RUNGO.cz
  • Zdraví
  • Trénink
  • Vybavení
  • Začátečníci
  • Inspirace
  • O nás
Běžecký tréninkCyklistikaInspiraceInspirace a příběhyJak začít běhatTrenažéryTréninkZačátečníci

Umělá inteligence radí začátečníkům a další novinky ze světa běhání a cyklistiky

od Karel Holub 14. 12. 2022
autor Karel Holub

Další várka zajímavostí a tipů ze světa sportu a zdraví je tu. Přečtěte si, co můžete udělat pro zdravější střeva, jaké novinky přináší nová verze Zwiftu a jak vám aplikace Actigo pomůže hledat závody. A taky jsme museli vyzkoušet, jak je na tom umělá inteligence s doporučením pro začínající běžce. Výsledek nás docela příjemně překvapil.

Umělá inteligence radí začínajícím běžcům

Celý tenhle odstavec s doporučením pro začínající běžce napsala umělá inteligence (ChatGPT) a podle mě si nevede vůbec špatně. Jasně, jsou to trochu obecná doporučení, ale spousta „lajfstajl“ magazínů by se tady mohla učit:

Začínajícím běžcům bych doporučil začít s pravidelným a postupným zvyšováním délky běhů. Můžete začít s krátkými běhy a postupně se dostávat k delším vzdálenostem. Důležité je také dostatečně se rozhýbat před během a udržovat správnou techniku běhu. Když budete běhat pravidelně, brzy byste měli být schopni uběhnout alespoň 5 kilometrů.

Doporučil bych také navštívit lékaře, abyste se ujistili, že jste připraveni na pravidelné běhání a že váš zdravotní stav to umožňuje. Když začínáte s běháním, je důležité přistupovat k tomu zodpovědně a zdravě, abyste se vyhnuli zraněním.

Zde je několik konkrétních bodů, které je třeba dodržovat při tréninku na 5 km:

  • Začněte s programem chůze/běhu, abyste postupně zvyšovali svou vytrvalost a sebedůvěru.
  • Ujistěte se, že máte dobré běžecké boty, které poskytují správnou podporu a tlumení pro vaše nohy.
  • Naslouchejte svému tělu a vzdálenost nebo intenzitu běhu zvyšujte jen postupně, abyste se vyhnuli zranění.
  • Zařaďte do svého programu zahřátí a vydýchání s protažením, abyste předešli bolestem svalů.
  • Zvažte možnost zapojení do místní běžecké skupiny nebo si najměte trenéra, který vám pomůže udržet si motivaci a tréninkový plán.
  • Nezapomínejte na správné zásobování těla vyváženou stravou, která obsahuje dostatek sacharidů, abyste měli při běhu dostatek energie.
  • A nakonec se nezapomeňte bavit a užívat si proces tréninku na 5 km běh!

A co říká začátečníkům nás server? Podívejte se na nabídku témat

Méně masa pro zdravá střeva

Spotřeba masa u nás meziročně mírně stoupá a rostou také čísla, která velkému počtu Čechů ukazuje jejich váha. Proto může být mimořádně zajímavá a užitečná studie, kterou nedávno publikoval americko-korejský vědecký tým v časopise BMC Medicine. Studie po dobu delší než 19 let sledovala relativně velké skupiny můžu a žen na základě jejich stravovacích návyků a složení potravin a případné souvislosti s výskytem rakoviny střev a konečníku. Mužů bylo na začátku studie téměř 80 000 a žen více než 93 000 a výzkumníci se zaměřili nejen na rozdíly mezi pohlavími, ale také na případné rozdíly mezi etniky.

Výsledky studie byly celkem jasné a pro mnohé ne úplně překvapivé. Podle výzkumníků se potvrdila jasná souvislost mezi složením potravy a výskytem rakoviny kolorekta. U mužů, kteří jedli převážně rostlinnou, celozrnnou a obecně zdravější stravu, byla míra výskytu rakoviny kolorekta významně nižší než u mužů, kteří jedli převážně masitou a obecně méně zdravou stravu. U žen takto silná vazba mezi stravou a rakovinou kolorekta prokázána nebyla a obecně je riziko tohoto onemocnění u žen nižší.

Netvrdím, že je nutné hned přestat jíst maso a jíst se pást, ale prostor pro zlepšení jídelníčku nejspíš najde každý z nás. Zkuste vynechat maso aspoň dva dny v týdnu, zařaďte do jídelníčku potraviny bohaté na vlákniny a uzeniny si zkuste dopřát nanejvýš jednou do týdne. Uvidíte, že na tom není nic těžkého a vaše tělo vám poděkuje.

Bílkoviny: stavební kámen těla. Jíst je před sportem nebo po?

Termínovka do mobilu

V běžeckém kalendáři jsou desítky závodů na každý víkend v roce a vybrat si ten správný je čím dál obtížnější. Nová mobilní aplikace Actigo si klade za cíl usnadnit běžcům život a pomoc nejen s výběrem závodů.

Aplikace je zatím stále ve vývoji, ale můžete ji směle vyzkoušet ať už v mobilu nebo na webových stránkách. Stačí se zaregistrovat a pak už můžete vybírat ze stovek závodů po celé republice i za hranicemi. Filtrování závodů nabídne spoustu parametrů podle kterých najdete závod, který vám sedne. V aplikaci se můžete podívat na detaily závodu a vytvořit si seznam, které závody chcete sledovat. Zatím není možné registrovat se na sportovní klání přímo z aplikace, ale je vidět, že vývojáři mají s celou platformou velké plány. Actigo si můžete propojit s tréninkovou aplikací Strava nebo Fitbit a můžete sledovat i další uživatele a jejich příspěvky nebo závody. Uvidíme, kam a jak se Actigo vyvine a budeme doufat, že přinese běžcům lepší přehled v závodech a organizátorům větší zájem a pořadatelský komfort.

Novinky na Zwiftu

Nabourejte rutinu jízdou na kole. Nejezděte ale „pilu“. Foto: se svolením Zwift

Platforma pro virtuální cyklistické tréninky Zwift vydala nedávno novou verzi, která přinesla hned několik zajímavých novinek. Verze 1.32.0 nabídne dva nové tréninkové plány, které jsou zaměřené na začínající virtuální cyklisty nebo borce, co se chtějí rychle dostat do formy po kratším nebo delším výpadku. Tréninkový plán Fast Track Fitness je na čtyři týdny a dvěma tréninky týdně vás zkusí nakopnout k lepším výkonům. Podobně je koncipovaný i plán Build Me Up Lite, který je také na čtyři týdny, ale tréninky jsou o kousek delší (30-35 minut) a plynule z nich můžete přejít na některý z pokročilejších tréninkových plánů.

V nové verzi najdete také nové odznáčky. A jelikož odznáčků není nikdy dost, mrkněte se do sekce odznaků za projeté trasy. Najdete tam nově odznáček pro Francii – La Reine, New York – Gotham Grind, Watopia – Waistband a Richmond – UCI Reverse. Takže vzhůru na lov, ať je máte brzy všechny.

Nová verze Zwiftu konečně přinesla novou domácí obrazovku i pro uživatele na platformě Android. Uživatelé na ostatních platformách už vylepšené prostředí nějakou dobu mají a zdá se, že opravdu přináší snadnější hledání a orientaci v závodech, tréninkových plánech a jednotlivých tratích. Zwift slibuje další update v průběhu ledna a mělo by se jednat o větší balíček nových funkcí a tratí, tak se budeme těšit.

Příběhy 51 medailí: Zlato s šedesátkou na krku i neuvěřitelná cesta dívky ze sirotčince
14. 12. 2022 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
BěháníČelovkyCyklistikaCyklodoplňkyVybaveníVýživa

Dárky od 50 korun: Máte doma sportujícího ”magora”? Třeba zrovna tohle potřebuje

od Marek Odstrčilík 12. 12. 2022
autor Marek Odstrčilík

Občas je to oříšek, aby jeden vymyslel, co dát tomu druhému jako dárek. O to víc, když je dotyčný vášnivý sportovec, který má ve vašich očích už přece všechno. Ale opak je pravdou. Sice se už boty, věci na posilování, funkční oblečení, různé cyklistické vychytávky a počet kol postupně integrovaly do vaší domácnosti a okupují různá zákoutí, to ale neznamená, že není ještě spousta věcí, které by se mu mohli rozhodně a nutně hodit. Tady je několik tipů přímo od redaktorů RUNGO.cz. Třeba vám pomohou. 

Hřejivý polštářek pro zmrzlíka a skvělá malá čelovka

Tipy od Magdalény Ondrášové

Teplo za málo peněz

Hřejivý polštářek. Foto: Magdaléna Ondrášová

Taková maličkost, co moc nestojí, a přitom tak praktická. (Samo)hřejivé polštářky překvapivě tolik sportovců nezná. Kupovala jsem je v Decathlonu, ale tyto jsou z pokladny sportovního obchodu. Zachrání zmrzlé ruce či nohy při lyžování, cyklistice, bruslení… Mám to vyzkoušené a funguje to. Navíc je polštářek skladný a vždy ho můžete mít s sebou „pro jistotu“. 

Je to vlastně náplast. Začne se sama ohřívat chemickou reakcí po vyjmutí z obalu a funguje několik hodin. Pokud potřebujete maličkost za pár desítek korun, která potěší zimního sportovce, jděte do toho. Cena cca 50 Kč za jeden pár, ale dají se koupit výhodněji v sadě.

Čelová svítilna – diblík pro všechno

Mód červeného světla. Foto: Erik Ondráš

Před rokem jsem testovala čelovku, která se mi opravdu zalíbila svou praktičností. Jde o Fenix HM51R RUBY V2.0. Pod tímto krkolomným označením se skrývá Ferda mravenec, malý pomocník, který vás nenechá na holičkách. Není tedy určena pro horského ultramaratonce, ale běžce, který by ji občas mohl potřebovat na běhání, ale chtěl by ji využívat i jinde, třeba pod stanem.

Má pěkný výkon 700 lm, je malinká, lehká (80 g), svítilna se dá použít samostatně bez hlavových popruhů, nabíjet dnes standardním USB-C kabelem. Má červenou blikačku. Nevím, jak více demonstrovat praktičnost svítilny, kterou nebudete váhat vzít s sebou, protože „co kdyby“, protože nezabere žádné místo. Můžete si přečíst celý můj test.  Cena je 1 699 Kč.

Veganská a bezlepková energie pro vaše tělo

Tipy od Karla Holuba

Maurten pro vaší energii

Energetické nápoje a gely si každý vytrvalec nejraději vybírá sám, ale pokud chcete sáhnout po opravdové špičce, zkuste Maurten. Maurten testovali a používali někteří z nejlepších světových běžců a vytrvalostních sportovců, včetně Eliuda Kipchogeho, který používal Maurten během svého historického maratonu pod dvě hodiny. Výrobce slibuje, že jejich nápoje a gely dodávají sacharidy do těla ve vysoce účinné a stravitelné formě. Vyrábí se z přírodních surovin bez barviv, aromat a sladidel. A jsou přirozeně veganské a bezlepkové.

Osobně s gely a hydratací nechci moc experimentovat, ale Maurten mi sednul od samého začátku a rychle jsem si ho oblíbil. Fotografii na ukázku nemám, všechno jsem už snědl!

Držák na tablet

Cyklisti se přesunuli na trenažéry a virtuální platformy. Cestu a soupeře bedlivě sledují na obrazovce tabletu nebo telefonu a vymýšlí, kam tahle zařízení položit. Dejte jim držák, který si upevní přímo na řídítka kola a bude po starostech. Na výběr je hned několik modelů od různých výrobců, ale mě zaujal cenově relativně dostupný a dobře fungující držák z Decathlonu. Nevyžaduje složitou montáž a v pohodě udrží tablet nebo telefon a to hezky před očima cyklisty.

Kojící triko a pohodlná rychlá koloběžka

Tipy od Soni Dvořáčkové

Diskrétní kojení při vašem sportování

Kojící triko. Foto: se svolením Kojo

Pokud máte ve svém okolí kojící maminku, zkuste jí pořídit funkční sportovní oblečení na kojení. Sportovní kojící oblečení slovenské značky Kojo mne skutečně zaujalo. Jejich kojící trička spojují přesně to, co aktivní máma potřebuje – kvalitní funkční materiál a střih umožňující diskrétní kojení. Značka Kojo nabízí jak trička z materiálu Modal určená k celoročnímu nošení, tak zimní trika s dlouhými rukávy z merino vlny či směsi merino vlny a polypropylenu. 

