RUNGO.cz
  • Zdraví
  • Trénink
  • Vybavení
  • Začátečníci
  • Inspirace
  • O nás
PohybZdraví

Sval hruškovitý je běžcova častá obtíž, o které však často neví

od Kateřina Honová 7. 12. 2020
autor Kateřina Honová

Ostrá bolest v hýždi, nebo hamstringu, „střílení“ do nohy, pocit změny citlivosti či slabosti ve svalech dolní končetiny. Také se může objevit jako bolest zad nebo třísla. Ne, nebudeme si povídat o výhřezu ploténky, toto všechno dokáže sval hruškovitý. Prosím, seznamte se.

Sval hruškovitý (m. piriformis) je takový pan herec. Dokáže naprosto dokonale imitovat výhřez ploténky a zamotat tak hlavu nejen nezkušeným lékařům, ale i mnohým kolegům fyzioterapeutům (o laicích nemluvě). Ostatně platí nepsané pravidlo, máš-li v ordinaci člověka, který má sedavé zaměstnání, a bolí ho bedra, podívej se vždy na kyčle. Velká pravda.

Sval zlobivý, pardon hruškovitý, bývá obvykle k nalezení v hloubce pod svaly hýžďovými. Svou působnost rozpíná mezi oblast kosti křížové a kosti stehenní. Je to jeden z nejvýraznějších kyčelních rotátorů, a i v tomto je specifický. Tak nějak se totiž nemůže rozhodnout, zda být vnitřní nebo vnější rotátor, a tak pro jistotu dělá rotace obě. Jak to dokáže? Rotuje dolní končetinu dle pozice v kyčli. Když máte kyčel nataženou, rotuje ji zevně, když ji pokrčíte, rotuje ji vnitřně. No, není to paráda?

Důležitým faktem je skutečnost, že pod tímto svalem probíhá sedací nerv. Ještě důležitější je fakt, že u cca 20 procent populace nenacházíme nerv pod svalem, ale nad ním, nebo procházející skrz něj a někdy dokonce umí takové rozpolcené variace jako jedna část nad, druhá skrz, nebo jedna nad, druhá pod svalem apod. Celkem je anatomicky známo sedm variant vzájemných pozic nervu a svalu. Proč to píšu? No, pokud máte to „štěstí“, že jste hrdými vlastníky varianty „nervjdoucískrzsval“, je velká pravděpodobnost, že při stažení svalu dojde ke skřípnutí nervu. A toto nerv zrovna rád nemá. A dá to najevo výše popsanými příznaky.

A aby to nebylo úplně snadné, tak někdy stažený hruškovitý sval negeneruje problém lokální, ale majitel dojde do ordinace s požadavkem řešení bolestí vnitřního nebo vnějšího kolene. O dalších potížích nemluvě.

Jak tedy poznat, že máme problém právě se svalem hruškovitým?

Sval je zvýšeně namáhán při:

  • běhu do kopce, prudkých a silových změnách směru při běhu
  • dlouhodobém řízení auta
  • jízdě na kole, které nemá správné nastavení vzdálenosti mezi řídítky a sedlem
  • sezení s nohou přes nohu
  • sezení na tvrdé židli

Pokud máte zátěž podobného typu a příznaky, popsané v úvodu, zpozorněte. Zkuste se postavit před zrcadlo a udělejte si test podřepu na jedné (a samozřejmě i druhé) noze. Správné provedení vidíte na obrázku č. 1, chybné na obrázku č. 2:

  • Test: obr. č. 1
  • Test: obr. č. 2

Chybou je, pokud při podřepu dojde k následujícímu:

  • úhyb kolene směrem dovnitř
  • zvednutí pánve nad stojnou končetinou, nebo naopak poklesnutí
  • úhyb trupu do strany
  • nestabilita stoje

(K vzniku problému stačí pozitivní jeden z popsaných jevů.)

Protože je tento sval často zkrácený a zároveň oslabený v zapojení s ostatními svaly, které stabilizují kyčel, budeme ho logicky protahovat a posilovat. Ošetření zahájíme masáží, ke které potřebujeme míček nebo válec (roler).

1. Ošetření masáží

Masáž provedeme vsedě s válcem nebo míčkem, další varianta je ve stoje s opřením o zeď.

Masáž vsedě: roler umístěte šikmo pod hýždi (jako na obr.), ošetřovanou končetinu pokrčte v koleni a vytočte směrem ven. Pokud je to možné, dejte kotník na koleno druhé nohy. Po dobu 30 sekund přejíždějte přes ošetřovanou oblast. Podobné je ošetření s myofasciálním míčkem (nebo tenisákem).

  • Masáž válcem
  • Masáž míčkem

Masáž ve stoje je jednoduchá: Míček umístěte do horního vnějšího kvadrantu hýždě a opřete se jím o zeď. Ošetřovanou nohu vtočte špičkou dovnitř a do míčku zatlačte přiměřenou silou. Přiměřenou sílu poznáte tak, že po 20 sekundách tlaku se úvodní vjem snižuje.

Pozn. Pokud se při ošetřování míčkem nebo válcem objeví „elektrika“ do nohy, nebo změna citlivosti nebo bolest, ošetřování ukončete. Toto prostě nejde přeprat.

2. Protažení svalu

Můžete volit mezi několika možnostmi: Vleže na zádech s kotníkem přes koleno, v pozici na 4, nebo vsedě s úklonem trupu od protahované končetiny (tyto osvědčené pozice jsou uvedeny na obrázcích). Je třeba najít pozici, ve které cítíte tah v hýždi a pozor! Tento tah musí po 20 – 30 sekundách protahování ustoupit!

Pozn. Cílem je cítit tah v hýždi, nikoliv bolest kdekoliv jinde. Dle toho vybíráme vhodnou pozici.

  • Protažení vleže
  • Protažení vsedě
  • Protažení v pozici na čtyřech

3. Posilování svalů

K posilování zvolíme jednoduché cviky z kalanetiky. V pozici vleže na boku, končetiny pokrčeny v kolenou i kyčlích v pravém úhlu, zvedněte nohu, která je nahoře a provádějte pohyb chodidla ke spodnímu chodidlu a poté kolene ke koleni. Pánev musí zůstat bez pohybu, pracuje jen kyčel! Zkuste 10 opakování ve 3 sériích každého cviku.

  • Posilování 1/2
  • Posilovní 2/2

Další možností je posilování s fitness pomůckami (např. kyčelní rotace v pozici „holubička“ s kettlebellem, nebo třeba TRX cross lunge). Sofistikovanou možností je cvičení v konceptu profesora Koláře – dynamická neuromuskulární stabilizace. Pro začátek však rozhodně pod dohledem zkušeného terapeuta.

Pamatujte, že nefunkční hruškovitý sval nemusí být pouze lokální problém, ale může být vyvoláván příčinou vzdálenou, třeba nedostatečnou funkcí chodidla, omezenou funkcí hrudní páteře, výhřezem v bederní páteři aj.

Režimová opatření

  • Spát s polštářem mezi koleny.
  • Zkrátit dobu sedu – dělat pravidelně přestávky.
  • Řešení vyvolávajících příčin – korekce nestejné délky končetin, chodidla, zad.
  • Při tréninku se vyhýbat příliš rychlému navyšování zátěže.
  • Při běhu z kopce snížit rychlost.
  • Při běhu do kopce v akutní fázi neběhat příliš silově.
  • Do tréninku zařazovat i jiné pohybové aktivity (kompenzace jednostranné zátěže a sedu).

Při nezlepšení potíží rozhodně doporučuji vyšetření a přesnou diagnostiku vyvolávajících příčin fyzioterapeutem. Cílem je eliminace nesymetrie zátěže a řešení svalových dysbalancí. Upozorňuji, že tento problém se sám většinou opravdu nevyřeší, naopak často vede k zacyklení a nabalení více funkčních poruch, čímž pak léčbu neúměrně prodlužuje. A o to určitě nikdo nestojí.

Autorka textu a fotek Kateřina Honová pracuje v Brně jako fyzioterapeutka.

7. 12. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
Rady a chybyZačátečníci

Markova půlka: Tohle nikdy nedělejte, když začínáte s běháním

od Marek Odstrčilík 3. 12. 2020
autor Marek Odstrčilík

Tenhle rok je náročný. Nemocní, úmrtí, zákazy, rozvolňování, omezení pohybu, home office. Je to smršť informací a změn. Jestli chcete nezešílet, tak je rozhodně dobré být v pohybu, jít pořád dopředu, hlavně nezůstat stát a nenechat si vše přerůst přes hlavu.

Jeden by spíš čekal, že koronavirus, paradoxně ve své krutosti, a zatím nepolapitelosti, uzamkne většinu z nás doma a lidi se strachem budou upíjet a přežírat. V mnoha případech se stal ale opak a v Češích se probudila touha sportovat, být v přírodě, dýchat. Sledujete to taky? Je jedno, kdy vyběhnu, les je pořád slušně zaplněný a skoro by se dalo říct, že mnozí objevili kouzlo běhání poprvé v životě. 

A na každém začátku máme kopu otázek a občas v tom tak trochu tápeme. Kolik kilometrů? Jaké tempo? Stačí mi tenisky, které mám od střední? Jsou ještě in červený trenky a bílý nátělník? Jak se vůbec za ty roky, co jsem to nedělal, běhá? Co když mě někdo uvidí a nedejbože pozná? Jak být neviditelný? Nechci, aby se lidi na procházce, ke kterým se zezadu blížím, otáčeli už několik desítek metrů s tím, co za tvora to k nim dýchavičně klopýtá. Tohle všechno je v pořádku a otázky a obavy jsou vlastně přirozené. A tak se vám pokusím na svém příkladu na ně odpovědět.

Neodkládejte svoje poprvé. Stane se něco, když to první vyběhnutí nechám na zítra? Chleba levnější určitě nebude, to je jasné, ale ono vlastně vždy bude něco, co vás může začít odrazovat, protože někdy fouká, jindy moc svítí, nebo klíšťata jsou na lovu. Prostě to udělejte hned! Na nic nečekejte. Ideální den je totiž právě teď. Vykašlete se na tempo, počet kilometrů, prostě se zvedněte, oblékněte vyrazte. Není lepší chvíle, protože kdy jindy, když ne teď.

