RUNGO.cz
  • Zdraví
  • Trénink
  • Vybavení
  • Začátečníci
  • Inspirace
  • O nás
  • Podpořit Rungo
Běžecký tréninkTrénink

Jak trénovat na území malé obce radí zkušený ultramaratonec

od Magdaléna Ondrášová 12. 3. 2021
autor Magdaléna Ondrášová

Tak nám vláda zase zkrátila řetěz na dvorku a pro některé, kteří žijí v opravdu malé obci, ten dvorek může dosahovat také jen několika stovek metrů. Pokud chcete kvalitně trénovat, a navíc máte strach, abyste někoho třeba v lese nenakazili, tak vám zbývá běhat jen dokola.

Sám s tím mám bohaté zkušenosti, protože například v závodě na 48 hodin v Brněnském pavilónu Z jsem natočil přes 1 460 koleček na okruhu délky 250 metrů, což dělalo celkem 366,872 kilometru. Také jsem běžel maraton na chodbách školy v Prievidze, kde jedno kolečko mělo 130 metrů. Mimochodem čas 2:40:50 nebyl vůbec špatný. Takové motání v kruhu nemusí ovšem vyhovovat každému, takže se nabízí využít tohoto vládního omezení k tréninku rychlosti.

Ke zvýšení běžecké rychlosti je optimální strategií rozvíjet sílu, techniku a rychlost. Pokud jste doposud pouze pobíhali jen tak po lese bez velkého tlaku na rozvoj vaší rychlosti, je jisté, že trénink libovolné z uvedených schopností vás rychlostně posune. Pokusím se uvést pár příkladů tréninků v jednotlivých oblastech.

Inkospor Recovery Drink

Před tréninkem

Před libovolným tréninkem zaměřeným na zvýšení rychlosti vám doporučuji se zahřát rozklusem. Vzdálenost je pochopitelně individuální, ale méně než kilometr nebo dva vás asi moc nezahřejí. Následuje důkladné rozcvičení, běžecká abeceda (o ní se zmíním ještě u techniky běhu) a několik rychlých rovinek (cca 60 – 80metrových), které se neběhají naplno, ale tak, abyste měli pocit, že běžíte technicky nejlépe, jak jen to jde. Po tomto povinném úvodu začíná teprve vlastní trénink.

  1. zahřátí rozklusem
  2. běžecká abeceda
  3. rovinky

Rozvoj síly

Silnější nohy vám umožní delší krok a logicky větší rychlost. Rozvoj síly vám rovněž umožňuje lepší techniku a také výdrž ve finiši závodu. Možností zlepšovat běžeckou sílu je samozřejmě celá řada, ale nejčastějším způsobem je vybíhání kopců. Tady platí, že čím rychleji chcete běhat, tím musí být kopec kratší a mírnější. Čím více silovější trénink, tím prudší kopec to bude. Důležité je, že trénujete sílu pro rychlost, takže to, co provozujete, má být běh a ne něco jako zrychlená chůze. Příkladem může být 10× 150 m s mírnějším stoupáním. Z kopce dolů jděte chůzí nebo velmi pomalu klusejte. Pokud budete mít prudší kopec, tak můžete běhat klidně jen 50 m, ale snažte běžet odrazově – v podstatě budete do kopce skákat. Dolů bych určitě doporučil chůzi.

Jak na rychlost? Druhy tréninků k vašemu zlepšení

Vynikajícím tréninkem síly jsou potom schody. Ne ve všech obcích je budete mít, ale často se nějaké najdou. Tady je celá řada možností a variant. Od prostých výběhů po jednom, dvou nebo i více schodech až skákání po jedné nebo druhé noze nebo nepravidelném střídání počtu schodů. Záleží jen na vaší fantazii. Po schodech dolů stačí jen chůze a vytřepávání nohou. Počet opakování může být podle délky schodiště až 25. Také je vhodné udělat několik sérií výběhů s pauzou do pěti minut. V pauze je vždy důležité se udržet v teple a udržet svaly v pohotovosti.

  • výběhy kopců
  • výběhy schodů

Technika běhu

Technika běhu má na rychlost poměrně zásadní vliv. Pochopitelně jsou jedinci, kteří běhají hodně rychle, ale dá se říci, že vás při sledování jejich běhu budou bolet oči. Naopak existují rození atleti a běhají nádherně. Nicméně běžecká technika je do jisté míry vrozená věc a dá se měnit jen velmi pomalu. Rozhodně nikomu nedoporučuji měnit techniku svého běhu dle „správného“ návodu na internetu. Výsledky těchto snah občas vidím v parcích v Brně a je to něco mezi parodií a tragédií. Nápověda: doporučovaný běh přes přední část nohy (tzv. přes špičku) není běh po špičkách, který pak u mnohých připomíná baletku po těžké obrně.

Techniku běhu totiž nejlépe zlepšíte abecedou, běháním rovinek a takzvanými plyometrickými cvičeními. Rovinky jsou jednoduché, a když jsem dělal atletiku, tak byly součástí každého intenzivnějšího tréninku, a následovaly hned po běžecké abecedě. Na abecedu a plyometrické cvičení doporučuji nastudovat v našich článcích, kde najdete i videa viz níže. Případně v jiných zdrojích. Ideálním je v tomto případě trénink se zkušenějším atletickým trenérem, ale ten se bude v malé obci za současných vládních nařízení asi těžko shánět. Mezi ty nejzákladnější cviky, které si osvojte, patří lifting, skipping, předkopávání, zakopávání, běh stranou, odrazy a kolesa, to poslední ovšem patří už k těm technicky náročnějším cvikům, které každý už asi nezvládne.

Cvik liftink: Vylepšete svou techniku běžeckou abecedou

Trénink rychlosti a jak ho zakončit

Je asi vhodné specifikovat, o jaké rychlosti se bavíme. Nám v článku jde v podstatě jen o zlepšování maximální rychlosti. Nicméně se dá také rozvíjet tempová rychlost nebo rychlostní vytrvalost. Pro základní trénink rychlosti si najděte pokud možno rovinku – stačit bude do 100 m, ale 200 m se také bude hodit. Důležitý je vhodný povrch, co nejvíce rovný. Ideální je dráha, ale většina hřišť asi bude zavřená, takže najděte asfalt bez děr, beton nebo kvalitně střiženou trávu bez drnů, to jsou výborné alternativy. Jde o to, že když se snažíte běžet, co nejrychleji, tak se musíte spolehnout na to, že vám noha dopadne na rovný a pevný povrch. V opačném případě riskujete nějaké nepříjemné zranění.

Trénink vždy spočívá v běhání krátkých úseků s velkou intenzitou. Příkladem může být třeba série 3 × 5 × 80 m, čili 3 série 5 × 80 m. Mezi sériemi si dejte pauzu 5 minut a po každém 80metrovém úseku jděte chůzí zpět na start. Variantou může být, že první půlku úseku běžíte trochu pomaleji a v té druhé zrychlíte. Pokud máte štěstí a vaše rovinka je dost dlouhá, tak můžete zařadit například variantu 8 x 150 m. Mezi úseky si dáte volnou chůzi zpět na start nebo pauzu v délce maximálně 2 minuty.

Tréninky rychlosti nebo síly by u začátečníků neměly přesáhnout tři v jednom týdnu. Důležité je nekombinovat trénink v kopcích s tréninkem rychlosti. Nejlépe mezi nimi nechat aspoň den volna.

  • začátečníci maximálně tři rychlostní tréninky týdně

Po tréninku

Nicméně po tréninku síly, je velmi vhodné, ještě před závěrečným vyklusáním, zaběhnout pár rovinek na uvolnění nohou. Běžeckou abecedu a rovinky je naopak žádoucí zařadit před libovolný intenzivnější trénink. Důležité je po skončení tréninku vyklusat, ale maximum budou asi dva kilometry. Pokud byste chtěli po tréninku rychlosti nebo síly dohánět kilometry do vaší statistiky, tak je potřeba si uvědomit, že je to velmi kontraproduktivní. Přeloženo – bylo to k ničemu. Prostě objem nebo tempové běhání je úplně jiný trénink a nedá se s tréninkem rychlosti kombinovat. Určitě ne v jednom dni.

  1. dejte si pár rovinek
  2. vyklusat maximálně 2 kilometry

Můj trénink v únoru

Plán na únor byl jasný: trochu snížit objem, ale přidat na tempu v oblasti tempové vytrvalosti. První týden jsem ještě zatlačil na celkovou vytrvalost a hned v tom dalším jsem se snažil přidat na tempu.

