83. stránka – RUNGO.cz

SOUTĚŽ: Audiotéka.cz naděluje pět knih. Stihnete je ještě pod stromeček

od Magdaléna Ondrášová 18. 12. 2020

Audiokniha pro pět z vás. Poslouchat můžete při běhu, posilování nebo protahování. Zapojte se do rychlé soutěže, ať je máte už o Vánocích. Nebo vyhraný kód raději věnujete někomu pod stromeček?

Soutěže o audioknihy získaly u vás na popularitě, a tak přicházíme s další z nich. Tentokrát budeme soutěžit kratší dobu, abyste svůj „dárek“ měli už pod stromečkem. Audioknihu dle vlastního výběru k poslechu v aplikaci Audiotéky získá pět z vás, kteří odpoví správně.

Ve čtvrtek jsme na našem webu vydali článek „Otestovali jsme běžecké bundy do mrazu. Roli hrály detaily a materiály“. Napište nám, která z bund se vám líbí nejvíce.
Odpovědi pište na e-mail redakce@rungo.cz a do předmětu dejte heslo „chci audioknihu“.
Soutěž trvá do pondělí 21. prosince 2020 a každý smí soutěžit jednou.
Losovat budeme pět výherců a každý z nich získá jednu audioknihu dle vlastního výběru v aplikaci Audiotéky. Výsledky zveřejníme formou článku po ukončení soutěže na www.rungo.cz.

Soutěž probíhá ve spolupráci s Audioteka.cz.

Všeobecná pravidla soutěží www.rungo.cz.

18. 12. 2020 0 komentáře

Otestovali jsme běžecké bundy do mrazu. Roli hrály detaily a materiály

od Magdaléna Ondrášová 17. 12. 2020

autor Magdaléna Ondrášová

Úroveň testovaných produktů nás mile překvapila. Mrazu a větru odolaly všechny bundy z recenze. Některé jsou teplejší než jiné a rozdíly jsou v materiálech i ve vybavenosti detaily, které pak ale mnohdy rozhodují o koupi.

Jsem dlouholetou aktivní běžkyní a za ty roky jsem měla (mimo jiné i díky práci sportovní redaktorky) možnost vyzkoušet už mnoho z funkčních kousků.

Mám obecnou zkušenost, že cena funkčního oblečení obvykle odpovídá kvalitě. Tedy, že oblečení levných značek nebývá tak funkční a propracované a naopak. Umělý materiál nerovná se totiž funkční a membrána má svou cenu. Najdou se výjimky a občas se objeví povedený kousek za nižší pořizovací cenu, u této cenové kategorie je to však vabank. Zato u renomovaných značek, co se funkčnosti týče, nešlápnete takřka vedle, pokud tedy vyberete právě to, co přesně hledáte. O nákupu rozhodují detaily a preference. Tedy jak rychle běháte (a potíte se), zda vyžadujete kapuci a podobně. Více jsme se výběru bund věnovali v tomto článku.

Požádala jsem zástupce značek, aby mi poslali běžeckou bundu do mrazivého počasí (nula a méně), za kterou si stojí. Otestovala jsem šest bund a přináším své zkušenosti hlavně z praktického hlediska. Nezapomeňte číst i popisky u fotografií.

Salming: Thermal Wind Jacket

Salming je značka dominující ve florbalu. Měla jsem ale možnost od ní testovat běžecké boty, které jsem si opravdu oblíbila. Proto jsem byla zvědavá na oblečení a hned tak náročný kousek, jako je bunda do zimy.

Tato bunda není vybavena přehršlí detailů. Jednoduchý střih je trochu dívčí než dámský a při výběru si dejte pozor na to, zda vám sedí hlavně v ramenou. Zajásají ženy s delším trupem a úzkými rameny. Těm padne jako ulitá. U mužů nemůžu bohužel soudit.

Materiál je velmi příjemný a vnitřní „plyšové“ počesání působí mírně hřejivě. Střídají se zde prodyšnější díly s těmi větru (a částečně vodě) odolnými na pro běh nejdůležitějších místech (hrudník, ramena, vnější strana paží). Neprofuk funguje na jedničku, prodyšnost ven je také dobrá. Pohyb v ní je pohodlný. Bunda je strečová a neprofuk–díly jsou také mírně pružné.

Vyzdvihla bych řešení zakončení rukávů, které je opravdu skvělé. Zatím je to teprve druhá zimní bunda, která mi přišla do rukou a má v manžetě schovaný přetah přes ostatní prsty viz foto. Obzvlášť pro ženy, kterým mají tendence promrzat končetiny, je to dobrá zpráva. Využívám to často buď přes holé ruce, když neodhadnu počasí, nebo přes rukavice, když ty už nestačí.

Vhodné pro subtilní postavu a plusem jsou rukavičky v manžetách. Cena cca 1 999,- korun.

Crazy Idea: Boosted Jacket

Možná jste o italské značce ještě neslyšeli. Zrodila se ale už v roce 1989 jako projekt Valerie Colturi, bývalé italské závodnice v běžeckém lyžování, nadšené skialpinistky a lezkyně a mnohé designy oblečení na těchto italských stránkách jsou fakt crazy.

Tahle bunda je pro náročné sportovce, kteří v zimě neholdují pouze běhu a chtějí bundu do hor a na více využití. To najde na skialpech, běžkách nebo právě běhu, při kterém jsem testovala já. Vybavení bundy tomu odpovídá, kapsy, které najdete na prsou, jsou oproti obvyklým běžeckým hluboké a dost velké, že tam dáte kde co, i největší mobil. Tepelný komfort mluví sám za sebe, když zmíním, že jde o Polartec (Alpha), vyvinutý původně pro armádu. Je výborně prodyšný a současně hřejivý a poradí si ve vlhkých podmínkách.

Jako předchozí bunda i tato kombinuje díly, kdy ty nejvíce vystavené chladu mají důmyslnější ochranu, zde i vícevrstvou, nahoře je šusťák, který je pevný. Záda jsou ze strečové tkaniny a více prodyšná, ale na skialpech máte batoh a na běžkách a při běhu stejně potřebujete zády odvětrat pot. Delší střih určitě přivítáte kvůli ledvinám. Spodní lem je z vnitřní strany opatřen protiskluzovým silikonem, i tak to ale nezabránilo občasnému vyhrnutí bundy. Kapuce má kšilt a sedí krásně hluboko do čela. Dá se natáhnout tedy i přes culík/čepici. Nemá otvor na palce, ale manžeta je teplá.

Kousek do náročných podmínek za doporučenou cenu 6 890,- korun.

Mizuno: Hybrid BT Hoodie

Když větrovka je málo, ale teplá běžecká bunda je moc, je tu Mizuno Hybrid BT Hoodie, která je přesně mezi.

Materiál celé bundy je z tenkého softshellu. Je tedy mírně pružný a současně působí pevným nezničitelným dojmem a studený vítr jím skutečně neprostoupí ze žádné strany. Prodyšnost ven je střední. Střih sedí velmi příjemně a nijak nepřekáží v pohybu.

I u tohoto modelu se kombinují dva materiály, zde jde o střídání teplejšího a méně teplého, přičemž teplejší není jen na hrudi, ale i na zádech. Kdo ví, že je na jejich ofouknutí háklivý, má jasno. Z vnitřní strany softshellu najdete lehké počesání, které vrací vaše teplo – dokud se tedy hýbete. Dobrým kombinováním vrstev pod bundou získáte kousek do téměř jakýchkoliv zimních teplot.

Potěšil mě detail, který by mohl být na každé bundě do zimy – díry na palce. Delší rukáv s přetahem až do dlaně zlepšuje komfort při promrzání zápěstí v minusových teplotách.

Ochrana před nepřízní počasí pro aktivní běžce za doporučenou cenu cca 2 790,- korun.

Saucony Vitarun Jacket

Potíte se nadměrně? Tahle bunda by mohla zaujmout právě vás.

Bunda Saucony je v podstatě větrovka s membránou se všitou termo vložkou a v rámci zimních funkčních větru odolných bund jsem u ní při testování pociťovala vysokou prodyšnost. Dvojitá vrstva se v jednoduchou mění pouze v místech dolní části zad a v té části rukávu směrem k tělu. Ta je také více pružná.

Nemusíte mít ale strach o pohodlí, střih je velmi dobře padnoucí a k omezení pohybu vůbec nedochází. I zde najdete komfort díry na palec s tím, že manžeta má tvar, který ještě více kryje nárt ruky.

Jednoduchému designu nechybí reflexní prvky a ozvláštňuje ho zip z umělé hmoty, který vypadá jako kovový. Nechybí kapsičky na zip.

Podšívka je z prodyšného a příjemně lehce hřejivého materiálu

Lehčí typ bundy do zimy, která ochrání a mírně zahřeje za doporučenou cenu cca 2 500,- korun.

Dynafit: Mezzalama 2 Polartec® Alpha® Jacket

V testu se mi objevuje další bunda, která rozbije spoustu prasátek najednou, ale současně zastane spoustu zimních radovánek.

I zde tvůrci vsadili na skvělý materiál Polartec Alpha a rádi se jím chlubí přímo v názvu. Však je čím. Jde o lehkou, teplou, prodyšnou bundu, která kombinuje vícevrstvé teplé díly (na fotografiích světle modrá) s funkčním lehce pružným šusťákem (na fotografiích tmavě modrá). Mezzalamu si oblíbíte na skialpy, bruslení, apod. a nebojí se vlhka ani větru.

