71. stránka – RUNGO.cz

Tým RUNGO.cz byl 6. v Evropě ve výzvě adidas Run For The Oceans. A kdo vyhrál boty?

od Marek Odstrčilík 16. 6. 2021

I když k naší smůle Česko oceán ani moře nemá, tak nám nesmí být jedno, co se s ním děje jaký bude jeho osud. Adidas už po několikáté vyhlásil akci společně s organizací Parley, že za každý uběhnutý kilometr odstraní z pláží, pobřeží a vzdálených ostrovů odpad odpovídající hmotnosti deseti plastových láhví. Jelikož nám v RUNGO tento počin přijde skvělý, tak jsme dali dohromady tým a pustili se do soupeření o naběhané kilometry se světem. Nakonec náš tým vybojoval šesté místo v Evropě, což je velká paráda.

Každý, kdo připsal alespoň deset kilometrů, mohl v rámci této adidas RUNGO výzvy vyhrát boty adidas Ultraboost 21 Primeblue v hodnotě 4 699 korun (test adidas Ultraboost 21). Tento model obsahuje funkční recyklovaný materiál Primeblue z příze Parley Ocean Plastic. 50 procent svršku je z textilu a 92 procent textilu tvoří příze Primeblue. Už žádný nový polyester. A kdo že vyhrál tyhle parádní běžecké boty? Velká gratulace letí k Patrikovi Waldhansovi, Liborovi Pawlikovi a Květoslavovi Paškovi. Poprosíme, aby se nám výherci ozvali buď na email redakce@rungo.cz nebo na Messenger na Facebooku. Každopádně všem moc děkujeme za to, že se zapojili, čtěte nás a sledujte, protože další bez vás by RUNGO.cz nebylo tím, čím je. Díky.

Losování bot adidas Ultraboost 21 Primeblue. Autor: Marek Odstrčilík

Akce probíhala od 28. května do 8. června se přes pět milionů běžců z celého světa spojilo v jeden tým a v rámci iniciativy Run For The Oceans běhali na pomoc oceánům. Celkově se nasbíralo neuvěřitelných 56 123 178 kilometrů. V České republice se zapojilo přes dvacet devět tisíc lidí, kteří přidali k celku 389 717 tisíc kilometrů.

#RunForTheOceans #adidasParley

16. 6. 2021 1 komentář

Argumenty lidí, kteří nenosí helmu na kolo: Zeptali jsme se cyklistů

od Magdaléna Ondrášová 15. 6. 2021

autor Magdaléna Ondrášová

Nošení přilby na kole snižuje riziko vážných úrazů hlavy, ale i smrti. Za poslední rok na stezkách a silnicích cyklistů logicky přibylo, častěji však potkáte také nové jezdce bez helem. Na dotaz, zda nosí na kole přilbu, rozvířili čtenáři velkou diskusi. Uvádíme jejich argumenty.

Cyklistika je snad nejrozšířenější sportovní aktivita v naší zemi. Kolo se nevyužívá jen k volnočasové aktivitě, ale i jako dopravní prostředek. Abychom eliminovali riziko zranění, je dobré nosit výrazné oblečení (nejlépe je vidět svítivě žlutá) s reflexními prvky (inspirujte se článkem o nočních běžcích), dbát pravidel silničního provozu, na stezkách úměrně množství lidí snížit rychlost, i obecně vlastním schopnostem ovládat kolo.

Co podráží nohy vaší kondici? Po padesátce změňte režim a zapomeňte na šílené diety

Mně osobně se nejvíce osvědčilo vidět a být viděn – a nerada bych, aby to zaniklo, to je opravdu velmi důležité. A pak také nosit helmu. Ostatně nemusím chodit pro příklady daleko, smutnou pravdou je, že jeden člen pořádající Rungo-výběhy v Ostravě zemřel na následky zranění hlavy při pádu na kolečkových bruslích – bez helmy. Brněnský cyklista Lukáš Janků žije jen díky tomu, že helmu měl (fotografie a rozhovor s ním si přečtěte zde). A mohla bych pokračovat.

Jak uvedl server ČT24, loni zemřelo při dopravních nehodách 40 cyklistů, z toho 29 z nich přilbu nemělo. Mohli bychom uvádět další statistiky následků zranění, ale nás zajímal právě postoj čtenářů k nošení ochrany hlavy, a především jejich argumenty. Zeptali jsme se proto veřejně na Facebooku. Upozorňujeme, že jde o citace čtenářů, nikoliv o výsledky řádných analýz, či názor redakce.

Různé situace popisovalo množství lidí, které přilba ochránila a jejich postoj k ježdění s ochranou hlavy byl tak kladný. Někteří přidávali i fotografie poškozených skořepin s tím, že hlava byla po pádu v pořádku. „Já jezdím taky s přilbou, v úterý jsem při sjezdu v lese letěl přes řídítka, naštěstí jen jeden zlomený prst a pár těch odřenin a naraženin. Až se vzpamatuju, půjdu koupit novou přilbu, brýle a dres na kolo. Zbytek to nějak přežil,“ líčí Martin D.

Lidé, kterým se již vyplatilo helmu mít, je mnoho a jejich argument je přirozeně stejný. Co tedy vede jiné cyklisty k opačnému postoji? Důležitost chránit právě hlavu snižuje jezdec s přezdívkou Marcele D. „A k čemu je přilba v případě takovéto nehody, kdy mě paní nedala přednost a při dopadu po těch saltech jsem si narazil patu? Žádné jiné zranění, kromě trochy skla v předloktí a koňara po celém těle, nebylo. Budou teď všichni nosit chránič paty?“

„Copak, helmy se špatně prodávají?“ naráží zase na možný marketingový tah Jan V.

Se zajímavým argumentem, zda je slabina právě v procentu lidí nosících helmu, přišel Vratislav F. „Bylo by hezké, kdyby se stejným nasazením (jako osvěta o nošení helem, pozn. red.) fungovala desítky let snaha zajistit cyklistům bezpečné dopravní prostředí. Máme tu na sto kilometrů dvakrát větší nehodovost cyklistů než v Nizozemsku, kde na kole jezdí běžně i lidi, co věkem nemohou skoro ani chodit.“

„Úmrtnost cyklistů máme na 100 milionů ujetých kilometrů skoro 3x vyšší než v Nizozemí (přesně 2,75x: 2,2 mrtvých na 100 milionů ujetých kilometrů oproti 0,8) – a to se v Nizozemí přilby nosí mnohem méně než u nás (přesněji skoro vůbec),“ doplňuje Jan S.

Stanislav M. přilbu nenosí, ale upozorňuje na fakt výběru vhodného tvaru „Viděl jsem hodně rozšvihaných cyklistů a přilbu obecně nevozím, proč? Přilba je velmi vhodná na střet s autem jak zezadu, tak zepředu. Musí to být ale přilba, která tu hlavu opravdu ochrání a ne ta designová většina ve tvaru kapky a nejlépe ještě s kšiltem. Většina prodávaných přileb neochrání spodinu lebeční. Když už některé ochrání čelo – část hlavy, kterou příroda docela zpevnila a ledasco vydrží, dlouhý přesah přilby při klasickém pádu způsobí nadzvednutí přilby, záklon hlavy a náraz vede na nejslabší část obličeje – lícní kosti, nos, čelist… A tak nám vznikl takový nešvar, kdy místo šrámů a boule na čele, zde máme měsíce léčení s na kaši rozdrcenými obličeji i z banálních pádů na kole… Ale jak říkám v úvodu, na střet s autem všech velikostí je přilba nutnost… hlavně zezadu…“

Je faktem, že nejen správně padnoucí a bezpečná helma je pro mě základem, ale i její správné usazení na hlavě. Sama potkávám (a většinou jde o děti, jimž helmu mají kontrolovat rodiče!) jezdce, kteří mají tak povolený upínací pásek pod bradou, že v případě pádu by helma sotva držela tam, kde má. Zvláštní kapitolou jsou jezdci, kteří mají skořepinu volně nasazenou vzadu jako jarmulku.

„Nejvíc mě „baví“ lidi co jedou s helmou, ale mají ji na řídítkách,“ podivuje se nad nelogickou situací Rostislav L.

Jan S. zmiňuje Australský příklad a naráží na statistické úskalí „S přilbami to není zdaleka tak jednoznačné. V Austrálii povinné přilby zavedli a skutečně nepatrně klesl počet mrtvých cyklistů. Ale mnohem víc klesl počet živých cyklistů. Mnozí lidé prostě přestali jezdit. Takže pravděpodobnost, že se z živého cyklisty stane mrtvý cyklista, paradoxně vzrostla.

V helmě se cítí nekomfortně Lukáš S. „Je to subjektivní, mě třeba přilba tak štve, že určitě bezpečněji nejedu.“

Naproti tomu Jiří N. si myslí, že právě helmě vděčí na malé zdravotní následky a přidává se tak k jezdcům zmíněným výše „Bez helmy nejezdím a už vůbec ne po otřesu mozku, kdy mi helma zachránila život… Mít stejnou díru v hlavě, jak v helmě, bych fakt nechtěl…“

„Bez helmy ani ránu. Bez ní bych tady už nebyl, a nebo by ze mne byl “ležák” v nemocnici,“ přidává se do zástupu helmařů Radek A. T.

Honza K. „Už dvakrát mi přilba zachránila život. Jednou na motorce a jednou na kole. Naopak osobně jsem znal pár lidí, kteří díky absenci přilby přišli o život. Takže bez ní ani náhodou.“

„Už hodně let vždy jen s přilbou. Podle mne, tyhle tři čtvrtiny „cyklistů“ jsou hlavně ti z hospod, co pak jedou po tmě, mají nakoupeno, je jich plná silnice …. A pak ti, co právě objevili elektrokolo a jeho rychlost,“ upozorňuje na další velké téma Radim N. Ale o tom až někdy příště.

