Přehrávají hudbu v těsné blízkosti uší. Prostorový zvukový zážitek kombinují s ochranou zraku a neochuzují nás o důležité podněty z okolí, takže jsou vhodné i na kolo. V našem testu audiobrýlí jsme si posvítili na tři zástupce, dostupné na českém trhu: americké Bose Frames Tempo, české Soundeus SoundGlasses 5S a německé Techaxx BT-X59.

Hudba nebo podcast pro mnohé z nás znamenají „soundtrack“, bez něhož si běhání nedovedeme představit. S nasazením sluchátek se ale zároveň ochuzujeme o zvuky, které nás mohou včas upozornit na nebezpečí – ať už jsou to auta, nebo třeba nevítaný společník při večerním běhu. Řešením může být tzv. open ear audio, které umožňují brýle se sluchátky, nebo lépe reproduktory ve stranicích. Na vlastní uši jsme vyzkoušeli sportovní audiobrýle, dostupné na našem trhu – high-endové Bose Frames Tempo, cenový zlatý střed v podobě Soundeus Sunglasses a low-cost verzi MusicMan (Technaxx) BT-X59.

Proč při sportu vsadit na audiobrýle?

V mnoha ohledech jsem skeptik a staromilec. Vyzkoušela jsem už několik modelů sportovních bezdrátových sluchátek. Zapomínám je nabíjet, nesedí mi dobře v uchu, pohybem vytváří nepříjemný šum a ani možnost přijímání „ambientního zvuku“ mi nepřišla pro sport dostatečná…možná jsem nenarazila na ty pravé, nebo jsem prostě ten typ člověka, který „nesnese nic v uších“. Pro poslech hudby mám nejradši klasická náhlavní sluchátka, která ale při sportu spíše překáží.

Audiobrýle mi zpočátku přišly jako další vychytávka od výrobců, kteří už nevědí, čím dalším ještě trh zahltit. Až do prvního běhu s nimi. Nabízejí chytré řešení distribuce zvuku „okolo“ uší – jde vlastně o malé reproduktory, umístěné ve stranicích brýlí, zhruba 1 cm od ucha. Nepouštějí hudbu přímo do zvukovodu (čímž chrání náš sluch), neruší lidi v bezprostřední blízkosti, umožňují solidně registrovat okolní zvuky a zároveň slouží jako plnohodnotné sportovní brýle. Pojďme se na ně podívat.

Test: Bose Frames Tempo

Tradiční americký výrobce kvalitních audiozařízení přišel s úplně prvním modelem audiobrýlí. Nejprve to byly městské brýle Frames ve třech designech, později sportovní brýle Frames Tempo. Pokud vycházíte z předpokladu, že značka Bose by si nedovolila vypustit na trh produkt, za kterým si nestojí, pak vězte, že vás jejich brýle nezklamou.

Zvuk: S ohledem na značku i cenu člověk očekává vysoký zvukový standard. Zvuk brýlí Bose Frames rozhodně není „plochý“ disponuje poměrně kvalitními basy, které pocítíme i přes okolní ruch. Zvuk je celkově čistý, vyvážený – výšky a středy jsou příjemné jak při poslechu hudby, tak mluveného slova. Role čistoty zvuku se ukáže v rušném prostředí – především mluvené slovo je dobře slyšitelné i na nižší hlasitost. Hudba i podcasty jsou ale dobře slyšet i na kole, zhruba do 40 km/h (rychlost daná výrobcem, odpovídá pocitu v realitě).

Na vlastní uši: Basy nejsou možná tak výrazné, jak bychom u značky Bose čekali, ale zážitek z hudby byl i tak solidní. Reproduktory mají více výstupů a poskytují až překvapivě prostorový zvuk, který jsem si při běhu v klidnějším prostředí vychutnala možná ještě lépe než ze sluchátek (především tím, že open-air audio poskytuje obecně trošku jiný zvukový zážitek). Hlasitost není softwarově omezena – brýle lze pustit „na plný pecky“, což ale jednak snižuje vnímání zvuků zvenčí, a jednak to není nutné: Zvuk je dostatečně ostrý, čistý a srozumitelný i při nižší hlasitosti.

