RUNGO.cz
  • Zdraví
  • Trénink
  • Vybavení
  • Začátečníci
  • Inspirace
  • O nás
  • Podpořit Rungo
BěháníSporttesteryVybavení

Chytré hodinky se sportovními funkcemi. Recenze Vívomove3

od Magdaléna Ondrášová 6. 10. 2020
autor Magdaléna Ondrášová

Popsat produkt, který je krásný sám o sobě a nemusí mít už nic navíc, je za odměnu. Tím spíš, když něco navíc má. Značka, která je známá hlavně zapáleným sportovcům, nekončí u hodinek s mnoha funkcemi s technickým vzhledem. Otestovala jsem, co umí třetí generace řady Vívomove, která cílí na ty, kteří chtějí krásné hodinky jako šperk a současně motivaci k pohybu.

Těmto hodinkám ale i něco chybí, je proto velmi důležité vědět, co od nich chcete.

Koho by mohly tyto řádky zajímat? Určitě ženy, které si při pohledu na titulní fotku řekly „ty chci“ jen proto, že je zaujal design hodinek. Může zajímat i muže, protože dále se ukáže, že i černá verze tomu nahrává. A také ty, kteří hledají víc než hodinky, moderní lidi, kteří mají chytrý telefon a sport sice není jejich životním stylem, nicméně chápou, že hýbat by se měli.

Ze všech modelů jsem si nejvíce oblíbila model Vívomove3 Style, na který se proto zaměřím. Tyto nápadně jednoduché ručičkové hodinky v sobě skrývají chytré vnitřnosti.

Foto: Lucie Zelená

Deset tisíc kroků denně

Umí počítat kroky (bez nutnosti zapnout jakoukoliv aktivitu), což osobně pokládám za největší motivaci k pohybu. Věděli jste, že optimum je alespoň deset tisíc kroků za den? A máte tušení, kolik jich skutečně ujdete? Vívomove3 vám to řeknou, ale budete-li chtít, v průběhu dne také připomenou jak si stojíte i váš nastavený cíl.

Hodinky disponují také zaznamenáním základních sportů. Například chůze a běhu. Můžete si tak v mobilní aplikaci Garmin Connect (která je mimochodem dost povedená) zpětně prohlédnout trasu, kterou jste urazili, počet metrů, které jste nastoupali, vydané kalorie, tepovou frekvenci apod. Zajímavá je i volba pro zapomnětlivce, kdy lze nastavit automatické spuštění aktivity, zaznamenají-li hodinky souvislý pohyb (platí jen pro chůzi a běh). Funguje velmi dobře a sama se pak i ukončí. Na výběr jsou tu i další základní sporty, například jóga, silový trénink, díky voděodolnosti i bazénové plavání nebo cyklistika.

  • Vívomove3 nemusíte sundávat ani do bazénu
Foto: Magdaléna Ondrášová

Jelikož hodinky nemají zabudovanou GPS a berou si ji z mobilního telefonu, byla jsem sama zvědavá, jak stabilně se bude chovat a jaké nároky to bude mít na baterii. Zde nemám výtek, při spuštění aktivity se vás hodinky zeptají, zda chcete GPS z mobilu použít. Po odkliknutí a potvrzovací zprávě můžete mobil klidně odložit do běžecké ledvinky či kapsy dresu a vše se zaznamená (to záleží samozřejmě i na kvalitě GPS čipu vašeho telefonu). Telefon je s hodinkami propojen pomocí Bluetooth, proto už při aktivitě vidíte základní údaje o svém běhu či jízdě. Vzdálenost, čas, případně tep. Nadále fungují i notifikace. Po třech hodinách a 50 kilometrech, kdy jsem hodinky při zastávkách nepauzovala, mi z hodinek ubyla čtvrtina baterie, na mobilu ještě méně. Je to dané také tím, což může být pro někoho i nevýhodou, že hodinky nepromítají data aktivity neustále, ale pro jejich přehled musíte na displej poklepat. Příležitostní sportovci ale nevyžadují neustálý přehled o tepu či dalších veličinách, proto mi řešení přijde dobré.

Cože? Displej? Kde?

A nyní přecházím k hlavnímu tématu, které bude plné superlativů i neduhů, k displeji. Jistě vás do teď trápila otázka, jak tyto ručičkové hodinky mohou cokoliv vykreslovat? Rafičky jsou digitálně řízené a pod nimi se nachází displej. Ano, nevypadá to tak, ale růžový (černý a jiný) podklad pod ručičkami umí malovat údaje. Jistě jste si také všimli, že krásný jednoduchý vzhled je dán chybějícími tlačítky po stranách. Sklíčko je totiž dotykové. K dokonalosti nechybí chytré uhnutí ručiček mimo zónu na displeji vykreslených údajů. Po zhasnutí se pak vrátí do správné pozice a dál ukazují čas. Tak jednoduché a takový efekt!

  • Při procházce parkem se mi sama aktivovala chůze díky funkci Move IQ
  • Za normálních okolností není poznat rozdíl od klasických ručičkových hodinek
  • Čitelnost černého displeje je zřetelnější
Foto: Magdaléna Ondrášová

Hodinky jsou vybavené Amoled displejem, což patří mezi špičku chytrých hodinek. Jeho přednost je v čitelnosti a živých barvách. Zde to ale neplatí tak absolutně. Daní za krásný až perleťově starorůžový podklad pod ručičkami je horší čitelnost. Pod mrakem či v budově je zřetelnost textu výborná, ale na přímém slunci to dost pokulhává. Na černé verzi hodinek to je lepší, ale stále to nedosahuje kvality, jako například u hodinek Garmin Venu, které jsem měla možnost naživo vidět.

Barevný displej je dotykový a mimo přímé slunce funguje velmi dobře a citlivě. Jen při občasné jeho aktivaci se musí silněji poklepat a nedala jsem to vždy napoprvé. Zato ve sprše pod teplou vodou byl sám od sebe živý až až. Také se mi občas sám aktivoval, když jsem složila ruce na sebe a přitiskla hodinky sklíčkem k druhé paži.

Tep jako ukazatel aktuální zátěže i celkového zdraví

Vívomove3 Style v černém provedení. Foto: Magdaléna Ondrášová

Optické čidlo na spodní straně hodinek snímá tep celou dobu, kdy hodinky nosíte. Vzhledem k lehkosti materiálu, ze kterého jsou vyrobeny, je nemusíte odkládat ani v noci. V mobilní aplikaci pak můžete sledovat ukazatele vašeho zdraví i stresu a energie. Nebo to, jak jste spali.

Nezřídka se stalo, že abnormální výkyv tepu ukázal na srdeční problém (více o tom mluvil odborník v tomto rozhovoru), který se pak u lékaře prokázal. Tepová frekvence je také dobrý pomocník při volbě správného tempa v začátcích běhání, obzvlášť, když chcete „spalovat tuky“.

Notifikace – budete je milovat

Zobrazení notifikací z mobilního telefonu je u chytrých hodinek samozřejmostí. Pokud jste dosud žádné nevlastnili, tuto funkci si buď zamilujete nebo budete nenávidět (můžete ji ale vypnout). Sázím na to první. Zprávy, které vám běžně chodí na displej mobilního telefonu se vám zobrazí v náhledu na hodinkách. Můžete je i rozkliknout a přečíst celé. Nejlepší na tom je, že vás upozorní i na příchozí hovor, který tak nezmeškáte, i když mobil v kabelce neslyšíte. Vše se dá nastavit dle vašich preferencí. Například? Já mám nastavené, že v době od 20 do 8 hodin rána mi notifikace nechodí. V ostatní dobu se ohlásí jen vibrací hodinek. Hlasitost mobilu pak mohu mít ztlumenou celý den a nikoho neruším pípáním mobilního telefonu ani chytrých hodinek.

Po jídle můžete hodinkami zaplatit. Foto: Lucie Zelená

Lze nastavit i preference notifikací v průběhu aktivity. Chci vědět jen o hovorech? Nebo nechci být rušena vůbec? Vše si upravíte v mobilní aplikaci.

Buďte moderní

V mobilní aplikaci můžete zcela bezpečně propojit své hodinky s platební kartou. Zjistěte si u své banky, zda podporuje Garmin Pay. Nastavení je jednoduché a příště na pokladně už nemusíte shánět doma zapomenutou kartu nebo lovit mobilní telefon, v klidu zaplatíte hodinkami. Platba je samozřejmě chráněna heslem.

Všechny modely Vívomove3 oplývají až na výjimky stejnými funkcemi a rozměry. Rozdíl je především v ceně, která se ale odvíjí od designu a především použitého materiálu, což přináší více pohodlí ale i odolnosti vůči zacházení. Je tak jen na vás, čemu dáte přednost.

Rozdíly mezi modely Vívomove třetí generace

Vívomove3 Sport

Nejlevnější varianta řady (doporučená cena 6 490 korun) neumí bezkontaktní platby a má pouze OLED displej. V praxi to znamená menší rozlišení a zhoršenou čitelnost. Proč označení „Sport“? Materiál lunety hodinek je odolnější díky použití nerez oceli. Sklíčko je minerální a tělo je kvůli váze z tvrzeného polymeru. Celková váha je i tak jen o čtyři gramy vyšší než u modelu Style. Řemínek je silikonový. Tento model jako jediný lze získat ve zmenšené „S“ variantě.

Vívomove3 Style

Tyto chytré hodinky (doporučená cena 7 790 korun) jsme si popsali v textu výše. Co jsem nezmínila, že jsou vybavené sklíčkem Gorilla Glass, což je běžný, ale poměrně odolný standard (například sklo mobilního telefonu). Luneta i tělo hodinek jsou z lehčího, pořád velmi dobře vypadajícího, ale přece jen měkčího hliníku. Řemínek je silikonový nebo nylonový.

Vívomove3 Luxe

To samé, co model Style, dokáže i Luxe (doporučená cena od 12 990 korun). Zde si připlatíte za exkluzivní vzhled a kvalitu materiálu. Stejně jako Style má i Luxe AMOLED displej (co by také mohlo být lepšího?) a navrch kožený řemínek nebo kovový tah, tělo hodinek z nerez oceli a safírové, čili nejtvrdší sklíčko, které se v hodinářském průmyslu používá. Hmotnost je 56 gramů. Pokud si však kupujete hodinky jako šperk, který umí hlásit notifikace, je to váha zanedbatelná.

  • Vívomove3 Luxe
  • Vívomove3 Luxe
  • Vívomove3 Style
  • Garmin Vívomove Sport 3 Foto: Magdaléna Ondrášová
Foto: Magdaléna Ondrášová

Každý má své preference. Umět bezkontaktní platby, mi přijde zásadní. Hodinky se mi také musí líbit, ale mám svou finanční hranici, za kterou jen kvůli designu nejdu. Mým vítězem je proto Vívomove3 Style, které jsem popsala výše. Zlatá střední, a především krásná cesta.

