tyčinka, nebo sacharidový nápoj, aby mi nedocházela energie. A je to o dost lepší. (smích) 

To byla docela velká změna. 
To ano, ale cítím se mnohem lépe. Víte, maso je vlastně těžké na trávení a mě to při trénincích zatěžovalo, jak jsem nebyla schopná ho strávit.

Dobře a teď popravdě, zhřešíte někdy?
To zase jo. Po závodech je „mekáč“ skoro povinný. (smích) Teď jsem nedávno na soustředění absolvovala opravdu těžký tempový trénink na nějakých 25 kilometrů. K apartmánu to byl kus cesty, a protože mi dal trénink dost zabrat, tak jsem u parkoviště využila stánek s burgery a hranolky. Do půl hodiny po tréninku bych totiž měla něco sníst.

Spousta lidí má ale potíž něco do sebe během půl hodiny třeba závodě dostat.
To chápu, ale je to fakt dobré. Stačí sacharidový nápoj.  Není nic horšího než „hlaďák“, to vás úplně sejme. 

Co se týká běžeckého vybavení, řešíte ho?
Ani ne. Třeba s tepákem neběhám vůbec. Běhám na pocit. Občas sledujeme laktát, ale to hlavně pro zajímavost, ne, že bych se podle toho řídila. Hodinky třeba mám, jen na nich sleduji pouze tempo, ostatní metriky vůbec. A boty mám díky Pumě prvotřídní.

A jak vidíte svoji budoucnost?
Nejraději bych běhala jen půlmaratony, to je podle mě vzdálenost, která mi hodně sedí. Jen to není olympijská trať, neběhá se ani na mistrovství světa a Evropy, takže to prostě budou maratony v kombinaci s desítkou. Konkurence na desítce je tam ale mnohem vyšší. Limity jsou postavené strašně vysoko a myslím si, že pro mě nejsou moc reálné. V maratonu mám šance určitě větší, tempo není zas tak drastické, jen ho musíte vydržet. (smích)

A vysněný závod?
Určitě ten olympijský, tam bych se ráda probojovala. A pak bych chtěla jednou pokořit český rekord v maratonu.

18. 7. 2023 2 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
Inspirace

MUM, 7. etapa Cimrmanova: Velké finále. Kárová loni „ochutnala“, letos zvítězila. Kopecký už pošesté

od Rungo 9. 7. 2023
autor Rungo

Lomnice 8. 7. 2023. Dohady ohledně důvodů, proč se poslední sedmá etapa jmenuje „Cimrmanova“, se nevedou. Jestli po její trase kolem Lomnice velikán někdy poběhával či ne, nelze totiž potvrdit ani vyvrátit. Jisté je, že historie legendárního Moravského UltraMaratonu spojuje její vznik i průběh s jiným jménem. Tím je prokazatelně zakladatel tohoto závodu, průkopník československého ultra a v minulosti běžec světového formátu Tomáš Rusek. Pamětníci s jistotou potvrzují, že to byl právě on, kdo přišel s originálním nápadem řešícím problém, aby všichni účastníci bez rozdílu výkonnosti stihli závěrečný raut. Čas startu etapy je tedy v časovém rozpětí, kdy se běžci na základě svých předchozích výsledků vydávají na trať tak, aby dobíhali do cíle přibližně ve stejné době, vychutnali si euforickou atmosféru v cíli a hlavně, aby nezmeškali slavnostní vyhlášení výsledků i zmiňovaný raut.

Všechny reportáže můžete číst zde.

V sobotu bylo úmorné horko. Zažilo ho všech 136 běžců, kteří se vydali na trať. Ne všichni, si ho však užili stejně. Kdo vyběhl v sedm ráno, měl ještě šanci v prvních kilometrech najít nějaký stín, zatímco nejlepší vybíhali v časech blížících se jedenácté hodině. 

