RUNGO.cz
  • Zdraví
  • Trénink
  • Vybavení
  • Začátečníci
  • Inspirace
  • O nás
RUNGO závodyZávody BrnoZávody Praha

Užij si podzim na Rungo závodech a odnes si památeční triko

od Marek Odstrčilík 2. 6. 2020
autor Marek Odstrčilík

Tři místa, která byla pro RUNGO.cz vždy nesmírně důležitá. Tři okruhy, které se navždy zapíší do jeho historie. Ano, až tak jsou pro nás důležité. Kdo kdy s námi v minulosti závodil na Tydýtech v Milíčovském lese, v překrásné Divoké Šárce nebo v lesích okolo Říčan, tak ví, že mají prostě atmosféru. A jelikož Rungo se zvedlo z popela v dubnu, tak samozřejmě kromě webu jsou v plánu i závody. Takže se těšte, přihlaste se, registrace právě začíná.

Aktualizace 19. 7.: Změna termínu srdcervoucího závodu na 7. 11.

Vždycky jsme se snažili na závodech pro běžce vytvořit co nejvíce přátelskou atmosféru. Takže se můžete opět těšit na voňavé perníkové medaile podle nejlepšího rodinného receptu, na jídlo, které doneseme, popřípadě nakoupíme s tím, že za něj ručíme (my bychom si do pusy nic špatného prostě nedali). Jelikož za sebou tentokrát nemáme žádného silného a velkého majitele, tak budeme v některých věcech holt improvizovat a o to větší dobrodružství to bude jak pro nás, tak i pro vás.

Máme pro vás dvě formy startovného, jedno za 333 korun, ve kterém máte samozřejmě plný servis, a druhé za 666 korun a v něm kromě plné péče dostanete ještě navíc památeční bavlněné triko. To má na sobě naši originální grafiku s poděkováním, jelikož jste zakoupením závodu a trika podpořili náš web. Je na vás pro jakou variantu se rozhodnete, obou si nesmírně vážíme. 

  • TRiko na Rungo.cz závod v Praze Milíčovském lese
  • Triko na Rungo.cz závod v Říčanech
  • Triko na Rungo.cz závod v Divoké Šárce
19. 9. 2020PRAHA: RUNGO běh přes ty tydýtyRegistrace
24. 10. 2020PRAHA: RUNGO divoký běh ŠárkouRegistrace
7. 11. 2020ŘÍČANY: RUNGO srdcervoucí běh Registrace

Chtěl bych narovinu říct, že to, co ze závodů zbude, je pro nás výdělkem a jde na tvorbu obsahu. Doufám, že v příštím roce nás žádný virus nedoběhne a my část těchto peněz budeme moct dát některému z místních sportovních dětských oddílů (to bylo v plánu i letos, ale náš start se zkomplikoval). To je do budoucna pro nás opravdu důležité.

Takže, pokud máte chuť se s námi potkat, zazávodit si nebo se jen tak proběhnout, podpořit nás, dát si po běhání dobré jídlo, kávu a pokecat, jste srdečně zváni. Pro nás je to vlastně takový startovní restart a pro vás třeba zážitek, na který nikdy nezapomenete (v tom dobrém doufám).

Marek

2. 6. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
Inspirace

Marek: Zabít v sobě lenochoda? Běžecká “šichta” pokračuje

od Marek Odstrčilík 1. 6. 2020
autor Marek Odstrčilík

Tak jsem opět neudělal ten zásadní krok a nezačal pravidelně běhat podle plánu na půlmaraton, který mi nastavil Garmin v hodinkách. Jsem zoufalec. Kolo to jo, běhat ale ne. Na jednu stranu mi to chybí, na tu druhou se stále nedokážu k pravidelnosti holt donutit. Jen posunuju trénink na další den. A teď přijdou samozřejmě výmluvy a zdůvodnění proč to tak mám. Lenost? Moc práce? Láska ke kolu je silnější? Už vím. Počasí! Je buď zima, nebo horko, nebo prší. Nebo jsem jen změkčelej slaboch?

Kde jsou ty časy, kdy mi bylo jedno kolik je hodin, zda je venku nějak a prostě jsem šel klusat. Ano, byl jsem mladší. Možná vymizela ta touha být pořád v pohybu, někam utíkat. Asi jsem zestárnul. Kdo ví. Každopádně mi to moc nejde, chybí zásadní důvod. A možná nemá být žádný a mám si to jen užívat podle toho, jak se mi chce. Babo raď.

A zase ty sliby! Progres ale je

Popravdě se alespoň několikrát za týden běhat vykopu, ale jak říkám, žádné terno, žádná vojenská disciplína, která mi vždy vyhovovala. Když už jdu, tak je to super, mám radost na srdci, duše plesá a já se tetelím. Tohle vám dá jen běh. Jen se vykopat. Zabít toho lenochoda. Budu na tom v červnu makat. Fakt!

  • Majda mě občas vytáhla i na světlo. Teď jsem složil trenažér a půjdu sám
  • Jak říkám, nejsem bez chyby
  • Po operaci srdce jsem se rozběhal s kamarádem. A běháme spolu dodnes. I on má ale problém s pravidelností
Foto: Magdaléna Ondrášová

No, a teď to pozitivní z měsíce května. Začal jsme si díky své skvělé Majdě zapisovat do kalorických tabulek to, co jím a hle, tam bude ten Jidáš. Najednou vidím, čeho mám příliš a čeho naopak málo. A tak přichází přemýšlení nad tím, co mi chybí, co si dám nebo naopak ne. Ruku na srdce, kdo by chtěl zahodit úplně všechno, co má rád a stát se tak dietním pomatencem – takže jím, co mám rád, ale v meších porcích. Daleko menších. A hlavně pravidelně. Hodně zeleniny, dobré maso, rozumně pečiva a příloh. Nebudu vám vypisovat, co všechno konkrétně jím, nechci abyste viděli do mého žaludku, ale prozradím vám i tak jedno tajemství. Dole jsou skoro čtyři kila. Ze 110 na 106. Jedu o 106!

Nechci, aby to vyznělo, že se jen válím a pravidelně jím. Snažím se jezdit na kole a přiznám se, což je úchylné, že jsem se zamiloval v době karantény do virtuálního ježdění na cyklotrenažéru a to až tak, že jezdím každou krávovinu. Třeba teď naposledy jsem si řekl, že Majdě v jedné výzvě vyjezdím krásnou láhev na pití v designu Provence od Tacx. Zkrátím to. Ujet během šesti dnů sedm šílených etap jsem nedal. Po třech už jsem toho měl plné zuby a před sebou dvakrát etapu s výjezdem na Mount Ventoux. Šílený. Blbost. Trenažér jsem složil  a nechám na hnusné počasí. Radši budu venku, na vzduchu.

A víte, co je na tom všem nejlepší? Začít se dá vždycky. Jen do toho praštit.