Pokazilo se to poslední únorový týden, kdy se mi výrazně zhoršila bolest v pravém stehně, což se zvláště projevovalo na uklouzaných zbytcích sněhu a ledu. Bolest postupně začala vycházet z kyčle a objevovat se i nad zadkem, takže autodiagnóza byla celkem rychlá – vrátil se mi problém se zablokovaným SI. S tímto problém bojuji se střídavými úspěchy a recidivami už řadu let. Takže aktuálně dost kulhám a na řešení pracuji na střídačku s masérem, fyzioterapeutem a lanem pro SM. „Naštěstí“ vzhledem k epidemiologické situaci jak je dnes zvykem, došlo k odložení MČR na 100 km na červen. Takže žádný stres a doufám, že se brzy vrátím k podobné zátěži alespoň jako na začátku roku.

Přehledová tabulka za únor

Nenechte se zmást zvyšujícím se tempovým průměrem. Tam se promítá sněžení, led a mráz, kteréžto okolnosti mají na tempo hlavně v terénu velký vliv.

 KmPrůměrné tempo
Týden1720:05:10
Týden1260:05:35
Týden1270:05:16
Týden900:05:10
Únor 2021

Celkem 516 km.

12. 3. 2021 0 komentáře
0 FacebookEmail
BěháníBěžecké botyVybavení

Víte, k čemu je poslední dírka? Pomůže od volné paty. Tipy na šněrování

od Magdaléna Ondrášová 11. 3. 2021
autor Magdaléna Ondrášová

Zavázat boty si umí každý, ale možná někoho překvapí, jaké množství variant navléknutí tkaniček si může zvolit. Jiné šněrování přitom může vyřešit pálení chodidel, otlačený nárt a další nepříjemnosti.

Pokrok jde kupředu a nejen tretry na kolo už dnes mají rychlostahovací šňůrky a BOA kolečka. Jenže právě díky tradičním tkaničkám můžeme dosáhnout velmi dobrých výsledků a doladit padnutí běžeckých bot k dokonalosti.

Pokud jste vlastníkem ne úplně standardního tvaru chodidla, může se vám stát, že i přes pečlivý výběr správné velikosti bot a tvaru svršku po pár proběhnutí zjistíte, že jste zas tak dobře nevybrali a boty ne úplně dobře sedí. Vyzouvá se pata, dělají se otlaky na nártu nebo černají nehty na palcích. Představujeme šest různých druhů vázání, které by vám pomůžou zmírnit vaše problémy nebo je úplně eliminovat.

1. Standardní úvaz

Foto: Magdaléna Ondrášová

Takhle budou vaše boty na běhání vypadat po vybalení z krabice. Jde o standardní úvaz, který rovnoměrně rozprostírá tlak po celé ploše nártu, drží chodidlo na svém místě, a pokud nemáte žádné problémy, není důvod ho měnit.

2. Převrácený standardní úvaz

Foto: Magdaléna Ondrášová

Nikde nic netlačí, ale rozčiluje vás, že se při běhu tkaničky neustále povolují a nedrží tak, jak byste si představovali? Zkuste standardní úvaz, ale tkaničky provlékat očkem v opačném směru. Tím zvýšíte odpor a výrazně snížíte povolování.

3. Zafixování paty

Foto: Magdaléna Ondrášová

Pokud se vám při běhu vyzouvá pata, máme tady pro vás další typ úvazu. Vyzouvání může být způsobeno užší patou, širší patní miskou v obuvi na běhání nebo třeba vzdáleností posledního očka.

Zde přichází na řadu poslední očko, které bývá na většině bot na běhání opuštěné a možná jste si do teď lámali hlavu, k čemu je. Mnohdy ani není ve stejné linii s ostatními očky a je posazeno níže (záleží na modelu). Do něj provlečeme na stejné straně tkaničku a vytvoříme smyčku, do které provlékneme konec tkaničky z druhé strany (viz obrázek výše). Získáme ještě jeden křížek výše na nártu než dosud a využitím poslední dírky se kraj boty více obemkne kolem kotníku.

4. Paralelní úvaz

Foto: Magdaléna Ondrášová

Pokud máte problém s vysokým nártem, zkuste paralelní úvaz, který jde pouze horní stranou svršku a získáte tím drahocenné místo pro váš nárt. Snížíte tím tlak i o polovinu oproti standardnímu úvazu. Protilehlá oka se spojují přímo a mezi oky na jedné straně jdeme vždy ob jedno (viz fotografie výše).

5. Úvaz s vynecháním

Foto: Magdaléna Ondrášová

Pokud předchozí paralelní úvaz tkaniček uvolnil tlak málo a v určitém místě cítíte stále nepříjemné pnutí, zkuste standardní úvaz a problematické místo úplně vynechat.

6. Diagonální úvaz

Foto: Magdaléna Ondrášová

Černé nehty na palcích u nohou mohou být způsobené buď nestabilně ukotveným chodidlem v botě (v kombinaci se seběhem z kopce už je to tutovka), nebo je způsobené nízko posazeným svrškem boty a pro tento případ tu máme diagonální úvaz. Ten dokáže přizvednout oblast kolem palce a tím získá trochu prostoru pro vaše prsty. Dejte pozor, ať provlékáte tkaničky ze správné strany a nezvedáte tak část u malíčku.

Inkospor Energy Gel
11. 3. 2021 0 komentáře
1 FacebookEmail
Ostatní sportyPohybTréninkZdraví

Jak sportovat v těhotenství, když už běhat nejde. Takhle to dělám já

od Rungo 10. 3. 2021
autor Rungo

Hlásala ,,poslouchej své tělo“ a běhala v těhotenství dál. Zarytá běžkyně popsala na vlastním příkladu, kdy a jak ještě provozovat svůj oblíbený koníček. A pak přišla chvíle, kdy tělo řeklo dost. Jenže co s tělem uvyklým k pohybu? Amáta (jejíž jméno redakce zná) svým článkem opět inspiruje ostatní ženy.

Před časem jsem zde v článku psala, že vlivem těhotenství jsem sice své běhání tak nějak přirozeně omezila, ale rozhodně jsem se jej nevzdala. Ještě v druhém trimestru jsem si nedokázala představit, že bych třeba týden v kuse neběhala. Tento stav trval zhruba do konce šestého měsíce těhotenství. S příchodem posledního trimestru se ale má touha a vůle běhat prakticky ze dne na den vytratila. Přišlo to samo od sebe, prostě mě najednou vize běhu vůbec nelákala. Poslední záznam v hodinkách je dvoukilometrový pokus o běh v sedmém měsíci – šlo to, ale vůbec jsem si to natřásání neužívala. Nejvíce omezující byl asi trvalý tlak na močový měchýř – i když se člověk vyskytuje v přírodě, není neustálé nutkání zastavit a značkovat každý druhý strom právě příjemné…

Sport a těhotenství: osobní příběh čtenářky, která se běhu nevzdala

Běh tedy z mých aktivit samovolně vymizel, ale má potřeba pohybu nikoliv. Vyvstala tedy otázka, čím běh nahradit.

1. Cyklistika

Před těhotenstvím jsem byla zvyklá jezdit denně do práce na kole. Mám to štěstí, že se jedná o dvanáctikilometrovou asfaltovou cyklostezku podél řeky, tudíž téměř s nulovým převýšením. Proto jsem kolo nevynechala až do mého odchodu na mateřskou, ačkoliv přiznávám, že poslední dny již nebyla jízda příliš příjemná.

Koncem druhého trimestru jsem byla na týdenní cyklodovolené a byť se ujetá kilometráž oproti normálu zkrátila, jiné omezení jsem nezaznamenala. Jen jsem jezdila opatrněji a nevyhledávala příliš „drncavý“ terén.

2. Koloběžka

Když už mi cyklistika přišla nepohodlná, stále častěji jsem kolo vyměňovala za koloběžku. Teď samozřejmě nemyslím takovou tu malou dětskou, ale pořádnou koloběžku s velkými koly. Jedná se o pohyb, který nepřináší žádné otřesy, člověk stojí ve vzpřímeném postoji, nenamáhá nepřirozeně záda – ideálka. Velkou výhodou koloběžky je, že je možné ji používat za každého počasí a na rozdíl od kola se člověk nemusí bát sněhu ani ledu – spadnout z koloběžky jde přecijen hůře než z kola.

3. Plavání

Byť mě plavání nikdy příliš nebralo, za účelem vybití se jsem si pořídila permanentku, nastudovala techniku na youtube a jala se chodit na bazén. To mi přineslo zjištění, že celý život plavu špatně a že je to vlastně docela náročná činnost, pokud ji člověk chce dělat pořádně. Po čase mi mou snahu zhatil koronavirus a s tím spojené uzavření bazénů. To mě mrzelo, neboť považuji plavání za činnost, která se dá provozovat až do porodu.

4. Chůze\Nordic walking

Nejvíce se nabízející alternativa k běhu. Chodila jsem každý den do lesa, do třetího trimestru pro mě nebyl problém ujít přes 20 kilometrů, pak se vzdálenost zkracovala. Jedná se o další aktivitu, kterou lze dělat až do samotného porodu. Jelikož se s postupujícím těhotenstvím člověku mění těžiště a začíná chodit jako kačer, zvykla jsem si používat hole na nordic walking. Díky nim mě nebolely kyčle ani záda a krok byl o poznání svižnější. Navíc se s pomocí holí dalo docílit kýženého pocitu, že opravdu makám.