Nebojte se těch, co potkáte. Máte strach, že vaše okolí vás bude při tom pokusu o běh sledovat? Tak mi věřte, že drtivé většině jste ukradení. Mně přesto vždycky pomáhalo si říkat, že mi je jedno, kdo si co myslí. Jsem jen já, který se dokázal zvednout a vyběhnout. Takže, „placáka“ sám sobě se slovy „dobře JÁ“. Jestli ale nervozita pulzuje vaším tělem víc než je zdrávo, tak si narazte na hlavu kulicha nebo čepici, přetáhněte kapuci přes hlavu a vytvořte si svůj svět. Pusťte si klidně oblíbenou muziku do uší, ať jste víc v klidu a vyběhněte. 

Nespěchejte. Spěch a velké oči nejsou správná cesta začátečníka. Neřešte kolik dáte kilometrů a zda jiní běhají víc, rychleji a každý den a někdy i dvakrát. Tohle nejsou vaši soupeři. Proti vám stojíte teď vy sami., Začněte dvaceti minutami. A klidně chůzí, občas popoběhněte. Sledujte svůj tep a to, jak se cítíte. Srdce by vám určitě mělo bušit tak, abyste dokázali eventuálně ze sebe dostat smysluplné věty bez toho, že se zadusíte. Nikam nespěchejte, vše má svůj čas a na OH nebo MS nechte vyniknout jiné. 

Nestyďte se za chůzi. Ostřejší chůze je častokrát na začátek nejlepší. Pokud je vám nepříjemné i občasné popoběhnutí, tak prostě choďte. Naordinujte si pestré trasy, sem tam schody, kopeček a vezměte to svižněji. Uvidíte, že to taková legrace zase není. Výhodou je, že tolik nezatěžujete klouby a připravíte si tělo na budoucí výkony. 

Neřešte, že nemáte tak hezké hadry jako jiní. No a co. Víte co, barva neběhá, teda alespoň je to věc, kterou při prvních výbězích řešit úplně nemusíte. Tohle vás čeká, až běhání propadnete, pak se těšte na bezesné noci při dumání nad tím, které „vytuněné“ hadry si koupit. Na začátek vám úplně stačí tepláky, tenisky, triko, bunda. Pokud zjistíte, že vás to fakt baví, zajděte klidně do Decathlonu, Tchiba nebo Lidlu. Tyhle obchody vám pro začátek nabídnou za rozumné peníze ucházející startovací oblečení. Můj osobní tip: „Dekáč“. Kde bych ale naopak neotálel investovat, jsou boty. A tím myslím dobré boty. Ano, něco stojí, ale nohy nesou celého vás a to už je něco. Dopřejte jim komfort, stabilitu, pohodlí. Vím, že doba tomu úplně nepřeje, ale koupit boty přes e-shop je sice pohodlné a i třeba levnější, ale vy si potřebujete boty především vyzkoušet. Takže radši zajděte do kamenného obchodu, nějaké speciálky, kde můžete zkoušet a zkoušet a nenechat prodavače vydechnout. Tady bych kompromis prostě nedoporučoval.

Nemusíte mít ty nej hodinky. Měl bych si koupit pořádné sportovní hodinky, jako má každý? No, nemusíte. Tohle počká. Pokud půjdete ven na určitý čas, tak stačí obyčejné hodinky. Nebo použijte klidně telefon a stáhněte si sportovní trekovací aplikaci, je to v tu chvíli nejlevnější řešení. Pravděpodobně vás časem nemine nákup sportovních hodinek nebo náramku. Možností je také to prostě neřešit, ale jelikož jsme jedinci soutěživí a rádi vidíme časem, jak naše aktivity naskakují a vy se zlepšujete, tak vás vstup do světa dat, údajů a metrik asi nemine. Ale tohle bych opravdu řešil až po nějakém čase.

Nemusíte jenom běhat a běhat a běhat. Buďte rozmanitě aktivní. Každý pohyb se počítá. Pro vás jako začátečníka je naopak skvělé dělat různé věci a střídat aktivity. V pestrosti je krása a v pravidelnosti pohybu zase síla. Takže ideálně každý den něco a rozumně. Když neběžím, tak se můžu protahovat, můžu se jít projít, shrabat listí, chytit konečně krtka, umýt okna, zkusit tu jógu, na kterou se dlouho chystám. Pohyb by pro vás měl být příjemnou chvílí, nemělo by nic vyloženě bolet, ale lehká únava je v pořádku. Neposlouchejte rady, že trénink musí bolet, a když to bolí, tak to roste. Přesně takové chytré rady vás dostanou akorát do stavu nemocných a běh si zapíšete na black list.  A k tomu patří i odpočinek a dobrý spánek. Nezapomínejte že, život není jen maraton. Ideálně, když hodinku a půl před spaním odložíte elektroniku a dáte mozku dychtícímu po lákadlech virtuálního světa klid.

Každý začátek má své neodiskutovatelné kouzlo, ale nic není potřeba přehánět a vy se nemusíte uhnat ke zranění nebo jiným trablům. Věřte, že vše má svůj čas a zkratky k cíli nevedou. Tyhle texty zkraje měsíce píšu obvykle o tom, jak se připravuji po strašně dlouhé době na svůj půlmaraton, ale tentokrát jsem sebe nechal stranou, protože vím, že někdy začít není lehké a může dát zabrat sebrat odvahu, přeprat pohodlnost a výmluvy. Třeba to těm, kteří začínají, pomůže a dodá odvahy.

3. 12. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
BěháníBěžecké botySilniční botyVybavení

Otestovali jsme On Cloudflyer 2: na obláčku pohody a dálek

od Marek Odstrčilík 2. 12. 2020
autor Marek Odstrčilík

Ideální běžecká bota neexistuje. O tom není sporu. Jsou ale modely, které se tomu přibližují. Jedním z těch povedených, co se univerzálnosti týče, jsou Cloudflyer 2 od firmy On.  Běhat v nich je opravdu radost a tyhle boty ocení nejen především ti, kteří hledají velmi dobře zpracované odtlumení, ale i běžci polykající dlouhé kilometry.

Bota v mé velikosti 48 působila v krabici skutečně robustně, ale strach z toho, že až je vyndám, tak mi to urve ruce, se nenaplnila. Cloudflyer 2 jsou opravdu lehké a při běhu na ně v podstatě zapomenete. Tahle řada od On je zaměřená především na pohodlí a maximální využití energie. A to se povedlo. Boty jsou neskutečně pohodlné, chodidla se skoro tetelí radostí z té měkkosti a prostoru. Prsty nikde nedřou, nic nepřekáží a vy tak můžete nechat nohu pracovat bez omezení.

On Cloudflyer 2 jsou výborně odtlumené boty s dropem 7 mm a díky vylepšení mezidpodešve o Helion Superfoam, vás kolena, ani šlachy ani po pořádném soustu kilometrů bolet nebudou. Jestli naopak běháte svižněji, tak se Cloudflyer 2 hodí i pro vás. Bota není rozhodně pomalá a při odrazu nemáte pocit, že by se vynaložená energie ztrácela. Určitě se dá v těchto botách i závodit, ale především tam, kde jde o dlouhé trasy. Na rychlé a krátké závody najdete určitě lepší boty.

On Cloudflyer 2

  • určení boty: silnice
  • drop: 7mm
  • váha: US (8,5) 285g
  • klady: skvělé odtlumení, stabilita, velmi dobrý odraz
  • zápory: na mokrém povrchu může při odrazu podlouznout
  • cena: 4 490kč

Cloudflyer 2 tedy výtečně zvládá tvrdší povrch. Běhání je v nich stabilní, noha se nikam nepohybuje a vy v ní “neplavete”. Co se týká lesních zpevněných cest, tak tam bych problém taky neviděl. Kamínky v podrážce nezůstávají  a ani při běhu přes suché kořeny a kameny, nemá tendenci se noha zvrtnout. Větší trabl přichází třeba na mokrém listí, kdy při odrazu bota lehce podklouzne. Pokud ale v lese běháte pomalým tempem, tak to s přehledem dáte. Tyhle boty ocení i ti, kteří rádi nachodí pořádné porce kilometrů. Ten pocit pohodlí je skoro návykový.

Svršek boty je síťovaný a prošel oproti minulému modelu vylepšením. Coudflyer 2 mají velmi dobrou prodyšnost, rychle schnou, noha se v nich nijak zásadně nepotí. Jazyk je spojený s vnitřkem boty  a působí vlastně jako taková ponožka.

Cloudflyer 2 od On jsou boty, které si běžec zamiluje. Chcete běžet rychleji? Není problém. Jste těžší běžec, nechcete dát vašim kloubům takový záhul a sháníte dobře odtlumené boty? Tady jsou. Chodíte hodně kilometrů a boty jsou tedy pro vás zásadní? Není co řešit. Tohle se firmě ON opravdu povedlo a vy si můžete svůj pohyb užít s pocitem pohodlí a radosti. A o to přece jde.

2. 12. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
Nezařazené

Audioteka.cz: Nová aplikace, daleko lepší zážitek (komerční sdělení)

od Marek Odstrčilík 1. 12. 2020
autor Marek Odstrčilík

Čas je kolikrát neúprosný a ne vždy je možnost sednout si třeba ke knize a na hodiny se začíst. Pokud trávíte hodně času na cestách autem nebo rádi běháte či holdujete dlouhým procházkám, tak pustit si do uší audioknihu, je jedním z řešení. A k tomu potřebujete aplikaci, která bude dobře fungovat, je intuitivní a stane se vaší oblíbenou “knihovnou”. Proto Audioteka.cz přišla na podzim se zcela s novou aplikací, kterou si můžete stáhnout ZDE.