Kromě materiálu vás může hřát dobrý pocit z toho, že podporujete lokální značku – oblečení značky Kojo se totiž šije na Slovensku. Z jejich pestré nabídky mne svým zajímavým vzorem zaujalo tričko „Petrol Doodles“ z merino vlny s dlouhými rukávy.

Koloběžka do města

Koloběžka Crussis Cobra 4.2-1. Foto: se svolením Crussis

Koloběžku vnímám jako skvělý kompromis mezi během a jízdou na kole. Oproti běhu je pohyb rychlejší, oproti kolu si zase víc zamakáte. Je to skvělé přibližovadlo do města, zároveň ale můžete zvolit i terénní model a vyrazit do přírody. Pokud bych si měla vybírat novou koloběžku, zvolila bych například model Crussis Cobra 4.2-1. Má skvělý poměr cena/výkon. Prodejce tvrdí, že je to nejlehčí hliníková koloběžka na trhu s hmotností 7,635 kg a rozměrem kol 26“×20“. Její nespornou výhodou je univerzálnost. Má nastavitelnou výšku stupátka – pokud jedete například na cyklostezku, je vhodné zvolit výšku 45 mm – jízda je pak méně náročná, protože nemusíte tolik dřepovat. Pokud se naopak chystáte do lesa, můžete zvolit vyšší světlou výšku, a to až 65 mm. Mě osobně pak ještě zajímá, že koloběžku můžete doplnit o mushingový set a vyrazit do terénu i se psem.

Poukaz do cyklistického světa a parádní omotávka

Tipy od Karolíny Hornové

Voucher do LOVE VELO

Servis v LOVE VELO. Foto: Karolína Hornová

Ať už víte, že máte v rodině fajnšmekra, který si potrpí na kvalitní péči, nebo prostě cítíte, že jeho kolo potřebuje pořádnou servisní injekci – poukaz do cykloservisu může být perfektní dárek. A pro vás zároveň jistota, že obdarovaný bude mít kolo v pořádku pro první jarní jízdu. Možná si říkáte, jestli to není trochu nuda… Není. LOVE VELO není jen servis, je to stylové cyklistické „doupě“ na pražském Žižkově. 

Za projektem stojí bývalý profík Stanislav Kozubek, 25násobný mistr republiky v dráhové a silniční cyklistice, který v rámci projektu nabízí i tréninkové plány. Kola se tady nejen opravují a renovují do posledního šroubku, ale z nepoužitelných komponentů vzniká i originální cyklo nábytek. Pořádají se odtud pravidelné vyjížďky a přijít můžete i na společnou„sledovačku“ svého oblíbeného závodu. S poukazem v libovolné hodnotě tak darujete i objevení nové komunity nebo trénink pod vedeném profíka – záleží jen na vás, jakou hodnotu voucheru zvolíte.

Omotávky Supacaz: Styl i pohodlí jako dárek

Omotávka od Supacaz. Foto: Karolína Hornová

Mít kolo jako Peter Sagan, Vincenzo Nibali, nebo třeba Mark Cavendish. To je sen, na který bychom si museli nechat stranou hodně peněz. Omotávky jako oni ale mít můžeme. Já jsem značku Supacaz objevila tehdy, když jsem si u známého nechávala renovovat starou „devadesátkovou“ silničku. Vrátilo se mi elegantní černé kolo s rafinovaným detailem v podobě vzoru mizejících červených hvězd na černé omotávce. (Konkrétně je to Supacaz Super Sticky Kush Star Fade Tape.) A byla jsem nadšená – z designu, ale i pevného úchopu a tlumení otřesů, které tyto omotávky umožňují.

V internetových obchodech lze najít spoustu variant – od nenápadných odstínů přes barvy, které budou ladit s kolem obdarovaného, až po futuristické prizmatické varianty. Součástí balení jsou vždy i stylové koncovky s laserem vypáleným designem hvězdy. Omotávky Supacaz nejsou nejlevnější (stojí kolem tisícovky), ale můžete si být jisti, že dáváte kvalitu a osobitý styl.

Hodinky pro běžce, které vás nepřivedou na buben

Tipy od Adély Ptaškové

Hodinky Garmin Forerunner 255

Recenze: Nejlevnější volba pro triatlonisty u Garminu. Forerunner 255

Elektronika pod stromeček zkrátka patří. Za sebe mohu jen doporučit letošní novinku od Garminu – hodinky Forerunner 255. Mají vše, co běžec potřebuje a ještě něco navíc. A pokud to o svátcích přeženete s cukrovím, zapněte si tréninkový plán a hodinky vám nenásilně pomohou vrátit se zpět do kondice. Cenovka se pohybuje kolem osmi tisíc.

Omega 3 mastné kyseliny ve formě rybího oleje

Taky vám babičky povídaly historky o tom, jak jedly rybí olej? Věděly proč! Dnes jsou na trhu ochucené varianty, takže nějaké rybí pachuti se bát nemusíte. Stačí jedna lžička denně a blahodárný efekt na mozek i imunitu je zaručen.

Nejlepší dárek jsou přece zážitky

Tipy od Marcely Grundzové

Letenky

Zaprvé k Vánocům můžu doporučit, přesně jak se ode mne čeká, letenky. Není to přitom nijak drahá záležitost, po Evropě lze přelety získat za pár stovek. Vybrat lze navíc destinaci dle libosti a zájmu – není nutné zůstat v metropoli, kam doletíte, vlakem se lze i dostat kousek za město a v přírodě se realizovat jak je libo. Pokud chcete konkrétní tipy, pak bývají poměrně levní lety do Milána (co v okolí se dočtete třeba tady:

Zapomeňte na Gardu. Objevte fantastické Lago Maggiore

Druhým tipem, jak si užít zimu za hranicemi může být třeba Budapešť. Výlet sem je možné pojmout relaxačně, a střídat procházky v centru podpořené svařeným vínem (které dostanete na každém rohu) s pobytem ve vyhlášených lázních. A pokud chcete tip do kterých vyrazit, tak kromě klasických  lázní Széchenyi zkuste navečer krátkou návštěvu lázní Rodas, jejich vířivka na střeše, s výhledem na osvětlený Parlament a okolí, stojí i za tu cenu, že bývá dost přeplněná.

Zážitek

Zážitky se samozřejmě neomezují jen na zahraničí. Víte například, že nejdelší zipline v ČR nejdete na Klínech? Jedna jízda přitom stojí skoro tisíc korun, což může být dost na to, aby si takový zážitek někdo za pětiminutovou jízdu i odpustil. A tak mám za to, že jako dárek pro adrenalinového nadšence se přímo nabízí. Ideální dárek je něco, co udělá radost a obdarovaný sám by si to třeba nekoupil. Jen jde o „letní“ atrakci, tedy si obdarovaný bude muset na zážitek chvilku počkat. Komu by to vadilo, stejně je na dárku vždy nejlepší ta chvíle „těšení se“. 

Prachy v suchu, komfort pro záda a skvělý servis na kolo

Tipy od Marka Odstrčilíka

Peněženka od rebeltu: prachy na kole v suchu

Malá a šikovná peněženka od rebelt se vejde do každého cyklodresu. Foto: se svolením Rebelt

Pokud jezdíte na kole, tak víte, že ne vždy, když si chcete dát malinovku, tak uspějete při placení kartou, takže je třeba někam dát drobné a nějaký ten doklad taky. Můžete používat svačinový sáček, ale lovit v něm mince je krkolomné, mimo to, že se vám může kdykoliv protrhnout. Já osobně dlouho hledal nějakou malou peněženku, která se vejde do zadní kapsy dresu a bude tak malá, že v ní navíc nezabere všechno místo. Až mi osud do cesty přihrál tuhle mini záležitost, která splňuje všechny mé požadavky. Navíc je tu skvělé zpracování, které opravdu hodně vydrží. Takže parťák na platební kartu, kartičku pojištěnce, občanku, klíč, drobáky a nějakou tu papírovou bankovku konečně mám. Už aby tu bylo hezké počasí na dlouhé tréninky a výlety.

Dobrý batoh do města je základ. Představuje se Ráfek

Batoh od malé české firmy Ráfek. Foto: Marek Odstrčilík

Není nic horšího, než když máte na zádech něco, co se neustále povoluje, časem se trhá a zipy zůstanou urvané na půl cesty. Tohle se vám u malé české značky Ráfek rozhodně stát nemělo. Mám od nich jednokomorový batoh do kterého nacpu vše, co do města většinou potřebuji. Šustku, velká náhlavní sluchátka, blok, techniku na nahrávání rozhovorů, peněženku, prostě vše pro mě důležité a potřebné. Myslím, že někdo šikovný a s rozumnějšími centimetry na výšku než já, tak se do něho zabalí klidně i na víkend. Batoh zvládne běžnou venkovní spršku, takže se o své cennosti bát nemusíte. Na zádech sedí fakt dobře a a ni po čtyřech hodinách mě z něho záda nebolí.

„Lidi se mohou stát součástí výroby vlastního batohu a říct mi, co od něj potřebují a já se budu snažit jejich přání vyplnit,” říká tvůrkyně brněnské značky Ráfek, Zuzka Zorníková. Každý kousek má navíc své vlastní pořadové číslo.

Dobrý servis na kolo? Jeden aby pohledal

Mobilní Kolofix pointy míří do menších měst. Foto: se svolením Kolofix

Většinu života se potýkám s tím, že hledám opravdu dobrý servis na kolo. Chci takový, který mě vezme co nejrychleji, nebude mě to stát “nesmysl” a udělá vše opravdu dobře a precizně. Přiznám se, že spoustu věcí si na kole udělat neumím a hrabat se do něčeho, čemu nerozumím, radši nebudu. Už v létě jsem v nouzi zkusil Kolofix v Ostravě a byl jsem opravdu spokojený. Potřeboval jsem opravit na počkání elektrické řazení u silničního kola. Místní servisy kolem Čeladné měly dlouhé čekací doby, tak jsem zavolal na info linku Kolofixu. Bylo super, že mě spojili přímo se servisem, kde mi řekli, že můžu přijet hned. Servisák mě vzal mezi objednanými opravami a během tří minut jsem měl vše spravené. Stálo to nula korun. 

Druhou pozitivní zkušenost jsem měl v Brně, kam jsem se s kolem objednal na ten největší servis přes web. Našel jsem si den a hodinu a kolo dovezl. Kromě celkové prohlídky kola, promazání, dotažení, jsem ještě měnil brzdové destičky, řetěz a omotávku. Kolo bylo odpoledne hotové. Třešničkou bylo to, že o kola se v Brně stará osobně bývalý skvělý český biker Pavel Boudný. Já byl moc spokojený. A vy můžete svému cyklistovi darovat třeba poukaz nebo kartu s kreditem na servis. 

Tipy předešlých let:

2021

„Milý Běžíšku…,” tipy redaktorů, co dát sportovcům pod stromeček

2020

Jste zoufalí, co k Vánocům pro sportovce? Tyhle tipy vás zachrání
12. 12. 2022 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
Výživa

Řepa vás nakopne aneb tipy a triky, jak doplnit energii při sportu

od Adéla Ptašková 11. 12. 2022
autor Adéla Ptašková

Každá sportovní aktivita je náročná na energii, kterou člověku bere. Vlastně i proto sportujeme –⁠ abychom spálili kalorie, které se v našem (a na našem) těle ukrývají. Když je ale aktivita delší (typicky běh nad alespoň pět kilometrů) nebo je aktivit v průběhu krátkého časového období více (dvoufázový trénink nebo i těžší tréninky v tréninkovém plánu), je třeba pro optimální výkon energii rychle doplnit. 

Samozřejmě že je nejdůležitější správně jíst a v dostatečném množství doplňovat energii z obvyklé stravy. Moderní život a spousta povinností pak ale přináší situace, kdy nechceme ubrat z intenzity aktivit, ale na řešení jídla nám nějak nezbývá čas. Pro takové případy nabízí současný trh několik produktů, které nám mohou pomoci s vyladěním na optimální výkon i s následnou regenerací.

Rychlé doplnění energie

V tomto článku se zaměříme na rychlé zdroje energie, které nám svou lehkou stravitelností a jednoduchou dostupností mohou nakonec pomoct k rychlejší regeneraci a k podání lepšího výkonu. Jde o energy tyčinky, gely, sachariďáky a podobně. Na tyto výrobky se však nebudeme dívat pohledem zdravého životního stylu –⁠ žádný z těchto produktů totiž zrovna dvakrát zdravý není a většina rekreačních sportovců se bez nich obejde. Byť tedy konzumaci na pravidelné bázi rozhodně nedoporučuji, jsou situace, kdy se hodí a mohou nám pomoci.