Ovládání:  Brýle disponují jedním tlačítkem na pravé stranici vedle portu nabíjení. Jeho stisknutím se brýle zapínají a vypínají. Po zapnutí hlas oznámí nabití baterie a hlášku o připojení k vašemu telefonu nebo jinému zařízení. Stiskem a dvojitým stiskem lze rovněž přijímat, odmítat a pokládat hovory. Hlasitost lze ovládat také na pravé stranici, dotykovým panelem, umístěným na místě loga výrobce. Přejetím prstem směrem k uchu se hlasitost sníží, směrem „ven“ zesílí. Panel je velmi citlivý, reaguje rychle a lze ho dobře ovládat i v pohybu nebo za jízdy na kole.

Design a ergonomie: S ohledem na aktuální trendy v designu sportovních brýlí působí Bose Frames Tempo až zbytečně konvenčně, možná až zastarale. Na postavu Nea z Matrixu si asi pamatujeme všichni – pokud by sportoval, určitě by ho tyto brýle zaujaly… I při sjezdech na kole ale slušně chrání oči (ačkoli je mám citlivé, po jízdě mě nijak nepálily a nepociťovala jsem diskomfort). Ergonomii lze přizpůsobit pomocí výměnných nosníků, brýle jsou ale poměrně úzké (mám obvod hlavy 54 cm a bylo to „jen tak tak“) a kvůli umístění reproduktorů nelze stranice nechat u optika povolit.

Zorníky: Standardní šedá sluneční skla součástí balení. Možnost dokoupit modrá skla pro lepší vidění při trailovém běhu nebo cyklistice, a oranžová skla, omezující oslnění při cyklistice. Všechny v polarizované úpravě.

Výdrž: Na jedno nabití až 8 hodin (což sedí i v praxi)

Balení: Tvrdé pouzdro z balistického nylonu, nabíjecí USB-C kabel, čisticí hadřík z mikrovlákna

Další technické detaily: Nabíjení USB-C, Bluetooth verze 5.1, podpora kodeků SBC a AAC, duální mikrofon s technologií pro potlačení hluku pro telefonní hovory, kompatibilní aplikace Bose Music (videonávody pro ovládání brýlí, výměnu zorníků, nastavení apod.), odolnost IPX4 (proti potu a lehkému dešti)

Cena: 7 490,- Kč

Test: Soundeus Soundglasses 5S

Česká značka Soundeus je počinem lidí, kteří se v oboru hudby a zvuku pohybují přes třicet let a jejich sluchátka mají i v profesionálních recenzích dobré ohlasy. Brýle Soundglasses jsou novinkou, která má přinést kvalitní zvuk za rozumnou cenu, což značka plní velmi obstojně. Bonusem je design, který nezaostává za současnými trendy.

Zvuk: Soundeus Soundglasses nabízejí o něco méně prokreslený a plný zvuk než z high-endový model Bose. Zvuk je podobný jako u střední třídy sluchátek typu „pecky“ a rozhodně není „plochý“ a nemáme pocit poslechu, který by se dal charakterizovat jako „pod vodou“ nebo „ze studny“.  Vyvážené a dobře slyšitelné jsou středy i výšky (ty zároveň nijak nepříjemně nevystupují) a brýle nás neochudí ani o basy, které pocítíme výrazněji spíše v klidnějším prostředí. Reproduktory jsou umístěné lehce před ušima a nad nimi, což pomáhá zvuk dobře slyšet i za jízdy (zhruba do 30 i více km/h).

Na vlastní uši: Brýle Soundglasses jsou o polovinu levnější než Bose Frames. Rozhodně se z nich ale neline o polovinu horší zvuk. Basy jsou určitě o něco horší, ale užila jsem si velmi příjemný prostorový zvuk. Některé zvukové efekty u podcastů jakoby přicházely z různých směrů, což dojem z poslechu určitě umocnilo. Zvuk zcela splnil mé očekávání a lehce nižší kvalita oproti Bose mně nijak nerušila v poslechu hudby. U podcastů jsem pak ani nezaznamenala rozdíl. Brýle mají softwarově omezenou hlasitost – lze je pustit dostatečně nahlas, ale nikoli tak, aby to ohrozilo náš sluch.