Na první pohled si všimnete nového designu, který působí moderněji než ten předešlý. A došlo i na uživatelské inovace: podpora CarPlay, ChromeCast, Android Auto, nastavení vlastního času do „uspání“, vlastní rychlost přehrávání, slovní hodnocení, nastavení časového intervalu posunu dopředu a zpět. Tím to ale nekončí a prý jsou další novinky na cestě. Poslouchání dobrých knížek je tak zase o něco větší prožitek.

1. 12. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
Inspirace

Tohle je pecka! Hrajte o šest produktů značky Moira dle vlastního výběru

od Magdaléna Ondrášová 1. 12. 2020
autor Magdaléna Ondrášová

Ještě není Ježíšek a Rungo už naděluje. Máme pro šest z vás produkt od českého výrobce funkčního prádla – ale pozor! Vybrat si ho budete moct sami.

Soutěž je stejně hravá jako je Rungo. Než ale přejdeme k podmínkám, řekněme si, o co se soutěží.

Moira je již český tradiční výrobce funkčního prádla z patentovaného vlákna Moira TG 900, ale rádi používají i merino vlnu, o které snad každý sportovec ví, že hřeje, i když ji propotí. Ale je zcela na vás, co preferujete. Šest z vás, kteří se zúčastní a vylosujeme je, si totiž budou moct vybrat jakýkoliv jeden produkt ze stránek Moiry. Jakýkoliv. Od ponožek po bundu.

Jak se zúčastnit?

  • Doba trvání soutěže: 1. – 10. prosince 2020.
  • Každý smí soutěžit jednou.
  • Najděte článek „Soutěž o Moiru!“ schovaný v některé z rubrik na našem webu www.rungo.cz, rozklikněte ho a soutěžte.

Po skončení soutěže vylosujeme šest výherců a zveřejníme je formou článku na webu www.rungo.cz.

Všeobecná pravidla soutěží www.rungo.cz.

1. 12. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
InspiraceRady a chybyZačátečníci

Pět důvodů, proč nezačít běhat aneb co vám běžci neprozradí

od Magdaléna Ondrášová 29. 11. 2020
autor Magdaléna Ondrášová

Článků, proč je běhání zdravé a kterak začít, už vyšlo mnoho. Tento bude trochu jiný. Osvětlí vám, co vás čeká, pokud tomuto koníčku podlehnete a na vás pak je, zda chcete toto riziko podstoupit.

S jídlem roste chuť. Otřepaná fráze platí i pro hobby zvané běhání, a proto vás musíme varovat. Jestliže se zakousnete do prvních kilometrů a nepodlehnete počátečnímu zmaru, velmi rychle si tento koníček oblíbíte natolik, že mu budete věnovat více, než byste kdy předpokládali. Nebudete chtít přestat a (s nadsázkou) přijdou následující problémy.

1. Přijdete o kámoše

Hltání stovek kilometrů ročně zúží počet vašich oblíbených témat na dvě. Dominovat bude běhání. Pokud bude vyčerpáno, budete ochotni mluvit ještě o zdraví. Jestli to tahající lýtko přeběhat, nebo ne a či aplikovat hřejivku nebo ledovat. Zůstanou vám tak na blízku sice znudění ale nejpravověrnější kamarádi a ti, kteří také běhají. Zbytek dřív či později mávne rukou a půjde si hledat normálního kamaráda.

2. Bude z vás asociál

Hospody, noční filmový maraton a nezřízená pijatika začnou postrádat sexappeal. Po alkoholu se vám totiž hůř běhá, a když přetahujete večerku, začnete být nervózní, jestli ráno vstanete na běhání dost čerství. Hospoda se jeví jako skousnutelná zábava, ale kdo má poslouchat ty kecy, když chcete zůstat u jednoho nebo dvou piv a poté, co zase svedete téma k tempu, intervalům a závodům, začnou pozvánky do hospody tak či tak řídnout. Večery budete nadále trávit v teniskách nebo doma.

3. Vítr v peněžence

Přímo úměrně tomu, jak se vám začne rozšiřovat botník (a to něco stojí!), zjistíte, že se vám nedostává „normálního“ obutí poté, co vám manželka zakáže nosit běžeckou obuv i do práce (natož pak na společenskou akci s ní). I v šatníku začne sportovní oblečení vytlačovat to z bavlny. Za čas se navíc přistihnete, jak při rodinném hlasování o cíli dovolené, potají googlujete, jaké jsou tam možnosti běhání, nebo zda se tam zrovna neběží nějaký závod a nenápadně manipulujete manželku do této destinace. A zakrývaje sloupec s cenou, započnete výčtem pozitiv v superlativech, proč právě letní Mont Blanc je lepší, než horké Chorvatsko plné pláží a zoufalé pohody.

4. Otravné nákupy na druhou

Tento bod volně navazuje na předchozí. S narůstajícím počtem kilometrů půjde vaše váha dolů a jednoho krásného dne z vás spadnou i poslední kalhoty, co ještě držely silou první dírky na pásku. A tento den stane se pro vás trýznivým. Nejen že tenhle maraton po obchodech se nezapíše do vašich běžeckých statistik, ale utrácet hromadu peněz za nové ošacení a ke všemu ne z funkčního materiálu, … ach. V duchu opláčete novou silniční objemovku v jásavých barvách, která z téhle výplaty fakt nebude. Řešíte, jestli koupit velké ale akorát dlouhé rifle z dospělého oddělení nebo krátké, zato padnoucí v pase z dětského a v tom potkáte známé, kteří sjedou vaši kostru od hlavy k patě a v jejich očích uvidíte strach zeptat se, jestli jde o stres nebo rakovinu.

5. Zapomeňte na úlevy

Od té chvíle, co běhání propadnete a nevynecháte ani v zimě, zjistíte, že už vlastně nebýváte nemocní. Běhání vás v zimě otužilo, takže už nemáte jedinou šanci, jak se zahrabat doma do postele a být tak na čas vyřazen z luxování a nákupů. Naopak. Váš elán do běhání bude doma mylně pochopen jako přemíra nezužitkované energie a bude vám ještě naloženo domácími pracemi navíc.

Ano, je to tak a žádné písmenko zde nelže. Endorfiny vyplavené při běhu dokážou z normálního člověka vytvořit běžeckého závisláka. Pohledem neběžeckých kolegů v práci tedy hubenou trosku, která si nedá pomoci a tvrdošíjně odmítá léčbu.

29. 11. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
Zdraví

Recept na svěží ráno: káva povolena, konkrétní cviky, ranní sezení a další tipy

od Karolína Hornová 26. 11. 2020
autor Karolína Hornová

Pro to, abychom byli ráno svěží, nestačí jen vstát pravou nohou a namazat si chleba lískooříškovou pomazánkou. Lektor jógy vysvětluje, proč ráno začíná už předchozího večera, jak může vypadat meditace a jaké ranní rituály ovlivní náš režim na homeoffice i chuť do tréninku v nepříjemném počasí.

Dny se krátí, mnozí z nás vstávají do tmy a o probuzení se vším všudy může být mnohdy řeč až po třetí kávě. Nejeden z nás navíc zápolí s rozhozeným režimem na homeoffice. Ať už bojujete s organizací času „na vlastní pěst“, nebo prostě jen nepatříte mezi ranní ptáčata, vězte, že naučit se mít ráno rádi je možné – třeba inspirací v józe. A nebojte, nejde o žádnou esoteriku.

Michal Večeřa, lektor jógy a meditace z platformy pro fyzickou a duševní kondici gymbee.cz, se ráno také neobejde bez dobré kávy. Poradí nám, jak se rána nebát, nebrat ho jako začátek otravného pracovního dne, ale naopak jako příležitost, jak ten den nastartovat tak, aby nám šlo všechno pěkně od ruky a zbylo ještě dost prostoru na čas pro sebe. Pojďme si projít jeho „recept“ na svěží vstávání.

Aktivace parasympatiku: Večerní protažení

„Jak se nám bude ráno vstávat, závisí nejvíc na předešlé noci – na tom, jak jsme se vyspali. A to zase závisí na tom, jestli se dokážeme před spaním uvolnit,“ říká Michal Večeřa. Obecně se říká, že dobrý spánek zaručuje večerní klid a žádný velký nápor na nervový systém. Ten ale nefunguje jako homogenní celek – aktivace jedné jeho části naopak může pomoci usnout: „Parasympatický nervový systém je ta část vegetativního nervstva, která zpomaluje srdeční rytmus a aktivuje relaxaci a odpočinek – na rozdíl od svého protějšku, sympatiku, který zajišťuje naši bdělost a pohotové jednání,“ vysvětluje lektor jógy.

  • Hluboký předklon vestoje. Foto: Andrea Piacquadio, Pexels

Výraz „aktivovat“ sice může znít trošku paradoxně, nicméně aktivita parasympatického systému je k našemu odpočinku potřebná. Podpořit ji lze ztlumením naší vlastní aktivity – není třeba vhodné jít si večer zaběhat, pak skočit do sprchy a hned zalehnout. Mezi aktivitou s vyšší tepovou frekvencí (ale třeba i prací nebo přemýšlením nad důležitým projektem) a spánkem by mělo přijít na řadu cílené zklidnění.

Stimulaci parasympatiku významnou měrou zajistí třeba sociální kontakty a lidské doteky, ale pomoci si můžeme i sami. „Pokud bych měl mluvit o využití jógových technik, jde hlavně o předklonové pozice. Ani z toho vlastně nemusíme dělat jógu – každý asi dokáže ze své cvičební rutiny vytáhnout ty cviky, které pracují s předklonem. Obzvláště běžci jsou zvyklí protahovat hamstringy a lýtka,“ doporučuje Michal Večeřa.