Energy tyčinky

Určitě jsme se všichni setkali s energy tyčinkami. Jsou skladné, při dlouhém závodě se dají vzít do kapsy nebo cyklodresu a vydrží věčnost. Bývají vyrobeny ze směsi obilných vloček, ovoce a přidaných látek pro podporu výkonu (vitamíny, minerály). Dají se najít i tyčinky s kofeinem, aby nás to na poslední kilometry ještě trochu nakoplo. Nevýhodou tyčinek je, že se musí jíst (tedy žvýkat) a v ideálním případě i zapít, aby na trávení nespotřebovávaly vodu, které při dlouhém výkonu (obzvláště v horku) není v těle sportovce nazbyt. Ano, i trávení nás vlastně dehydratuje a ubírá nám na síle. Výhodou je, že bývají při správném výběru poměrně chutné. 

Sacharidové nápoje

Méně náročné na trávení jsou pak různé sacharidové nápoje. Většinou obsahují sacharidy v jednoduché formě (glukóza nebo fruktóza) v kombinaci se složitější formou, která dodává energii více postupně –⁠ často maltodextrin a palatinóza. Ty se pak netráví, ale rovnou se vstřebávají do krve a putují tam, kde jsou zrovna třeba. Dále v nich najdeme vitamíny, minerály a podle zaměření nápoje i další složky, například již zmíněný kofein.

Jejich výhodou je dodání energie tělu téměř ihned a podpora hydratace; nevýhodou to, že jsou většinou ve formě suchého prášku a tak si je musíme připravit dopředu. Uplatnění tak najdou spíše při cyklistice, neboť běhat s lahví moc pohodlné není.

Kdy je rohlík v pořádku? Pochopte glykemický index. Bible pro sportovce, kteří to myslí vážně

Gainery

Specifickou kategorií sacharidových regeneračních nápojů jsou tzv. gainery. Ty se používají zejména při kulturistice a silovém cvičení. Obsahují totiž směsi sacharidů a proteinů podporující růst svalů. Nicméně tyto nápoje mohou pomoci i vytrvalostním sportovcům –⁠ málokdo má po dlouhém a náročném závodě čas a chuť připravovat si jídlo s ideálním poměrem živin. Pomoci si proto můžeme gainery, které dodají tělu tolik potřebný materiál na opravy.

Nejčastěji bývají vyrobené z ovsa a dalších obilovin (sacharidová část) a také mléčné syrovátky a jiných složek mléka (proteinová část). Výhodou je snadná příprava, nevýhodou pak prodej v obrovských baleních (sedmikilový pytel není žádnou výjimkou). Jelikož jsou gainery určeny převážně do posilovny, jejich názvy se mohou většině hubených běžců zdát poněkud odstrašující –⁠ oblíbená slova v názvech jsou např. MASS, GIANT nebo HEAVY; přičemž pro zrychlení na deseti kilometrové trati určitě nechcete větší MASS, ani být GIANT a už vůbec ne HEAVY.

Energy tablety a gely

Další jednoduchou formou doplnění energie jsou gely a tablety. Obsahují cukry v jednoduché formě, samozřejmě vitamíny, minerály a kofein, i když do jedné dávky se různých složek nevejde velké množství. Jejich největší výhoda je skladnost a jednoduchá a rychlá konzumace. Ne každý žaludek je však snese, natož ve větším množství.

Energizéry, nakopávače, stimulanty

Další kategorií doplňků jsou výrobky, které slibují dopomoc v podání co nejlepšího možného výkonu vybuzením organismu. Složením vycházejí z klasických energy drinků (avšak nemají v sobě tolik cukru) a jejich hlavní složkou je kofein. Při střídmém užívání v klíčových momentech sportovního života tělu neuškodí a mohou přinést zajímavé výsledky. Asi nejjednodušší formou jsou kofeinové tablety, o něco složitějším produktem jsou pak různé „shoty” obsahující mix aktivních látek, které podporují účinek kofeinu. 

Zajímavou kategorií, do které (troufáme si tvrdit) běžec příliš často nezavítá, jsou tzv. nakopávače, někdy také anabolizéry. Vycházejí z potřeb silových sportovců, tedy lidí, kteří jsou často postavou i myšlením úplně na opačné straně spektra.

Tyto výrobky jsou také založeny na skvělém efektu kofeinu, ten bývá dodáván ve všemožných formách a extraktech slibujících pozvolný účinek. Kromě toho obsahují ještě i aminokyseliny, které mohou pomoct prokrvit svaly (zlepšují „pumpu” při cvičení), což se může do běhu hodit pro rychlejší odplavení laktátu; dále pak beta-alanin, který by měl pomoct při regeneraci energetických zásob ve svalech. Oblíbenou složkou je pak nějaká forma hořčíku a kreatin. Dále se v nich občas vyskytují složky, po kterých se člověk více potí, což je při vytrvalostním běhu nevhodné. Zkrátka a dobře, nakopávače mají své uplatnění v silovém sportu. Někomu mohou pomoci i v běžeckém závodě, ale je nutné vybírat a zkoušet obezřetně. Prosté kafe kolikrát udělá lepší (a zdraví prospěšnější) službu…

Recept na svěží ráno: káva povolena, konkrétní cviky, ranní sezení a další tipy

Jak se naladit na závod

Najít ideální předzávodní stravu je docela věda. Pokud ale nejste profíci, stačí se držet několika základních pravidel. O optimálním výkonu na závodě nerozhoduje poslední předzávodní oběd, ten nám může výsledek spíše zhoršit. Taková kachna se zelím od babičky k obědu na startu ve tři odpoledne dost bolí. Doporučuje se jíst lehce stravitelné jídlo nejpozději dvě hodiny před startem. Ideální je, když se bude skládat z většího množství sacharidů a trochy bílkovin. Naopak tuků by hodně být nemělo, abychom jídlo stihli strávit a běželi s lehkým žaludkem. I když je to proti obecným principům zdravého stravování, je třeba snížit množství vlákniny, ať ji netaháte zbytečně s sebou –⁠ nejezte už moc syrové zeleniny, saláty či ovesnou kaši. Takový obsah střev tvoří i tři kila hmotnosti a při výkonu je to znát. Navíc se může lehce stát, že se vás část z takové zátěže rozhodne v polovině trati urgentně opustit. 

Při samotném závodu jezte už jen to, na co jste zvyklí a co máte ozkoušené. Taky samozřejmě záleží na vzdálenosti –⁠ na závodní pětce je nějaké větší občerstvování zbytečné, na půlmaratonu naopak vhodné a při maratonu a ultra dokonce nezbytné.

Po závodě se můžeme odměnit pořádným jídlem plným kvalitních bílkovin, ale i sacharidů a tuků. Jen alkohol bychom měli vynechat, neboť ten regeneraci příliš neprospívá. 

Lze to i přírodně?

Je jasné, že výše uvedené produkty s přírodní a zdravou potravinou mnoho společného nemají. Jsou to prakticky jen jakési berličky, které nám mohou pomoci při specifických situacích. Nefunguje to tak, že si při závodě lupneš nějaký ten gel, zapiješ ho sachariďákem a rázem budeš trhat rekordy. Každý člověk je jiný a každému vyhovuje něco jiného. Všechny zmíněné produkty s sebou nesou stejné riziko –⁠ pokud je nemá člověk pořádně vyzkoušené, může se snadno stát, že bude při závodě řešit zcela jiné problémy, než jak doplnit energii. Nutnost běžet rychleji kvůli vykonání potřeby se možná zdá jako vítané nakopnutí do posledních metrů, avšak nic příjemného to není…

Jaké klasické a běžné dostupné potraviny tedy mohou sportovci pomoct? Před závodem doporučuji dát si šťávu z červené řepy. Řepa totiž obsahuje látky, které pomáhají k lepšímu prokrvení svalů. Kladný vliv řepy před výkonem je i vědecky prokázán. Během závodu můžeme gely a tablety nahradit banánem, datlemi či sušeným ovocem. Po závodu pak zajdeme na nějaké pořádné jídlo a nemusíme si míchat gainer.

11. 12. 2022 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
BěháníČelovkyVybavení

Jak vybrat čelovku na běhání? Kolik váží lehká a kolik lumenů stačí

od Magdaléna Ondrášová 8. 12. 2022
autor Magdaléna Ondrášová

Neměla by „hopsat“ s vámi a měla by dobře a dlouho svítit. Výběr čelovky na běhání je stejně složitý, jak široká nabídka na trhu je. Shrneme si, podle čeho vybrat, kolik lumenů by měla umět a jaké další vychytávky můžete po své čelovce chtít.

Základním parametrem čelovky je její výkon. Ale k čemu by nám byl ten nejlepší, pokud by svítilna postrádala své ostatní praktické stránky? Pojďme si téma vysvětlit prakticky a přehledně.

Systém upnutí

Čelovou svítilnu známe hlavně jako pásek kolem hlavy. Ten by měl být z pružného pevnějšího materiálu a jeho délka musí být nastavitelná. Nezapomínejte, že občas budete svítilnu používat s čepicí či bez, nebo ji budete chtít půjčit parťákovi. Podívejte se také na vnitřní stranu pásku, neměl by se smýkat. Někdy je protiskluzový samotný materiál, jindy se to řeší silikonovými aplikacemi.

Vybíráme čelovku na běhání, proto jsme na usazení na hlavě náročnější. Pruh kolem obvodu hlavy stačí u drobnějších lehčích čelovek. U větších (těžších) je dobré vybírat svítilnu se středovým páskem přes temeno, který zabrání sklouzávání hlouběji dolů.

Hmotnost

Co si představit pod drobnou nebo těžší svítilnou? Lehčí čelovka se pohybuje okolo 60, 80, ale i 100 gramů. Jako limitní bych považovala 140gramovou mez, od kdy už bych preferovala uchycení se středovým páskem.

Některé výkonné čelové svítilny s dlouhou výdrží váží ještě více – i přes 250 gramů. Aby přední část s reflektorem nesjížděla, řeší se to rozložením váhy. Zdroj energie je oddělen od světla a umístěn na pásek v oblasti zátylku. Mezi nimi pak vede izolovaný drát. Funguje to skvěle.

Lumeny

Vybíráme hlavně podle toho, jak čelovka svítí. Orientovat se můžeme díky jednotce lumen (lm), kterou obchodníci u výrobku uvádějí a určuje světelný tok. Čím vyšší číslo, tím více energie je za časovou jednotku vyzářeno a tím lepší dosvit. 

Pro účely běhu vybíráme čelovku s výkonem 100 až 400 lumenů. Méně by bylo nedostatečné, nesmíte zapomenout, že se budete pohybovat rychle, obzvlášť při běhu z kopce. 

Doporučuji ale vybrat čelovku, která disponuje i vyšším dosvitem a který je hlavně možno regulovat – přisvítit si nebo jas ztlumit. Využijete ho v různých situacích. Ve chvíli, kdy budete chtít vědět, co se v dálce šustlo a jak velký náskok před kancem máte, nebo když se ztratíte a budete hledat cestu. Vyšší výkon = kratší výdrž. A také proto, abyste zbytečně neoslňovali běžce, cyklisty či řidiče v protisměru.

Čelovka bez regulace navíc dosahuje svého maximálního světelného toku jen několik vteřin po zapnutí s plně nabitým akumulátorem a následně pomalu pohasíná. Naopak čelovka, která nějakou formu regulace má (řízenou například mikročipem), svítí po celou dobu výdrže stejně. Platí, že čelovka s regulací a výkonem 400 lm bude po většinu času svítit výrazně lépe než čelovka s výkonem 400 lm bez regulace.

Postrach stezek. Neviditelný běžec, který děsí, osvícený, který oslepuje

Kužel světla a jeho barva

Jaký prostor kolem sebe osvítíte, ovlivňuje šíře světelného kužele. Širší se rozptyluje do okolí a získáte tím přehled o tom, co se děje kolem vás, ale i o terénu. Užší zase dosvítí více do dálky. Některé čelovky mají kužel pevně dán, ale jsou i takové, kde si ho můžete regulovat. Pro běh preferuje každý něco jiného, ale troufám si tvrdit, že ani jeden z extrémů není dobrý a lepší je volit střední cestu. 