1. 6. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
InspiraceTrénink

Deník Paloncýho: Skály, kajak a běh Lužickými horami

od Rungo 31. 5. 2020
autor Rungo

Absolvuje závody, které si neumíme ani představit, natož se je pokusit zdolat. Pavel Paloncý je český top závodník v adventure race. Takové klání zahrnuje například 700 kilometrů na kajaku, během, na kole, lezením po skalách. A třeba džunglí. S sebou jen mapu a čtyřčlenný tým. Na RUNGO.cz píše svůj deník, který se okolnostmi změnil spíše na tréninkové zamyšlení. S uvolňováním opatření ale začíná nabírat na pestrosti.

Můžeme si stěžovat, že jsme nemohli sportovat, protože v rouškách to nejde a soused by nás napráskal. Nebo že bylo sucho a tak to prostě nešlo. Ale zkuste si stěžovat Španělům, kde měli úplný zákaz vycházení a vznikaly půjčovny psů, aby mohli ven aspoň s ním. Nebo Francouzům, kde zákaz vycházení hlídaly drony.  Anebo můžeme odložit tento národní sport „stěžování“ stranou a přistoupit k tomu pozitivně. Když se dá přes roušky jíst a pít víno, dá se v karanténě i sportovat. Ostatně karanténa není o tom být doma, ale být dostatečně daleko od ostatních.

(Vzhledem k výsledkům několika losování o opatřeních a neustálým změnám nedokážu přesně určit začátek a konec. Shrnuji tak posledních cca 6 týdnů do konce nouzového stavu.)

Vzal jsem to jako trochu podivnou příležitost a sportoval jsem jako BLB. Běh – Lezení  – Běh.

Foto: Pavel Paloncý

Tento rytmus jsem opakoval několik prvních týdnů. Běhání přes týden, občas nějaký ten tempový běh a o víkendu na skály.  Flash Wall v Olomouci byl zavřený, ale to vůbec nevadilo – díky teplému a suchému jaru se dalo lézt prakticky každý víkend. Rabštejn, Dobřečov, Rabštejn, Rabštejn, jak se to rýmuje. Nikdy jsem nestrávil tolik času na skalách jako teď. Víkend co víkend jsem se takhle totálně vyřídil, padl do stanu, ráno se probudil s otlačenými prsty a pocitem na těle, jako kdyby mě někdo zbil. Ale byl jsem pořádně vyspaný, nohy odpočinuté, pondělní tempový běh tak často letěl.

Nikdy jsem toho souvisle neodtrénoval, tak jako teď. Musel bych totiž hodně dlouho hledat rok, kdy jsem celý duben a květen nebyl v zahraničí. Přesuny po hranicích kolem Králického Sněžníku nepočítám, ale polští soldáti na Kladském sedle měli jiný názor a chtěli s kolemjdoucími řešit každý centimetr vyhrožujíce argumenty spřátelené ráže.

Tréninkový rytmus vyvrcholil druhý týden v květnu, kdy jsme si s Ríšou Hynkem pod trenérským vedením Pavla Ondráška z Andrlesportu udělali tréninkový kemp. Osm tréninkových dní, dva lidi a trenér. 14 tréninků, z toho osm běžeckých.  To naprosto stačilo. Úplně jsem se vrátil do mladých let, kdy jsme bývali na soustředění a na trénink jsme se pořádně… soustředili. Zábavu jsme si užili hned, výsledky si užijeme na závodech.

Foto: Pavel Paloncý

Nikdy jsem nestrávil tolik času s tolika kamarády a známými lidmi jako toto jaro. Vždy jsem odjel někam do tramtárie – závodit, trénovat, objevovat. Letos nám plukovník léčitel řekl, že nepojedem nikam, tady je přece bezpečno.

I já jsem postupně rozvolnil rytmus BLB. Závody nebyly, ale touha zkoušet nové věci tam byla pořád. Došlo i tak na taškařice ze škatule „až někdy“. Teď je někdy. Vyrazil jsem tak do Lužických hor na výzvu PVLH – Prominentní vrcholy Lužických Hor. A byl to přesně ten případ, kdy objevíte skrytý skvost. Lesnatá krajina, lesy všeho druhu, sopečné vrcholy, pískovce na hranicích, poprašek sněhu na vrcholcích – 96 km, 4 500 m převýšení, celý den v téhle super krajině. Jediným negativem byla pouhá třídenní pauza do začátku soustředění, tak jsem byl první trénink trochu marný. Ale není čas ztrácet čas. Jsem rád, že jsem tam nakonec vyrazil. Kdy bude další karanténa, to ví jen Zeus nebo Andrej, který si na něj hraje.

Postupně se rytmus začal drolit úplně, intenzita zůstala. K běhu a lezení se přidalo pádlování, znovu byla otevřena umělá stěna v Olomouci. Jak se svět kolem začal probouzet, probudili se i zákazníci (nebo jsem je probudil), a začali věřit, že se brzy vrátíme ke sportu, závodům a GPS tracking bude opět aktuální. Nejen ten pro chytrou karanténu, ale i ten sportovní. Ne, že bych to uložil na ty měsíce k ledu, dělali jsme na vývoji, což bylo o dost klidnější. Blázinec zase začíná.

Foto: Pavel Paloncý

Jestli jsem rád za tu karanténu? Ne. Pořád nemohu vidět přínos v tom, když vám někdo sebere možnosti. Obzvláště, když vidíte ten chaos, a je jasné, že to jde řešit lépe. Ale snažil jsem se s tím co nejvíc pracovat. Pořád sportovat se nedá, žárovky jsou vyměněné, skříně uklizené. A Facebook mi pořád připomíná minulé taškařice. A když je to na Facebooku, tak to musí být pravda. Ne jen tak ledajaká. Pravda, kterou jsem zažil a pak taky vytvořil. Pro začátek 48hodinový výsadek na Slovensko nezní špatně. Případně z toho udělat pendl.

Zkrátka – je čas vyrazit.

Autor: Pavel Paloncý (*1984)

  • Narodil se v Kroměříži, pracuje jako překladatel, fotograf a příležitostný reportér na volné noze
  • Vystudoval MFF UK v Praze, obor Fyzika povrchů a ionizovaných prostředí
  • Věnuje se především orientačnímu běhu a horským běhům, horskému kolu, kajaku nebo nejlépe všemu dohromady – závodům adventure race
31. 5. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
Běžecký tréninkTrénink

Cvik liftink: Vylepšete svou techniku běžeckou abecedou

od Magdaléna Ondrášová 31. 5. 2020
autor Magdaléna Ondrášová

Jak namakat bicepsy víme, ale jakým způsobem posílit svaly zásadní pro běh a potřebné k odrazu? Cviky běžecké abecedy jsou řešením nejen posílení, ale vedou i ke zdokonalení běžecké techniky. První z nich, liftink, vás naučí atletický trenér Jan Pernica.