6. 10. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
BěháníBěžecké botyJak vybrat botyVybaveníZačátečníci

Úzké, široké, velké, malé. Problém výběru bot na běhání

od Vít Kněžínek 5. 10. 2020
autor Vít Kněžínek

Píše se rok 2020 a běžci stále trpí na puchýře, otlaky, nebo černé nehty. Jak je možné, že ještě neumíme obstarat spolehlivý výběr nového páru bot, který by nás všech těchto nepříjemností zbavil?

Na pultech běžeckých speciálek narazíte na neuvěřitelně širokou paletu technologií a materiálů, které mají za úkol zvyšovat komfort. Pletené a strukturované svršky. Kompletně bezešvé konstrukce, vnější výztuhy, měkká polstrování, anatomické tvarování… dalo by se pokračovat opravdu hodně dlouho. Proč tedy tolik běžců stále řeší puchýře, otlaky a černé nehty? Vybrat správnou velikost by přece nemělo být nic těžkého. Realita je ovšem o poznání složitější.

Základní a největší problém je v určení velikosti nových bot

Velikost určujeme podle délky a je jedno, jakou tabulku pro to využijete. EUR, UK, US, nebo centimetry. Vždy se bavíme jen a pouze o určité délce boty. Existuje sice i stupnice různých šířek, ale ta se týká jen velmi malého počtu modelů a navíc je velmi abstraktní, když pracuje s pojmy jako “standardní šířka”, “zúžený střih”, nebo “rozšíření střih”.

Odhlédneme-li od chybějící velikostní tabulky pro výběr správné šířky, tak se dostaneme k tomu, že ani nemáme nástroj, jak šířku chodidla efektivně změřit. Přijde vám to divné, když šířka by měla jít změřit stejně snadno, jako délka? Tak jednoduché to ale bohužel není. Lidské chodidlo je neuvěřitelně složitý mechanismus, který při pohybu intenzivně pracuje. Díky tomu dochází i ke značným změnám proporcí podle toho jak pracuje podélná a příčná klenba. Jednoduše řečeno – hodnoty, které naměříte v klidu vám nic neřeknou o šířce vašeho chodidla při běžeckém zatížení.

Aby toho nebylo málo, tak do hry vstupuje ještě třetí rozměrová dimenze. Ano, chodidlo je trojrozměrná záležitost a abychom byli schopni vybrat perfektní tvar boty, tak by bylo kromě správné délky a šířky nutné znát i celkový profil chodidla.

Široká nebo úzká?

Budete-li mít k dispozici dostatečně velký vzorek běžců a dostatečně velké množství bot, tak na 100 procent narazíte na situaci, kdy vám jeden člověk bude o botě A tvrdit, že je úzká a o botě B, že je široká. Pak ale přijde někdo jiný, obuje si totožné boty i velikost a jeho názor na šířku bude opačný. To je dáno tvarem a šířkou nártu, sklonem chodidla, nebo tvarováním nožní klenby

Co s tím? Předchozí řádky zněly možná až trochu moc depresivně. Není potřeba ale věšet hlavu. Stačí se při výběru řídit tím, co funguje už dlouhá léta a ještě dlouho to fungovat bude – míra komfortu. 

Vybraná bota by vám zkrátka měla na noze být maximálně pohodlná. Svršek nesmí nikde tlačit a chodidlo nesmí v botě tzv. plavat. Pozor si dejte na to, aby se nezouvala pata, nebo vás netlačila patní miska pod kotníkem. Před prsty je potřeba mít dostatek volného místa, ale ne tolik, aby chodidlo při běhu v botě jezdilo. Boty zkrátka musí sedět tak akorát a maximálně pohodlně. Ani pak sice nebudete mít stoprocentní jistotu, že se vám nebudou dělat puchýře, ale můžete vyběhnout s vědomím, že jste pro výběr udělali maximum.

Kupujete-li si své první boty, pak se raději svěřte do rukou odborníků v běžeckých speciálkách, nebo požádejte o radu svého zkušenějšího běžeckého kamaráda. Ale pozor – nenechte si doporučit “zaručeně správný a nejlepší model bot”. Jak jsme si už řekli, každý máme jiný tvar chodidla a každému sedí něco trochu jiného. Všechny rady na konkrétní boty by proto neměly být ničím víc, než doporučením, které si prověříte na vlastní nohy. 

5. 10. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
CyklistikaHorská kolaKolaVybavení

Canyon Neuron CF 9.0 SL: kolo pro velký kluky a kdo si hraje, nezlobí

od Marek Odstrčilík 4. 10. 2020
autor Marek Odstrčilík

Hned na úvod musím říct, že tenhle článek nebude rentgenové pitvání každého komponentu (to umí skvěle ve Velo nebo 53×11 a není důvod dělat chytrého, když tomu zase tak dobře nerozumím), ale bude o pocitu z kola, které velkého kluka vrátí do let, kdy blbnout v lese byla skoro povinnost. Představuji vám Canyon Neuron CF 9.0 SL, celopéro, které vás v terénu rozhodně nenechá ve štichu.

Tady se pravověrní bikeři zasmějí, protože pro ně je to normální, ale pro mě bylo už rozbalení kola jedním velkým wau. Na horském kole několik dlouhých let nejezdím, a tak na mě čekalo spousta novinek, které na posledním horákovi fakt nebyly. “Tobiši, ono to má teleskopickou sedlovku,” říkám synovi, který se v kolech fakt vyzná a pomáhal mi ho dávat dohromady – i testovat. Oči se mi o kus rozšiřují a já fascinovaně páčkou jezdím nahoru a dolů. “Ty jo, vepředu je jednoplacka,” pokračuji a dech se mi zrychluje, když ji hladím něžnými pohyby.  “Sleduješ ten design,“ blaženě, jak v situaci “tenkrát poprvé” přiblblým hláskem skoro šeptám. “To je všechno u kol teď normální,” prohodí syn a dodává: “Počkej v lese!”

Kolo přijde v krabici, za pár minut ho sestavíte a můžete frčet. Foto: Marek Odstrčilík

Pokud jste někdo, kdo se v lese na kole rád ztratí, chce zkoušet sjíždět po kamenech a kořenech tam, kde se třeba normálně neodváží, vyjet strmý terén posetý překážkami, tak Neuron je přesně pro vás. A v tomhle měl můj Tobiš naprostou pravdu. Kolo vás vrátí do sladké doby kravení a vy se na několik hodit prostě zapomenete a jen blbnete a blbnete do padnutí. 

Canyon i těm (jako já), kteří nemají techniku, dovolí pro ně do té doby skoro nemožné. Sjíždění ostrých rozbitých cest je hračkou a kolo skvěle díky geometrii a parádně fungujícímu odpružení od Foxu se zdvihem 130 mmumožní schovat svoje “neumění” v terénu. Vidlice funguje výborně a pobere kde co. Stejně tak se kolo chová i ve výjezdech, kde se jako bagr ve verzi light prokousává terénem. V tomhle si Neuron užijete, až nabydete dojmu, že nic není nemožné projet. Zažijete povznášející pocit dobrodružství a svobody, na to dám svoji helmu POC na špalek. 

Tuhost rámu dělá samozřejmě karbon a pokud k tomu přidáte v témže materiálu i ráfky od Reynolds, tak se můžete spolehnout na to, že pokud šlápnete, tak i pojedete. Mám pocit, že tohle ale spíš ocení hubenější cyklisté, tedy ne tak úplně já. Můj Tobiš na tom valil jako blesk, kdežto já byl na delších výletech, na rovinatějších úsecích spíš utrmácený a moc mi to nejelo. Takže radši jsem vyjížděl na kratší okruhy, které byly protkány kameny, kořeny, sjezdy a výjezdy. 

Rozhodně je to fešák do nepohody. Foto: Marek Odstrčilík

Kolo je osazeno řazením od SRAM, a to konkrétně 12rychlostním X01 Eagle akazetou GX Eagle 10-50T. Se SRAM jsme nikdy neměl úplně dobré zkušenosti, ale jak jsem v úvodu podotkl, vlak mi v “horácích” dost ujel a já musím konstatovat, že fungovalo naprosto přesně a bezchybně. Jednopřevodník vpředu je každopádně paráda. Jediné, co bude chtít výměnu, pokud budete chtít jezdit v blátě a za mokra, jsou pláště Maxxis Forekaster 2,35, které určitě lépe sedí na suchém podkladu. Pro lepší pocit z jízdy bych možná zvolil i výměnu brzdových kotoučů, jelikož se lehce při delších sjezdech zahřívají. Ale to je popravdě asi všechno, co se tomuhle kolu dá vytknout.

S tímhle vyjdete opravdu skoro všechno. Foto: Marek Odstrčilík

A kdo by si ho měl pořídit? No, pokud chcete jezdit rychle a daleko, tak bychspíš zalovil v řadě LUX, ale jestli chcete s radostí malého děcka blbnout v rozmanitém terénu, tak neváhejte. Kolo je nadmíru pohodlné, takže na něm klidně můžete vyjet na celý den. Canyon Neuron CF 9.0 SL je trailový krasavec s vynikajícím odpružením vážící 12,8kg a stojící 111 799kč , který umožní i nešikům projet a vyjet to, co by si třeba netroufli. 

Více o kole




4. 10. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
Inspirace

Předežeň RUNGO.cz! V říjnu zápolíte s Mirkou z Plzně

od Magdaléna Ondrášová 3. 10. 2020
autor Magdaléna Ondrášová

Každý měsíc se můžete zapojit do virtuální výzvy, při které však budete muset skutečně běhat. V měsíci říjnu budete předbíhat Mirku Ježkovou. A kdo předehnal Petru v měsíci září a vyhrál?

Jde tu především o běh a motivaci, či zdravou soutěživost. Každý měsíc vybereme cíl, který když svou naběhanou kilometráží předeženete, jste vítězové a losujeme z vás jednoho o cenu. Abychom ale motivovali i začátečníky, losujeme o druhou cenu ze všech, kteří se soutěže aktivně zúčastnili.

Kdo vyhrál v měsíci září?

V září jste měli předběhnout Petru Kolesárovou z Prahy, ale do cesty jí skočila nemoc. Musela tak vynechat i oblíbený Vltava Run. Naběhala tak 83 kilometrů, což je i tak pro některé z nás snová vzdálenost. Umístila se na 154 místě z 284 aktivních soutěžících. Spousta z vás vůbec nevyběhla nebo nesynchronizovali své aktivity s Endomondem.

Los padl na číslo 105, Milana Petra, s naběhanými 127,99 kilometry. Druhým vylosovaným je nick JL M M s naběhanými 143 kilometry. Výherci ať se ozvou do konce října na e-mail ondrasova@rungo.cz.

Koho předháníme v říjnu?