Také barva bílého světla je volbou osobních preferencí. Rozdělujeme ji na teplou, studenou a neutrální. Hodnoty jsou udávány v kelvinech (K). Teplé světlo je do 3300 K, studené nad 5000 K.

Odolnost a co znamená odolnost IP

Pouzdro svítilny může být jak z levného plastu, tak lehké velmi odolné slitiny. Není asi třeba vysvětlovat, co je odolnější a jaké to s sebou nese výhody.

Pro potřebu běhání se ale zajímejte zejména o stupeň krytí IP. Doporučuji IP67 nebo IP68. První číslo „6″ značí, že je svítilna naprosto odolná vůči vniknutí prachu, druhé číslo znázorňuje odolnost vůči vlhkosti:

  • IPx4 ochrana proti stříkající vodě
  • IPx5 ochrana proti tryskající vodě
  • IPx6 ochrana vůči intenzivně tryskající vodě (např. prudký déšť)
  • IPx7 ochrana při ponoření do vody na 30 minut v hloubce 1 metru
  • IPx8 ochrana při nepřetržitém potopení do vody za podmínek, které určí výrobce zařízení

Akumulátor a dobíjení

Čelovku můžete krmit koupenými „tužkovkami“, nebo ji dobíjet. 

AA a AAA akumulátory jsou vhodné hlavně ve chvíli, kdy budete potřebovat prodloužit výdrž bez možnosti čelovou svítilnu dobít. Mít další tužkovky v kapse je jednodušší, než hledat zásuvku a tahat sebou nabíječku, či powerbanku. Navíc je seženete v podstatě kdekoliv. Výdrž tužkových baterií ale není moc dlouhá a musíte na jejich doplňování myslet.

Oblíbená varianta je čelovka s lithiovým akumulátorem, který (kromě toho, že je dražší) s sebou nese spoustu benefitů. Nižší hmotnost, delší výdrž na jedno nabití. Je vhodný do náročných podmínek jako mráz nebo naopak horko. Lithiové baterie snesou provozní teploty cca od -40 °C až +60 °C a jsou tak vhodné pro outdoorové sporty. Dříve platilo, že jste závislí pouze na nabíječce/kabelu se speciální koncovkou a akumulátor dobijete jen v čelovce. Já mám ve své například typ akumulátoru CR 123A, který mohu z čelovky vyjmout, v něm se nachází vstup pro běžně dostupný mikro USB kabel. Pokud tedy zapomenu přibalit na dovolenou kabel, dobiju akumulátor i takto externě.

Podzimní běhání: boty, oblečení, čelovky

Tipy

Co dnešní svítilny přinášejí? Určitě modernější materiály, ať už se to týká lehkých odolných slitin nebo kvalitních pružných pásků. Také propracovanější provedení i ovládání. I nastavování obvodu hlavy dnes už nespočívá pouze ve sponě, ale můžete ho obsluhovat otočným kolečkem.

Další významnou „vychytávkou“ jsou různé světelné módy. SOS světlo nebo červené svícení, které pomůže třeba v mlze. U některých čelovek najdete na zátylku červenou blikačku. Využívejte ji nejen na silnici ale i cyklostezce, protože nejde pouze o to, abyste viděli na cestu, ale také abyste byli viděni ostatními. 

Naše testy čelových svítilen na běhání

8. 12. 2022 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
Zdraví

Hubnutí po přechodu. Rady, jak se menopauze postavit čelem a co dělat jinak než dřív

od Soňa Dvořáčková 7. 12. 2022
autor Soňa Dvořáčková

Menopauza je jedním ze zásadních zlomů v životě každé ženy. A nemůžeme ovlivnit, jestli nás zastihne dříve nebo později. Její nástup je totiž, jako mnoho dalších věcí týkajících se zdraví, silně individuální. Co ale ovlivnit můžeme, je náš postoj k změnám a adaptaci na nový stav. O tom, jak se popasovat s vlivy menopauzy na naši figuru, jsme si povídali s nutriční terapeutkou Mgr. Evou Veličkovou Hvoreckou.

Menopauza je změna

Menopauza je období, kdy dochází k útlumu funkce vaječníků. Menstruační cyklus se zastaví a žena již není schopná přirozenou cestou otěhotnět. Přichází zpravidla mezi 45. a 55. rokem, ale známé jsou odchylky oběma směry. A spolu s hormonálními změnami jdou ruku v ruce další změny na těle i na duši.

Nutriční terapeutka Eva Veličková Hvorecká vysvětluje následky snížení funkce vaječníků: „Menopauza je přirozený projev fyziologického stavu v organismu ženy, při kterém dochází k úbytku ženských hormonů estrogenu a progesteronu. Tělo na to často reaguje únavou, nespavostí, zadržováním vody v organismu, vysycháním sliznic, bolestmi hlavy či návaly horka. Bohužel snížením hladiny hormonů tělo ženy přichází i o jejich ochranný vliv na zdraví, který určitým způsobem mají.  Zvyšuje se tak riziko osteoporózy, ukládání tuků, aterosklerózy, vysokého krevního tlaku, cukrovky či karcinomu prsu.“

“Madla lásky” musí pryč. 500 000 kroků v prosinci a dát dolů 20 kilo. Druhý pokus začíná

Hormonální změny se projevují také v tom, jak tělo hospodaří s tuky. Hubnutí se v období menopauzy a po ní stává problematičtějším a je potřeba dodržovat zásady zdravé výživy více než kdykoliv předtím. Tedy pokud nechceme na štíhlou a zdravou postavu zcela rezignovat. „Ukládání tuků v těle se v průběhu menopauzy často zvyšuje. Je to dáno snížením bazálního metabolismu, na který se nezareaguje změnou energetického příjmu. Ale také to může souviset se změnou preference chuti, která se obrací spíše na sladká a tučná jídla,“ konstatuje naše odbornice a dodává, „nedá se říci, že by se tuk ukládal u všech stejně do konkrétních partií. Ukládání tuků v různých částech těla je u každého dáno geneticky. Ale pravdou je, že ženy obecně jsou náchylné na ukládání tuků v oblasti hýždí a bříška. Ovšem existují i ženy, kterým se vše ukládá do oblasti prsou.“

Jak minimalizovat negativní dopady menopauzy?

Jídelníček je určitě potřeba hlídat mnohem víc než do té doby. Zatímco někteří jedinci mohou ve třiceti jíst, co chtějí a na postavě se jim to neprojeví, v období menopauzy by měly zpozornět všechny ženy. „Za prvé z důvodu zmíněného zpomalujícího se metabolismu, tudíž je potřeba přizpůsobit celkový energetický příjem. A za druhé pro prevenci onemocnění, jejichž riziko se právě v menopauze zvyšuje,“ říká nutriční terapeutka.

A jak tedy dle terapeutky jídelníček upravit, abychom nabírání přebytečných kil zabránily? „V podstatě je doporučení totožné s obecným doporučením racionální výživy, až na drobné výjimky (například zvýšit příjem vápníku a vitaminu D; přizpůsobit energetický příjem energetickému výdeji, který se ve vyšším věku snižuje). Důležité je dávat si pozor na výběr potravin, vyhýbat se co nejvíce sladkým a tučným jídlům, která jsou chudá na významné živiny. Nezapomínat jíst čerstvé ovoce a zeleninu až pětkrát denně a celozrnné výrobky, díky čemuž se zajistí dostatek vlákniny ve výživě. A v neposlední řadě dbát na výběr kvalitních zdrojů bílkovin – libové maso, ryby, mléčné výrobky, vejce, luštěniny, ořechy a podobně.“

Jedním ze strašáků tohoto období je bezesporu osteoporóza. Co tedy proti ní udělat? „Osteoporózu nikdy nezastavíme, ale můžeme ji zpomalit. Obnova kostní tkáně se snižuje přibližně už od třiceti let. Takže čím dříve s prevencí začneme, tím lépe. Součástí prevence je na prvním místě pravidelná pohybová aktivita a dostatek vápníku ve výživě. V postmenopauzálním období se doporučuje příjem až 1 500 mg vápníku denně. Dobrým zdrojem vápníku jsou hlavně mléčné výrobky, sardinky, sója, mandle, brokolice, kapusta, čínské zelí, hlávkové zelí, kedluben. Případně je možné užívat ověřené doplňky stravy (ideálně kombinace vápníku a vitaminu D).“

Žádné větší experimenty!

Pro období menopauzy se nedoporučuje příliš experimentovat. Není dobré zkoušet extrémní diety ani půsty, ani poslouchat rady o zaručeně zázračných kúrách. Pokud vám jídelní návyky až dosud vyhovovaly, není důvod je příliš měnit.

Pokud tedy jíte třikrát denně, jezte tak i nadále, pokud pětkrát, jezte pětkrát. Mgr. Veličková Hvorecká říká: „Různé diety považuji za kontraproduktivní. Ale je to spíš o mých zkušenostech – lidé v tomto spíše experimentují, neřídí se pravidly, dělají to nárazově a kombinují více diet dohromady. Pokud je člověk zdravý, neohrozí to jeho zdraví do budoucna a neovlivní negativně hmotnost, nemám s těmito postupy problém. Ale proč si to komplikovat, když to jde jednoduše.“

Kalendář nejoblíbenějších cviků na prosinec. Namotivujte se a zůstaňte fit o svátcích

Sportovat i nadále

Menopauza rozhodně není důvodem k tomu, abychom přestaly žít aktivně a sport odstavily na vedlejší kolej. Naopak – zdravý pohyb přispívá k prevenci mnoha nemocí. A zatočí i se špatnými náladami, je skvělou prevencí rozvoje deprese. Pohybem tedy můžeme bojovat proti všem negativům, které menopauza přináší.

„Určitě je vhodná pravidelná aerobní pohybová aktivita. Jedná se o déletrvající (více než 30 minut) pohybovou aktivitu nízké intenzity (běh, chůze, kolo aj.), kdy se metabolismus obrací převážně na spalování tuků. Ale každá aktivita se počítá! Pokud to lze, je dobré chodit co nejvíce – využívat schody místo výtahu, vystoupit o zastávku dříve, do práce jít pěšky apod. Chůze je nejpřirozenější pohyb pro člověka a pokud není někdo zvyklý vyloženě sportovat, doporučuji alespoň chodit. Dnes je například také oblíbený a populární nordic walking. Se správnou technikou zapojujete i více svalových skupin, kromě toho trávíte čas na čerstvém vzduchu a to se pro zdraví vyplatí,“ říká závěrem nutriční teraputka Mgr. Eva Veličková Hvorecká.

Již jsme psali: Jak začít s chůzí od nuly, jak vybrat hůlky a jak na nordic walking?

7. 12. 2022 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
Inspirace

Kdo vyhrál předplatné Rouvy? Hrálo se o 3× půlroční členství

od Marek Odstrčilík 6. 12. 2022
autor Marek Odstrčilík

Vyhraj členství v hodnotě 2 250 korun! Tak zněla výzva. Na tři z vás se už těší půlroční voucher na užívání aplikace Rouvy, českého krále obývákové cyklistiky.

ROUVY je česká aplikace pro indoorovou cyklistiku a řadí se mezi to nejlepší, co můžete ve virtuálním světě najít. Zhruba 300 reálných tras z 32 zemí je opravdu hodně a na chuť si dle svých preferencích přijde snad každý. Chcete zažít ikonická stoupání? Není problém. Nebo dlouhé štreky, části legendárních závodů, triatlonové trasy, projížďky světovými městy atd? To všechno zde najdete, a vlastně i mnohem víc. 

Ke třem z vás přichází Ježíšek už teď začátkem prosince. Losovali jsme výherce správné odpovědi Jak se jmenuje nové vylepšení aplikace Rouvy, které umožňuje sledovat i to, co se děje za vámi a kolem vás? Správná odpověď byla OmniMode. (Celou soutěž najdete tady.)

Vylosovanými šťastlivci jsou Broňa Dřevojanková, Jana Čebišová a Miloš Čihák. Výhercům zašleme aktivační kódy e-mailem.

Blahopřejeme a zůstaňte nám věrní, všem soutěžím není konec. Hezký advent přeje redakce RUNGO.cz a ROUVY.

Jen jednou týdně!

Už ti neuteče žádný článek ani novinka. To nejdůležitější o běhu, cyklistice a výživě z RUNGO.cz 1x týdně u tebe ve schránce.

Děkujeme za přihlášení k odběru nových článků.

Všeobecná pravidla soutěží www.rungo.cz.