Postupně vás seznámíme s několika cviky běžecké (nebo také atletické) abecedy a začneme tím jednodušším na provedení. Seriálem vás provede atletický a kondiční trenér Vysokoškolského sportovního centra (VSC MŠMT), trenér reprezentantů ČR a SR v bězích na střední a dlouhé tratě, Jan Pernica 

Další cviky běžecké abecedy najdete zde

Liftink

Tento cvik je zaměřený na dvojitou práci kotníku. „Když si představíte, že máte místo kotníku pružinku, která tlumí dopad a akceleruje odraz, tak právě tuto pružinku liftinkem posilujete,“ vysvětluje trenér Jan Pernica, podle nějž se cvik z videa naučíte. Pokud jste doposud svou běžeckou techniku neřešili a běhali pouze přes patu, nenechte se odradit počátečním neúspěchem. Svou „pružinku“ se teprve musíte naučit používat a rozpohybovat ji. Chce to trpělivost.

Proč je dobré cvičit běžeckou abecedu už víme. Vede ke zdokonalení nebo udržení běžecké techniky a posílení svalů důležitých pro běžecký pohyb.

Kdy abecedu cvičit?

Není dán žádný předpis, kdy atletickou abecedu zařadit. Je vhodné ji však dělat, když jsou svaly již zahřáté na provozní teplotu a případně i protažené, jelikož některé prvky vyžadují větší rozsah pohybu. Tradičně bývá abeceda využívána jako dynamická součást rozcvičení, říká trenér a dodává: „Já ji také využívám ve své skupině jako samostatné kondiční cvičení. Míra využití atletické abecedy v tréninku vychází z potřeb každého běžce. Kdo zápasí s technikou, doporučuji, aby ji zařazoval do tréninku opakovaně i víckrát v týdnu. Když učíme děti v atletice, je abeceda pravidelný rituál drtivé většiny tréninku.“ Je důležité ale upozornit, že je vhodné, aby nás při abecedě zpočátku někdo kontroloval, protože špatně prováděná abeceda může naopak nevhodné běžecké stereotypy podporovat (např. záklon apod.). 

Na jaké vzdálenosti cvik provádět?

Se vzdáleností se to má tak, že bych začínal třeba jen na 20-30 metrech. Pro běžeckého nováčka to nejsou úplně jednoduché cviky, ač se tak mohou jevit. Je dobré začínat jen na 20 až 30 metrech. Postupně pak můžete vzdálenost prodlužovat. „Ve své tréninkové skupině doporučuji vzdálenost okolo 40 až 50 metrů pro jednotlivé cviky. Rozlišujeme však také, zda je provedení abecedy více dynamické před rychlostním typem tréninku, nebo uvolněné, když jdeme nějakou tempovou vytrvalost nebo je chladno a nechci, aby se běžci zranili,“ upozorňuje na okolnosti Jan Pernica. Pokud volíte abecedu jako kondiční cvičení, tak se postupně dostanete i na 100 až 150 metrů. Trenér občas zařazuje abecedu také do výběhu, jako takový technický fartlek. Jeho rozsah se pak neurčuje vzdáleností, ale časem. „Nebojím se abecedu dávat do kopce nebo naopak z mírného kopce,“ popisuje proměnné, které trenér může u abecedy využít a udělat tak trénink pestřejší.

A jakých zásad se při cvičení držet?

  • Vždy se snažte cvičit na pevném podkladu, ale zároveň ne na asfaltu nebo betonu. Ideální jsou šotolinové cesty.
  • Důležitá je kontrola provedení cviku. Snažte se naučit abecedu pod dohledem odborníka nebo požádat kamaráda, který vás natočí. Málokterý běžec je schopen vnímat svůj pohyb tak, aby posoudil, zda ho provádí dobře, či špatně. Video dá dobrou zpětnou vazbu a vaše představa o provedení cviku narazí na realitu.

Cvičte ty prvky abecedy, na které máte. Začněte u jednoduchých. Začátečníci ani pokročilí běžci by se neměli pouštět do nejnáročnějších cviků, jako jsou například násobené odrazy. „Sám to ve skupině využívám jen u kondičně dobře připravených výkonnostních a vrcholových běžců. Riziko zranění je u odrazů a třeba ještě v kombinaci s prováděním na asfaltu opravdu velké. Bohužel tuto kombinaci vidím nezřídka. Zaměřte se na tři až čtyři základní cviky a ty vypilujte k dokonalosti,“ uzavírá téma s přáním úspěchu a běhání bez zranění, Jan Pernica. 

31. 5. 2020 0 komentáře
1 FacebookEmail
BěháníBěžecké botySilniční botyVybavení

TEST: ASICS Novablast, pohodlná bota ve sci-fi designu

od Marek Odstrčilík 28. 5. 2020
autor Marek Odstrčilík

Hned na úvod musím přiznat, že značku ASICS jsem měl vždycky rád. Odběhal jsem spousta kilometrů v jejich modelu Nimbus a nikdy jsem s nimi neměl jediný problém. A teď se mi po delší odmlce naskytla možnost vyzkoušet jejich nové Novablast. Zapíše se do žebříčku mých nejoblíbenějších bot?

ASICS Novablast
cena: 3 499 Kč
Klady:
+ pohodlné
+ lehké
+ dobré tlumení
Zápory:
– horší stabilita
– někomu se nemusí líbit design

Boty jsou velmi lehké, prostorné, s neutrálním došlapem. Pěnová mezipodešev Flytefoam Blast je neskutečně měkká, ale i tak máte pocit, že vaše energie vložená do odrazu nemizí kdo ví kde. Novablast krásně odvalují pohyb kupředu a i při delších výbězích mě v nich nebolely klouby a kolena. Někomu by mohl ale vadit vzhled jejich patní části, protože vypadá jak hlava Krytona z Červeného trpaslíka. Tvar je takový tvrdě geometrický. Ale ruku na srdce, kdo se kouká dozadu.

Podrážka je ryze silniční. Foto: Marek Odstrčilík

Díky tomu, že je svršek tohoto modelu z měkké síťoviny, ani jednou za necelých sto naběhaných kilometrů jsem nezaznamenal upocené nohy. A pokud sprchne, tak je jejich schnutí rychlé. Prostě a jednoduše to velmi dobře luftuje.

Novablast se velmi dobře nazouvá, noha do ní vklouzne zlehka. Bota působí elasticky a když utáhnete tkaničky, nohu krásně obepne. Nikde nic neškrtí a ani nepůsobí puchýře nebo oděrky a vy máte pořád pocit prostoru pro prsty.