5. Posilování

Na speciální cvičení pro těhotné jsem se vykašlala a raději jsem stejně jako před těhotenstvím pokračovala v silovém tréninku s činkami. Nemohla jsem samozřejmě dělat vše jako za normálního stavu, ale stačil použít selský rozum. Zahodila jsem ego a nakládala si rozumné váhy a když se mi něco nezdálo nebo do nějakého cviku nechtělo, prostě jsem jej nedělala. Obecně lze říct, že by byla blbost jakkoliv přetěžovat břišní svalstvo či dělat cviky v leže. Stačilo tak zvednout lavici a můj oblíbený benchpress nahradit incline benchpressem. Dřepy a všechny cviky na horní polovinu těla mi problém nedělaly. Naopak deadliftu jsem se bála, tudíž jsem jej vynechávala. Paradoxně jsem jej opět zařadila v třetím trimestru a byl to také první cvik, který jsem začala dělat po porodu. O tom ale zase někdy příště.

Posilování v těhotenství je poměrně kontroverzní téma, ale musím říci, že se mi zpevněné tělo a silná záda a ruce při manipulaci s dítětem velmi hodí. Navíc bych řekla, že právě díky posilování se mi vyhnuly bolesti zad trápící většinu těhotných. Opět zde musím ale zdůraznit, že pokud jste neposilovala před otěhotněním a nemáte zvládnutou techniku jednotlivých cviků, není úplně moudré se zvedáním vah začínat v těhotenství či bezprostředně po něm.

Na předchozích řádcích jsem chtěla demonstrovat, že sport v těhotenství je zbytečně démonizovaný a opravdu není třeba radikálně měnit životní styl a z hardcore tréninku přejít na těhotenskou jógu. Předpokladem je samozřejmě fyziologické těhotenství bez komplikací. Na závěr dodávám, že v den porodu jsem byla na delší procházce a hodinku posilovala (deadlift a horní část těla) – možná právě to mi pomohlo předejít vyvolávanému porodu, který by mi jinak hrozil. Poté, co se mi narodila malá zdravá obluda, sport šel na chvíli stranou, ale myšlenky na něj nikoliv. Aktuálně se snažím v tomto ohledu zase pomalu vrátit alespoň tam, kde jsem skončila. S dítětem to jde sice hůře, ale nemožné to není.

10. 3. 2021 0 komentáře
0 FacebookEmail
PohybRady a chybyStrečinkTréninkZačátečníciZdraví

Fyzioterapeutka: Tři nejčastější chyby, kterými si strečink kazí i profíci

od Kateřina Honová 9. 3. 2021
autor Kateřina Honová

Dnes si pohovoříme o chybách, které blokují vaši snahu stát se dokonale flexibilními (opravdu je to důležité, věřte mi). Asi bych měla hned na úvod prozradit, že na věty typu „u mě to nemá cenu“, „nepůsobí to na mě“, nebo “moje svaly nejdou protáhnout“, mám silnou alergii, tak to, prosím, ani nezkoušejte.

Proč máme být flexibilní?

Dostatečná hybnost je nutným předpokladem prevence zranění. Ono je to jednoduché – pokud jsou například vaše kotníky málo pohyblivé, budete jejich hybnost nahrazovat jinde a to ,,jinde“ se brzo přetíží (takovou bolest kostí holenních si fakt nikdo nepřeje dobrovolně zažít). Nebo špatně našlápnete a nečekaným silovým protažením si můžete poškodit Achillovu šlachu. A mohla bych pokračovat dál.

Bolest holení: zpomalení, které někdy vyžaduje i úplnou stopku

Stejně tak je třeba si uvědomit, že co posilujete, to mohutní a logicky se zkracuje. Tedy pokud přecházíte na běh přes špičky, vaše lýtka dostávají solidně zabrat a výsledkem je nejen jejich bolest, ale i jejich zkracování. A týká se to nejen lýtek, ale také již zmíněných Achillových šlach.

Každý trénink vyžaduje určitou kompenzaci. Správnou kompenzaci. O tom, jak na tom jste, víte z minulého měsíce, kdy jsme testovali. Kdo netestoval, dožene to zde:

Těmito jednoduchými testy zjistíte, jak jste flexibilní. Vyhněte se zranění při sportu

Co je to strečink?

Dobře, tak co je to ten strečink? Jasně, že toto slovo všichni známe, ale co to znamená?

Strečink je řízené protahování. To řízené je opravdu důležité. Když totiž protahujete „nějak“, výsledky mohou být „nijaké“. Strečink má totiž nějaká pravidla. O tom, jak dlouho a jak často protahovat, již bylo napsáno velké množství textů. My se na to podíváme z trochu jiného úhlu pohledu a představíme si tři nejčastější chyby, které stále unikají pozornosti kompenzujících sportovců.

Chyba 1.: Příliš intenzivně

První chyba je zároveň tou nejčastější. Spousta běžců totiž protahuje stejně, jako trénuje. Ano, v tréninku si občasně musíme máknout a překovávat své limity, ale při protahování je nadměrečná intenzita neprospěšná. Proč?

Sval, aby zareagoval a protáhl se, je třeba protáhnout pouze tak, aby se mohl uplatnit fenomén uvolnění, tzv. release. Jak to vypadá v praxi?

Najdete pozici, ve které cítíte tah ve svalu, který chcete protahovat. Pokud je po 20 – 30 sekundách tah ve svalu stejný, tak jste ho přetáhli a je třeba ubrat. Fenomén uvolnění poznáte jednoduše – tah, který ve svalu cítíte na začátku protahování, se po 30 sekundách strečinku sníží.  

Toto je nejčastější chyba spousty sportovců, která jim zamezuje se protáhnout tak, aby to protažení generovalo nějakou změnu. Místo toho stojí na místě a ohání se tím, že „na ně to nefunguje“.

Pozn.: K neuvolnění nemusí dojít jen z důvodu nepřiměřeného napětí ve svalu, ale také proto, že vámi zvolená pozice neumožní dobrou relaxaci. Srovnejte pozici jedna a dva, ve které se sval lépe uvolní? Kdo tipuje dvojku, tipuje správně. Protahovaná pozice je stabilnější přes další přidaný bod opory.

Foto: Kateřina Honová

Pravidlo: To, co protahuji, cíleně uvolňuji a během strečinku cítím ustoupení tahu.

Chyba 2.: Špatné cílení

Další nadmíru častou chybou je špatná lokalizace protahováné části. Ukážeme si to na případu protažení zadní strany stehna. Pokud volím pozici jedna – natažené koleno, nijak mně to nevadí. Mně sice nevadí, ale někomu z vás může. Proč? Každý z nás má úponová místa svalů pod jiným úhlem (tyto odchylky jsou prosím velice decentní, žádná úponová loterie to fakticky není).

Jde o to, že v pozici jedna někoho z vás může táhnout nikoliv jen svalové bříško (zadní strana stehna), ale také podkolenní úponová část. A kdo ví, co je pod kolenem? (Přesněji řečeno v zákolenní jámě?) No přece Bakerova cysta. A když ji budete příliš štvát, tak nateče a způsobí vám tam působivou bouli. Hm, a pak že strečink pomáhá, že?

Proto bude pro většinu lidí efektinější protahovat zadní stranu stehna s lehce pokrčeným kolenem.

Foto: Kateřina Honová

Pravidlo: Cítím pouze to, co chci protahovat. Sval.

Chyba 3.: Přidružená přetížení

Při strečinku je třeba respektovat i další úrazy ev. přetížení, kterými disponujete. V praxi to znamená, že pokud máte po operaci kolene, nebo máte např. dysplazii čéšky, tak víte, že na koleno nemáte zbytečně klekat. Vybíráte si tedy cviky, které jsou v jiné pozici, než je klek. Jako příklad si uvedeme protahování třísla. Nebudete provádět pozici jedna, ale naučíte se pozici dva, nebo jednodušší pozici tři.

Foto: Kateřina Honová

Pravidlo: Respektuji svá omezení a přemýšlím nad tím, jaká pozice je pro mě vhodná.

A na závěr důkaz místo slibů

Protáhnout se kvalitně opravdu lze, jen je třeba mít dostatečnou motivaci. Když jsem ještě pracovala u fotbalistů, publikovala jsem (z mého pohledu) zajímavý článek v časopisu Tělesná výchova a sport mládeže (č. 5/2017). Výsledky?