6. 12. 2022 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
PohybZdraví

Častý problém běžců: Bolest paty při došlapu? Plantární fasciitida může vést k ostruze

od Adéla Ptašková 6. 12. 2022
autor Adéla Ptašková

Běháte a bolí vás chodidlo v oblasti paty? Možná jste si uhnali plantární fasciitidu. Nemusíte se však děsit, jedná se o jednu z nejčastějších příčin bolesti paty u dospělých. S fyzioterapeutem Filipem Chalupou z Centra rehabilitační a sportovní péče jsme probrali, jak se bolesti zbavit, případně jak postupovat, aby vás vůbec nepotkala.

Plantární fasciitida. Pod tímto názvem evokujícím spíše cizokrajnou rostlinu se skrývá poměrně běžné onemocnění, které potkává nejčastěji sportovce a běžce obzvláště. Projevuje se bolestí v oblasti paty, a to nejčastěji ráno nebo po dlouhém sezení. Není výjimkou, že bolest po rozchození odezní a člověk tak nemá příliš potřebu problém řešit. 

Bolest je způsobena přetížením takzvané plantární fascie, což je pruh vazivové tkáně začínající na výběžku patní kosti, odkud se následně rozbíhá k jednotlivým prstům a formuje tak nožní klenbu. Už z popisu je zřejmé, že právě plantární fascie je pro fungování nohy při chůzi (a při běhu obzvláště) stěžejní.

Příčina vzniku plantární fasciitidy

Jak už to tak bývá, uženeme si ji zejména přetížením inkriminovaného místa. Když zůstaneme u běžců, nejčastější příčinou je špatná (případně nová) obuv, špatná technika běhu či přetrénování. Rizikovým faktorem je dále obezita, kdy zátěž na chodidlo je z podstaty věci ještě větší. 

Obdobně je tomu u těhotných, kterým se zvětšuje váha a současně také mění došlap. „Nebezpečná je rovněž dupavá chůze a obecně případy, kdy se vazivo dlouhodobě nezatěžuje a slábne”, varuje fyzioterapeut Filip Chalupa z Centra rehabilitační a sportovní péče. A pozor, příčina vzniku nespočívá jenom v zátěži samotné, ale rovněž při náhlé změně zátěže.

Prevence

Podle Filipa Chalupy je nejlepší prevencí správně zatěžovat nohu. Což se tedy snadněji řekne, než dělá. „Dobrou kompenzací jsou výpony, které donutí zapojit svaly klenby nohy,” radí Filip Chalupa . Samozřejmostí by měla být kvalitní obuv (běhat v botech k tomu neurčených není zrovna dobrý nápad) a snaha o optimální došlap.

Léčba plantární fasciitidy

Vzhledem k tomu, že člověk není dokonalý stroj a plantární fasciitida není nic neobvyklého, může se snadno stát, že si ji dříve či později uženete. Než vyhledáte odborníka, můžete si zkusit pomoci sami. 

Filip Chalupa z Centra rehabilitační a sportovní péče radí jak na to: „Vezměte tenisový míček a poválejte plosku nohy, vyhněte se bolestivému místu na patě a spíše se věnujte celé plosce. Zkuste zvednout prsty a proces zopakovat.”

Kromě plosky nohy se hodí rozmasírovat i lýtko, k čemuž dobře poslouží i klasický roller.  Ruku v ruce s léčbou by samozřejmě měla být odhalena a odstraněna příčina vzniku problému. Jinak můžete nohu masírovat, jak chcete, ale pokud běháte pořád ve stejných špatných botách nebo máte stále stejně špatný došlap, nezmůžete nic. 

Když masáž nepomůže a bolest neustupuje, lze aplikovat pevné tejpy. Pokud ani to nezabere, je čas na speciální vložky do bot, případně na fyzikální terapii (léčba pomocí rázových vln či laseru). Právě poslední jmenované s oblibou předepisují ortopedi, nicméně fyzioterapeut Filip Chalupa radí s takovou léčbou počkat a aplikovat ji až na případy, kdy není problematika jednoduše odstranitelná jinak. 

“Madla lásky” musí pryč. 500 000 kroků v prosinci a dát dolů 20 kilo. Druhý pokus začíná

Praktická zkušenost

Já osobně jsem si fasciitidu uhnala po závodní sezóně, kdy jsem tělu nedala dostatečný prostor k regeneraci a vyrazila na sice pomalý, ale o to delší výběh. Na třetím kilometru se mi na noze objevil klasický víceméně neškodný puchýř, kvůli kterému jsem ale nevědomky pozměnila došlap a po třiceti kilometrech bylo dílo dokonáno. 

Z běžeckého provozu jsem byla vyřazena asi dva měsíce, během kterých jsem absolvovala kolečko po ortopedech. Bohužel se potvrdilo pravidlo, že klasičtí ortopedi běžce příliš nepodporují a jejich jediná rada zní vůbec neběhat. Až specializovaný sportovní ortoped můj problém okamžitě diagnostikoval, doporučil chodidlo pravidelně masírovat míčkem a alespoň na nějakou dobu si dát od náročnějšího běhu pauzu. A ono to pomohlo, čímž se prakticky potvrdila výše uvedená slova Filipa Chalupy.

Kalendář nejoblíbenějších cviků na prosinec. Namotivujte se a zůstaňte fit o svátcích

Co když to zkusím přeběhat?

Kdo je běžec tělem i duší, jen neochotně se svého koníčku vzdá pouze proto, že ho občas pobolívá chodidlo. Pravda, plantární fasciitida opravdu není důvod pro to, abyste běh navždy pověsili na hřebík (přání většiny ortopedů navzdory).

Jak ale zdůrazňuje Filip Chalupa, je to vesměs jednoduše řešitelný problém, a proto není ani nutné zkoušet plantární fasciitidu přeběhat. „Bolest by se stupňovala, přičemž dlouhodobým přetěžováním dochází k degeneraci vaziva a jeho změnám, což může vyústit až ke kalcifikacím (vytvořením vápenných výrůstků),” varuje. Toto může vést také ke vzniku nepříjemné patní ostruhy. Ne nadarmo se plantární fasciitidě říká právě syndrom patní ostruhy. Tento problém se pak už řeší operativně, což opravdu za to nestojí. Přes bolest tedy raději neběhejte, dopřejte tělu kvalitní regeneraci a masírujte, masírujte, masírujte!

6. 12. 2022 1 komentář
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
BěháníBěžecké botyVybaveníZávodní boty

Recenze: Udělají z vás závodní šelmu. Otestovali jsme Puma Deviate NITRO Elite Fireglow

od Dan Orálek 5. 12. 2022
autor Dan Orálek

Značka Puma byla první zahraniční značkou bot, kterou jsem mohl obout ještě před rokem 1989. Dokonce byla v česku prodejna, kde jste, pokud jste zrovna měli štěstí,mohli Pumy koupit. Po revoluci se vyrojila celá řada nových značek, a tak jsem Pumy na noze neměl dlouhých 30 let, což byl důvod, proč jsem byl patřičně zvědav na nové závodní botky. Nutno říct, že Deviate NITRO Elite Fireglow je botou, na které je více než čtvrtstoletí vývoje opravdu vidět. V dalším textu tento dlouhý název zkrátím na Elite, protože dávat jednomu modelu název, který se skládá ze čtyř slov, mi přijde poněkud rozmařilé. 

Puma Elite je velmi lehká silniční závodní bota s karbonovým plátem. Z hlediska technologií jsou klíčové dvě věci a to Innoplate, což je karbonový plát od Pumy a také speciální pěna Nitro Elite Foam. Na podrážce se potom setkáte se gumou Pumagrip. Drop boty je dle údajů značky 8 mm a váha 191 g pro velikost UK 8. Ve velikosti 46, kterou dnes používám, sice váží 228 g, ale to je také velmi nízká váha.

Puma Elite jsou výjimečné boty

Už první pohled na botu ukazuje spíše tradiční design boty, ale s poněkud neobvykle průhledným svrškem, který běžci přináší zcela nový „problém“ a to je výběr ponožky nejenom z hlediska funkčnosti, ale i designu, protože je prostě vidět, co máte na noze. Svršek je pohodlný a seděl mi velmi dobře, přestože jsem na nej zprvu hleděl poněkud s podezřením, hlavně s ohledem na výdrž. Zdálo se totiž, že tenoučký plast se roztrhá snad při prvním tréninku. To se naprosto nepotvrdilo, protože i po několika závodech není vidět, kromě špíny, žádné jiné opotřebení. 

Na svršku jsem vzápětí ocenil docela inovativní uchycení jazyka, který je sice pevně svázán s vnitřní botičkou, ale jen na jedné straně, takže mi umožňuje pohodlně zavázat boty i přes můj vysoký nárt, který nemá rád sevření v botě s napevno všitým jazykem. Tkaničky jsou sice ploché a mohly by se teoreticky rozvazovat, ovšem já je ze zvyku před každým během vážu buď na dva uzly, nebo alespoň strčím pod vázání – takto se ani jednou nerozvázaly. Design boty je podle mého názoru opravdu moc pěkný a dává pocit, že běžíte v opravdu výjimečné botě, přestože celkové pojetí odkazuje spíše k tradičním nebo chcete-li „oldskůl“ botám minulosti.

Jak se v Puma Deviate NITRO Elite Fireglow závodí

Funkčnost bot jsem otestoval na třech závodech a celé řadě tempových nebo i rychlostních tréninků. Celkově jsem v botě naběhal 250 km a podrobil je tedy docela důkladné zkoušce. Samozřejmě, že při testování jsem se hlavně snažil brát v potaz, že je to bota s karbonem. Už od prvního běhu pro mě bylo překvapením, že bota mě tlačí do svižnějšího běhu prakticky už při rozklusu v tempu kolem 5 min/km. To je trochu rozdíl oproti jiným karbonovým botám, kdy se většinou zdůrazňuje, že hlavní benefit nastává až ve vyšších tempech. 

Důležitou vlastností je, že bota díky tvrdosti a opoře karbonového plátu může mít měkkou a příjemnou mezipodešev, což znamená relativní pohodlí i pro méně zkušené běžce, kteří nemají nohy tak obouchané, aby mohli běžet maraton v klasických tvrdých závodních botách. Dalším bonusem je také to, že výška podrážky je opět oproti jiným karbonovým závodkám velmi přijatelná a stabilita boty je tím velmi dobrá.

Boty Puma Deviate NITRO Elite Fireglow Running. Foto: Dan Orálek
Boty Puma Deviate NITRO Elite Fireglow Running. Foto: Dan Orálek
Boty Puma Deviate NITRO Elite Fireglow Running. Foto: Dan Orálek
Boty Puma Deviate NITRO Elite Fireglow Running. Foto: Dan Orálek
Boty Puma Deviate NITRO Elite Fireglow Running. Foto: Dan Orálek
Boty Puma Deviate NITRO Elite Fireglow Running. Foto: Dan Orálek
Boty Puma Deviate NITRO Elite Fireglow Running. Foto: Dan Orálek
Boty Puma Deviate NITRO Elite Fireglow Running. Foto: Dan Orálek

Pochopitelně pro získání co největšího benefitu z karbonového plátu je potřeba mít při běhu solidní odraz. Platí, že čím více půjdete přes přední část nohy, tím více energie získáte. Ovšem nepleťte si to s během po špičkách, ten je pro baletky a karbon je potom v botách na nic. Bota při běhu vydává trošku hlasitější zvuk, ale pokud jste někdy slyšeli běžce v karbonkách od Niku s obrovskou patou, tak tady se dá říci, že běžíte potichu jako kočka, která je zobrazena na přední části boty.

Měkkost podešve a pohodlnost boty má za následek, že v pohodě zvládnete maraton a vaše chodidla i nohy zvládnou ještě výklus a nebudete u toho vypadat jak srna po obrně. Dokonce jsem v botách Elite zvládl běžet 100 km ve svém oblíbeném Winschotenu a zaběhl si nejlepší výkon za poslední tři roky. Stejný kousek se mi povedl i na maratonu v Třeboni, tedy můj nejlepší maratonský čas od roku 2019. V Třeboni jsem navíc ověřil, že botám nedělá žádný problém mokro a dokonce i krátký usek bláta se dal zvládnout bez problémů. Určitě mám na podzim docela slušnou formu, ale boty s kočkou mají na mých výkonech svůj podíl.