V říjnu budete předbíhat Mirku Ježkovou, kterou znáte z plzeňských RUNGO výběhů, kde jsou vítáni i nováčci z vašich řad. Chcete se spřátelit s bandou, která má slabost pro stejný koníček jako vy? Přidejte se.

Pravidelně se schází každé úterý v 19,00 na náměstí u Andělíčka. Obvykle běží deset kilometrů v pomalém tempu. „Máme už takovou stálou partu ( většinou samé baby), ale vítán je samozřejmě každý, komu nebude vadit pomalé tempo. Nikdy nikomu neutečeme, jsme-li někdy rychlejší, vracíme se. Někdy nám s úsměvem říkají KČTéčko, teda klub českých turistů,“ upřesňuje Mirka narážku na pomalé běhání.

Přidejte se na Plzeňské výběhy (Mirka Ježková vpravo). Foto: archiv Mirky Ježkové

„Nám to ale nevadí. Nikdo z nich nemá ani potuchy, že se někdo rozbíhá po operaci, po onkologické léčbě, po úrazu, s pár kily navíc, se starostmi nebo prostě jen chce pomalu běžet, popovídat si a zrelaxovat po náročném pracovním dni. Běháme pomalu, ale vydržíme hodně. Výhodou hlavně zimního období a tudíž tmy, je ta parta. Vyběhneme klidně za tmy za město  na Chlum. Kromě toho máme jeden pouze holčičí běh s koupáním celou zimu. Mezi naše už pravidelné akce patří vánoční noční Kokotské rybníky a na Štědrý den výběh od stromečku s namočením v Boleváku a malou party. Spousta holek už patří mezi mé nejbližší přátele. A tak pro sebe vymýšlíme i běhovýlety s pořádnou kilometráží i odměnou,“ líčí pohodářka Mirka. Jestli tedy hledáte partu, tady se stydět nemusíte a přijďte.

Začátkem listopadu vylosujeme jednoho z těch, kteří Mirku předběhnou a jednoho ze všech, kteří se do výzvy aktivně (tedy alespoň jedním výběhem) zapojí. Dárek bude překvapení z naší běžecké skříně.

Vytvořili jsme pro vás na
Facebooku rámeček
„Předháním RUNGO.cz“.
Přidejte ho ke své profilové
fotce, ať přátelé vědí, že jste
ve výzvě a mohou se tam s
vámi předhánět!

Chci se v říjnu zapojit!

Na Endomondu vypisujeme každý měsíc běžeckou výzvu o ceny, ale i chodeckou a cyklistickou výzvu, ty jsou však jen pro zdravou rivalitu bez nároku na odměnu. Můžete se tam porovnávat s ostatními.

Do soutěžní říjnové běžecké challenge se můžete zapojit zde.

Nechcete promeškat výzvy příští? Chcete se nakliknout do nesoutěžních chodeckých a cyklistických výzev? Naklikněte se již nyní:

  • běžecká říjen
  • cyklistická říjen
  • chodecká říjen
  • běžecká listopad
  • cyklistická listopad
  • chodecká listopad
  • běžecká prosinec
  • cyklistická prosinec
  • chodecká prosinec
Jak to funguje?

Pro nové Rungo výzvy používáme mnoha běžci oblíbenou platformu Endomondo. V prvé řadě se tedy zaregistrujte na jejich stránkách, což lze kromě klasické registrace s uživatelským jménem a heslem i pomocí vašeho Facebook účtu (pokud máte). Po přihlášení na Endomondo si pak si pak zvolte jeden z týmů v tomto článku a přidejte se!
Pokud běháte s mobilním telefonem, je to jednoduché. Nainstalujte si mobilní aplikaci Endomondo Sports Tracker, která je dostupná pro všechny rozšířené platformy chytrých telefonů, a používejte ji pro zaznamenání svých výběhů. Aplikace po doběhu nahraje váš výkon na web Endomondo.com a kilometry se vám automaticky započítají do Rungo výzvy. Pokud běháte s hodinkami Garmin, můžete si Endomondo účet propojit se službou Garmin Connect (kam se data z Garmin sporttesterů standardně nahrávají) a Endomondo si vaše výběhy bude ze služby Garmin Connect stahovat automaticky. Toto propojení provedete v nastavení Endomonda na webu (stačí zadat přihlašovací údaje pro váš Garmin Connect účet). Garmin sporttestery lze propojit s Endomondem i napřímo pod tlačítkem Add workout, je potřeba mít ale nainstalovaný Garmin Communicator Plugin případně Garmin ANT agent (záleží na konkrétním modelu).  V případě, že si zaznamenáváte své běžecký výkony jakoukoliv jinou aplikací nebo sporttesterem, exportujte si vaše výběhy do souboru GPX (standard, který umí drtivá většina aplikací, služeb a sporttesterů) a nahrajte ho na váš Endomondo účet ručně. To provedete kliknutím na tlačítko Add workout a následně vyberte import from file. Využívat můžete také službu Tapiriik.com, která dokáže vzájemně synchronizovat zaznamenaná kilometry mezi službami Endomondo, Strava, Runkeeper, Trainink Peaks a dalšími. Stačí se u této služby přihlásit pod jednotlivé služby a následně stačí vždy jen jedno kliknutí, aby Tapiriik synchronizoval vaše výkony mezi jednotlivými službami. V případě jakýchkoliv problémů neváhejte napsat do diskuse, my nebo ostatní čtenáři vám jistě rádi poradíme a možná zjistíte, že váš problém tam již někdo před vámi vyřešil.
3. 10. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
InspiraceInspirace a příběhy

Jeden běžecký a jeden současný tip na „čtení“ od redakce

od Magdaléna Ondrášová 3. 10. 2020
autor Magdaléna Ondrášová

Kdy poslouchám? V autě, to hlavně. Zvykla jsem si ale dát mobil do kapsy a sluchátka do uší při vaření. Je to taková moje chvilka. Nejsem úplně ten typ, který by se sluchátky běhal, ale kniha od Charlieho Engleho mě tak pohltila, že tentokrát jsem udělala výjimku a s audioknihou dokonce i běhala.

Karanténa – Peter May

Foto: audioteka.cz

Marketingové materiály k této knize Karanténa tvrdí, že když ji Peter May poprvé nabídl, vydavatel ji odmítl s tím, že situace v ní popsané jsou až příliš neuvěřitelné. To bylo před 15 lety. Když si ji dnes přečtete nebo poslechnete, budete mít v některých pasážích naopak pocit, že May jen popisuje současnost. Kniha pochopitelně nepojednává o Covid-19, ale o jiné kapénkovou infekcí šiřitelné nemoci, která je na rozdíl od koronaviru velmi smrtící. Na pozadí kompletně uzavřeného Londýna se odehrává temná detektivka, ve které jde o mnohem víc než jen o vraždu dítěte. Město v karanténě je obsazené armádou, spalovny už dávno nestíhají a tajné kluby přesto praskají ve švech. Lidé se chtějí bavit, i když smrt číhá na každém kroku. Šílená doba zastihla detektiva McNeila v neméně šílené rodinné situaci.

Tahle kniha vám náladu rozhodně nezvedne. Každopádně si však při jejím poslechu alespoň můžete říkat, že na tom pořád ještě nejsme tak špatně, jak bychom mohli být. Peter May je autor řady “severských detektivek”. Pokud snad jeho dílo ještě neznáte, a nechcete se hned ponořit do nejtemnějšího případu, jaký kdy napsal, určitě zkuste třeba Skálu, první díl jeho dosud nejslavnější detektivní trilogie nebo některý z jeho “čínských thrillerů (série začíná knihou Pán Ohně).

PETER MAY

Skotský romanopisec a detektivkář pochází z Glasgow, ale nyní žije a tvoří v jižní Francii. Původně se živil novinařinou (pro The Scotsman a The Glasgow Evening Times) a proslavil se jako televizní scenárista, což ho přimělo vstoupit na čistě spisovatelskou dráhu. Celosvětové renomé si vydobyl šestidílnou sérií čínských thrillerů (česky 2015–2020), kterou postupně vydáváme i v audioknižní podobě. V obou provedeních je dostupná též Mayova volná trilogie ze skotského souostroví Vnější Hebridy, zahrnující tituly Skála, Muž z ostrova Lewis a Šachové figurky (česky 2013–2014). Mezi jeho další populární série patří Akta Enzo (česky od roku 2006), z nichž aktuálně připravujeme už šestý díl Nezvratné alibi. Oblibu si získal i nejnovějšími samostatnými romány Ostrov Entry či Útěk.

Ultramaratonec – Charlie Engle

Foto: audioteka.cz

Strhující skutečný příběh člověka, který absolvoval či vyhrál ty nejnáročnější závody světa nezačíná harmonickým dětstvím, nepokračuje ideálním dospíváním a nekončí… nerada bych vám prozradila, čím vším si tento běžec prošel, protože tuhle knihu byste si měli pustit.

Díky této knize si uvědomíte, jak křehká je duše dítěte. Podíváte se do nitra mozku člověka, který se stal závislý na drogách. Charlie Engle se v knize plně otevřel a tak trochu s ním bude souznít každý z nás, protože pro mnoho z nás je běhání ventilem něčeho jiného nebo závislostí. Či obojím.

Čtením o běhání jsem tak trochu přesycená. Po dlouhé době jsem si takovou knihu opravdu užila se vším všudy i s těšením se na chvíli, kdy si ji budu moct zase pustit. A velmi jsem si užila četbu a hlas Michala Jagelky (nemám ráda, když je přednes přehrávaný), který se podílí na sympatiích k autorovi knihy.

V roce 2007 dokonce Matt Damon produkoval a vyprávěl film Přeběhnout Saharu – příběh o tom, jak se Engleovi a jeho týmu jako prvním úspěšně podařilo zdolat 7 240 kilometrů napříč Saharou. Ten jsem ale neviděla. Vy ano? Podělte se s námi v diskuzi!

CHARLIE ENGLE

Kniha je autobiografická. Proto místo medailonku autora cituji kousek z knihy:

„Dál věřím tomu, že život je výhradně o přizpůsobení se. Nejsme definováni okolnostmi, s kterými se musíme potýkat. Látka naší existence je upředena z toho, jak reagujeme, jak se s věcmi vyrovnáváme, jak se přizpůsobujeme a já jsem si teď v sobě nesl novou mantru. Je prostá a jednoznačně mocná. Astasiana (přítelkyně autora, pozn. red.) se o ni se mnou o ni podělila těsně před startem pro případ, kdyby bylo pro mě příliš obtížné v závodu pokračovat. Řekla mi, že každý z nás má svou vlastní bolest a bolest nikoho jiného není větší nebo menší než ta naše. V jejích očích je každý z nás vybaven k tomu, aby poměřoval jen svou osobní bolest v kontextu svých vlastních životních zkušeností. Když musí čelit nějakému údělu, který se zdá být nepřekonatelný, zklidní dech a s každým vydechnutím si opakuje jedno z následujících čtyř slov – vždyť – o – nic – nejde.“

Co mi padlo do oka a na co se chystám?
K2 – 8611 metrů – Josef Rakoncaj, Miloň Jasanský
Jako v nebi, jenže jinak – Aleš Palán

Text vznikl ve spolupráci s audioteka.cz.