Článek tu není, aby hodnotil jednotlivé argumenty. Bylo jich pro i proti mnoho a je dobré si je pročíst, ujistit se tak ve vlastním názoru, nebo ho případně změnit. A dovolím si za sebe na závěr podotknout, že se zde nebavíme jen o jedné statistice úmrtnosti a 29 zemřelých cyklistech bez přilby. Máme tady ústavy pro postižené, rehabilitační ústavy… Bavíme se i o vážných celoživotních následcích, nebo dlouhodobých léčbách, které nemusejí vůbec nastat. O traumatech těch, kteří se do takové kolize (ať už zaviněně nebo ne) dostali, vyvázli bez zranění a roky pak myslí na toho druhého smolaře, jestli tehdy mohli udělat něco jinak a ten druhý člověk nemusel zranit se nebo zemřít.

Máte názor? Diskutujte pod článkem.

15. 6. 2021 11 komentáře

Nezařazené

Co podráží nohy vaší kondici? Po padesátce změňte režim a zapomeňte na šílené diety

od Lucie Pilátová 14. 6. 2021

autor Lucie Pilátová

Říká se, že věk je jen číslo. Přesto, že se i po padesátce cítíte dobře a jste stále aktivní, některé procesy v těle se mění a je třeba jim přizpůsobit péči o zdraví. Ať už se vám to líbí nebo ne, určité změně životního stylu se zkrátka nevyhnete. A co všechno do ní patří?

Udržet si dobrou kondici i po padesátce chce každý, a nejlépe do pozdního věku. Sázet pouze na dobré geny ale nestačí. Hodně toho pro své zdraví totiž můžeme udělat i my sami. Zásadní je správné stravování a pohyb. ,,Pokud je jídelníček sestavený na míru, může pozitivně ovlivnit váš zdravotní stav, protože zdravá strava přímo ovlivňuje množství triglyceridů v krvi, má vliv na krevní cukr i cholesterol,“ říká nutriční terapeutka Lada Nosková z DietPlan. ,,V čase se tudíž mohou vaše hodnoty krevního obrazu změnit natolik, že vám lékař ubere na medikaci. Všechno se ale neděje ze dne na den a stejně jako jste nějaká léta nevhodným jídlem přibírali, tak se budete také pomalu krůček po krůčku zdravou, správně nastavenou stravou ,uzdravovat´,“ dodává zkušená terapeutka.

Když přijdou abrahámoviny…

…je čas zrekapitulovat náš dosavadní životní styl. Po padesátce už ženy obvykle bojují se strašákem zvaným menopauza, která více či méně zamíchá kartami. Jejím průvodním jevem je úbytek hormonů. Ten mívá za následek přibývání na váze, jež vede k rozvoji obezity a k ní přidružených onemocnění, od diabetu, přes kardiovaskulární choroby až třeba po osteoporózu. Muže pro změnu trápí andropauza, obdoba ženského přechodu s podobnými projevy. Změna stravování je tak zejména v tomto věku nezbytná. V jídelníčku byste měli upřednostňovat kvalitu před kvantitou. Vyplatí se nechat si „ušít“ stravování na míru, kdy do něj zkušený nutriční terapeut promítne nejenom váš aktuální zdravotní stav, ale také věk, takže získáte jistotu nutričně vyvážené stravy zohledňující například skutečnost, že už to vašemu metabolismu nepálí tolik jako dříve. Pokud jde o pohyb, ne vždy můžeme zejména ze zdravotních důvodů provozovat sport, který jsme dělali ve dvaceti. Naštěstí se dá ale najít alternativa, méně zatěžující tělo. Jde o to, že pohyb je důležitou prevencí nejenom proti přibírání na váze, ale rovněž proti osteoporóze, posiluje svaly a pohybový aparát, nemluvě o tom, že si při něm vyčistíte hlavu a zbavíte se stresu.

Šedesátka na krku

Dnešní šedesátníci, jež se o své zdraví i kondici starají pravidelně, jsou vitální lidé, kteří si užívají životní období, v němž mohou více než musí. Ten, kdo na pohyb a zdravou stravu až do teď tak trochu zapomínal, má stále šanci to napravit. Je totiž obecně známo, že taková kombinace umí snížit riziko některých chorob, které se s přibývajícím věkem objevují stále častěji. V jídelníčku je dobré vsadit na kvalitní bílkoviny, omezit cukry, přidat zeleninu, zaměřit se na zdraví prospěšné tuky.

Pokud jde o pohyb, vhodná je chůze, případně nordic walking – chůze s hůlkami, plavání nebo běh. Různorodé pohybové aktivity by měly být součástí každodenního programu. A nelze zapomínat ani na různé relaxační aktivity, které pomáhají zmírnit stres a únavu. Právě stres je totiž jedním z faktorů negativně ovlivňujících zdraví. V dnešní době stresové se mu nejspíš nevyhnete, ale můžete se naučit ho zvládat a kompenzovat.

Jak jsou na tom sedmdesátníci

Existuje spousta seniorů, kteří v tomto věku jezdí na kole, hrají tenis a dokonce běhají maratony. Samozřejmě v případě, že jim to zdraví dovolí. Je nutné ale dodat, že jde o sedmdesátníky, kterým byly pohyb a zdravý životní styl blízké i ve dvaceti, třiceti nebo čtyřiceti letech.

Co obecně zvládne sedmdesátník? Všechno, co mu zdraví dovolí. Organismu prospějí svižné delší procházky, vhodné je plavání. Skladba jídelníčku se zas tak moc neliší od předcházejících věkových kategorií.

Zdravotní prevence

Po padesátém roce věku už je preventivní návštěva lékařů nezbytná. Jednou za dva roky máte nárok na vyšetření srdce, plic, tlaku, ale také například na screeningová vyšetření v rámci prevence onkologických onemocnění. Stejně jako ženy navštěvují jednou ročně gynekologa, muži by se měli nechat vyšetřit urologem. Samozřejmostí pak jsou návštěvy zubního lékaře a zapomínat byste neměli ani na dermatologa, zejména pokud se od jara do zimy pohybujete venku na slunci. Je třeba počítat s tím, že s přibývajícím věkem se frekvence preventivních návštěv v ordinaci lékařů zvyšuje. Pořád se ale vyplatí víc, než když něco zanedbáte. Rovněž hodně záleží na aktuálních zdravotních potížích.

Po padesátce život nekončí…

Skutečnost, že jste třeba právě oslavili abrahámoviny, či o desítku víc let, ještě neznamená, že byste měli omezit veškeré nové aktivity nebo takové, na které jste během let neměli z různých důvodů čas. Jelikož fyzická stránka jde ruku v ruce i s tou duševní, nebojte se posilovat i šedou kůru mozkovou. Přihlaste se do kurzu, jehož náplň je vám blízká, potkávejte se s přáteli, bavte se. Řada aktivních seniorů navštěvuje univerzity třetího věku, učí se jazyky nebo si plní různé sny, na které dříve neměla čas. Zásadní je aktivita, která vám umožní procvičovat paměť a koncentraci.

Když si člověk neví rady

Zajímavé ke zmínce jsou nabídky asistenčních a konzultačních služeb, což je relativní novinka, kterou nabízejí například některé tuzemské pojišťovny. Někdy se totiž může stát, že budete potřebovat s něčím pomoci či poradit, nebudete si vědět rady a příbuzní, kterým důvěřujete, jsou zaneprázdnění, či žijí daleko.

„Naše pojišťovna už delší dobu vnímá potřebu rozšířit nabídku pojištění o nové služby vhodné především pro stárnoucí českou populaci, řekněme pro klienty od 50 let věku. Co se tématu týče, je to především non-stop linka s možností konzultace ohledně zdraví, toho, na jaké preventivní prohlídky mám nárok, nebo například když se nemohu rozhodnout, zda jít na operaci,“ vyjmenovává příklady šéf projektů Kooperativy pro klienty 50+ Ondřej Poul s tím, že jde ale o kombinaci širšího spektra služeb.

Jak vidíte, i v nesnázích je mnoho možností – od rodiny, přátel na blízku, či institucí a vždy je možné se v problému zorientovat a najít východisko. Stačí se rozhlédnout a nebát říct si o pomoc.

14. 6. 2021 1 komentář

Běhání Sluchátka

Test: Sennheiser Momentum True Wireless 2. Vynikající zvuk při sportu a jedna slabina

od Marek Odstrčilík 12. 6. 2021

autor Marek Odstrčilík

Pokud rádi posloucháte při sportu muziku nebo mluvené slovo a jste na to, co jde ze sluchátek, opravdu nároční, pokud nechcete dělat téměř žádný kompromis, tak toho na výběr zase tolik nemáte. A musíte sáhnout hlouběji do kapsy, ale tak je to se vším, když chcete kvalitu. A tady přichází víření bubnů, protože vám chceme představit opravdu velmi povedená sluchátka Sennheiser Momentum True Wireless 2. Zpracování, zvuk, ovládání, výborná výdrž a odolnost proti vodě a potu. Prostě německá preciznost. Ja, das schmeckt gut!

První s čím se nová věc, kterou jste si pořídili, setká, jsou vaše oči a hmat. Když Sennheiser Momentum True Wireless 2 rozbalíte, je vám hned jasné, že máte v ruce něco, co nevyrobil fušař. Dobíjecí pouzdro je větší, ale nikde nevrže, žádný plastový vřískot nečekejte, vše krásně lícuje a působí bytelně. Můj hmat zaplesal z povrchu pouzdra, který je textilní. Na omak moc příjemné a jiné, než je obvyklé u jiných značek. Otázkou je jen životnost takového pouzdra, tak s tím radši počítejte.

Pouzdro u Sennheiser Momentum True Wireless 2 nezapře německou preciznost. Foto: Marek Odstrčilík

Výtku mám k zadní části, je tam sice dioda ohledně nabití pouzdra, ale je jen jedna, takže přehled o tom, kolik ještě zbývá šťávy, vlastně není. Musíte se spokojit jen s informací – nabito, ještě něco zbývá a blíží se energetický kolaps. Nabíjení je naštěstí přes USB-C konektor.

Samotná sluchátka drží v pouzdru pomocí magnetu a velmi dobře se vyjímají. Napoprvé vás možná překvapí jejich velikost (rozhodně patří k těm větším špuntům na trhu). Ale nebojte se, ono to rozhodně není úplně na škodu.