Abyste ji docenili, musíte být opravdoví nadšenci aktivního pohybu v chladných podmínkách nebo milovníci hor a využívat ji můžete právě i na běh. Sedí skvěle, neměla jsem problém ani s kapucí. Nechybí otvor na palce, těžko takové bundě něco vytknout. Samozřejmě musíte důmyslněji zvolit spodní vrstvy tak, abyste se pak při běhu neuvařili, ale zase vás nenechá ve štychu, když budete muset na nějakou chvíli zastavit. A najdete pro ni více využití.

Multifunkční bunda pro aktivní lidi za doporučenou cenu cca 5 700,- korun.

Hannah: Tessa

Tady máme něco pro úplné zmrzliny.

Tahle bunda už je opravdu něco mezi běžeckou a turistickou zimní bundou a je to znát na první pohled i z fotek. Nemusí to hned znamenat, že je to špatně. Ambiciózní běžci sáhnou po lehčím modelu, který bude především chránit před vnějšími vlivy. Hannah Tessa si své příznivce najde mezi pohodovými běžci, kteří svůj koníček nezahazují s padáním listů ze stromů, ale svoji tepovku nevytáčí příliš vysoko.

Pokud se rádi vydáváte na pomalé běhy, běžky, brusle nebo svižnou chůzi za mrazivých dnů, máte těžkou volbu. Lehká bunda je málo, zimní je moc. A Hannah Tessa je přesně to, co potřebujete. Tahle bunda hřeje při zachování pohodlí díky strečovým dílům, kudy také odchází vlhkost ven. Chrání před větrem i deštěm.

Tepelný komfort při zachování pohodlí a funkčnosti za doporučenou cenu cca 2 790,- korun.

Foto: Marek Odstrčilík

17. 12. 2020 0 komentáře

Inspirace Inspirace a příběhy

V roce 1997 zaběhl rekord, který dosud není překonán. Je Kouros porazitelný?

od Magdaléna Ondrášová 16. 12. 2020

autor Magdaléna Ondrášová

Světový rekord na 24 hodin drží řek Yiannis Kouros. Zajímavé na tom je, že ho již od roku 1997 nemůže nikdo překonat. Podívejte se do světa rekordů, kterým stěží uvěříte. Ultramaratonec Daniel Orálek se rozepisuje o Kourosovu vedení a co by se muselo stát, aby zaznělo ono „král je mrtev, ať žije král“.

Na tak jednoduchou otázku v titulku je samozřejmě jednoduchá odpověď: jsou. Ovšem s jednoduchým dodatkem: asi to nebude zrovna hned a možná, že ani za trochu delší dobu. Proč se tato otázka vůbec přetřásá? To je taky celkem jednoduchá odpověď, protože i mezi širší běžeckou veřejnost pronikala zpráva o tom, že jeden z nejpopulárnější a nejlepších skyrunnerů, skialpinistů (a doplňte si další přívlastky sami) Kilian Jornet vyhlásil pokus o překonání světového rekordu na 24 hodin.

Vzbudil tím velké diskuze a zájem médií. Bohužel celá akce nakonec vyzněla jako hodně nepovedený pokus motivovaný především marketingem Jornetova sponzora a uvedením nového typu bot na trh. Napřed bych se rozepsal proč výkony Yannise Kourose (narozen roku 1956 v řeckém Tripolisu) patří k těm absolutně nejlépe hodnoceným v historii ultraběhu a dokonce i běhu jako takového.

Yiannis Kouros. Rekordy, kterým se nechce věřit

Pravdou je, že Kouros běhal v dobách, kdy internet neexistoval a tím je jeho popularita, zvláště mezi běžnou populací, podstatně menší než popularita zmíněného Kiliana Jorneta nebo Scota Jureka.

Samozřejmě srovnání s Jornetem je vzhledem k tomu, že Kouros se soustředil hlavně na silniční nebo i závody na dráze, trochu komplikované. Navíc dle Kourosových slov je sice ultramaraton technicky všechno, co je delší než maraton, ale opravdové ultra začíná až po 12 hodinách nebo po 100 mílích běhu. Také neuznával trailové ani sólové závody.

Do dnešního dne mu patří rekordy na 24 h, 48 h a 6 dní. Dále také rekordy na 200 km, 200 mil, 1 000 km a 1 000 mil. Kromě toho, že čtyřikrát zvítězil na Spartathlonu, drží tam také rekord trati a další tři nejlepší historické výkony. Mezi jeho legendární výkony patří též pět vítězství na závodě ze Sydney do Melbourne. Poprvé tam vyhrál s náskokem 10 hodin na traťový rekord a další rok vyhrál s náskokem 28 hodin před druhým běžcem a třetí rok i přes protesty závodníků startoval o 8 hodin později než ostatní a přesto vyhrál.

Zastavíme se u rekordů na 24 a 48 hodin, které patří právě k těm absolutně nejkvalitnějším. Na 24 hodin má Kourosův rekord hodnotu 303,506 km, potom následuje dalších pět jeho výkonů, než se objevuje druhý běžec Ishikawa Yoshihiko s výkonem 285,366 km, následuje dalších pět výsledků od Kourose, až se objeví další výkon 282,282 km Denise Zhalybina. Pokud použijeme jednoduchou matematiku, tak rozdíl mezi Kourosem a Ishikawou je 17,94 km, což znamená, že druhý výkon je o 5,9 % horší. Pro představu, pokud si stejným poměrem vynásobíme světový rekord na maraton 2:01:39, tak by druhý nejlepší výkon byl 2:08:51 (což odpovídá času, který byl rekordem někdy v roce 1969).

Pro ty, kteří by to chtěli porovnávat se svým tréninkovým nebo závodním tempem, Kourosův rekord na 24 h znamená běžet průměrným tempem 4:45 min/km. Včetně občerstvení, pauzy na WC, převlečení nebo přezutí a případného odpočinku. Ve skutečnosti na žádný odpočinek nemáte nárok, pokud se chcete o něco takového pokoušet. Opět pro porovnání – Ishikava měl průměr 5:03 min/km.

Neuvěřitelné na druhou

Kouros ovšem své závody rozbíhal velmi ostře a postupně zpomaloval. Při onom rekordu na 24 h, který zaběhl 5. října 1997 v australském Adelaide, měl prvních 100 km v čase 7:15, což mimo jiné znamená, že na letošní MČR na 100 km by skončil na 2. místě. V grafu s mezičasy je potom vidět, že tempo postupně klesalo nicméně i posledních 8 hodin běžel stále v tempu kolem 5 min/km. Zároveň v závodě padl světový rekord na 200 km – 15:10:27.

48 hodinový závod ukazuje na ještě větší Kourosovu dominanci. Pravdou je, že tento závod je méně vypisován a také méně obsazován. Na druhou stranu je pozitivní, že třetí historický výkon stále drží český ultramaratonec Tomáš Rusek a ten je pouze o 302 metrů horší než výkon druhého Fryera, který má 433,686 km. Kourosův výkon 473,495 km je potom lepší téměř o 40 km. Přepočtem na procenta získáme číslo 8,4 % a přepočet na současný světový rekord v maratonu by pro druhý výkon znamenal čas 2:11:53 se kterým se dostáváme někam do začátku 60 let. Navíc, když Kouros nastupoval do závodu, tak byl v plánu výkon 510 km. Bohužel v tréninku těsně před závodem upadl a závod běžel se třemi zlomenými žebry.

Nepovedený pokus Kiliana Jorneta

Vraťme se k pokusu Kiliana Jorneta, kdy v porovnání mezičasů vidíme, že Jornet se pokoušel běžet v podobném tempu jako Kouros, bohužel už po 10 hodinách ztrácel asi 5 km, což by nemuselo být rozhodující, ale nadále zpomaloval. Podle vlastních slov potom pocítil bolest na hrudi a závratě a nechal se ošetřit v nemocnici. Naštěstí se nic závažného nezjistilo.

K samotnému pokusu je potřeba napsat, že podmínky, které byly pro závod vytvořeny, se moc nepovedly. Ráno byla na dráze námraza, kterou pořadatelé museli rozpustit solí, a teplota vzduchu se držela pod bodem mrazu. Také občerstvení možná nebylo ideální. V takovém počasí by doprovod měl být schopen zajistit teplé nápoje nebo jídlo, což prý byl problém. Pokud se podíváte na podrobné mezičasy na této stránce, tak zjistíte, že pauzy, které si Jornet bral z různých důvodů, byly stále častější a od 9. hodiny tempo začalo padat přes 5 min/km, což bylo velmi brzy.

Celkově se dá říci, že tento pokus spíše poukázal na výjimečnost Kourosova výkonu, než Jorneteovu šanci na překonání tohoto skvělého rekordu o kterém sám Kouros prohlásil, že vydrží stovky let. Kourosovi tedy sebevědomí rozhodně nikdy nechybělo. Když se člověk zamyslí nad výkony a kariérou Yiannise Kourose, tak může dospět k jedinému závěru: talent jeho úrovně (který ho navíc naplno rozvine a využije) se rodí tak jednou za 100 let možná to bude i více.

Graf vývoje průměrného tempa a porovnání výkonů Kourose, Ishikavi a Jorneta:

Listopadový trénink Dana Orálka

Pokud se vrátím do našich reálií, tak moje listopadové běhání pokračovalo přípravou na případné MČR, které bylo plánováno na 5.12.2020 a ti, kteří se zajímají, už vědí, jak dopadlo. Cílem bylo zvyšovat tempové a tempově rychlostní schopnosti. Vzhledem k nejistotě konání závodu jsem víceméně (až na jeden trénink) rezignoval na speciální tempo pro 100km závod a upřednostnil dlouhodobý cíl. Postupně jsem pociťoval zvyšování kondice, ale stále jsem bojoval s problémem levého kolene, ke kterému se díky změně pohybového vzorce přidává i problém s ITB na stejné noze a bolest ve svalech na zadkem. Celkový počet kilometrů podruhé letos přesáhl 600 a zastavil se na čísle 626 km.