Výsledky

Nejrychlejších časů v cíli dosáhli muži Martin Kopecký (3:15:21), Jan Šunka (3:21:55), Petr Pasler (3:26:12) a ženy Lenka Petrová ( 3:32:35), Martina Kárová (3:59:56), Lenka Horáková (4:12:42).  

Průběžné pořadí na čele MUMu se nezměnilo. Na své šesté celkové vítězství dosáhl Martin Kopecký, druhý skončil Jan Šunka a třetí nezničitelný Dan Orálek. Pořadí žen ovládla Martina Kárová, před Lenkou Horákovou a Marcelou Čadovou. Bouřlivé ovace však sklidilo všech skvělých 68  běžců a běžkyň (včetně Sigrid Eichner, ročník 1940), kteří dokončili všech sedm etap a neméně zaslouženě i obětavý léty prověřený pořadatelský tým.

Martina Kárová zde vloni odběhla tři etapy, prý „aby si to očíhla“. Letos své vítězství komentovala slovy: „Chtěla jsem si zkusit, co to dělá s tělem. A dobrý. Bylo to moc hezký, užila jsem si to. Překvapilo mě, že je to možný tak furt dokola, třeba bych zítra zase vyběhla.“

Martin Kopecký zvítězil už pošesté. Na otázku, proč se vrací a zdali chtěl obhájit, reagoval: „Asi jo. Ale rozhodující důvod je super atmosféra, skvělí lidé a pěkný závod.“

Doplňkový závod „3 ze 7“, čítající absolvování tří etap, ovládli Martin Glier a Lenka Petrová. V sobotu se běžel také „náborový půlmaratón“. Zvítězili Martin Szabó a Adéla Dvořáková.   

Vyhrál však každý, kdo Lomnice přijel a tuhle jedinečnou akci zde zažil. MUM je akce, která zůstává v srdci. 

MUM, celkové výsledky a „3 ze 7“, celkové výsledky.

Moravský Ultramaraton 8. 7. 2023, Cimrmanova etapa. Foto: Dan Orálek
Moravský Ultramaraton 8. 7. 2023, Cimrmanova etapa. Foto: Dan Orálek
Moravský Ultramaraton 8. 7. 2023, Cimrmanova etapa. Foto: Dan Orálek
Moravský Ultramaraton 8. 7. 2023, Cimrmanova etapa. Foto: Dan Orálek
Moravský Ultramaraton 8. 7. 2023, Cimrmanova etapa. Foto: Dan Orálek
Moravský Ultramaraton 8. 7. 2023, Cimrmanova etapa. Foto: Dan Orálek
Moravský Ultramaraton 8. 7. 2023, Cimrmanova etapa. Foto: Dan Orálek
Moravský Ultramaraton 8. 7. 2023, Cimrmanova etapa. Foto: Dan Orálek
Moravský Ultramaraton 8. 7. 2023, Cimrmanova etapa. Foto: Dan Orálek

Autoři textu: Milan Daněk

9. 7. 2023 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
Inspirace

MUM, 6. etapa Bystřická: Orálek mohl bodovat, ale zabloudil. Kopecký a Kárová stále na čele

od Rungo 8. 7. 2023
autor Rungo

Lomnice 7. 7. 2023. Pamětní dřevěnou tarahumarskou kouli obdrží v sobotu každý, kdo  během sedmi dnů úspěšně dokončí etapový závod absolvováním sedmi maratonů. Bude se bojovat také o přední umístění v tomto prestižním závodě, který je považován za jeden z nejtěžších na území ČR. Předposlední etapa navýšila šance favoritů, ale rozhodnuto zdaleka není.

Všechny reportáže můžete číst zde.

Na start 6. etapy se postavilo 96 běžců a běžkyň a všichni úspěšně dorazili do cíle.