Ať už si vyberete jakýkoli předklonový protahovací cvik, pamatujte na to, že pro tělo je přínosné jen takové protažení, do kterého se dostanete bez použití hrubé síly. Pozici se také snažte takzvaně prodýchat. „S každým nádechem rozpínat oblast beder a horních zad, ale držet jemně aktivní břicho. A s výdechem se do pozice ještě víc uvolňovat. Nezapomeňte také uvolnit zbytečnou tenzi z obličeje a čelistí, povolit stisk zubů,“ radí lektor. Po intenzivnějších pozicích doporučuje zařadit kompenzační pozici: „Stačí, když se v sedu na podlaze opřete dlaněmi o zem za sebou, vyklenete hrudník vzhůru a mírně zakloníte hlavu a také prodýcháte.“

  • Pozice kleští. Foto: Elly Fairytale, Pexels
  • Pozice pluhu. Foto: Nick Bondarev, Pexels

Jógová inspirace na večerní protažení
„K protažení hamstringů a lýtek a zároveň i skvělému protažení zad, je na večer ideální jógová pozice kleští. Můžete se také uvolnit do hlubokého předklonu ve stoje. A pro ty, kdo nemají problémy s krční páteří nebo s vysokým krevním tlakem, vřele doporučuji pozici pluhu, která navíc ještě výživně protáhne oblast šíje, která j u většiny z nás zatuhlá kvůli sklánění se nad počítačem a mobilem. Mě osobně skvěle funguje také protažení rukou spolu s rameny a mezilopatkovou oblastí pomocí pozice eagle hands (vystřídat obě ruce / vyměnit jejich pozici). Trpím totiž na bolesti hlavy z napětí v horních zádech a šíji, což jsou oblasti, které tento cvik parádně uvolní,“ doporučuje Michal Večeřa

Mentální příprava na ráno

Aby nás představa rána neděsila, je dobré se s ním naučit už předchozí večer vyrovnat. Pomáhá třeba si ještě před ulehnutím přehrát v hlavě plány na následující den, srovnat si jejich pořadí a ujistit se, že to zase tak strašné není, a že to rozhodně stihneme.

Eagle hands. Foto: gymbee.cz

Když ulehneme, nemysleme na žádné problémy a složité věci, ale nalaďme se na ráno pozitivně: „Zkuste si už večer své ráno vizualizovat. Představte si před spaním, jak svěže vstáváte a užíváte si čas pro sebe, kdy je svět ještě tichý a nikdo a nic vás neruší, jak se pak cítíte dobře a se sebedůvěrou vplouváte do každodenních povinností,“ doporučuje Michal Večeřa. Takovou představu můžeme vytvořit ve své mysli, až v posteli zavřeme oči a udělat z ní příjemný „usínací rituál“.

Vhodné je také ještě před ulehnutím zkusit jednoduchou meditační techniku, kterou popisujeme níže. Není na tom nic složitého, zvládne to každý a rozhodně nejde o to, dostat se do nějakého transu nebo dojít ke změně vědomí. Naším cílem je prostě uvolnit se a, lidově řečeno, přestat myslet na blbosti. „Jde samozřejmě o hodně „kondenzovanou“ verzi meditace, věnovat si takto třeba 15 minut je určitě přínosnější, než třeba jen tři minuty. Je ale začít a vytvořit si z přípravy na spánek rutinu, která nejlépe vzniká postupným přidáváním na délce a hloubce prováděné praxe,“ dodává lektor.

Večerní meditace

  • Posaďte se na klidné místo a zavřete oči.
  • Všímejte si svého dechu, jak nádech vstupuje dovnitř a výdech odchází ven z těla.
  • Pozorujte takto pět dechových cyklů.
  • Pak svůj dech prohlubte.
  • S výdechem vyslovte v duchu: Krásně se vyspím.
  • S nádechem si v duchu řekněte: Ráno bude skvělé.
  • Několikrát se takto prodechněte a pak už se vydejte pod peřinu.

Vstávání: Nechcete si radši přispat?

Univerzální návod na vstávání, jak už to tak bývá, bohužel neexistuje – každý má své biorytmy, které je vhodné aspoň do určité míry respektovat. „Už jen to, že náš hormonální systém působí střídání dne a noci, světla a tmy, napovídá něco o tom, že je přirozené mít potřebu pozdějšího vstávání v měsících, kdy se rozednívá později. Dlouhým nočním bděním a vstáváním za tmy jdeme tak trochu proti němu. Na druhou stranu jsou pochopitelné snahy z různých důvodů vstávat dříve a sám se o to také snažím,“ říká Michal Večeřa. Ale také dodává, že je třeba najít svůj limit a nelámat ranní vstávání přes koleno, pokud to není opravdu nezbytné. „Spánek má takový přínos pro naše zdraví, jaký žádná ranní rutina nenahradí, pokud se jí věnujeme na úkor dostatečné kvality a kvantity spánku,“ upozorňuje.

Pokud chcete začít vstávat dříve, je podle lektora nezbytné odpovědět si na následující otázky: „Opravdu potřebuji a chci vstávat dřív, nebo jen cítím sociální tlak, protože je to trend v mojí komunitě?  Když už se rozhodnu, potřebuji opravdu tu extra hodinu, nebo ve skutečnosti jen 30 minut, abych zvládl, co ráno chci? Dokážu se dostat do postele a usnout dost brzy, abych se vyhnul spánkové deprivaci?“ Postupujte pozvolna – budík posuňte vždy po týdnu třeba o 10-15 minut dříve. Díky tomu se můžete adaptovat na nový biorytmus. „Všichni také máme nějaký limit, pod jehož hranicí bude vstávání vždy utrpením. Pokud tedy posledních pár dní cítíte, že těch 5:45 je už opravdu hrůza, vraťte se zcela bez výčitek k 6:00,“ dodává Michal Večeřa.

Fakta o spánku
Podle spánkového experta a autora knihy Why we sleep Matthewa Walkera nedosahuje potřebného minima spánku asi 30 % lidské populace. Optimum je sedm až osm hodin. Chronický nedostatek spánku může mít vážný dopad na naše zdraví: Pokud pravidelně spíte méně, než šest nebo sedm hodin, značně trpí váš imunitní systém do té míry, že se může až zdvojnásobit riziko rakoviny. Omezení spánku na jeden týden narušuje hodnoty krevního cukru. Víc autonehod je dnes způsobeno únavou a ospalostí za volantem, než opilostí.

Když máte pět minut: Ranní sezení

Podle Michala Večeři je důležité se ráno probudit klidně a ne skočit z postele rovnou do pracovního režimu, k čemuž dny na homeoffice trošku svádí. Doporučuje probudit smysly tím, co máme rádi. Pro něj je to voda a káva, protože preferuje zemitější tóny a žádné zelené smoothies a teplé vody s citronem se u něj po ránu neosvědčily. Každý to má ale samozřejmě jinak a stejně tak není nutné se nutit do něčeho jen proto, že to dělá kamarádka, nebo to psali v časopise. Pak zařazuje něco, čemu říká „ranní sezení“.

„Záměrně tomu neříkám meditace, protože záleží, kolik mám času. Je to zbytečně svazující a mysl pak akorát dělá problémy. Když jí dám signál ‚budu meditovat‘ a ve skutečnosti pak pět minut sedím se zavřenýma očima a intenzivně si přehrávám možné scénáře hektického dne přede mnou. Pak mysl servíruje výčitky, že jsem to odfláknul. Prostě si vypiju svoji kávu, nadechnu se na terase. Ale snažím se, aby to vždy bylo pár minut bez mobilu,“ radí lektor a dodává, že hlavní je po ránu napřed probudit mysl a na tělo tolik nepospíchat: „Věděli jste třeba, že po probuzení je v meziobratlových ploténkách až o 240 % vyšší tlak, protože v noci dochází k jejich hydrataci? K vyrovnání tlaku do normálu slouží právě klidná napřímená pozice páteře, tedy sed bez opory.“

I to je důvod, proč nemusí být nejvhodnější „vstávat a cvičit“. Nastartovat tělo ranním cvičením může být skvělá motivace k dřívějšímu vstávání i recept, jak se rozproudit na celé dopoledne. Ke cvičení by ale nemělo dojít hned, ale vždy s odstupem několika desítek minut – klidně až po snídani, nebo před ní, ale po posezení třeba u oblíbeného ranního nápoje.

Když máte 15 minut: Ranní meditace

Pokud na sebe máte 15 až 30 minut, dá se tomu už s klidem říkat meditace. „Dobré je, když obsahuje prvek motivace – chceme se přece nastartovat do stavu, kdy se nám bude chtít pustit do věcí, které jsme si naplánovali. A podobně jako svaly potřebují živiny z potravy, musíme i naši vůli a vytrvalost živit, a to motivací. Kromě toho, že máme nějaké povinnosti, do kterých se nám nemusí vždy chtít, máme vždy také různá přání a touhy. Tyto dvě věci je možné spojit ve svůj prospěch,“ radí Michal Večeřa.

Díky ranní meditaci si můžeme uvědomit, že aktivity nebo povinnosti, do kterých se nám nechce, mohou mít díky našemu postoji k nim i příjemnou stránku – ať už je to nepříjemný pracovní úkol a zasloužený odpočinek po něm, nebo třeba pravidelný trénink v mrazivém počasí, po kterém se dostaví dávka endorfinů a odměna v podobě dobrého jídla. V boxu níže najdete „návod“ na meditaci, nebo se nechat vést hlasem v tomto videu od Gymbee.cz, které Michal nahrál speciálně pro účely našeho článku. Najdete zde ale i spoustu dalších návodu na meditaci, relaxaci i cvičení, vedených profesionálními lektory.