Přehledová tabulka za listopad

	Km	Průměrné tempo
Týden (1 den)	19,6	6:15
Týden	156	5:02
Týden	153	5:05
Týden	124	5:16
Týden	155	5:02
Týden (1 den)	18,3	4:28

Dan Orálek je jeden z nejlepších českých ultraběžců. Byl prvním Čechem, který absolvoval Badwater Ultramarathon, jenž se běží v americkém Údolí smrti. Pětkrát získal titul mistra republiky ČR v běhu na 100 kilometrů. K jeho největším úspěchům patří 5. místo na nejslavnějším ultramaratonu světa, Spartathlonu.

16. 12. 2020 0 komentáře

Inspirace

Známe šest výherců soutěže o produkty Moira. Jste to vy?

od Magdaléna Ondrášová 14. 12. 2020

autor Magdaléna Ondrášová

Prvních deset prosincových dnů jste soutěžili o produkty Moira. Dnes jsme vylosovali šest výherců. Podívejte se, zda jste mezi nimi.

Soutěž byla stejně hravá jako je Rungo (zadání soutěže bylo v tomto článku). Měli jste na webu hledat článek s formulářem, kam jste nám psali, jak vypadaly vaše běžecké začátky. Tím jste se do soutěže nominovali. Každý, kdo stihl odpověď zaslat od 1. do 10. prosince, měl šanci. Z 245 odpovědí jsme vylosovali 6 výherců a těmi jsou:

Jan Špelda, Kateřina Ottmarová, Ondřej Kahánek, Anna Thurzová, Marcela Grundzová a Roman Kohoutek.

Všem gratulujeme a ozveme se jim e-mailem. Všem děkujeme za krásné psaní o svých začátcích. Občas jste jmenovali jako strůjce motivace i Rungo a to nás moc těší. Některé odpovědi využijeme do inspirativního článku na našem webu.

Všeobecná pravidla soutěží www.rungo.cz.

14. 12. 2020 0 komentáře

Inspirace Vybavení

Jste zoufalí, co k Vánocům pro sportovce? Tyhle tipy vás zachrání

od Magdaléna Ondrášová 14. 12. 2020

autor Magdaléna Ondrášová

Naše redakce o sportu nejen píše, ale také jím žije. Doporučujeme to, co sami užíváme a pokládáme za natolik zdařilý produkt, že by si ho mohli oblíbit i další běžci, cyklisté, zkrátka ti, co milují pohyb. Toto je 11 našich osobních tipů, které vás mohou zachránit z bezradnosti, co si přát nebo dát pod stromek.

Nejužší redakce, celkem pět redaktorů, vám poradí, co by sportovec mohl ocenit. Já jako autor budu až na konci a tudíž se stavím do nelehké role poradit něco, co nepoužili ostatní přede mnou. Tak pojďme na to.

Tipy redaktora Vítka Kněžínka

Masážní pěnový válec Trigger Point Grid

Regenerace není nikdy dost a při sportování v zimních měsících to platí dvojnásob. Masážní válec je skvělá pomůcka, která pomůže odstranit napětí ve svalech a šlachách a skvěle funguje i jako prevence proti zranění. Obzvlášť při intenzivním tréninku je to neocenitelný společník a jako bonus nemusíte řešit velikost. Cena mého modelu je 1 290 Kč.

Čelovka SILVA Trail run free

Lehká, odolná, dokonale ergonomická a bez kabelů. Běhání s čelovkou občas umí pořádně pozlobit. Obzvlášť, pokud vám nesedí na hlavě, všude překáží kabeláž, nebo se na ni nedá spolehnout. Silva v letošním roce přišla s novým konceptem Free, který využívá vodivé čelenky, čímž se kompletně zbavuje napájecích kabelů. Na čele přitom zůstává pouze ultralehká svítilna, zatímco zdroj (máte na výběr, zda použít Li-Po akumulátor, nebo AAA baterie) připnete na zátylek, nebo ho můžete umístit do kapsy od kalhot, či bundy )na to už budete potřebovat prodlužovací kabel). Výkon 400 lm je víc, než dostatečný pro zimní běhání, běžky, nebo jízdu na kole a lyžích v lehčím terénu.Cena: 1 999 Kč.

Tipy redaktora Pavla Tomka

Smashrun je motivace pro milovníky dat

Pokud stejně jako já nikdy, ale opravdu nikdy, nevybíháte bez hodinek na ruce, určitě oceníte nějakou aplikaci, která vaše běžecká data umí pěkně zanalyzovat. Za poslední roky si moji oblibu jednoznačně získala služba Smashrun, která toho umí počítat opravdu hodně, a navíc to dělá v graficky moc pěkném kabátku. Nevýhoda je, že chybí mobilní verze téhle služby, ale ty hromady dat se dají poskládat zkrátka jen na monitor.

Zjistíte, kolik toho naběháte, v jakém tempu, převýšení, v jakých dnech, jak se zlepšujete, zhoršujete, jak plníte plán a spoustu, spoustu dalšího. Navíc ty jejich odznáčky jsou skvělé. Do nového roku si dávám předsevzetí, že konečně získám ten, kdy musí člověk při rovnodennosti vyběhnout v daném dnu za svítání i za soumraku. Zkrátka, Smashrun dává zapálenému běžci spoustu radosti. Roční předplatné stojí rozumných 790 korun a k tomu dostanete ještě jedno předplatné, kterým můžete někoho obdarovat. No neberte to!

Statistiky ve Smashrunu pak vypadají například takto:

Startovné na závod

Minulý rok nebyl z důvodu covidu zrovna příjemný pro pořadatele běžeckých závodů. Spousta jich musela odkládat tak dlouho, až k žádnému závodu nakonec nedošlo. Spousta bude hodně přemýšlet, jestli do toho jít i v roce 2021. Můj druhý tip je tedy startovné na váš oblíbený závod. Ještě se neprodává? Zkuste kontaktovat pořadatele a zjistit si více informací. Rozhodně je zájem potěší a možná pro ně budete tím správným impulsem, aby se na to nevykašlali.

Existovala spousta skvělých běžeckých závodů a nemusíte zrovna investovat do brutálně drahých masových akcí. Jsou mnohem menší závody, které si zaslouží vaši pozornost. Za mne mohu jen doporučit třeba Brněnský masakr nebo Saar chalange na Vysočině. Ale určitě víte o jiných skvělých závodech ve vašem okolí. Tak kupujte, ať se máme kde potkávat.

Tipy redaktorky Karolíny Hornové

„Na dámy“ bez ofouknutí: Cyklistické kalhoty Van Rysel Quick Zip (Decathlon)

Muset si odskočit „na dámy“ během vyjížďky na kole představuje noční můru většiny cyklistek: kalhoty se šlemi, zimní dres, bunda a nákrčník, naštelovaný přesně tak, aby nikam netáhlo. To všechno musí složitě dolů a pak – ten pocit, když vám studený vítr ofoukne zpocená záda! Ve Flandrech taky pěkně pofukuje a možná právě proto v místním testovacím středisku firmy Decathlon vyvinuli dámské zimní cyklistické kalhoty s nenápadným zipem v oblasti pánve, který tento ožehavý akt elegantně vyřeší. Při prvních jízdách jsem měla trošku obavy, aby se zip „nerozjel“, ale vypadá to, že to nehrozí – je pevný, kvalitní a jeho zapínání funguje hladce. Tip: Kalhoty se vyrábějí i ve velikosti XXS a budou sedět malým ženám i co do délky.

Hlavní body:

nenápadný zip v oblasti pánve pro případ „odskočení“
gelová výstelka, pohodlná i pro intenzivní vyjížďky
hřejivý, větru odolný materiál s počesanou vnitřní vrstvou
1 799 Kč

Teplý čaj do žaludku i na zimní „stovce“: Sportovní termoska Alfi IsoBottle

Teplý nápoj dokáže zachránit nejednu zimní vyjížďku nebo výlet po horách. Tato termoska díky malému průměru perfektně pasuje do košíku na kole a navíc k ní lze dokoupit speciální cyklistický uzávěr, díky němuž se pohodlně napijete i za jízdy. Láhev má skvělé izolační schopnosti – nápoj udrží teplý až 12 hodin, konstantní teplotu zachová po 6 až 8 hodin. Znamená to, že do ní můžete nalít čaj o teplotě „tak akorát k pití“, která zůstane stejná i po několika hodinách jízdy. Nebude tak hrozit, že se při vyjížďce opaříte. Osobní plus přičítám designu láhve a také odolnosti materiálu.

Hlavní body:

udrží nápoj až 8 hodin při konstantní teplotě
průměr 7 cm – ideální do košíku na kolo (výška 250 mm)
možnost dokoupení víčka s „cyklo“ pítkem
cca 789 Kč

Moje termoska je ze starší kolekce, ale i ta nová, je krásná.

