Filmový maraton, taneční maraton, „táhlo se to jako maraton“. Maraton – to slovo už dávno nepatří jen a pouze běžcům. Navždy však bude s během spojené. Byl to údajně řecký posel Feidippidés, který koncem léta roku 490 př. n. l. přiběhl do Athén, aby zvěstoval vítězství řeckých vojsk v bitvě u Marathonu nad Peršany. A pak padl mrtev k zemi.
Báje nebo skutečnost? To už dnes nezjistíme. S myšlenkou uspořádat běh zvaný Marathon přišel v roce 1894 francouzský jazykovědec a historik Michel Bréal. Podařilo se mu přesvědčit zakladatele novodobých olympijských her barona Pierra de Coubertina a také Řeky, které tyto hry v roce 1896 pořádali. Běh zvaný maraton měl být velkým finálem těchto her. A to se povedlo. V cíli čekalo na vítězného Spiridona Louise údajně až 100 000 diváků. Do olympijského maratonu odstartoval tehdy i Američan Arthur Blake z Boston athletic association. Zbytek amerických sportovců (většina ze stejného klubu) na něj marně čekal v cíli. No marně… Nadšení, které viděli na stadionu si přivezli zpět do USA. A už následující rok se běžel dnes nejstarší maraton na světě – Boston Marathon. Na „stejné“ distanci se běželo také ve Francii, Rakousko-Uhersku, Norsku, Dánsku, Německu, Itálii a v roce 1899 ve Švédsku, které se tak stalo devátou zemí, kde se běžel maraton.
První maratony v České republice a na Slovensku
První maraton u nás se běžel na trase Praha (resp. Smíchov) – Dobříš dne 25. října 1908. Ke startu závodu, který pořádala S. K. Slavia, se odvážilo postavit šest běžců. Mezi favority závodu patřil Arnošt Nejedlý, který nakonec i zvítězil. Dokonce dorazil do cíle dříve než časoměřič závodu. Následně se konaly ještě dva ročníky tohoto závodu (1909 a 1911) a pak následovala 104 let dlouhá pauza.
I neběžci možná již slyšeli o košickém maratonu (Medzinárodný maratón mieru), který se poprvé běžel díky Vojtěchu Bukovskému „až“ v roce 1924. Na rozdíl od mnohých jiných se však běhá dodnes. Právem tak nese titul nejstarší evropský maraton.
Podstatně méně je v povědomí Slezský marathon, který se běžel u nás na ostravsku již o rok dříve. Dne 12. srpna 1923 odstartovalo v 16:36 hod. od Slezského divadla v Opavě celkem 17 borců na trasu dlouhou 31 kilometrů. Cíl byl v „daleké“ Ostravě. Nutno podotknout, že do roku 1924 byla délka maratonských běhů poměrně vágní – byl to prostě běh na „dlouhou“ vzdálenost. Z dnešního pohledu se však nejednalo o regulérní vzdálenost 42,195 km, a proto tento výkon nenajdeme v běžeckých tabulkách. Přesto se jedná o pozoruhodný výkon, který slouží za připomenutí. A o to se také bude snažit dne 12. srpna 2023 v rámci akce 100 – Pocta maratoncům. Přesně po 100 letech, tedy v 16:36 hod. se vyběhne z Opavy do Ostravy. Na běžce bude, jako tehdy, čekat cca 32 km.
100 let od prvního maratonu si určitě připomenou běžci i na RBP Ostrava City Marathonu, který se poběží v neděli 10. září 2023. Bude to skvělá příležitost si při překonávání sama sebe vzpomenout na první běžecké odvážlivce. Organizátoři nachystali k výročí stylovou medaili s logem 100 let. Již tradičně na tento závod dorazí i běžci z více než 11 zemí. Čeští běžci se na maratonské trati v kategorii nad 35 let navíc utkají o titul veteránského mistra ČR. No veteránského… Tito borci svými časy dovedou zamotat nohy i výrazně mladším jedincům.
Svátek běžců a jubileum mohou oslavit i ti, kteří si na maratonskou vzdálenost netroufají. RBP Ostrava City Maraton nabídne oblíbený Liberty půlmaraton nebo desítku. Letos nebude chybět ani velmi populární štafeta 6 x 6 km, kde se mezi sebou utkají firmy/kamarádi či běžecké kluby. Pro nejmenší je nachystaná trať 4,2 km aneb Mini Marathon odstartuje s rádiem ČAS rovněž v neděli 10. září 2023.
Letos je nachystána skvělá trať, která běžce provede tím nejzajímavějším, co může současná Ostrava nabídnout. Nezapomenutelný bude běh po nejmodernějším stadioně v ČR, kde běhal i slavný Usain Bolt nebo proběhnutí přes ostravské Hradčany – Dolní oblast Vítkovic. Myslí se však i na minulost. Poběží se přes místa, která byla stěžejní pro rozvoj běžeckých závodů v Ostravě.