Průvodce ranní meditací

  • Posaďte se na klidné místo a zavřete oči, vytáhněte se za temenem hlavy vzhůru – pro ráno je důležitá napřímená pozice, která energizuje.
  • Všimněte si svého dechu, jak nádech vstupuje dovnitř a výdech odchází ven z těla. Pozorujte takto 5 dechových cyklů, pak svůj dech prohlubte.
  • Nejdřív si uvědomte nějakou z dnešních povinností, do které se vám moc nechce, a aniž byste se na sebe zlobili, si připusťte, že vás prostě ta aktivita neláká. Je to v pořádku, všichni jsme jen lidé a nemusí se nám vždy do všeho chtít.
  • Představte si jednu věc, která by vám udělala radost, a můžete si ji snadno dopřát. Nějakou drobnost, kterou si můžete koupit, dobré jídlo, na kterém byste si pochutnali nebo třeba půlhodinku sladkého nicnedělání.
  • Pomalu si začněte v mysli přehrávat představu sebe sama, jak onu vybranou činnost vykonáváte, postupně děláte jednotlivé kroky, ale také jak během nich narážíte na nějaké překážky. Představte si, jak tyto překážky s klidem a úsměvem překonáváte a jednotlivé problémy postupně řešíte, až je váš úkol hotový, a že jste to úspěšně dokázali.
  • Představte si teď sebe sama, jak si pak vychutnáváte odměnu, kterou jste si přislíbili.
  • Jděte do detailů. Vybavte si lahodnou chuť jídla nebo vůni pěny v koupeli…a také příjemné pocity, které díky odměně zažíváte.
  • Ten zvolený úkol si teď naplánujte: V duchu si zvolte čas, kdy se mu budete dnes věnovat a to, jaký má mít výsledek. Možná je to činnost, která se dá celá zvládnout během chvíle. Může to ale být jeden krok v rozsáhlejším projektu, který třeba dnes celý nedokončíte, ale daný krok má určitý dílčí cíl.
  • Naplánujte si také, jaké kroky pak povedou k vaší odměně – jak půjdete do obchodu, kde si ji koupíte, jak si objednáte vybrané jídlo v restauraci nebo si sami pokrm připravíte, nebo jak zapálíte svíčku v aromalampě a pustíte si oblíbenou hudbu.
  • Dál jen volně dýchejte a soustřeďte se na příjemný pocit uvolnění v celém těle. Klidně dýchejte a užívejte si tento stav.
  • Nakonec se zhluboka nadechněte nosem a přes našpulené rty velmi pomalu a dlouze vydechujte, jako když rozfoukáváte žhavé uhlíky. Pomalu otevřete oči.
26. 11. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
InspiraceRozhovory

Je lepší si říkat, že můžu, než „musím“, říká koučka Kristýna Báčová

od Marek Odstrčilík 24. 11. 2020
autor Marek Odstrčilík

Sebrat se, odejít do cizí země si srovnat myšlenky, chce určitě notnou dávku odvahy. Koučka, jogínka a nutriční terapeutka Kristýna Báčová to udělala. Odjela do Barcelony, kde dva roky na sobě pracovala, aby se zpět domů vrátila klidnější, šťastnější, se srovnanou hlavou, a to i díky józe, které tam propadla. Všechny své poznatky se snaží předávat dál, a tak učí ostatní, že změnit léty zažité zlozvyky prostě jde. Jen to není hned. “Moc si na sebe nakládáme, a přitom stačí dělat malé, ale postupné kroky, “ říká Báčová.

Jak jste se vlastně k józe dostala?
Na cestě Camino de Santiago (bylo to kolem 200 kilometrů), tedy Cestě sv. Jakuba, mě pobolívala levá noha a jelikož bylo každý den potřeba ujít 20 kilometrů, tak jsem to neviděla jako reálné. Šla jsem to s kamarádkou, která dělá jógu, a ta řekla, že zkusíme vždy po tom dni ještě cvičit a uvidíme. Každý den jsme k večeru uvolňovaly svaly a vazy a ono to začalo fungovat a když jsme to došly, tak bylo po bolesti. A to byl ten okamžik, kdy jsem začala jógu dělat pravidelně. Já už to řešila v Čechách, chodila jsem na fyzioterapii, dělala Vojtovu metodu, ale nic nezabíralo.

Proč jste se na tuhle štreku vydala?
Po přestěhovaní do Španělska a první, jsem si sepsala seznam přání a první na listě bylo jít tuhle cestu a vyzkoušet, jak blahodárně to funguje na mysl.

Pomohlo to?
Strašně. Byl to první krok k tomu pochopit, jak je důležité být sám se sebou a mít klid. Nekoukat pořád do telefonu, ale jen jít a poslouchat vítr, okolí a pozorovat přírodu.

Byl to útěk před stresem, přepracovaností a hektičností?
Chápete to správně. Jen bych dodala spiš plánovaný experiment. Já jsem od 22 let podnikala, vedla lidi, dělala konzultace a po mnoha letech jsem si řekla, že se potřebuji zastavit a posunout dál. Musela jsem vystoupit ze své komfortní zóny a jít do neznámého prostředí, a tak jsem se přesunula do Barcelony.

Když se vrátím k té noze, vnímáte to tak, že i problémy s ní byly díky stresu, přepracovanosti a podobně?
Stoprocentně. Za prvé jsem špatně seděla a za druhé stres. 

Kristýna Báčová. Foto: archiv Kristýna Báčová

Zvolila jste si zmiňovanou Barcelonu, ta je ale dost pulsující a o zábavu je v ní postaráno až do rána.
Tohle je o nás. Ano, Barcelona strašně láká vplout do nočního života, ale já věděla, že kvůli tomu tam nejsem. Přijela jsem hledat klid, nové zkušenosti v mém oboru a ne zvlčit.

Zkuste porovnat Prahu s Barcelonou.
Tak tempo ve Španělsku je o dost pomalejší, ale to se ví. My se daleko víc za něčím honíme, máme daleko méně rituálů s rodinou, přáteli, neumíme odpočívat. Tady na to prostě nemáme prostor.

Podařilo se vám část té pomalosti přenést do Prahy?
Podařilo. Ale přiznám se, že první měsíc po návratu mě to zase semlelo a já byla v tom kolotoči jako před odjezdem. Pak mi to ale došlo, zpomalila jsem a zklidnila se. Dva roky v Barceloně mě prostě naučily a já si tady držím čas na sebe, na svoje věci, přátele, meditace. 

Myslíte, že se volnější životní tempo dá praktikovat u nás, i když pracujete třeba v korporátu?
Je to prostě o nás. Vždycky je cesta k tomu, abyste si nastavili režim tak, abyste si našli více času sami na sebe. Je to o vašich prioritách.

Jak je možné, že v jiné zemi může fungovat pomalejší a pohodovější tempo a nezhroutí se to tam?
Oni se tak neženou za penězi, jako my. Platy jsou tam sice nižší než v Praze, ale oni mají daleko menší náklady na život. Je tam víc slunce, tepla. 

V Barceloně jste se naplno začala věnovat józe. Jak vám tohle setkání změnilo život?
Jóga mě naučila daleko lépe pracovat s dechem, fungovat více v přítomnosti, umět se soustředit na to, co dělám. Tohle vám přinese opravdové uklidnění. Ale největším benefitem pro mě bylo, že mi to uvolnilo poškozené svaly a vazy. K tomu jsem se začala otužovat a musím říct, že to bylo skvělé rozhodnutí, protože se mi zlepšila celková regenerace.

A co spánek?
Na tom je také dobré zapracovat. Je to jeden z nejdůležitějších rituálu pro obnovu našich psychických a tělesných funkci. Je fajn, když si večer uděláte pohodu příjemnou hudbou, ovoníte si místnost esenciálními oleji, uvolníte svaly ve vaně s mořskou solí s bylinkami, připravíte si lehkou večeři plnou vitamínů a před spánkem se pochválíte za to, jak se hezky staráte o své tělo. Druhý den je to úplně jiny rozměr a lépe se člověku vstává. 

Kristýna Báčová. Foto: archiv Kristýna Báčová

Co v současné době děláme se svým tělem špatně?
Obecně se málo hýbeme, jsme zahlceni informacemi, úkoly a málo lidí se zaměřuje na uklidnění mysli, byť jen minutovým dechovým cvikem. Je to stres, který se kumuluje a ubírá energii. Jsme potom v emocionální nerovnováze. Tohle má vliv i na naši imunitu, výběr nevhodné stravy, náladu, soustředění a výkon. 

Vy pomáháte lidem ohledně stravy, pohybu a psychiky. S čím lidé za vámi nejčastěji chodí?
Často nemají rádi svoje tělo, chtějí snížit váhu,  chtějí mít větší sebevědomí a především najít balanc ve stravování. 

V tomhle může určitě jóga pomoci, jak dlouho zhruba trvá, než se dostane dotyčný do nějaké pohody?
Myslím, že když budete jógu dělat čtyři dny v týdnu po dvaceti minutách, tak za měsíc přijde změna. Zlepší se vám nálada, vy se začnete zpevňovat, a to je pro vaši psychiku nakopávák.

Chodí na jógu i muži?
Ne tolik, ale je to lepší než dřív. Dřív to bylo pro muže spíš tabu. 

Lze s jógou začít doma nebo je lepší někam chodit?
Nejdůležitější je začít hned. Na YouTube je spousta krátkých videí, která jsou pro začátečníky. Podle toho bych začala. Když vás to začne bavit, tak pak klidně do kurzu.

Já už některé věci dělám každé ráno a přiznám se, že třeba pozici Kobra úplně miluji, protože se u ní skvěle uvolním. Jaké další cviky jsou podle vás dobré?
Hlavně se chce na začátku zklidnit a začít vnímat svůj dech, jak proudí tělem. Pro začátečníka stačí tři pozice, které bude opakovat, například Pes, Pozdrav slunce a zmíněná Kobra. Stačí začít opravdu jednoduše a moc si nenakládat, což je častá chyba začátečníků. Cíl nemusí být vysoký, protože po čase může dojít k vyhoření.

Ještě něco je dobré dělat?
Chválit se.

Kristýna Báčová. Foto: archiv Kristýna Báčová

Čím po ránu je podle vás nejideálnější začít?
Já se nejdřív protáhnu a řeknu si, že mi začíná krásny den. Pak se napiji vody s citrónem. Nesnídám hned po probuzení, nejdřív si jdu zasportovat a pak až jídlo.

Jak moc je psychicky náročné poslouchat všechny ty příběhy lidí, kteří si k vám chodí pro pomoc a radu?
Je to náročné, protože změna životního stylu a hubnutí je velmi intimní téma. Je to často boj a složitý proces v lidech zlomit určité závislosti nebo zakořeněné zvyky. Najednou po někom chcete, aby se začal věnovat sám sobě, ale on má sebe na posledním místě. No není to nic jednoduchého. Proto jsem si musela odpočinout v té Barceloně a dodržuji mé rituály, které mi pomáhají k tomu byt opravdovou oporou pro me klienty. Také mám svého kouče, díky kterému je má práce a život vyvážený. 