Jistý na dlažkách i gravel cestách: Držák na smartphone Triban (Decathlon)

Nemám v úmyslu nijak propagovat Decathlon, ale super dárků do pětistovky, které by člověk ještě neměl, zas tolik není. Držák na mobil se na kole prostě hodí, a dvojnásob takový, který udrží váš mobil perfektně na místě i po cestě z Paříže do Roubaix. Velmi snadno se upevňuje na kolo pomocí inbusu, který je součástí balení. Lze ho namontovat na řídítka o průměru 22,2 – 31,8 mm a vejde se do něj prakticky jakýkoli mobilní telefon nebo zařízení o šířce od 5 do 10 cm (nastavení pomocí pevného závitu). Nosník zařízení lze snadno překlopit o 45° podle toho, zda preferujete mobil umístěný na výšku, nebo na šířku. Osobně mě překvapil velmi kvalitní a odolný materiál a i poměrně luxusní vzhled za dobrou cenu.

pevný a odolný materiál (celý držák z hliníku)
snadné a pevné uchycení telefonu na výšku i šířku
skvělá cena (375,- Kč)

Tipy redaktora Marka Odstrčilíka

Sluchátka Huawei FreeBuds Pro

Se sluchátky neběhá a nesportuje každý, ale pokud patříte mezi ty, kterým hudba dodává energii a dokáže vaše sportovní úsilí vybičovat na maximum, tak zapřemýšlejte o těchto. Huawei FreeBuds Pro mají opravdu skvělý zvuk, parádní potlačení okolního hluku, dlouhou výdrž, rychlé nabíjení, výtečnou kvalitu zvuku při telefonování a v uších je prakticky necítíte. Pokud je propojíte navíc s android telefonem, tak pokročilých funkcí pro nastavení dostanete daleko víc, než při poslechu z iPhonu. Za necelých 5 000 korun budete mít při sportu v uších kvalitu, kterou vám jen tak někdo nenabídne. Sluchátka jsem testoval a oblíbil natolik, že je už neodložil.

Garmin Radar Varia RTL515

Osobně tohle považuji za jeden nejpovedenějších produktů amerického Garminu. Mít v provozu na silnici dalšího parťáka, který vás upozorní na blížící se auta, je k nezaplacení. Propojíte zadní radar s cyklopočítačem a hodinkami Garmin nebo u nového modelu přímo s aplikací v telefonu a když se blíží auto cca na 250 metrů za vámi, tak se ozve zvuk a na displeji se objeví tečka, která se k vám blíží. V tu chvíli vy víte, že máte být o to víc opatrní a buď se odsunout ke krajnici, nebo se ho přinejmenším neleknete, pokud ho přeslechnete. Na displeji uvidíte samozřejmě i víc automobilů (zachytí i rychlejšího cyklistu, motorku…), pokud je provoz hustší. Garmin Radar má navíc v sobě blikačku, kterou řidič jen tak nepřehlédne. Samozřejmě, že spoléhat se nejde v provozu jen na techniku, je důležité vnímat svoje okolí i očima a ušima, radar vás však upozorní dřív, než to zachytíte vy sami. Cena: 5 390 Kč. Víc se o něm rozepsala naše redaktorka v tomto článku.

Radar Garmin Varia je na kole prostě skvěý pomocník.

Tipy redaktorky Magdalény Ondrášové

Některé mé nápady mi sebrali kolegové. Určitě radar, masážní válec, závody a termosku (i když já ráda tu od Contigo). Čelovku jsem nedávno testovala od Fenixu a její variabilita (výkon, bílé, červené světlo i možnost udělat z ní ruční svítilnu a vychytávka se zapomenutím nabíjecího kabelu) mě oslnila. Proto k tipu Vítka Kněžínka nenápadně říkám, mrkněte i na tuhle, o které jsme už psali. Přesto všechno ještě pár tipů ze sebe dostanu.

Sbalitelná „šustka“ Scott RC Run, která umí ochránit

Ponožky si koupíte kdykoliv, ale kdo investuje do dražší šustky? Přitom ta musí být vychytaná, aby se skutečně stala nepostradatelným celoročním kouskem, který se nepropadne na dno skříně a natolik lehká, že ji nebudete líní tahat sebou.

Tahle větrovka Scott od se od ostatních liší střídáním pružných prodyšných částí s „pevnějšími“ větruodolnými a absencí zipu. Díky elastickým částem sedí na tělo a přitom při pohybu netáhne. Větruodolné a vodoodpudivé části přináší tepelný komfort i při minimu materiálu a bez zdrhovadla je bunda ještě lehčí a sbalitelnější „s sebou“. A také vypadá velmi dobře, posuďte. Tuhle bundu běžec využije opravdu celoročně. I při dnešních teplotách kolem nuly jsem po ní sáhla, když mě čekal rychlejší trénink. Stačilo pod ni jedno termotriko, teplo jsem si vyrobila sama a potřebovala jsem akorát neprofouknout a to tahle bunda splnila. Cena je asi 2 700 Kč.

Fluorescenčně žluté logo i současně reflexní. Tady se čočka objektivu nemohla rozhodnout

I když jste tento sport nesledovali třeba ani v televizi, na vlastní kůži je to fakt zážitek

Nezdá se to, ale tady jde o opravdický adrenalinový zážitek. Máte doma cyklistu, který už má všechno? Vsadím se, že tohle nevyzkoušel. V Brně vznikla Akademie dráhové cyklistiky a není třeba se zaleknout honosného názvu. Chodí sem úplně normální kluci se standardní velikostí stehen a průměrnou cyklistickou výkonností. A dvě ženy – což je škoda!

Jednou z nich jsem já a musím prohlásit, že zkusit si dráhové kolo, je fakt terno. Zkusit jet na dráze, je taky terno. Jet s dráhovým kolem na dráze je zážitek, který předčí vaše očekávání. Naberete rychlost, jakou ještě nikdy a překonáte sama sebe. A ještě vás to naučí ti, kteří toho v dráhové cyklistice dokázali mnoho (Tomáš Bábek a Robin Wagner). Vsadím se, že tohle bude originální dárek, kdy vám obdarovaný poděkuje dvakrát. U stromečku a po absolvování. Můj zážitek byl natolik silný, že jsem se z něj vypsala zde. Cena lekce, kde se naučíte jezdit i zkusíte závod na čas, je 2 900 Kč včetně zapůjčení kola.

14. 12. 2020 0 komentáře

Běhání Cvičební vybavení Cvičení Ostatní Sluchátka Turistické vybavení Turistika Vybavení

Recenze Philips TASH402BK: Byla by to skvělá sluchátka na cvičení. Měla by však hrát lépe

od Magdaléna Ondrášová 13. 12. 2020

autor Magdaléna Ondrášová

Philips připravil zajímavě koncipovaná sluchátka pro všechny, kteří si rádi zacvičí a mají k tomu puštěnou hudbu. Model TASH402BK/00 je postaven tak, abyste s ním mohli pohodlně posilovat, nebo třeba doma jezdit na cyklistickém trenažéru. Není přímo určen na běhání a vzhledem ke kvalitnímu přilnutí sluchátek na uši, a tedy i značnému útlumu okolního zvuku, nelze tuto aktivitu se sluchátky z bezpečnostních důvodů ani doporučit.

Sluchátka TASH402BK/00 řady ActionFit na první pohled vypadají jako klasická náhlavní polouzavřená bezdrátová sluchátka, výrobce však přidal několik chytrých vylepšení, které z nich činí téměř ideální doplněk do tělocvičny. Mají jednoduše odnímatelné náušníky, což samo o sobě není ničím výjimečné, ale tyto se dají „prát“. Po tréninku je jednoduše sejmete, opláchnete pod tekoucí vodou, lehce vyždímáte a jsou připraveny na příští akci.

Proti vodě i potu

Náplň náušníků z většiny tvoří paměťová pěna na vrchu potažená cca čtyřmi milimetry chladivého gelu. Ten je dalším benefitem, který Philips uvádí jako důvod pro nákup sluchátek. Uši se vám sice výrazně méně potit nebudou, ale subjektivní pocit pohodlí by měl být vyšší. To však na základě testování nemohu potvrdit ani vyvrátit. Jde opravdu spíše o osobní preference a zvyklosti každého z nás. Mně osobně náhlavní sluchátka při cvičení vadí právě kvůli nadměrnému zahřívání uvnitř mušle, kterému ani chladivá vrstva gelu logicky nedokáže zabránit. Žádný zázrak v tomto směru tedy od sluchátek nečekejte, fyziku obelstít nelze. Na druhou stranu, někomu může lehké „chlazení“ vloženým gelem bohatě stačit.

Philips TASH402BK/00

Bezdrátová sluchátka na sport
cena: 1 800 Kč
výdrž: 20 h
dosah: až 10 m
hmotnost: 170 g

+ odolná proti dešti
+ možnost praní
+ výdrž a nabíjení
+ telefonování
– basy, výšky
– nevhodné na běh

Koncovky lze v případě potřeby zcela rozložit, takže vám zbude pěnový ovál s chladivým gelem, prodyšný převlečník a spodní síťka. Vše tedy můžete nechat dokonale vyschnout a předejít tak šíření plísní. Zároveň všechny měkké části vypadají dostatečně kvalitně na to, aby vydržely mnoho opakování cyklu pot-voda-ždímání-sušení. Kdyby ovšem Philips přibalil jedny náhradní koncovky, chyba by to rozhodně nebyla.

Samotná sluchátka mají krytí IPX4, což přeloženo do češtiny znamená, že odolají stříkající vodě ze všech směrů. Nejsou tedy vodotěsné, ale do deště si je s klidem vzít můžete. Na běhání se sice – jak už jsem zmínil – nehodí, ale na procházku do lesa určitě vyrazit mohou. Díky nastavitelné velikosti oblouku a přiměřenému přítlaku (ani po hodině vám uši neotlačí) spolehlivě drží na hlavě i při prudších pohybech.

Kaňka na kráse

Základní vlastností každých sluchátek je reprodukce zvuku. A v tomto ohledu bohužel model od Philipsu není úplně nejzdařilejší. Možná si řeknete, že při cvičení na tom tolik nezáleží, pak tuto kapitolu klidně přeskočte. Vy ostatní vězte, že co se reprodukce zvuku týče, pak se ke sluchátkům TASH402BK asi nejlépe hodí přívlastek – zahuhlaný. Přesně takový totiž jejich přednes je. Basy jsou hutné, dunivé, ale zcela neohraničené. Naprosto chybí jasné výšky. Celek působí, jako když dáte reproduktor pod hustou deku. Na rock a podobně hutnou muziku s více nástroji se tedy spíše nehodí. Na jednoduché „tuc tuc tuc“ však určitě stačí.