Ovládání: Brýle se automaticky zapínají a vypínají rozložením a složením stranic. Téměř se tak nemůže stát, že byste je zapomněli odpojit a vypnout a brýle se tak vybily. Po rozložení se brýle automaticky připojí ke spárovanému zařízení. Dotykové tlačítko na spodní straně pravé stranice umožňuje pozastavovat, posouvat a vracet se v playlistu (jedno, dvě a tři stisknutí). Dvousekundové podržení spouští hlasového asistenta a lze jím také přijímat, odmítat a ukončovat hovory. Tlačítko s výstupkem lze velmi snadno najít a ovládání je intuitivní. Jen např. v rukavicích to chce trošku cviku. Hlasitost se ale na brýlích bohužel nedá ovládat vůbec – k tomu musíme využít svůj smartphone.

Design a ergonomie: Z mého pohledu se Soundeus Soundglasses nejvíce blíží aktuálnímu trendu „muších očí“ – i tím, že nemají dvě skla (jako brýle Bose), ale jeden velký zorník. Jeho plocha je velkorysá a při jízdě na kole jsou oči v příjemném závětří. Brýle jsou dostatečně široké: Na malou hlavu až moc, ale pouze z estetického hlediska – stranice mají zúžené pružné konce z protiskluzového silikonu. Podle slov optika je navíc lze i trošku povolit. Reproduktorová část je navíc na pohled decentnější než u brýlí Bose.

Zorníky: Sluneční zrcadlový s modrým nádechem i čirý přímo v balení. Další lze dokoupit za cca 500 Kč a jejich nabídku hodlá značka rozšiřovat např. o kouřový zorník. Výměna chce trošku cviku, ale po pár pokusech si pohyb zažijete. Všechny (zatím) nepolarizované.

Výdrž: Na jedno nabití 5 hodin, s nižší hlasitostí i déle

Balení: Tvrdé nylonové pouzdro, dva zorníky, kabel, čistící hadřík a náhradní nosníky ve dvou velikostech

Další technické detaily: Nabíjení pomocí magnetického konektoru, Bluetooth 5.0, podpora kodeků aptX a SBC, duální mikrofon pro telefonní hovory s technologií potlačení hluku, certifikace IPX5 (odolné proti potu a slabšímu až střednímu dešti);

Cena: 3 490,- Kč

Test: Technaxx (MusicMan) BT-X59

Německá značka Technaxx byla založena roku 2003 a specializuje se na následování aktuálních trendů v oblasti technologií za velmi příznivou cenu. Takovýto přístup se může odrazit na kvalitě – to je i případ audiobrýlí BT-X59, nejlevnějších svého druhu na našem trhu. Jejich zvuk i design (a v souvislosti s nimi vlastně i cena) nicméně vzbuzuje mnohá „ale“.

Zvuk: Zvuk brýlí Technaxx BT-X59 znamená oproti předchozím modelům výrazný skok dolů. Na první poslech patrná „plochost“ zvuku je dána především absencí basů a naopak přítomností šumu, který je tím patrnější, čím hlasitěji zvuk pustíme. Výšky jsou u některých skadeb už rušivé a celkově zvuk působí, jako by se linul z repráčku postaršího telefonu. Nevýhodou je i poměrně dobrá slyšitelnost zvuku pro naše okolí, a to především, pokud zvýšíme hlasitost. Co se týče hovoru, je zvuk pro obě strany poměrně čistý a dostačující.

Na vlastní uši: Po prvních dvou modelech byl zvuk z brýlí Technaxx BT-59 nepříjemným překvapením. Při poslechu podcastu mě rušily místy až za uši tahající výšky, dané i tónem hlasu mluvčího (respektive mluvčí). Poslech jsem si nijak nevychutnala, ale na mluvené slovo byl dostačující. Hudba z těchto brýlí ale zní „jalově“ a jakoby z větší dálky. Vyšší hlasitost moc nepomůže (zvýší chraplavý šum a sníží vnímání okolních zvuků a naopak, vaše hudba už může i obtěžovat okolí).

Ovládání: Opět na pravé stranici najdeme poměrně masivní tlačítko, kterým lze brýle vypnout a zapnout, a které slouží také k pauzování přehrávané hudby a přijímání, odmítání a pokládání hovorů a aktivaci hlasového asistenta. Jde o klasické tlačítko, které celkem dobře ovladatelné i v rukavicích. Ovládání hlasitosti na brýlích nenajdeme – opět musíme použít telefon.