Asics Novablast velmi dobře padnou na nohu. Foto: Magdaléna Ondrášová

Některé silniční modely se dají použít i do lehkého terénu, ne však testované Novablast, to jsou prostě kované silniční objemové boty. Noha v nich i na mírnější nerovnosti nemá zrovna super stabilitu, a pokud za mokra vběhnete na mokrý kámen nebo kořen, můžete skoro počítat s tím, že během chvilky budete vidět celé nebe. Tyhle boty byly prostě stvořeny pro asfaltové polykače kilometrů, což je povrch, na kterém jsou rozhodně stabilnější.

ASICS Novablast jsou určeny pro ty, kteří běhají převážně po asfaltových cestách, cyklostezkách a v parcích. Lehkost, svižnost a velmi dobré tlumení vám zaručí mnoho zdolaných kilometrů po tvrdém podkladu.

28. 5. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
Inspirace

Deník profi cyklisty Petra Vakoče: Návrat do Čech na dobu neurčitou

od Magdaléna Ondrášová 27. 5. 2020
autor Magdaléna Ondrášová

Po dvou měsících v Andoře jsem se přesunul se do Čech. Svoji izolaci jsem si v rámci možností užil a rozhodně to byla zajímavá zkušenost. Jsem přesvědčený o tom, že mě to momentálně opět zocelilo a v mnoha ohledech posunulo. Teď, když se ale naskytla příležitost letět do Čech a udělat si PCR test, bez nutnosti trávit 14 dní v karanténě, rozhodl jsem se změnit destinaci.

Zpět k Andoře ale. Život tam se mezitím začal vracet k normálu. Po sedmi týdnech na ergometru nás konečně vypustili ven. Nejdříve jsme měli tříhodinové okénko pro trénink na třicetikilometrovém úseku jedné silnice. Po dalším týdnu jsem již jezdili bez omezení. I tak však člověk musel zůstat pouze na území Andorry, která je rozlohou podobná Praze. Připadal jsem si jak na nějakém ostrově a z vrcholků hor občas zasněně hleděl na Španělsko nebo Francii. Mám rád změnu, trénovat na stále stejných silnicích není nic pro mě. Navíc, Andorra je ráj pro vrchaře, ale většina mých oblíbených, klasikářských silniček, je až za hranicemi.

Prakticky všechny tréninky jsem objel s Julianem Alaphilippem. Je to teď trochu zvláštní pocit, po sedmi společných letech teď každý oblékáme jiný dres. Nic to ale nemění na tom, že spolu stále rádi trénujeme i trávíme volný čas. Jen na závodech teď budeme soupeři. Tam mu rozhodně nic nedaruji. Potkat bychom se měli hned prvního srpna na Strade Bianche.

Tsk to je moje super kolo. archiv Patr vakoč

Samotná cesta do Čech byla dost krkolomná. O půl páté ráno autobusem na letiště a tam čtyřhodinové čekání na let do Amsterdamu. Další šestihodinová pauza a konečně let do Prahy. Letiště vypadalo jako město duchů. Vše bylo zavřené a jen se prázdnými koridory potulovalo několik málo dalších pasažérů. Musím říct, že to byl dost smutný pohled.

Hned ráno po příletu jsem si zašel na vyšetření PCR testem a netrpělivě čekal na výsledky. Do té doby jsem musel být v izolaci. Objel jsem tedy snad již na dlouhou dobu poslední trénink na ergometru a další den odpoledne konečně dorazil negativní výsledek. Co s nově nabytou svobodou? Nejdříve na kolo, pak do města. Po takové době na horách mi nesmírně chybělo být mezi lidmi.

Za poslední roky jsem toho v Čechách moc nenatrénoval. Většinou se sem dostanu jen během volnějších dnů mezi závody nebo po skončené sezoně. Vypadá to, že to ještě pár týdnů potrvá, než bude kam a proč cestovat. Těším se, že to tu teď pořádně projedu. A to nejen okolo Prahy, ale i v dalších koutech naší krásně země. V plánu je Šumava, Orlické hory, možná Beskydy. Do hor mě to prostě táhne.

Venku to má Petr Vakoč nejraději. archiv Petr Vakoč
27. 5. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
RUNGO závody

Chceš Rungo běžeckou čelenku? Máš na to jen 7 dnů

od Marek Odstrčilík 26. 5. 2020
autor Marek Odstrčilík

Pořiďte si sportovní čelenku v novém designu RUNGO.cz. Tuto možnost máte pouze do konce měsíce května. Poté už se nebude vyrábět. Cena je 300 korun a nejenže získáte praktickou pomůcku do vašeho běžeckého šatníku, ještě tím v novém začátku podpoříte chod našeho webu.

Už jen do 31. května si můžete za 300 korun pořídit Rungo čelenku, kterou vyjádříte vaši podporu našemu webu. E-shop žádný nemáme a nákup tak můžete udělat tím způsobem, že si zaplatíte náš virtuální květnový závod. I když se ho pak nezúčastníte, čelenka k vám dorazí. Jediná podmínka je registrace a platba 300 korun do konce měsíce.

Registrace do závodu a získání čelenky
Čelenka „Podporuju Rungo.cz“. Foto: Marek Odstrčilík

A co když chci čelenku i běžet?

Naše historicky první virtuální běžecké závody se chýlí ke konci. Sedm tras pro vás bude otevřeno do konce května, ale zúčastnit se můžete třeba i poslední květnový den. Výše startovného je dobrovolná (registrace nutná). Kdo ale zaplatí alespoň 100 korun a proběhne trasu, bude ve slosování o obuv ASICS. Kdo zaplatí alespoň 300 korun, dorazí mi k tomu domů sportovní čelenka. Ať už to bude jakákoliv částka, podpoříte tím chod webu. Čtěte tento článek s propozicemi závodů.

RUNGO ASICS  virtuální závod pro nás byla výzva, protože zkušenosti s tímto typem závodů byly nulové. Věřím ale, že se snad vše povedlo. Všem, kteří nás podpořili a podporují, děkuji z celého srdce.

Přiznám se, že se ale všichni v Rungo.cz strašně těšíme na podzim, kdy se uskuteční naše reálné závody.

Pokud vás zajímají termíny, pište si:

  • 19. 9. běh přes ty Tydýty v Milíčovském lese
  • 3. 10. srdcervoucí běh v Říčanech
  • 24. 10. divoký běh Šárkou

Registrace spustíme začátkem června. Věřím, že se tam osobně potkáme.

26. 5. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
Ostatní sportyTrénink

Můj první triatlon II: Tréninkový plán na červen aneb vzhůru na kolo!

od Barbora Topinková 25. 5. 2020
autor Barbora Topinková

Jak pokračují přípravy na triatlonovou kúru v Karlových Varech? Připravujeme se společně s našimi čtenáři, nasedáme čím dál pravidelněji na kolo a chystáme společné červnové tréninky. Je libo zkusit první triatlon? Vstupte! Tréninkem vás provází Josef Rajtr z České triatlonové asociace.