Zhodnocení

Pokud se mám pokusit o závěrečné hodnocení, tak Puma Deviate NITRO Elite Fireglow je bota, která skvěle slouží jak pro krátké a rychlé závody, tak také pro maratony nebo i ultramaratony. Jedinou drobnou výtkou je, že při prvním použití se mi trochu zabarvily ponožky na patě. Asi jsem tu barvu prvním použitím nějak setřel nebo stabilizoval, protože hned při dalším běhu, kdy navíc trochu pršelo, už moje ponožky zůstaly bílé. Tedy nebyly do oranžova, ale nachytaly pouze standardní špínu z okolí.

Recenze: ultramaratonec Dan Orálek proklepnul Hoka Bondi 8. Skvělé boty na silniční objemy, hlásí

Puma Deviate NITRO Elite Fireglow

  • určení: Závodní bota, silnice
  • klíčové technologie: Innoplate – karbon, Nitro Elite Foam, PumaGrip
  • drop: 8 mm
  • váha: 228 g (velikost 46)
  • došlap: neutrální

Pozitiva

  • nízká váha
  • pohodlná bota
  • rychlost odrazu díky karbonovému plátu
  • přiměřená cena za karbonové závodky
  • zajímavý svršek

Negativa

  • při prvním použití zabarvily ponožky

Jen jednou týdně!

Už ti neuteče žádný článek ani novinka. To nejdůležitější o běhu, cyklistice a výživě z RUNGO.cz 1x týdně u tebe ve schránce.

Děkujeme za přihlášení k odběru nových článků.

5. 12. 2022 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
CyklistikaInspiraceTrénink

“Madla lásky” musí pryč. 500 000 kroků v prosinci a dát dolů 20 kilo. Druhý pokus začíná

od Marek Odstrčilík 4. 12. 2022
autor Marek Odstrčilík

Nachodit každý den v průměru kolem 16 200 kroků je určitě pro spoustu lidí pohoda. Pokud ale vyloženě pracujete z domu a v drtivé většině svého aktivního času trávíte na kole, tak je situace jiná. Cyklistovi se úplně chodit nechce a pokud nemáte vyloženě důvod, tak prostě nejdete. Bude to pro mě v prosinci šichta, o tom žádná, už teď, za první tři dny, jsem rozbitý jako už dlouho ne. Mám však velkou motivaci, již podruhé se chystám zdolat trasu Strade Bianche. Poprvé se to totiž nepodařilo i kvůli náročnosti trasy a přebytečnym kilům.

Marek Odstrčilík je kardiak s umělou chlopní a aortou. Nevzdal se a momentálně trénuje, aby si mohl splnit sen a urazit trasu Strade Bianche. Všechny články jeho přípravy najdete tady.

Za vším hledej váhu, je to prokletá mrcha. Kdo by měl taky rád omezování se v jídle? Shazováním kil je pruda, zvláště pro někoho, kdo by pro dobré sousto klidně obětoval i zdravé stravovací zvyklosti. Dát od teď do začátku léta dolů minimálně deset a více kilogramů se tak pro mě stane takovou afirmací, mantrou. Ono totiž netahat na kole nebo i při běhu něco navíc je zásadní pro dobrý radostný výkon. Lehkost dává křídla a tak, pokud chci v “opravné zkoušce” zdolat pro tentokrát celou trasu legendární trasy Strade Bianche, není jiné cesty. 

Ponte d’Arbia. Foto: Magdaléna Ondrášová
Na konci ledna, u nás doma v rámci spolupráce s cyklistickou značkou Canyon, přistál nový a nádherný model Endurace CF SLX 9 Di2. Kolo, na kterém budu trénovat a se kterým, pevně věřím, projedu trasu Strade Bianche. Foto: Marek Odstrčilík
Symbolický konec Markovy cesty u hřbitova v Ascianu. Foto: Magdaléna Ondrášová
Marek Odstrčilík na 130. kilometru v Ascianu, kde jízdu končí. Foto: Magdaléna Ondrášová
Konec stoupání k Montalcinu. Foto: Magdaléna Ondrášová

Faktem je, že zbavení se “madel lásky” nebo jiné části tukem vytuněného těla je medicína i pro psychiku. I drobné úspěchy, pokroky v něčem, co chcete dokázat, pokořit, vás holt dělají silnějšími a sebevědomí roste, dopamin teče proudem. Jen se z toho nesmí stát středobod vašeho vesmíru. To naštěstí u mě nehrozí, protože nečekané myšlenky na něco dobrého mě atakují jak na běžícím pásu. 

O svých neforemných záhybech vím, na cyklistický výkon těch pár kilo dole bude mít velký vliv, tak hurá do toho. Poslední měsíc se ponese opět v prověřeném lowcarb módu, který už mám odzkoušený a vím, že mi funguje. Žádné sacharidy a cukr. Hlavně to druhé bude ve vánočním čase skutečně výzva, kdy na každé návštěvě se chtějí pochlubit svými výtvory. Naštěstí na klasické sladkosti úplně nejsem, kromě coly tedy a želatinových bonbónů všech tvarů. Ale musím se kousnout, to je jasný a kdyby to nešlo vydržet, tak nějaký ten zapadlý medvídek se ve skříni u oblečení vždycky najde.

Když takhle částečné omezení v jídle doplníte onou zmiňovanou porcí chůze, přidáte ob den posilování a protahování, tak by bylo přinejmenším velmi nespravedlivé, kdyby se to na výsledku nikterak neprojevilo. Jen to chce důslednost, vědět a opakovat si, proč to dělám. Na druhou stranu, pokud mi to ujede, tak se z toho nezhroutit, protože to k životu také patří a jelikož nehodlám atakovat nominaci na olympiádu, tak o to víc.

Když jsem v říjnu totiž nedojel celou trasu mého vysněného Strade Bianche, tak jsem byl tak v pohodě, že jsem sám sebe překvapil. Neúspěchy jsem vždycky nesl až nepřiměřeně těžce, ale asi věk tyhle ostré emoční hrany obrousil a já to nepovedené beru s čím dál větší rezervou. Užít a přežít. Přesto ve mně něco z té minulosti zůstalo. Některé výzvy, které se vám nepodaří uskutečnit, nejdou prostě jen tak hodit za hlavu, byť byste chtěli. Není v tom logika, nad čím mávnete rukou a jdete dál a nad tím, co vám v hlavě stále neposedně tiká. Je v tom mix touhy, zklamání,  potřeby si něco dokázat a bojovnosti. Takže na začátku léta se do Toskánska vrátím a spolu s mým podpůrným týmem Majdou, Martinem, Márou a Anežkou se pokusím trasu zdolat celou. 

První pokus letos v říjnu skončil na cca 130. kilometru kvůli tepu, který jsem po delší dobu nedokázal držet pod 150 tepy za minutu. Nechci po operaci srdce tento orgán vystavovat většímu stresu než bych měl. Ta část, kterou jsem dal, byl totiž záhul, něco co jsem na kole ještě nikdy nezažil. Trasa nahoru a dolů, šotolinové úseky, které vám dají zabrat jak při výjezdech, tak i sjezdech. Kola se zakousávájí do různě hlubokých nánosů kamínkových dun a jeden musí být stále ve střehu, aby se nesložil. Strade Bianche je návykově drsná, musím, potřebuji se tam vrátit. Je pro mě důležité srovnat to nepříznivé skóre. Takže trénink začíná.

Slovo trenéra Martina Kubaly

Martin Kubala. Foto: Michaela Bartková

Hlavou zeď neprorazíš, když máš krátký rozběh

Kdo říkal, že na splnění snu můžete mít jenom jeden pokus? Jasně, pokud se něco ukáže zcela mimo vaše schopnosti, nemá smysl bezhlavě opakovat pokusy. Jenže… V momentě, kdy splníte úkol na sedmdesát procent, je na místě položit si otázku, mám na to? A ve chvíli, kdy si ji položíte, je třeba začít hledat příčiny prvotního selhání. Pojďme si je teď hezky vyjmenovat.

Neznalost trati

Při stejném výkonu, na stejné trati zajedete na druhý pokus o deset procent lepší čas. Už jen proto, že přesně víte, kdy přišlápnout a kdy naopak zklidnit hormon, protože víte, že “támhle za zatáčkou” ten kopec rozhodně nekončí. Víte, které úseky na šotolině jsou “friendly”, a které naopak docela věrně simulují rodeo.

Mára na trati Strade Bianche z celkového počtu sto osmdesát kilometrů zdolal rovných sto třicet. Zbývalo padesát. Na první pohled hračka, ale opak je pravdou. Vzhledem k profilu a povrchu trati bylo jasné, že nemá smysl pokračovat. To nejhorší totiž začínalo právě na tom sto třicátém a to bylo ve chvíli, kdy byl Mára šťastný za to, že vůbec dokázal vycvaknout nohu z pedálů.

Na druhou stranu v momentě, kdy zdoláte asi desetikilometrový úsek mezi sto třicátým a sto čtyřicátým kilometrem, který se nedá nazvat jinak než peklo, přijde na řadu dalších dvacet, které jsou sice v kopcích, jenže po asfaltu a hlavně s mírně klesající tendencí. Ne že by si tam jeden bůhvíjak odpočinul, ale je to chvíle, kdy to opravdu začíná “odsejpat” a než se Mára naděje, bude na kilometru sto šedesát jedna. Do cíle bude mít dvacet tři kilometrů, které sice budou připomínat horskou dráhu, ale tohle už se prostě nevzdává. V jeho podání to bude poslední hodina a čtvrt agonie, ze které si po dojetí nejspíš nebude nic pamatovat, nicméně už bude vědět, že vyhrál.

Dvouměsíční výpadek v tréninku

To se prostě potkal srpen se zářím, kdy si Marek postupně procházel všemi dostupnými neduhy a více než sedlo kola zahříval doma povlečení. Paradoxně se na tom mohla podepsat příliš dlouhá příprava, která se sestavovala z ročního období s jedním “falešným” vrcholem, který byl v červnu a měl ukázat, kam jsme se za třičtvrtě roku dostali. Tehdy se Marek proháněl v Beskydech a bez problémů zvládal zdejší hornatý terén.

Jenže po pauze se začal potýkat se zdravotními problémy a nedokázal už naskočit do tempa. Říjnovou Strade Bianche pak absolvoval v kondici, která ani zdaleka neodpovídala té, kterou měl před čtvrt rokem. Jinak řečeno – dokud byl v neustálém zápřahu, šel pořád nahoru. Teď ho můžu uklidnit, žádná pauza nebude.

Není špek jako špek. Typ „jablko“ je ohroženější

Nadváha

Jo, tohle byl fakt problém číslo jedna. Mírná a táhlá stoupání nejsou pro Marka nezdolatelná, ale zrovna takové je na celé trati Strade Bianche jenom jedno a to na sedmdesátém kilometru. Všechno ostatní jsou krátké kopce s průměrnou délkou kolem jednoho kilometru a kolísavým sklonem od šesti do šestnácti procent. Tady si metrákový řízek několikrát hrábne za hranu dlouhodobě akceptovatelného limitu. Ty prudké úseky nejsou nikterak dlouhé. Většinou mají kolem dvou set metrů, ale jsou převážně na velmi hrubé šotolině, často do zatáček a napočítáte jich na trati deset až dvacet v závislosti na tom, co si vaše nohy představují pod pojmem opravdu prudký kopec.

Je více než jasné, že pro úspěšné absolvování tratě se musíme dostat s váhou pod devadesát kilo. Nejde jenom o samotné překonávání gravitace při výjezdech, ale také o částečnou eliminaci otřesů a snížení námahy ve sjezdech. Kdo nezkusil, nedokáže si představit, jak se tyto opomíjené faktory dokážou během sedmi hodin nasbírat a vytřepat z vás energii fyzickou i psychickou.

Co Marka motivuje k druhému pokusu?

Především fakt, že těch sto třicet kilometrů, které absolvoval na Strade Bianche, bylo mnohonásobně těžších, než si vůbec dokázal představit. Ta trať je proklatě těžká, mnohem horší, než by se na první pohled mohlo zdát. Ale více než zklamaný z toho, že nedojel do cíle, byl Marek nadšený ze skutečnosti, že v takovém terénu vydržel jet sedm hodin. Tady prostě překonal všechny své dosavadní limity o parník a to i přes všechny výše zmiňované komplikace. Padesát kilometrů do cíle bylo ve chvíli, kdy odstoupil, opravdu neřešitelných, ale z dlouhodobého hlediska to není nic, na čem by se nedalo zapracovat, takže bylo nasnadě, že mu to bude vrtat hlavou, a že to takhle prostě nenechá ležet. Takže ve chvíli, kdy zavolal, že by to chtěl zkusit znova, mi jenom potvrdil to, co jsem tušil, když mi tenkrát na sto třicátém popřál šťastnou cestu, ať dokončím trasu bez něj.