Vy máte taky nějaké zvyky a hříchy?
(Smích) Já jedu svoji stravu na 70 procent a zbývajících 30 procent mám na “úlety”, kdy to neřeším. Miluju řízek s bramborovou kaší, pizzu. Ráda si to za čas vychutnám. Podle mě, když někdo najednou chce jíst jen zdravě, tak si na sebe opět moc nakládá a stresuje se. Já jsem dřív běhala překážkové běhy a strašně moc si hlídala jídlo a můžu vám říct, že moje tělo bylo tak stresované, že když dneska dám poloviční trénink a stravu na pohodu, tak mám lepší výkon než tenkrát. Ve stresu se hůře regeneruje. Říkat si „musím“, vytváří strašný tlak. Lepší je si říct, že „můžu“. 

To máte naprostou pravdu. Vrátíte se zase k nějakým závodům?
No, možná ano. Přemýšlím, jestli si nedám CzechMana, tedy triatlon. Dám asi nejdřív kratší trasu.

Co byste ostatním na závěr vzkázala?
Mějte radost z toho, co máte, fungujte v přítomnosti a zacházejte dobře se svým tělem.

Rozhovor si můžete poslechnout v plném znění:

Kristýna Báčová o sobě

V mém projektu se zaměřuji na komplexní změnu životního stylu, která vede k optimalizaci váhy. Každý ví, jak by se měl lépe stravovat, ale změna není jednoduchá. Málokdo řeší to nejtěžší, jak nastavit mysl, jak se namotivovat na maximum, najít reálný cíl a správně ho rozkouskovat na malá lehce stravitelná sousta, za která se člověk postupně chválí a vnímá své pokroky. Díky tomu u změny vydrží. To co předávám dál sama na sobě zkouším. 

Věnuji se tedy tématům pozitivnímu nastavení mysli, plánování nového harmonogramu bez ZÁKAZŮ formou konzultací, kde aplikuji koučinkové otázky (klient si tedy nastavuje režim “skoro sám”). Co se díky tomu stane? Klienti jsou sami sobě pozorovatelem a intenzivně vnímají negativní dopad jejich starých zvyků, které vykonávají na tzv. autopilota. O to více se mnou hledají řešení. Snažím se s klienty zlepšit potenciál jejich těla v oblasti kvalitního spánku, ochlazování, snížené konzumace alkoholu, hledání času pro sebe (ticha), meditace, vizualizace, afirmace a různých relaxačních metod, které snižují hladinu stresového hormonu. Čím více se cítí sebevědomě a plni energie, tím lépe se jim potom dodržuje nové zdravé stravování, které vede k optimalizaci váhy. Stravu s nimi nastavuji co nejvíce intuitivně a to bez počítání kalorií. To platí i u pohybu. V sestavení jídelního plánu se zaměřuji na pestrost, kvalitu potravin, jednoduchost, lokální zdroje a zohledňuji jejich zdravotní stav. 

CV: 2020 – Specialistka na zdravý životní styl (Praha). 2020 Autorka a garantka online kurzu Spánek (Rentel a.s.). 2018 – 2020 Životní a výživový kouč (Barcelona). 2013 – 2018 majitelka dietologické poradny. 2015 – 2018 vzdělávání v oboru koučink pod vedením Ing. Jiřího Kunčary a Dr. Ivana Černohorského. 2018 host v pořadu Skvěle v těle (Stream). 2018 kurz duchovního léčení od Salomo Baal (Refuah). 2017 školení na téma psychologické aspekty a péče o klienta s komplikacemi od Mgr. Ing. Hochmanové. 2015 autorka a garantka online kurzu Stravou k aktivnímu životu (Rentel a.s.). 2014 – 2018 certifikace: specialistka na dětskou výživu, specialistka na sportovní výživu (NA), specialistka na onkologická onemocnění (NA), kardiovaskulární onemocnění a endokrinologický výcvik (NA). ​2010 – 2013 nutriční terapeut (Ženské domovy)

Vzdělání: 2008 – 2011 VOŠ, Diplomovaný nutriční terapeut, 5. května 51, 140 00, Praha 4

24. 11. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
Nezařazené

5 tipů, jak správně vybrat funkční prádlo – Komerční sdělení

od Marek Odstrčilík 23. 11. 2020
autor Marek Odstrčilík

Snadno prochladnete? Nebaví vás věčně propocená trička, která vás na těle studí? Chcete se cítit při každém pohybu, ať už v zaměstnání, nebo při sportu, komfortně? Je na čase pořídit si funkční prádlo. Jak si ho vybrat, aby správně plnilo svou funkci a vyvarovali jste se častých chyb? Sepsali jsme pro vás 5 tipů, jak si vybrat funkční prádlo správně.

Co je vlastně funkční prádlo? Je to prádlo, které se dokáže přizpůsobit vašemu tělu v různých klimatických podmínkách. V zimě vás příjemně zahřeje, v létě ochladí, při sportu perfektně odvádí pot, takže udržuje stálou tělesnou teplotu. Díky tomu se budete cítit komfortně a budete méně náchylní k nemocem. Ale aby plnilo svou funkci, musíte je jej správně vrstvit.

Bohatě vám postačí tři vrstvy – spodní prádlo, mikina nebo svetr, bunda a kalhoty. Díky menšímu množství slabších vrstev se dokážete lépe přizpůsobit každé aktivitě a včas zareagovat na výkyvy počasí. „Dnes už není funkční prádlo výsadou jen aktivních sportovců. Můžete si vybrat jak prádlo pro sportovní aktivity, tak do práce nebo na volný čas. Důležité je, abyste se cítili dobře,“ uvádí Mario Vlček, zakladatel značky Moira. Na co si dát při jeho výběru tedy pozor?

1. Ujasněte si, kdy ho chcete nosit
Funkční prádlo nebývá úplně za hubičku. Zároveň by byla chyba si koupit jedno spodní tričko a brát si ho v zimě na lyže, pak na jógu a zároveň do práce. Proč? Protože pokaždé se hýbete jinak a také v každém ročním období vaše tělo vyžaduje něco jiného. Proto si ujasněte, pro kterou aktivitu si chcete funkční prádlo pořídit. Výrobci se většinou neorientují jen na jeden druh sortimentu, ale mají v nabídce celou škálu produktů, které uspokojí vaše požadavky. 

2. Kupte jen takové, které vám dokonale padne
Trochu oříškem bývá výběr správné velikosti. Mějte na paměti, že i když nemáte rádi upnuté oblečení, funkční prádlo by mělo k vašemu tělu jemně přiléhat. Pokud by vám totiž někde odstávalo, často to bývá u rukávů, neplnilo by správně svou funkci. Rozhodně se nemusíte bát, že by vás prádlo někde škrtilo. Vyrábí se často bezešvé a z materiálů, do nichž se přidává elastan, proto se vašemu tělu skvěle přizpůsobí a vy ho ani neucítíte.

3. Vybírejte materiály a gramáže s nejlepší funkčností
Funkční prádlo se vyrábí z několika druhů materiálů. Patří mezi ně umělá vlákna jako polypropylen, která na těle fungují jako druhá kůže, ale i přírodní materiály jako merino vlna. Ta je přirozeně elastická a zamezuje množení škodlivých bakterií. Pokud se zajímáte o ekologickou stránku svého oblečení, sáhněte po výrobcích ryze české značky Moira. Ta vyvinula speciální vlákna Moira TG 900, která jsou recyklovatelná, nezatěžují přírodní prostředí, a navíc mají neutrální PH a nepřitahují prach. Nově Moira vyrábí i prádlo merino vlnou, které je jemné, nekouše, odvádí pot a navíc nezapáchá ani po několika dnech nošení. 

I gramáž hraje svou roli. Ale nemusí vždy platit, že čím těžší, tím teplejší. Správné funkční prádlo je zpravidla velmi jemné a se strukturou pleteniny, která drží vzduch jako izolant. A ten nic neváží. Například váha funkčních triček značky Moira začíná na 100 g/m², které se hodí na léto, ale zimní první vrstva váží už okolo 150 g/m². Nijak vás tedy nezatíží a pořád budete mít pocit, že na těle vlastně nic nemáte.

4. Zamyslete se, co od funkčního prádla očekáváte
Než si půjdete pořídit své první funkční prádlo, zamyslete se, jakou funkci by mělo plnit. Má především odvést pot? Pak sáhněte po tričku s maximální gramáží od 100 do 130 g/m². Do takového výrobku pak můžete propotit litr vody a budete v suchu. V létě je pak na něj ideální obléci ještě další vrstvu z přírodních materiálů, kam se vlhkost převede a spodní tričko ji už nepustí zpět.

Pokud potřebujete především zateplit, je vhodné zvolit výrobek o hmotnosti od 150 g výše a jako druhou vrstvu použít opět funkční tričko, mikinu či bundu. Na opravdu dobré zateplení je vhodné mít mikinu se smyčkou (říká se jí plyšová smyčka), která drží vzduch a odvádí opět přebytečnou vlhkost na lícovou stranu.

Obecně platí, že nejlépe je mít tričko, které používáte jako první vrstvu, se strukturou, která doléhá na pokožku třeba jen z 30 % (podélné žebro). To má nejlepší odvod vlhkosti a současně tam pracuje vzduch jako izolant. 

5. Hledejte značku, která garantuje kvalitu
Na trhu najdete spoustu značek s funkčním prádlem, a tak je skutečně z čeho vybírat. Záleží jen na vás, zda se vydáte směrem zahraniční produkce, nebo dáte přednost české firmě, jako je třeba Moira. Ta díky vlastnímu vývoji od vlákna přes pleteniny až po design hotových výrobků už 30 let rozvíjí zkušenosti v rámci ideálního funkčního prádla. Díky investicím do nejnovějších technologií a dlouholetým zkušenostem nabízí ty nejlepší výrobky, které ke svým, nejen sportovním aktivitám, potřebujete. Kvalita výrobků a zdravotní nezávadnost je garantována díky výrobě celé produkce ve Strakonicích. 