Pět měsíců jsme na trénincích čtrnáctiletých fotbalistů protahovavali a edukovali a průměrné zlepšení v testu přesahu bylo 2,47 cm.  Po vyhlášení soutěžní výzvy bylo za pouhých 6 týdnů (!) průměrné zlepšení 3,16 cm. Výzvu nakonec vyhrál chlapec, který si na začátku ani nedosáhl na špičky prstů u nohou. Jeho protažení zadního svalového řetezce (lýtko, hamstring a vzpřimovače páteře) se za 6 týdnů zvýšilo o 6,5 cm.

Kdo nechce, hledá důvody, kdo chce, hledá způsoby. V dnešním článku jsme vám takový způsob předložili. A teď už je to na vás. Protahování zdar!

9. 3. 2021 0 komentáře
0 FacebookEmail
Nezařazené

KS Hlídejte si své zdraví nepřetržitě ve dne i v noci. Zkuste hodinky WATCH GT 2 Pro

od Rungo 8. 3. 2021
autor Rungo

KOMERČNÍ SDĚLENÍ Kvalita tréninku je stejně důležitá jako kvalita odpočinku. Obojí vám pohlídají chytré hodinky WATCH GT 2 Pro, které se navíc naučily kontinuální měřit i hladinu kyslíku v krvi (SpO2). Množství kyslíku v krvi je přitom základním parametrem při vyhodnocování zdraví každého jedince. Hodnota nižší než 90 % může značit zdravotní problémy. Hodinky WATCH GT 2 Pro jsou nyní stejně jako další chytré hodinky řady WATCH GT 2 v nabídce po omezenou dobu za velmi výhodnou cenu. 


Asi netřeba dodávat, že kyslík je základem života. Zjednodušeně řečeno, po jeho vdechnutí je krví distribuován ke všem orgánům v lidském těle. Úroveň saturace krve kyslíkem (SpO2) pak udává právě podíl hemoglobinu nasyceného kyslíkem k celkovému množství hemoglobinu v těle. Údaj slouží jako zásadní fyziologický parametr pro posouzení zdravotního stavu jedince.

Funkce zaměřené na monitorování zdraví byly pro HUAWEI při vývoji nositelné elektroniky vždy klíčovou záležitostí. Celodenní kontinuální monitoring srdečního tepu, úrovně stresu a kvality spánku nyní doplnila i automatická detekce úrovně SpO2. Díky těmto funkcím umí HUAWEI hodinky hlídat rytmy vašeho těla, aniž byste si toho vůbec všimli.

Normální hladina SpO2 u člověka spadá do rozmezí 95 % – 100 %. Pokud však ve vnějším prostředí není dostatek kyslíku nebo v těle probíhají nějaké abnormality způsobené například nemocí, může hladina SpO2 klesnout i pod 90 %. V takovém případě je danému stavu potřeba věnovat zvláštní pozornost.Proto je každodenní sledování úrovně SpO2 velmi důležité. 

Dlouhodobé pravidelné monitorování SpO2 pak má význam nejen pro sportovce a milovníky extrémních sportů a každého, kdo v náročných situacích potřebuje plné mentální schopnosti. Chytré hodinky jsou totiž nejen schopné v reálném čase monitorovat stav zdraví těla uživatele, ale i včas varovat před některými případnými riziky. 

Dlouhodobé a kontinuální sledování zdraví zpřesňuje data

Zejména při vyhodnocování okysličení krve u potenciálních pacientů je nutné používat technologie, které zaručí dlouhodobé, přesné a pravidelné měření. Pokud se tedy bavíme o nositelné elektronice jako jsou chytré hodinky, nesmí tento proces limitovat například krátká výdrž baterie a tím i častá nutnost nabíjení. Měření by také mělo být automatické a kontinuální, a nikoliv pouze na vyžádání.

Řada hodinek HUAWEI WATCH GT 2 Pro

Řada hodinek WATCH GT 2 Pro. je v tomto ohledu průkopníkem v oboru. Nabízí totiž nejen ultra dlouhou výdrž baterie, ale i kontinuální a zcela automatické měření hodnoty SpO2. Díky tomu, že kyslíkem nasycený a nenasycený hemoglobin jinak propouští světlo, dokáže optický senzor hodinek detekovat a dopočítat množství kyslíku v krvi právě podle množství odraženého světla a specifické vlnové délky. Hodinky měří SpO2 na vyžádání nebo kontinuální a zcela automaticky. Tato funkce je určena pouze pro osobní potřebu a nemá medicínskou certifikaci.

1. Vylepšenou technologii monitorování srdeční frekvence

Hodinky WATCH GT 2 Pro podporují nově vylepšenou technologii sledování srdečního tepu HUAWEI TruSeen 4.0+, která využívá inovativní design optické dráhy. Ve spojení s inteligentními algoritmy pro vyhodnocování srdeční frekvence a moduly PPG umožňuje HUAWEI TruSeen 4.0+ chytrým hodinkám poskytovat přesné a okamžité sledování srdeční frekvence.

2. Prémiové materiály

Hodinky HUAWEI WATCH GT 2 Pro mají keramické dýnkoosazené LED snímačem 6 v 1 pro dostatečné množství světla pro prosvícení proudící krve v zápěstí. Jen tak může být dosaženo nepřetržitého, okamžitého a přesného sledování. Ať už jde o srdeční frekvenci, hladinu stresu, kvalitu spánku nebo SpO2, HUAWEI WATCH GT 2 Pro poskytují celodenní monitorování.

3. Ultra dlouhá životnost baterie

Hodinky WATCH GT 2 Pro mají neuvěřitelně dlouhou výdrž baterie. Díky čipové sadě Huawei s nízkou spotřebou, kteránavíc využívá integrovanou heterogenní systémovou architekturu, jsou hodinky schopné poskytovat velký výkon a vysokou účinnost. Kromě toho mají při nízké spotřebě i dostatečný výpočetní výkon, i když pracuje naráz více senzorů pro monitorování sportovního tréninku, detekci srdeční frekvence, monitorování spánku i SpO2.

Kontinuální detekce SpO2 umožňuje uživatelům získat komplexní informace o vlastním zdravotním stavu. Bez nutnosti ruční aktivace, hodinky samy automaticky detekují, když je uživatel v klidu a úroveň SpO2 zaznamenají. Veškeré naměřené údaje má pak uživatel kdykoliv k dispozici v aplikaci HUAWEI Health (HUAWEI Zdraví). 

V rámci akce HUAWEI Watch Week máte možnost si pořídit za výhodné ceny nejen hodinky WATCH GT 2 Pro, ale i kterékoliv z řady WATCH GT 2, jako jsou WATCH GT 2e, WATCH FIT nebo dámské WATCH GT 2 v barvě Rose Gold (růžově zlatá). Více informací najdete na e-shopu HUAWEI STORE (huawei.cz). 

8. 3. 2021 0 komentáře
0 FacebookEmail
Běžecký tréninkInspiraceInspirace a příběhyJak začít běhatTréninkZačátečníci

Jak začít běhat a neznechutit si to. Praktický návod jednoho běžce

od Magdaléna Ondrášová 7. 3. 2021
autor Magdaléna Ondrášová

S Covidem přišly i nové trendy. Home office, výdejní okénka, telekonference, šití roušek, ale i jezení vitamínů, davové otužování, chození na procházky, a dokonce i běhání. I já jsem jednou začínal, píše běžec MUDr. Alan Munteanu.

Tak běh je trend už delší dobu, u nás v parku v Lužánkách by to pomalu chtělo něco jako pravidla běžeckého provozu. Vyhýbání se kočárkům a pěším je čím dál těžší, běžců je mnoho kategorií a celé je to docela pestrý mumraj, který s Covidem paradoxně sílí.

Jenže jak začít běhat? To rozhodnutí je věc ošemetná, mám na to teorii měšce. Jak člověk stárne, kupí se mu kamarádi, koníčky, záliby, práce a najednou zjistí, že je jeho měšec plný. Den má jen 24 hodin a přidat další aktivitu je problém. Proto je před tím rozhodnutím ,,začnu běhat(!)“ třeba určit, co se z měšce vyjme. Jestliže je to hraní počítačových her, válení u televize, je to v pohodě. Horší už je to s hlídáním dětí, věnování se ženě, tam ten problém vzniknout už může. Většinou se ale něco najde, a pak je to třeba vykázat z měšce a pustit do něj běh, tedy čas na něj, aby se mohl stát součástí vašeho života.

Pořádné boty jsou základ

Druhá otázka přijde vzápětí – v čem mám běhat? Pro některé je to otázka radostná, protože milují nákupy a běh jim poskytne řadu příležitostí, jak utratit velké peníze. Dávno neplatí, že běžec potřebuje jen kecky, trenýrky a tričko, dneska to jsou i hodinky, aplikace, větrovky, kompresky a spousta dalších více či méně zbytných věcí. Většině ale jde o běhání a zdravější životní styl a nákupy jsou pro ně zbytné.