3. 10. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
PohybZdraví

Bolest kloubů? Poradíme jak poznat artrózu a možnosti její léčby

od Rungo 2. 10. 2020
autor Rungo

Po minulém tématu artróza kyčlí a cyklistika přišla do redakce spousta dotazů právě ohledně příznaků a léčby artrózy ať už kolen, kyčlí i jiných kloubů. Fyzioterapeutka Kateřina Jinochová odpovídá na všechny souhrnně, vysvětlí co se v kloubu děje, jaké jsou možnosti terapie a proč je nutné se při tomto onemocnění hýbat.

Co je artróza

Osteoartróza, zkráceně pouze artróza, je nejběžnější formou degenerativního poškození chrupavky kloubů. Chrupavka se opotřebovává, zhoršuje se hybnost v kloubu a dochází k následné bolestivosti i při pohybu v kloubu. Artróza se začíná vyskytovat v průměru u jedinců od 45 let věku výše. Avšak nemusí se vždy časem zhoršovat. Při nedodržení zdravého životního stylu a obezitě může ale dojít až k poslední fázi osteoartrózy, kdy v kloubu zcela vymizí kloubní štěrbina a kosti se začnou o sebe třít, což vede ke zhoršení provedení pohybu v kloubu a velkým bolestem. V nejhorším případě dojde k omezení pohybu v kloubu zcela a kloub se stává nehybným.

Nejčastějším typem artrózy je artróza kolenních kloubů – gonartróza. Artróza se vyskytuje ale také v kyčelních kloubech, na páteři a drobných kloubech ruky. Toto nezánětlivé onemocnění postihuje miliony lidí po celém světě a je jednou z běžných diagnóz u pacientů staršího věku.

Příznaky artrózy

Pokud máte ranní ztuhlost kloubů, trvá vám, než se po postavení z postele rozejdete a zároveň pociťujete v kloubech bolest, tak se artróza hlásí o slovo.

Kloub na pohled může vykazovat známky zvětšení, kdy může být přítomen otok či kloubní výpotek, kloub je citlivý a při pohybu je možno slyšet vrzání, drhnutí či křupání. Kloub má zhoršenou svoji funkci, omezení rozsahu pohybu a je bolestivý. Svalstvo v okolí kloubu se oslabuje a zároveň se svaly mohou začít zkracovat. Kolenní kloub se při stoji či chůzi může začít samovolně podlamovat, nebo může být obtížné kloub propnout. Dále dochází k deformitám kloubu, kdy koleno začne vykazovat známky nesprávného postavení, tedy vbočení či vybočení, často se tomu říká nohy do „O“, nohy do „X“.

Rizikové faktory

Každý jedinec může snížit riziko výskytu artrózy. Jsou však faktory, které pravděpodobnost výskytu významně zvyšují. Obezita neboli nadváha zvyšuje tlak na klouby, tudíž dochází k rychlejšímu opotřebování chrupavky. U žen je vyšší pravděpodobnost výskytu artrózy než u mužů, zejména v rannějším věku kolem 50 let. S vyšším věkem se výskyt artrózy taktéž zvyšuje.

Artróza kolen ale postihuje i mladé jedince, kteří velmi intenzivně kolena namáhají při sportovních aktivitách. Může dojít k extrémnímu přetěžování kloubů, které jsou následně více náchylné jak k vazivovým poraněním, tak právě k artrotickým změnám. U sportovců je tedy velmi důležitá regenerační fáze po sportu – dle daného sportu vhodně zvolená fyzioterapie.

Úrazy v kloubech či jakákoliv jiná zranění kloubu při pádech, sportu či nepozornosti při chůzi, zvyšují riziko výskytu artrózy. Důležitým faktorem je i zaměstnání, kdy může dojít k extrémnímu přetěžování kolenních kloubů, např. pokud jedinec vykonává profesi číšníka a denně v práci nachodí 20 kilometrů s tácem piv na ruce, rozhodně se to podepíše na stavu jeho kolen a ty mu bohužel ve stáří nepoděkují. A geny. Ty bohužel nepopřeme a můžeme si do vínku vnést vrozenou predispozici k tomuto onemocnění.

Artróze v obecném hledisku spolehlivě předejít nelze, ale můžeme svým chováním oddálit a zmírnit její dopady na pohybový aparát.

Diagnostika a léčba artrózy

Pokud vás trápí bolesti kolen je vhodné navštívit ortopeda, který provede vyšetření kolene a případně vás pošle na vyšetření pomocí zobrazovacích metod, nejčastěji rentgenové vyšetření (RTG). Častá je přítomnost kloubního výpotku v koleni, který se řeší punkcí, kdy se zmnožená tekutina z kolene odstraní pomocí jehly a injekční stříkačky. Pacientovi se významně uleví, protože se odstraní napětí v nervy hustě protkaném kloubním pouzdru. Nicméně punkce nelze dělat tzv. donekonečna, tudíž pokud se kolenní kloub pravidelně plní tekutinou, je nutné přistoupit k dalším krokům léčby.

Ortoped může aplikovat do kloubu injekce proti bolesti či například injekce s kyselinou hyaluronovou (viskosuplementace, dochází k nahrazení chybějící synoviální tekutiny injekcí) či krevní plazmu. Dále Vám doporučí chondroprotektiva, jako např. Piascledine, ProfiChondro aj.

Součástí komplexní léčby je také úprava tělesné hmotnosti a zvýšení fyzické aktivity během každodenního režimu. Velmi často vás také ortoped odešle s tzv. FT poukazem na oddělení rehabilitace, fyzioterapie. Zde vás čeká kineziologické vyšetření a fyzioterapie, kdy se může využít mnoho manuálních metod i metod s aktivním přístupem pacienta. Pacient aktivně pod edukací fyzioterapeuta cvičí či podstoupí magnetoterapii.

V rámci fyzioterapie je stěžejní posílení statických i dynamických stabilizátorů kolenního kloubu, správné nastavení osy dolní končetiny a úprava svalových řetězců v rámci celé dolní končetiny, pánve i trupu. V praxi se mi velmi osvědčila Hilterapie, tedy vysokointenzivní laserová léčba spojená s chladovou terapií, která umožňuje simultánně aplikovat dvě různé fyzikální síly. Kombinujeme pulzní laserový zdroj (výkon až 15 000 W/cm2) s aplikací chladu tzv. SmartCoolerem lokálně až na teplotu 18°C. Aplikací chladných tepelných podnětů v první fázi zlepšujeme biostimulační účinky pulzního laserového paprsku. Použití SmartCooleru nám umožňuje lokálně aplikovat větší množství energie a tím se dostáváme do hlubších vrstev svalů a měkkých tkání.

Mezi vhodné metody řadíme také kinesiotaping (speciální pružná páska, která se aplikuje na tělo pacienta přímo na kůži), kdy cíleně ovlivňujeme dané svaly, jež zaujímají stabilizační funkci kolenního kloubu. Kinesiotapingem můžeme zmírnit bolest v kloubu a zlepšit jeho funkci.

Pokud dojde k indikaci pacienta k endoprotéze kolenního kloubu (náhrada kolene), je stav kolene již alarmující a je nutné zlepšit kvalitu života pacienta, který má již značně omezenou pohybovou aktivitu. Po této operaci pacient může využít lázeňskou péči, která se po endoprotézách doporučuje k získání svalové síly, stability kolene a k obnovení správného chůzového stereotypu.

Sportovní aktivity vhodné při artróze

Mezi vhodné sportovní aktivity řadíme chůzi (optimální je 10 000 kroků denně) či nordic walking (chůze s trekovými holemi) a trekové trenažéry. Jízda na statickém kole (rotopedu) je vhodná, pokud je praktikována denně, nejlépe ráno i večer. Doporučuje se jízda na rotopedu bez zátěže či s mírnou zátěží. Pokud máte malý byt, je možné si zakoupit speciální šlapadlo, které je skladné, má šlapky a imituje jízdu na rotopedu či kole. Cyklistika je aktivitou, která vašemu koleni rozhodně prospěje, pokud tedy netrpíte obezitou a nebudete jezdit v Alpách z vrcholu na vrchol. Takže kolo doporučuji, ale po rovinatém terénu na nízké převody obtížnosti.

Velmi vhodné je plavání, kdy dochází k mnohonásobnému snížení tlaku na klouby, výhodný styl je kraul, tedy kraulové nohy, nebo-li kopání ve vodě (pokrčení a natažení v kolenním kloubu).

Aktivní přístup a spolupráce pacienta je klíčem k úspěchu udržení relativně dobrého stavu kolenního kloubu a prevencí před zhoršováním stupňů artrózy. Cvičení, kolu a aktivnímu životu zdar!

Běháte a trápí vás nějaká bolest? Potřebujete se zeptat fyzioterapeuta? Nyní máte možnost.



Kateřina Jinochová – fyzioterapeutka

Pohyb lidského těla mne zajímal už odmalička během sportů, kterým jsem se věnovala (tanec, lukostřelba, běh, softball). Zájem o svaly, klouby a jejich zranění mne dovedl na životní dráhu fyzioterapeutky a sportovní terapeutky. Vystudovala jsem bakalářský obor Fyzioterapie na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT na Kladně a magisterský titul získala na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. 

Pracuji jako vedoucí fyzioterapeutka na ortopedicko-fyzioterapeutické klinice Orthotes v Praze, kde se věnuji především pacientům s ortopedickými a traumatologickými diagnózami. 

Mimo ordinaci je součástí mého pracovního života i pedagogická činnost, jelikož jsem externí vyučující studentů fyzioterapie na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT. Dále jsem lektorkou konceptu Blackroll pro Českou republiku.

Věnuji se také sportovní fyzioterapii, v sezóně 2019/2020 jsem pečovala o hokejový A-tým Rytíři Kladno. Nyní se věnuji sportovcům ve více oblastech včetně např.  bojových sportů, konkrétně MMA. 

Katku najdete:  www.orthotes.cz

2. 10. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
InspiraceInspirace a příběhy

Markova půlka: síla je v pohybu a otevřené hlavě

od Marek Odstrčilík 30. 9. 2020
autor Marek Odstrčilík

Běhám. Jezdím na kole. Chodím ven. Našel jsem sílu a postupně se vymaňuji z klinče svých démonů. Každý den je pro mě vlastně výzva a přiznávám, že ne vždy ale řeším svoje chmury ideálně. Spoustu věcí se učím řešit nově a jinak. Spousta věcí se povedla, řekl jsem „NE“ času na sociálních sítích a omezil je na minimum. Zvednul jsem zadek a dal se do pohybu. Konečně.