V kategorii sluchátek do dvou tisíc korun takový projev není pochopitelně žádná tragédie, ale nutno dodat, že seženete i levnější a výrazně lépe hrající in-ear sluchátka.

Skvělá výdrž, pohodlné telefonování a ovládání bez problémů

Jedinými ovládacími prvky je dobře nahmatatelná kolébka s označením „+“ a „-“ na pravé mušli vedle mini USB konektoru pro nabíjení. Sluchátka mají zabudovaný mikrofon a lze s nimi bez problémů telefonovat. Hovor přijmete krátkým stiskem prostřední části kolébky (dlouhý stisk sluchátka vypne, případně spustí párovací režim). Kvalita hovoru je oboustranně velmi dobrá. Dobře slyší jak uživatel, tak i osoba na druhé straně. Žádné echo nebo pocit, že vám právě někdo volá z hlubokého tunelu.

Krátký stisk klávesy „+“ nebo „-“ logicky zvýší nebo sníží hlasitost, dlouhý stisk pak přeskočí na další nebo předchozí skladbu. Reprodukci zahájíte nebo ukončíte krátkým stlačením prostřední části kolébky, stejně jako telefonní hovor.

Na stranu kladů patří jednoznačně i výdrž akumulátoru. Anoncovaných 20 hodin sluchátka téměř beze zbytku splní. Navíc disponují rychlonabíjením, kdy cca 10 minut na zásuvce stačí na další až dvě hodiny provozu. Neměřil jsem to úplně přesně, protože vybít sluchátka úplně do nuly není jednoduché. Jakmile totiž klesne napětí pod určitou mez (cca při 20 procentech kapacity baterie), začne umělý hlas v pravidelných intervalech na tento fakt upozorňovat. Tím se však stávají sluchátka prakticky nepoužitelná. Hlášení nelze nijak vypnout. Drobným minusem je i fakt, že sluchátka nelze ke zdroji zvuku v případě potřeby (tedy vybití) připojit kabelem.

Koupit či nekoupit?

Máte-li nějaký důvod nepoužívat při cvičení sluchátka typu in-ear, vystačíte si pouze s pasivním a tedy i neredukovatelným potlačením hluku okolí a nevadí vám nadměrné a neohraničené basy, pak vyzkoušejte bezdrátová sluchátka Philips TASH402BK.

Nebo by to šlo napsat i takto: Posloucháte výhradně jednoduchou taneční muziku, jde vám při cvičení zejména o udržení tempa a máte rádi hodně basů, pak jsou bezdrátová sluchátka Philips TASH402BK s cenou kolem 1 800 Kč velmi zajímavou volbou.

13. 12. 2020 0 komentáře

Běhání Běžecké oblečení Vybavení

Ponožky z neoprenu i novinka, která funguje. Tipy na promrzající chodidla

od Vít Kněžínek 11. 12. 2020

autor Vít Kněžínek

Nohy v teple, základ úspěchu. Zmrzlá chodidla a prsty u nohou dokáží běhání v zimě pořádně otrávit. S oblečením je to snadné – přihodíte jednu, dvě, tři teplejší vrstvy a je vystaráno i v tuhých mrazech. Vzít si několik ponožek na sebe ale není nejlepší nápad a výsledek nejspíš nebude stát za moc. Nic ale není ztraceno. Máme pro vás několik tipů, jak udržet chodidla v teple po celou zimu.

Rozdělení běžeckých bot na zimní a letní prakticky neexistuje. Pomineme-li ojedinělé výjimky potvrzující pravidlo, pak se letní a zimní kolekce všech běžeckých značek liší pouze barvou a případně evolucí konkrétního modelu na novější generaci. Boty uváděné na trh v zimě i v létě mají obvykle svršek z jemné a vysoce prodyšné textilie, která rychle schne a skvěle odvádí vlhkost pryč od chodidla. A taky okamžitě promokne, profoukne a promrzne.

Boty s membránou? Mají své pro a proti

Řešením může být pořízení boty s nepromokavým svrškem. Nejčastěji se setkáte s membránou Gore-Tex (GTX), ale čas od času se objeví i eVent, nebo jiné materiály. Rozdíly mezi jednotlivými membránami nebudou nijak zásadní a všechny zavedené běžecké značky pracují s osvědčenými materiály.

Proč ale řešit nepromokavost? Důvod je jednoduchý. Voděodolná membrána totiž zásadně snižuje prodyšnost svršku a tím vytváří uvnitř boty mnohem teplejší klima, než jak je tomu u klasických textilních bot. Navíc o toto teplo nepřichází díky větru, nebo studené vodě. Smysl to tedy má i za suchého počasí, kdy zkrátka chcete mít teplejší obutí, než obvykle.

Pozor, má to ale jeden háček. Nepromokavé boty využijete pouze od podzimu do jara. Nižší prodyšnost a vyšší tepelný komfort totiž způsobí, že při teplotách vysoko nad bodem mrazu se budete v botě doslova vařit a to rozhodně není nic příjemného. Ideální tak je mít alespoň dva páry bot, které střídáte podle počasí.

Pořizování nového páru ale vyjde poměrně draho a rozhodně se nejedná o jedinou možnost, jak udržet své nohy v teple. Botám s membránou jsme se podrobněji věnovali v tomto článku.

Návleky

Skvělým společníkem pro zimní běhání je i běžecký návlek na kotníky. Jedná se o skvělý doplněk, který se přichytí k botě a chrání před chladem a vlhkem kotníky i achilovku. Kromě toho zabrání zatékání a zapadávání nečistot dovnitř boty.

Ponožky z neoprenu, merina a novinka k tomu

Jestli vás trápí spíš zmrzlé prsty, než kotníky, pak se zaměřte na ponožky. Nejtěžší kalibr představují neoprenové ponožky, které vyrábí například značky Oak Socks, nebo Inov-8. Několik milimetrů tlustá neoprenová ponožka vás podrží i v těch nejhorších běžeckých podmínkách – rozmoklý sníh, boty promočené skrz naskrz a teploty kolem nuly. Pozor si dejte na to, že chodidlo s neoprenovou ponožkou zabere v obuvi o něco více místa, než obvykle a u těsných bot to může být problém.

Méně extrémním řešením jsou nepromokavé ponožky, které se objevily teprve nedávno. Mezi nejrozšířenější výrobce patří značka Sealskinz a ohlasy na tuto vychytávku jsou veskrze pozitivní. Nezapomeňte ale na to, že podobně jako u nepromokavých bot i zde bude zásadně snížena prodyšnost a při intenzivnějším běhu se budete v ponožkách hodně potit, což by mohlo způsobit puchýře a oděrky.

“Nejobyčejnějším” řešením je pořízení zimních merino ponožek. Merino je druh ovčí vlny a u oblečení pro zimní sporty se těší obrovské oblibě pro své termoizolační vlastnosti. Merino totiž hřeje i když je mokré a z hlediska izolace funguje mnohem lépe, než většina syntetických vláken. Merino není pružné, proto se u ponožek používá pouze poměrově. Při nákupu si proto vždy ověřte, kolik merina v ponožkách skutečně je. Kvalitní hřejivé ponožky by se měly pohybovat nad 50% hranicí.

11. 12. 2020 0 komentáře

Trénink Výživa Zdraví

Pravda o tom, za jak dlouho vysportujeme cukroví. Spočítali jsme kalorie

od Magdaléna Ondrášová 9. 12. 2020

autor Magdaléna Ondrášová

Štědrovečerní večeři vyběhám a vanilkový rohlíček je skoro nic, to se nepočítá, odhazujeme v době adventu zábrany. Nakolik jsou naše představy o tom, kolik kilojoulů do sebe v prosinci vpravíme a kolik z nich vyběháme, reálné? Pojďme se podívat na konkrétní příklady.

Děsíme-li se Štědrého dne, jelikož české zvyky oplývají i štědrostí kalorickou, neděláme úplně dobře. Nástrahy přibírání totiž netkví v jednom přejezeném dni k prasknutí, ale v několikatýdenním uzobávání toho, co se doma upeče, a především v každodenním povzbuzování vánoční atmosféry svařákem nebo punčem.

Samozřejmě se hýbeme, a tak si při běhání naložíme trochu víc, abychom příjem a výdej vyrovnali. Jak ale skutečná bilance vypadá? Jak dlouho musíme běžet po pěti vanilkových rohlíčcích, aby skóre bylo nula?

„Gaučink“ u televize až 400 kJ/hod

Sledováním sportovního přenosu spálíte asi 400 kJ za hodinu. Přepočítáno na vanilkové rohlíčky, můžete během této hodiny spořádat dva až tři, podle toho, jaké macky nebo drobky v rodině pečete.

100 g vanilkových rohlíčků obsahuje 1 930 kJ a to především sacharidů a tuků.

Oblékání se až 800 kJ/hod

Ať už do sportovního nebo na procházku, u této činnosti je to o poznání lepší. Dostáváme se na dvojnásobek spalování. Pojďme si to převést tentokrát na linecké, které si stojí trochu hůř než předešlé cukroví. Za hodinu smíte sníst asi šest koleček. Jelikož vám ale trvá převlékání 10 minut, dejte si za odměnu jen jedno a pak už raději vyrazte z domu.

100 g lineckých koleček obsahuje 2 200 kJ, hlavně cukrů a tuků. To energie vanilkového kolegy je nižší a pochází alespoň částečně z prospěšných ořechů.

Procházka až 1 000 kJ/hod

Zajdeme si na svařák! Aby vaše bilance chůze a svařáků byla nulová, museli byste konzumovat jeden za hodinu a neustávat přitom v pohybu. Je proto dobré si slíbit, že každý bude z jiného náměstí.