Článek je KOMERČNÍM SDĚLENÍM

23. 11. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
Nezařazené

Trénink a imunita: Vitamíny nejsou samospásné, ale C a D skutečně pomohou, a to i při sportu

od Karolína Hornová 22. 11. 2020
autor Karolína Hornová

Aktuálně velmi žhavé téma vitamínů a imunity se dotýká i sportu – imunitu lze rozhodit nevhodným tréninkem a naopak vitamíny C a D mohou ovlivnit sportovní výkon i regeneraci po zátěži. Na nejlepší zdroje vitamínů i kdy a proč je doplňovat, jsme se zeptali specialistky na výživu, Kristýny Báčové, DiS.

Jak si (ne)rozhodit imunitu?

Za to, že nastydneme, nemůže jen oslabená imunita. Jednou z příčin, proč na nás často „skáčou“ infekce může být to, že jim vytváříme vstupní bránu na sliznici dýchacích cest (viz box). To mohou způsobit rychlé přechody z mrazu do tepla, nízká odolnost organismu vůči chladu, ale také třeba suchý vzduch, který si doma vytváříme topením.

Prevence? Pravidelné větrání, snaha zvyknout si na chlad (třeba i formou otužování či domácích studených sprch, ale také zvlhčování vzduchu v prostoru a zvlhčování nosní sliznice spreji určenými pro pravidelné užívání. Jsou to třeba izotonické spreje na bázi mořské vody nebo Vincentka ve spreji. Při sportování v mrazu je dobré zabránit teplotnímu šoku ochranou dýchacích cest – čepicí, čelenkou i dýcháním třeba přes nákrčník.

Pokud i přes veškerou prevenci virus prostoupí sliznicí do organismu, je na řadě imunita. Pokud jsme celkově zdraví, naši imunitu neoslabila jiná nemoc nebo některý z faktorů, který rozebereme níže, je naším úkolem víceméně už jen nerozhodit si imunitu vlastním přičiněním. „Imunitu můžeme negativně ovlivnit přemírou rafinovaných cukrů, nevhodnými tuky, fastfoody, malým množstvím rostlinných potravin, nedostatečným pitným režimem, přemírou alkoholu a dlouhodobým stresem,“ vyjmenovává specialistka na výživu Kristýna Báčová.

Nachlazení vs. chřipka
Nachlazení je oficiální, i když trošku zavádějící název pro virovou infekci, způsobující zánět horních cest dýchacích. Nachladit se tedy nelze „jen“ tím, že prostě prochladneme. Příčinu vysvětluje praktická lékařka MUDr. Monika Landerová: „Při prochlazení dochází k zúžení a následnému rychlému rozšíření a ochrnutí drobných kapilár. Změní se povrch sliznice, který umožní snadnější vstup pro virovou infekci. U dospělých se nachlazení běžně objevuje dvakrát, třikrát ročně, u dětí pak i násobně více.“ Roli podle ní hraje i zimní období, kdy se nejen vystavujeme chladu, ale také můžeme mít oslabený imunitní systém tím, že musí častěji čelit virovým infekcím (z nichž některé nemusíme ani zaznamenat, protože je včas přemůže).

Imunitu může snížit dieta i nadměrný trénink

Snížit imunitu, respektive zvýšit pravděpodobnost nachlazení či jiné virové infekce může i nevhodná dieta. „Třeba taková, která je nevyvážená, jednostranná a chybí v ní dostatek živin,“ varuje specialistka. Problémem podle ní může být i redukční dieta, spojená s tvrdým tréninkem: „Pokud nejsme dobře trénovaní, tak se při extrémních dietách s kombinací přidání pohybu venku v chladu tělo oslabuje.“

Problém může být v dnešní době i v tom, že mnozí z nás mají vinou lockdownu, snížených možností cestování a zavřených restaurací víc času být doma. Tento čas je potřeba nějak vyplnit a práce na kondici nebo formování postavy je ta nejlepší volba. Odbornice vysvětluje, proč se v takovém případě vyplácí být trpěliví a „neopřít“ se do toho příliš zhurta.

Kristýna Báčová zdůrazňuje, že vždycky je vhodné volit přiměřený a postupný plán redukce. Co to znamená? „Postupně vyměňovat nezdravé potraviny za lehčí, vyváženější jídla plná vitamínů a minerálních látek. A dále obohacením jídelníčku o zeleninu, ovoce, ořechy, ryby a přílohy bohaté na živiny, jako jsou brambory ve slupce, batáty, celozrnná rýže, quinoa, pohanka, jáhly, luštěniny a podobně,“ dodává.

Stejně tak je vhodné volit i postupné přidávání zátěže v rámci tréninkového plánu. „Pokud nemám kondici, je dobré začít přirozenou aktivitou jako je chůze, výměna výtahu za schody, protahování, patnáctiminutové online cvičení. Po nějaké době se zlepší výdrž a v tu dobu můžeme přidat na intenzitě bez rizika oslabení organismu,“ radí Kristýna.

Vitamíny C a D: vliv na imunitu i sportovní výkon

Vitamínu C a D je aktuálně plný internet. Pojďme zabrousit do odborných studií, abychom si o nich mohli udělat obrázek. Oba vitaminy nejsou „zdí“ proti virové nákaze, ale dokážou významně ovlivnit nejen náš imunitní systém, ale mají i pozitivní účinky na sportovní výkon a regeneraci.

Rozsáhlá studie z roku 2013 prokázala, že vyšší dávky vitamínu C dokáží částečně zkrátit dobu virového nachlazení a také zmírnit jeho průběh. Není to ale tak, že bychom díky „céčku“ nakopli imunitu do takové míry, že by nám žádná infekce nehrozila. Tato studie (i další odborníci) ale doporučují zvýšit příjem vitamínu C jedincům, vystaveným fyzické námaze (tedy také aktivním a vrcholovým sportovcům). Vitamín C se totiž při námaze (a také při chronickém stresu) spotřebovává ve větší míře. Důsledkem pak může být náchylnost k zánětům, delší hojení a horší regenerace.

Vitamín D a jeho nesporný vliv na imunitu naopak řada studií prokázala. Pokud vám nevadí odborný jazyk, můžete si přečíst třeba shrnutí farmaceutické fakulty v Hradci Králové, které pracuje s aktuálními zahraničními studiemi a obsahuje i přehledný závěr o pozitivním vlivu „déčka“ na imunitu. Z pohledu sportovců je vitamín D prospěšný i jinak – jeho skupiny D2 a D3 tělo přetváří na metabolit kalcitriol, který je vlastně steroidním hormonem a podle studií zlepšuje funkci svalů a sportovní výkon a také jejich regeneraci.

Stres a imunita
Vliv stresu na imunitu je předmětem dodnes uznávané studie dr. Sheldona Cohena z roku 1991: Zjistil, že lidé, kteří v psychologických testech vykazovali vyšší míru stresu, byli náchylnější k infekci respiračními viry. O sedm let později byla studie zopakována a výsledky potvrdila s tím, že příčinou snížené imunity není jedna stresová situace, ale především chronický stres, např. v práci nebo na poli mezilidských vztahů. Šance onemocnět je v takovém případě tři až pětkrát vyšší.

Nejlepší zdroje vitamínů C a D

Podle studií má vyšší příjem vitamínu C smysl především u rizikových skupin lidí. Potvrzuje to i Kristýna Báčová: „Patří mezi ně např. kuřáci, konzumenti vyšších dávek alkoholu, těhotné a kojící ženy, staří lidé, ale také ženy, užívající antikoncepci a vrcholoví sportovci.“  A jaké jsou podle ní nejlepší zdroje vitamínu C jsou podle ní ty přírodní: ovoce jako šípek, černý rybíz nebo kiwi a zelenina jako brokolice nebo růžičková kapusta a další.

V aktuální době se hodně mluví i o infuzích vitamínu C. „Diskutuje se o významu vitamínů A, C, D a E, ale jejich přímý vliv na imunitních funkce nebyl ještě klinicky 100 % prokázán. Zdá se ale, že pokud je organismus zatěžován psychicky, fyzicky nebo proděláváme onemocnění, tyto vitamíny nám pomáhají, protože ve zmíněných situacích dochází k jejich vyšším ztrátám,“ říká Kristýna Báčová. Taková infuze nemusí fungovat na každého, rozdíl poznají hlavně lidi se zvýšenou únavou (z práce, chronická únava, podzimní „deprese“, onkologická léčba).

„Co se týče vitamínu D, patří do rizikové skupiny lidé s nedostatečným osluněním, staří lidé, lidé na dietě s přísným omezením tuku a jedinci s metabolickým onemocněním jater a ledvin,“ vypočítává odbornice. Lidské tělo si dokáže „déčko“ syntetizovat i bez ústního podání při expozici slunečního UV záření. Stačí 15 – 30 minut expozice denně. V zimě to je trošku problém, protože není od věci přijímat ho z přírodních zdrojů. Kristýna Báčová doporučuje rybí tuk, játra (např. tresčí), mořské ryby či vaječné žloutky. A samozřejmě „chytat“ i ty trošky slunečního svitu, které aktuální období nabízí – třeba tím, že půjdeme sportovat ven.

22. 11. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
InspiraceNezařazené

SOUTĚŽ: Známe výherce, kteří si vyberou audioknihu zdarma

od Magdaléna Ondrášová 19. 11. 2020
autor Magdaléna Ondrášová

Pokud ještě audioknihy neposloucháte, naše soutěže vám umožní vyzkoušet, zda je to to pravé ořechové pro vás. A pokud posloucháte, můžete si přijít zdarma k audioknize dle vlastního výběru, jak třeba v soutěži, kterou jsme odstartovali minulý týden.

Tuhle soutěž už jste promeškali, právě jdeme vyhlašovat její vítěze, ale nezoufejte a sledujete www.rungo.cz, aby vám ta příští neunikla.

