Bolest je signál, kterým se nám snaží tělo něco naznačit. U svalové horečky zřejmě to, že jsme něco „přepískli“. Většinou odezní sama, ale můžeme si i pomoct. Jak na to, jsme se podívali s fyzioterapeutem Filipem Chalupou.
Bylo by chybné se domnívat, že svalovou horečku zažijí pouze sportovci. Ve většině případů vzniká po fyzickém výkonu, na které není tělo zvyklé, týká se tedy zejména netrénovaných jedinců, kteří na to jdou od začátku zhurta, ale postihuje i trénované jedince, kteří například mění trénink, nebo rychle zvyšují zátěž.
Bolest jako při chřipce
Mezi příznaky svalové horečky (neboli DOMS – Delayed onset muscle soreness) řadí fyzioterapeut Filip Chalupa z Centra sportovní a rehabilitační péče tyto potíže:
- snížená svalová síla,
- bolestivé omezení hybnosti,
- ztuhlost,
- otok,
- změna biomechaniky pohybu.
Zjednodušeně řečeno, člověk se cítí namožený a rozbolavělý – jako při chřipce. Časový odstup projevů je individuální, svalovka se tak může u někoho projevit za 24 hodin, ale nemělo by vás překvapit, pokud se dostaví i později. Může to být až 72 hodin po výkonu.
Příznak, při kterém byste měli zpozornět
Svalová horečka je sice nepříjemná a omezující, nicméně není nebezpečná. Před jedním příznakem však fyzioterapeut Chalupa varuje: „Pokud zátěž byla tak velká, že se vám mění barva moči do hněda, je to direktivní příznak pro vyhledání praktického lékaře. Značí to masivní poškození svalového systému, kde dochází k uvolnění mioglobinu ze svalů do krevního oběhu, který v jednoduchosti ucpává ledviny.“
Odborník dodává, že pro vznik tak závažného stavu je nutná masivní zátěž typu maraton bez tréninku. Ze sportovního prostředí jsou známy případy u ultraběžců nebo vzpěračů. Zajímavostí pro nás sportovce je, že stejný problém nastává také u pacientů po autonehodách, kde jsou svaly rozdrceny nárazem.
Už to bolí. Co teď s tím?
Svalová horečka není obyčejná únava, abyste si dali studenou sprchu, u kávy si vyložili nohy na stůl, odfrkli si a byli zase připraveni na další porci tréninku. O tom ale ještě později. Teď si přiblížíme, co se v těle stalo.
Svalová horečka plní bezpečnostní funkci – prevenci nadměrného přetěžování. „Mechanismus vzniku je nejasný a pravděpodobně se uplatňuje několik faktorů. Jako primární se jeví strukturální poškození svalových vláken. V odborné literatuře se běžně zmiňuje vliv kyseliny mléčné, mediátory akutního zánětu nebo mikrotraumata vazového aparátu. To vše pak dráždí nervová vlákna a působí bolest,“ líčí fyzioterapeut vnitřní procesy, abychom pochopili, proč bychom měli dát svému tělu dostatek času na zotavenou.
Jak se nejrychleji zbavit svalovky?
Nechte si poradit od odborníka a na pár dní na trénink zapomeňte. Špatnou zprávou je, že nic neurychlíte a nejúčinnější pomoc je odpočinek se spánkem. Všechny ostatní metody pomohou přinejlepším minimálně vysvětluje Chalupa. Nejsou natolik účinné, aby měly vědecký podklad.
Mezi metody, které byly rezolutně vyloučeny patří kryoterapie, homeopatie, ultrazvuk, elektroterapie, ale i strečink.
Jako sporné metody se jeví klasická masáž a podání nesteroidních antiflogistik (Ibalgin, Paralen). Sice můžete cítit úlevu, ale podstatu problému neřeší. „Jako účinná metoda se sice jeví lehké cvičení, má ale krátkodobý efekt. Objevují se také důkazy o využití vibrací pro zmírnění následků,“ podtrhává fyzioterapeut fakt, že vaše tělo teď potřebuje opravdu primárně odpočinek. „Doporučuji dát si dva až tři dny pauzu a poté trénovat lehce,“ říká a dodává, že k stoprocentnímu návratu by mělo dojít po 14 dnech.
Nejlepší léčba – prevence
Až na nejtěžší případy se obejdete při svalovce bez odborníka. Ten zde hraje spíše roli preventivní. Další složkou prevence je pak zdravý rozum. Nastavte si správně trénink a umožněte vašemu neurosvalovému systému zvyknout si na zátěž. „Nejde jen o velikost svalů, svalovou horečkou trpí i vrcholoví sportovci. Jde o správné zapojení nervového systému, který svaly ovládá povětšinou automaticky. Fyzioterapie by měla být součástí sportu, a to už od dětského věku,“ uzavírá fyzioterapeut z Centra sportovní a rehabilitační péče v Brně.
