„Většina rodičů chce pro své děti to nejlepší, jenže je to dnes opravdu těžký boj,“ říká specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková. „Žijeme v obklíčení nezdravostí: sladkosti ve školkách, slazené nápoje ve školách, bufety s nezdravostmi na sportovištích. Nestačí jen chtít — ke zdravé stravě a péči o tělo jsou potřeba znalosti, dovednosti, čas a energie. Ne každý je má,“ dodává. Přesto jsou věci, na které si můžete dát pozor. Probrali jsme je s dalšími experty.
► SERIÁL O DĚTSKÉ OBEZITĚ | Rádi bychom viděli vyrůstat zdravější a spokojenější generaci dětí, které přijímají zodpovědnost za své zdraví a mají pozitivní vztah ke svému tělu. A tak jsme se rozhodli inspirovat a podpořit rodiče, kteří v tom hrají zásadní roli. Seriál o dětské obezitě vás tématem provede a pomůže vám změnit návyky celé rodiny.
Nezdravé prostředí a nedostatek podpory
„Slazené nápoje, sladké mléčné výrobky, odměňování sladkostmi a průmyslově zpracované jídlo místo skutečného vaření,“ vyjmenovává nejčastější chyby v jídelníčku dětí PharmDr. Margit Slimáková. Tíha viny však podle ní neleží jen na bedrech rodičů. „Kdo by se v tomhle prostředí pořád ubránil? Rodiče jsou na to často sami. Místo podpory systému a odborníků čelí lavině levných, návykových a nezdravých produktů. Chyba není jen v nich — chyba je v systému. A právě ten musíme měnit,“ má jasno odbornice, která se zasazuje třeba o potřebné změny ve školních jídelnách či nemocnicích.
A souhlasí i další odborníci. „Proč se u dítěte rozvine nadváha nebo obezita, je vždy otázka, která nebude mít v odpovědi jednu příčinu. Obezita je totiž multifaktoriální záležitost,“ vysvětluje Mgr. Zdeňka Trummová ze STOBu.
Rodiče hrají klíčovou roli
Rodiče toho ale přece jen mohou ovlivnit poměrně dost. „Pokud odhlédneme od genetických predispozic, výchova je v rozvoji obezity největším kamenem úrazu. Rodiče například příliš brzy nechávají výběr potravin na dítěti, nevedou ho k pravidelnému režimu nebo nabízejí dítěti jen takovou stravu, kterou preferuje. Dalšími nešvary, které si rodiče většinou neuvědomují, jsou jídlo mezi jídly, tedy tu kousek ovoce, tady zase pár oříšků na chuť a celodenní popíjení slazených nápojů,“ říká. Právě popsané situace se přitom lektoři STOBu snaží u dětí v kurzech i individuální péči eliminovat jako první.
Nejdřív měňte přístup, potom jídelníček
To, co mají děti na talíři, ale může být až druhotný problém. Zakopaný pes často bývá spíše v nevhodném přístupu a vztahu k jídlu či tělu obecně. Konkrétní zádrhely, nad kterými je vhodné se zamyslet, jsme podrobněji rozebrali s nutriční terapeutkou z Ne hladu Mgr. Barborou Holou.
1. Děti přebírají návyky rodičů
Tohle je aha moment, bez něhož se nepohnete z místa. Děti totiž přebírají stravovací a pohybové návyky, které vidí u svých rodičů. (Ano, i ty větší, které už zdánlivě mají „vlastní hlavu“.) Nezdravé vzorce v rodině se tak mohou nevědomě přenášet na dítě. V budování zdravých a udržitelných návyků je tedy dobré jít sám příkladem – nejen v jídle, ale i v rámci sportovní aktivity nebo třeba spánkového režimu.
2. Chybí struktura a pravidelnost ve stravování
Nepravidelnost v jídle a absence společného stolování ztěžují dětem orientaci v tom, kdy a co jíst. To může vést k chaotické konzumaci čehokoliv, co je zrovna po ruce, i ke zhoršenému vnímání signálů hladu a sytosti. Alespoň o víkendu proto dodržujte společné obědy, kdy se všichni budete věnovat jen jídlu (tedy vypnete televizi a odložíte mobilní telefony), a od malička děti podporujte v tom, aby jedly pravidelně.
3. Střídavá péče komplikuje režim
Dětí, které vyrůstají ve dvou domácnostech, přibývá, a ne vždy se odloučení rodiče na výchově shodnou. Jedna strana tak mnohdy sabotuje nebo nerespektuje nastolený režim, případně vůbec nevnímá, že by dítě mohlo mít problémy s hmotností.
S bývalým partnerem či partnerkou se proto zkuste co nejrozumněji dohodnout. Pokud to nezvládnete sami, navštivte odborníka na výživu dětí – klidně bez dětí samotných, jen abyste měli v debatě nestrannou autoritu, která vám pomůže jednat v zájmu dítěte a nevnášet do diskuze případné osobní spory.