Začínající běžec by se měl ale právě proto každopádně podívat na boty. Teda nejdřív doma, pak případně do obchodu. Asi se shodneme, že není cílem si znechutit novou zálibu otlaky, černými nehty, puchýři a dalšími chuťovkami. Běžecká bota by proto měla být dostatečně velká a pohodlná, ale zase by neměla na noze plandat, být sešlapaná nebo dokonce děravá. Asi bych doporučil i podrážku a určitou míru tlumení. Módní minimalistické boty jsou sice fajn, ale netrénovaná lýtka by mohla dost protestovat a navrhovat vyskočení z měšce a uvolnit tam prostor pro návrat před televizi.

Ponožky bych si asi určitě koupil sportovní, jestli pravidelně nesportujete, budete je potřebovat. Stran trička se dnes většina výrobců rozhodla pro různé varianty polyesteru, polypropylen, zdá se, prohrál. Tato trička se vyznačují odvodem potu, rychlým schnutím a lehkou tendencí k „zatouchání“. Při závodech, ale třeba i v Lužánkách, je pak běžec, který si tričko z minulého týdne nevyměnil, docela lehce identifikovatelný. Naštěstí se tato trička snadnou perou a jsou skoro nezničitelná, což ale nemusí být výhoda, hromadí se. Kdo si objednává na závodech různá památeční, asi rozumí.

Nebojte se elasťáků

Stran trenýrek a kaťat jsou zastánci volnějších šortek a obepnutých elasťáků. Většina začátečníků jde postupnou cestou šortky – odřená stehna – elasťáky. Mne definitivně vyléčilo běhání u moře v plavkách, protože se k mírné odřenině přidala sůl a bylo to ouvej. Ale jsou lidé s dobře rostlýma nohama a ti běhají i v šortkách bez problémů.

No a můžete vyrazit. Chcete-li si motivačně nahrát délku výběhu, není třeba hned kupovat drahé hodinky, stačí si koupit malé pouzdro na mobil. Vidíte, mobil! Dnes většina běhá s ním, je to peněženka, GPS navigace, zavoláte s ním záchranku, je to lepší. Ale kam ho dát? Běhat s ním v ruce budete jen do prvního zakopnutí, v kapse s ním vydržíte možná tři sta metrů. Mně se osvědčil elastický neoprénový pás/ledvinka kolem pasu. Ty věci na paži vypadají cool, ale váha mobilu je přeci jen cítit, je to nepohodlné. Pružná kapsa pojme mobil, klíče, ale i kapesníčky, na které občas taky dojde, a pak mi budete blahořečit, že jsem vám je doporučil, utírat se čelenkou fakt není ono. Kamarádka Veronika ví.

Připraveni vyběhnout

Á propós čelenka. Kdo se hodně potí, pořiďte si něco. Pálivý pot v očích nezvyšuje komfort ani zážitek, dobrá alternativa je kšiltovka, která navíc jako bonus v létě stíní.

Teď na konci zimy budeme potřebovat i druhou vrstvu, asi lehkou větrovku, běžecké kalhoty, tedy dlouhé elastické, a když je kolem nuly, tak tenké rukavice.

Tak, a teď jste doopravdy ready to go, připravení vyběhnout.

Jak se obléct při mrazu, nebo naopak při deseti stupních? A jak běžet? Co tepy? Proč si maratonci olepují bradavky? Je tolik otázek…To až příště.

7. 3. 2021 0 komentáře
1 FacebookEmail
NezařazenéSluchátka

Parádní sluchátka nejen na sport! Nová Huawei FreeBuds 4i přináší dlouhou výdrž i ANC za skvělou cenu

od Rungo 7. 3. 2021
autor Rungo

KOMERČNÍ SDĚLENÍ S nejnovějšími sluchátky FreeBuds 4i získáte to nejlepší z rodiny HUAWEI FreeBuds –aktivní potlačení hluku (ANC), vynikající výdrž baterie a křišťálově čistou kvalitu zvuku. Díky svému elegantnímu a zároveň praktickému designu sluchátka padnou každému, kdo má rád pohodlí a zároveň ocení špičkovou moderní technologii.

Pokud jde o true-wireless (TWS) sluchátka, potlačení hluku se stalo pro jejich uživatele již nezbytnou funkcí. Většina sluchátek s ANC se ale nedokáže přizpůsobit různým nečekaným scénářům tak, aby i během nich poskytla uspokojivé omezení šumu. HUAWEI FreeBuds 4i však využívají vestavěných akustických komponentů a algoritmů k vytváření obrácených zvukových vln, které aktivně blokují okolní hluk.

FreeBuds 4i navíc využívají dva mikrofony a technologie formování paprsku pro přesné snímání hlasu. Jedinečný design funguje skvěle proti větru a tím účinně zlepšuje kvalitu venkovního poslechu i za nepříjemného počasí. Díky technologii AI spoléhající na neuronové sítě dokáží FreeBuds 4i dokonce rozpoznat lidský hlas od okolních zvuků.

Nová sluchátka nabízejí různé režimy ANC, takže se dokážou aktivně přizpůsobit nejběžnějším situacím a ruchům, jako jsou hučení klimatizace, zvuky počítače, svist vlaku v tunelu nebo šum davu v nákupním centru. To může zároveň snížit tlak v uších a poskytnout tak pohodlnější zážitek z nošení.

Výdrž baterie je pro uživatele  bezdrátových sluchátek nejvyšší prioritou. K řešení tohoto problému využívají HUAWEI FreeBuds 4i svého jedinečného designu s nízkou spotřebou energie. V kompaktním těle sluchátek se nachází velkokapacitní baterie, která poskytuje dlouhotrvající výdrž za každé situace. Když je ANC vypnuté, zvládnou FreeBuds 4i přehrávat hudbu nepřetržitě po 10 hodin. Pokud ANC běží, lze přehrávat hudbu nepřetržitě až 7,5 hodiny na jedno plné nabití.

HUAWEI FreeBuds 4i navíc podporují rychlé nabíjení. Stačí je nabíjet deset minut k tomu, abyste mohli poslouchat až po dobu čtyř hodin.

Pokud jde o kvalitu zvuku, i v tomto směru mají FreeBuds 4i samozřejmě mnoho co nabídnout. Zejména díky velkému 10nm dynamickému měniči a kompozitní membráně schované do kompaktního těla, společně s vestavěnými tuningovými algoritmy, které poskytují tři úrovně vyváženého zvuku.

Tuningový tým Huawei doladil kvalitu zvuku v kontrolovaném laboratorním prostředí, hlučném prostředí i v běžných každodenních situacích, aby dosáhl co nejlepších parametrů frekvenční odezvy. Díky tomu jsou FreeBuds 4i vhodné pro širokou škálu populárních zvukových stylů včetně kytary, bicích, vokální i klavírní hudby, což znamená takovou kvalitu zvuku, která je vědecky optimalizována podle skutečných poslechových návyků lidí.

Inovace: dynamičtější vzhled a pohodlnější nošení

Coby nejnovější generace série HUAWEI FreeBuds nesou sluchátka FreeBuds 4i stejně výjimečnou DNA jako její předchůdci a zároveň od tohoto základu odráží s novými inovativním nápady. Tvar podobný oblázku je nejen stylový, ale zároveň se lépe přizpůsobuje uchu, což zaručuje ještě pohodlnější nošení.

FreeBuds 4i mají zepředu a po stranách hladký zaoblený tvar a na zadní straně plochý povrch, který umožňuje jejich snadné položení na rovnou plochu. Nabíjecí pouzdro je také malého a kompaktního oblázkového tvaru, který krásně padne do ruky. Nová sluchátka od Huawei jsou dodávaná v barvě Red Honey, stejně jako v klasických variantách černé a bílé.

Díky zaoblenému tvaru jsou HUAWEI FreeBuds 4i pro uživatele pohodlnější. Aby se snížila zátěž uší, hmotnost těla sluchátek podstoupila spoustu testů a úprav tak, aby se váha snížila na pouhých 5,5 g na ucho. Sluchátka také přicházejí se třemi různými velikostmi špičky silikonových špuntů, takže si uživatelé mohou vybrat ideální a nejpohodlnější velikost.

Sluchátka HUAWEI FreeBuds 4i jsou k dostání od 6. 4. do 2. 5. za exkluzivní cenu 1799 Kč na Alza.cz, v e-shopu HUAWEI STORE (huawei.cz), v HUAWEI EXPERIENCE STORE na Chodově a v obchodním centru Quadrio. Od 3. 5. budou FreeBuds 4i k dostání už za běžnou cenu 1999 Kč u všech obvyklých distributorů. 