Zvuk je opravdu vyvážený a dynamický. Na tak malá sluchátka je to až skoro neskutečné. Nástroje jsou výborně rozeznatelné, zpěvu i řeči je rozumět. Sluchátka mají skvělý stereo zvuk, hluboké basy, čisté středy a výšky, které mají detail. Samozřejmě dobrý zvuk je o nastavení sluchátek pro vaše uši, takže je potřeba si trošku pohrát s jejich usazením a utěsněním.

Jelikož jsou sluchátka odolná proti vodě a potu, tak si běhání nebo cvičení užijete. I při svižnějším pohybu nebyl problém, že by měly tendenci opustit moje uši. Nikdy se mi nestalo, že bych je musel hledat na zemi.

Co je naopak minusem a ukázalo se být i plusem současně, je jejich velikost. Tyhle špunty patří mezi ty největší na trhu, a tak přichází ono minus. Pokud máte malé uši, tak vás můžou po nějaké době začít bolet. Plusem velikosti je naopak jejich dotykové ovládání. Skvěle se trefuje i při běhu v terénu, téměř se nestalo, že bych minul. V levém sluchátku jsou funkce přehrát, zastavit a přeskočit. Na pravém zase můžete zapnout tzv. Transparent Hearing (tato funkce vám umožní začít vnímat všechen okolní zvuk) a spustit Google Assistant nebo Siri. Na zvýšení nebo snížení hlasitosti pak stačí delší dotyk na jednom ze sluchátek.

Sennheiser Momentum True Wireless 2 Se cítí nejlépe ve větších uších. Foto: Marek Odstrčilík

Sennheiser Momentum True Wireless 2 mají samozřejmě ANC, tedy aktivní potlačení okolního hluku, které ale nijak světoborné není. Na sport je i tak samozřejmě lepší a bezpečnější ho mít vypnuté. Sluchátka zvládají telefonování, a když je vyjmete z uší, dojde automaticky k pozastavení přehrávání.

Výdrž rozhodně zaslouží pochvalu a to díky Bluettoth 5.1. Na jedno plné nabití mi vydržely kousek přes sedm hodin. Pouzdro jim dá dalších skoro 28 hodin.

Povedená je i aplikace v telefonu, ve které jdou různé věci vypnou nebo naopak zapnout. Najdete zda ekvalizér, díky kterému si vše nastavíte tak, aby vaše uši řvaly radostí.

Závěr

Tohle je prostě jiná liga v kvalitě poslechu při sportu, ale budete nadšení i v běžném každodenním poslouchání. Měl jsem v uších za ty roky všechno možné i nemožné, ale tak dynamický zvuk neměly zatím žádné pro sport laděná sluchátka. Vážná hudba, dechovka, jazz, taneční hudba mluvené slovo… Prostě snad v žádném žánru nemají zásadní slabiny. Sluchátka mají sice ANC (tedy aktivní potlačení hluku), ale ten nefunguje tak dobře, jako i u některých levnějších špuntů. Sennheiser Momentum True Wireless 2 jsou odolné vůči vodě a potu. Můžete přes ně volat nebo “pokecat” se Siri a Google Assistantem. Pokud tedy hledáte kvalitu a chcete si i při sportu užít parádní poslech, neuděláte s nimi rozhodně chybu.

Vlastnosti

Referenční třída bezdrátových In-Ear sluchátek pro poslech v exteriéru i interiéru.
Uzavřená, intra-aurální dynamická stereo sluchátka.
Nabíjení konektorem USB-C.
Dynamický zvuk s bohatstvím basů a hudebních podrobností.
Bezdrátový Bluetooth 5.1 přenos s využitím kodeků aptX, AAC i SBC.
Přirozený poslechový vjem – mimořádně realistické a přirozené zvukové pole.
Odolnost proti stříkající vodě a potu podle IPX4.
Prémiové nabíjecí, pevné a elegantní pouzdro.
Smart Control aplikace.
Cena: 7990 Kč.

12. 6. 2021 0 komentáře

Bolest kolene Pohyb Zdraví

Zdraví běžců začíná od podlahy: kotník může i za bolest kolen a holení. Fyzioterapeutka radí

od Kateřina Honová 10. 6. 2021

autor Kateřina Honová

Chodidlo je základním pilířem pohybového aparátu a paradoxem je, že o tento pilíř se většina běžců stará asi stejně jako o výskyt kvasarů ve vesmíru. A to je chodidlo podstatně blíže a na rozdíl od kvasaru si na něj většinou můžete poměrně pohodlně sáhnout. Jak se starat prozradí fyzioterapeutka Kateřina Honová.

Lidské chodidlo je stroj mistrovské konstrukce a umělecké dílo – dle Leonarda da Vinciho. Moderní pojetí na úctě ztrácí – obout, zašněrovat, nevšímat, běhat. No, a tak se také stane, že chodidlo dává poměrně jasně najevo svůj rozlad nad vaší ignorací. A aby to nebylo úplně jednoduché, nemusí nutně bolest vyzařovat lokálně (míněno právě v chodidle nebo kotníku), ale velice často přeneseně – bolest kolene, tolik obtěžující bolest holení či bolest zad mohou mít příčinu právě ve vašich chodidlech a kotnících. Co s tím?

Tak za prvé, někdy je dobré se podívat na to, že ty nohy vůbec máme. Pohladit také neškodí a na pedikúru se už naštěstí také dá zajít. My si nyní ukážeme dvě funkce chodidla a zkuste si provést testy, ať víte, jak tom jste. Chodidlo je nejen mechanická kotva se zemí, ale vysílá také spoustu signálů, které mozku umožňují správně regulovat jeho zatížení. Majitelé často podvrtnutných kotníků vysílají možná na svých mobilech, ale jejich nohy jsou jako vysílače utlumené, což vede k začarovanému kruhu opakovaných úrazů. Tak schválně, věděli jste, že existuje tzv. extero/propriocepční trénink a pokud již několik podvrtnutí kotníku ve svém životopisu máte, tak je to pro vás cvičení prakticky povinné? Že ne? Tak neváhejte a běžte se to ke svému fyzioterapeutovi naučit, než vám dá další úraz zase stopku.

1. Test – extero/propriocepce

Test „vysílání“ receptorů provedeme jednoduše. Bude to stoj na jedné noze se zavřením očí. Běžná výdrž je 10 až 20 sekund, u sportovců se kloníme k horní hranici. Než začnete s testem, je třeba si ujasnit, co je správně (protože správně není to, že to „nějak“ sice vydržíte, ale vypadáte přitom jako havajská tanečnice).

Správné provedení testu

Chodidlo je v plném kontaktu s podložkou, je možná tzv. hra šlach – to je situace, kdy se chodidlo tak trochu hýbe, ale pozor – neztrácí opěrné body! Opěrné body jsou čtyři a naleznete je na obrázku níže. Jakmile některý z bodů kontakt s podložkou ztratí (druhý obrázek – ztráta opěrného bodu pod malíčkem), odpočet se zastavuje. Jsou experti, kteří zvládají třeba jen 3 sekundy a to ještě silou vůle.

Prsty jsou položené na zemi a nedochází k jejich zatnutí (jakmile zatnete, test je pozitivní a tudíž jste ho nesplnili).

Klidové postavení trupu. Již zmíněný tanec, který by se hodil spíše na Hawai, vám dává výsledek pozitivního testu. Sice tančíte, ale nesplnili jste. Aloha.

Poznámka: Test provádíme bosky a na rovném podkladu. Pozor, při testování na měkkčí podložce může vyjít test falešně pozitivní. Testujte vždy přímo na zemi. Postavte se na jednu nohu, chvíli se tam adaptujte a potom zavřete oči. Odpočet začíná…

Poznámka druhá: Test ve většině případů vychází lépe na stojné noze. To je ta noha, kterou dominantně nekopete. Pokud vám tedy na každé noze vyjde test jinak, a trochu „rozhozenější“ je na fázické (kopající) končetině, není to důvod k obavám. Připomínám – trochu rozhozenější.

2. Test hybnosti palce

Palec má výsadní postavení. Na rozdíl od ostatních prstů se jedná o odrazový prst, který moduluje techniku finálního odvalu chodidla a jeho odrazu. Původně byl projektován na odraz z osy podélné klenby vaší nohy, což běžecké boty většinou nerespektují.

Test provedeme vsedě na židli nebo na zemi, paty jsou položené na zemi, kolena natažená. Zkuste palcem izolovaně pohybovat nahoru a dolů. Jde to vůbec? A pokud ano, podaří se vám palec srovnat do osy? (Tj. tak, aby byl v prodloužení již zmiňované podélné klenby – to je ta vnitřní strana chodidla.)

3. Test – izolovaná hybnost v dolním kloubu kotníku

To, že v kotníku jsou klouby dva nad sebou je také tak trochu podpultová informace. Aspoň mně to tak připadá, protože o kotníky se sportovci příliš nezajímají. Je to asi málo interesantní. Každopádně majitelům bolestivých chodidel/kotníků a kolének (a nejen jim) by měla hybnost v jejich dolním hlezenném kloubu interesantní připadat.

Test se provádí vsedě a to tak, aby vaše kotníky byly pod vašimi koleny. Nyní se pokuste zvednout vnitřní (palcovou) hranu chodidla. Položte a pokuste se o totéž s vnější (malíčkovou) hranou. Malíčková hrana jde zvednout podstatně méně, tedy se netrapte tím, že rozsah je oproti druhé straně menší. To je anatomie.

Co by vás ale trápit mělo, je, pokud se s pohybem vašich chodidel hýbou také vaše kolena. Nene, tak to být nemá. Pokud pohybujete koleny, vykonáváte pohyb v kyčlích a dolní hlezenný kloub nemá důvod k tomu se snažit vytvářet jakékoliv hodnoty. Nejde to? No, tak jste ten pohyb zapomněli a nevíte, jak oslovit ty správné svaly.

