RUNGO.cz
  • Zdraví
  • Trénink
  • Vybavení
  • Začátečníci
  • Inspirace
  • O nás
CyklistikaInspiraceTrénink

Podívaná pro bikery: Gaspi v prudkých sjezdech sicilských Valanghi. Ani za týden je neprojezdíte

od Rungo 10. 4. 2021
autor Rungo

Valanghi znamenají v Italštině laviny a právě tak říkají freerideři oblasti pískovcových svahů ve vnitrozemí východní Sicílie. Nevíte, jestli chcete takovou jízdu zažít? Podívejte se na video.

Rozsáhlá oblast  freeridových lajn se rozkládá v oblasti pod sicilskými městečky Biancavilla a Paterno, kde za druhé světové války probíhaly líté boje. Několik měsíců zde proti sobě stály armády wehrmachtu a společných sborů USA a Skotska.

Stopy válečných běsů jsou zde dodnes patrné. Při pohledu na zem najdete kulky nebo šrapnely, které se po vydatnějších deštích vyplavují v erozních stěnách okolních kopců.

Již potřetí v rozmezí čtyř posledních let se motáme po úzkých prašných cestách k nejlepším místům a prudkým lajnám tohoto freeridového ráje. 

Foto: Miloš Štáfek

Cestou potkáváme lokálního guru v sicilském stylu “Ferrari Fiat Ritmo” a průkopníka této freeridové lokality Andrea Motta, který nevěří vlastním očím, že nás opět vidí, a udílí nám pár tipů, kde najít další spoty. 

Každý freerider si tady připadá jako v hračkárně – neví, na jakou stěnu má skočit dřív. Ani za týden není možné celou oblast probádat a otisknout stopy pneumatik na všech svazích. 

Na jednom z nich Gaspi okouší průraznost válečných střel, když mu při prudkém sjezdu prošla zadní pneumatikou kulka vypálená před téměř osmdesáti lety. Před pár lety v místních stráních našli dokonce i nevybuchlý granát. Dnes je tu využívaná zemědělská oblast, kde se pěstují citrusy a zelenina. „Po kopcích běhají ovce a krávy, které zřejmě kdysi a možná občas i dnes fungují jako detektor výbušnin,“ směje se Gaspi. 

Dostat kolo nahoru po prudké stěně rozrušené erozí je dřina, ale odměnou za námahu a pot je vždy prudká freeridová lajna dle vlastního výběru.

Únava je vytlačena nadšením a novými výzvami v podobě stále prudších cest. Až na sněžení se během dne střídají snad všechny druhy počasí. Není se čemu divit, protože jsme v těsné blízkosti Etny s výškou přes tři tisíce metrů. Mraky se nad ní honí jak báby na trhu a my s přicházející tmou skáčeme do auta a jedeme se trochu ohřát směrem k lávě proudící krajinou na obzoru. 

Autor: Adam Maršál

10. 4. 2021 0 komentáře
0 FacebookEmail
Jak začít běhatZačátečníci

Jezdil jsem autem za obec, aby mě nikdo neviděl, líčí běžecké začátky čtenář

od Magdaléna Ondrášová 9. 4. 2021
autor Magdaléna Ondrášová

Co nás spojuje v začátcích běhání? Až na výjimky je to stud. Vstup do neznámých vod, kde se neumím pohybovat. Běžci po naběhaných stech, tísících kilometrech přehodnocují zbytečné strachy ze svých začátků. Není čeho se bát. Dodejte si odvahu tímto článkem.

Vy, co začínáte běhat, vidíte své počínání úplně jinou optikou, než my, co běháme léta. Je to přirozené. Dovolte mi představit ale druhý úhel pohledu. Běhám roky a mohu vás ujistit, že když potkám běžce, nesoudím jeho počínání. I když si to šine pomalým tempem, neznamená to zrovna, že je začátečník. Může to být někdo po nemoci, po pauze, nebo má dneska náladu prostě chvíli jít a chvíli běžet. Nebo je to zrovna ten, který běhá už roky, i když jeho tělo a tepovka na to nejsou schopny stále přistoupit. Prostě běhání i tak zkouší zlomit nebo ho jednoduše miluje. Takové běžce znám.

A když poznám začátečníka (zpravidla má takový člověk oblečení i obutí co dům dal, i já jsem začínala v turistických keckách a bavlně), zahřeje mě to na srdci. Zase jeden, co zahodil zbytečné obavy a vyrazil!

V tomto textu nenajdete tréninkový plán, jak začít běhat, ani za vás tyto řádky nevyrazí ven. Jak začít běhat jsem psala v tomto článku. V těchto dnešních písmenech jen obyčejně zmizí vaše obavy z prvních vyběhnutí. Píše je redaktorka, která už je na druhé straně barikády, někdo, kdo si vyslechl už stovky příběhů „jak jsem začal“. A abych dodala svým slovům punc, předkládám jeden typický příběh našeho čtenáře:

Začátky mého běhání byly velmi úsměvné a bolestivé. Důvody, proč jsem začal běhat, byly zlepšit svoji kondici a hlavně zdravotní problémy. Ze začátku to vypadalo beznadějně, protože jak většina asi zná z vlastní zkušenosti, po uběhnutí pár set metrů jsem byl naprosto KO. Představa, že zvládnu byť jenom pár kilometrů, byla zdánlivě nedosažitelná.

Nechtěl jsem, aby mě někdo funícího, zpoceného, červeného až na pr….li viděl, tak jsem se vždycky dopravil do odlehlých míst autem a tam jsem vyběhl. Mimochodem to dnes vidím jako naprostou blbost, protože jako naschvál jsem tam stejně potkal snad víc lidí jak kdekoliv jinde a hlavně v podstatě nikoho nezajímalo, jak vypadám. V tomto období jsem si začal hledat nějaké rady na internetu a narazil jsem na Rungo, tehdy ještě pod iDnes. Zaujali jste mě hlavně vtipnou a odlehčenou formou článků a kvalitními, nestrannými recenzemi a testy. Co závěrem? Nevzdal jsem to a dnes jsem v kondici v jaké jsem snad nikdy nebyl a co je hlavní, zdravotní problémy jsou pryč. Dokonce jsem se zúčastnil i pár závodů, včetně těch, které jste pořádali. Pro mě byl nejhezčí závod v brněnské zoo. Proto i vám chci poděkovat za to, co děláte, protože ze začátku mně to hodně pomohlo a určitě nejsem sám. Držte se
H.

I my děkujeme a zahoďte obavy, skoro všichni jsme to takto měli. Je jaro, ideální čas začít.

9. 4. 2021 1 komentář
0 FacebookEmail
Bolest achilovkyBolest kolenePohybStrečinkSvalyTréninkZdraví

Král domácího ošetření svalů i šlach. Řekneme jak pracovat s rollerem neboli válcem

od Kateřina Honová 7. 4. 2021
autor Kateřina Honová

Sportování je obecně prospěšná věc, o tom netřeba pochybovat. Má to však jisté výjimky z pravidla – ostatně jako všechno. Základem je pochopit fakt, že sport bude pro vás prospěšný v případě, že jste na něj nachystaní. Pokud nejste, můžete si sportem i uškodit, jak tvrdí oblíbená teorie gaučového paradoxu fyzioterapeutky Kateřiny Honové. Přečtěte si její tipy jak cvičit či který roller používat.

Co je to gaučový paradox

Pro představu použijeme dvě jednovaječná dvojčata. Jedno ze dvojčat bude vzorně sportovat – tedy skoro vzorně, protože bude (jako spousta dalších) podceňovat správnou přípravu na sport a kompenzaci po sportu. Druhé dvojče bude mít za nejoblíbenější sport přesun mezi gaučem a lednicí (nakládka) a gaučem a toaletou (vykládka). Paradoxně gaučové dvojče nemusí mít tak pestrou sbírku zranění, přetížení a bolístek, jako jeho sourozenec, který pravidelně sportuje. Ano, je to nespravedlivé, ale je to fakt.

Příprava na sportování

Aby sport neubližoval, je třeba se na něj připravit. Připravit neznamená sem tam máchnout rukou a nohou a tvářit se, že jste se právě rozcvičili. V přípravě je třeba absolvovat následující části:

  • Rozhýbání, prokrvení, nastartování metabolismu – to zajistí běžecká abeceda
  • Napřímení páteře – zejména pokud v práci sedíte, je to alfa omega přípravy na sport
  • Protažení těch nejvíce zkrácených svalů

Nechci vás strašit, ale čím budete starší, tím je ta příprava důležitější. No, mlaďoši, však uvidíte. My, čtyřicátníci, víme, o čem mluvíme / píšeme.

Proč byste se měli s výše uvedeným otravovat? Tak mimo to, že se nechcete zranit, také proto, že napřímení páteře správně nastaví hrudník a tím bránici. Pokud opakovaně řešíte bodání v boku při běhu, tak se zkuste na tuto zanedbanou oblast zkoumavým okem podívat. Podle metody DNS, kterou vytvořil profesor Kolář (náš guru v oblasti fyzioterapie) je napřímená hrudní páteř naprosto zásadním místem pro správnou funkci pohybového aparátu. A asi si i lidé bez fantazie dokáží poměrně dobře představit, v jakém nastavení se obvykle jejich hrudní páteř vyskytuje (napřímení to fakt není).

Správné rolování – co a jak

Rolování vám zajistí bod dva a tři v předchozím výčtu příprav. Je tak vysoce přínosné, pokud se ještě před tím, než obujete své běžecké botky, doma vyrolujete (a pak venku nezapomeňte ještě na tu běžeckou abecedu!).

Jaká jsou pravidla hry (rolování)?

  • Začínáme od chodidel a postupně jedeme vzhůru.
  • Každý sval (oblast) rolujeme po dobu (alespoň) 20 sekund. Pozor rolování déle než 2 minuty již efekt snižuje! (Tedy princip čím víc, tím líp, tady rozhodně nefunguje).
  • Nezapomínejte, že svaly nejsou rovná vlákna, ale 3D útvar, a tak je třeba končetiny různě vytáčet.
  • To, co roluji, chci mít zároveň protažené – tj. sval natáhnu (např. při rolování lýtka přitáhnu špičku k tělu a tím protáhnu lýtkové svaly).
  • Jak správně rolovat najdete v různých aplikacích, například Blackroll má svou verzi zdarma (logo zeleného kolečka).