7. 3. 2021 0 komentáře
0 FacebookEmail
InspiraceInspirace a příběhyRady a chybyZačátečníci

Nejčastější otázky, na které se běžci ptají na Facebooku a neměli by

od Vít Kněžínek 5. 3. 2021
autor Vít Kněžínek

,,Při jaké tepovce běháte?“ To je častý dotaz na sociálních sítích, přičemž odpovědi na něj jsou tazateli k ničemu. Pokud tedy zrovna nezpracovává bakalářskou práci na toto téma. Pojďme si říct, které dotazy nepokládat na Facebooku a proč. A také kde hledat odpovědi.

Začínající běžci to nemají vůbec jednoduché. Plná hlava otázek, ale široko daleko nikdo, kdo by na ně odpověděl. Není proto divu, že se se svými otázkami obrací na sociální sítě a početné běžecké skupiny. Ne každou otázku je ale dobré pokládat. Odpověď vám totiž může více uškodit než pomoci. Rozhodli jsme se proto sepsat seznam zbytečných a nebezpečných otázek, které byste nikdy neměli pokládat nikomu, kdo vás, vaše tělo a váš běžecký trénink opravdu dobře nezná.

  1. V jaké tepové frekvenci mám běhat?
  2. Kolikrát týdně mám trénovat?
  3. Jak rychle mám běhat?
  4. Jak daleko a rychle běháte VY?
  5. Jak dlouho vám trvalo, než jste začali běhat po nemoci/zranění?
  6. Co jste dělali, když vás začalo bolet koleno, kotník, kyčel, …?
  7. Po jaké době jste běželi svůj první půlmaraton, maraton, desítku, …?
  8. Běháte v horku, zimě?
  9. V jakých běháte botách?

A dalo by se pokračovat ještě hodně dlouho. Původně jsme si mysleli, že ke každé otázce dáme individuální vysvětlení, proč je zbytečné a občas až nebezpečné ji pokládat. U třetího vysvětlení jsme ale přišli na to, že se opakujeme stále dokola. Všechny tyto otázky totiž mají něco společného – ptají se na věci, které se zásadně liší člověk od člověka.

Někdo má maximální tepovku 200, někdo pouze 170. Někdo měří dva metry a váží metrák, zatímco jiný je o polovinu lehčí. Někdo běhá deset let a má za sebou roky tvrdého tréninku, další začal před měsícem, ale má za sebou roky tréninku při jiném sportu. Každý jsme zkrátka jiný a znalost toho, jak to funguje u jiného běžce, vám ve většině případů vůbec v ničem nepomůže.

Zásadní je znát své vlastní tělo a přizpůsobit se mu, jak jen je to možné. Při shánění přesnějších informací ohledně zátěže a tréninku je proto mnohem lepší vyhledávat odborné články a problematiku si nastudovat. Zabere to víc času a energie než vznést dotaz na sociálních sítích, ale výsledek vám bude opravdu užitečný. Zdravotní otázky byste měli směřovat výhradně na doktory a fyzioterapeuty. Jestli vás něco bolí, nebo se vracíte po zranění, pak vám nikdo jiný ani při sebelepší vůli není schopný dát užitečnou radu.

V úvodu článku jsme zmínili, že tyto otázky mohou být ne pouze bezcenné, ale mohou být dokonce i nebezpečné. Zajímá vás, jak je to možné? Není v tom nic složitého.

Představme si několik modelových příkladů: zeptáte se na tepovku člověka, který má srdeční frekvenci o desítky tepů vyšší, než vy. Při snaze se mu přiblížit se budete neustále pohybovat v červených číslech, což vede k extrémní zátěži a riziku přetížení. Může nastat i opačná situace, kdy vám podle odpovědí od ostatních běžců bude připadat, že i při klusu tepete až příliš rychle, ale pro vaše tělo se může jednat o zcela normální reakci.

Inspirace cizím tréninkovým objemem, nebo rychlostí také může být zavádějící, nebo dokonce nebezpečná. Je důležité trénovat tak, abyste byli schopni si mezi jednotlivými běhy dostatečně odpočinout. Někdo přitom zvládá týdně odkroutit 100 a více kilometrů, zatímco jiný běžec má svůj limit poloviční, nebo třetinový.

Zavádějící mohou být i dotazy na vybavení. Potřebujete-li si udělat přehled o tom, co za boty, batohy, nebo další části výstroje používají ostatní, pak se neváhejte zeptat. Finální výběr ale musí být vždy výhradně na vás. I když vám 9 z 10 běžců doporučí jeden konkrétní model bot, tak je vypovídající hodnota takové informace prakticky nulová, pokud budete mít jiný tvar chodidla, jinou hmotnost, nebo jinou techniku běhu. V tu chvíli je možné, že i s takto oblíbenou botou nebudete vůbec spokojení.

Článek je možná trochu přísný, ale opatrnosti není nazbyt. V každém případě vždy se zamyslete, na co se ptáte, kdo vám dává odpověď, a zda se jí řídit.

5. 3. 2021 0 komentáře
0 FacebookEmail
VýživaZdraví

Recept: domácí flapjack, pinkantní jerky a „zlaté mléko“. Zdravé svačinky

od Karolína Hornová 4. 3. 2021
autor Karolína Hornová

Pořád zavření doma a pečení chleba už vás omrzelo? Zkuste domácí svačinky, které vám dodají spoustu energie a živin před sportem i po něm a díky obsahu prohřívacích látek zahřejí i při sportování venku. Přinášíme recepty na domácí flapjack s jemně štiplavým zázvorem, jemně pálivé jerky i „zlaté mléko“, relaxační nápoj s kořeny v ájurvédě.

Ke snídani a na doplnění energie: Domácí flapjack se zázvorem

Foto: Karolína Hornová

Chuťově bude trošku připomínat štrúdl nebo punč z vánočních trhů. Obsahuje dvě přísady, které mají schopnost prohřát organismus: Zázvor obsahuje látku gingerol, která funguje podobně jako capsaicin v pálivých papričkách – prokrvuje cévy i jemné kapiláry a prohřívá organismus, aktivuje cévní systém a navíc díky obsahu vitamínů podporuje imunitu. Skořice působí podobně a navíc má dobrý vliv na zažívání. Obě látky disponují antibakteriálními účinky. Flapjack je díky ovesným vločkám přirozeně bezlepkový, má vysoký obsah kvalitních sacharidů a hodí se jako energetická tyčinka před a při výkonu.

Budete potřebovat:

  • 500 g ovesných vloček
  • 120 g másla
  • 70 g třtinového cukru (cukru můžete přidat poloviční množství a doplnit javorovým nebo jiným sirupem podle vlastní preference)
  • 2 lžíce medu
  • kávová lžička skořice
  • 1 hrubě nastrouhané jablko
  • 1 polévková lžíce nasekaného kandovaného zázvoru
  • hrst nasekaných pekanových ořechů

Předehřejte si troubu na 150 stupňů s využitím funkce pečení shora i zespoda. Máslo, cukr a med rozmíchejte v hrnci na mírném ohni – pomalu zahřívejte a stále míchejte, dokud nevznikne hustý, hladký sirup. Vmíchejte skořici a odstavte. Do mísy nasypte a smíchejte všechny „suché“ ingredience, tedy ovesné vločky, nasekané ořechy a sušené ovoce. Zalijte sirupem a pořádně promíchejte (ideální je hmotu prohníst rukama).

Tip: Pokud chcete flapjack „anglického typu“ s opravdu hladkou konzistencí, všechny suroviny můžete v této fázi rozmixovat v mixéru nebo blenderu nahladko.

Směs nasypte do pekáčku, vyloženého pečícím papírem nebo alobalem, nebo do speciální silikonové formy na tyčinky. Hmotu pečlivě rozprostřete a upěchujte pomocí dlaně (aby se na ni směs nelepila, můžete použít latexovou rukavici nebo mikrotenový sáček). Dávejte pozor, aby nikde nevznikaly vzduchové bubliny a hmota byla ve formě opravdu upěchovaná. Pečte 40 minut na 150 stupňů, dokud nebude těsto na povrchu nazlátlé.

Nechte vychladnout a krájejte na obdélníčky podle libosti.

Při a po výkonu: Domácí hovězí jerky s chilli a limetkou

Foto: Karolína Hornová

Pokud dáváte přednost slané svačince, plné bílkovin, je sušené maso tím pravým pro vás. Chilli papričky obsahují látku capsaicin, která stimuluje krevní oběh. Pepř zrychluje metabolismus – zvyšuje produkci tělesného tepla a je mimo jiné také vhodným podpůrným kořením při hubnutí. Sušené maso jako takové má vysoký obsah bílkovin a je ideální svačinkou při celodenním výletě, ale také po tréninku.

Budete potřebovat:

  • 0,5 kg zadního hovězího nebo roštěnce
  • 2 limetky
  • sušené mleté chilli (např. papričky Habanero)
  • kávová lžička soli a případně pepře podle chuti

Základem chutných sušených plátků je dokonale nakrájené maso. Ideální je, pokud máte k dispozici tzv. nářezák nebo budou ve vašem řeznictví tak hodní, že vám plátky rovnou nakrájí. S trochou šikovnosti to zvládnete i doma – pořádným dlouhým ostrým nožem. Před krájením je ideální maso nechat asi 15 minut v mrazáku, aby ztuhlo a lépe se krájelo. Krájejte plátky tlusté zhruba 3 mm.