Závodníkům na předních pozicích, kteří nechtěli vše nechat na závěrečnou etapu, šlo o každou vteřinu. Zejména se očekávalo na výsledek průběžně druhého Dana Orálka, který každou etapou ukusuje z náskoku průběžně druhého Jana Šunky. Už to vypadalo, že tentokrát Jana nechá za sebou s výraznějším rozdílem. Jenže Danovi, zřejmě největšímu znalci tras a dvanáctinásobnému vítězi MUMu, se v posledním úseku zcela nečekaně podařilo zabloudit a ztratit dvě, možná i tři cenné  minuty. 

Vítězové Bystřické etapy

Průběžné první místo v celkovém pořadí dalším etapovým vítězstvím upevnil Martin Kopecký (3:18:27), druhý doběhl David Kellner (3:24:19) a třetí Daniel Orálek. Na Jana Šunku, který dokončil etapu na pátém místě, tak před závěrečnou etapou ztrácí pět minut. 

Také Lenka Horáková nastoupila do etapy s cílem snížit náskok průběžně vedoucí Martiny Kárové. Závod jí však dle jejích představ nevyšel a Martina na prvním místě v čase 3:55:34 výrazně navýšila svůj náskok. Lenka doběhla druhá (4:05:22) před Eliškou Vlachovou Hutovou (4:07:49).          

Vše se rozhodne na dnešní nedělní a závěrečné Cimrmanově etapě. Běžci do ní budou startovat intervalově tak, aby všichni stihli slavnostní zakončení, které je plánováno na 16:00 hodin. Nejpomalejší tak mají nejkratší čas na regeneraci sil. Všechny bez rozdílu však čeká velké finále.                  

Také závěrečnou etapu  můžete sledovat on-line.

Moravský ultramaraton 2023, Bystřická etapa. Foto: Milan Daněk
Moravský ultramaraton 2023, Bystřická etapa. Foto: Milan Daněk
Moravský ultramaraton 2023, Bystřická etapa. Foto: Dan Orálek
Moravský ultramaraton 2023, Bystřická etapa. Foto: Dan Orálek
Moravský ultramaraton 2023, Bystřická etapa. Foto: Dan Orálek
Moravský ultramaraton 2023, Bystřická etapa. Foto: Milan Daněk
Moravský ultramaraton 2023, Bystřická etapa. Foto: Milan Daněk
Moravský ultramaraton 2023, Bystřická etapa. Foto: Dan Orálek
Moravský ultramaraton 2023, Bystřická etapa. Foto: Dan Orálek
Moravský ultramaraton 2023, Bystřická etapa. Foto: Milan Daněk

Výsledky 31. ročníku legendárního MUMu.

Autoři textu: Milan Daněk

8. 7. 2023 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
Inspirace

MUM, 5. etapa Olešnická: Pořadí na čele se nemění, obdiv zasluhují veteráni

od Rungo 7. 7. 2023
autor Rungo

Lomnice 6.7.2023. Pátá etapa MUMu startovala z Olešnice na Moravě a tradičně patří mezi ty nejrychlejší. Startovní pole čítalo 112 běžců a běžkyň, z nich 110 úspěšně dorazilo do cíle v Lomnici. Zajímavé zápolení se odehrávalo mezi nejrychlejšími. Respekt patří nejstarším účastníkům, kteří zde předvádí snad neméně hodnotné výkony než špičkový ultramaratonci.

Všechny reportáže můžete číst zde.

Německá veteránka Sigrid Eichner (ročník 1940) dokončila letošní pátou etapu a zapsala si 2325. maraton své pestré běžecké kariéry. Na startu ji podpořil Josef Holý (Moravská Slavia Brno, ročník 1941), který svou letošní druhou etapu zaběhl ve výborném čase 6:42:01. Za pozornost stojí zcela jistě série výkonů Emila Trombika (Slavoj Český Těšín), který na Moravský UltraMaraton přijel poprvé. „Letos mám 77 roků, běží se zde 7 dnů a 7 maratonů, samé sedmičky, to jsou šťastná čísla. Zeptal jsem se Dana Orálka, zdali můžu přijet, ten se na mě podíval a řekl, že mám poslední šanci,“ rozvyprávěl se s úsměvem o důvodech své účasti. A vede si obdivuhodně. Pátou etapu v řadě doběhl za 5:50:08 a v průběžném pořadí drží 63. pozici. „Běhat jsem začal, abych nemusel trávit tolik času na kole. Jezdil jsem v Dukle a závodní kariéru ukončil v šestadvaceti. Ale sportovat jsem nikdy nepřestal. Stále je něco nového, běhám na běžkách, zkoušel jsem kolečkové brusle, dlouhý triatlon jsem dokončil jedenáctkrát, jednou dokonce pod deset hodin,“ srší užasnou energií Emil.