Jaký roller

  • Ideálně začínejte na standardním rolleru, tj. hladký netvrzený typ (na obrázku ten černý).
  • Druhý krok je hladký tvrzený typ.
  • Nakonec (po zvyknutí si) můžeme použít roller se vzorkem (na obrázku růžový) – stále mi uniká, proč většina rolovacích začátečníků má doma právě tento typ.
  • Pro fajnšmekry jsou dostupné i rollery s vibrací, no jo, doba jde stále vpřed.
  • Foto: Honová
  • Foto: Honová

Jdeme na to, alias následuje postup

Chodidlo: Zde pozor. Rolování chodidel v zátěži (velmi vhodné pro běžce!) si můžete dovolit pouze v případě, že máte roller, který vás unese. A ne všechny rollery unesou dobře stavěného sportovce!

Rolování provádíme nejprve na obou, poté na jedné noze. Alespoň 20 sekund vydržte! Nadšenci se na válci naučí chodit, podobně jako zvířátka v cirkuse (také umím dopředu i dozadu). Balanční neznalci se rozhodně budou při svých pokusech bezpečně přidržovat!

  • Pomůcky vhodné pro ošetřování patní ostruhy. Foto: Honová
  • Rolování chodidel na válci. Foto: Honová

Poznámka: Pro majitele patních ostruh a jiných libůstek vřele doporučuji Foot Roller (zelený) a duoball (černý). Nebudete litovat. Více o ošetřování najdete ZDE.

Lýtko: Super extra důležitá oblast k rolování zejména pro běžce s krokem přes špičku. A navíc doporučuji i preventivní rolování Achillových šlach duoballem (uvedeno výše).

Zadní stehno (hamstringy): Velice důležité pro běžce sedače (ne, že by při běhu seděli, ale v práci, když hodně sedí). A nezapomeňte nohu vytáčet špičkou dovnitř a ven (3D svalová struktura, pamatujete?)

  • Ošetřování lýtka a přitažení špičky. Foto: Honová
  • Ošetřování hamstringů. Foto: Honová

Zadek: Pozor na jednu častou chybu. Válec nemáme rovně tak, jako při předešlém rolování zadní strany stehna, ale umístíme jej šikmo, a to tak, aby jezdil po vláknech hýžďových svalů. Kdo netuší, koukne na obrázek. Na obrázku roluji pravou půlku.

Boční stehno: To bývá překvapení, jak tato oblast bolí! Ale je třeba vydržet, protože z praxe vám řeknu, že není lepšího ošetřování napínače stehenní povázky (ITB), než je rolování. Tak honem do toho!

Pozn.: pokud se vám nedaří vzít to jedním tahem, rozdělte si jej na tahy dva. Začněte ve spodní části, tj. od kolene do poloviny ITB a po 20 – 30 sekundách začněte rolovat horní část od poloviny směrem k boční straně kyčle.

Pozn. 2.: pokud jste hodně štíhlí a bolí vás v horní části stehna přejetí přes takový malý kostěný výběžek, tak ho nepřejíždějte ale vyrolujte část ITB pod ním a poté nad ním. Výběžek je velký chocholík a za válcování s rolerem vám nepoděkuje. Většinou je ale skryt ve svalech, tak mu to zásadně nevadí.

  • K ošetření hýždí je třeba nohu masírované strany přehodit přes druhou. Foto: Honová
  • Rolování ITB. Foto: Honová

Přední stehno: Můžete rolovat obě najednou, nebo po jednom. Nezapomeňte rolovanou končetinu lehce pokrčit v koleni! A pozor taky na záda, žádný Grand Canyon v bedrech nechci vidět!

Hrudní páteř: Vleže umístěte válec do oblasti mezi lopatky. Zvedněte pánev a přejíždějte pouze po hrudní páteři (vychází to na oblast zhruba mezi těmi lopatkami). Lehké pokřupávání berte jako zívání vaší právě probouzené hrudní páteře.

Pozn.: v případě osteoporózy by to zívání nemuselo dobře dopadnout. Stejně tak, pokud máte větší skoliózu. Ale věřím, že víte.

Pozn. 2.: pokud jste dlouhovlasí a nechcete v praxi testovat výdrž vašeho skalpu, chyťte si vlasy a držte je od válce dál. Nemusíte opakovat chyby druhých (ano, jsem také tak trochu pionýr slepých uliček).

  • Rolování stehna. Druhá končetina je pokrčená do strany. Foto: Honová
  • Při rolování hrudní páteře zkřížíte ruce na prsou. Foto: Honová

Protažení prsních svalů zde snad nemusím nic vysvětlovat, protože je tak notoricky známé, že bych se ostýchala to tady uvádět.

Zato o protahování malého prsního svalu se s vámi ráda podělím, protože to známé moc není, ale efektivní zcela určitě je. Najděte si svůj osobní malý prsní sval. Poznáte ho tak, že pokud budete tenisovým míčkem kroužit v oblasti horní strany hrudníku spíše u ramene, najdete tam vysoce nebezpečně bolavé místo (nebo také ne, ne všichni mají stejný nález). Otočte se čelem ke zdi a opřete se přes míček. Paži na ošetřované straně opřete dlaní na zeď, hlavu otočte na druhou stranu. Masírujte po dobu 20 až 30 sekund a buďte vděční za rungo.cz, které vám vždy dobře poradí.

Autorka Kateřina Honová pracuje v Brně jako fyzioterapeutka.

  • Foto: Honová
  • Foto: Honová

Autorka Kateřina Honová pracuje v Brně jako fyzioterapeutka.

7. 4. 2021 3 komentáře
0 FacebookEmail
InspiraceInspirace a příběhy

I vy můžete tvořit RUNGO.cz! Máme nový web aneb první rok na vlastních nohách

od Marek Odstrčilík 5. 4. 2021
autor Marek Odstrčilík

S každým začátkem měsíce k vám promlouvá kreativní ředitel webu RUNGO.cz Marek Odstrčilík a ne jinak je tomu i v dubnu. Nacházíme se však v období speciálního data. Před rokem byl po pauze obnoven provoz webu, a první výročí nezůstává bez dárečku.

Celý ten covidový rok, byl paradoxně pro mě tím nejlepším, co jsem za posledních X let zažil. Ta věta asi zní divně, protože vše je nepochopitelné, komplikované, životy lidí naruby, spousta úmrtí, deziluze z politiky, chaos, strach, zloba. Tohle všechno vnímám a uvědomuji si, ale to moje „nelepší”, které jsem zmínil, je ve vztahu k mé práci a rozhodnutí, které jsme před více než rokem s Majdou (šéfredaktorkou RUNGO.cz a partnerkou) učinili. Odešli jsme  z dobrého místa a vydali se postavit zase na nohy RUNGO.cz. Ve chvíli, kdy jsme dávali výpovědi, absolutně jsme netušili, že v době spuštění webu se bude covid rozklusávat a následně přejde do sprintu.

V nejistotě i svobodě, ve stresu i entuziasmu, … na RUNGO.cz

Svoboda, to je to hlavní, co mě dělalo šťastným. Mít vše pod kontrolou, rozhodovat se teď a hned (tohle v zaměstnání jen tak nezažijete), nemuset narážet na nezájem ohledně nápadů. Tohle je pro mě k nezaplacení. Na druhé straně se člověk musí starat, protože výplata na účtu se přestane každý měsíc zjevovat.

Přiznám se ale, že část toho období byla jízda v těžké depresi ze situace kolem, všechno jsem sledoval, dumal, topil se v temných zákoutí svého mozku. A pak se jednoho dne vše samo od sebe projasnilo a najednou černota myšlenek zmizela. Připadal jsem si jako zrovna stvořený, plný klidu, nápadů, chuti tvořit, dělat jiným radost, být šťastný. Pár lidí se mě ptalo, jak k tomu došlo a já nevím. Moje teorie je ta, že tělo si uvědomilo, že lavírovat mezi různými odstíny černé, by byla cesta k osobnímu rozkladu.

Podílet se na tvorbě webu, který dává čtenářům smysl, popostrkuje je dál v jejich snažení, zvedá psychicky (obzvlášť v této době) a ukazuje jim, že život jede dál, jen je třeba se mu přizpůsobit, mi vlévá do těla další energii. Znovu vymýšlet, zlepšovat, bavit vás.

Takže 1. dubna jsme tedy oslavili první rok fungování a vám čtenářům jsme přichystali dárek.

Máme nový web

Tedy vzhled webu, ale i nové funkce. Bohužel, nepodařilo se nám přesně 1. dubna překlopit z testovací verze do ostré vše, jak jsme si plánovali, ale něco už přece jede. Pokud chcete odebírat naše novinky a osobní Markův občasník, tak už funguje a jeho odběr můžete zadat v pravém sloupci na www.rungo.cz. Za několik dnů už na vás snad vykoukne i znovuzprovozněná rubrika Čtenáři sobě, kam budete moct vkládat své příběhy, zážitky, články a současně číst, co sepsali ostatní čtenáři. Budete se tak i vy moct spolupodílet na tvorbě webu, což nám přijde bezvadné a chybělo nám to.

Díky všem, kteří nám pomáháte, podporujete, sdílíte a čtete nás. Pokud máte pro nás nějaké nápady, postřehy nebo dobře míněnou kritiku, tak nám napište.


5. 4. 2021 0 komentáře
0 FacebookEmail
Ostatní sportyStrečinkTrénink

Jóga pro běžce, díl 1.: Rozhýbeme i ty nejzatuhlejší sportovce. Startujeme videoseriál

od Magdaléna Ondrášová 3. 4. 2021
autor Magdaléna Ondrášová

Během čtyř týdnů se jednoduchými kroky naučíte speciální jógovou sestavu pro běžce a vybudujete si návyk, který vašemu tělu tak chyběl. Stačí tak malá chvilka ráno a večer, že nelze hledat výmluvy. A to je výzva, pojďme na to s jogínem Michalem Večeřou.