Šťávu z limet promíchejte se solí a chilli a do vzniklé marinády naložte plátky masa. Pořádně promíchejte (ideálně zase rukama) ať se marináda dostane všude. Nechte přes noc v lednici. Plátky vyndejte, nechte okapat a sušte v sušičce na ovoce – nejprve cca 40 minut na 75 stupňů, aby se zničily všechny případné mikroby, pak zhruba 5-6 hodin na 65 stupňů. Pokud nemáte sušičku na ovoce, můžete maso sušit při stejné teplotě v troubě – budete ale potřebovat víc času, cca 9 hodin. Uchovávejte v uzavřené nádobě či sáčku bez přístupu vzduchu (a tím i vlhkosti).

Tip: Aby se maso v troubě usušilo co nejlépe, můžete plátky napíchat (navléknout) na špejle nebo vidlice na špíz, a na těch pak maso zavěsit na mřížku v troubě. Věšte do středu trouby a do spodního „patra“ nezapomeňte dát plech, na který bude odkapávat marináda.

Na regeneraci: Golden latte s kurkumou

Foto: Karolína Hornová

Kurkuma je koření ceněné po tisíce let v ájurvédě. Kurkumin v ní obsažený má příznivý vliv na trávicí soustavu, stimuluje cévní systém a má protizánětlivé účinky. Konkrétně přispívá ke snížení hladiny cukru v krvi a také zmírňuje bolest namožených svalů. Spolu se zázvorem zahřívá a zklidňuje tělo i mysl – nápoj s vláčnou chutí je tak ideální pro regeneraci po náročném dni. Regeneraci podpoří i obsah kvalitního tuku, který má pozitivní vliv na anabolické procesy po výkonu.

Budete potřebovat:

  • 2 šálky neslazeného mandlového mléka
  • čerstvý kořen kurkumy (odkrojte asi 1 cm) nebo kávovou lžičku sušené kurkumy
  • čerstvý kořen zázvoru (také cca 1 cm)
  • špetka skořice
  • 2 čajové lžičky kokosového oleje
  • 1 čajová lžička medu

Zahřejte mandlové mléko za stálého míchání společně s kurkumou, nakrájenou na tenoučké plátky, zázvorem (oloupaným a rovněž nakrájeným na tenoučké plátky), skořicí, kokosovým olejem a medem. Zahřívejte na mírném ohni a míchejte zhruba 5 minut. Přikryjte pokličkou, stáhněte plotýnku na nízký stupeň a prohřívejte dalších 5 minut. Stáhněte a přeceďte, abyste odstranili plátky koření.

Tip: Před podáváním můžete nápoj posypat trochou mleté kurkumy nebo skořice. Pokud vlastníte kvalitní kávovar a vládnete tryskou, nechte nápoj zcela vychladnout a před podáváním vyšlehejte jako pěnu na capuccino. V receptu uvádíme lehčí mandlové mléko, které nepůsobí případnou zátěž pro zažívání, ale můžete použít i to klasické.

4. 3. 2021 0 komentáře
0 FacebookEmail
InspiraceInspirace a příběhyPsychikaZdraví

Poddruh „běžci“ v době covidové aneb bublina, co mě dnes drží nad vodou

od Magdaléna Ondrášová 3. 3. 2021
autor Magdaléna Ondrášová

Začal, aby shodil kila. Nečekal, že běhání může být svět, bublina sama o sobě. Tahle bublina je jedna z věcí, která nás běžce drží nad vodou a jedním z nich je právě i MUDr. Alan Munteanu, jehož zamyšlení plyne v „kecacím tempu“.

I v tomhle průseru, v kterým jsme každopádně až po uši (a na tom by se snad mohly všechny informačně deformovaný tábory shodnout), se dá dělat hodně věcí. Teda ne každej může, to musím říct hned na začátku.

Nemocný v lepším případě lapá po dechu, nekteří jeho blízci dřepí v karanténě. Lidi,  kteří ztratili podnikání, práci, iluze, jsou na tom podobně, jen se jich to týká jinak, psychicky, finančně, existenčně. Co tedy můžou všichni dělat, když nikam nemůžou, na co se těšit? Kdo má sklony k autismu je spokojen, dny si jsou podobné jako vejce vejci, činnosti se zpravidelnily, i vládní opatření vnáší jistotu do jeho života. Sice je to jistota chaosu, jistota, že co platí dnes nemusí platit zítra, ale jistota to je. 

Pandemický poddruh „běžci“

A pak je tu zvláštni sorta podivínů, ke které se taky počítám, a ti se těší na běh. Jedni se zaměřují na to, jak si naordinují trénink, trasu, prostě výběh. V mezidobí se koukají do aplikací, přemýšlí, jak by podpořili svoji formu. Jiní běhají bez hodinek, jen pro radost a pocit volnosti, odreagování, splynutí s přírodou. Těch kategorií je víc, ale důležitý je jedno, běhat může, až na nemocné, každý. Stejně jako třeba pomáhat v nemocnici, zajímat se o druhé.

Ono je to vlastně v drtivé většině,  to omezení, jen v naší hlavě. Trochu jsme se nechali unést možnostmi, pozlátkem, pocitem, že hlavně cestování, zážitky (užil sis to?), mají hodnotu. Nemůžu lyžovat, plavat, jet na dovolenou, jít do hospody… dosaďte si sami. Tragédie.

Ale to není žádná tragédie! Omezujeme se sami, podléháme módě, trendům. Vždyť se můžu učit jazyky, v podstatě cokoliv, je tolik kursů, informací! Stejně jako můzeme číst knihy. A je tolik filmů, divadelních a jiných kulturních aktivit, co jsem nestačil skouknout. Vzdyť jen uklidit doma, ve sklepě, dát si do pořádku papíry, archívy, vytřídit staré fotky, má smysl. Kdo má vše v komíncích, srovnané, spočítané, v cajku? 

Dá se, samozřejmě, taky začít s běháním, lépe chůzí. Ale o tom nechci psát.Já osobně jsem začal jako tenista běhat jen kvůli nadváze, nic jsem od běhu neočekával. Když, tak bolest, pot, nudu. Na druhou stranu je to sport, který se dá dělat skoro všude, kecky, tričko, v zimě bunda a jde se. Běhal jsem už v hlubokém sněhu, hustém dešti, na horách, podél pobřeží moře. Ve městě, v Praze na Žižkově, na Vítkově, ve vinařské oblasti kolem vinic, dokonce jsem zažil běžecký závod s pitím piva na stanovištích.

Běh nemusí být individuální sport

Samotnou kapitolou je běhání v přírodě, nejlíp brzy ráno, na jaře a v létě, když ostatní ještě spí. Ptáci řvou, všechno voní, kytky, les, takový ten chladný opar, první záblesky slunce. Běhával jsem sám, možná kus autisty ve mně je. Nerad jsem šel na první jakýsi Rungo výběh. Cizí lidi, o čem se s nima budu bavit, nebudu jim stačit, nebo mě budou zdržovat… Ono je to divný, ale opak byl pravdou.

Dozvěděl jsem se, že existuje „kecací tempo“, kdy se dá mluvit a běžet současně. Že jsou závodníci o dvě třídy lepší, ale poběží klidně i s lůzrem jako jsem já. Že jsou magoři, kteří nadšeně brebentí o botách, tričkách, hodinkách, trasách, v podstatě jen o běhu a jsou tím nadšení. A hlavně, že to uteče jak voda, že nemyslím na píchání v koleně, nebo že je to daleko domů. Tenhle svět mě vtáhnul. Začal jsem závodit, střed pole byl můj odvážný cíl. Našel jsem si nové kamarády, píšeme si, vídáme se, slavíme narozeniny, víme o sobě. Jsou z jiných bublin, sfér, ale je to skvělé, o to zajímavější. Chápou moji potřebu sdílet svoje zážitky, poznatky, zklamání.

Jsem rád, že běh a tyhle potrhlé kamarády, ale i ženu, která běhá se mnou, mám. Tahle doba je divná. Nepřítel co není vidět. Rozklížený stát, selhávající v elementárních činnostech. Dezinformace, deziluze, něco, co naše generace nezažila. Není pravda, že se nedá nic dělat. Můžeme se zastavit, udělat si pořádek v hlavě, srovnat hodnoty, nemusíme se pořád jen bavit. Běh je k tomu geniální pomůckou. Uvolňuje, odplaví stres, protože jednoduše začnete vnímat, že vás bolí nohy, že je hezky, že jste venku. Srovná rozhozenou psychiku. No, koukám, chtěl jsem napsat něco o Covidu, a ono je to o běhání. Není to ale nakonec lepší?