Mladých běžců zde není mnoho. Urostlé postavy a nezvyklé tetování dvou z nich, vedlo k úvaze, zda nejsou vojáci a k otázce, co je vede k účasti na MUMu: „Zadali jsme si do vyhledávače nejtěžší závody v ČR a našli jsme tento závod. A ano, jsme výsadkáři,“ zněla odpověď. Zeptali jsme se, zda jsou tady tedy služebně: „To ne, vzali jsme si týden dovolené. Služebně by to možná šlo taky. Ale to by naše velení očekávalo umístění někde vpředu. Zatím jen sbíráme zkušenosti, ale uvažujeme, že příští rok přijedeme zase.“ Prostě pestrá škála účastníků a zážitků.

Ivan Raffay včera dokončil svůj dvoustý maraton a podpořit ho přijeli kamarádi z jeho Zahoráckého Frišského Týmu Senica.

Vítězové Olešnické etapy

V Olešnické etapě zvítězil těsně Martin Kopecký (3:11:13) před Osvaldem Kozákem (3:11:19), který však běžel svou první etapu. Třetí doběhl Daniel Orálek (3:12:44), ale snížit náskok Jana Šunky se mu výrazně nepodařilo. Šunka doběhl na čtvrtém místě (3:13:00). Z žen byla v etapě suverénně nejrychlejší Lenka Kohnová (3:33:23) před Martinou Károvou (3:49:47) a Zdenkou Kozákovou (3:51:07).

Celkové průběžné pořadí mužů se nezměnilo. Vedoucí pozici upevnil Martin Kopecký (16:36:19), před Janem Šunkou (16:57:49) a Danielem Orálkem (17:08:00). V ženách se na vedoucí vrátila Martina Kárová (20:05:47). Pozici favoritek na medailová umístění drží druhá Lenka Horáková (20:16:46) a Marcela Čadová (20:57:52).

Závodníci však před sebou mají ještě dvě etapy. Ta páteční startuje v Bystřici nad Perštějnem. Dění na  trase můžete sledovat on-line.

Moravský Ultramaraton, Olešnická etapa. Foto: Dan Orálek
Moravský Ultramaraton, Olešnická etapa. Foto: Dan Orálek
Moravský Ultramaraton, Olešnická etapa. Foto: Dan Orálek
Moravský Ultramaraton, Olešnická etapa. Foto: Dan Orálek
Moravský Ultramaraton, Olešnická etapa. Foto: Dan Orálek
Moravský Ultramaraton, Olešnická etapa. Foto: Dan Orálek

Výsledky 31. ročníku legendárního MUMu.

Autoři textu: Milan Daněk

7. 7. 2023 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
Inspirace

MUM, 4. etapa Tišnovská: Nejrychlejší běžce v cíli vítala duha

od Rungo 6. 7. 2023
autor Rungo

Lomnice 5. 7. 2023. Přestože 4. etapa MUMu startovala z nedalekého Tišnova, byla dlouhá 43 kilometrů stejně jako každý den. Pro závodníky představovala i pomyslný mezník, neboť polovina této etapy je současně polovinou celého sedmidenního etapového závodu. Předpověď počasí se naplnila, takže závěr etapy měl bez přehánění bouřlivý průběh. Do cíle ti nejrychlejší dobíhali za hustého deště.