Když jsme před dvěma měsíci začínali s tímto projektem, nenapadlo nás, kolik aktivních triatlonistů nám začne do přípravy mluvit. Na začátku dalšího dílu proto musíme zopakovat, že nemůžeme do detailu pojmout komplexní problematiku přípravy na triatlon, ale ono to taky v případě přípravy na první závod v životě není potřeba.

Promeškali jste články? O seriálu Můj první triatlon čtěte zde.

První sprint triatlon není start raketoplánu, v našem případě je to 700 metrů plavání, 20 kilometrů na kole a 5 kilometrů běhu. Cílíme na velký hobby závod, který se bude konat v sobotu 12. září v Karlových Varech (ano, termín se posunul o 14 dnů!). Samozřejmě, že naše rady a tréninkový plán vám pomohou zvládnout jakýkoliv jiný sprint triatlon, který si vyberete. Ale zažít atmosféru trati, na které budou den po vás bojovat vedoucí borci a borkyně světového žebříčku, můžete zažít jen tam. A jinde vás taky v případě, že budete rychlejší než já, nepozvu na pivo (viz výzva v minulém článku).   

Druhou disciplínou v rámci triatlonu je cyklistika. Přepočteno na hodiny budete v rámci tréninku trávit v sedle nejvíce času, takže předpokládáme, že máte kolo opravdu rádi! Dosud jste si na něm možná jen zajeli na pivo u rybníka nebo s ním strávili aktivní víkend toulkami mezi vinnými sklípky. Ujasněme si hned na začátku, že cyklistický trénink neznamená „dojedu si někam na pivo.“ Kratší zastávky na jídlo nebo kávu povoleny jsou, ale až od délky vyjížďky na hodinu a půl a výše.  Rekreační uživatelský mód tímto povyšujeme na regulérní trénink.

Za domácí úkol z minulého měsíce jste si měli sehnat silniční kolo. Nemusí to být žádný extra stroj, ale musíte na něm umět jezdit, protože má oproti horským i trekovým kolům svá specifika. A ano, pro případné rýpaly – nesmí to být elektrokolo a nesmí to být triatlonový časovkářský speciál vybavený nástavci. I tak je tento kůň rychlejší než to, co jste zřejmě doposud sedlali, a budete si muset zvyknout na nižší úchop řídítek, vyšší rychlost a temperamentnější manévrovatelnost. A několik záludností k tomu.

Nástrahy v podobě nášlapů

Na silničním kole se běžně jezdí v nášlapech (bota je nášlapným mechanismem spojena s pedálem). Nejsou povinné, ale za sebe vám je vřele doporučuji, zvlášť pokud se neradi dřete do kopce. Boty volně ložené na pedálech totiž směrem nahoru žádnou točivou sílu do pedálů nepřinášejí, zatímco ty do pedálů upnuté ano. A ano, oceníte je i v případě, že se v první sezóně jako každý začátečník párkrát vyklopíte. Náš trenér Josef Rajtr radí: „Nepořizujte si nášlapy až na závod, musíte se s nimi naučit jezdit v předstihu, protože zafixovat si návyky při jejich používání chvilku trvá. Uvědomte si, na jakou stranu vysedáte a ten pohyb si zautomatizujte. Umožní vám to sesednout včas bez smotání se na asfalt po vteřině vyděšeného vyčkávání, během které vám dojde, že máte obě nohy pevně upnuté ke kolu a něco se zaseklo. Neexistuje, abyste až při zastavení na červenou začali přemýšlet, kterou nohou a na jakou stranu máte vytočit kotník. Pro začátečníky je vhodné použít spíše nášlapy typu SPD, které mají zacvakávací mechanismus z obou stran pedálu. To oceníte při jakémkoli rozjezdu, neboť druhý nejpoužívanější systém (look) je pouze  jednostranný a než se vám podaří zacvaknout, tak už ležíte…“  Na druhou stranu, veselé historky pádů ze své první sezóny s vámi všichni moc rádi proberou!

K nášlapům potřebujete cyklistické boty, doporučujeme spíše terénní tretry s pevnou podrážkou, ze které příliš nevyčnívá mechanika nášlapu. Klasické silniční tretry hodně kloužou a navíc se v nich špatně běží těch pár set metrů v depu. Ano, ostřílení borci již naskakují na kolo, které má v pedálech připevněné tretry, a obouvají se i zouvají za jízdy, ale ti podobný spektákl trénovali a absolvovali již mnohokrát. Můžete si podobným blbnutím zpestřit trénink, ale v závodě se takovému eskamotérství jako začátečníci vyhneme. 

Neseď na tom jak bába na šicím stroji…

…říkával mi kdysi jeden známý. O dalším zase prohlašoval, že na kole sedí „jako vosa na bonbóně“. „Není ideální inspirovat se při pohledu na závodníky Tour de France. Čelo závodu jede vysokou cyklistiku s držením za spodek oblouku řídítek. Takhle nikdo z nás jezdit nebude, protože je to nepohodlné. A nejezdí tak většinou ani chvost pelotonu, který nám ale nikdy neukážou,“ říká Josef Rajtr. „Držte řídítka shora za brzdové páky, protože je třeba, abyste vždy byli připraveni reagovat a brzdit. Používejte přitom souměrně obě brzdy, tvrzení, že máte brzdit jen zadní brzdou, abyste neletěli přes řídítka, je passé,“ radí náš kouč. Za sebe ještě dodávám, že je dobré vyrazit někdy v balíku ostatních cyklistů. Držte se vzadu a sledujte posunky, kterými si dávají znamení o překážkách na trati. A naučte se je používat také.

Pokud nevyužijete profesionální nastavení posedu v cykloservisu, zkontrolujte si nastavení výšky sedla „svépomocí“. „Noha v dolní úvrati by měla být natažená, ale ne plně propnutá. Opřete se v sedle o zeď, nebo kamaráda, položte paty obou treter na pedály a šlapejte dozadu. Vaše koleno by mělo být téměř rovné, ale neměli byste se v sedle kymácet ze strany na stranu,“ popisuje téměř ideální nastavení výšky sedla Josef Rajtr.

„Častým nešvarem, zvláště u žen, je sezení na sedle příliš vzadu. Neseďte na špičce, ale využijte přední část sedla. Vaše pozadí by nemělo přepadat přes sedlo vzadu. Pak šlapete pod sebe a využíváte sílu svých nohou maximálně efektivně.“ Frekvence šlapání by přitom měla být vyšší a měli byste napočítat zhruba 90 otáček (jednou nohou) za minutu. „Obvyklá frajeřina, zvláště u mužů, je chlubit se, na jak těžký, rozumějte nesmyslný, převod, vyjeli který kopec. Cyklisté dávají přednost frekvenčnímu šlapání, i profesionál se nerozpakuje přeřadit ve velkém kopci tzv. „na kašpárka“. Snažte se převody řadit včas před kopcem, ve stoupání už je to těžší a při necitlivém přehození vám může spadnout řetěz. Stejně tak se vyhýbejte velkému křížení řetězu, tedy vpředu velký převodník, vzadu velké kolečko!“ dodává náš trenér. 