2 dcl svařeného vína je zhruba 900 kJ a to téměř vše v cukrech.

Vánoční úklid až 1 500 kJ/hod

Luxování, mytí oken, drhnutí podlahy mají zase o kousek vyšší nárok na spotřebu energie a po hodině náročnějšího úklidu můžeme být v klidu, dva menší kousky vánočky z rána jsou bez výčitek.

Porce vánočky o 70 gramech 1 050 kJ + porce 10 gramů másla 300 kJ + med 5 gramů, 70 kJ = 1 420 kJ.

Běh až 1 900 kJ/hod

Dostáváme se k tomu, co vás asi nejvíc zajímá. Skutečně jsme za 60 minut vyběhali kapra se salátem? Aby tomu tak bylo, museli byste buď na talíři hodně ubrat, nebo při běhu dost přidat. Ne naopak. Ale o tom až dále. Nyní si na pomoc vezmeme polévku. Za hodinu běhu se můžete potěšit poctivou domácí zelňačkou s klobásou, uzeným, bramborami a navrch dát lžíci zakysané smetany.

Porce zelňačky 250 g = 1 850 kJ. Rybí polévka je méně kalorická 250 g = 1 400 kJ.

Florbal, skákání přes švihadlo, ale i běh vyšší rychlostí až 2 500 kJ/hod

A je to tady! Kapr v trojobalu s bramborovým salátem s majonézou mohou být sněženi beztrestně, aniž bychom ozdobili své tělo špíčkem – ale jen při rozumné porci. Nezapomeňte také, že se pořád nejedná o kompletní oblíbený štědrovečerního pětiboj: aperitiv, polévka, hlavní chod, digestiv a cukroví.

Porce kapra v trojobalu s bramborovým salátem: kapr porce 200 g, 1 800 kJ + bramborový salát s jogurtem a majolkou 150 g, 690 kJ = 2 490 kJ.

Sami posuďte, nakolik jste hřešili na sport a kde se vaše představa setkala se skutečností. Ať tak či tak, užijte si vánoční čas, třeba si i zahřešte, ale počítejte s tím, že to tělu nějak „vrátíte“.

9. 12. 2020 0 komentáře

Inspirace

Loučení s Endomondo challenge. Předežeňte šéfa Rungo Marka a vyhrajte

od Magdaléna Ondrášová 8. 12. 2020

autor Magdaléna Ondrášová

Kdo nasbírá více běžeckých kilometrů než Marek Odstrčilík, šéf RUNGO.cz, bude ve slosování o cenu. V této podobě jde o poslední Rungo výzvu na Endomondu, tak si to pojďme užít.

Aplikace Endomondo končí (psali jsme o tom zde). S tím symbolicky skončí i naše Rungo Endomondo výzvy, které mají dlouholetou historii. Začal s nimi Marek (ještě v aplikaci Nike+), když byl šéfredaktorem Xman.cz, pokračovaly po založení na RUNGO.cz (září 2013), přešly na Endomondo a pokračovaly do dnes.

S tím souvisí pozdní vydání článku, za které se omlouváme, ale nemohli jsme vyhlásit vítěze za listopad z důvodu technických potíží na straně Endomonda.

Co bude dál?

Rungo bylo, je a bude hravé, takže zase nějaké ty minizávody a předháněčky vymyslíme. Něco už v hlavě máme, prozatím si ale dáme pauzu.

Kdo vyhrál v listopadu?

Na listopad, obvyklý měsíc odpočinku běžců, jsme stanovili hranici 30 kilometrů k tomu, abyste byli ve slosování. Podmínku splnilo prvních 199 běžců a los padl na stou Petru Maderovou, které gratulujeme!

Výherkyně ať se ozve do konce prosince na e-mail ondrasova@rungo.cz. Dostane od nás drobnost za odměnu.

Předežeňte v prosinci Marka

Zapojte se do poslední prosincové Endomondo challenge. Jeden z těch, kdo předežene Marka, získá dáreček.

Chci se v prosinci zapojit!

Běžecká challenge je soutěžní, můžete se ale porovnávat jen tak i s chodci a cyklisty. Naklikněte se:

běžecká prosinec – soutěžní
cyklistická prosinec
chodecká prosinec

Jak to funguje?

Pro nové Rungo výzvy používáme mnoha běžci oblíbenou platformu Endomondo. V prvé řadě se tedy zaregistrujte na jejich stránkách, což lze kromě klasické registrace s uživatelským jménem a heslem i pomocí vašeho Facebook účtu (pokud máte). Po přihlášení na Endomondo si pak si pak zvolte jeden z týmů v tomto článku a přidejte se!
Pokud běháte s mobilním telefonem, je to jednoduché. Nainstalujte si mobilní aplikaci Endomondo Sports Tracker, která je dostupná pro všechny rozšířené platformy chytrých telefonů, a používejte ji pro zaznamenání svých výběhů. Aplikace po doběhu nahraje váš výkon na web Endomondo.com a kilometry se vám automaticky započítají do Rungo výzvy. Pokud běháte s hodinkami Garmin, můžete si Endomondo účet propojit se službou Garmin Connect (kam se data z Garmin sporttesterů standardně nahrávají) a Endomondo si vaše výběhy bude ze služby Garmin Connect stahovat automaticky. Toto propojení provedete v nastavení Endomonda na webu (stačí zadat přihlašovací údaje pro váš Garmin Connect účet). Garmin sporttestery lze propojit s Endomondem i napřímo pod tlačítkem Add workout, je potřeba mít ale nainstalovaný Garmin Communicator Plugin případně Garmin ANT agent (záleží na konkrétním modelu). V případě, že si zaznamenáváte své běžecký výkony jakoukoliv jinou aplikací nebo sporttesterem, exportujte si vaše výběhy do souboru GPX (standard, který umí drtivá většina aplikací, služeb a sporttesterů) a nahrajte ho na váš Endomondo účet ručně. To provedete kliknutím na tlačítko Add workout a následně vyberte import from file. Využívat můžete také službu Tapiriik.com, která dokáže vzájemně synchronizovat zaznamenaná kilometry mezi službami Endomondo, Strava, Runkeeper, Trainink Peaks a dalšími. Stačí se u této služby přihlásit pod jednotlivé služby a následně stačí vždy jen jedno kliknutí, aby Tapiriik synchronizoval vaše výkony mezi jednotlivými službami. V případě jakýchkoliv problémů neváhejte napsat do diskuse, my nebo ostatní čtenáři vám jistě rádi poradíme a možná zjistíte, že váš problém tam již někdo před vámi vyřešil.

8. 12. 2020 0 komentáře

Pohyb Zdraví

Sval hruškovitý je běžcova častá obtíž, o které však často neví

od Kateřina Honová 7. 12. 2020

autor Kateřina Honová

Ostrá bolest v hýždi, nebo hamstringu, „střílení“ do nohy, pocit změny citlivosti či slabosti ve svalech dolní končetiny. Také se může objevit jako bolest zad nebo třísla. Ne, nebudeme si povídat o výhřezu ploténky, toto všechno dokáže sval hruškovitý. Prosím, seznamte se.

Sval hruškovitý (m. piriformis) je takový pan herec. Dokáže naprosto dokonale imitovat výhřez ploténky a zamotat tak hlavu nejen nezkušeným lékařům, ale i mnohým kolegům fyzioterapeutům (o laicích nemluvě). Ostatně platí nepsané pravidlo, máš-li v ordinaci člověka, který má sedavé zaměstnání, a bolí ho bedra, podívej se vždy na kyčle. Velká pravda.

Sval zlobivý, pardon hruškovitý, bývá obvykle k nalezení v hloubce pod svaly hýžďovými. Svou působnost rozpíná mezi oblast kosti křížové a kosti stehenní. Je to jeden z nejvýraznějších kyčelních rotátorů, a i v tomto je specifický. Tak nějak se totiž nemůže rozhodnout, zda být vnitřní nebo vnější rotátor, a tak pro jistotu dělá rotace obě. Jak to dokáže? Rotuje dolní končetinu dle pozice v kyčli. Když máte kyčel nataženou, rotuje ji zevně, když ji pokrčíte, rotuje ji vnitřně. No, není to paráda?

Důležitým faktem je skutečnost, že pod tímto svalem probíhá sedací nerv. Ještě důležitější je fakt, že u cca 20 procent populace nenacházíme nerv pod svalem, ale nad ním, nebo procházející skrz něj a někdy dokonce umí takové rozpolcené variace jako jedna část nad, druhá skrz, nebo jedna nad, druhá pod svalem apod. Celkem je anatomicky známo sedm variant vzájemných pozic nervu a svalu. Proč to píšu? No, pokud máte to „štěstí“, že jste hrdými vlastníky varianty „nervjdoucískrzsval“, je velká pravděpodobnost, že při stažení svalu dojde ke skřípnutí nervu. A toto nerv zrovna rád nemá. A dá to najevo výše popsanými příznaky.

A aby to nebylo úplně snadné, tak někdy stažený hruškovitý sval negeneruje problém lokální, ale majitel dojde do ordinace s požadavkem řešení bolestí vnitřního nebo vnějšího kolene. O dalších potížích nemluvě.

Jak tedy poznat, že máme problém právě se svalem hruškovitým?