Zkusit naučit se to můžete tak, že si vsedě dáte pěsti mezi kolena, koleny jemně do rukou tlačíte, tak je fixujete na místě a hýbete chodidly. Snažíte si uvědomit, kde a co pohyb dělá a postupně se snažíte pěstí zbavit. Pokud to nejde, ale vůbec nejde, tak opět – řešení má váš fyzioterapeut.

A o nejčastější poruše v oblasti nohy – vtočeném palci, si napíšeme zase příště. Cvičení je u funkčních forem vysoce účinné!

Autorka Kateřina Honová pracuje v Brně jako fyzioterapeutka.

10. 6. 2021 0 komentáře

Běhání Běžecké boty Silniční boty Vybavení

Test: Jak se běhá v ASICS Glideride 2. Silniční boty s kolébkou probudí rychlost a ženou vpřed

od Magdaléna Ondrášová 9. 6. 2021

autor Magdaléna Ondrášová

Vpřed. Pokud bych měla definovat model Glideride 2 jediným slovem, bylo by to právě tohle. Stojím vysoko na pár centimetrech tlumení a zhoupnutí přes kolébku vpřed je nezvyklé, a přitom tak jednoduché. Těším se na testování a to, zda si tyhle boty na běhání zamiluji nebo budu nesnášet.

Už když nám napsal čtenář, zda je jeho pocit v nových Glideride normální (a to teprve při chůzi doma), bylo mi jasné, že tyhle boty budou rozdělovat běžce na dva tábory. Jedni nový pocit risknou a budou své nové Asicsy milovat, druzí se leknou už při nákupu a domů si je neodnesou.

Příčinou onoho pocitu je vysoké tlumení (Flytefoam) v kombinaci se zvednutou špicí (zakřivení, tzv. rocker). Stačí se podívat na naše fotky a více nemusím vysvětlovat. Ostatně, tlumicí směs i rocker testoval náš redaktor již na závodní botě Metaracer. Rozhodla jsem se novinku s pořizovací cenou 3 999 korun prověřit a říct, jestli za to stojí.

Kolébka, která probudí

Začnu tím, co všechny nejvíce zajímá, a také se tomu budu nejvíce věnovat. Jaké to je, běhat na podešvi a tlumení boty, které Glideride 2 má? Pro všechny, kteří dosud měli standardní běžecké boty, určitě nezvyk, že stojí vysoko, protože tady máte pod nohou skutečně nastláno. Pro uživatele maximalistických bot typu Hoka ovšem nic nového.

Pořádná porce tlumení mi byla při běhu opravdu příjemná. Vyváženost odpružení s torzní i celkovou pevností podrážky mi dávaly na asfaltu pohodlí i jistotu.

S kolébkou v přední části boty jsem se ale musela chvíli seznamovat. Již v minulosti jsem podobný typ boty testovala (značka Newton) a tam jsem nadšení nepropadla, přestože mi myšlenka nepřišla špatná. Až s Glideride jsem si uvědomila, že problém byl v určení boty do terénu, kde kolébka nedávala smysl a dávala naopak pocit nejistoty. Jenže Glideride jsou na silnici a tady se idea našla.

Zvednutí špice přináší velmi instinktivní plynulé zhoupnutí a odraz přes špičku vpřed a dovolím si tvrdit, že přirozeně nutí ke správnější technice běhu. Snažila jsem se tomu přijít na kloub a zkoušela, proč tomu tak je. Mám za to, že při dopadu na střed chodidla a díky zakřivení nucenému odrazu přes špičku se intuitivně zpevníte ve středu těla (nesedíte v tom).

Přestože jde o objemové pohodlné boty určené pro trénink, přichází další efekt kolébky, mírné zrychlení díky již zmíněnému plynulejšímu přechodu do odrazu. S nadsázkou – takhle podrážka jednoduše diktuje to, jak budete běhat.

Málokdy se stane, že by nepřišlo „ale“. A i dnes je tady. Daní za výšku tlumení a kolébku je úzké určení – asfalt. Většina běžců využívá silniční boty na všechny zpevněné povrchy. V Glideride 2 se budete cítit bezpečně ale pouze na hladkém a tvrdém. Na stezce, chodníku či silnici. Byť jen kostky či škvára tréninkového oválu není v tomto modelu to pravé. To samé se týká prudkých změn směru. Například rychlé proběhnutí ostré zatáčky.

ASICS Glideride 2. Foto: Magdaléna Ondrášová

Svršek, tkaničky a další

Sluší se neopominout i další části boty. Svršek velmi příjemně obepíná nohu, která je s jistotou usazená do pevné patní misky. Ta je však bohatě polstrovaná a pohodlná, stejně jako „naducaný“ jazyk.

V přední části zpevňující prvky nejsou. S mírně pružným meshem a možností variability úvazu tkaniček (jak udělat boty více pohodlné díky tkaničkám si přečtěte v tomto článku) najde v této botě pohodlí spousta běžců. Tkaničky jsou standardní ploché, nerozvazují se a v tomto případě je jen dobře, že když něco funguje, nesnaží se to nikdo za každou cenu měnit.

Glideride 2 jsou možná o pár gramů těžší než jiné boty ve vašem botníku, ale musím říct, že s nimi nezpomalíte, ba naopak. Množství materiálu je také příslibem delší životnosti.

ASICS Glideride 2

objemová silniční obuv
výška tlumení: 21 mm (muži), 20 mm (ženy)
drop: 5 mm
váha: 285 UK 8
cena: 3 999 Kč
klady: běžecký styl, rychlost, pohodlí, tlumení
zápory: nestabilní při nerovnostech a prudkých změnách, někomu nemusí vyhovovat tvar „kolébka“

Foto: Magdaléna Ondrášová

Stojí za to? Stojí. Samozřejmě, jako i jindy musíte uvážit, zda je určení boty na běhání ASICS Glideride 2 to, které hledáte (dlouhé běhu po asfaltu) a boty vám musí padnout. Vyzkoušejte si je ideálně i na prodejně s běžeckým pásem a věnujte jim chvíli k seznámení se. Pak si vás získají a jako bonus budou šetřit vaše kotníky a kolena.

9. 6. 2021 0 komentáře

Nezařazené

Hledáte perfektní běžecké brýle? Poradíme vám, jak je vybrat!

od Rungo 9. 6. 2021

autor Rungo

KOMERČNÍ SDĚLENÍ Běh je vaše druhé já a chcete si ho užít na maximum? Kromě dobře vybraných bot a oblečení jsou důležité i sportovní brýle. Kromě toho, že ochrání vaše oči před prachem, zlepší i vidění. A to se při běhu počítá. Jak vybrat perfektní sportovní brýle?

Nenechte se připravit o skvělý zážitek z běhání

Kdo už nějaký ten pátek běhá, ten ví, že jen boty k běhání nestačí. Dobře vybrané sportovní brýle zlepší vidění nejen během parných dní, kdy vás oslňuje sluníčko, ale i pří běhání lesními pěšinkami. Zabrání také tomu, aby vám do oka spadla muška, dostal se do nich prach. Očí ochrání i před větrem.

Oproti klasickým slunečním brýlím jsou víc zakřivené, bývají označené jako běžecké brýle nebo jako brýle pro cyklisty. Zakřivení má svůj důvod, kromě ochrany očí také umožní lepší výhled do stran. Měly by také být lehké, odolné, chybět nesmí ani UV ochrana. Musí také dobře přilnout k obličeji a neklouzat z nosu.

Tip číslo jedna: Důležité jsou zorníky

Za nejdůležitější součást brýlí můžeme označit zorníky, které mají zásadní vliv na optické vlastnosti brýlí. Kromě toho, že musí být odolné a bránit poškození oka, nesmíte při výběru podcenit ani další jejich vlastnosti.• Barva zorníků se odvíjí od aktivity, během které chcete brýle používat a taky od počasí. Sluneční brýle nejčastěji mají šedé, hnědé, zelené, žluté, oranžové, růžové nebo červené zabarvení zorníků, pro běh se hodí hlavně ty šedé. Jde totiž o neutrální barvu, která umožňuje ostatní barvy vnímat v přirozené podobě, navíc snižuje intenzitu světla a brání oslnění.• Jedny zorníky vám nestačí? Vyrážíte na celodenní výlety, kromě běhání provozujete i jiné sporty? Pak by vás mohly zaujmout vyměnitelné zorníky, které můžete střídat dle libosti.• Další volbou mohou být fotochromatické brýle se samozabarvovacími zorníky, které jsou normálně čiré, podle intenzity okolního světla ale ztmavnou až se z nich stanou sluneční brýle.• Nechcete se ničím nechat omezovat a běhání si opravdu užít na maximum? Zvažte investici do polarizačních zorníků s antireflexní úpravou. Už nikdy vás díky nim neoslní odraz od vodní plochy, nepřehlédnete protijedoucí vozidlo.

Tip číslo dva: Brýle vám nesmí padat z nosu

Jen si představte, že vyběhnete a brýle vám začnou klouzat z nosu. Pořád je budete nasazovat, na běh se nebudete soustředit. Váš výkon nebude nic moc, navíc se nebudete soustředit na cestu a můžete se i zranit.

Když si tedy vybíráte sportovní brýle, dejte si pozor na to, aby vám perfektně sedly, neomezovaly vás v pohybu, ani netlačily.A to se netýká jen cyklistických nebo běžeckých brýlí, ale vůbec všech sportovních brýlí. Třeba i lyžařských.

Tip číslo tři: Určitě oceníte, když se nebudou mlžit

Kdo by taky chtěl běhat se zamlženými brýlemi? Když si pořídíte zorníky s hydrofobní úpravou, která zabraňuje kondenzaci par a usazování nečistot i během intenzivní fyzické námahy a vlhkého počasí, budete nadšení.

9. 6. 2021 0 komentáře

Turistické vybavení

Batoh, ze kterého nebolí záda. Na co dbát při výběru, aby se z něj stal parťák

od Marcela Grundzová 7. 6. 2021

autor Marcela Grundzová

Batoh je základem každého výletu. Vždyť kam jinam si člověk může uložit to nejpodstatnější, co na výlet bere – tedy svačinu. A protože tady nejsme v Asii, abychom na túry chodili v žabkách nepadnoucí velikosti a na předloktí při tom drželi falešnou kabelku Prada, podíváme se na výběr toho pravého batohu trochu pečlivěji.