Na kolo v rukavičkách?

Triatlonisté nejsou banda salónních magiků. Na rozdíl od pravověrných silničních cyklistů nastupují do závodu bez rukavic a v případě krátkých závodů i bez ponožek. Proč? Protože jejich oblékání po plavání zbytečně zdržuje. Jestli se tedy nechcete dostat v depu do módu, kdy na vás okolostojící fanoušci budou pokřikovat slavnou větu „Fougassi, ty ponožky vám nejdou!“, naučte se absolvovat cyklistickou část bez těchto doplňků.

Rukavice jsou vhodné na trénink, protože v případě pádu tzv. „na tygra“, tj. rovnou za nosem na ruce, zabrání sedření kůže na dlaních a umožní další plynulé pokračování v jízdě. Doplněk, který naopak mít musíte, je helma. „I když jedete sebekratší vzdálenost, při jízdě na kole bez helmy byste si měli připadat stejně jako nazí uprostřed náměstí. Helma by vám měla na hlavě dobře sedět a nesmekat se vám do čela pokaždé, když najedete na nějakou nerovnost. Obě ruce potřebujete mít na řídítkách, ne si jednou soustavně upravovat helmu,“ říká Josef Rajtr. Dále doporučuje použití brýlí. Zase to nemusí být nic extra drahého, ale ochrání vaše oči před létajícími kamínky a mouchami. Já osobně si je nechávám i na běh, protože maskují šílený výraz, který nasazuji při závěrečném úseku.

Domácí úkol na červen

Svět se mění velkou rychlostí a nařízení vlády ještě větší. Nicméně, bazény by měly otevřít od pondělí 25. května 2020. Za domácí úkol si tentokrát najděte ve svém okolí ten, který vám bude vyhovovat dostupností hodin pro veřejnost. Zkontrolujte, zda máte plavky a plavecké brýle. Hodí se i plavecká čepička (lépe to ve vodě klouže a budete vypadat jako mimozemšťan, tedy plavec, který ví, co dělá). Jedna obyčejná stačí. Na většině závodů totiž plaveckou čepičku dostanete a za chvíli tak můžete mít krásnou sbírku s logy závodů, které jste absolvovali. To se pozná triatlonista!

Střípky z tréninku redaktorky Báry Topinkové
Osobně se snažím jít podle plánu našeho trenéra. Někdy mi to nevyjde (práce), někdy si naopak přidám, třeba tři až čtyřikrát týdně cvičím půlhodinku s vlastní vahou podle videí mé oblíbené fitness vloggerky Kayly Itsines (bo karanténní špek musí pryč!). Vzhledem k momentální osobní situaci absolvuji jedno kolo a dlouhý běh v krásných milovaných Beskydech. A mám velkou radost, že se ke mě hned po prvním týdnu přidala naše čtenářka Dakši:
„Další týden za mnou, trochu jsem musela improvizovat a upravit dny tréninku, ale zvládla jsem všechno, až na neděli, to jsem odpadla totálně vyčerpaná. Kdybych mohla, prospím celý den.
Třetí týden nezačal úplně nejlépe, včera jsem s dětmi vyrazila na výlet, a opět se dostavila únava. Navíc manžel vyrazil na pivko, tak jsem ani nemohla jít běhat, ale dnes jsem už zase byla a musím říct, že se mi běželo opravdu krásně. Mám pocit, že už se tolik nedřu, takže moc děkuji. Začínám se snad zlepšovat!“

Tréninkový plán na červen:

Připomínám několik pravidel a zásad, které nejsou v tréninkových plánech uvedeny, ale budou platit obecně:

  • dbejte na kvalitní oblečení – lépe více, než méně – zahřáté tělo efektivněji pracuje, neboť nemusí vydávat energii na udržení teplotního komfortu;
  • hlavně na kole dodržujte pitný režim. U běhu není nutné pít v průběhu tréninku, stačí před a po, příp. mezi úseky. V žádném případě neběhejte s lahví v ruce;
  • není ideální běhat s hudbou ve sluchátkách. Rytmus hudby vám bude narušovat nastavené tempo a frekvenci dýchání. Na kole se sluchátky nejezděte NIKDY!
  • před každým tréninkem se alespoň trochu rozcvičte a protáhněte. Důkladněji se snažte protahovat po tréninku, strečink. (večer);
  • pokud vám to čas dovolí, věnujte se i obecnému posilování – navykněte si každé ráno na krátkou sérii (5 až 10 min) klasických cviků – kliky, cviky na břicho (sklapovačky, sedy-lehy,…). Ranní koupel zakončete studenou sprchou – otužujte se;
  • v případě špatného počasí, deště,… nahraďte kolo během, stačí 30 až 40 min volně;
  • místo volného souvislého běhu můžete zařadit kolo, časově o 50 až 100 % delší;
  • zásadní chybou je vynechávat lehké tréninky a realizovat pouze ty těžší a těžké!
  • pomalu se začnou otevírat bazény a plovárny, bude možné plavat i na volné vodě. Využijte toho, jak nejčastěji to půjde. Bez ohledu na plavecký styl, nebo jejich kombinaci, zaměřte se spíše na „vytrvalost“. Vyzkoušejte si, jak dlouho dokážete souvisle plavat, úseky prodlužujte, spojujte … 20, 30, 40 min. Cílem je, nebýt po plavání ve stavu totálního vyčerpání! Čekají vás ještě dvě disciplíny…

Tréninkový plán na červen naleznete na druhé straně >>>

Stránky: 1 2

25. 5. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
TréninkZdraví

Který sport spotřebovává kolik energie? Podívejte se na ten svůj

od Magdaléna Ondrášová 24. 5. 2020
autor Magdaléna Ondrášová

Jste v dietě, nebo jen zvědaví, jak si stojí váš oblíbený sport v žebříčku energetických výdejů? Obzvlášť ti, kteří potřebují shodit nějaké to kilo, by se měli podívat na sestavu nejčastějších pohybových aktivit. Možná se budou divit.

Aby svaly mohly při pohybu kontrahovat, potřebují energii. Ne nadarmo se tak říká, že pro hubnutí je kromě pohybu také dobré budovat svalovou hmotu. Podle délky a intenzity sportování využívá organismus různých zdrojů energie. Ať už jsou to ale jakékoliv, jedno je jasné, mantra hubnoucích je, aby výdej byl vyšší, než příjem. Podívejme se proto, jaká činnost nám vydá nejvíce.

Do 400 kJ/hod (cca 95 kcal)

Tak sem ze sportů můžeme bohužel zařadit jeho pasivní sledování v televizi. Ať už je to kulečník nebo infarktové finále MS v hokeji, kde stojíme proti Rusku, moc kalorií nespálíte. Mohlo by vás zachránit leda to, že u televize neposedíte, a chodíte střídavě vynadat rozhodčím blíže k obrazovce a pak opět upadáte do gauče.