Minulý text rozhodně nebyl pozitivní a omlouvám se všem, kteří čekali plné řádky běhání a cyklistiky. Ale věřím, že vše bude lepší a lepší. Krev do žil mi vlévá třeba to, že hnusné deštivé počasí mě neposadí doma na gauč, ale dokážu se vykopat. Musím. Hecnout se je pekelný nakopávák vaší mysli a klusat lesem je prostě doping duše. Vlastně začínám a je to vzrušující jako kdysi. Hlavně vypadnout ven. Běhat, procházet se, na kolo, pro rohlíky, do lékárny. Člověk má být v pohybu směrem vpřed. Ať už jde o tělo, nebo o hlavu.

Mám radost, když sport spojím s přáteli, které znám roky. Foto: Magdaléna Ondrášová

Podařilo se mi zlepšit dobu spánku, a to na skoro sedm hodin. Snažím se odkládat včas všechna elektronická udělátka a spíš si číst nebo poslouchat hudbu. Zpravodajství, posty, tweety jsem zamknul v peřiňáku. Na vliv lepšího a klidnějšího spaní má určitě i omezení kávy. Ano, už ji zase piju, ale poslední se snažím do 14:00. Celkově se psychicky cítím o dost líp, a to i díky rannímu protahování a cvikům progresivní relaxace (střídání napětí v různých částech těla a následného uvolnění). Tohle jsou jen moje chvíle a je to naprosto osvěžující a posilující.

Pro hlavu je kolikrát lepší vyběhnout ale sám. Foto: Marek Odstrčilík

A co můj půlmaratonský cíl, který byl na začátku? Stále v něj doufám. Nevzdávám to a pokud budu mít sílu, tak si ho v příštím roce zaběhnu. Na pohodu a s úsměvem. Takže v následující době hodlám běhat, jezdit na kole, posilovat a hlavně protahovat. To je moje cesta. Doufám.

Není však každý den parádní a stále na mě dopadá tíha událostí. Řítíme se do omezování všeho možného, což naprosto chápu a respektuji. Netěší mě to, ale tak to prostě je. Co mě děsí, je to, že kdejaký pomatenec veřejně říká, že rouška je symbolem nesvobody, a že on ji nosit nebude, protože máme demokracii. A víte, co je ještě horší, stádo mu tleská a slovně napadá každého, kdo v ní kolem prochází. Je to naprosto děsivé, plíživě strašidelné. Já s rouškou nemám žádný problém, není to tedy něco, co bych chtěl mít celý den na puse, ale nijak mě to neomezuje a dá se to vydržet.

Rungo-cyklo-výjezd z partou z Brna. Foto: Jan Džačovský

Každý je odborník, každý všemu rozumí, šíří se nepravda a bláboly. Omezit se, sebrat kus svého pohodlí a dát ho na jednu hromadu pro dobro všech, tak to je pro mě ona výše zmíněná demokracie. Je to podobné, jako s tím hecnout se a jít změnit sebe, své špatné návyky a být lepší. Každý musí začít u sebe a ne hledat viníka jinde. I já se o to snažím. Někdy lépe, jindy hůře. Beru tyhle věci kolem sebe jako výzvu.

Vím, že jsem se dostal trochu jinam, ale musel jsem. Můj život totiž není jen maraton.

30. 9. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
Inspirace

SOUTĚŽ: Vylosovali jsme výherce chytrých hodinek Huawei

od Magdaléna Ondrášová 29. 9. 2020
autor Magdaléna Ondrášová

Až do 28. září jste mohli soutěžit o novinku z dílny Huawei. Dnes jsme v live vstupu na Facebooku Rungo.cz vylosovali výherce, respektive výherkyni.

Huawei Watch GT 2 Pro nemusíme asi představovat. Chytré hodinky, které přijdou na trh 5. října 2020, jsme otestovali a recenzi jste mohli číst na našem webu rungo.cz.

Získali jsme jeden kus těchto hodinek v hodnotě 7 999 korun do soutěže (článek se soutěží zde) a dnes i vylosovali výherkyni, kterou se stává Kateřina Bradáčová z Ústí nad Labem. Gratulujeme!

29. 9. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
BěháníBěžecké oblečeníVybavení

TEST: Běžecké podprsenky s podporou pro bujné tvary

od Barbora Topinková 29. 9. 2020
autor Barbora Topinková

Běháte či jinak sportujete? Ať už podprsenky potřebujete, či je nosíte jen proto, že jste se minuli pohlavím, nebo na ně prostě jen rádi koukáte, tento test je pro vás, protože Rungo rozhodně nediskriminuje. Bez ohledu na fyzické, politické, geografické či mentální odlišnosti vám přinášíme pravidelný osobní test sportovních podprsenek redaktorky Báry Topinkové, ze kterého budou mít rovnoprávný užitek úplně všichni!

V rámci antidiskriminačního přístupu uvádím také, že testování bylo záměrně provedeno na ženě středního věku a střední postavy. Chvíli jsem přemýšlela, že na focení pár kilo zhubnu, ale musela bych ze svého jídelníčku vyřadit pivo a bůček, a to by bylo vrcholně diskriminační! Závěrem tohoto upozornění varuji, že níže uvedené fotografie a texty nejsou vhodné pro děti do 15 let, mohly by rozrušit kojence a zvýšit pravděpodobnost mozkové nebo srdeční příhody u starších a nemocných jedinců. Dalším čtením tohoto článku tedy místopřísežně prohlašujete, že v této činnosti pokračujete o vlastní vůli a na vlastní nebezpečí.    

Technické aspekty (běžecké) podprsenkologie

Ať máte prsa malá, velká nebo žádná, běh či jiná sportovní činnost s nimi může přinášet omezení v podobě natřásání a odřenin, které mohou v některých případech vaši oblíbenou kratochvíli až znemožnit.  Tato omezení však umí smazat vhodně zvolená podprsenka, která umravní výkyvné části vašeho těla do příslušného koridoru.

V návaznosti na minulé ročníky testování tady prohlašuji, že při výběru (běžecké) podprsenky je třeba se chovat vrcholně diskriminačně a brát jen ten kousek, který absolutně splňuje vaše požadavky. Máte-li poprsí o větším výkyvném poloměru, vyžadujte vypolstrovaná, silná a překřížená ramínka, a hrudní konstrukci tvořenou z několika sešitých dílů, jež zaručují koeficient prohupu o hodnotě 0,15 a méně.

Redaktorka RUNGO.cz Barbora Topinková

  • Od počátku vzniku webu (2013) testuje podprsenky při běhu a má obrovské zkušenosti
  • Je autorkou knih Z lehu k běhu a Vánoce na sádle a jiné trable

Koeficient prohupu byl v r. 2014 stanoven jako bezrozměrná veličina udávající při běhu změřený rozdíl poklesu prsou mezi stavem zcela bez podprsenky a stavem v podprsence. Koeficient 1 tak mají prsa zcela nechráněná, nulovou hodnotu má ideální stav v takovém zařízení, kde se prsa nehnou ani o píď. Jste-li nositelkou vnad s přirozeně nižším prohupem, dbejte při výběru na dostatečně prostorný zadní díl a nepřítomnost viditelných háčků, které při delším odírání tvoří na kůži ošklivé škrábance. Bez rozdílu velikosti, barvy, národnosti či pohlaví pak vyžadujte materiál, jehož savost připomíná carského důstojníka, jež v dobrém rozmaru usedne před několik lahví vodky. 

CRAFT Pace

Švédská značka (Norové, Finové, Laponci a další skandinávské národy prominou!) zaručuje už spoustu let trvanlivou kvalitu a severskou výdrž sportovního oblečení a tato podprsenka zcela odpovídá tomuto standardu. Výrobce proklamuje střední podporu poprsí, ale v tomto ohledu je zbytečně skromný. Během testování (v laboratorních podmínkách, tj. na trampolíně, při standardizované teplotě a tlaku) byl koeficient prohupu stanoven na spolehlivých 0,1, a testovací prsa velikosti 80E se v této bytelně konstruované krasavici tvořené dvěma velice promyšleně sešitými vrstvami prakticky nepohnula. Menší výhrady lze mít k materiálu, jež tvořen kombinací polyester/polyamid/elastan nesaje v horkých dnech tak, jak bych potřebovala. V podmínkách za polárním kruhem ale bude savost více než dostatečná. Design podprsenky je hodně nenápadný a na rande s ní parádu neuděláte, ale je to Volvo mezi sportovními podprsenkami!

Vzhledem k antidiskriminačním opatřením je třeba nerozlišovat, zda nosíte (běžeckou) podprsenku rubem nebo lícem navrch. Někdo dokonce říkal, že naruby je známka punku! Foto: Marek Topinka

Hodnocení: koeficient prohupu 0,1, vyrábí se ve velikostech 70B až 80D a v barvách  bílá/černá (omlouváme se tímto žluté, červené, zelené, lososové a akvamarínové za tuto diskriminaci, výrobce byl již na tento soulad s dobrými mravy upozorněn), MOC: 1 290 Kč.

2XU PERFORM TRI CROP

V rámci antidiskriminační politiky jsem k testování zvolila také podprsenku triatlonové značky 2XU, která je od pohledu ideální spíše pro všechny ženy a dívky, které běhají (či páchají jakýkoliv jiný pohyb, jakýmkoliv tempem) do velkosti košíčku B. Střihem odpovídá staré známé „lambádě“, která bohužel už z konstrukčního a vektorového principu nezaručuje dostatečnou oporu většímu poprsí. Tuto diskriminaci ale ráda přehlédnu vzhledem k faktu, že se jedná o podprsenku, jež váš pot i během nejtěžšího závodu vysaje stejně dosucha, jako carský důstojník flašku vodky.  Něco tak příjemně chladivého, lehoučkého a savého jsem na sobě už dlouho neměla. Dvojitý přední díl, systém odvodných kanálků na každém centimetru čtverečním, perfektní přilnavost, to vše ocení především triatletky(-ti, -ťata) nebo OCR závodnice (-íci, -čata), které se na části trati ráchají ve vodě. Inovativní tkanina italského původu SBR VENT je mimořádně aerodynamická, bohužel, před případnou reklamací myslete na to, že do ní musíte vstrčit také aerodynamické tělo.