S batohy to totiž může být zapeklité. Zadáte do vyhledávače kouzelné slůvko „batoh“ a vyjede nespočet variant. Některé jsou mimo už na první pohled, jiné se třeba tváří, jako to pravé ořechové. Takže, na co se při výběru zaměřit?

Na co batoh potřebuji.
Co v něm budu nosit.
Moje osobní proporce.
Potřebu vnitřního vybavení.

Kam chci batoh s sebou nosit

Potřebuji batoh na letecký prodloužený víkend někde po Evropských městech? Pak je nejlepší pořídit měkký batoh bez konstrukce a bez pevné opory zad. K tomuto doporučení mám jeden hlavní důvod, kterým je požadovaná velikost kabinového zavazadla. I pokud váš batoh o pár cm překročí stanovené limity, nebude to nikdo řešit – posádce letadel je jasné, že na přímou výzvu svůj měkký batoh bez problému stlačíte na požadovaný rozměr. Navíc ještě doporučuji případně promyslet vhodné zabezpečení takového batohu. Dnes jsou k dostání bezpečnostní batohy, které mají kapsy a přihrádky konstruovány tak, že je na zádech nelze otevřít. Některé nelze ani proříznout. To je ve městech jednoznačné plus. Toto je také skoro jediný případ, kdy lze doporučit nedbat tolik na přívětivost zavazadla k vlastním zádům a upřednostnit jeho skladnost. (Tipem, jak narvat více věcí do menšího prostoru jsou kompresní pouzdra – ta zajistí, že převážené oblečení se zapnutím zipů smrskne na poloviční objem.)

Druhým případem, kdy lze tolerovat ne zcela přívětivé řešení anatomického uspořádání batohu, je velmi krátký, a jen občasný výlet do přírody – pokud výlet probíhá dle scénáře – dojedu na místo túry autem, a procházka netrvá víc, než jen pár hodin (nesu si jen svačinu, klíče od auta a malou lahev vody). Pak si kupte, co je libo. Stačí malý batůžek do objemu 15 litrů.

S těžším batohem si chraňte záda. Jak na to?

Ve chvíli, kdy je ale potřeba do batohu nacpat věcí víc (jdu se stanem, cesta bude dlouhá, mám náhradní oblečení nebo do batohu potřebuji sbalit Jiráskovy sebrané spisy na zkrácení dlouhých večerů v pustině), jedná se o situaci, která začíná volat – poohlédni se po něčem, v čem nebudou za chvíli bolet záda!

Anatomické odvětrávání a bederní pás

A zatímco velké krosny řeší často problém váhy a zdravých zad pevnou a lehkou nosnou konstrukcí, menší batohy tak do 30 až 35 litrů objemu záda šetří obvykle jen měkkou anatomickou úpravou zad, která zajistí odvětrávání. Tu navíc někdy doplňuje bederní pás, který pomáhá rozložit váhu batohu tak, že není opřena jen o ramena, ale naopak je rozložena i na bedra. Tedy ho lze jednoznačně doporučit.

Ramenní popruhy

Pokud bederní pás chybí, je o to více důležité zaměřit se na to, aby postavení polstrování a ramenních popruhů odpovídalo potřebám jednotlivce. Každý jsme totiž jiný. Máme různou výšku, různou šířku ramen i různou šířku kyčlí. Proto je potřeba osobně zkoušet a nevybírat jen podle údajů na internetu.

Ramenní popruhy by měly dolehnout na zadní křivku ramen, jinak řečeno, měly by být blízko u krku, ale zase neležet na něm. Šíře popruhů nemá bránit volnému pohybu paží. Důležité také je, aby popruhy nezačínaly hluboko na zádech. K usazení ramenních popruhů na zádech pomáhají i dotahy na popruzích a je vhodné si vyzkoušet i jejich různé stupně utažení. Souběžně platí, že bederní pás by měl doléhat na bedra, tedy na kyčelní kosti.

Variabilní délka zad jen při střídání a růstu

Některé batohy umožňují přizpůsobit délku zad uživateli, podle jeho potřeb. To může být výhodné jak u dospívajících, kteří ještě rostou a tento údaj se může měnit, tak také pokud lze předpokládat, že batoh bude používat více osob. Bude-li batoh jen a jen váš, variabilita délky zad je zbytečnou vlastností.

Hrudní popruh

Hrudní popruh brání sklouzávání popruhů batohu z ramen, a především pomáhá rozkládat váhu batohu na celou plochu zad. Jednoznačně zlepšuje komfort nošení batohu. Nicméně ženám nemusí být úplně příjemný kvůli prsům, ač se zapíná nad nimi (zhruba pět až osm centimetrů pod klíční kostí). Otázkou také je, jaké zvolit upevnění hrudního popruhu na batohu. Někteří výrobci je k popruhům připevňují umělohmotnou sponou, která je na popruh nasazena. Toto řešení se mi osobně neosvědčilo, protože jak spona z popruhu vyklouzne, je těžké (až nemožné) ji dostat zpět. Proto bych spíše doporučila hrudní popruh, který je přichycen buď našitím, nebo takový, který je na popruhu navlečen, a tedy je veden kolem celé šíře popruhu.

Výztuž zad vyzkoušejte

Rovněž je potřeba osobně vyzkoušet anatomickou výztuž zad. Při této zkoušce testujeme, zda dostatečně na zádech sedí, cítíme se s ní komfortně a je zádům příjemná (ideální je do batohu přidat zátěž a simulovat tak reálné podmínky).

Anatomická výztuž zad bývá z různých materiálů – obvykle jde o tvarovanou pěnu, síťovinu, a jejich různé kombinace. Ty někdy doplňuje duralová výztuha, nebo výztuha z plastu. Vždy se výrobce snaží o to, aby batoh dobře dolehl k zádům a současně dovoloval cirkulaci vzduchu, takže výběr typu anatomické výztuže nezáleží ani tak na použitém typu výztuže, jako spíš na tom, jak tato výztuž sedí našim zádům.

Typy aktivit ovlivňují vnitřní uspořádání batohu

Aby to nebylo až tak jednoduché, je dobré se zamyslet, jaké typy aktivit nejčastěji realizuji. Při chůzi s nordic hůlkami uvítám na batohu systém pro jejich uchycení. Ten je však zbytečný pro někoho, kdo hůlky vůbec nevlastní. Pokud s sebou musíte (nebo chcete) nosit notebook, uvítáte na něj připravenou speciální kapsu. Pro stan mají batohy také své vlastní uspořádání, a tak by šlo pokračovat dále a dlouho. Pro co nejvyšší uživatelský komfort je prostě vhodné zvážit, jakou vnitřní výbavu osobně užiji, a jakou už ne.

Speciální kapitolou je odolnost batohu vůči vodě. Osobně si myslím, že batoh s pláštěnkou je jen plus, ačkoli chodíte ven, jen když je hezky. Vždyť koho kdy nepřepadl nečekaný déšť. Mít věci chráněné před deštěm může přinést klid v duši v situaci, kdy najednou padají z nebe provazy vody. Víte, že jste připraveni a náhradní tričko či elektronika jsou v suchu.

Na závěr univerzální rada – záda poděkují za investici do odlehčeného vybavení. Tedy kromě batohu koukněte na lehký spacák, lehký stan. Zabalte si méně věcí a kupte cestovní balení zubní pasty. Zmenšete váhu ve všem, v čem to jde. Ostatně i toho Jiráska je možné koupit v lehčím paperbacku (milovníci techniky by pak mohli použít i Kindle).

7. 6. 2021 0 komentáře

Sporttestery Vybavení

Slovníček pojmů z běžeckých aplikací: Co znamená tréninková zátěž, VO2max a další?

od Karolína Hornová 6. 6. 2021

autor Karolína Hornová

Pokud začínáme běhat s aplikací, můžeme být zpočátku ztraceni z množství údajů, které na nás „vyplivne“. Zóny tepové frekvence, tréninková zátěž, okruhy, VO2max…odhalit tajemství těchto pojmů znamená využít aplikaci (nebo sportovní hodinky) naplno, zefektivnit trénink a lépe naslouchat svému tělu. Pojďme na to.

Minuty a kilometry: Základ pro sledování aktivity

Následující pojmy by měl znát každý, kdo si jde občas zaběhat. I když běháme jen pro radost a kondici, dříve nebo později se nás někdo zeptá, „za kolik“. A my budeme chtít odpovědět. Tyto veličiny umí změřit i ta nejjednodušší aplikace, hodinky a koneckonců i stopky v ruce našeho parťáka. A postačí k tomu, abychom si udělali základní obrázek o našem výkonu a kondici.

Čas

Tady asi není co vysvětlovat. Snad jen to, že většina aplikací ukazuje dvě různé délky vašeho tréninku – čas pohybu (moving time) a celkový nebo uplynulý čas (elapsed time). Ten první měří čistý čas aktivity, druhý započítává i dobu, kdy byla aplikace pozastavena (třeba při zavazování tkaniček nebo lapání po dechu…). Pokud si nechcete „zkazit čas“, je lepší aplikaci pozastavovat ručně, ideálně prostřednictvím propojených hodinek. Automatické zastavení mívá prodlevu, která může zhoršit výsledný čas i tempo. Pro nejpřesnější výsledek je ale ideální nezastavovat samozřejmě vůbec.

Vzdálenost

Pokud vaše trasa není stíněna vysokými budovami nebo korunami stromů, dokáže vzdálenost poměrně uspokojivě naměřit i aplikace v mobilu s GPS. Chcete-li ale přesné výsledky, je na místě použít hodinky s kvalitním GPS senzorem. Pro optimální statistiky vzdálenosti a přesné trasy aktivity nastavte nejčastější možnou frekvenci snímání polohy. Výjimečně se může se stát, že se i hodinky „zblázní“ nebo ztratí signál a spojí dva vzdálené body pouze vzdušnou čarou – a stává se to občas i v „lepších rodinách“. Většinou tomu zabráníte pravidelnou aktualizací softwaru hodinek.