Do 800 kJ/hod (cca 190 kcal)

Na dvojnásobek kalorického výdeje se dostanete pouhým oblékáním, ať do cyklistického či běžeckého. Pořád to není nic, co by nějak zamávalo vaším denním výdejem, asi bude muset na ten skutečný pohyb dojít.

Do 1 000 kJ/hod (cca 240 kcal)

Už se začínáme zahřívat. Sem můžete zařadit lehký aerobik, nakupování (plnohodnotného jídla samozřejmě) nebo chůzi rychlostí čtyři kilometry za hodinu, takže procházkové tempo. Oproti tomu stejný příjem je jedna dvanáctka a těch do hodiny zvládnete bohužel asi víc.

Do 1 500 kJ/hod (cca 360 kcal)

Pozor, přijde chyták. Až 1 500 kilojoulů můžete spálit u volejbalu, tance a ping pongu, ale nezkoušejte argumentovat ženě, že z domu musíte kvůli hubnutí. Podobnou energii totiž vydáte i u činností, jako je luxování, mytí oken a drhnutí podlahy. Případně vás může vyslat na nákup rychlostí šest kilometrů v hodině.

Do 1 900 kJ/hod (cca 455 kcal)

Konečně přichází na řadu běh. Do těchto hodnot se dostanete rychlostí osm kilometrů v hodině. Podobnou energii vydáte fotbalem, vysokohorskou turistikou, plaváním (styl prsa), kondičním tréninkem či sexuální aktivitou (kdo z vás teď zajásal?). Ovšem nezapomeňte, že udávaná hodnota platí pro provozování činnosti v délce 60 minut.

Do 2 100 kJ/hod (cca 500 kcal)

I tady zmíníme plavání, ale mluvíme už o náročnějším kraulu. Řadíme sem i jízdu na kole (rychlostí 20 km/hod – a také záleží na tom, jestli máte silničku za stopade, nebo araba z bazaru), basketbal, sjezdové lyžování, tenis či chůzi do schodů.

Do 2 500 kJ/hod (cca 600 kcal)

Florbal, skákání přes švihadlo, badminton, závodní plavání, horolezectví, squash, běh vyšší rychlostí (či na lyžích) dají logicky zabrat více, než fandění národnímu týmu u televize, na to nemusíme být žádní Einsteini. Co už je horší, že ještě pořád hodina aktivit spadajících do této kolonky zdaleka nestačí na kyblík oblíbené dánské zmrzliny, jejíž název málokdo umí správně vyslovit, zato zkonzumovat ji na jeden zátah nám jde skvěle (okolo 4 000 kilojoulů).

Ať už hubnete, nebo ne, důležité je najít si sport, který vás bude především bavit. Po sportu je pak dobré sáhnout po správných sacharidech a bílkovinách, abyste mohli dobře regenerovat. Více o tom, k čemu jsou prospěšné bílkoviny v těle a kdy je jíst, najdete v tomto článku.

Sledujte RUNGO.CZ, web o běhání, cyklistice a zdravém životním stylu!
24. 5. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
VýživaZdraví

Bílkoviny: stavební kámen těla. Jíst je před sportem nebo po?

od Karolína Hornová 23. 5. 2020
autor Karolína Hornová

Maso, mléčné výrobky, vejce, ale i luštěniny, to jsou hlavní zdroje bílkovin. Jíst bychom je měli kvůli růstu svalové hmoty, ale pozor, potřebujeme je i k regeneraci. Co se stane, když jich budeme jíst málo a je lepší konzumovat je před tréninkem, nebo po něm nám prozradí Kristýna Báčová, DiS, koučka a odbornice na výživu.

Bílkoviny se dělí na dva typy, podle toho, zda nám poskytují celé spektrum aminokyselin, nebo jim některé chybí. Plnohodnotné jsou obsaženy v mléčných výrobcích, vejcích a masu, ty druhé, neplnohodnotné jsou rostlinného původu viz tabulka na konci článku.

Málo bílkovin: Podvýživa i horší spalování

Bílkoviny se při svém katabolismu mohou přeměnit buď na glykogen, nebo na tuk. Jsou skvělým zdrojem „dlouhodobé“ energie a také tvoří zásobárnu energie pro případ nouze. A na to pozor – pokud přijímáme málo bílkovin, může si naše tělo sáhnout „na dno“. „Platí, že příliš málo bílkovin způsobuje katabolické pochody ve svalech a proteinovou malnutrici. Tím se zhoršuje proces regenerace,“ varuje Kristýna Báčová. Omezovat bílkoviny třeba z důvodu „že nechci mít svaly jako kulturistka“, není úplně nejlepší strategie. Výsledkem může být vyčerpání po výkonu, ale i horší spalování tuků, protože na tom se významně podílí právě svalová hmota.

„Bílkoviny jsou důležité po cvičení pro regeneraci a budování svalů. K tomu ale není potřeba jich spořádat kvanta,“ upřesňuje Kristýna Báčová. Pokud chceme „budovat“ a cvičíme při střední intenzitě, stačí přidat cca 30 až 60 gramů bílkovin navíc oproti běžné denní dávce.

Moc bílkovin: Zátěž pro organismus

Kristýna Báčová nedoporučuje to s bílkovinami přehánět, ale ani je nesmyslně omezovat. Kromě svalů jsou důležitou stavební látkou pro naši kůži, vlasy, nehty a plní ochrannou funkci: mají pozitivní vliv na náš imunitní systém a brání organismus před napadením infekcemi.

Kde je ale ten „zlatý střed“ jejich konzumace? „Obecně platí zhruba toto: Pokud děláte aerobní sporty, konzumujte menší množství bílkovin v souvislosti s typem metabolismu, potřebami sportovce a stupněm zátěže. Konkrétně množství od jednoho gramu bílkoviny na jeden kilogram tělesné hmotnosti,“ doporučuje odbornice. Anaerobní sporty pak vyžadují o něco větší dávku – od jeden a půl gramu (a více) bílkoviny na kilogram tělesné hmotnosti.

Kristýna Báčová zmiňuje i tipy pro stravu před a po anaerobním tréninku: „Před zátěží bychom měli konzumovat především sacharidovou stravu s nízkým glykemickým indexem se zastoupením snadno a rychle stravitelných bílkovin a s minimem tuků. Po zátěži doporučuji vysokosacharidovou porci a následnou druhou porci smíšenou s vyšším obsahem bílkovin a vlákniny. Třetí porce po zátěži by měla být bílkovinná s měnícím se poměrem sacharidů.“

PlnohodnotnéNeplnohodnotné
Obsahují plnohodnotné zastoupení esenciálních aminokyselin a jsou obsaženy v mléčných výrobcích, vejcích, vepřovém, hovězí, skopové, drůbežím, zvěřinovém a dalším masu a v rybách.Esenciální aminokyseliny nejsou plnohodnotně zastoupeny – jde o rostlinné bílkoviny luštěniny (vyjma sóji, kterou řadíme do první skupiny), obiloviny, ořechy.
Dělení bílkovin

Tukům a sacharidům se budeme věnovat v příštích článcích.