Všechny reportáže můžete číst zde.

Na start se u tišnovské radnice postavilo 103 běžců. Všichni z nich však neměli za sebou všechny tři předcházející etapy. Vedle stěžejního Moravského ultramaratonu na 7 × 43 km, je i letos vypsán závod „3 ze sedmi“, nebo je možno absolvovat pouze jednu etapu. Do hlavního závodu 31. ročníku MUMu se přihlásilo 83 ultramaratonců ze šesti zemí. Po doběhu dnešní etapy zůstává s plným počtem úspěšně dokončených etap 74 účastníků. Mezi nimi je stále Sigrid Eichner (ročník 1940, závodící za 100 Marathon Club Deutschland), která přijela do Lomnice už potřinácté, aby rozšířila svou sbírku úspěšně dokončených maratonů a ultramaratonů. Takovou, jakou se nemůže pochlubit žádná jiná žena na světě. Svůj dnešní 2324 maraton doběhla promáčená v čase 8:22:36 se sdělením, že to dnes bylo opravdu těžké.   

Našli se jedinci, kteří si zamračené deštivé počasí pochvalovali. „Skvělé, konečně. Těšil jsem se na déšť od doby, co jsme přijeli. Je to lepší než vedro, akorát to trochu klouže, ale to je lepší, než se někde utavit,“ zhodnotil Petr Dostálek. Několik účastníků déšť a bláto přesto odneslo pádem a odřeninami. Déšť naštěstí netrval dlouho a slunce se brzy prodralo mezi mraky a vytvořilo překrásně barevnou duhu. 

Vítězové Tišnovské etapy

Pořadí na stupních vítězů v této etapě víceméně odpovídalo i celkovému pořadí. To platí zejména mezi ženami, kde se vítězstvím v čase 41:01:49 dostala na první pozici Lenka Horáková. Doběhla tentokrát o šest minut rychleji než doposud vedoucí Martina Kárová. V celkovém pořadí tyto dvě běžkyně dělí před čtvrteční pátou etapou pouhá minuta a dvě vteřiny. Třetí místo v etapě i celkově drží Marcela Čadová.

Mezi muži si etapovým vítězstvím upevnil vedoucí pozici Martin Kopecký (3:21:11), který doběhl se zhruba desetiminutovým náskokem před Danem Orálkem. Ten sice dokázal porazit průběžně druhého Jana Šunku, ale jen s minimálním rozdílem. Takže nestačil smazat Šunkův náskok, který si vytvořil v úvodní etapě. 

Nic není rozhodnuto. Závodnici mají před sebou ještě tři etapy. Pátá etapa startuje v Olešnici na Moravě a dění na  trase můžete sledovat on-line.

Moravský ultramaraton, etapa Tišnovská. Foto: Milan Daněk
Moravský ultramaraton, etapa Tišnovská. Foto: Dan Orálek
Moravský ultramaraton, etapa Tišnovská. Foto: Dan Orálek
Moravský ultramaraton, etapa Tišnovská. Foto: Dan Orálek
Moravský ultramaraton, etapa Tišnovská. Foto: Dan Orálek
Moravský ultramaraton, etapa Tišnovská. Foto: Dan Orálek
Moravský ultramaraton, etapa Tišnovská. Foto: Milan Daněk

Výsledky 31. ročníku legendárního MUMu.

Autoři textu: Milan Daněk

6. 7. 2023 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
Inspirace

MUM, 3. etapa – Blanenská: bloudění a napínavý boj v ženské kategorii

od Rungo 5. 7. 2023
autor Rungo

V úterý se bojovalo v již třetí etapě Moravského Ultramaratonu. Vítězem se stal Martin Kopecký a Lenka Petrová. Několik běžců bohužel sešlo z cesty. Po loňském ročníku, kdy zápolil Dan Orálek se zraněním, se letos daří a organizátor a běžec v jedné osobě se také drží na předních pozicích.