Okruh (lap)

Většina aplikací má okruh pro aktivitu běhání nastaven na vzdálenost jednoho kilometru. Pomocí okruhů můžete zpětně vyhodnotit třeba konzistenci svého tempa. Délku okruhu lze ale i nastavovat (buď napevno v aplikaci, nebo v průběhu aktivity přepínáním na hodinkách). Hodí se to tehdy, když běháte intervaly (jak na intervaly se dozvíte v tomto článku), „kolečka“ po atletické dráze nebo několikrát za sebou vybíháte schody či kopec. V aplikaci pak snadno zkontrolujete svůj výkon na jednotlivých okruzích – tedy jestli vám na posledních úsecích už docházel dech, nebo jste byli výkonostně konzistentní.

Tempo a kadence: Ukazatel kondice i vašeho místa na startu

Se znalostí základních početních úkonů lze z rychlosti a vzdálenosti spočítat další zásadní hodnoty, které charakterizují váš běh. Proč se ale mořit s kalkulačkou, když to aplikace spočítá za nás? Znát své klidové, závodní nebo prahové tempo se pak bude hodit pro další práci na kondici i plánování tréninku s parťákem.

Tempo (pace)

Udává se v minutách na kilometr (za kolik minut uběhnete jeden kilometr). Většina aplikací vyhodnocuje průměrné tempo a průměrné tempo pohybu (v druhém případě nezapočítává čas, kdy byla aplikace pozastavena) a také tempo jednotlivých okruhů. Průměrné tempo vašich výběhů je dobré znát i pro případ, že se budete registrovat třeba na půlmaraton – závody s větším počtem účastníků mají startovní pole odstupňované podle výkonnosti (rychlosti) běžců. Když se poctivě zařadíte do „své“ tempové skupiny, nebudete muset nikoho předbíhat (nebo se kolem vás naopak nepohrnou rychlejší běžci) a celý závod si lépe užijete a využijete potenciál případných vodičů.

Tempo přizpůsobené profilu trasy (grade adjusted pace, GAP)

Je ekvivalentem tempa, kterého bychom dosáhli při stejné zátěži (tréninkovém úsilí) v rovném terénu. Tuto vychytávku najdeme v aplikaci Strava. Čím více tréninků na různých traťových profilech do aplikace nahrajeme, tím přesnější tento ukazatel bude. Hodí se, logicky, pro porovnání našeho tempa na různých tratích a má motivační (respektive uklidňující) potenciál: Třeba pokud se nám dnes běželo tak nějak obtížněji a navíc jsme ještě měli pomalejší tempo, pouhým mrknutím na tento údaj se uklidníme, že nače fyzička nejde „do kytek“, ale je to celé tím, že jsme zařadili třeba víc táhlých kopců.

Kadence (cadence)

„Kontrolní otázka: teď by mě zajímalo, jestlipak víte, soudruzi, jakou má takovej běžec kadenci. Nevíte, co?“ U hobby běžců je to 150 až 170 kroků, u profíků většinou kolem 180. Tu vaši vám prozradí vaše aplikace – buď odhadem na základě zadané délky kroku, nebo přesněji pomocí pohybového senzoru v hodinkách či krokoměru. Rovnoměrná kadence v průběhu tréninku pomůže dobře držet tempo i ušetřit energii. Pokud pravidelně trénujeme, ale nezrychlujeme ani se při běhu necítíme lehčeji, může to být právě příliš nízkou, „těžkopádnou“ kadencí. Protože když děláme dlouhé kroky, více se namáháme při odrazu a spotřebováváme tak víc energie. Údaj o kadenci nám tak může pomoci příště zkusit zkrátit krok a ušetřit energii na zrychlení. (Více jsme se kadenci věnovali s trenérem Mikou v tomto článku.)

Jak maká srdce: Efektivní trénink s „tepovkou“

Pro sledování zdravotních funkcí už pouhá aplikace nepostačí. Lze ji samozřejmě orientačně změřit pěkně „postaru“ prstem na zápěstí, ale pro přenos do aplikace budeme potřebovat sportovní hodinky. Podle „tepovky“ lze plánovat tréninky od regeneračního běhu po makačku na hranici kapacity našich plic a možností svalového aparátu.

Tepová frekvence (TF, heart rate, HR)

Jde o počet tepů za minutu, které můžeme měřit ze zápěstí pomocí sportovních hodinek, nebo ještě přesněji pomocí hrudního pásu. TF při aktivitě je zásadní veličinou pro budování a hodnocení kondice. Její sledování během aktivity je klíčové při plnění sportovních cílů – výběhy v aerobním pásmu napomáhají spalování tuků a hubnutí a také budují vytrvalost, sprinty a výběhy do kopců na hranici maximální tepové frekvence budují kondici, posilují srdce a zvyšují dýchací kapacitu a tzv. VO2max. Pokud chceme tréninky zakládat na hodnotách tepové frekvence, je optimální vlastnit sportovní hodinky a sledovat hodnoty v reálném čase.

Zóny tepové frekvence (heart rate zones)

Úzce souvisí s pojmem intenzita tréninku a udávají se v procentech vaší maximální tepové frekvence. Každý je má tudíž nastavené trošku jinak – ať už s ohledem na věk, pohlaví nebo atletickou výkonnost. Aplikace rozlišují nejčastěji pět zón TF: regenerační (50–60 % TFmax), vytrvalostní (mírnou, 60–70 %), rovnovážnou (střední, aerobní, 70–80 %), silovou (prahovou, 80–90 %) a intervalovou (závodní, anaerobní, 90–100 %). Názvy se v aplikacích různí, ale procenta z maximální TF bývají zhruba stejná. Pokud používáme sportovní hodinky (např. Garmin), nastavují se zóny automaticky podle námi zadaných údajů a výsledků předchozích tréninků. V jaké zóně se právě pohybujeme, se pak zobrazuje v „přímém přenosu“ na displeji hodinek, ale i posléze ve formě grafu nebo diagramu v aplikaci. Nejpřesněji vám však vaši maximální TF změří na zátěžových testech v laboratoři.

Zóny intenzity (pace zones)

Aplikace je vypočítává na základě tepové frekvence při určitém tempu. Následně stanoví, které hodnoty tempa jsou pro vás klidové, resp. regenerační, které udržovací, které prahové, jaké tempo pro vás znamená běh na hranici vaší VO2max nebo je za ní (tedy v anaerobním pásmu). Většina aplikací rozlišuje pět nebo šest zón. Jde o zajímavý údaj, který vám pomůže vytvořit si ucelený obrázek o vašich běžeckých možnostech a „výkonnostní třídě“. Pokud např. víte, že tempo 5:30 – 5:50 je vaší zónou prahové intenzity, budete moci lépe sladit nebo přizpůsobit konkrétní trénink s běžeckým parťákem i svým tréninkovým plánem: „Ty běháš rychleji, ale máš v plánu delší aerobní trénink, takže si s tebou dám na svůj vkus rychlou pětku, pak se odpojím a ty můžeš pokračovat dalších deset.“ Třeba takhle nějak.

Zátěž, úsilí, VO2max: Chytré hodnoty pro fajnšmekry

Následující hodnoty nenajdeme v každé aplikaci. Jde ale o termíny, které nám mohou být velmi dobrým pomocníkem, pokud si tréninkový plán stavíme sami a nejlepší odměnou jsou nám hmatatelné důkazy o našem zlepšení, ale zároveň taky chceme mít přehled o tom, jestli nemakáme už trošku moc a není čas už naplánovat regeneraci.

Tréninková zátěž a tréninkový efekt (training effect, training load)

Tyto pojmy úzce souvisí s „tepovkou“ a velmi dobře s ním pracují zařízení Garmin a aplikace Garmin Connect. (Přečtěte si více o tréninkové zátěži.) Jde o zhodnocení aktuálního tréninku na základě historie našich tréninků a zátěže, které jsme se při něm vystavili. Aplikace pak ukáže, zda byl tento trénink produktivní, udržovací, nebo lehký (regenerační), a jakou stránku své kondice jsme při něm posílili. Proč tréninkovou zátěž sledovat? Trénováním v různých intenzitách zátěže (lehké, střední i těžké cvičení) získáme všestrannou kondici. Aplikace nám pomocí přehledného grafu může ukázat, která úroveň zátěže je v našich trénincích méně zastoupena (a tedy je třeba doplnit), nebo kdy je už čas na „rest day“. (Regeneraci umí dobře sledovat samostatná funkce Body battery v aplikaci Garmin Connect)

Relativní úsilí (relative effort)

Jde o specialitu aplikace Strava, která ale pracuje s hodnotami tréninkové zátěže. Hodnoty tepové frekvence a délka tréninku se promítnou do hodnoty celkového úsilí, které jsme během něj vynaložili. Aplikace pak zobrazí hodnotu úsilí konkrétního tréninku a porovná ho s těmi předchozími. Čím více si máknete a čím delší trénink bude, tím více „bodů“ dostanete. Přehledný graf v aplikaci pak zobrazí graf vašeho snažení a ukáže, zda se pohybujete v jeho rozmezí, nebo jste ho třeba překročili (či je načase zase zabrat). Relative effort je jedním z ukazatelů zlepšení (zintenzivnění) vašich tréninků a jde i o motivační složku – je to personalizovaný údaj, takže vyrovnává „hendikep“ mezi vámi a vašimi více či méně zdatnými parťáky. Konkrétně – pokud trénovaný běžec i jeho kamarád–začátečník poběží „pětku“ ve svém závodním tempu, budou mít podobnou hodnotu „relative effort“, i když jejich časy budou výrazně rozdílné.

VO2max

Je maximální objem kyslíku, které naše tělo dokáže využít na jednu minutu aktivity. VO2max se udává v mililitrech kyslíku, spotřebovaného za minutu na kilogram tělesné hmotnosti. Což znamená, že čím víc kyslíku dokážou vaše svaly využít, tím déle zvládnou vykonávat určitou náročnou aktivitu. VO2max je takovým „souhrnným“ ukazatelem naší kondice. Čím vyšší, tím lépe budeme zvládat intervaly, výběhy do kopců a schodů nebo trénink s rychlejším parťákem. K jejímu určení budeme potřebovat hodinky nebo jiný přístroj, měřící okysličení krve. Do některých aplikací lze hodnotu VO2max zadat manuálně – v případě, že nemáte hodinky a zjistíte svou hodnotu např. pomocí Cooperova testu, nebo naopak velmi přesným měřením v laboratoři sportovního lékaře.