  • Podprsenka 2XU Tri Crop v přirozeném biotopu.
  • Zadní díl.
  • Detailní pohled na šev dělící jednotlivé konstrukční a savé vrstvy.
Foto: Marek Topinka

Hodnocení: koeficient prohupu 0,1 do velikosti košíčku B, pro větší objemy až 0,4 (v závislosti na velikosti, teplotě tlaku a vztlaku). Velikosti XS až XL a barevné kombinace černo-růžová nebo černo-modrá jasně svědčí o vztahu značky k odstínové i velikostní diverzitě a kombinovanosti. MOC: 1 670 Kč

Kari Traa Frigg

Značka Kari Traa je stálicí a hvězdou na poli sportovních podprsenek a každý rok se pídím po jejich novém modelu, jen abych se pokochala nad dalšími chytrými inovacemi, jimiž vývojově prochází jejich konstrukce. Letos jsem ale sáhla po starším modelu Frigg a několik dní jsem nevyšla z úžasu. Tato podprsenka má koeficient prohupu 0, slovy N-U-L-A! Nádherně tvaruje prsa, sedí jako přibitá a při běhu se vám nehnou ani ty kousky karanténního špeku, které náhodou tak trošku přetékají okolo lemů. Ramínka jsou upravovatelná, ale díky dostatečnému polstrování vás ani po padesátém kilometru nebudou škrábat do zad žádná nastavovací udělátka a patentky. Materiál rychleschnoucí, střih sice trochu připomíná starou babiččinu práskačku o objemu salátové mísy, ale výsledné pohodlí na úlitbu estetice opravdu stojí! 

  • Kari Traa Frigg modeluje poprsí do nádherných křivek.
  • Zadní díl je možno spojit pomocí patentky i do kříže.
Foto: Marek Topinka

Hodnocení: koeficient prohupu 0 (ANO!!!), dostupná ve velikostech 75-90, objemech košíčků A-D a černé, modré nebo vínové barvě. MOC: 1 899 Kč, ve slevě za cca 800 Kč.

Panache Sport

Jsem-li tázána na nejlepší běžeckou podprsenku a nemám čas na vykládání, odpovídám jedním slovem – Panache! Vyrábí se totiž v největší škále velikostí dostupné na trhu a je proto vhodná nejen pro ženy každého věku a tvaru, ale i pro ty, jejichž tělo momentálně mění mateřství, nebo dokonce i ženy-čekatelky, které o dokonání svého ženství ještě bojují a mají opravdu široká záda. Značka je tedy absolutně antidiskriminační a proto ji do testů uvádíme každý rok i přesto, že před několika lety vyvinutý střih už nemodernizuje a obměňuje pouze barevné varianty svých produktů. Konstrukce sportovní podprsenky Panache oddaluje vaše prsa od sebe, aniž by jim dovolila si sebeméně poskočit. Při testech v minulých letech jsem měla výhrady vůči odřeninám, které po desátém kilometru způsoboval příliš silný lem na přední části hrudníku, tento jev jsem ale při testování modelu Pastel Retro nezaregistrovala. 

  • Jedna z nejlepších sportovních podprsenek na světě. Sportování v ní není povinné, ale je příjemné.
  • Zadní díl je možno sepnout do kříže pomocí patentek.
Foto: Marek Topinka

Hodnocení: koeficient prohupu 0 při jakémkoliv běhu i skoku, dostupná ve škále strakatých i jednobarevných odstínů, ve velikostech 30-38 a objemu košíčků až do velikosti GG. Vzhledem k tomu, že už se jedná o podprsenku klasické konstrukce, kdy většina žen špatně odhaduje svoji velikost, doporučujeme výběr v kamenné prodejně. MOC: 1 489 Kč.

Vřele doufám, že jste si letošní test užili a nikdo se jím necítil býti diskriminován. Pokud se přesto cítíte být jakkoliv znevýhodněni, například díky absenci smyslu pro humor a nadsázku, kontaktujte, prosím, svého ombudsmana nebo ošetřujícího lékaře.

29. 9. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
BěháníBěžecké oblečeníJak se oblékatVybaveníZačátečníci

Běhání v dešti: jak se obléct a v kterém počasí raději zůstat doma

od Magdaléna Ondrášová 28. 9. 2020
autor Magdaléna Ondrášová

Známé pořekadlo praví, že není špatného počasí, jen špatně oblečeného běžce. S tím souhlasím – až na několik výjimek. Běhám roky a podělím se s vámi o praktické zkušenosti.

V horkém létě déšť nevadí ani chodcům, natož sportujícím jedincům. S příchodem chladnějšího počasí už to tak není. Jak se tedy obléct, když nechci čekat, až přestane?

Funkční oblečení a jak vrstvit

Zatím co jindy funkční materiály pouze vřele doporučuji, při běhu v chladném či vlhkém počasí jsou podle mého nezbytností. Funkční oblečení odvádí vlhkost od těla a udržuje ho v teple. Základem je používat více tenčích vrstev místo jedné robustní. Je tak lepší si vzít dvě tenká trička a větrovku, než jedno tričko a teplou bundu.

Pro běh v dešti to platí také. Kdo teď čeká radu „a navrch pláštěnku“, je vedle, a to z prostého důvodu. Neprodyšný igelit sice zabrání provlhnutí se shora, ale to je přínosné například při turistice, kde se tolik nepotíte. Běháním si rozproudíte krev daleko více než chůzí. Tělo se vám prokrví, zahřeje a také se bude více potit. Pod pláštěnkou, která nepropustí nic dovnitř, ale ani ven, byste si tak vytvořili parádní bazén. Vše by ztěžklo a ještě byste si přivodili odřeniny.

Řešením je tak vrchní membránová bundička, která má dobrou paropropustnost, ale také „parádní“ pořizovací cenu. Vyplatí se koupit si ji, pokud to s běháním už myslíte smrtelně vážně.

Náhradním řešením je šustka, která poskytne částečnou bariéru mezi dešťěm a tričkem. Kapky k vám nejdou na přímo, nicméně část vlhkosti se dovnitř dostane. Ale i ven. Mám to vyzkoušené a běhám tak bez problému. Čím nižší venkovní teplotu však teploměr ukazuje, tím méně komfortní to je a ve dvou stupních nad nulou s ledovým deštěm bych si už trénink řádně rozmyslela a raději počkala, až déšť přejde (nebo začne sněžit).

Co se týče kalhot, volím klasické legíny, ideálně dlouhé nebo alespoň tříčtvrťáky, které kryjí kolena. Je lepší mít na sobě mokrou funkční látku, která má alespoň malou izolační funkci, než když vám ledový vítr napřímo ofukuje mokrou pokožku. V létě samozřejmě kraťasy.

Boty s membránou nebo bez?

U obuvi je to podobné jako s oblékáním. Při procházce nás mokré boty nenadchnou, u běhu ale nevadí. Během se prokrví i periferie končetin a i v mokré botě, dokud běžíte, nebývá zima. Vyvarujte se bavlněných ponožek, navlékněte funkční, dobře padnoucí běžeckou obuv a zkuste to.

I zde platí, že se snižující se teplotou klesá i tepelný komfort. A dost záleží na tom, jak každý individuálně snášíme chlad. Letní déšť ani neřeším, i v 15 stupních mi mokré boty nevadí, ale ve slejváku v pěti stupních už si běh rozmyslím.

Boty s membránou jsou výborný vynález. V létě (i letním dešti) mají sice více nevýhod než pozitiv, ale v zimě už je to jiná. Boty s membránou však mají svoje specifika a napsali jsme o nich samostatný článek.

Na co nezapomenout

Více než kdy jindy je důležité, abyste se po běhu v mokrém či chladném počasí ihned po ukončení tělesné aktivity převlékli do suchého, a to i na desetiminutový přesun domů.

Propocené či propršené oblečení by vás chladilo. Navíc po vyčerpávajícím běhu bude mít tělo problém se zahřát. Na to pomáhá co nejdříve doplnit energetické zásoby (ideálně si do termosky nachystat teplý sladký čaj – proč potřebujeme cukry do půl hodiny po tréninku jsme psali zde).

Do kterého počasí bych nevyběhla

I když se praví, že není špatného počasí, jen špatně oblečeného běžce, jsou chvíle, kdy běh raději odložím na příhodnější povětrnostní podmínky. Které to jsou?

  • Déšť v teplotách lehce nad nulou (o tom jsem psala výše).
  • Náledí. Mám sice boty s hřeby, ale těmi je vybaven málokdo. Bez nich se na led vůbec nepouštějte. Nebo s dobrou pojistkou.
  • Bouřka. Nemyslím tím letní liják. Byť by bylo venku ještě sucho, ale přicházely by hromy a blesky, běhat bych raději nešla. A už vůbec ne běhat do přírody či vrcholky kopců.
  • Vichr. Pamatujte na to, že se nad vámi nemusí jen ulomit větev stromu, ale i létající květináče z oken budov, či uvolněné předměty na ulici vás mohou ohrozit.

Tip na závěr. Na hlavu si nasaďte kšiltovku (a přes ni klidně kapuci). Běh s ní bez deště ve tváři je o dost příjemnější. Platí obzvlášť pro ty, co nosí brýle.

Užijte si běhání ve zdraví a sledujte naši rubriku běžeckých rad pro začátečníky.

28. 9. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
BěháníBěžecké botyJak vybrat botyVybaveníZačátečníci

Levné a drahé boty na běhání. Odhalujeme pozadí a co stojí za cenou

od Vít Kněžínek 27. 9. 2020
autor Vít Kněžínek

Odráží se cenový rozdíl i ve kvalitě, nebo si připlácíme “za značku”? Otázky, které se honí hlavou nejednoho běžce při pořizování nových bot. Příjemný pocit po vklouznutí do nové nevyšlapané levné či drahé obuvi může být někdy podobný a to mate. Velký rozdíl však je, kolik kilometrů si ho takové boty ale udrží. A nejen v tom.

Při zodpovídání této otázky bych začal tím, že cena jako taková je velmi široký pojem. Záleží totiž na tom, jestli se bavíme o tzv. Doporučené maloobchodní ceně (DMOC), nebo reálné ceně zboží při nákupu – po slevě. Jaký v tom je rozdíl a proč by vás mělo zajímat, jaká je DMOC i když botu kupujete za jinou cenu?

Není cena jako cena

Je to jednoduché. DMOC je obvykle ukazatelem toho, do jaké kvalitativní kategorie výrobce konkrétní botu řadí. Obzvlášť u velkých značek jako je Nike, nebo adidas se právě díky DMOC dá velmi snadno orientovat v nabídce. Pro účely tohoto článku se tedy budeme bavit převážně o DMOC. Vyhneme se tak situacím, kdy prodejci zlevní poslední kus o 50 procent ze tří tisíc na patnáct stovek, což je super v okamžiku, kdy na takovou botu natrefíte, ale nijak to nevypovídá o hodnotě boty na trhu. Rozhodnete-li se aplikovat názory a postupy z následujícího textu v praxi, pak se u vybíraných bot vždy dívejte na cenu před případnou slevou – tedy na doporučenou maloobchodní cenu (DMOC).

Bylo by krásné, kdyby se v tuto chvíli dalo napsat, že dražší bota je automaticky lepší, ale tak jednoduché to bohužel není.

Vztah ceny a kvality

Vztah ceny ke kvalitě boty sice není v poměru jedna ku jedné, ale něco se z cenovky přece jenom vyčíst dá. Rozeznáme díky ní pomyslnou hranici mezi modely, které stojí za úvahu a modely, které můžete s klidným svědomím z výběru vyřadit, aniž byste ztráceli čas jejich zkoušením.