Kdo tedy tentokrát vyhrál? Na otázku, jak se jmenuje audiokniha o první ženské vítězce Velké pardubické Latě Brandisové, odpovědělo jen 22 z vás. Šance na výhru se tak zvýšila. Dva vylosovaní šťastlivci jsou katerinacel a futurum41. Gratulujeme!

19. 11. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
BěháníCvičeníCyklistikaSporttesteryTuristikaVybavení

MapMyRun: co umí aplikace, kterou doporučuje končící Endomondo

od Pavel Tomek 19. 11. 2020
autor Pavel Tomek

Aplikace Endomondo končí a spousta jejich uživatelů se bude muset přestěhovat. Vývojáři Endomonda doporučují jako nejvhodnější náhradu MapMyRun. Proto jsme se rozhodli ji trochu podrobněji prozkoumat. Na závěr článku jsme připojili zkušenosti s přenosem dat či se snažili zodpovědět otazníky nad zmatkem v aplikacích začínajících MapMy.

Aktualizace 8. ledna 2021: v současné době již aplikace nefunguje. Pokud jste si nestihli stáhnout data, máme tu pro vás aktuální článek, jak na to.

MapMyRun se oficiálně bere jako náhrada za končící Endomodo. Jako většina podobných aplikací je pouze anglicky a kromě displeje mobilního telefonu ji můžete prozkoumávat i přes webové stránky. Aplikace je také rozdělena na bezplatnou a prémiovou část. Následující text vychází z verze pro iPhony, nečekám ale, že by se aplikace na Androidu chovala radikálně jinak.

Čtěte také: Aplikace v češtině a nejen na běhání adidas Running by Runtastic. Otestovali jsme ji

Bezplatná část MapMyRun bude spoustě uživatelů stačit, hyzdí ji ale reklamní proužky. Aktivita ukazuje běžné informace včetně mapy a přidružených fotek, převýšení či srdečního tepu. Kromě záznamů aktivit můžete zadat i nějaký textový příspěvek a samozřejmě sledovat záznamy svých přátel nebo ty svoje sdružené po týdnech. V nastavení si také můžete přidat své běžecké boty a jednoduše si hlídat, kolik už mají na tachometru a jakou životnost si u nich představujete. Zajímavou funkcí, kterou lze bezplatně využívat je také Route Genius, která ukazuje zaznamenané trasy ve vašem okolí. Doma to nevyužiju, ale na dovolené je to skvělý způsob, jak poznat nové místo. Líbila se mi i možnost vytváření cílů. Například si zvolíte, že chcete chodit běhat alespoň dvakrát týdně a v aplikaci si pak hlídáte, že svůj cíl plníte.

MapMyRun samozřejmě kamarádí s různými značkami sporttesterů, ze kterých se dají data do aplikace přenášet. Jedná se především o Garmin, Suunto, Samsung či Apple.

MapMyRun na Apple Watch
MapMyrun nabízejí samostatnou aplikaci pro Apple Watch. Jejich uživatelé nemusejí při běhání nosit telefon u sebe, prostě si nainstalují aplikaci do hodinek a po ukončení záznamu se data přenesou. Bohužel, ani MapMyRun nedokáže na jednu obrazovku dostat větší počet informací – nejvíce jsou to tři údaje. Klepáním na displej ale aspoň přepínáte mezi více hodnotami, i když jejich výběr nijak neovlivníte. Nahrávání vlastních tras, intervalový trénink či alarmy třeba na vysoký tep, nebo nízkou rychlost nenajdete.

Využijete placené funkce?

Placená verze je samozřejmě obsahově výrazně bohatší, ale trochu jinak, než bych čekal. K dispozici je čtrnáctidenní zkušební verze, kdy si můžete snadno ověřit, jestli se vám investice 149 korun měsíčně vyplatí. Samotné informace o běžecké aktivitě k tomu ale moc nevybízejí. Oproti free verzi získáte navíc jen podrobnější informace o kadenci kroku a v týdenním přehledu najdete o něco užitečnější informace o tepových zónách, ve kterých trénujete.

Z hlediska bezpečnosti by někdo mohl využít službu Live tracking. Pokud u sebe máte při běhu telefon, mohou vaši přátelé sledovat, kde zrovna běžíte.

  • Základní přehled o aktivitě je, myslím, dostačující
  • Placená verze má z analýzy navíc pouze informace o kadenci
  • Nabídka výzev nepatří bohužel k nejbohatším…
  • Sledování intenzity tréninku v jednotlivých týdnech je užitečné
Zdroj: MapMyRun

Tím hlavním, čím se vás autoři snaží přesvědčit, abyste platili, jsou tréninkové plány. Nabízí základní distance – 5, 10, 21 a 42 kilometrů, ale vytvářet si můžete i zcela individuální plány. Využívat se dá i velká spousta cvičebních videí. Ty jsou z malé části k dispozici i zdarma, naprostá většina se ale otevře, až když máte placené členství.

Vyzvěte své přátele

V bezplatné verzi lze vytvářet také výzvy, nebo se k nim přidávat. V druhém případě stačí na výzvu klepnout a vybrat „Join this challenge“. Bohužel ale není nijak jasné, na základě jakých kritérií uvidíte jednotlivé výzvy ve svém seznamu. Upřímně řečeno, i po několika týdnech používání jsem viděl pouze výzvu vytvořenou společností UnderArmour, pod kterou MapMyRun patří. Nepřišel jsem ani na to, jak nějaké další výzvy vyhledávat, žádnou podobnou nabídku aplikace nenabízela.

  • Placená verze MapMyRun hodně sází na tréninkové plány
  • Vytvořit si můžete vlastní cíl a pak sledovat, jestli ho plníte
  • Route Genius se vám snaží nabízet trasy ve vašem okolí
  • Tři různé aplikace, všechny ale dělají vlastně to stejné
Zdroj: MapMyRun

Výzvu můžete také vytvořit. Stačí vybrat její jméno, dobu trvání a jaký má cíl – např. nejvíc kilometrů, nejvíc zaznamenaných aktivit apod. I tady je ale problém. Do výzvy můžete přidávat pouze své přátele, respektive jim posílat výzvu k připojení. Dokud ji ale oni neodsouhlasí, vůbec o žádné výzvě nebudou vědět. To je hodně nešťastné, navíc například pro potřeby mnohých se nebude hodit, že se výzvy může zúčastnit maximálně 200 uživatelů.

Je to jen náhradník

Zatímco v předchozím textu jsem se snažil hlavně popisovat, na závěr si nechávám trochu subjektivních dojmů. A ty nejsou nijak nadšené. MapMyRun mi nepřijde v ničem speciální, rozdíl mezi placenou a neplacenou verzí bych zvažoval nikoliv kvůli obsahu, ale odstranění otravné reklamy. Nejvíc mi chyběla větší integrace mezi přáteli. MapMyRun sice upozorní, když se k ní připojí někdo z facebookových přátel, ale pokud chcete sledovat zajímavé profily osob, které neznáte, máte smůlu. Je zde sice i funkce „Explore“, ale na základě čeho upozorňuje, zůstává záhadou. Stejně tak je zvláštní nabídka výzev. Nebo spíš její absence a nemožnost hledání třeba podle nějakých parametrů. Aplikace mi navíc připadala i po týdnech používání podivně neintuitivní. Endomondo jsem měl určitě raději. Nicméně, nemusí být tak zle. Jestli se aplikaci bude věnovat dostatečná pozornost, nové funkce mohou rychle přibývat. Vzhledem ke končícímu Endomondu bude nových uživatelů určitě dost.

  • Aplikace umožňuje sledovat, kolik kilometrů mají naběháno vaše boty
  • Funkce Explore by dle mého měla brát ohledy na vaši aktuální polohu nebo zajímavost profilů; bohužel to ale nedělá
  • V profilu nemohou chybět souhrnné informace. Zahrnuty budou i přenesená data z Endomonda
Zdroj: MapMyRun

MapMy zmatek

MapMyRun je pouze jednou z rodiny aplikací, které začínají slovy MapMy… Využívat tak můžete třeba MapMyRide, MapMyFitness, MapMyWalk. Rozdíl mezi aplikacemi ale žádný není. Mají jinak barevnou ikonku a grafiku, ale jinak jsou naprosto shodné.

Celkem logicky mne napadlo, že Run je pro běžce, Ride pro cyklisty. Ale tak to úplně není. I v MapMyRun můžete zadat cyklistickou aktivitu, i MapMyWalk můžete používat na běhání. A co víc, když jakoukoliv aktivitu zaznamenáte přes jednu aplikaci, automaticky se objeví i v dalších. Stejně tak předplatné. Pokud ho zaplatíte v MapMyRun, platí i pro ostatní. Mezi aplikacemi jsou sdílení i přátelé. Jediný rozdíl, který mi prozradila až oficiální nápověda je v nabídce tras. Přes MapMyRun uvidíte běžecké trasy v okolí, MapMyRide zobrazuje zase ty cyklistické. Jediný důvod tohohle kočkopsa vidím marketingový, že se více aplikací může objevit ve více výsledcích vyhledávání.

Zkušenosti s přenosem

Velkou výhodou a úlevou pro uživatele Endomonda, kteří se pro jakýkoliv MapMy rozhodli, je bezproblémový a jednoduchý přenos dat z jedné aplikace do druhé. V účtu Endomondo se připojíte k MapMyFitness (jiná možnost není, ale vzhledem k tomu, jak jsme psali výše, že se data propíšou křížem celého MapMy, je to logické), které vám nabídne přihlášení nebo zřízení nového účtu. Poté je důležité zaškrtnout dotaz, zda chcete synchronizovat starší aktivity. Přenos proběhl hladce. Aktivity se začaly nahrávat postupně od současnosti do historie a hotovo až do roku 2011 bylo za 40 minut.

19. 11. 2020 1 komentář
0 FacebookEmail
Novější příspěvky
Starší příspěvky
  • Facebook
  • Instagram

Inzerce na Rungo
©2020 RUNGO.cz běží na Wordpressu pod dohledem Martiny


Nahoru
RUNGO.cz
  • Zdraví
  • Trénink
  • Vybavení
  • Začátečníci
  • Inspirace
  • O nás