Všechny reportáže můžete číst zde.

Blanenská etapa se na začátku vyznačuje ostrým stoupáním přímo vzhůru do Hořic. Pro běžce to znamená překonat 300 výškových metrů na pouhých čtyřech kilometrech. Jde o již třetí etapu, takže hodně závodníků volí variantu rychlé chůze, která může být v prudkém kopci efektivnější. Odměnou všem jsou potom panoramatické výhledy z hřebenu na Černou Horu a široké okolí. Doslova za odměnu je pak běh z Malé Lhoty po stezce údolím Lubě. Příjemný stín a čerstvě posekaná tráva se ovšem staly osudnými několika běžcům, kteří přehlédli ostrou odbočku a někteří později v cíli hlásili až o devět kilometrů prodloužení oficiální trasy. To se stává, prostě je potřeba být pokud možno pozorný a případně použít mapu, kterou závodníci dostávají před startem každé etapy. Tým značkařů trasu připravuje každý den ráno před závodem, aby značení bylo co nejčerstvější a dobře viditelné, ale malá chvilka nepozornosti může znamenat docela náročné prodloužení.

Vítězové Blanenské etapy

Krátce po startu se na čelo závodu dostal Vojta Grun, který běžel v Blansku svou letošní první etapu, a proto byl odpočatý a připravený vyrazit výrazně vyšší rychlostí než zbytek pole. Nakonec mu ovšem došly síly na kontrole číslo 6 a byl předběhnut vedoucím závodníkem celkového pořadí Martinem Kopeckým, který do cíle dokázal náskok zvýšit o téměř sedm minut. Krize, která na něj dolehla, ho málem stála i druhé místo, protože pouhou minutu a půl za ním se do cíle dostal Daniel Orálek, který je v celkovém pořadí na 3. místě. Čtvrtý potom doběhl Jan Šunka, který si průběžně drží druhou pozici. 

V ženách na prvním místě suverénně doběhla Lenka Petrová – pro již druhé vítězství ze svých tří letošních etap, na které je přihlášena. Její náskok byl více než 13 minut na druhou Lenku Horákovou, která se po počátečních zdravotních problémech začíná rozbíhat a na Martinu Károvou, která vede průběžné hodnocení, získala čtyři minuty. Po třech etapách je mezi nimi rozdíl pět minut a lze očekávat, že o vítězství se bude ještě bojovat. Třetí místo si s odstupem 20 minut drží Marcela Čadová. 

Blanenská etapa se již tradičně počítá do hodnocení Okresní Blanenské běžecké ligy, takže se závodu zúčastnilo několik běžců navíc, kteří pravděpodobně do dalších bojů nezasáhnou. Počet závodníků na startu byl tedy 108. 

Ve středu se běžci mohou těšit na čtvrtou etapu, která startuje od radnice v Tišnově a velká část trasy potom vede kolem Svratky. Převýšení bude opět nejméně 900 metrů, ale s tím už všichni počítají. Trochu vrásek na čele jak závodníkům tak pořadatelům způsobuje předpověď, že navečer mohou přijít silné bouřky. Na druhou stranu to pro některé může být příjemné osvěžení.  

MUM 2023: Blanenská etapa. Foto: Dan Orálek
MUM 2023: Blanenská etapa. Foto: Dan Orálek
MUM 2023: Blanenská etapa. Foto: Dan Orálek
MUM 2023: Blanenská etapa. Foto: Dan Orálek
MUM 2023: Blanenská etapa. Foto: Dan Orálek

Výsledky 31. ročníku legendárního MUMu.

Autoři textu: Dan Orálek

5. 7. 2023 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
Inspirace

MUM, 2. etapa – Boskovická. Loňský vítěz Kopecký se ujímá vedení. Ženám kraluje Kohnová

od Rungo 4. 7. 2023
autor Rungo

Každý den čeká na běžce etapa v délce nejméně maratonu, která vede velmi členitým terénem (profil každé z etap zahrnuje v průměru 900 metrů stoupání). Závod je součástí poháru ČAU Ultracup 2023 a včera se vydali běžci na druhou etapu – svou trasou tu nejkrásnější.

