ADVERTORIAL Pokud chcete mít možnost cvičit kdykoliv, aniž byste náčiním zabrali celý pokoj, máme pro vás rady, tipy a triky, jaké propriety si do začátku pořídit, aby se vlk nažral (vy si procvičili svaly) a koza zůstala celá (tj. bez přílišných ztrát na prostoru a financích). Stranou teď nechme posilování s vlastní váhou, které má jistě své benefity, ale není všespásné. V článku se zaměříme na dvě prostorově nejúspornější varianty závaží – činky a kettlebell. Probereme jejich plusy a mínusy, poradíme, na co si dát při nákupu pozor a jaké možnosti nynější trh vlastně nabízí.
Jednoruční činka
Když je řeč o posilování, jako první vám jistě přijde na mysl klasická jednoruční činka. Je to naprostý základ každé sebemenší posilovny – stačí vzít do každé ruky jednu a začít cvičit. Přesto (nebo právě proto), že se jedná o tak základní vybavení, při výběru můžete narazit na mnohá úskalí.
Existují dva základní druhy jednoruček – nakládací a ty, které mají fixní váhu. Zatímco v komerčních posilovnách narazíte spíše na sady činek s pevnou vahou, do domácího fitka jsou vhodnější spíše činky nakládací. Jednoručky s fixní vahou jsou často levnější a při cvičení o sebe jednotlivá závaží necinkají a nijak se nehýbou, což je komfortnější. Nicméně nezapomeňte, že každá svalová partie vyžaduje trochu jinou váhu. Navíc, pokud se do toho obujete, lze očekávát jistý progres a hmotnost, se kterou jste cvičili před měsícem, vám přestane stačit. A vzhledem k tomu, že většina lidí má dvě ruce, tak byste museli nakoupit dvě činky od každé potřebné váhy, což nedává smysl jak z finančního, tak prostorového hlediska.
Takže doporučuji si jednoručky s pevnou vahou užít v oblíbené posilovně a domů si pořídit raději činky nakládací. Taková činka se skládá z osy, sady závaží a zámku.
Osy činek jsou buď hladké, nebo šroubovací. Žádné uchycení závaží na osu není stoprocentní a tak se činky dají z hlediska bezpečnosti seřadit od těch nejbezpečnějších šroubovacích, které se uzavírají matkou, přes hladké osy se zámkem (ten je poněkud dražší), až po nejméně bezpečnou variantu – hladkou osu, na které uzavřete závaží pružinou. Její cena se pohybuje v rámci desítek korun, samotní výrobci však uvádí, že slouží pouze pro zablokování kotoučů na stojanech.
Také závaží, které na osu dáte, může být různé. Při výběru musíte zohlednit zejména materiál kotouče a s tím související jeho velikost a životnost. Ze všeho nejdůležitější je ale kompatibilita osy a závaží. Osy na jednoručky bývají nejčastěji o průměru 25 a 30 mm a mívají také limit nosnosti – většinou 20 kg, což je pro normálního smrtelníka dostatečné (naproti tomu činky s pevnou vahou existují až do hmotnosti 80+ kg). Je jen na vás, jaký úchop vám vyhovuje lépe, nicméně průměr osy mějte při výběru závaží na paměti.
Dalším důležitým faktorem jsou rozměry a materiál kotouče – čím je větší, tím logicky zabere více místa na ose. Cementoplastové kotouče bývají nejlevnější, jsou ale také největší – činka s naloženými 10 kg vypadá obrovská a je poněkud neforemná. Naopak kotouče litinové jsou nejvíce kompaktní, ale železo zase něco stojí. Zkrátka – něco za něco.
Přijde vám to příliš složité? Nezoufejte. V dnešní době existují různé sady jednoručních činek obsahující vše, co k cvičení potřebujete. Stačí, když si zvolíte pro vás adekvátní cenovou a váhovou kategorii a výše uvedené detaily nemusíte příliš řešit.