Sval je zvýšeně namáhán při:

běhu do kopce, prudkých a silových změnách směru při běhu
dlouhodobém řízení auta
jízdě na kole, které nemá správné nastavení vzdálenosti mezi řídítky a sedlem
sezení s nohou přes nohu
sezení na tvrdé židli

Pokud máte zátěž podobného typu a příznaky, popsané v úvodu, zpozorněte. Zkuste se postavit před zrcadlo a udělejte si test podřepu na jedné (a samozřejmě i druhé) noze. Správné provedení vidíte na obrázku č. 1, chybné na obrázku č. 2:

Chybou je, pokud při podřepu dojde k následujícímu:

úhyb kolene směrem dovnitř
zvednutí pánve nad stojnou končetinou, nebo naopak poklesnutí
úhyb trupu do strany
nestabilita stoje

(K vzniku problému stačí pozitivní jeden z popsaných jevů.)

Protože je tento sval často zkrácený a zároveň oslabený v zapojení s ostatními svaly, které stabilizují kyčel, budeme ho logicky protahovat a posilovat. Ošetření zahájíme masáží, ke které potřebujeme míček nebo válec (roler).

1. Ošetření masáží

Masáž provedeme vsedě s válcem nebo míčkem, další varianta je ve stoje s opřením o zeď.

Masáž vsedě: roler umístěte šikmo pod hýždi (jako na obr.), ošetřovanou končetinu pokrčte v koleni a vytočte směrem ven. Pokud je to možné, dejte kotník na koleno druhé nohy. Po dobu 30 sekund přejíždějte přes ošetřovanou oblast. Podobné je ošetření s myofasciálním míčkem (nebo tenisákem).

Masáž ve stoje je jednoduchá: Míček umístěte do horního vnějšího kvadrantu hýždě a opřete se jím o zeď. Ošetřovanou nohu vtočte špičkou dovnitř a do míčku zatlačte přiměřenou silou. Přiměřenou sílu poznáte tak, že po 20 sekundách tlaku se úvodní vjem snižuje.

Pozn. Pokud se při ošetřování míčkem nebo válcem objeví „elektrika“ do nohy, nebo změna citlivosti nebo bolest, ošetřování ukončete. Toto prostě nejde přeprat.

2. Protažení svalu

Můžete volit mezi několika možnostmi: Vleže na zádech s kotníkem přes koleno, v pozici na 4, nebo vsedě s úklonem trupu od protahované končetiny (tyto osvědčené pozice jsou uvedeny na obrázcích). Je třeba najít pozici, ve které cítíte tah v hýždi a pozor! Tento tah musí po 20 – 30 sekundách protahování ustoupit!

Pozn. Cílem je cítit tah v hýždi, nikoliv bolest kdekoliv jinde. Dle toho vybíráme vhodnou pozici.

3. Posilování svalů

K posilování zvolíme jednoduché cviky z kalanetiky. V pozici vleže na boku, končetiny pokrčeny v kolenou i kyčlích v pravém úhlu, zvedněte nohu, která je nahoře a provádějte pohyb chodidla ke spodnímu chodidlu a poté kolene ke koleni. Pánev musí zůstat bez pohybu, pracuje jen kyčel! Zkuste 10 opakování ve 3 sériích každého cviku.

Další možností je posilování s fitness pomůckami (např. kyčelní rotace v pozici „holubička“ s kettlebellem, nebo třeba TRX cross lunge). Sofistikovanou možností je cvičení v konceptu profesora Koláře – dynamická neuromuskulární stabilizace. Pro začátek však rozhodně pod dohledem zkušeného terapeuta.

Pamatujte, že nefunkční hruškovitý sval nemusí být pouze lokální problém, ale může být vyvoláván příčinou vzdálenou, třeba nedostatečnou funkcí chodidla, omezenou funkcí hrudní páteře, výhřezem v bederní páteři aj.

Režimová opatření

Spát s polštářem mezi koleny.
Zkrátit dobu sedu – dělat pravidelně přestávky.
Řešení vyvolávajících příčin – korekce nestejné délky končetin, chodidla, zad.
Při tréninku se vyhýbat příliš rychlému navyšování zátěže.
Při běhu z kopce snížit rychlost.
Při běhu do kopce v akutní fázi neběhat příliš silově.
Do tréninku zařazovat i jiné pohybové aktivity (kompenzace jednostranné zátěže a sedu).

Při nezlepšení potíží rozhodně doporučuji vyšetření a přesnou diagnostiku vyvolávajících příčin fyzioterapeutem. Cílem je eliminace nesymetrie zátěže a řešení svalových dysbalancí. Upozorňuji, že tento problém se sám většinou opravdu nevyřeší, naopak často vede k zacyklení a nabalení více funkčních poruch, čímž pak léčbu neúměrně prodlužuje. A o to určitě nikdo nestojí.

Autorka textu a fotek Kateřina Honová pracuje v Brně jako fyzioterapeutka.

7. 12. 2020 0 komentáře

Běhání Běžecké boty Vybavení Závodní boty

Test závodní běžecké boty Saucony Endorphine Pro. Těžko něco vytknout

od Vít Kněžínek 4. 12. 2020

autor Vít Kněžínek

Karbonové závodní boty hýbou běžeckým světem. Není to ale jenom o gigantech Nike a Adidas. Zajímavý karbonový arzenál najdete i v portfoliu specializovaných značek, jako je například americké Saucony a jejich Endorphin Pro.

Saucony byla jednou z prvních značek, které začaly intenzivně pracovat na vlastním vývoji karbonové boty a nijak se tím netajila. Naopak, ve spojení s Jaredem Wardem a dalšími špičkovými maratonci z USA i celého světa začal dlouhý proces zkoumání, vyvíjení a testování boty, která by byla schopná konkurovat donedávna nedostižným Vaporfly. Cílem byly olympijské hry v Tokiu, které nakonec padly za oběť pandemii. Vývoj bot už ale byl tou dobou naštěstí ve finální fázi a na pulty obchodů se tak model Endorphin Pro dostal i bez plánované tokijské premiéry.

Má, co závodka má mít

Jaká tahle bota vlastně je? Měl-li bych použít jedno slovo, pak by to bylo “zajímavá”. Endorphin Pro je vlajkovou lodí výkonnostní řady bot Endorphin a jako jediný obsahuje zakřivený karbonový plát. Kromě karbonu v “Pročku” nechybí nic dalšího, co by měla konkurenceschopná karbonová závodka mít. Vysoká mohutnost tlumení (36 milimetrů pod patou), nízká hmotnost (212 gramů ve velikosti UK8), agresivní zakřivení mezipodešve pro hladký přechod do odrazu a především tlumící pěnu PEBA s vysokou energetickou návratností.

Klíčem k úspěchu a energetickému zisku je kombinace vysokého tlumení z vhodné pěnové směsi, zakřivený karbonový plát a nízká hmotnost. Endorphin Pro ani v jednom z těchto aspektů nezaostává a na papíře dokáže směle konkurovat jakékoliv karbonové botě. V tomto případě ale nezůstává pouze u papírových předpokladů. Jedná se totiž o lásku na první obutí.

Saucony Endorphine Pro

silniční závodní bota
drop: 8 mm
hmotnost: 212 g (UK8)
zápory: extrémně odlehčený svršek může být pro některé běžce nedostatečně pevný a stabilní
klady: dobrý poměr cena/výkon ve srovnání s konkurenčními karbonovými botami
cena: 4 690,- korun

Je velmi zajímavé sledovat, jak se liší pojetí karbonových bot značka od značky. Někdo sází na ortodoxní konstrukci s nižší mezipodešví, zatímco jiné značky pak staví své boty na velké vrstvě extrémně pružné a bořivé pěny.

Raketa hned ze startu

Saucony Endorphin Pro už na první pohled nezapře maximální využití povoleného limitu pro výšku boty (40 milimetrů podle pravidel World Athletics). Po obutí vás ale překvapí jak stabilní a přirozené tyhle boty jsou. Další vjem, který se dostaví, je nízká hmotnost (obzvlášť s přihlédnutím k masivní konstrukci) a překvapení číslo tři pocítíte s prvním odrazem – tahle bota neskutečně vede.

Klíčem k tak vysoké dynamice je zde kombinace zakřivené geometrie s dropem 8 milimetrů a ideálním vybalancování vlastností tlumící pěny PWRRN PB. Endorphin Pro je díky tomu pohodlná papučka, jenž se při rozběhnutí mění v raketu, která vás nenechá zpomalit.

Takto výrazné zakřivení můžete znát od značky Hoka One One a dnes se stalo standardem u všech bot s vysokým tlumením. Agresivní zakřivení (tzv. rocker) pomáhá přirozené zhoupnout botu z dopadové fáze do odrazu, aniž byste ji museli ohýbat. Spojíme-li tuto geometrii s karbonovou výztuhou a energetickým nakopnutím od PEBA pěny, pak výsledek připomíná katapult. Pocit akutního zrychlení je sice především psychický, ale v této botě je zkrátka radost běžet rychle a ani při velmi ostrém tempu nenarazíte na nejmenší známky odporu.

Podrážka drží i za mokra

Díky studiím prováděným na tomto typu bot se navíc dá očekávat, že vám Endorphin Pro poskytne nezanedbatelnou energetickou výhodu oproti běhu v klasických botách. Rukama nám prošlo už větší množství karbonových speciálů a brzy se tak můžete těšit na velký srovnávací test s využitím běžeckého wattmetru STRYD. Pokud bych si měl předem tipnout výsledek, tak se Endorphin Pro neumístí vůbec špatně.

Podešev boty je velmi minimalistická, ale pro potřeby silničního, nebo dráhového běhu naprosto dostatečná. Gumový vzorek je tenký a s hladkým profilem a kryje pouze ta nejdůležitější místa. To ale nijak zásadně neovlivňuje solidní přilnavost boty za sucha i za mokra. Na běh v terénu můžete zapomenout, ale to bych u boty tohoto typu důrazně nedoporučoval, ani kdyby měla agresivnější podrážku.