Nikdy jsem si nepamatovala sestavy. Přišla jsem na jógu, zoufale se snažila chytat a byla o krok pozadu. Příště to bylo stejné, zkrátka, bylo toho moc najednou. A tomuto se v naší výzvě vyhneme.

První video najdete níže. Druhý díl jógy pro běžce i video najdete zde. Třetí díl tady. A poslední čtvrtý zde.

Jogín Michal si pro vás (s konzultací fyzioterapeutky Kateřiny Honové) připravil cílenou sestavu pro běžce. V čem to bude jiné? Týden budete podle videa cvičit zkrácenou sestavu beze změn a stihnete si ji tak krásně zafixovat i vybudovat návyk. Video už nebudete po pár dnech potřebovat. „Nemusí jít o nic složitého. Stačí si osvojit pár základních jógových pozic a cviků, které pomůžou ráno rozhýbat a mobilizovat, večer zase protáhnout a uvolnit tělo,“ uvádí svou sestavu lektor Michal Večeřa z Gymbee.

Cvičit začínáme v pondělí 5. dubna ráno. Za týden do této sestavy něco přidáme (článek čekejte den předem), ale protože už základ budete umět, nebude to složité. Celkem se díky čtyřem videím a týdnům naučíte sestavu a vybudujete skvělý návyk – trochu jógy pro běžce denně.

Nejde ale o to, naučit se něco striktního. Chce to, aby vás jógování bavilo a bylo příjemné, to je základní předpoklad pro vytvoření nové rutiny. „Berte vše ve videích jako nabídku toho, co můžete vyzkoušet. Nemusíte pak na konci čtyřtýdenní výzvy umět vše nazpaměť. Vlastně i sami uvidíte, že v jednotlivých dílech do sestavy nejen přibývají nové cviky, ale nabízím i různé modifikace. Vy si osvojíte určitou strukturu jógové sekvence, ale vyberete si z ní to, co je užitečné právě pro vás. To jsou obvykle pozice a cviky, které nejvíc cítíme. Zařaďte na ráno a večer cviky, které budete vnímat jako nejefektivnější doplněk svého běžného rozcvičení a strečinku před a po běhu,“ říká jogín Michal.

V prvním videu vás čeká:

  • Uvolnění krční páteře a ramenou, která máme někdy při běhu tendenci vytahovat nahoru
  • Rozhýbání a protažení chodidel a nártů      
  • Protažení trupu, zad a hamstringů pomocí polovičních pozdravů slunce
  • Protažení achilovek a lýtek
  • Protažení třísel a uvolnění kyčlí
  • Protažení fascie zad a širokého zádového svalu
Zdroj: Rungo

Přidejte se do facebookové události, sdílejte své pokroky a motivujte se s ostatními!

Pravidelná praxe jógy je skvělým doplňkem péče o tělo běžců. Může kompenzovat zkrácení a přetížení partií, jako jsou hamstringy, achilovky, lýtka nebo i svaly zad a tenzi ramenou. Hlavně ale v porovnání s běžným strečinkem zapojuje navíc dva důležité prvky: dech a pozornost.

Právě dech stojí v centru jógové tradice a jeho důležitost se stále znovu potvrzuje. Dýchat vědomě je zkrátka důležité při každém pohybu. Pozornost k vlastnímu tělu (propriocepce) zase pomáhá předcházet zranění a špatným pohybovým stereotypům. Zjednodušeně – potřebujeme vnímat, jak se do pohybu jednotlivé části těla zapojují. Proč? Abychom si nepřivodili zbytečné zranění, jako třeba vyvrtnutý kotník z chybného nášlapu v členitějším terénu.

Díl druhý

Jóga pro běžce díl 2.: Cvičte v soukromí domova podle videa. Přidat se můžete kdykoliv
3. 4. 2021 0 komentáře
6 FacebookEmail
InspiraceInspirace a příběhy

Plánujete už cyklodovolenou? Na kole bludištěm mrtvých v sicilské Gibellině

od Rungo 2. 4. 2021
autor Rungo

Pokud vás náhoda, osud nebo nějaké nedopatření zanese na Sicílii, udělejte to, co my. Vydejte se do Gibelliny. Odměnou vám bude pohled na jeden k nejrozsáhlejších a nejkrásnějších příkladů land artu neboli umění pod širou oblohou, které do jednoho ze svahů otiskl italský výtvarník, malíř, sochař a lékař Alberto Burri. 

Říká se, že tam straší, ale odvážnému štěstí přeje, a tak asi hodinu jízdy směrem na západ od přístavního města Marsala projíždíme vesnicemi a stoupáme zatáčkami utaženými, že by si člověk z rukou umotal vánočky. Upalujeme po silnici o šířce jeden a čtvrt auta a modlíme se, abychom v protisměru nepotkali lokálního závodníka.

Když o něco později zastavujeme na místě, vidíme už jen tak daleko, kam dosvítí světlomety naší dodávky. Na přilehlém parkovišti svým příjezdem rušíme několik potmě stojících aut se zamlženými okny – prostě sicilská romantická klasika. Fotograf Míla mizí pouze s čelovkou a fotobatohem se slovy, že jde udělat pár nočních fotek. Je mi jasné, že se nevrátí dřív jak za dvě hodiny, a tak jdu spát. Dobrou noc. 

Ráno nemůžeme dospat. Skáčeme ven z auta, abychom se konečně podívali na slibovaný monument. Alberto Burri ho vykouzlil na půdorysu původního města Gibellina, které v roce 1968 zcela zničilo zemětřesení s epicentrem v nedaleké Belice. Burri, který během druhé světové války prošel bojemi v severní Africe i zajateckým táborem v USA, se do díla pustil v roce 1984 s cílem znovu vdechnout život do místa, kde během tragédie zemřelo víc jak dvě stě obyvatel.

  • Foto: Miloš Štáfek
  • Foto: Miloš Štáfek
  • Foto: Miloš Štáfek
  • Foto: Miloš Štáfek
  • Foto: Miloš Štáfek

Umělec, který proslul experimentováním s pytlovinou, dřevem, igelitem nebo železnými deskami, vsadil na čistý beton. Na ploše 85 tisíc metrů čtverečních vytvořil stovky bílých bloků z betonu o výšce 1,6 metru. Zachoval přitom obrysy domů a síť ulic, kterými se dnes můžete procházet jako kdysi původní obyvatelé. Burri práci přerušil v roce 1989 a o šest let později zemřel. V roce 2015 – při příležitosti jeho nedožitých stých narozenin – bylo dílo dokončeno a na počest autora dostalo název Cretto di Burri (Burriho trhlina).

I když se to nezdá, v horní části jsou uličky tak strmé, že se i ebiku při výjezdu zvedá přední kolo. Už při prvním průjezdu se ukáže, že stačí odbočit a člověk se v uličkách ztratí jako v bludišti. Zastavím a zatímco se rozhlížím kolem, vnímám ticho, vítr a sílu prostoru. Cítím nutkání vyšplhat se na jeden z bloků, lehnout si na něj a jen tak spočinout. 

Míla mezitím šplhá do nejvyššího patra jedné ze zachovaných budov na okraji, aby zachytil monument v celé jeho šířce. Vrací se celý vyděšený – v liduprázdném prostoru ho během focení vystrašilo chrastění, z kterého se vyklubala prázdná plechovka zmítaná větrem. 

Gibellina je silné místo se silnou atmosférou. Dron s kamerou sám od sebe několikrát zmizel, za letu škrtal o betonové bloky a natočené záznamy jsou na mnoha místech narušené válkou černých a bílých mravenců. 

Jedna noc a jeden den nám stačily. S přijíždějící omladinou uklízíme cajky do auta a opouštíme místo, kterém se můžete přít, zda je víc hřbitovem, pomníkem, bludištěm nebo uměním. Přijeďte to rozsoudit sami. 

2. 4. 2021 0 komentáře
0 FacebookEmail
Vybavení

Vyzkoušeli jsme za vás: česká cyklistická aplikace, která dobyla svět, Rouvy AR

od Karolína Hornová 30. 3. 2021
autor Karolína Hornová

„Indoor cyklistika“ v poslední době zažívá velký rozmach – díky pandemii, i díky stále propracovanější nabídce virtuálních tras. Mezi nejoblíbenější aplikace tohoto typu patří český Rouvy AR. Nabízí trénink, časovky, závody, rozlišení 4K a hlavně sociální propojení s ostatními jezdci. Pojďme se projet a zjistit, co všechno umí.

Oproti původní aplikaci má Rouvy AR (rouvy.com) modernější a přehlednější prostředí a je uživatelsky přívětivější – třeba díky intuitivnímu a rychlému spárování s trenažérem, nebo funkci spuštění jízdy jedním kliknutím. Je také technicky „vymakanější“. Aplikace je „4K ready“, takže pokud si budete trasu pouštět na monitoru nebo televizi s rozlišením 4K, dejte pozor, ať se do té věrně působící krajiny samým nadšením nerozjedete napříč obývákem.

Nová aplikace Rouvy AR dělá všechno proto, aby „takové to domácí šlapání“ nebylo jen chabou náhražkou za jízdu po reálných silnicích malebnou krajinou. Jízda na cyklotrenažéru napříč virtuální realitou nesmí být fádní, musí to být i zábava – prostě tak trošku jako počítačová hra. Stejně jako ve hře, ani v Rouvy AR nejsme neviditelní. Trasy zde brázdí náš avatar, virtuální dvojník, kterého si můžeme upravit tak, aby nám byl co nejvíce podobný, nebo se nám prostě líbil. Cyklista (nebo cyklistka) mohou mít různé barvy a typy dresů a možné je změnit třeba i barvu pleti. Já vím, jsou to hlouposti, které se samotnou jízdou mají málo společného, ale někdy potěší.