3. 3. 2021 0 komentáře
0 FacebookEmail
Nezařazené

KS Jak večer po náročném běhání regenerujete vy?

od Rungo 3. 3. 2021
autor Rungo

KOMERČNÍ SDĚLENÍ Rádi si jdete zaběhat, vyvětrat mysl a přijít na jiné myšlenky? To je super. Ale víte taky, jak po náročném běhu zregenerovat? Po výkonu by totiž měl následovat odpočinek a regenerace.

Možná patříte mezi ty, kteří začali běhat teprve nedávno. Posedávání doma v teple vás přestalo bavit, pravidelný běh byl předmětem vašeho novoročního předsevzetí, které opravdu dodržujete. Jak by také ne. Kouzlu běhání podlehne každý, kdo ho jednou okusí. 

Jenže po takovém výkonu musí přijít odpočinek a regenerace, aby byly svaly na další výkon připraveny. Jak na to? Vsaďte na aktivní i pasivní regeneraci, nezapomínejte ani na odpočinkové (volné) dny, kdy se budete věnovat jinému sportu než běhání. Co dál?

Tip číslo jedna: Zajděte si do sprchy, sauny, na masáž

Už jste zkoušeli svaly zregenerovat střídáním vysokých teplot v sauně a nízkých teplot při sprchování? Jestli ne, určitě to vyzkoušejte. Naslouchejte ale svému tělu a pobyt v sauně nepřehánějte.

Náš tip: Máte za sebou opravdu náročný trénink? Do sauny si zajděte až druhý den. Podobně to je i s masážemi. Ideální je relaxační masáž, pokud zvolíte nějakou intenzivnější, chvíli vyčkejte.

Saunu nemáte po ruce? Teploty můžete střídat i během sprchování, navíc při tom uděláte něco pro posílení imunity. 

Tip číslo dva: Dostatek kvalitního spánku je základ

Víte, co je ta úplně nejlepší regenerace? 6-8 hodin dlouhý,kvalitní a ničím nerušený spánek. Během něj zregenerují svaly, šlachy i vazy. 

Víte, že pro naše tělo je nejprospěšnější, když každý den chodíme spát ve stejnou dobu a ráno se zase ve stejný čas probouzíme?

Tip číslo tři: Na správnou stravu nezapomínejte

Co je stejně důležité jako spánek? Zdravá a pestrá strava, která tělu dodá dostatek energie, je pravidelná a zajišťuje správný chod metabolismu a zdravou imunitu.

Náš tip: Délku a kvalitu regenerace může hodně ovlivnit správná strava, hlavně po náročném tréninku nebo závodu.

Bonusový tip na závěr: Usaďte se do křesla a odpočiňte si třeba před krbovými kamny

Znáte snad lepší relax, než se usadit do křesla před krb, ve kterém praská dřevo a plápolá jasně oranžový plamínek?Atmosféru ideální pro meditování, které je oblíbenou součástí přípravy vrcholových běžců, ještě umocní příjemné teplo. Že krbová kamna nemáte? Pokud bydlíte v rodinném domečku, je nejvyšší čas si je pořídit. Už dávno totiž nemají své místo jen v romantických filmech.

Bojíte se, že kolem krbovek bude hromada práce? To dost záleží na jejich výběru. Na trhu jsou jak klasická krbová kamna, tak ta kachlová, jaká známe hlavně od prarodičů. Novinkou poslední doby jsou ale peletová kamna, o která se skoro nemusíte starat. Jak je to možné?

Peletová kamna jsou ekologická, nenáročná na údržbu, na váš pokyn si sama škrtnou. Jednou za pár dnů nasypete do zásobníku pytel pelet a máte vystaráno. Ovládat je díky WLAN modulu můžete i na dálku, takže když se vrátíte domů, přivítá vás tam příjemné teplo.

3. 3. 2021 0 komentáře
0 FacebookEmail
Běžecký tréninkTréninkZačátečníci

Zlepšete se v kopcích: dolů můžete ušetřit energii pevným břichem

od Vít Kněžínek 2. 3. 2021
autor Vít Kněžínek

Když se řekne běhání kopců, tak si většina lidí okamžitě vybaví dřinu, která doprovází šplhání vzhůru. Kopce se ale běhají i směrem dolů a ani tuto specifickou běžeckou disciplínu není radno podceňovat. Řekneme jak na to.

Běhání z kopce se neřeší zdaleka tolik jako běhání do kopce. To je ale velká chyba. Jistě, do kopce je to větší dřina, ale bez dobře zvládnutých seběhů své běhání nikdy neposunete na vyšší úroveň. V terénu to platí dvojnásob, ale důležité jsou seběhy i na silnici.

Dřina nahoru a volno dolů se nenuluje

Při běhu platí zlaté pravidlo, že energie vydaná pro zdolání kopce bude vždy větší, než ta, kterou ušetříte jeho seběhnutím. Jinými slovy kopcovitá trasa bude vždy náročnější, než běh po rovince. S dodržováním zásad z našeho článku o běhání do kopce a s dobře zvládnutými seběhy se ale náročnost kopců radikálně snižuje.

Běžet z kopce dolů se dá dvěma způsoby. Buď můžete zařadit volnoběh a využívat gravitaci pro maximální úsporu energie, nebo se do toho můžete pořádně opřít a sešlápnout plyn až na podlahu.

Jak běhat dolů samospádem a odpočívat

Při pravidelných trénincích se vám bude hodit spíše úsporný režim, pro který je zásadní zpevnit břicho a nechat se táhnout gravitací dolů. V praxi to znamená běh velmi slušným tempem (podle sklonu kopce) při minimální energetické náročnosti.

Množství běžců má s touto technikou problémy. Základním předpokladem jsou pevné svaly středu těla, pracující břicho a naopak maximálně uvolněné nohy. Zkrátka se na kopci jen lehce nakloníte ve směru pohybu a z běhu doslova učiníte kontrolovaný pád, kdy “pouze” kladete nohy pod sebe a využíváte gravitace a setrvačnosti. Ruce se chovají jako při běhu po rovince.

Cílem je, abyste si při seběhu maximálně odpočinuli a zároveń neztratili rychlost. Je dost možné, že tuto techniku budete muset trochu potrénovat. Ideálním tréninkem jsou opakované seběhy mírných kopců o délce alespoň půl kilometru. 

Jak si máknout i z kopce

Mnohem náročnější technikou seběhů je metoda “all in”, která je náročnější nejen fyzicky, ale i psychicky. Kromě silných stehen a zpevněného středu budete totiž potřebovat překonat svůj strach a zábrany. Na silnici to ještě nemusí být tak složité, ale dosáhnout maximální rychlosti v terénu už není jenom tak. Věnovali jsme se tomu v tomto článku.

Jestli byste rádi zapracovali na svých terénních seběhových schopnostech, pak je ideální najít si běžeckého parťáka, který tuto disciplínu ovládá a trénovat s ním. Už jen samotný běh z kopce za někým rychlejším pomáhá odbourávat strach a umožní vám okoukat ten správný grif. Jako bonus obdržíte pár rad jak svůj běh upravit, aby už žádná rychlost nebyla příliš vysoká.

Jednou takovou radou může být i aktivní zapojení rukou. Pro nezaujatého kolemjdoucího možná budete vypadat jako blázen, ale mávání a vyrovnávání celými pažemi dokáže při stabilizaci doslova zázraky. 

Důležitá je i práce nohou, ale tentokrát se nebudete moci opřít o žádnou spolehlivou radu. Čím rychleji chcete běžet, tím delší krok a naopak. Opatrnosti dosáhnete “cupitáním” a pečlivým monitorováním terénu. Délka kroku se bude lišit i podle terénu, kdy v kamenitém prostředí jsou rychlé nohy a krátký krok výhodou, zatímco na měkkém, nebo sypkém povrchu můžete využít sesuv podložky a z kopce se tak pohybujete bezpečně dlouhými kroky a doslova smykem.

Při sebězích si dejte pozor na zranění. V terénu je největším rizikem zakopnutí a následný pád. Na silnici pak budete bojivat s velmi vysokým zatížením svalů a kloubů. Tréninky seběhů, nebo výrazně kopcovité trasy byste proto neměli zařazovat každý den, ale nechte mezi nimi dostatečné rozestupy, aby se vaše tělo zvládlo s vysokou zátěží vyrovnat. 

2. 3. 2021 0 komentáře
0 FacebookEmail
Novější příspěvky
Starší příspěvky
  • Facebook
  • Instagram
  • Youtube

Inzerce na Rungo
©2020 RUNGO.cz běží na Wordpressu pod dohledem Martiny


Nahoru
RUNGO.cz
  • Zdraví
  • Trénink
  • Vybavení
  • Začátečníci
  • Inspirace
  • O nás
  • Podpořit Rungo