Svršek a životnost

Posledním dílek skládačky je svršek. I zde je vidět minimalismus na první pohled. Velmi lehká strukturovaná síťovina je krytá TPU výztuhami pouze sporadicky a osekané na minimum je i vnitřní polstrování paty a jazyka. Na komfort uvnitř boty to ale nemá prakticky žádný vliv. Po obutí jsem měl lehké obavy kvůli nedostatečnému ukotvení chodidla uvnitř boty, ale jakmile se rozběhnete, pak všechny pochyby odezní. To ale platí pouze za předpokladu, že si boty správně (plynule a pevně) utáhnete. Lehký svršek neodpouští a u běžců s úzkým chodidlem by se s povolenými tkaničkami mohla bota nepříjemně zouvat.

Posledním otázka zůstává viset nad životností. Použití odlehčených materiálů a celkově minimalistická konstrukce dává tušit, že při vývoji téhle boty šlo o rychlost, ne o odolnost. Mezipodešev zde ale není tak extrémně měkká a bořivá jako například u Nike (Vaporfly), nebo Adidasu (Adios Pro) a tak bych očekával o něco vyšší hodnoty maximálního náběhu. I tak ale nečekejte, že Endorphin Pro vydrží 1 000 kilometrů. Reálně se životnost bot bude u většiny běžců pohybovat mezi polovinou a třetinou z tohoto čísla.

Ve výsledků je Saucony Endorphin Pro vyspělou karbonovou závodní botou s velkým potenciálem. Při srovnání s projekty některých jiných značek je až překvapivé, jak kvalitní práci Saucony odvedlo hned na první pokus. Jádru boty – tlumení s karbonovým plátem – není co vytknout a subjektivně mě ze všech vyzkoušených karbonek baví nejvíc. Svršek bude dost možná polarizovat běžeckou komunitu na dva tábory – sedí/nesedí. Pokud si ale dáte práci se správným utažením a napasováním boty na chodidlo, pak věřím tomu, že nenarazíte na vážnější problém.

4. 12. 2020 0 komentáře

Rady a chyby Začátečníci

Markova půlka: Tohle nikdy nedělejte, když začínáte s běháním

od Marek Odstrčilík 3. 12. 2020

autor Marek Odstrčilík

Tenhle rok je náročný. Nemocní, úmrtí, zákazy, rozvolňování, omezení pohybu, home office. Je to smršť informací a změn. Jestli chcete nezešílet, tak je rozhodně dobré být v pohybu, jít pořád dopředu, hlavně nezůstat stát a nenechat si vše přerůst přes hlavu.

Jeden by spíš čekal, že koronavirus, paradoxně ve své krutosti, a zatím nepolapitelosti, uzamkne většinu z nás doma a lidi se strachem budou upíjet a přežírat. V mnoha případech se stal ale opak a v Češích se probudila touha sportovat, být v přírodě, dýchat. Sledujete to taky? Je jedno, kdy vyběhnu, les je pořád slušně zaplněný a skoro by se dalo říct, že mnozí objevili kouzlo běhání poprvé v životě.

A na každém začátku máme kopu otázek a občas v tom tak trochu tápeme. Kolik kilometrů? Jaké tempo? Stačí mi tenisky, které mám od střední? Jsou ještě in červený trenky a bílý nátělník? Jak se vůbec za ty roky, co jsem to nedělal, běhá? Co když mě někdo uvidí a nedejbože pozná? Jak být neviditelný? Nechci, aby se lidi na procházce, ke kterým se zezadu blížím, otáčeli už několik desítek metrů s tím, co za tvora to k nim dýchavičně klopýtá. Tohle všechno je v pořádku a otázky a obavy jsou vlastně přirozené. A tak se vám pokusím na svém příkladu na ně odpovědět.

Neodkládejte svoje poprvé. Stane se něco, když to první vyběhnutí nechám na zítra? Chleba levnější určitě nebude, to je jasné, ale ono vlastně vždy bude něco, co vás může začít odrazovat, protože někdy fouká, jindy moc svítí, nebo klíšťata jsou na lovu. Prostě to udělejte hned! Na nic nečekejte. Ideální den je totiž právě teď. Vykašlete se na tempo, počet kilometrů, prostě se zvedněte, oblékněte vyrazte. Není lepší chvíle, protože kdy jindy, když ne teď.

Nebojte se těch, co potkáte. Máte strach, že vaše okolí vás bude při tom pokusu o běh sledovat? Tak mi věřte, že drtivé většině jste ukradení. Mně přesto vždycky pomáhalo si říkat, že mi je jedno, kdo si co myslí. Jsem jen já, který se dokázal zvednout a vyběhnout. Takže, „placáka“ sám sobě se slovy „dobře JÁ“. Jestli ale nervozita pulzuje vaším tělem víc než je zdrávo, tak si narazte na hlavu kulicha nebo čepici, přetáhněte kapuci přes hlavu a vytvořte si svůj svět. Pusťte si klidně oblíbenou muziku do uší, ať jste víc v klidu a vyběhněte.

Nespěchejte. Spěch a velké oči nejsou správná cesta začátečníka. Neřešte kolik dáte kilometrů a zda jiní běhají víc, rychleji a každý den a někdy i dvakrát. Tohle nejsou vaši soupeři. Proti vám stojíte teď vy sami., Začněte dvaceti minutami. A klidně chůzí, občas popoběhněte. Sledujte svůj tep a to, jak se cítíte. Srdce by vám určitě mělo bušit tak, abyste dokázali eventuálně ze sebe dostat smysluplné věty bez toho, že se zadusíte. Nikam nespěchejte, vše má svůj čas a na OH nebo MS nechte vyniknout jiné.

Nestyďte se za chůzi. Ostřejší chůze je častokrát na začátek nejlepší. Pokud je vám nepříjemné i občasné popoběhnutí, tak prostě choďte. Naordinujte si pestré trasy, sem tam schody, kopeček a vezměte to svižněji. Uvidíte, že to taková legrace zase není. Výhodou je, že tolik nezatěžujete klouby a připravíte si tělo na budoucí výkony.

Neřešte, že nemáte tak hezké hadry jako jiní. No a co. Víte co, barva neběhá, teda alespoň je to věc, kterou při prvních výbězích řešit úplně nemusíte. Tohle vás čeká, až běhání propadnete, pak se těšte na bezesné noci při dumání nad tím, které „vytuněné“ hadry si koupit. Na začátek vám úplně stačí tepláky, tenisky, triko, bunda. Pokud zjistíte, že vás to fakt baví, zajděte klidně do Decathlonu, Tchiba nebo Lidlu. Tyhle obchody vám pro začátek nabídnou za rozumné peníze ucházející startovací oblečení. Můj osobní tip: „Dekáč“. Kde bych ale naopak neotálel investovat, jsou boty. A tím myslím dobré boty. Ano, něco stojí, ale nohy nesou celého vás a to už je něco. Dopřejte jim komfort, stabilitu, pohodlí. Vím, že doba tomu úplně nepřeje, ale koupit boty přes e-shop je sice pohodlné a i třeba levnější, ale vy si potřebujete boty především vyzkoušet. Takže radši zajděte do kamenného obchodu, nějaké speciálky, kde můžete zkoušet a zkoušet a nenechat prodavače vydechnout. Tady bych kompromis prostě nedoporučoval.

Nemusíte mít ty nej hodinky. Měl bych si koupit pořádné sportovní hodinky, jako má každý? No, nemusíte. Tohle počká. Pokud půjdete ven na určitý čas, tak stačí obyčejné hodinky. Nebo použijte klidně telefon a stáhněte si sportovní trekovací aplikaci, je to v tu chvíli nejlevnější řešení. Pravděpodobně vás časem nemine nákup sportovních hodinek nebo náramku. Možností je také to prostě neřešit, ale jelikož jsme jedinci soutěživí a rádi vidíme časem, jak naše aktivity naskakují a vy se zlepšujete, tak vás vstup do světa dat, údajů a metrik asi nemine. Ale tohle bych opravdu řešil až po nějakém čase.

Nemusíte jenom běhat a běhat a běhat. Buďte rozmanitě aktivní. Každý pohyb se počítá. Pro vás jako začátečníka je naopak skvělé dělat různé věci a střídat aktivity. V pestrosti je krása a v pravidelnosti pohybu zase síla. Takže ideálně každý den něco a rozumně. Když neběžím, tak se můžu protahovat, můžu se jít projít, shrabat listí, chytit konečně krtka, umýt okna, zkusit tu jógu, na kterou se dlouho chystám. Pohyb by pro vás měl být příjemnou chvílí, nemělo by nic vyloženě bolet, ale lehká únava je v pořádku. Neposlouchejte rady, že trénink musí bolet, a když to bolí, tak to roste. Přesně takové chytré rady vás dostanou akorát do stavu nemocných a běh si zapíšete na black list. A k tomu patří i odpočinek a dobrý spánek. Nezapomínejte že, život není jen maraton. Ideálně, když hodinku a půl před spaním odložíte elektroniku a dáte mozku dychtícímu po lákadlech virtuálního světa klid.

Každý začátek má své neodiskutovatelné kouzlo, ale nic není potřeba přehánět a vy se nemusíte uhnat ke zranění nebo jiným trablům. Věřte, že vše má svůj čas a zkratky k cíli nevedou. Tyhle texty zkraje měsíce píšu obvykle o tom, jak se připravuji po strašně dlouhé době na svůj půlmaraton, ale tentokrát jsem sebe nechal stranou, protože vím, že někdy začít není lehké a může dát zabrat sebrat odvahu, přeprat pohodlnost a výmluvy. Třeba to těm, kteří začínají, pomůže a dodá odvahy.

3. 12. 2020 0 komentáře

Novější příspěvky

Starší příspěvky