AR: Vylepšená realita i „cestování v čase“

Ve formě avatarů se na naší obrazovce objevují i další jezdci, ať už „cizí“, nebo naši kamarádi, se kterými si můžeme domluvit trénink nebo soukromý závod. Tato funkce je charakteristikou zkratky AR, neboli augmented reality, tedy kombinace vysoce kvalitní GPS trasy a animovaných 3D objektů a jezdců. Přímo na obrazovce tak vidíme avatary ostatních jezdců na trase. Díky tomu je zážitek z jízdy zase o kousek blíž reálné jízdě. Můžeme se zaměřit na to, koho se budeme snažit předjet, nebo za kým se pomyslně „vyvezeme“, na obrazovce přitom nesledujete ikony a data, ale virtuální postavičky cyklistů, za kterými jsou skuteční lidé, sedící na trenažéru podobně, jako sedíte vy. 

Aplikace zobrazuje kromě postavičky také údaj o aktuálním výkonu (watty na kilogram hmotnosti), a to jak tom našem, tak ostatních jezdců. Můžeme tedy v jakémkoliv okamžiku porovnávat svůj výkon s ostatními, kteří jedou v blízkosti. Parametr výkonu prozradí, zda někdo z blízkých jezdců nastupuje k úniku nebo se vás snaží při úniku zachytit. Tato data neřídí aplikace nebo počítač, jsou odrazem reálného chování ostatních jezdců. Zábava začíná, když se vám podaří do vyjížďky „zlanařit“ co nejvíce kamarádů. Z pohodové vyjížďky se pak často stává osobní závod a honba za umístěním. Zažila jsem podobné situace, kdy kromě dění na obrazovce jela komunikace a hecování s ostatními jezdci přes skupinu na sociální síti. Na rozdíl od skutečného kola je možné při jízdě na trenažéru takovou komunikaci zvládnout bez hrozby nebezpečí pádu nebo srážky s vozidlem.

Rouvy AR má řešení i pro situaci, kdy na trase, kterou chcete jet, není zrovna nikdo „živý“ a žádnému kamarádovi se nechce. Když si vyberete trasu, zobrazí se vám na hlavní obrazovce vpravo ještě jeden rámeček. Z něj si můžete vybrat „virtuálního partnera“ (nebo více partnerů) z těch, kteří už trasu jeli. Vybírat můžete podle výkonu, průměrné rychlosti, ale i podle typu trenažéru, na kterém jeli (protože některé mohou zkreslovat výsledek třeba tím, že umožní simulovat stoupání jen do určité míry). Můžete ale jet i proti svému vlastnímu starému výsledku a zjistit, zda jste se na dané trase zlepšili.

Trénink, závod a nabídka i pro běžce

Výhodou aplikace Rouvy AR je podpora napříč platformami: Stáhnout si ji můžete do mobilu či tabletu s Androidem nebo iOS, ale také do počítače s Windows, Macu nebo do Apple TV. Využít tedy můžete jak „cestovní“ verzi v mobilu, tak si trasu promítnout do televize nebo třeba projektoru podle chuti a možnosti zrcadlení obrazovky, které vaše chytrá zařízení podporují. Po spuštění a přihlášení, připojíte svůj trenažér, případně další senzory, kliknutím na tlačítko vpravo nahoře. A pak už jdete sportovat.

Úvodní obrazovka umožňuje vybrat sport – Rouvy AR nabízí kromě cyklistiky i běhání, což je novinka, která je zatím, na rozdíl od cyklistiky, v nabídce zdarma (tedy bez nutnosti předplatného). Je tu zatím jen několik běžeckých tras, ale zkusit můžete třeba půlmaraton v Singapuru nebo trasu běhu barcelonského Ironmana. Virtuální běh vyžaduje hodinky nebo čidlo, které jsou schopné měřit běh na běžeckém páse a data o běhu současně vysílat do telefonu nebo počítače (obvykle pomocí Bluetooth). Mezi taková zařízení patří například chytré běžecké hodinky značky Garmin.

Foto: Karolína Hornová

Pokud se ale budeme bavit o cyklistice, máte k dispozici několik voleb – zajet si sám svoji trasu podle výběru, přidat se do některé z vyjížděk organizovaných jinými jezdci nebo se přihlásit do závodu/vyjížďky organizované samotným ROUVY. Orientace v menu aplikace je na začátku trošku nepřehledná, ale jen do chvíle, než najdete přepínač Route/Event (Trasa/Závod) a než zjistíte, že seznam nejbližších závodů má tři záložky, mezi kterými se dá přepínat. Naopak, režim Route (Trasa) má k dispozici tlačítko Change, pomocí kterého si můžete vybrat trasu podle délky, náročnosti, názvu a dalších parametrů.

Trasy ve vysokém rozlišení mohou být náročné na streamování. Ideální je si trasu napřed stáhnout, především před důležitým závodem.

Vybráno? Tak můžeme vyrazit! V průběhu jízdy máme v levém horním rohu obrazovky neustále k dispozici statistiky o výkonu, srdečním tepu (pokud jsme připojili hodinky nebo senzor) a rychlosti. Výkon a momentální vynaložené úsilí je prakticky zobrazeno i nad hlavou našeho avatara. Při sledování na velké obrazovce se tak můžeme plně soustředit na jízdu, naše soupeře či krajinu před námi, aniž bychom museli pohlížet stranou.

Po cestě „vidíme“ také jezdce na trase, i když nejsou v bezprostřední vzdálenosti – jejich ikonky jsou přehledně zobrazené v pelotonu na grafu profilu trasy na spodním okraji obrazovky. Vlevo nahoře vidíme také tabulku s jejich průběžnými výsledky a údaji o výkonu. Můžeme si tak hned rozmyslet, jestli máme šanci toho před námi dojet, snažit se nenechat stáhnout, nebo se „jen tak“ motivovat výkony ostatních a pořádně si máknout.

Technické specifikace: 4K rozlišení i vlastní trasy

Co se týče kompatibility s dalším vybavením, spolupracuje Rouvy AR s chytrými trenažéry od většiny hlavních výrobců (Tacx, Wahoo, Elite a další). Párování a komunikace probíhá přes rozhraní Bluetooth, a to jak s trenažérem, tak s případnými dalšími senzory – snímačem kadence, srdečního tepu, s chytrými hodinkami ale třeba i snímačem rychlosti, napojeným na „non-smart“ trenažér. To znamená, že i pokud vlastníte základní trenažér nebo válce, je možné si trénink zpestřit promítáním trasy, i když samozřejmě bez reakce na výškový profil.

Pozor, některé závody mohou být omezené jen pro jezdce s určitým typem trenažéru. Jedná se o trenažéry, které umožňují řízený odporu pomocí počítače nebo chytrého telefonu/tabletu. Mezi takové trenažéry patří lepší setrvačníkové trenažéry (např. Tacx Flux S) nebo chytré elektromagnetické trenažéry, jako je například Tacx Neo 2 nebo Tacx Neo 2T. Tacx Neo 2 a Tacx Neo 2T patří k nejlepším trenažérům na trhu. Oproti jednodušším, setrvačníkovým, nabízí vysoký výkon a simulaci sklonu trati až 25 %. Právě Tacx Neo 2T je trenažérem, na kterém se jezdí mistrovství světa UCI ve virtuální cyklistice. Rozdíl v jízdě na setrvačníkovém a elektromagnetickém trenažéru je ve skutečnosti větší, než by napovídaly technické specifikace. Pokud pro vás cenový rozdíl mezi nimi není bariérou a pokud to s virtuální cyklistikou myslíte vážně, vyplatí se si při nákupu trenažéru připlatit.

V aplikaci Rouvy AR je k dispozici přes 5 000 tras. A to opravdu není málo. Samozřejmě ne všechny nabízejí možnost virtuální reality, ale jejich počet se neustále zvyšuje. Technické specifikace trasy vidíte vždy přímo v přehledu – v rámečku konkrétní trasy se dozvíte, zda podporuje AR, a zda jde o 4K, 2K nebo HD video. V průběhu jízdy je možné přepínat mezi videem trasy a GPS trasou na mapě, což může být zajímavé, když chcete vědět, co vás čeká, ale i v případě, že si projíždíte a mapujete oblast, kam se plánujete reálně vydat. Pokud máte pomalejší připojení nebo menší obrazovku, na které sledujete trasu, nestahujte zbytečně 4K rozlišení a zvolte úspornější variantu trasy.

Nepřehlédnutelnou funkcí je i možnost přidat vlastní trasu pomocí funkce Route Editor na webu Rouvy – a to buď na základě vaší předchozí aktivity, nebo „naklikáním“ v mapě. (Co třeba trasa závodu, na který trénujete?) V pokročilých funkcích editoru je možné přidat i video trasy, nahrané kamerou (ideálně při jízdě v autě, aby byl záznam plynulý a neroztřesený).

Rouvy AR: Český projekt se světovými ambicemi

Po prvotním seznámení je aplikace Rouvy AR uživatelsky velmi příjemná. Od hladkého párování trenažéru, přes reálné prostředí tras pořízené videozáznamem, až po přehledné zobrazení dění na trase. Škoda, že chybí možnost výběru tras podle země, ale možná se této funkce dočkáme. Líbil se mi i fakt, že jde o českou aplikaci, takže v nabídce najdete i tuzemské trasy, ať už „made by Rouvy“, nebo od nadšených uživatelů.

Technické nadšence a milovníky sociálních sítí zaujmou nejen přehledné statistiky, ale i možnost propojení s aplikacemi jako Strava nebo možnost stažení tréninku a jeho následné dohrání například do deníku Garmin Connect. Zajímavá je i možnost volby klasického silničního, nebo časovkového kola, které na první pohled vypadá podobně, ale je těžší, aerodynamičtější a váš avatar k němu dostane i „aero“ přilbu. Časovkové kolo je dobrá volba pro virtuální závod v časovce nebo na rovinaté trasy. Do kopců je toto kolo naopak o něco pomalejší.