Ačkoliv se hranice nedá striktně vymezit, je dle mého subjektivního avšak zkušeného názoru rozumné:

  • vyřadit obuv v hodnotě pod 2 000 korun
  • běháte-li aktivně a hledáte kvalitní obutí, pak bych u ceny neklesal pod 3 000 korun
  • a když se na to podíváme z druhé strany, tak znám jen velmi malé množství bot, které stojí více než 4 500 korun a opravdu stojí za tyto peníze. Není jich mnoho, ale pár takových bot opravdu existuje. U přemrštěně drahých modelů se ale často platí za limitovanou edici, nebo design.

Proč jsou levné boty levné

Tím se opět vracíme k úvodní otázce, zda má smysl kupovat dražší modely běžeckých bot, nebo je to celé pouze o marketingu a hranice zmíněná v minulém odstavci je vycucaná z prstu. V čem se tedy liší “levné” a “drahé” řady běžeckých bot? Roli hrají především dvě úzce provázané věci – vývoj a použité materiály.

Každá běžecká bota se skládá ze tří částí – podešev (gumový vzorek), mezipodešev (pěnová vrstva tlumení) a svršek (textilní tkaný, nebo pletený, nylonový, membránový…). A jak už to ve světě chodí, tak za dražší a kvalitnější materiály si musíte připlatit. Vyšší cena je tak obvykle v rámci jedné značky spojena i s použitím prémiovějších a v drtivé většině případů i kvalitnějších materiálů.

Na levných modelech pak neprobíhá prakticky žádný vývoj a jedná se o “katalogové” produkty – zástupce značky přijede do továrny, kde mu ukáží nabídku, on si vybere předpřipravenou variantu a specifikuje si pouze barevné varianty. S tímto typem zboží se nejčastěji setkáte u low cost sportovních značek, nebo u známých značek ve velkých řetězcích, jako je Hervis, Sportisimo a další.

“Katalogové” produkty navíc často svým designem imitují top řady dané značky, aby získaly na atraktivitě. Na první pohled je ale prozradí podezřele nízká cena a na druhý pohled objevíte výrazně horší použité materiály a nižší kvalitu zpracování. Jinak kvalitou známé značky tímto způsobem vyrábí lyže (Fischer), běžecké boty (Salomon, Adidas) a další sportovní vybavení. Kromě levných a funkčně citelně horších parametrů vidím zásadní problém v jejich vzniku. Celý “vývoj” totiž vzniká od stolu s důrazem na kvantitu a nízké výrobní náklady. Kvalita rozhodně není prioritní parametr. Zapomenout můžete na reálné testování a běžecký, nebo biomechanický background designerského týmu.

Vývoj dražších modelů zavedených běžeckých značek trvá mnohem delší dobu (měsíce až roky), ladí se geometrie a použití jednotlivých materiálů. Každý jeden prvek uvnitř boty je tak použit s důrazem na to, aby výsledek fungoval jako celek. Tento složitý proces není stoprocentní zárukou toho, že vznikne špičková bota. Je ale velmi pravděpodobné, že to nebude nic tragického, což se u levných alternativ, které si tímto vývojovým kolečkem neprošly, říct nedá.

Mám-li uvést konkrétní případy, tak svršek levných bot nebude zdaleka tak dobře sedět na noze, může dřít, způsobovat otlaky a bude mít nižší prodyšnost. Největší rozdíly naleznete v oblasti tlumení, kde levné tlumící pěny nedosahují ani zdaleka komfortu, ohebnosti, pružnosti a životnosti svých dražších konkurentů. Pokud je nějaká levná bota příjemně měkká, pak za to obvykle může vkládací pěnová vložka, která se po pár kilometrech vyšlape. Občas nastane i případ, kdy je tlumení opravdu nečekaně měkké, ale to je pak obvykle vykoupeno extrémně nízkou životností takového materiálu a už po pár stovkách kilometrů bota citelně ztvrdne, nebo se zdeformuje.

Posledním dílkem skládačky je pryžová podešev, která je u levných bot z tvrdé gumy s minimální přilnavostí k povrchu, zatímco u dražších bot se využívají buď materiály gumárenských specialistů (Vibram, Continental, Michelin…), nebo se mnohem více dbá na vlastní vývoj (Inov-8 Tri-C, nebo G-Grip, Brooks Supertrack, …).

Vyšší cena nezajistí kvalitu, ale hodně napoví

Ve výsledku se dostáváme k tomu, že vyšší cena může být a nemusí zárukou kvalitní boty, ale přinejmenším máte jistotu, že je bota vyrobena z citelně kvalitnějších materiálů a tento rozdíl pocítí po obutí i běžec začátečník bez zkušeností.

Obzvlášť u začínajících běžců a hobíků bych se levným botám vyhnul. Tito běžci mají v drtivé většině případů horší techniku běhu (dopad výrazně přes patu, nezpevněný střed, velká vertikální oscilace) a nápor na vazy a klouby je tak hodně velký. Levná bota má omezené schopnosti tento nápor kompenzovat, zatímco kvalitněji konstruované boty si s rozložením tlaku a snížením náporu na pohybový aparát poradí řádově lépe.

Po extrémním zjednodušení se tak dá napsat, že čím lépe umíte běhat, tím horší boty si můžete dovolit. Osobně ale neznám nikoho, kdo by se proběhal k dobré technice a dával přednost levným botám, jejichž komfort je oproti kvalitnějšímu obutí nesrovnatelně nižší.

Jak postupovat při výběru?

Místo pořizování levných bot (pod dva či tři tisíce korun doporučené maloobchodní ceny) se tak při omezeném rozpočtu soustřeďte na výprodejové akce dražších modelů, které původně stály přes tři tisíce korun. Posezónní výprodeje jsou běžná věc. Jestli s nákupem nespěcháte a máte alespoň matnou představu o tom co hledáte, pak se dá jakýkoliv model sehnat se slevou v řádu desítek procent.

Díky tomu si přijdete na kvalitní botu za cenu srovnatelnou s levnými modely, jejichž kvalita je v 90 procentech případů o poznání horší.

Fenomén Decathlon

Tady ještě vstupuje do hry fenomén Decathlon. Nijak se netajím tím, že boty z Decathlonu nemám v oblibě. Osobní zkušenosti mě přesvědčily o tom, že z kvalitativního hlediska to není žádný zázrak a technologický background z hlediska vývoje a výroby tuto zkušenost pouze potvrzuje.

Vyrobit rozumné triko, kraťasy, nebo kalhoty za malé náklady není až tak těžké. Boty jsou ale mnohem tvrdší oříšek kvůli kompozici obrovského množství materiálů a technické náročnosti konstrukce. Nutno ale přiznat, že za posledních pár sezón udělala značka Kalenji obrovský pokrok a dnešní modely jsou mnohem dál, než jejich předchůdci. Decathlon má výhodu v tom, že je zároveň výrobcem i prodejcem, takže může pracovat s mnohem širší marží a nabízet zákazníkům nižší cenu. Výše uvedená hranice tak u této značky není použitelná.

Dívám se ale na současnou nabídku a kvarteto modelů, které bych s čistým svědomím doporučil k vyzkoušení se zde najde. Cenově se pohybujeme v rozmezí 1 800 – 2 200 korun a tyto boty poznáte je jednoduše – mají v názvu Kiprun a stojí minimálně zmíněných 18 stovek.

Při cenovém stropu dva tisíce korun tak může být Kiprun od Kalenji jednou z variant, ale na základě mých mnohaletých zkušeností bych si raději pár stovek přihodil a vytipoval výprodej zavedených značek.

27. 9. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
BěháníSporttesteryVybavení

TEST: Venu Sq, co umí chytré hodinky tvářící se jako designovky

od Rungo 26. 9. 2020
autor Rungo

Garmin uvedl v září na trh dva nové produkty. Třetí si šetřil, až utichne rozruch kolem novinky pro atlety (Forerunner 745) a nového pásu HRM Pro. Venu Sq se vrací k hranatému tvaru, jehož potenciál není plně využit, najdeme v nich však plnohodnotného sporťáka tělem i duší.

Aby se Venu Sq neztratily ve stínu velkého oznámení, počkal s nimi Garmin na pozdější dobu. Hlavně by ale hranaté Garminy zanikly s uvedením Apple Watch SE a Apple Watch 6. 

Porovnání Sq (vlevo) a Venu bez přídomku (vpravo)
Foto: Michael Novák

Venu Sq je tak trochu pokus o znovu vstoupení mezi designové hodinky, ale bohužel, díky menšímu aktivnímu displeji a levnějším materiálům, budou spíše Venu Sq konkurovat hodinkám Fitbit Versa 2 (a to i cenou) anebo Xiaomi Amazfit Bip než modelům od Apple. Hodnocení ale ponechme na závěr.

Venu Sq jsou ve dvojím provedení. Music a bez přídomku. Rozdílná je pak cena, ale i barevné provedení a hlavně funkce. Verze Music má úložný prostor s přehrávačem pro MP3 skladby anebo možnost stahování hudby do offline režimu z některé z online streamovacích služeb.

Design. Proti gustu…

Obdélníkový tvar hodinek není u Garminu vidět poprvé, hranaté displeje stály na samotném počátku vstupu značky na sportovní trh.

Kompletní historie hranatých modelů od Garminu vypadá následovně: Forerunner 101, Forerunner 201, Forerunner 301, Forerunner 305, Forerunner 310XT, Forerunner 910XT, Forerunner 920XT, Vivoactive, Vivoactive HR, Epix, Forerunner 10, Forerunner 15, Forerunner 25, Forerunner 30, Forerunner 35.

I když některé z těchto modelů se staly kultovními, mám pocit, že kulaté ciferníky jdou u Garminu na odbyt více, ale asi je dobré mít něco „jiného“ v portfoliu. I dle ohlasů okolí jsou kulaté hodinky preferovanější. Vlastně jediný, komu se líbily hranaté, byla má dcera, ale i tak sáhla nakonec raději po kulatých. Jedno se hranatým displejům upřít nedá, dávají větší prostor pro zobrazení číselných veličin během sportu, jde totiž lépe graficky dělit. Kulaté displeje ale více připomínají klasické hodinky.

Foto: Michael Novák

Hmotnost hodinek je 37 gramů. Pouzdro má rozměry 40,6 × 37,0 × 11,5 mm – je kompaktní a relativně malé, takže na zápěstí vypadají opravdu decentně a díky hranatému tvaru nevadí ani to, že mají jen 20 mm široký pásek, takže „sednou“ i chlapovi (narozdíl od Fenix 6s, které mají velikost akorát, ale jejich 20mm pásek už na chlapskou ruku není nejvhodnější a lépe by padnul 22mm).