Všechny reportáže můžete číst zde.

Druhá etapa letošního MUMu vedla do Lomnice z Boskovic. Maratonská trasa, některými znalci hodnocena jako z celé sedmičky vůbec nejkrásnější, mířila do cíle přes Doubravici nad Svitavou, Černou Horu a Býkovice a nabídla pestrou směs běžeckých zážitků první jakosti: překrásné výhledy z kopců nad Boskovicemi, nefalšovaný terén vrásněný těžkou dřevařskou technikou, romantické lesní cesty s přeskoky zurčících potůčků, řádné úseky po asfaltu i chodníčky, jež běžci sami sobě vydupali z vysoké trávy. Obsahovala náročné výstupy a seběhy, z nichž poslední, před cílem z Rašova do Lomnice, obzvlášť prověřil stupeň opotřebení běžeckého materiálu.   

Vítězové Boskovické etapy

Do čela MUMu se po druhé Boskovické etapě probojoval loňský vítěz Martin Kopecký. A podařilo se mu to až před cílem. Do Lomnice totiž vbíhal na prvním místě dvanáctinásobný vítěz Moravského ultramaratonu Dan Orálek. „V Lomnici už jsem na Martina nestačil, a to jsem běžel tempem 4:10 na kilometr. Musel bych to stáhnout na čtyři minuty, ale na to jsem neměl,“ popisoval v cíli Dan Orálek. Třetí doběhl Jan Šunka.

Skvělým časem 3:43:52 vlétla do závodu Lenka Kohnová a nechala daleko za sebou ostatní ženy a většinu mužů. Výkon ji zařadil na šesté místo celkového pořadí Boskovické etapy. Stejně jako v úvodní etapě si druhé místo pohlídala Martina Kárová a vede tak celkové pořadí.

Na start se postavilo 96 ultramaratonců a 95 jich dosáhlo cíle v areálu školy v Lomnici. V poslední třetině dokonce už slunce tolik nepálilo a běžce osvěžoval příjemný vítr. Erik Řezník v cílové rovince trpělivě vítal každého běžce, většinu z nich zároveň zvládal fotit Dan Orálek. Poslední se dostali do cíle až se stmíváním, ale zdárně. Cílovou páskou proběhla i legendární Sigrid Eichner, ale ještě chvíli před ní se na závěrečné rovince ukázal Josef Holý z Brna, který sice běží jen 3 maratony ze 7, ale zároveň je s ročníkem narození 1941 po Sigrid druhým nejstarším účastníkem závodu. Po relaxu, masážích a odpočinku odstartují běžci ve středu Blanenskou etapu. Organizátory čeká další celodenní kolečko logistiky občerstvovacích stanic v terénu, dopravy a zajišťování zázemí.

Výsledky 31. ročníku legendárního MUMu.

MUM 2023: Boskovická etapa. Foto: Dan Orálek
MUM 2023: Boskovická etapa. Foto: Dan Orálek
MUM 2023: Boskovická etapa. Foto: Dan Orálek
MUM 2023: Boskovická etapa. Foto: Dan Orálek

Autoři textu: Hynek Skoták, Ondřej Prokop

4. 7. 2023 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
Novější příspěvky
Starší příspěvky

Novinky na mail

Nové články z Rungo.cz na e-mail

E-mail odeslán. Zkontrolujte složku doručené pošty nebo složku pro Spam pro potvrzení odběru.

  • Facebook
  • Instagram

©2020 RUNGO.cz běží na Wordpressu pod dohledem Martiny


Nahoru
RUNGO.cz
  • Zdraví
  • Trénink
  • Vybavení
  • Začátečníci
  • Inspirace
  • O nás