Jízda na cyklotrenažéru by měla být i trochu zážitkem a to bezchybně Rouvy plní. Nečekají nás sice fantaskní zážitky jako v aplikaci Zwift (o rozdílech aplikací jsme psali v tomto článku), která nabízí ostrov Watopia, celý zpracovaný počítačovou grafikou, ale o to víc je jízda „jako doopravdy“. Na trasách s vysokým rozlišením je na co se dívat, a abyste se jen nekochali reálnými malebnými sceneriemi, o motivaci se postarají skuteční či virtuální soupeři. To je kombinace, díky které u mě ROUVY vyhrálo závod o nejlepší cyklistickou, tréninkovou, virtuální aplikaci.

30. 3. 2021 0 komentáře
0 FacebookEmail
Boty na koloCyklistikaVybavení

Pedály a tretry na silniční kolo: Tipy pro začátečníky, kteří chtějí být v obraze

od Karolína Hornová 29. 3. 2021
autor Karolína Hornová

Jízda na silničním kole se rozmohla jako nikdy předtím, ale výběr pedálů na kolo může být pro začátečníka pořádnou španělskou vesnicí. Připravili jsme shrnutí a pár osobních tipů, které výběr silničních pedálů usnadní, a ujistíme vás, že vás kamarádi neodsoudí, ani když „zvolíte SPD“ nebo „metličky na vejce“.

Dovolím si trošku osobní úvod: Na silničním kole jezdím od roku 2007, ale při představě chodidel, přišpendlených k pedálům, mě donedávna obléval studený pot a nepřidávala tomu ani role svědka nejrůznějších kolizí mých kamarádů, nestihnuvších včas vycvaknout, a jejich následné komické poroučení k zemi, nebo v horším případě nepěkný držkopád.

Svůj vztah k nášlapům jsem přehodnotila poté, co mi okolí dalo najevo, že jsem patrně posledním člověkem na planetě, který jezdí na silničce v botaskách. Nastalo kolečko rešerší po internetu a v odborných prodejnách, vyzvídání u přátel-cyklistů a hluboké disputace s mým klukem, který paralelně řešil stejnou otázku. Pokud na silničním kole nebo gravelu začínáte, tento článek by vám měl pomoci podobné několikadenní pátrání znatelně zkrátit. Pojďme se do toho „zacvaknout“.

Co bude dřív: tretry, nebo pedály?

Žijeme ve světě, v němž je kompatibilita spíš otázkou šťastné náhody. Ano, lepší se to, ale rozhodně neplatí, že všechny tretry jsou kompatibilní se všemi pedály. Úplně na začátku je vhodné promyslet si, do jakého systému půjdu, a pak až najít tretry padnoucí mé noze i pedálu. (Především některé speciální systémy mohou vyžadovat pouze tretry stejného výrobce.) „Kufry“ (protikusy, které se montují na podrážku tretry a zacvakávají do pedálu) se ale prodávají vždy v balení s pedály. V případě ztráty nebo poničení je lze dokoupit samostatně.

I vlastnosti tretry ale mohou ovlivnit výběr pedálu (což byl můj případ). Prioritou (kromě co nejintuitivnějšího nacvakávání) pro mě bylo, aby tretra měla kufr co nejvíce zapuštěný a disponovala protiskluzovou podrážkou, ve které chůze nebude připomínat pohyb tučňáka po ledové kře. Kolo nosím z bytu po schodech, občas si na něm zajedu za kámoškou do kavárny, nebo si při švihu udělám nějaký menší výšlap třeba na rozhlednu a nezřídka se také stávám obětí své trasy, odvážně naplánované přes terénní úseky. To mohou být důvody k pořízení „nesilničního“ pedálu bez výčitek.

Nad celou věcí je tedy nutné uvažovat komplexně a individuálně a nepropadnout třeba úsudkům kamarádů typu: „Espédéčka jsou na horáka, na silničku jedině Look!“ Výběr treter je navíc docela široký a i díky oblibě gravel biků dnes najdeme velmi elegantní tretry až „silničního“ vzhledu i pro systém SPD, který jsem nakonec zvolila i já.

Silniční, nebo univerzální? Look Kéo, SPD a jejich (ne)výhody

Když se zanoříte do problematiky, zjistíte, že cyklistickému světu dominují dva nejrozšířenější typy pedálů: tzv. „Look“ a SPD. Oba typy od značkových výrobců pořídíte za ceny od pár stovek, což také může být pro začátečníka motivační. K oběma systémům najdeme i kompatibilní „začátečnické“ ale značkové tretry za cenu od tisícovky.

  • SPD
  • SPD
  • Look
Foto: Karolína Hornová

Silniční pedály typu Look

Vyrobila je jako první stejnojmenná francouzská firma (starší model měl přezdívku „delta“, nový se jmenuje Kéo). Jde o pedál, který na silnicích potkáte nejčastěji.

Výhodou je velký plastový kufr, který spolu s tretrami s tvrdší podrážkou zajistí optimální přenos výkonu, který opravdu pocítíte.

Nevýhody: Pedály nejsou oboustranné a je třeba se naučit grif, kdy špičkou tretry pedál otočíte a zacvaknete. Pro začátečníka to může být stresující a chce to čas a cvik. Vystouplé plastové kufry neumožňují pohodlnou chůzi, což může vadit, pokud cyklistiku rádi prokládáte třeba obrážením kaváren.

Pedál SPD (Shimano Pedaling Dynamics)

Je určený primárně pro horská kola. Je ale víceméně univerzální a především díky rozšíření gravel biků není žádnou ostudou, mít ho na silničním kole.

Na začátečníka zapůsobí tím, že je oboustranný, takže zacvaknutí je o poznání intuitivnější a rychlejší. Výhodou je i kompatibilita s pohodlnějšími cyklokrosovými, gravel a horskými tretrami, takže můžete mít jedny tretry na všechna kola. Kufr je kovový a téměř zapuštěný, tedy odolnější vůči poškození.

Nevýhody: Menší styčná plocha s tretrou s měkčí podrážkou, a tedy slabší (ale stále uspokojivý) přenos výkonu. A také nutnost pečlivého nastavení tvrdosti na obou stranách obou pedálů.

  • Speedplay
  • Speedplay
  • Time X-Presso
  • Crankbrothers Eggbeater
Foto: Karolína Hornová

Chuťovky: Typy silničních pedálů pro zvídavé a pokročilé

Oba výše zmíněné patentované systémy (respektive pedály kompatibilní s jejich kufry) vyrábí i jiné značky, jako třeba český Force, „decathloní“ Van Rysel nebo dokonce Garmin (s integrovaným wattmetrem pro fajnšmekry). Nejsou ale jedinou volbou. Čistokrevné silniční pedály, fungující na velmi podobném principu jako systém Look (leč nekompatibilní), vyrábí třeba i značka Campagnolo (model Pro·Fit), ale také Shimano (modely SPD-SL) nebo i mezi profíky oblíbený výrobce Time (model RXS).

Sortiment silničních pedálů tím ale nekončí: „Ti, co se vyznají“, se vám možná zmíní o silničních pedálech Time X-Presso, v jistém smyslu revolučních – výhodami systému bez pružinky jsou velká styčná plocha boty s pedálem i velmi variabilní možnosti nastavení, zajišťující pohodlí. A také intuitivnější zacvaknutí oproti ostatním systémům. Na první pohled zcela jiný systém pak mají kulaté americké pedály Wahoo Speedplay (silniční model Zero). Nejde o levnou záležitost, ale je to kvalitní a efektivní systém nejen pro fajnšmekry, ale i mnohé profíky.

Jistou alternativou systému SPD mohou být speciální gravel pedály (např. Time Cyclo), nebo neortodoxní pedál Crankbrothers Eggbeater, pojmenovaný podle charakteristického vzhledu metly na šlehání vajec. Kufr do něj lze zacvaknout velmi pohodlně a navíc ze čtyř stran, takže nehrozí, že ho budete „lovit“ několik dlouhých vteřin. Často po něm sahají bikeři, ale značka ho propaguje i pro silniční cyklistiku a stejně jako SPD našel své místo na gravelech i silničkách začátečníků, kterým nevadí si za „stylovku“ trošku připlatit.

Finální rozhodnutí: Dejte hlavně na sebe

Každý ze systémů nášlapných pedálů má svoje výhody, ale nedá se říct, že tenhle nebo tamten je nejlepší. A už vůbec ne třeba právě pro vás. Jiný systém vám doporučí skalní silničkář, obrážející amatérské závody, jiný milovník gravelu, jiný „profík“ nebo naopak „hobík“. První rada zní: Nasajte informace, nakoukejte videa, ale rozhodněte se podle sebe a svých priorit. K cíli vás dovedou třeba tyto otázky a odpovědi na ně:

Je pro mě kolo synonymem výkonu, počítání wattů, pokukuju po závodech? Znamená pro mě kolo jízdu a žádné promenování po lokálu a balancování s tácem piv nebo šálků espressa pro všechny mé kumpány? Chci se hned od začátku hecnout a překonat „porodní bolesti“ se silničním pedálem, který k silničce prostě patří? Nemám problém mít dvoje a více treter na obě (všechna) svá kola? Pak jděte do čistokrevně silničních pedálů jako je typ Look a jemu podobné, nebo hecněte i svou peněženku a zkuste třeba vychytanější Time X-Presso.