Co nás teď čeká?

Prosinec bez kola, ale zato v neustálém pohybu. Záda, zádíčka pobolívala už od padesátého kilometru, takže začínáme budováním obecné kondice zaměřené na zvýšení pohybového rozsahu a posílení středu těla. Do toho musí Marek za prosinec ujít nebo uběhnout v průměru sedmnáct tisíc kroků denně. Když bude mít chuť a energii, může se o víkendu posadit na kolo. V lednu pak nastartujeme přípravu v podobě kombinace trenažéru a doprovodných pohybových a kompenzačních aktivit, v únoru přijdou na řadu první delší jízdy a v březnu začneme s nájezdem delších tratí tak, abychom mohli v červnu vyrazit do Toskánska na reparát v podobě Strade Bianche II. A tentokrát to bude jízda!

O projektu

Jmenuji se Marek Odstrčilík a zanedlouho mi bude 50. Řekl jsem si, že není na co čekat a zkusím si začít plnit nějaké ty sny, kterým nebylo přáno se zatím uskutečnit. Miluji sport snad ve všech jeho podobách a úplně nejvíc jsem u vytržení z cyklistiky. Kolo je totiž geniální vynález a to vlastně ve všech svých podobách. 

Vždycky mě lákalo si zkusit projet nějakou etapu Gira, Tour de France nebo jednorázového závodu a zkusit, jaké to je. A jelikož mám ve svém srdci úplně nejblíže Itálii, tak hned první volba padla na nádherný závod v toskánské krajině – Strade Bianche. Tady se snoubí krása a dřina. 184 km nahoru a dolů, 3 000 nastoupaných metrů, 11 šotolinových úseků. Když je horko, oblaka prachu, pokud prší, kluzko a bahýnko. Ale pro tu krásu Toskánska to podstoupím, tohle chci přesně zažít. Tak sledujte mou přípravu, trápení, skřípání zubů, smích a radost.

Všechny díly seriálu najdete zde.

Na mé cestě na trasu Strade Bianche mě provází podpora těchto značek: kola Canyon, funkční oblečení Sensor, helmy MET, a mně, velmi chutnající sportovní výživa Inkospor. Díky všem za důvěru.

4. 12. 2022 1 komentář
2 FacebookThreadsBlueskyEmail
Nezařazené

Příběhy 51 medailí: Zlato s šedesátkou na krku i neuvěřitelná cesta dívky ze sirotčince

od Karolína Hornová 3. 12. 2022
autor Karolína Hornová

Lyžařka se suchým humorem, která si počkala na vynález „sitski“. Šermíř, který se možná i díky nehodě stal mnohonásobným šampionem. Cesta z ukrajinského sirotčince k 17 medailím ze čtyř disciplín. Přinášíme životní příběhy nejúspěšnějších paralympioniků.

Při rešerši článků o hendikepovaných sportovcích zjistíme, že mnohé z nich často stále neberou jako hlavní téma sport, ale právě postižení. Zpracovávají příběhy lidí, kteří se sportem vyrovnali se svým postižením, kteří uspěli navzdory němu. A sportovní úspěchy nebo strhující životní příběhy jako by někdy byly až na druhém místě. „Para“ sporty ale stále více přitahují pozornost – sponzorů, ale i čtenářů a samozřejmě také amatérů, kteří by se sportem rádi začali. A s tím vším si konečně uvědomujeme, že hendikepovaní nesportují „navzdory“, ani proto, že nemají nic jiného na práci. Dnes je Mezinárodní den lidí s postižením. Pojďme se nechat vtáhnout do příběhů tří úspěšných sportovců a momentů, které ovlivnily jejich kariéru – ať už je to věk, láska ke sportu nebo neuvěřitelná životní cesta.

Ragnhild Myklebustová: Veteránka bílé stopy

„Závodění je ta nejzajímavější část. Ne medaile.“ Říká někdo, kdo za svou kariéru nasbíral 27 paralympijských medailí, z toho 22 zlatých. A říká to možná právě proto. Norka Ragnhild Myklebustová se narodila roku 1943, tedy přesně do období celosvětové epidemie dětské obrny. Na rozdíl od tisíců jiných nemoc přežila s na tu dobu minimálními následky – dokázala zrehabilitovat a chodit o berlích. „Byly jsme čtyři sestry a já byla třetí v pořadí,“ reagovala jednou lakonicky na otázku novinářů, jak rodiče přistupovali k výchově a péči o ni. Už jako dítě se nadchla pro sport, nejdřív zkoušela stolní tenis, ale protože milovala sníh a zimu, táhlo ji to k běžeckému lyžování.

Na klasických běžkách se dokázala pohybovat, lyžovala pro zábavu, ale její výkony nestačily na závodění. Schopnost ovládat nohy se navíc s věkem zhoršovala. Zlom pro ni přišel až v 80. létech, kdy se začalo objevovat speciální sportovní vybavení a ona si poprvé sedla na běžky pro vozíčkáře. „Všichni ostatní říkali, že to je náročné, ale mně to přišlo snadné,“ řekla. Neobyčejnou sílu v rukou získala už v dětství, kdy se naučila dříve chodit po rukou, než po nohou. Ruce jí pomáhaly i při každodenním pohybu a chůzi o berlích. Na rozdíl od ostatních tak všestranně trénovala svaly paží několik hodin denně. Díky neskutečné síle v rukou pak vítězila jako na běžícím páse

Innsbruck 1988, Albertville 1992, Lillehammer 1994, Nagano 1998, Salt Lake City 2002. Počítáte správně – v době, kdy Aleš Valenta v devětadvaceti letech vytřel světu zrak trojitým saltem s pěti vruty, Ragnhild dokázala posbírat pět zlatých „placek“ v devětapadesáti. Na své poslední paralympiádě nasbírala čtyři zlata v „sitski“ klasických disciplínách a jedno zlato z biatlonu. Rozdrtila soupeřky o jednu i téměř dvě generace mladší. I dnes, v 78 letech, se Ragnhild s manželem (rovněž paralympijským běžkařem) věnují sportu. A neztratila ani svůj typický severský humor: „Na jednu rodinu jsou dva blázni ažaž,“ řekla v narážce na svou dceru, která žije v Londýně a sportu se nevěnuje.

Pál Szekeres: (Para)olympijský medailový double

Sportovců, kteří se účastnili jak olympijských, tak paralympijských her je minimálně patnáct. Mnozí z nich se ke sportu vrátili po úrazu (jako třeba německá diskařka Ilke Wyluddová, která přišla o nohu, nebo italská diskařka Assunta Legnanteová, která oslepla v důsledku zeleného zákalu), někteří se na olympiádu kvalifikovali už s hendikepem – ať už to byl kontroverzní běžec Oscar Pistorius, nebo třeba íránská lukostřelkyně Zahra Nemati a její italská kolegyně Paola Fantato, která dokonce získala medaili jak na olympijských, tak na paralympijských hrách v Atlantě. První sportovec, který získal medaile z obou her, byl ale maďarský šermíř Pál Szekeres.

Szekeres závodil na OH v Soulu roku 1988, kde s týmem fleretistů získal bronz. Rok před další olympiádou se vracel ze závodů v Německu, když týmový autobus havaroval a Pál byl vážně zraněn. Léčil se a rehabilitoval v Německu, a jakmile se naučil pohybovat na kolečkovém křesle, rovnou se zde přihlásil se do parašermířského týmu. Trenér německých šermířů nakonec přesvědčil Pálova lékaře, aby ho pustil na mistrovství světa v šermu hendikepovaných. Pál se tak nevrátil do Maďarska jako vozíčkář, ale jako šampion se zlatou medailí na krku. „Po návratu domů se mě nikdo neptal, co se mi stalo. Všichni mi přáli hodně štěstí na barcelonských hrách,“ zavzpomínal v jednom z rozhovorů.

Rok po nehodě, na paralympijských hrách roku 1992 v Barceloně získal zlato v individuálním fleretu. O čtyři roky později v Atlantě vítězství obhájil a přidal druhé zlato v individuálním kordu. Na dalších hrách v Sydney, Athénách a Pekingu přidal po jednom bronzu. Vedle úspěšné sportovní kariéry stihl dokončit univerzitu a stát se trenérem šermu, vystudovat marketing a ekonomii, oženit se, být aktivní v několika neziskových organizacích a stát se náměstkem maďarského Ministerstva dětí, mládeže a sportu. Člověka by mohlo napadnout – není to na jednoho trochu moc? „Před nehodou jsem byl zvyklý mít plný diář. A můj největší strach byl, abych svůj diář dokázal naplnit i po nehodě. Povedlo se,“ shrnul v jednom z rozhovorů.

Pál Szekeres. Foto: Tamás Thaler/Creative Commons/CC BY-SA/ 4.0/https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/

Oksana Masters: Sportovní multitalent z „děcáku“

Ve vrcholovém sportu se málokdy najde obojživelník, který by byl úspěšný ve více sportovních disciplínách. Pokud pomineme Claru Hughesovou, která posbírala olympijské medaile jak z rychlobruslení, tak z cyklistiky, nebo zimní multitalent Ester Ledeckou, moc už toho nezbývá. Paralympijský sport v tomto ohledu nabízí o něco více příležitostí všestranným sportovcům a sportovkyním. Tou nejvýznamnější je Oksana Masters, která posbírala celkem 17 medailí z paralympijských her – a to v klasickém lyžování, biatlonu, veslování a cyklistice.

Oksana se narodila roku 1989 v Chmelnickém na Ukrajině, tři roky po katastrofě v Černobylu. Narodila se proto hned s několika vrozenými vadami – s rozdílnou délkou nohou, chybějícími nosnými holenními kostmi, šesti prsty na nohou a deformovanými prsty na rukou. Rodiče ji ponechali v dětském domově, kde ji objevila americká profesorka logopedie Gay Mastersová. Po náročném dvouletém procesu, kdy budoucí sportovkyně znala svou adoptivní matku pouze díky jedné fotce, si Gay konečně pro Oksanu přijela. „Vím, kdo jsi. Jsi moje máma.“ To byla první slova, která od Oksany slyšela. A nová máma podporovala dceru ve všech jejích snech.

Po přestěhování do Ameriky ji čekalo několik operací včetně amputace nohou, které už neunesly její hmotnost. Ve 13 letech začala závodně veslovat a v Londýně 2012 vybojovala bronz ve dvojskifu se svým parťákem Robem Jonesem, veteránem z Afghánistánu. Byla to první medaile v této disciplíně pro tým USA. Po poranění zad začala objevovat svou všestrannost a nedlouho poté přidala stříbro a bronz ze Sochi (klasické lyžování „sitski“) a pak další a další. Dvě zlata si odvezla ze silničního cyklistického závodu a časovky v Tokiu, dalších pět zlatých přidala na ZOH v Pekingu (klasické lyžování a biatlon). Stala se tak nejvšestrannější paralympioničkou světa a nezahálí ani v soukromém životě: Letos vydala biografii The Hard Parts.

Oksana Mastersová a Rob Jones na hrách v Londýně. Zdroj: Steve Selwood /Creative Commons/CC BY-SA 2.0/ https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0/

Příběhy všech sportovců jsou plné dřiny a tvrdého tréninku, zvratů i okamžiků slávy a zadostiučinění. A ještě jedno mají hendikepovaní sportovci společné s těmi zdravými – když se podívají do zrcadla, vidí především sportovce. Vidí sebe a to, co dokázali nebo chtějí dokázat. Slovy Oksany Mastersové: „Jakékoli dívce nebo chlapci bych chtěla vzkázat: Pokud vypadáte jinak nebo si myslíte, že vypadáte jinak, nikdy nenechte společnost určovat, co vidíte, když se podíváte do zrcadla. Nikdy nedovolte společnosti, aby určovala představu o tom, co je možné. Jděte si pro to.“ Život s postižením si lze užívat naplno – důležité je mít kolem sebe lidi, kteří jsou ochotni pomoci, pokud je to potřeba.

3. 12. 2022 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
SporttesteryVybavení

Recenze: Fitbit Versa 4 je ukazatel vašich zdravotních funkcí za přijatelnou cenu

od Karel Holub 2. 12. 2022
autor Karel Holub

Fitbit Versa 4 je příjemný tracker pro sledování vašich aktivit, kondice a zdraví vhodný třeba pro starší ročníky. V malém a lehkém těle se skrývá překvapivě hodně funkcí, čitelný displej, jednouduché ovládání, ale také pár nedostatků. Podíváme, se jak funguje sporttester, který vznikl po spojení osvědčených značek Fitbit a Google.