Pásky hodinek jsou vyměnitelné. Mají osičky s mechanismem pro rychlé vyjmutí. V ramenou hodinek jsou pak tyto osičky zasazeny do kovových čepiček, které, co jsem zahlédl na internetových diskusích, měly u VivoActive 3 tendenci vypadávat. Snad je to u Venu Sq trochu lepší. 

Trochu levně, proti klasickým Venu, vypadá i plastová spona na pásku hodinek.

Porovnání kovové a plastové spony
Osičky jdou vycvaknout
Foto: Michael Novák

Nepodařilo se mi zjistit, jak Garmin řeší barometr. V materiálech jej nezmiňuje, nastoupaná patra neměří, ale disponuje aktivitou jízda na lyžích, která doposud vždy uměla automaticky rozpoznat jízdu lanovkou, pozastavit na ní stopky a záznam statistik, přičemž lanovku hodiny detekovaly při stoupání právě podle barometru.

Displej

Venu Sq nenahrazují žádný model (naštěstí). Na trhu stále zůstávájí prémiové modely Venu s kulatým pouzdrem hodinek, kovovou lunetou, kovovou sponou a OLED displejem.

Displej Venu Sq je také lemován kovovou lunetou. A to je jediný kov, který na hodinkách najdete (nepočítám stěžejky a kovové piny konektoru). 

Odložené hodinky s neaktivním displejem
Aktivní „probuzený“ displej
Foto: Garmin Venu Sq
Foto: Michael Novák

Sklo kryjící displej je z Gorilla Glass materiálu, takže bych se nebál jeho poškození – alespoň ne poškození „na první dobrou“.

Venu Sq se snaží působit elegantně, což se daří, dokud se na ně ale nepodíváte podrobněji a z blízka. Nemají aktivní část displeje protaženou ke kraji těla hodinek, jak tomu je u Apple Watch. 

Proti původním, kulatým Venu, které mají OLED displej, má model Venu Sq TFT displej a není to poznat. Rozlišení displeje je 240 x 240 bodů. 

Displej hodinek díky TFT technologii nemusí zcela zhasínat, jako u původních Venu. Stačí, aby jen pohasl, a tak jsou čas a datum na displeji vidět stále. To platí, jen pokud jsou hodinky na ruce (nebo na měkkém podkladu, například složený gumový pásek pod tělem hodinek, pod senzorem). Pokud je ale dáte na stůl, displej usne a vypne se úplně. 

V aktivitách lze nastavit vždy po třech datových obrazovkách s maximálně třemi datovými poli. Takže Venu Sq bohužel nevyužívají možností čtvercového displeje naplno, kde mají možnost výhody větší plochy pro zobrazení proti kulatému displeji.

V okraji neaktivní části displeje – na pozici, kde je číslice 9, je umístěn světlocitlivý senzor. Díky němu hodinky automaticky regulují jas. 

Výdrž

Mají opravdu velkou výdrž – v testu „za oknem“ vydržely Venu Sq 32 hodin a 3 minuty v aktivitě se zapnutou GPS (ne Glonass, ne Galileo – pouze GPS). Tak dlouho, mám pocit, Apple Watch nedají. Na čistě lifestylové hodinky pro aktivního člověka je to až až. Navíc se jedná o vyšší hodnotu, než uvádí papírově Garmin. V reálu ale odhaduji, že opravdu budou mít nižší výdrž, nicméně 24 hodin v aktivitě se zapnutým systémem GPS by dát měly bez problémů. 

Ovládání

Venu Sq přebírá ovládací systém, který známe již od Vivoactive 4 nebo Venu klasických – dvě tlačítka a dotykový displej. Dotyk může dělat při běhu nebo cyklistice pod mokrým rukávem trochu neplechu, ale pod rukávem zase nevidíte na obrazovky a ve vodě je zase při plavání dotyk vypnut. Za mě tedy nevidím jediný problém.

Reakce na ovládání jsou rychlé a ovládání je přesné. 

Optický senzor měření tepu

Foto: Michael Novák

Garmin Venu Sq má stejný senzor jako všechny hodinky poslední generace – Elevate V3. V menu hodinek je pak povoleno měření okysličení krve (v klidu). Některé nižší modely toto nemají. Venu Sq podporují i funkci Body Battery, měření Stress Score a mají pokročilou detekci regenerace ve spánkové fázi pomocí měření HRV. To vše díky Elevate V3. 

Optika u Venu Sq meří velmi dobře. Ne tak, jako hrudní pás, což je takový etalon, ale nezadá si ani s kvalitou měření dříve recenzovaných Forerunner 745.

Přesnost GPS

Tempo je velmi přesné v oblastech s výhledem na oblohu, ale tam, kde jste ve stínu hustého porostu je updatování tempa pomalejší a může být chvilkově nepřesné. Zapsaná GPS trasa také není zcela přesná, jako u nejlepších hodinek na trhu v tomto ohledu (např. Forerunner 745). Ale vzdálenost je na jejich úrovni.

Foto: Michael Novák

Nicméně obecně je kvalita GPS ve srovnání s konkurencí na podobné úrovni. Záznam na screenshotu níže je z tartanového oválu na střeše budovy, kde je vedle ještě kus konstrukce. Jedná se ale o 120m ovál, který je tak trochu zabiják GPS hodinek, jelikož je tak krátký s brzkými zatáčkami, že není prakticky možné dosáhnout dokonalého záznamu skoro s ničím. Jedině, až budou sporttestery s čipsetem pro dvě pásma GPS.

Sporty

Hodinky zvládají veškeré sporty, až byste to do nich neřekli … vypadají jako „slečna na jehlách s nalepenými nehtíky“, ale když je spustíte, může podle nich trénovat i profík. Ano, jsou to v podstatě plnohodnotné Garminy, tak jak je znáte … jen působí až moc „fashion“, a tak opravdu překvapí. Když je nosím, skoro si nepřipadám jako sportovec, ale jakmile kliknete na tlačítko start, tak je z vás opět ten sporťák, který jde na trénink. Plavání, kolo, běh, cokoliv. Prakticky cokoliv. 

Foto: Michael Novák

Možná nebudu radši vypisovat, co hodinky umí, ale spíše, co neumí. 

Neumí multisport – například triatlon v jedné aktivitě. Dále neumí plavání na otevřené vodě a XC ski (které se hodí například pro skialpy).

Nicméně pro všechny výše zmíněné sporty snad kromě skialpů existuje na Connect IQ store nějaká vhodná alternativa a dají se aplikace do hodinek dohrát. 

Hodinky umí i zimní sporty jako lyžování, ale nevím, zda disponují barometrem. Podle všeho ne, a tak by bylo zajímavé zkusit je v reálu na lyžích, ale to si vzhledem k počasí budeme muset ještě pár týdnů počkat. 

Co do tempa a měření vzdálenosti jsou překvapivě přesné a mají hmotnost 37 gramů. Jedná se o doplnění řady Vívoactive a Venu a jakýsi přechodový model na cenové škále mezi Vívoactive 4 a Venu. 

Navigace

Hodinky, stejně jako jiné Venu nebo Vívoactive série 4, nemají mapy. Umí alespoň navigovat na uloženou polohu v hodinkách, nebo pozice nahrané z aplikace Garmin Connect. Možná je to předprodejní verzí firmware, ale nenašel jsem možnost navigovat po nahrané trase v GPX.

Propojitelnost

Venu Sq mají klasické možnosti komunikace – přes USB kabel a Bluetooth. Navíc proti základním modelům nižší cenové kategorie mají WiFi. To se hodí například pro bezdrátový update firmware na pozadí. 

Snímače (senzory) umí hodinky napárovat jak ANT+, tak BT. Čímž stále zůstávají velmi atraktivní pro kohokoliv, kdo chce rozšířit nebo zlepšit možnosti sledování metrik při aktivitě (HR snímač, footpod, případně Stryd). Co na ně nenapojíte je cyklistický wattmetr.

Hodinky dokáží při aktivitě vysílat přes BT i údaje o srdečním tepu – dobré je to například při virtuálním závodě na Zwift platformě nebo na kole, když vysíláte data o tepu do cyklopočítače Edge. 

Funkce

Musíme si v první řadě připomenout (a u Venu Sq obzvlášť), že Garminy jsou primárně sportovní zařízení a ne smartwatch. Co tím chci říct? Že z hodinek si nezavoláte, ani nenapíšete SMS …. jedině na platformě Android (propojený mobil nebo tablet), lze zvolit přednastavené odpovědi na příchozí SMS.

Hodinky zobrazí notifikace na mobilu, kalendář, upomínky a prakticky asi vše, co je v notifikačním centru mobilního telefonu. Ale již nic navíc. Sporťákům to nevadí, ale někoho, kdo očekává náhradu za smartwatch jako Apple nebo Huawei, to může zklamat.

Garmin Venu Sq jsou stále primárně sportovní hodinky s velmi dobrým sledováním aktivity a doplňkem pro sport.

Dále musím vypíchnout jeden poznatek – hodinky mají upozornění pouze vibrací. Nemají pípání ani nic jiného, jen vibrace, vibrace. Silné, intenzivní vibrace.

Garmin Venu Sq

  • plnohodnotný sporttester
  • cena 6 490 korun

+ mnohé sportovní funkce
+ výborná výdrž baterie

– nevyužití potenciálu hranatého displeje

Stojí za to?

Upřímně, Venu Sq jsou druhým produktem v krátké době, který se mi zdá moc drahý. Je to sice subjektivní pocit, takovéto hodnocení, ale týden před Venu Sq byly uvedeny Apple Watch SE a Apple Watch 6. Šestky jsou drahé, ale série SE se pohybuje plus mínus na podobné cenové hladině a k tomu poskytuje mnohem pokročilejší hardware (ano, s mnohem pokročilejší spotřebou energie), ale dostanete v této cenové kategorii plnohodnotné smartwatch s velkým displejem a k tomu přídavek sportovní funkce. A hlavně – módní doplněk. 

Garmin uvedl hodinky, které se jako módní doplněk tváří, ale ve skutečnosti je to plnohodnotný sporttester, který splní nadmíru očekávání běžců, cyklistů a případně dalších sportovců.

Nečekejte ale tak moc chytrého pomocníka, jak jste zvyklí u kamarádů, kteří mají Apple Watch, to Venu Sq nesplní. Pokud s tímto budete počítat a budete ochotni zaplatit cenu, za kterou jsou na trhu, směle do toho. Mohu jen doporučit – jako sportovní parťák jsou super. 

Autor textu: Michael Novák

Podívejte se na další naše recenze

26. 9. 2020 2 komentáře
0 FacebookEmail
Novější příspěvky
Starší příspěvky
  • Facebook
  • Instagram
  • Youtube

Inzerce na Rungo
©2020 RUNGO.cz běží na Wordpressu pod dohledem Martiny


Nahoru
RUNGO.cz
  • Zdraví
  • Trénink
  • Vybavení
  • Začátečníci
  • Inspirace
  • O nás
  • Podpořit Rungo