Jezdím pro kondici, baví mě si na kole máknout, a chci využívat lepší kontakt tretry s pedálem a možnost „tahat“ i směrem nahoru, ale klidně oželím pár ztracených wattů? Chci investovat do kvalitních, skvěle padnoucích treter a unosit je i na gravel a na bike? Projedu se občas terénem, místy, kde musím kolo přenést? Jezdím i v zimě a bojím se uklouznutí nohy při zastavení na namrzlém? Jsem začátečník a chci začít na něčem pohodlnějším? Pak jsou pro vás pedály SPD nebo zmíněná „stylovka“ Eggbeater a kompatibilní tretry, které mívají pohodlnější a stabilnější podrážku. Počítejte ale s tím, že to budete vy, koho kumpáni vždycky pošlou pro ten tác s nápoji…

Jak vybrat první silniční kolo? Vše, co potřebujete na začátku vědět

Pár tipů na závěr

  • Pozor na „tvrdost“, tedy rádius, nutný pro vycvaknutí. Čím menší rádius kufry umožňují (nebo čím menší se dá nastavit na pedálu), tím volnější pedál a tím i snadnější vycvaknutí. Ve specializovaném obchodě vám poradí s výběrem ideální kombinace pro začátečníka.
  • Pokud existují místa, kam s nášlapy prostě odmítáte vyrazit (rušné centrum města), nebo to na začátku chcete střídat, není ostudou pořídit si hybridní pedál, který má na jedné straně nášlap (nejčastěji SPD) a na druhé platformu. Vyrábí se i zacvakávací „adaptéry“ (na SPD i Look systém je má třeba Decathlon), které můžete použít třeba pro jízdy po městě v teniskách.
  • Cyklokrosovými nebo gravel tretrami s „chodící“ podrážkou lze pedál jakž takž ovládat i v případě, nepodaří-li se vám na první pokus nacvaknout. Postačí to na těch pár šlápnutí, se kterými se dostanete „do bezpečí“ nebo pomalou jízdu s jednou nohou vycvaknutou v pohotovosti (třeba na přeplněné cyklostezce). Ideální pro začátečníka.
  • Na začátku si pedál nastavte (nebo nechte nastavit) na volno a otestujte v klidu. Ideálně na trenažéru (nebo ve dveřích či opření ramenem o zeď) a venku při jízdě poprvé třeba na louce, ať případně spadnete do měkkého. Rozhodně ne hned v provozu.
  • Ještě před samotným ostrým tréninkem techniky pomůže i trénink mozku. Pokud máte na kole zatím klasické „šlapky“, jezděte nějakou dobu s tím, že si sestupující nohu „připravíte“ na zastavení (buď si jen v duchu řeknete: „A teď je čas vycvaknout,“ nebo si i uděláte ten charakteristický pohyb patou do strany). Zní to jako blbost, ale mně to pomohlo.
  • Pedály a tretry kupujte podle výše zmíněných priorit a ne vyloženě jen kvůli tomu, že některý systém umožňuje rychlejší ovládnutí techniky nacvaknutí. Stačí nepodcenit trénink nanečisto. Naučili se to všichni před vámi a vy to zvládnete taky.
  • A na závěr tip člověka, pro něhož je sladěný outfit nad zákon: Pro systém SPD se vyrábí i městské tretry nebo dokonce stylové tenisky s úchytem kufru – třeba kultovní adidasky s názvem Velosamba. Další slovo do pranice při rozhodování, neboli slovy klasika: „Shut up and take my money!“

29. 3. 2021 0 komentáře
0 FacebookEmail
Vybavení

Chytrá funkce, která chrání vaše soukromí v aplikaci Strava. I ve verzi zdarma

od Magdaléna Ondrášová 27. 3. 2021
autor Magdaléna Ondrášová

Možná jste, stejně jako já, uvažovali nad tím, zda svou aktivitu zahájit již u domu, nebo se raději vzdálit, aby z mapy vaší aktivity na aplikaci Strava nebylo jasné, kde přesně bydlíte. Strava má řešení.

Aplikace Strava je používána z většiny běžci a cyklisty, kteří rádi sledují statistiky, nebo jsou soutěživí a chtějí si užívat segmentů (o těch jsme také už psali). Tudíž jsou to lidé, kteří měří svoje výkony na kilometry a nechtějí se obírat o drahocenné metry zapínáním aktivity o blok dál, než bydlí.

Pokud jste ji ještě neobjevili, nastavte si funkci „Oblast soukromí“. Aplikace je pouze v angličtině, proto ji tam najdete pod „Privacy Zones“. Pro čtenáře, kteří mají potíže s cizím jazykem nebo technikou, jsme nachystali na konec článku návod krok po kroku, jak funkci aktivovat na mobilním telefonu.

Jak funguje funkce Privacy Zones

Jak to tak bývá, skvělá myšlenka nemusí být složitá. Funkce Privacy Zones vymaže pro ostatní uživatele Stravy část trasy v mapě, kterou chcete mít chráněnou (na startu a na konci). A to i „přátelům“. Celé zakreslení uběhnuté trasy tak uvidíte pouze vy.

V Privacy Zones zadáte adresu, kde obvykle zahajujete aktivitu, tedy adresu, kde bydlíte. Dále si nastavíte, jak široký okruh soukromí chcete mít od stovek metrů po kilometr a potvrdíte. Vytvoří se mapa s viditelným kruhem soukromí. Zóna se aplikuje nejen v budoucích aktivitách, ale i ve všech minulých.

Bod vašeho bydliště ale není v přesném centru kruhu soukromí. Je to záměr, aby případný chytrák nedokázal dopočítat, kde bydlíte. Manuálně si v nastavení můžete jednou za čas vygenerovat nové „vychýlení“ okruhu.

Dobrá zpráva je, že takových adres si můžete do aplikace zadat více, takže soukromí lze nastavit i na místo vašeho pracoviště, chalupu a podobně.

Otázky a odpovědi

  • Co když proběhnu soukromou zónou v průběhu aktivity? Soukromá oblast skryje vaši trasu pouze začátku a konci vašeho tréninku. Proběhnete-li v průběhu jedné aktivity vaší soukromou zónou, tato část zůstane v mapě zakreslena.
  • Co když poběžím z jedné zóny do druhé? Sama jsem to nezkoušela, ale pokud chápu návod správně, měla by zafungovat jak zóna na startu, tak na konci aktivity. Pouze pokud se vaše dvě zóny (dvou adres) překrývají, aktivuje se pouze jedna.
  • Co když v mé zóně započne aktivitu kamarád, který má také Stravu? Ať už je to váš sledující nebo ne, na něj skrytí aplikováno nebude.
  • Co když v mé zóně soukromí začíná/končí segment? V takovém případě se v žebříčku neobjevíte, ani nemůžete držet KOM a podobně. Vymazáním zóny se v žebříčku objevíte. Opět jsem to ale osobně nezkoušela.
  • Co se stane, když sdílím svou aktivitu na sociální sítě? Pokud prosdílíte aktivitu například na Facebook i s mapkou, soukromá zóna zůstane zachována.

Jak nastavit ve Stravě oblast soukromí na mobilu

  • Otevřete aplikaci Strava.
  • V dolní liště klikněte na ikonu panáčka „Profile“.
  • V pravé horním roku klikněte na ozubené kolečko.
  • Odrolujte v nabídce dolů a vyberte „Privacy Controls“.
  • Z nabídky vyberte „Privacy Zones“.
  • V pravém horním roku klikněte na znaménko plus „+“.
  • Do kolonky „Adress“ zadejte adresu, například Klatovská třída 202, Plzeň (pokud jsem se trefila náhodou do vaší adresy, je to náhoda).
  • Klikněte na přidání „Add“. Objeví se hláška „Privacy Zone Added“, která potvrzuje přidání a informace o tom, že můžete zadat více adres, které chcete skrýt.
  • Gratuluji, máte natavenou oblast soukromí. V mapce nyní vidíte adresu, kterou jste zadali a decentralizovanou oblast vašeho soukromí. Tlačítkem „Delete“ ji můžete smazat, tlačítkem „Regenerate“ nechat vygenerovat novou oblast okolo adresy.
Zdroj: Aplikace Strava

Využíváte jiné zajímavé funkce, které chrání soukromí, v jiných aplikacích? Dejte nám o nich vědět v diskuzi pod článkem.

27. 3. 2021 0 komentáře
0 FacebookEmail
BěháníBěžecké botyTrailové botyVybavení

Recenze: Zakousnou se a nepustí. Nové ASICS Trabuco překvapily, patří do terénu

od Magdaléna Ondrášová 23. 3. 2021
autor Magdaléna Ondrášová

Kdo obuje ASICS GEL-Trabuco 9, nechť se vydá vstříc poslednímu sněhu nebo jarním blátivým stezkám. Tam si vedou nejlépe. Nejsou pro silniční běžce, ani nepatří na nohu těm, kterým záleží na rychlosti. Přečtěte si podrobný test.

Značka ASICS a její jméno je spojené s rčením „ve zdravém těle, zdravý duch“ (As Sana In Corpore Sano), dle kterého začal Japonec Kihachiro Onitsuka boty vyrábět. Kdo zná silniční obuv této značky, tak ví, že jde svému jménu na ruku. Jedná se o pohodlnou a dobře tlumenou obuv, která vaše klouby ochrání před dopady na tvrdý asfalt.

Měla jsem před více jak rokem možnost testovat model Gel-Trabuco 7, ovšem s Gore-Texovou úpravou. Výsledkem byla sice bota, která v terénu držela, ale celkový dojem kazila tuhost a nepoddajnost svršku, která byla převážně dána právě membránou. V modelu 9. řady bez membrány se moje pocity již ničím takovým nesvazovaly a nohy se rozlétly stezkami vstříc dobrodružstvím.

ASICS GEL-Trabuco 9

  • Objemová trailová obuv
  • Drop: 8 mm
  • Hmotnost: 256 g/305 g
  • Cena: 3 599 Kč

Pozitiva: trakce, pohodlí

Foto: Karolína Hornová

Podrážka, která podrží

Začnu hned tím nejlepším, čím si mě boty získaly. Podešví s výbornou trakcí. Drží dobře, ne, drží výborně v blátě i na udusané mokré hlíně, a to i na svažitém povrchu, což mě překvapilo nejvíce. Zkoušela jsem běžet i po uklouzaném a zledovatělém sněhu – samozřejmě, botám s hřeby se nevyrovná nic, ale nemůžu říct, že by si s tím Trabuca neporadily.

Rozmístění a propracování „špuntů“ na podrážce se opravdu povedlo. Hluboký vzorek dobře zabírá i do kopce a podrží i při seběhu.