Jak vidíte, vyběhnout není jen tak. I když se říká, že pro dobré zaběhání potřebujete jen dobré boty, pevně zavázané tkaničky a vyrazit, realita nás nakonec doběhne: Člověk je tvor zvídavý a statistiky způsobují závislost. A vůbec nemusí jít o obsesivní sledování a porovnávání čísel s cílem „dohnat a předehnat“, ale naopak motivovat, zvolnit, když vidíme, že už je načase, máknout si, když čísla ukážou, že můžeme zkusit pokořit hranici. Pochválit se za dobrou práci. Mít radost. A pokud tomu všemu přispějí čísla „černé na bílém“ v aplikaci, tak se je nebojme s chutí počítat.

6. 6. 2021 0 komentáře

Nezařazené

Matematika i odborník. Tak může vypadat hubnutí ve věku 50+

od Lucie Pilátová 4. 6. 2021

autor Lucie Pilátová

Po padesátce může být pro řadu lidí stále obtížnější zhubnout. Obvykle k tomu přispívají nevhodné stravovací návyky, sedavý životní styl a metabolické změny. S několika jednoduchými úpravami se ale zbavíte přebytečných kil i v tomto věku.

Je třeba si přiznat, že tělo se s věkem mění. Po padesátce potřebujeme méně energie, svaly se kamsi vytrácejí, stejnou rychlostí přibývají zásoby tuku a výkon bazálního metabolismu organismu postupně klesá. Z toho vyplývá zásadní fakt – pokud se budeme i nadále stravovat a hýbat jako „za mlada“, začneme spolehlivě přibývat na váze. Hubnutí je v tomto období složitější ještě z jednoho důvodu. Tělo totiž produkuje stále méně somatotropinu, což je růstový hormon, který podporuje růst svalové hmoty. A svaly, jak známo, napomáhají k lepšímu spalování energie, tedy hubnutí. Na řadu tak přichází změna jídelníčku i pohybu.

Zapomeňte na striktní diety

Jestliže chcete rozumně a hlavně trvale zhubnout, rozhodně byste se měli vyhnout hladovění, které jde ruku v ruce s přísnými, často jednostrannými dietami. V takové chvíli totiž metabolismus zpomalí ještě víc než před dietou a začne ukládat tuky na horší časy. Podmínkou správného hubnutí je tedy vhodně složená strava, která podpoří nejenom spalování, ale i tvorbu a funkci svalů.

Pět jídel denně

Tři hlavní jídla a dvě svačiny by měly tvořit stravovací plán celého dne. Snažte se jíst po třech, maximálně čtyřech hodinách. Jde o to, že když budete jíst častěji, vaše trávení a metabolismus tak „přinutíte“ neustále pracovat, takže se rozběhne, jak má. Vyvážené a pravidelné stravování vám pomůže udržet hladinu krevního cukru na uzdě a tím se zbavit chvilek vlčího hladu, kdy takzvaně sníte, na co přijdete. Pokud vám tento způsob hubnutí přijde stejný jako před dvaceti lety, máte vlastně pravdu. Jak ale upozorňuje nutriční terapeutka Lada Nosková z Diet Plan, existuje pár odlišností. ,,V první řadě je třeba vzít v úvahu padesátníkův pomalejší metabolismus, pomalejší životní tempo i jiný druh sportovních aktivit, pokud tedy padesátník vůbec nějaké pěstuje… To vše, podtrženo, sečteno, dá jiné množství kalorií než u lidí mladšího věku. Padesátníci by rozhodně neměli experimentovat se striktními dietami a půsty, stejně jako vynechávat určité živiny, nejčastěji sacharidy. O zdravém a vyváženém jídelníčku by se měli poradit s odborníkem,“ říká zkušená odbornice přes výživu.

Přidejte bílkoviny

Dostatek vysoce kvalitních bílkovin ve stravě je nejen důležitý pro hubnutí, ale také zásadní pro zastavení nebo zvrácení úbytku svalové hmoty související s věkem.

Četné studie ukázaly, že zvyšování obsahu bílkovin ve stravě má rovněž dlouhodobý vliv na udržení váhy. Také z nich vyplynulo, že starší lidé mají vyšší potřebu bílkovin, proto je nutné přidávat do jídel potraviny bohaté právě na tyto živiny.

Navíc, pokud si budete dávat bílkoviny večer, vyhnete se i poměrně běžnému problému, tedy chuti na jídlo a večernímu přejídání.

Začněte vařit

Správně nastavený jídelníček, zohledňující váš aktuální stav, obsahuje důležité živiny, které zajistí, aby organismus nestrádal, nedostal se do podvýživy a mohl tak dobře spalovat. To však vyžaduje jednu, zato zásadní věc, začít si doma více vařit. Připravte se na to, že v kuchyni strávíte alespoň ze začátku dost času, na druhou stranu tak budete mít jistotu, že složení jednotlivých pokrmů plně odpovídá vašim potřebám. Rozhodně se vyplatí připravovat si i obědy a svačiny do práce. Celodenní dodržování předepsaného počtu kalorií vás totiž odmění více ztracenými kily. A za to už se trochu námahy vyplatí.

Méně seďte a více se hýbejte

I ten sebelépe vyvážený jídelníček nebude fungovat bez pohybu. Platí, že byste měli spálit více kalorií, než přijmete. Jedině tak začnete hubnout. A to může být problém během pracovního týdne, který prosedíte v kanceláři a večer se zmůžete tak akorát na procházku se psem. Pohyb navíc nedoženete ani během víkendového sportování. Bude to chtít tedy přidat více fyzické aktivity během dne, což není tak složité. Stačí, když zapomenete na výtah a začnete chodit jenom po schodech. Cestou z práce vystupte o dvě stanice dřív a zbytek dojděte pěšky. Zbavíte se tak i nahromaděného stresu z pracovního dne, který bývá často příčinou toho, proč se při příchodu domů vrháme nejprve do lednice, abychom se uklidnili.

Skvělou pomůckou je krokoměr, který vám ukáže, kolik jste toho během dne ušli a jaký byl váš výdej kalorií. Ideálních je přibližně 7 až 10 000 kroků denně, případně více, v závislosti na vašem aktuálním stavu.

Kromě chůze je pro padesátníky vhodná i jízda na kole, plavání, anebo třeba péče o zahradu, samozřejmě dostatečně velikou.

4. 6. 2021 0 komentáře

Inspirace

ASICS posouvá sci-fi do reality: Naskenujte obličej a zjistěte, jak vám sport zlepšuje náladu

od Rungo 2. 6. 2021

autor Rungo

KOMERČNÍ SDĚLENÍ: Dnes, na Mezinárodní den běhu, startuje výzva #UpliftingMinds. Každý z nás se díky ní může spolu s miliony dalších sportovců stát součástí globální interaktivní studie, která ukáže, jaké reálné dopady na posílení duševního zdraví má náš oblíbený sport. Pojďme si zvednout náladu a poslat ji dál. ASICS vybere deset z vás, kteří získají ponožky.

Zdravá mysl ve zdravém těle. Latinsky anima sana in corpore sano. Zkráceně ASICS. Která jiná značka by měla investovat do výzkumu duševního zdraví ve spojení se sportem než ta, která má toto okřídlené přísloví přímo v názvu. Nyní pro nás ASICS připravil další výzvu ve formě globální interaktivní studie, která nemyslí jen na hodnoty v našich výsledkových tabulkách, ale i na to, jaký reálný dopad má náš oblíbený sport na naši náladu. Pojďme do toho – změřme si, co s námi sport dělá a pozvedněme mysl – svou i běžců v našem okolí, městě či zemi nebo klidně na celém světě.

ASICS aneb Sportem ke zdravé mysli

Japonská značka ASICS, jeden z globálních běžeckých „lovebrandů“, se dlouhodobě zabývá problematikou duševního zdraví a možností jeho udržení a zlepšení pomocí sportu. Nedávno značka zveřejnila výsledky studie, kterou iniciovala společně se společností EMOTIV, americkou špičkou na poli bioinformatiky, a dr. Brendonem Stubbsem, vedoucím výzkumníkem v oblasti duševního zdraví na univerzitě King’s College v Londýně. Studie na vzorku 42 elitních a každodenních hobby sportovců prokázala zvýšení pozitivních hodnot po cvičení: spokojenost (průměrný nárůst o 14,4 %), energie (o 9,7%) a uvolnění (o 13,3 %). Takových čísel by byla škoda nevyužít ve velkém!

Po pilotní studii je teď řada na každém z nás. Startujeme symbolicky ve Světový den běhu, který letos připadá na 3. 6. Ode dneška se tedy všichni můžeme připojit ke globální studii, jejíž cílem je ukázat, jaký vliv má pohyb na pozvednutí mysli – naší osobní, lokální běžecké komunity i našeho města, potažmo celé země. To všechno pomocí webové aplikace, do níž zaznamenáme naše pocity, a která z našeho výrazu pozná, jak se cítíme. Nasbíraná data se pak propojí do globální „mapy dobré nálady“, která ukáže, jak sport může pozitivně ovlivnit třeba celý svět.

#UpliftingMinds: Pošli lepší náladu dál

„Předběžné výsledky našeho výzkumu ukazují, že něco tak jednoduchého, jako je dvacetiminutový běh, může mít na naši mysl hluboký dopad,“ říká doktor Stubbs a dodává: „Výsledky studie, získané na základě robustních měření EEG, se staly základem pro aplikaci Mind Uplifter™, která umožní tento výzkum zpřístupnit komukoli na světě a inovativním a spolehlivým způsobem změřit reálné dopady povznášející síly sportu.“ Ambicí projektu je inspirovat co nejvíce lidí, aby „pohnuli“ svou myslí a využili ve svůj prospěch všech kognitivních a emocionálních výhod, které pohyb nabízí.