Sledujte RUNGO.cz na Instagramu. Nechte se inspirovat zdravým životním stylem!

23. 5. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
VýživaZdraví

Celodenní low carb jídelníček. Quiche, po kterém se olíznete

od Magdaléna Ondrášová 21. 5. 2020
autor Magdaléna Ondrášová

Snídaně, oběd, svačina i večeře. Přinášíme příklad celodenního low carb jídelníčku. Recepty, které bude chtít zkusit i zapřísáhlý cukromil pro vás sestavila autorka nízkosacharidové kuchařky Lucie Schimmelová. Je libo ke snídani zdravý čokoládovo-kokosový dezert?

Ne každý low carb stravování vyznává. Ale většina z nás se snaží alespoň večer sacharidům vyhnout. V případě, že potřebujeme zhubnout pak i přes den. Proto věříme, že tyto recepty, které jsou jak fotogenické, tak chutné, bude chtít vyzkoušet každý. Lucie Schimmelová, autorka knihy Nízkosacharidová sladká kuchařka je sestavila přímo pro vás.

Čtěte také: Jaké potraviny jsou vhodné při low carb stravování plus recept k tomu

Čeká vás sladká snídaně, k obědu quiche s uzeným a špenátem, na svačinu sušenky a k večeři kyselo se švestkami. Dejte nám pod článkem vědět, který recept jste vyzkoušeli a jak vám chutnalo! Vzkazy potěší určitě i samotnou kuchařku Lucii na jejím Facebooku. Chcete se inspirovat ještě více? Navštivte také její webové stránky.

Snídaně

Čokoládovo-kokosový dezert

Čokoládov-kokosový dezert. Foto: Lucie Schimmelová

Ingredience:

  • 400 ml kokosového mléka
  • 200 g jogurtu
  • 50 g strouhaného kokosu
  • 4 lžíce chia semínek
  • 20 g erytritolu
  • 70 g vysokoprocentní čokolády

Postup:
Kokosové mléko v míse vyšleháme s jogurtem. Do směsi vmícháme erytritol a chia semínka. Směs rozdělíme na dvě poloviny. Ve vodní lázni rozpustíme vysokoprocentní čokoládu. Rozpuštěnou ji vmícháme do jedné poloviny směsi. Obě směsi necháme do rána vychladit v lednici. Ráno do hrníčku vlijeme světlou část, následně čokoládovou část a dozdobíme strouhaným kokosem.

Mňam! Koláč s uzeným masem a špenátem nejdete na další stránce ->>>

Stránky: 1 2 3 4

21. 5. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
VýživaZdraví

Svět iontových nápojů: kdy je pít a k čemu jsou vlastně dobré

od Magdaléna Ondrášová 20. 5. 2020
autor Magdaléna Ondrášová

Jako hobíci často žádné doplňky stravy nepotřebujeme, když se ale blížíme profesionálnímu tréninku nebo jsou extrémní vnější podmínky, i na obyčejného sporťáka dojde. Iontový nápoj nám dodá potřebné látky. Pozor na to, kdy a který pijeme.

Při sportu se nadměrně potíme. Pokud podceníme hydrataci, obzvláště teď, kdy nastávají horké letní dny, slábne náš výkon a může dojít až ke kolapsu. Voda je základ, který nám většinu času našeho rekreačního sportování a před ním postačí. Všichni to víme, říct jsme to ale museli.

S potem odchází z těla kromě vody ale i důležité látky – ionty minerálních látek. Kdo už chce sáhnout po iontovém nápoji, měl by o něm něco vědět, aby využil ten správný a v pravou chvíli. Ředit svoje vnitřní prostředí (plazmu, kde jsou rozpuštěné ionty), nadměrně pouze vodou, může být podobně nebezpečné, jako pít iontový nápoj bez fyzické námahy.

Iontové nápoje hypotonické, isotonické a hypertonické

Tyto nápoje nám dodávají do těla, kromě potřebných tekutin (nápoj je rozpuštěn ve vodě), i zmíněné minerální látky, které při sportu ztrácíme (přípravky některých výrobců obsahují navíc i aminokyseliny nebo vitamíny). Jenže když přijmeme přespříliš těchto látek, můžeme si přetížit ledviny. Proto dělíme iontové nápoje dle osmolality (laicky řečeno hustoty), tedy osmoticky aktivních látek v rozpouštědle a ty porovnáváme s krevní plazmou. Ty nápoje, které mají stejnou osmolalitu jako plazma, jsou izotonické, ty, které mají osmolalitu nižší, jsou hypotonické a naopak s vyšší jsou hypertonické.

Kdy je který vhodný?

Izotonické nápoje jsou vhodné při kratší (do jedné hodiny) a intenzivní zátěži. Tedy, když se pohybujeme v anaerobním pásmu. Vylučujeme koncentrovanější pot a doplníme tak důležité minerály.

Co se stane, když to s ionťákem nebo vodou přeženeme a co je rozvrat organismu v horku?

Hypotonické nápoje s nižší osmolalitou a vyšším podílem vody se hodí při delším sportování v aerobním pásmu, tedy například vytrvalostním běhu a cyklistice. A když už chcete pít nějaký ionťák před aktivitou, tak právě tento.

Hypertonické nápoje ve sportu prakticky nevyužijete, používají se spíše k léčbě.

Vhodným nápojem můžeme dostat naše tělo z disharmonie do rovnováhy. Špatnou volbou iontového nápoje to může být právě naopak. Musíme si uvědomit, že jde o speciální výživu, kterou bychom neměli přijímat bez zvýšené fyzické zátěže.

Před sportováním raději vodu

Voda nám pokryje ztrátu tekutin a nahradit ji můžeme i ovocným čajem. Kdo má rád, může si dopřát i zelený nebo černý čaj. Kafaři také mohou zajásat, pokud tedy nejsou dehydrovaní nebo nemají problém s ledvinami. Vynechte limonády, minerálky, neředěné džusy. Pro všechny případy zmíníme v této skupině i alkohol.

Naučte se dělat rozdíly mezi iontovými nápoji a nezapomeňte je použít ve správnou chvíli.

20. 5. 2020 0 komentáře
0 FacebookEmail
Novější příspěvky
Starší příspěvky
  • Facebook
  • Instagram

Inzerce na Rungo
©2020 RUNGO.cz běží na Wordpressu pod dohledem Martiny


Nahoru
RUNGO.cz
  • Zdraví
  • Trénink
  • Vybavení
  • Začátečníci
  • Inspirace
  • O nás