Foto: Karolína Hornová

Svršek pro pohodáře

Relativně bohaté polstrování a pohodlný svršek naznačují, že tohle je bota určená těm, kteří dávají přednost pohodlí před rychlostí. Na noze sedí opravdu velmi příjemně a po zevrubné prohlídce vypadá materiál velmi kvalitně zpracován, a také že něco vydrží. To však ukáže až čas.

Pokud by to však vyznívalo, že jde o těžkotonážní líné boty, svedla bych vás na špatnou cestu. ASICS GEL-Trabuco jsou v tomto ohledu jednoduše „akorát“. Proti předešlému modelu 8 jsou dokonce lehčí. Pohodlí, váha i stabilita a ukotvení nohy v botě jsou příjemné a ničím zvláštním nevybočují.

Tlumení

Jak už jsem výše zmínila, stabilita testovaného modelu je dobrá. Tlumení je v ohledu bot do terénu štědřejší, i tak ale nemohu říct, že by to botě ubíralo. Naopak ho oceníte ve chvíli, kdy z měkkého bláta či jehličí přejdete na pevnou šotolinu.

Boty tak nebudou vhodné pro běžce, kteří do terénu preferují široké a minimálně tlumené boty, aby mohli číst terén nohou.

Foto: Karolína Hornová

Celkový dojem z boty

Na nohy se mi dostal opravdu zdařilý model, což je pro testera, tedy pro mě, vždy trochu komplikace. Obvykle ráda vypíchnu nedostatky jinak dobré obuvi, kterou testuji a dodám tak punc čestnosti recenze. Ale co této botě vytknout, to opravdu nevím.

Dokonce se mi velmi líbí netradiční kombinace barev a celkový design i domyšlenost detailu, jakým je třeba kapsička pro uschování tkaniček, které se tak nerozvazují a po doběhu domů nejsou umolousané od kde čeho.

Máte-li standardní tvar nohy, hledáte-li botu klidně na krátké, ale ještě lépe na dlouhé pohodové běhy terénem, které nepodklouznou, ASICS Gel-Trabuco 9 bude s velkou pravděpodobností to, co hledáte.

23. 3. 2021 0 komentáře
0 FacebookEmail
VýživaZdraví

Může dítě iontový nápoj? Vše o stravě sportujících dětí s odborníkem na výživu

od Magdaléna Ondrášová 22. 3. 2021
autor Magdaléna Ondrášová

Rodiče, kteří mají doma malého sportovce, dost často řeší, nebo by přinejmenším měli, jeho stravu. Zda může stačit ta přirozená, zda se smí v případě dětí sáhnout po doplňcích stravy a které meze nepřekročit, si vysvětlíme s odborníkem Davidem Rejlem.

Aby člověk mohl podávat výkon, potřebuje energii a tu získává ze stravy. V případě dítěte ještě musíme počítat s jeho růstem, a tak je tělo malého sportovce na energii velmi náročné.

Než ale zabředneme do problematiky jídla, je třeba si vysvětlit, o kom z hlediska stravy mluvíme, když zmiňujeme dítě. Obecné rozdělení říká, že člověk je dítětem do 15 let věku, do 18 pak dopívajícím. Každý se ale vyvíjí individuálně a může mít předčasné nebo opožděné růstové fáze (růst tak může i do 20 let věku). Zohlednit ve stravě musíme také to, zda je naše dítě rekreační nebo profesionální sportovec.

Inkospor Petr Soukup

Pod malým sportovcem si nyní představme dítě 12 let, které má třikrát týdně florbalový trénink a o víkendu zápas, nebo třeba třikrát týdně cyklistický trénink a o víkendu závody, tedy dítě, které pravidelně dostává do těla.

Dětský organismus je velice energeticky náročný, i tak se dá vše zvládnout pouze přirozenou a pestrou stravou. Ta je také pro dítě nejdůležitější. A to nejen z hlediska výživy. Nesmíme zapomenout, že v dětství formujeme i vztah k jídlu na celý život. Proto nezapomínejte vštípit dětem pravidelnost jezení.

Co dostatečný kalorický příjem znamená konkrétně? David Rejl varuje před striktními dietami a níže dává konkrétní příklady dostatečného přísunu bílkovin, sacharidů a tuků:

Bílkoviny: „Sportující dítě musí mít dostatečný příjem kvalitních bílkovin, ideální dávkování je 1,2-1,5 g/ 1 kg tělesné hmotnosti, ale také záleží na sportu, který dítě provozuje. Ideálními zdroji jsou mléčné výrobky a maso.“

Sacharidy: „Dále je zapotřebí mít dostatečný příjem sacharidů, protože jak již bylo řečeno, dětský organismus je energeticky dost náročný a je zapotřebí toto pokrýt. Sacharidy by měly tvořit zhruba 50-60 % energetického příjmu, a mělo by se jednat zejména o komplexní sacharidy. Ideálním zdrojem je například ovoce, zelenina, rýže, celozrnné výrobky a těstoviny.“

Tuky: „Množství tuků je také velice důležité a mělo by tvořit až 30 % energetického příjmu. Tuky by měly být jak rostlinné, tak živočišné, a jejich ideální poměr je 2:1. Vhodné jsou tuky obsažené v ořeších a semínkách, máslo, vejce či tučné mléčné výrobky.“

Odborník na výživu dětí David Rejl dodává, že není třeba hledat žádné složitosti. Stačí používat přirozené potraviny, které jsou co nejméně průmyslově zpracovány a snažit se o pestré menu.

Svačinka před tréninkem a po něm

Svačinu se opět snažíme hledat v přirozených potravinách. „U dětí před sportem zařazujeme kvalitní bílkovinu a komplexní sacharidy,“ říká odborník. Můžeme jim tak dát například tvarohovou pomazánku s celozrnným pečivem anebo bílý jogurt s ovocem a ovesnými vločkami.

Po tréninku je vhodné doplnit energetické ztráty, které vznikly během výkonu: „Zařadíme zdroje sacharidů, např. směs ovoce a ořechů.“ Toto je opět obecné doporučení a více než správná svačina je důležitější příjem kvalitních potravin během celého dne.

Výživové doplňky a děti

Jak jsme si už řekli, děti by měly být schopny pokrýt všechny nároky organismu čistě z přirozené stravy. Znamená to, že doplňky výživy nepatří dětem vůbec? Ne tak úplně. „Pokud jsou zapotřebí nějaké doplňky výživy, je to spíše o individuálním přístupu. Je ovšem nutné podotknout, že doplňky výživy dětem neškodí, ale nejsou úplně potřeba. Mezi doplňky, které se běžně zařazují, jsou proteinové nápoje a tyčinky, vitamíny a minerály (zejména zinek a hořčík, u dospívajících dívek je vhodné hlídat i příjem železa).“

Bc. Rejl ale varuje, že mezi doplňky, které by děti neměly konzumovat, patří určitě různé předtréninkové směsi (tzv „nakopávače“) a spalovače tuků, tyto doplňky jsou pro děti naprosto nevhodné a zbytečné. Mnoho z nich obsahuje mj. kofein.

Iontové nápoje, které jsou mezi dospělými velice populární, nejsou u dětí nezbytně nutné. Podle specialisty na dětskou výživu by měl být organismus dítěte ztráty minerálů během tréninku schopen pokrýt. „Pokud ovšem chcete iontové nápoje dětem dávat, tak doporučuji užívat pouze hypotonické a izotonické nápoje. V průběhu delší aktivity (např. cyklovýlet delší než dvě hodiny) podávejte hypotonické nápoje. Izotonické nápoje jsou vhodnější pro krátkodobý výkon (kolem jedné hodiny), takže jsou vhodné pro kratší intenzivnější tréninky (např. tenis či fotbal) a podávají se před nebo po výkonu – během tréninku postačí čistá voda,“ říká David Rejl a upozorňuje, že hypertonickým nápojům se máte u dětí raději vyhnout, protože mohou způsobit rozkolísání vnitřní rovnováhy organismu. Jejich užívání byste měli zvážit až po konzultaci s výživovým odborníkem v závislosti na konkrétní potřebě dítěte.

Přešlapy

Většina z nás tuší, co je správné, ale přesto za tyto mantinely chodíme. Občas je to sladká odměna pro dítě nebo fastfood. Je ale nějaký velký nebo fatální přešlap, kterého se rodiče na svých dětech dopouštějí (možná aniž by tušili) a rozhodně by neměli? „Odměňovat děti za výkon je zcela normální, ovšem ne každé jídlo je pro vaše dítě vhodné. Často, s dobrým úmyslem, dítěti více uškodíme, než prospějeme. Mezi potraviny, kterým by se děti měly rozhodně vyhnout, jsou potraviny bohaté na tzv. éčka. Ta mohou být příčinou celé řady zdravotních problémů, od alergií, přes poruchy pozornosti až po rakovinu. Škodlivých éček je celá řada, rozhodně doporučuji se vyhnout E110, E132, E133, E250 a E320.“

„Dále bych se vyhnul konzumaci potravin, které obsahují syntetická sladidla, zejména cyklamáty a aspartam. Obecně se vyhýbejte potravinám, které mají nepřirozenou barvu (šmoulí atd.) a často extrémně dlouhou trvanlivost.“

  • E110, potravinářská žluť, která se vyskytuje v nealkoholických nápojích (např. limonádách), ve sladkostech, marcipánu nebo ve žvýkačkách.
  • E132, potravinářská modř, která se vyskytuje opět v nealkoholických nápojích, sladkostech, želé ale i v některých cereáliích.
  • E133, brilantní modř, se používá k barvení limonád, sladkostí, pudinků, ale i zmrzlin.
  • E250, dusitan sodný, dodává potravinám uzenou chuť. Používá se v celé řadě uzenin, např. šunky, klobásy, salámy atd.
  • E320, Butylhydroxyanisol, se používá jako konzervační prostředek a stabilizátor. Můžeme ho najít např. ve žvýkačkách, zmrzlině, limonádách nebo v instantních polévkách.