TIP: Nejen na střídavou péči, ale i na další problematické komunikační situace reaguje společnost STOB v nové praktické brožuře Mámo, táto bez vás kila navíc nezvládnu.
4. Nadměrná kontrola a restrikce v jídle
Přehnaná kontrola je stejně kontraproduktivní jako úplná laxnost. Striktní omezování určitých jídel („Od teď už jen zeleninu a saláty. Dát si něco sladkého neexistuje.“) může vést ke stigmatizaci a strachu z jednotlivých potravin nebo skupin potravin. Druhým, neméně žádoucím scénářem pak může být následné přejídání mimo dohled rodičů a neukojitelná touha po „zakázaném ovoci“. Snažte se proto vyvarovat extrémům a hledejte udržitelnou zlatou střední cestu.
5. Zaměřování se pouze na váhu dítěte
Důraz na číslo na váze místo podpory zdravého životního stylu může zhoršit vnímání vlastního těla a způsobit přílišnou fixaci na určitou hmotnost. Děti a dospívající pak mohou být náchylnější k rozvoji poruch příjmu potravy. Místo konkrétního čísla je proto mnohem lepší apelovat na dobrý pocit ve vlastním těle.
6. Nezdravý vztah k jídlu a tělu u rodičů samotných
Problematický vztah k jídlu a vlastnímu vzhledu se chtě nechtě promítne do komunikace směrem k dětem. Rodiče a prarodiče tak často nevhodně komentují velikost porce („Odkdy tolik jíš?”) i postavu („Ty ses nám ale spravila.”) nebo démonizují určité potraviny („Cukr je zlo.”). Zkuste se také zamyslet nad tím, jak moc děti ovlivňujete vyjadřováním vlastních chuťových preferencí a návyků („Ty jíš houby, jo? No tak to bych nesnědl.”; „Maminka si to nedá, drží dietu.“).
7. Necitlivá komunikace o těle a váze
Pro děti jde o velmi citlivé téma. Dost často samy vnímají, že se v těle necítí dobře, a samy by chtěly něco změnit. Potřebují však vaši podporu a pochopení.
Zde platí tři základní pravidla:
- Neberte jejich snahu o změnu na lehkou váhu a snažte se je podpořit. Ukažte dítěti, že na to není samo.
- Nemluvte o nadváze/obezitě v přítomnosti dítěte, jako kdyby tam ono samo nebylo.
- Neberte jejich nadváhu/obezitu jako konec světa. Ano, je to problém. Ale má řešení.
Co si s toho vzít?
Hledání cesty z dětské obezity někdy připomíná boj s větrnými mlýny, ale věřte, že se každé úsilí vyplatí. Začněte u sebe (ale všímejte si i překážek v „systému“ a pokud máte možnost se zasadit o změnu, jděte do toho), nechtějte zázraky na počkání a radujte se z každého pokroku. Zdravý životní styl se snažte brát jako celorodinný projekt, který překvapivě nezačíná v lednici, ale spíš v hlavě a mentálním nastavení.
🧩 FAQ – Na co se lidé často ptají
🍭 Proč jsou děti tak náchylné k nezdravému jídlu?
Děti jsou ovlivněny prostředím – školní bufety, reklamy, sladkosti jako odměny. K tomu často chybí zdravé návyky z domova.
👨👩👧 Jak moc ovlivňují rodiče hmotnost dítěte?
Velmi. Nejde jen o to, co dítě jí, ale i o to, co vidí doma. Děti napodobují chování rodičů – v jídle, pohybu i vztahu k sobě samým.
🕒 Co pomáhá nejvíc? Režim a pravidelnost?
Ano. Společné stolování, omezení jídla mezi jídly a vypnutí obrazovek během jídla pomáhají dětem lépe vnímat hlad i sytost.
⚖️ Má smysl řešit váhu dítěte s odborníkem?
Rozhodně ano – ale pozor na necitlivý přístup. Nejde o dietu, ale o nastavení zdravého prostředí a návyků.
📘 Kde najdu víc informací nebo podporu?
Například na stob.cz nebo u výživových terapeutů zaměřených na práci s dětmi a rodinami.
Podporu a motivaci najdete i v dalších článcích z našeho seriálu o dětské obezitě. Řešíte něco konkrétního, o čem byste si rádi přečetli? Dejte nám vědět do komentářů!
Přečtěte si také:
- Jak na křeče při běhu nebo tréninku: Proč nestačí jen hořčík
- Přehřátí při běhu: Jak předejít kolapsu. Praktický průvodce přežitím léta
- Deník robotické cyklistky: Rozkopané silnice, klobásovník a závod s kropicím vozem i naštvaným prasetem
- Xiaomi představuje Xiaomi Smart Band 10: Stylový upgrade pro chytřejší životní styl
- Chytré zdraví, které máte pod kontrolou: Hodinky a prsteny, které sledují tělo za vás