Fitbit Versa 4 je relativně drobné zařízení, které se dobře hodí na útlé ženské zápěstí, ale neztratí se ani na tom chlapském. Je příjemně lehké a v krabičce najdeme dvě délky silikonového řemínku, takže je možné ho snadno přizpůsobit podle nositele. Zapínání je bez mechanických součástek. Skládá se jen ze dvou oček a kolíčku na samotném pásku a chvíli jsem si na něj musel zvykat. Ale po pár dnech už mi přišlo nošení Fitbit Versa 4 opravdu pohodlné ve dne i v noci a v podstatě o něm vůbec nevím, dokud na sebe neupozorní.

Displej je čtvercového tvaru a vybavený technologií OLED, takže je krásně jemný a s líbivým podáním barev. Zobrazené údaje jsou dobře čitelné a mezi jednotlivými obrazovkami je uživatel posouvá dotykem. Ovládání má drobné zpoždění, ale jinak funguje spolehlivě a citlivost dotykové vrstvy je velmi dobrá. Pokud ho nenastavíte jinak, bude displej většinu času zhasnutý a můžete ho aktivovat buď gestem, nebo stiskem jediného tlačítka, které na Versa 4 najdete. Šetříte tím samozřejmě baterku, ale aktivace gestem je občas méně spolehlivá a může se vám stát, že budete chvíli cvičit rukou, než se displej rozsvítí. Tlačítko samozřejmě funguje bez problémů.

Versa 4 má dokonce i vestavěný mikrofon a reproduktor. Můžete tak přes sporttester přímo odbavit hlasové hovory. Musíte ale mít připojený telefon a taky notnou dávku trpělivosti, protože z malinkého reproduktoru toho moc slyšet není. Použitelné to asi je, ale osobně bych na to nespoléhal. Mikrofon můžete využít ještě pro povídání s virtuální asistentkou Alexa od Amazonu. Trochu překvapivě zatím není možné využít virtuálního asistenta od Google, ale třeba se dočkáme v budoucnu.

Hlavní funkce Fitbit Versa 4 jsou samozřejmě zaměřené na sledování aktivity a zdraví. Hodinky jsou vybavené GPS senzorem, umí měřit srdeční tep i nasycení krve kyslíkem, frekvenci dýchání, teplotu kůže a další veličiny, které následně vyhodnocuje v připojené aplikaci. Pro měření aktivit si můžete vybrat ze 40 typů činností a nemusíte se bát ani vody, protože Versa 4 jsou vodotěsné do 50 metrů (můžete s nimi plavat).

Ovládání

Ovládání Fitbit Versa 4 je intuitivní a jednoduché. Dotykem se pohybujete mezi obrazovkami a jejich uspořádání si můžete upravit podle vlastní potřeby. Na jednotlivých obrazovkách najdete údaje o počtu kroků, dnešní aktivitě, srdečním tepu, spánku, časovačích, cvičení a počasí.

Pohybem od spodního okraje vyvoláte poslední upozornění a pohyb od horního okraje přinese zkratky pro některá nastavení. Trochu překvapivé je, že nemůžete měnit vzhled ciferníku přímo na hodinkách, ale musíte pokaždé do mobilní aplikace Fitbit. To není zrovna pohodlné třeba v případě, kdy chcete pravidelně přepínat mezi více ciferníky podle situace. A měnit nemůžete ani vzhled ciferníků, takže nemáte možnost přizpůsobit si, které údaje a jak uvidíte. Škoda, ale třeba na tom Fitbit zapracuje a dočkáme se v nějaké příští verzi softwaru.

Fitbit Versa 4, autor: Karel Holub
Fitbit Versa 4, autor: Karel Holub
Fitbit Versa 4, autor: Karel Holub
Fitbit Versa 4, autor: Karel Holub
Fitbit Versa 4, autor: Karel Holub
Fitbit Versa 4, autor: Karel Holub
Fitbit Versa 4, autor: Karel Holub
Fitbit Versa 4, autor: Karel Holub
Fitbit Versa 4, autor: Karel Holub
Fitbit Versa 4, autor: Karel Holub

Výdrž baterie s funkce zdarma

Výrobce slibuje, že Fitbit Versa 4 vám na jedno nabití vydrží celý týden. Teoreticky ano, ale prakticky počítejte s tím, že budete nabíjet po třech až čtyřech dnech v závislosti na počtu aktivit se zapnutou GPS a používání displeje. Když nastavíte displej do stále zapnutého režimu, spadne výdrž baterie téměř na polovinu a svoji porci si ukrojí i GPS. Celkově je ale výdrž dobře srovnatelná s ostatními zařízeními v této kategorii a rozhodně se nebudete budit hrůzou, že vám dochází baterie.

Fitbit Versa 4 umí zobrazit poměrně hodně údajů o vaší kondici a zdraví, ale daleko víc jich najdete v mobilní aplikaci Fitbit. Rovnou řeknu, že některé údaje jsou dostupné jen po zaplacení služeb Premium, ale my se podíváme na ty, které jsou dostupné pro všechny.

Hlavní ukazatel je v podstatě identický s obrazovkou denní aktivity na hodinkách. Pod ním pak najdete další údaje o zvládání stresu, spánku, všímavosti (mindfulness), připravenosti k aktivitě, záznamy jako cvičení, srdeční tep, zdravotní ukazatele, teplota a další. V aplikaci si dokonce můžete ručně zadávat, kolik jste vypili vody, nebo váš kalorický příjem. Připojit do aplikace můžete i svoji chytrou váhu, pokud je kompatibilní a nebo můžete zadávat ručně údaje o váze i procentu tělesného tuku.

Sporttester: Virtuální trenér, kterého začínající běžci ocení, HUAWEI WATCH GT Runner

Zajímavé jsou pak hlavně údaje o kvalitě spánku, zvládání stresu a srdečním tepu. Další detaily pak můžete zkoumat v kolonce Zdravotní metriky, kde je graf s počtem dechů za minutu v průběhu spánku, údaje o variabilitě srdečního tepu, teplotě kůže, saturace krve kyslíkem a klidovém srdečním tepu. Všechny údaje jsou vynesené do grafu, abyste mohli sledovat jejich dlouhodobý vývoj. V průběhu testování jsem prodělal nepříjemnou virózu a na jednotlivých ukazatelích to bylo znát s jednodenním předstihem. Samotná aplikace ale na nic takového neupozorní, a tak je to jen na vašem vyhodnocení a na tom, jak vnímáte vlastní tělo.

Fitbit Versa 4 jsou chytré hodinky a well-being tracker se spoustou zajímavých funkcí a za přijatelnou cenu. Doporučil bych je uživatelům, kteří nejsou primárně sportovně zaměření, ale chtějí se dozvědět víc o vlastním zdraví a snad i zlepšit některé kondiční parametry. Ve spojení s aplikací Fitbit můžete efektivně sledovat, jak zvládáte stres, jak kvalitní máte spánek, nebo jak efektivně dokáže vaše tělo regenerovat. Škoda jen několika nedotažených funkcí, které ale nebrání efektivnímu využití a týkají se spíš uživatelského pohodlí. Hodinky jsou vhodné i pro seniory, displej je hezky kontrastní a jasný a mohou si nastavit velká čísla na ciferníku. Chybí tu však detekce pádu a nouzové kontakty.

Fitbit Versa 4

  • chytré hodinky a well-being tracker
  • výdrž baterie: 7 dní (3-4 dny při velkém využití)
  • senzory: GPS, měření tepu, saturace krve, gyroskop, barometr, teplota kůže
  • doporučená cena: 5 899 kč

pozitiva

  • slušná výdrž baterie
  • dobrá sada měření pro sledování zdraví a kondice
  • automatické rozpoznání aktivity

negativa

  • nelze přehrávat ani ovládat hudbu
  • nedostatečná kvalita hlasových hovorů
  • některé funkce jsou pouze placené (Premium)
  • nelze měnit ciferníky přímo na hodinkách
2. 12. 2022 1 komentář
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
Nezařazené

Kalendář nejoblíbenějších cviků na prosinec. Namotivujte se a zůstaňte fit o svátcích

od Adéla Ptašková 1. 12. 2022
autor Adéla Ptašková

Ztráta motivace je tabu. S kalendářem budete mít prosinec pestrý. Na to, abyste klik, plank a dřep prováděli správně, si posvítila fyzioterapeutka Kateřina Honová.

Máme tu prosinec, což je zároveň již šestý měsíc s Rungo výzvou. Pojďme si ten uplynulý půlrok shrnout. V červenci jsme dělali kliky, v srpnu dřepy, září jsme strávili v planku, v říjnu jsme se odrovnali na angličácích a v listopadu se zase srovnali ve visu. Každému sedlo něco jiného. Dle vaší zpětné vazby měly největší úspěch kliky a plank, naopak angličáky vás spíše odradily. Nedivím se.

Všechny výzvy s Adélou

Poslední letošní výzva bude složena právě z výzev minulých. Vybrala jsem pro vás tři základní cviky:

  • klik,
  • dřep,
  • a plank.

Nemusíte se bát, není nutné absolvovat naordinované cviky najednou. Rozdělte si je dle svých časových či fyzických možností. Například pokud v planku nevydržíte v kuse minutu, doplankujte si zbývající sekundy později nebo po odpočinku, apod.

S plankem začneme na jedné minutě (respektive 61 sekundách) a každý den si v této pozici pohovíme o sekundu déle. Výsledná minuta a půl na konci měsíce je brnkačka, ne?

Kliků a dřepů budeme dělat každý den sto. Je jen na vás, jestli uděláte jeden klik a 99 dřepů nebo naopak. Výsledek bude vždycky stovka. Milovníci systému (jako jsem já) mohou začít na 90 dřepech a deseti klicích, jak je znázorněno v kalendáři. Každý den budeme z dřepů tři ubírat a kliků naopak přidávat. Poslední den roku, 31. prosince, se hecneme a uděláme 100 dřepů, 100 kliků a 100 sekund planku. Nebojte se, vše budu opět denně připomínat ve stories na Instagramu. 

Rungo výzvy prosinec. Foto: Adéla Ptašková
Fyzioterapeutka Kateřina Honová shrnuje základy správného provedení cviků:
Dřep:
– chodidla by měla být vždy v kontaktu s podložkou celou plochou
– kolena směřují vpřed 
– dřep je sloučením pohybů v kotnících, kolenou a kyčlích, záda se naklání vpřed, ale osa je stále napřímená
– při pohybu dolů můžeme přidat vzpažení 

Klik:
– držte napřímenou páteř během celého provedení a stabilní pozici lopatek, které se pouze pootáčí, ale nejdou směrem k sobě
– pohled směřuje lehce před ruce, krční páteř je v prodloužení
– paty by měly směřovat ke stropu, nevytáčí se do stran
– nezadržujte dech, dýchejte pravidelně

Plank:
– dávejte si pozor na držení chodidel – jsou v ose a paty směřují ke stropu. Pokud se rozjíždějí do stran, není to dobře
– páteř napřímená, pozor na prohýbání v bedrech a záklony v krku. Nedívejte se příliš daleko před sebe
– ramena doširoka, lopatky by měly být naplocho položeny na zádech, žádná „křídla“ 
– pravidelně dýchejte

Rungo hec

Kdo svědomitě plnil kromě výzvy i Rungo hec, dokázal přežít postupně jeden den v měsíci bez sladkého, bez kofeinu, bez televize i mobilu a nadto se důkladně protahoval. No a protože přichází prosinec a s ním i Vánoce, je Rungo hec pro tento měsíc jednoduchý: zkuste prožít vánoční svátky tak, že z toho pak nebudete mít výčitky. Dopřejte si cukroví i kapra, ale všeho s mírou! A když mezi jednotlivé chody vložíte nějakou sportovní aktivitu, hned bude vašemu zažívání i tělu lépe.

Díky, že jste s námi a přeji vám pěkné svátky!

1. 12. 2022 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
Novější příspěvky
Starší příspěvky

Novinky na mail

Nové články z Rungo.cz na e-mail

E-mail odeslán. Zkontrolujte složku doručené pošty nebo složku pro Spam pro potvrzení odběru.

  • Facebook
  • Instagram

©2020 RUNGO.cz běží na Wordpressu pod dohledem Martiny


Nahoru
RUNGO.cz
  • Zdraví
  • Trénink
  • Vybavení
  • Začátečníci
  • Inspirace
  • O nás