Aplikace Mind Uplifter™ pracuje s deseti metrikami, jako je sebevědomí, pozitivita, klid, soustředění a další. Pravidelným používáním můžeme zjistit, jak různé sporty ovlivňují různá pole našeho duševního rozpoložení. A protože sport, stejně jako duševní zdraví, jsou i otázkou celé společnosti, můžeme naše výsledky nebo fotky z výběhů sdílet na sociálních sítích pod hashtagem #UpliftingMinds a posílat tak výzvu ke zlepšení nálady dál. Vrcholem pak je World Uplifting Minds Run – běh, do něhož se může každý připojit virtuálně kdykoli v průběhu června v aplikacích Race Roster a ASICS Runkeeper™.

Mind Uplifter: Změřte si svou náladu

Zní to jako sci-fi? Možná. Připojit se k „hnutí“ je snadné a navíc zábavné: Stačí otevřít webovou aplikaci Mind Uplifter™ a postupovat podle intuitivních pokynů: Naskenujte svůj obličej, podle čehož aplikace vyhodnotí vaši náladu, a vyplňte několik otázek sestavených vědci pro poměření vašich mozkových funkcí. Následně vyrazte na minimálně 20minutový běh (nebo jinou svou oblíbenou aktivitu). Po návratu zopakujte první dva kroky v aplikaci, tedy scan obličeje a zodpovězení otázek. Ihned uvidíte, jak aktivita zapůsobila na vaši psychiku, i jak jste přispěli do globální mapy „World Uplift Map“. Výsledky můžeme sdílet na sociální sítě pod hashtagem #UpliftingMinds a dát tak o projektu vědět dalším a dalším běžcům ve vaší komunitě. Čím více nás bude, tím relevantnější budou výsledky celosvětové studie, a tím více přispějeme k pozvednutí „kolektivní nálady“. Dobrá nálada a lehká mysl jsou totiž nakažlivé a vysoce návykové – stejně tak jako sport samotný. Každé vyběhnutí, každá malá motivace pro naše okolí a každý miligram endorfinů v krvi navíc dokáže velké věci. Drobné krůčky a malé radosti stojí za těmi velkými – ať už jsou to rekordy nebo energie, kterou z pohybu čerpáme.

Zapojte se do výzkumu. ASICS rozdá 10 párů ponožek pro vylosované sportovce, kteří nasdílí svůj uplifted picture, přidají hashtag #UpliftingMinds a #rungocz a vyzvou k akci 5 přátel.

2. 6. 2021 0 komentáře

Sporttestery Vybavení

Test: Malý pracant Garmin Forerunner 55 s vnitřnostmi prémiových modelů

od Rungo 2. 6. 2021

autor Rungo

S rokem 2021 a utichajícími událostmi kolem pandemie začíná Garmin opět řádit a na trh přichází další novinky ze stáje sportovních hodinek. Jedná se o nástupce základní řady Forerunner 45, které jsou již pátou generací Forerunnerů s dvouciferným označením. A jsou absolutně jiné.

Shrnuto do jedné věty – Forerunner 55 má jen jednu velikost, nemá pásek napevno k tělu a podporuje plavání, což jsou věci, které jsou pro tuto řadu nové (kromě jedné velikosti – to byla spíše výjimka pro řadu FR45/FR45s).

Garmin Forerunner 55 (FR 55) jsou ideální hodinky určené pro začínající běžce, sportovce, kteří nechtějí složitou navigaci, ale jen amatérsky sportovat, zlepšovat se. Ale zároveň to mohou být dost dobře velmi lehké, kompaktní a přesné hodinky pro atleta, závodníka, který ví, co chce, jak pracovat se sporttesterem a nepotřebuje využívat dalších funkcí nejlepších modelů, například Fenix 6.

Design

Vzhledově se Forerunner 55 na oko podobá modelu Forerunner 745 (model 745 jsme otestovali v tomto článku), který je bezmapovým top produktem Garminu pro triatlonisty. Říkám na oko, jelikož neaktivní rámeček kolem displeje je u FR 55 o něco větší, než u modelu FR 745. Námi testovaný model má tedy menší displej, ale to pro běžné použití nevadí a maximálně si jej všimnete opravdu až v klidovém režimu při zobrazení času nebo čtení SMS v režimu chytrých hodinek.

Garmin Forerunner 55. Foto: Michael Novák

Jak jsem předeslal, hodinky jsou velmi lehké, kompaktní a vhodné na dámskou i pánskou ruku. A ano, i na dětskou. Pokud se jedná o opravdu malou ručku, asi bych stále doporučil (co do pohodlí) model Forerunner 45s, ale to opravdu jen u drobných dětí.

Novinkou nové generace FR 55 je uchycení pásku k tělu hodinek a možnost rychlé výměny za jiný pásek s délkou osičky 20 mm (bez pinů samozřejmě).

Proti nedávno uvedeným Venu 2 a Venu 2s (jejich recenzi si můžete přečíst zde) mají ale FR 55 stále původní typ optického senzoru měření tepu.

Displej

Nedotykový displej kryje minerální sklo. Pro neopatrnější uživatele bude asi dobré dokoupit fólii pro ochranu před poškrábáním. Kontrast a čtení údajů na displeji je ale velmi dobrý i pro někoho s horším zrakem. Tak „vyřezaný“ obraz jako u starých Forerunner 35 opravdu nemá, ale tento displej je barevný a na dnešní dobu to není zlé. OLED displej se ale u FR 55 opravdu nekoná. K tomu zde máme řadu hodinek Venu.

Jelikož se jedná o základní řadu sportovních hodinek, získáme s nimi pouze šest přednastavených vzhledů hodinek, které lze modifikovat. Je ale možné stáhnout si další z Connect IQ store.

Během aktivity lze nastavit na obrazovku maximálně čtyři údaje najednou.

Garmin Forerunner 55 vs Fénix 6 PRO Solar. Foto: Michael Novák

Optický senzor měření tepu

Optika je u FR 55 shodná s modely 745 a 945, případně Fenix 6. FR 55 jsou malé hodinky, a tak tento senzor měření tepu zabírá skoro celé dno pouzdra hodinek. Díky jejich hmotnosti a rozměrům však sedí hodinky na ruce pohodlně. Na změny intenzity aktivity reagují velmi dobře.

Funkce

Díky poptávce zákazníků, ale i tlakem konkurenčních produktů, dostaly FR 55 (rozdíl od předchozích FR 45) do vínku i další sportovní profily, a tak se skoro dotahují i na o dost dražší modely.

Chválím integrovanou funkci detekce nehod při aktivitách jako je běh, chůze nebo kolo. Hodinky umí rozpoznat nehodu a přes připojený mobilní telefon odeslat na přednastavený kontakt SMS s polohou.

Z „moderních“ aktivit a funkcí poslední doby umí hodinky aktivitu „běh po dráze“, kde na 400metrovém oválu dokáže tento model sledovat perfektně tempo a vzdálenost.

Co FR 55 na rozdíl od prémiovějších modelů neumí, je funkce Garmin Pay. Pokud tedy chcete hodinky i na jiné než sportovní použití, asi budete chtít raději vybírat ve vyšší řadě sportovních hodinek Garmin.

Z tréninkových funkcí umí FR 55 sledovat VO2Max, podporují trenéra Garmin, běžecké tréninkové plány anebo denní doporučení, která se generují na základě aktivit posledních dní a týdnů. K dispozici jsou také metriky pro dýchání, body battery nebo stress score.

FR 55 umí pracovat v ražimech GPS / GPS + Glonass a GPS + Galileo. Neumí UltraTrac režim.

Postřehy z užívání FR 55

Jak už jsem zmínil, na ruce mi FR 55 nevadily. Pro běžné nošení jsou to plastové hodinky, které rozhodně neurazí, ale pokud jste byli zvyklí na větší sporttester, asi si budete zvykat déle na malé rozměry. Je radost je nosit a pro drtivou většinu sportovců bohatě stačí. Bohužel nepodporují plavání na otevřené vodě a také neumí připojit cyklistický wattmetr. K tomu účelu ale fakt vyrobeny nebyly.

Výdrž v jedné aktivitě s GPS je přes 18 hodin. To stačí všem začátečníkům. I nějaké to ultra by se s tím dalo střihnout.

Na testovaném modelu se mi nejvíc líbila jednoduchost hodinek. Mnoho lidí návody ani nečte. No a o tom to je – FR55 prostě vytáhnete z krabice, spojíte s mobilní aplikací Garmin Connect Mobile a … zapnete aktivitu a jde se na to. Žádné složité nastavování. Máte vše, co potřebujete, vše hned měří od začátku. Je to přehledné, jednoduché. Zvládne to opravdu každý. Jednoduchý a efektivní nástroj pro sportovce s integrovanými posledními metrikami. Tak nějak bych to přirovnal k upravenému závodnímu speciálu, který může používat i řidič začátečník. Nasednout, nastartovat a užívat si rychlou jízdu. Závodní McLaren to fakt není, ale je mu velmi blízko a může si to dovolit opravdu každý. A pokud jste závodník, profík, Forerunner 55 poslouží k tréninkům na dráze stejně dobře jako FR 745.

cena od 4 900 Kč
vestavěný GPS přijímač
měření srdečního tepu
chůze, běh, jízda na kole, plavání v bazénu a řada dalších sportovních profilů
výdrž až 2 týdny v režimu chytrých hodinek nebo až 20 hodin běhu s GPS
chytrá oznámení
rozměr 42 × 42 × 11,6 mm
rozlišení displeje 208 x 208
hmotnost 37 g

Cena je od 4 990 korun a vzhledem k cenovce, rozměrům i tomu, co Forerunner 55 umí, jde o zajímavou novinku, která si najde širokou uživatelskou základnu mezi sportujícími dětmi i sportovci dospělými, kteří hledají hodinky s nižší cenovkou.

Autor textu: Michael Novák

2. 6. 2021 0 komentáře

Novější příspěvky

Starší příspěvky