Čtvrtou etapou se lámala polovina celého MUMu a také forma Tarahumarů, které z počátku zaskočila česká strava. Průběžné pořadí u žen jen napínavě těsné. Pojďme se podívat, co přinesla Tišnovská etapa.
Všechny reportáže můžete číst zde.
Tišnovská etapa má hned několik zvláštností. V první řadě se tu celý Moravský Ultramaraton láme a závodníci vstupují uprostřed etapy do druhé půlky. Když MUM běžíte, je to pro vás důležitá informace.
- A zatímco na běžném maratonu či jiném delším jednodenním závodě platí, že polovina závodu není v půlce, protože doběhnout tu druhou je mnohem náročnější, na MUMu je to jinak. Od středy už tělo funguje lépe, méně to bolí a překvapivě i časy se často začínají zlepšovat. Abyste si tohle ověřili, musíte MUM, nebo jiný etapový závod v podobné délce vyzkoušet.
- Další zvláštností tišnovské etapy jsou nepříjemné asfaltové úseky, které, zvláště když je vedro, vyčerpávají tělo i mysl. Z deseti případů, které tu pamatuji, bylo vedro 30+ asi devětkrát.
- Tišnovská etapa má také dva téměř horské trailové úseky v údolí řeky Svratky, kde stačí chvilka nepozornosti a válíte se dolů po šutrech a nezřídka tím pro vás často nejen tato etapa končí. Dnes se tak stalo Joachymovi Kortykovi, mimořádně sympatickému běžci z Německa, který sem jezdí mnoho let se svou dcerou. Naštěstí se mu nestalo nic vážného a doběhl na třetí občerstvovačku po svých, jenom trochu otřesený a od bláta od hlavy až k patě.
- Nejzajímavější zvláštnosti dnešní etapy ale představují dva cimrmanovské paradoxy. Za prvé, už po 27 kilometrech běhu směrem od Tišnova dorazíte překvapivě do Tišnova (a pak ještě po dalších pěti kilometrech znovu). To mě napoprvé dost zmátlo. A za druhé, mezi třetí a čtvrtou občerstvovačkou se vyskytuje nějaká zeměpisná anomálie. Jako pořadatel vím, že se vzdálenost mezi oběma občerstvovačkami nijak dramaticky neliší od jiných a jsem ochoten připustit, že je tam, dobře, okolo sedmi kilometrů. Jako běžec vím na tuty, že je to hrubě přes osm kilometrů, a že na asfaltové rovince před benzínkou u Tišnova umírám žízní i vyčerpáním.
Dnes byly ideální běžecké podmínky, jaké se na této etapě standardně nevyskytují. V noci zima ochladila vzduch a zatažená obloha ho udržela v optimální teplotě až do závodu. Po prvních třech etapách jsme byli zvědaví především na výkon Tarahumarů, speciálně Antonia Ramireze, protože poslední dva dny oba bojovali s velkými komplikacemi. Upřímně, kdo chtěl vidět, co legendární Rarámuri (Tarahumarové) umí, měl se přijet dívat právě dneska.
Když vás míjí po uběhnutých 150 kilometrech snědý mladík v sukni a indiánském dresu, elegantně a lehce, takže vypadá jako by právě vyrazil, dojde vám, že tohle je opravdu běžec mimořádných kvalit. Podobný pocit ohromení jsem zažil, když jsem v roce 2019 viděl ve Spartě dorazit do cíle Radka Brunnera. Po 246 kilometrech běžel tak elegantně a přirozeně, jako by se pro tento pohyb narodil, a navíc před chvílí vystartoval. Na tom běžci prostě poznáte, že je někde jinde. Vždycky jsem měl, díky mnoha setkáním, ať už s Danem Orálkem, Milanem Daňkem, Lee Saxbym nebo Barefoot Tedem, velkou úctu a respekt k Tarahumarům. Dneska mě ale jako běžce opravdu zasáhlo, co jsem viděl. Jsou prostě úžasní. Antoniova sestra Talina si dnes vedla také moc pěkně. A přestože se bratrovým časům ani neblíží, bylo vidět, že si běh už zase užívá.
Vítězové čtvrté etapy MUMu
A jak to dnes dopadlo? Na prvním místě: Antonio Ramirez. A to i přesto, že asfaltové úseky stále běhá vedle krajnice přes podrost a výmoly. Čas 3:15:53 je nejlepším časem na této etapě u běžce, který běžel celý MUM. Za Antoniem doběhl Jaroslav Bárta, pro kterého to byla letos druhá etapa, s časem 3:22:03 a na třetím místě skončil zatím vedoucí běžec průběžného pořadí, Martin Kopecký, s časem 3:24:15. Mezi ženami se nám schyluje k zajímavému souboji. Lenka Horáková dnes vrátila porážku Vendule Kelbichové a s nádherným časem 3:51:05 tak skončila na prvním místě. Vendula na ni ztrácela 7 minut a doběhla tak do cíle v čase 3:58:12. Po dalších osmi minutách za ní doběhla Lenka Petrová s časem 4:06:28.
Průběžné celkové pořadí MUMu
V celkovém pořadí zůstává mezi muži na prvním místě Martin Kopecký, který má po čtyřech etapách celkový čas 13:28:01. Na druhé místo se vyhoupl Antonio Ramirez s časem 14:25:17. Nám všem se odstup ve výši téměř hodiny zdá propastný, ale popravdě, MUM je trochu nevyzpytatelný, a tak se můžeme pořád ještě těšit na zajímavý souboj. Na třetím místě je stále neuvěřitelně bojující Dan Orálek s časem 14:25:45. No, bude to zajímavé. A to i v ženách. Lenka Horáková se vrátila celkově do čela a s časem 15:55:18 má na druhou Vendulu Kelbichovou náskok 44 sekund. Na třetím místě je Zdeňka Komárková s časem 18:19:05. Těšte se s námi na další pokračování tohoto mimořádného souboje nejlepších ultramaratonců.
RUN FREE
| Co je MUM |
|---|
| Moravský ultramaraton je mezinárodní etapový běžecký závod, který se skládá ze sedmi závodů v sedmi dnech za sebou. Jde o nejdelší etapový závod na území České republiky. Každá etapa má délku maratonu, probíhá velmi členitým terénem a její převýšení je v průměru 900 m stoupání. Závod má v současné podobě centrum v Lomnici nedaleko Tišnova a starty jednotlivých etap jsou kromě Lomnice ještě v Boskovicích, Blansku, Tišnově, Olešnici a Bystřici nad Perštejnem. Závod založil skvělý český ultramaratonec Tomáš Rusek v roce 1992, kdy první dva ročníky měly deset etap. |
Autor textu: Martin Plachý