Design a ergonomie: Technaxx BT-X59 působí jako sportovní brýle z roku 2003. Honit vodu v nich tedy spíš nebudete. Jsou poměrně široké, nikde netlačí a při běhu mi paradoxně nepadaly – i díky pogumovanému povrchu. Nemají ale nastavitelný ani vyměnitelný nosník, což bych od sportovních brýlí očekávala. Velmi dobře ale přiléhají k obličeji a oči jsou pod nimi dobře chráněny i při jízdě na kole. Konce stranic podle slov optika umožňují lehké úpravy.

Zorníky: Brýle disponují pouze polarizovanými slunečními skly, které nelze měnit; při slunečném dni je vidění s nimi velmi příjemné, ale brýle nejsou použitelné večer nebo ve dnech, kdy je slunce pod mrakem.

Výdrž: cca 4 hodiny na jedno nabití

Balení: Tvrdé nylonové pouzdro s karabinou, nabíjecí micro USB kabel, čistící hadřík; bez výměnných nosníků a zorníků

Další technické detaily: Nabíjení pomocí micro USB, verze Bluetooth neuvedena, podpora kodeků neuvedena, mikrofon pro telefonní hovory, certifikace krytí neuvedena (výrobce uvádí odolnost vůči potu a potřísnění vodou)

Cena: 1 790,- Kč

Porovnání a verdikt: Zvuk je důležitý, ale není vším

Audiobrýle jsou specifickým produktem se dvěma rovnocennými funkcemi. Při testování „brýlí do světa hudby“ jsem tak soustředila nejen na kvalitu zvuku, ale i pohodlí, funkčnost a celkový dojem. Vybrala bych si brýle v tomto designu, i kdyby mi tak skvěle nepouštěly do uší Davida Bowieho? Co se týče brýlí značky Soundeus, tak patrně ano. Přesvědčil mě i příslib značky, která brýle neustále vylepšuje a slibuje rozšíření nabídky zorníků včetně verze pro dioptrická skla.

Brýle Soundglasses jsou univerzální, velmi lehké a pohodlné. Pokud jste hudebníci nebo zvukaři, nějakou tu akustickou mouchu na nich najdete, ale pro mě osobně byl zvuk srovnatelný (nebo i lepší) s většinou špuntových a peckových sluchátek střední třídy, které mi prošly rukama. Bose Frames přinášejí určitě lepší zvuk, což poznáme hlavně při poslechu v klidu doma. Venku, se všemi těmi ruchy z okolí, se zvukový rozdíl mezi brýlemi Bose a Soundeus už stírá.

U brýlí značky Bose mě naopak nenadchnul design. Kromě už citelně vyšší hmotnosti (v porovnání se Soundglasses) bych za těch téměř osm tisíc čekala následování trendů, které udávají značky jako Oakley nebo POC. V tomhle u mě vyhrává Soundeus a naopak zcela prohrává značka Technaxx, která navíc za necelých 1 800 Kč nepřináší ani ze čtvrtiny tak dobrý zvuk, jako dvojnásobně drahé Soundglasses, disponující navíc náhradním čirým zorníkem v ceně 500 Kč.

Párování a připojování brýlí pomocí Bluetooth bylo u všech modelů bezproblémové (s 5 let starým i zcela novým smartphonem). Nabíjení se mi na první pohled nejvíce líbilo u Soundglasses – konektor by ale měl mít silnější magnet, aby nebylo nutné připojení vždy pečlivě kontrolovat. Naopak brýle Bose a disponují USB-C portem, takže na cesty nemusíte „tahat“ další kabel. U brýlí Technaxx mě nepříjemně překvapil „zastaralý“ micro USB konektor (u nového modelu by ho mělo nahradit ale právě „céčko“).

Kdybych si měla jedny z brýlí pořídit, byly by to Soundeus Soundglasses 5S. Naprosto dostačující, harmonický, prostorový zvuk za dobrou cenu a navíc v pěkném designu. Nadchlo mě i vypínání a zapínání brýlí složením stranic. Příjemná je pro mě také volba české značky. Brýle sice jsou „made in China“, ale to jsou i ty od Bose a samozřejmě i „německé“ brýle Technaxx. V případě americké i české značky ale jde o technologie a design vyladěné „doma“, což je v obou případech znát na výsledku.