Pro eliminaci škodlivých éček není třeba znát všechny produkty, ale řiďte se zdravým rozumem. Nedávejte dětem potraviny a nápoje, které nemají přirozenou barvu a jejich složení je napsané přes „celý“ zadní obal, čím méně surovin obsahuje tím lépe a pokud nějakou složku neznáte, tak se tomuto produktu raději také vyhněte. Vybírejte přirozené potraviny, které neprošly průmyslovým zpracováním.

  • Cyklamáty najdete pod označením E952. Používají se jako sladidlo do limonád, které jsou bez cukru, ale najdeme je také ve výrobcích pro diabetiky nebo v nízkoenergetických potravinách. Pokud vidíte produkt, který má na obalu napsáno, že je bez cukru, tak si vždy přečtěte obsah složení.
  • Aspartam, E951, je velice hojně užívané umělé sladidlo, které můžeme najít v celé řadě potravin. Používá se do prášků, které slouží k přípravě nápojů, a bohužel dost často i ve sportovních nápojích, jako jsou iontové nápoje. Dále ho najdeme např. ve žvýkačkách nebo vitamínových doplňcích.

Bc. et Bc. David Rejl
Vystudoval Veřejné zdravotnictví na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Specializuje se na sportovní výživu dětí a dospělých a je zodpovědný za sportovní sekci Společnosti pro výživu

22. 3. 2021 0 komentáře
0 FacebookEmail
BěháníSporttesteryVybavení

Samsung Galaxy Watch Active2 překvapily. Změří i tlak, ale chybí jim zásadní věc

od Pavel Tomek 19. 3. 2021
autor Pavel Tomek

Samsung má v oblasti chytrých hodinek už docela velké zkušenosti. A na modelu Galaxy Watch Active2 je to rozhodně vidět. I když nenabídne žádnou funkci, která by vysloveně ohromila, vše perfektně funguje a hodinky je radost používat. Samsung je teď navíc vylepšil přidáním funkcí EKG a tlakoměru.

Samsung Galaxy Watch Active 2 se budou líbit všem, kteří netouží po nijak extravagantních hodinkách, ale líbí se jim čistý a jednoduchý design. Hodinky se prodávají ve dvou velikostech – 40 nebo 44 mm a několika barevných kombinacích, aby si dokázal vybrat každý. Standardní silikonový pásek se pochopitelně dá vyměnit, takže si hodinky skutečně můžete přizpůsobit svým preferencím.

Špičkový displej i chytré ovládání

Samsung Galaxy Watch Active 2 mají kulatý tvar se dvěma ovládacími tlačítky na pravém boku. Kdyby nebylo trochu výraznější tloušťky pouzdra, na první pohled by ani nešlo poznat, že se jedná o smartwatch. Jamile se ale rozsvítí dotykový AMOLED displej s vysokým rozlišením, máte jasno.

  • Základní obrazovka s přehledem všech údajů
  • Graf s běžeckými informacemi
  • Informace o počtu kroků za poslední období
  • Hodinky sledují váš srdeční tep
Foto: Pavel Tomek

Displej si rozhodně zaslouží pochvalu. Je skvěle čitelný za všech okolností a disponuje funkcí Always On, díky které můžete přinejmenším ukazatel času vidět za každých okolností.

Ovládání je kromě dříve zmíněných dvou tlačítek řešeno samozřejmě ještě přes dotykový displej. Kromě obvyklého šmudlání prstem po obrazovce ale můžete využít i pohyb prstu po obvodu lunety. Sice to není tak skvělé řešení, jako mechanické točení, ale pořád se jedná asi o nejrychlejší způsob ovládání, jaký se u dotykových hodinek může použít.

I když už jsou hodinky na trhu pár měsíců, rozhodně se stále jedná o špičkový kousek nositelné elektroniky. Operační systém v kombinaci s procesorem zajišťuje dostatečnou rychlost při používání, do hodinek si přes mobilní aplikaci nainstalujete stovky nových aplikací a ciferníků, do 4GB paměti dostanete přes Bluetooth nebo Wifi rychle další obsah, hodinky jsou také voděodolné a mají GPS. Jedinou výraznější vadou na kráse je chybějící podpora pro placení, Samsung Pay zatím u nás nefunguje.

Samsung Galaxy Watch Active2 40 mm

  • Vodotěsnost: 5 ATM
  • Konektivita: Bluetooth, WiFi
  • Paměť: 4 GB
  • Senzory: GPS, Barometr, akcelerometr, gyroskop, výškoměr
  • Kompatibilní OS: Android, iOS
  • Cena: 5 990 korun

Foto: Pavel Tomek

V praxi naopak využijete přítomnost mikrofonu. Není totiž problém přes hodinky přijmout hovor a mluvit přímo do nich. Telefon klidně nevytahujte z kapsy.

EKG a tlakoměr

Skvělou zprávou je, že Samsung ani řadu měsíců po uvedení hodinek do prodeje nezapomíná na jejich vylepšování. Nemluvím o nějakém kosmetickém opravování chyb, ale přidávání úplně nových funkcí. Nově si tak prostřednictvím hodinek můžete změřit EKG a využít lze také tlakoměr.

Aby vám oboje fungovalo, musí mít v sobě hodinky nejaktuálnější firmware, který tyto funkce přidá. Když je pak prvně spustíte, doinstaluje se vám do mobilu ještě aplikace Samsung Health Monitor. Zadáte o sobě několik informací a měření EKG může začít. Funguje to na velmi podobném principu jako třeba u Apple Watch. Po dobu 30 sekund je nutné držet prst na pravém horním tlačítku. Naměřená hodnota se okamžitě synchronizuje do mobilní aplikace.

  • Podrobnější údaje o posledním spánku
  • Spánková data za delší časový úsek
  • Sledování a vyhodnocování trendů fyzické aktivity
Foto: Pavel Tomek

Pro správné fungování měření tlaku je nejprve nutné si tlak několikrát změřit přes opravdový manžetový tlakoměr, a výsledné hodnoty zadat do mobilní aplikace. Údaje z profesionálního zařízení si systém porovná s hodnotami naměřenými přes hodinky, tlakoměr se zkalibruje a pak jej můžete začít využívat i přes Watch Active2. Stačí funkci spustit a sedět v klidu. Do dvaceti sekund vidíte naměřené hodnoty.

Dobrou zprávou je, že změřená data se dají jednoduše vyexportovat třeba do PDF a předat vašemu lékaři. Naopak se nelíbilo mírné matení uživatele, který je zvyklý používat Samsung Health, ale na rozběhnutí nových funkcí si musí instalovat další aplikaci. Změřená data pak ale vidí jak přes tuto novou apku tak původní Samsung Health, který měří i veškerá další data týkající se zdraví. Naměřené sportovní výkony, kroky, kalorie, hmotnost, spánkový režim, stres, no prostě vše.

Všestranný sportovec s rozumnou výdrží

Samsung Galaxy Watch Active2 nabízí desítky sportovních režimů, neodpustím si ale tradiční rýpnutí do celého segmentu smartwatch, protože koloběžka či kolečkové brusle opět chybí. Zato nejrůznější posilovací cviky jsou pokryté opravdu podrobně.

Jak jsem si mohl ověřit, chůzi či běh dokážou hodinky velmi dobře rozpoznat automaticky, po pravdě jsem neměl na ruce nic, co by dokázalo tyto aktivity tak rychle poznat a zahájit měření.

Plavci ocení voděodolnost 5 ATM, já jsem byl naopak nadšený z toho, že si můžu nadefinovat, jaké hodnoty se mi budou při běhání zobrazovat. Pro běhání si můžete nastavovat cíle jako vzdálenost, dobu běhu či spálené kalorie a využívat můžete také funkci trenéra běhu, kdy si vyberete typ tréninku a hodinky vám naplánují, jak dlouho a jakým tempem utíkat.

  • Základní obrazovka správy hodinek
  • Jednoduché stahování nových aplikací
  • Výběr ciferníků je obrovský
Foto: Pavel Tomek

V závislosti na typu sportu se zaznamenává GPS, srdeční tep, hodinky ale nabízejí i další snímače jako barometr, gyroskop či akcelerometr. Ze svých fyzických aktivit tak skutečně dostanete maximální množství dat.

Výdrž baterie je u Samsung Galaxy Watch Active2 nejvíce závislá na zapnutí funkce Always On. Bez ní vydrží hodinky více jak dva dny, jinak počítejte zhruba s poloviční dobou. Pokud jste od nabíječky daleko, je možné nastavit na hodinkách úspornější režim, případně zapnout pouze zobrazení hodin. Tuto variantu Samsung nabídne i v situaci, kdy se kapacita baterie začne blížit svému limitu.

Nabíjení samotné je řešeno velmi jednoduše. Hodinky si prostě odložíte na nabíjecí „puk“, díky magnetům drží vše jak má a ihned začne nabíjení. Díky podpoře bezdrátového nabíjení je ale možné hodinky dobít i přes jakoukoliv jinou bezdrátovou nabíječku standartu Qi.

  • Samsung Galaxy Watch Active2 Foto: Pavel Tomek
Foto: Pavel Tomek

Zhodnocení

Samsung Galaxy Watch Active2 jsou skutečně velmi dobré hodinky. Nabídnou téměř vše, co by současné smartwatch měly umět. Skutečně jedinou výraznější chybou je absence podpory placení a po celou dobu testování jsem trochu bojoval s větší tloušťkou hodinek. Z dalších vlastností jsem ale byl nadšen a hodinky mě nepřestávaly příjemně překvapovat. Obzvláště pokud jste majiteli telefonu Samsung, nemáte moc nad čím přemýšlet. Nic lepšího si pořídit nemůžete.

19. 3. 2021 0 komentáře
0 FacebookEmail
Novější příspěvky
Starší příspěvky
  • Facebook
  • Instagram

Inzerce na Rungo
©2020 RUNGO.cz běží na Wordpressu pod dohledem Martiny


Nahoru
RUNGO.cz
  • Zdraví
  • Trénink
  • Vybavení
  • Začátečníci
  • Inspirace
  • O nás