80. stránka – RUNGO.cz

Lehčí kolo z vás lepšího cyklistu neudělá, profíci stejně jezdí na těžších

od Martin Kubala 19. 8. 2021

Máte pocit, že to do kopců netáhne, po rovině nejede a ve sjezdech nesedí tak, jak byste si představovali? Že by to chtělo ubrat nějaké gramy, zlepšit aerodynamiku a možná kouknout, jestli se všechno správně točí? Tak ještě předtím, než začnete drancovat kreditku, vám doporučujeme přečíst následující řádky, ať máte jistotu, že vaše investice do cyklotuningu přinese očekávaný efekt.

Náhodným čtenářům přidáváme přátelskou radu, aby se usadili do stabilního křesla a pro jistotu odložili hrnek s kávou mimo dosah. Řeč totiž bude nejen o vlastnostech vybraných komponent ale také o jejich cenách. Možná se vám z těch údajů trošku zamotá hlava, ale nebojte, na závěr si všechno shrneme.

Co všechno při jízdě musíme překonat?

Abychom pochopili, na co bychom se při snaze o vylepšení našeho stroje měli zaměřit, nebude od věci si připomenout, jaké fyzikální faktory mají na naše sportovní cyklistické úsilí vliv.

Za cyklistického nepřítele číslo jedna je mnohými mylně považovaná gravitace. Ta má však roli hlavního tyrana pouze v kopcích. Ve sjezdech nám pomáhá (někdy více, než bychom chtěli), po rovině nám může být celkem ukradená, protože její vliv je zanedbatelný.
Kdo jel někdy déle než 30 minut proti větru, tomu nemusíme nic dalšího vysvětlovat. Ano, aerodynamický odpor je náš největší soupeř. Na druhou stranu, výhodou větru je, že jeho odpor můžeme vhodnými aerodynamickými prvky značně eliminovat.
Valivý odpor pneumatik. Zde se jedná působení hmotnosti jezdce a kola proti tlaku v pneumatikách. Roli zde hraje materiál, šířka pláště, průměr kola, tlak nebo povrch vozovky. Nelze určit jednu optimální variantu, protože ta je za každých podmínek jiná.
Valivý a třecí odpor součástek. Nenápadný žrout energie, který dokáže spolykat šest až deset procent vašeho výkonu, což vůbec není málo. Pokud vás zajímá, co všechno se na tom podílí, tak jsou to ložiska v nábojích, vodící kolečka v kladce přehazovačky, ložiska v pedálech, středové složení a řetěz. Není toho málo.

Chcete-li mít kolo jako profík, nesmíte jít pod 6,8 kg

Začneme laickou veřejností tou nejsledovanější veličinou – hmotností. Obecně zažitá představa, že kola profesionálů jsou extrémně lehká, je jeden velký omyl. Mezinárodní cyklistická organizace UCI zavedla v roce 2000, jako reakci na výrobu prvních karbonových rámů, minimální hmotnostní limit pro závodní stroje, který činí 6,8 kg. Vyšší hmotnost měla být určitým garantem bezpečnosti. Později, se zvyšující se kvalitou rámů, šlo od tohoto opatření sice upustit, nicméně UCI je ponechala v platnosti, aby nedocházelo ke zvýhodnění bohatších týmů, které by oproti těm ekonomicky slabším mohly mít výhodu v tom, že by svým závodníkům pořizovaly například o jeden kilogram lehčí stroje. A kolik stojí v cyklistice ušetřený kilogram si po přečtení následujících odstavců můžete snadno spočítat.

Proč se tedy extrémně odlehčené díly vyrábějí?

Odpovědí je několik. V prvé řadě jsou to klienti toužící mít co nejlehčí kola (ať už z hlediska prestiže anebo iluze), že těch pár ušetřených gramů jim pomůže zlepšit jízdu v kopcích.

Těmi dalšími jsou pak profesionální stáje, které od svých sponzorů dostanou stroje, jejichž hmotnost je z důvodu vyšší tuhosti (rám) anebo aerodynamiky (řidítka, vysoké ráfky) vyšší než povolené minimum. A zde se otevírá prostor pro odlehčené komponenty. Samozřejmě, možnosti jejich výběru jsou omezeny, aby nedocházelo k rozporům se sponzorskými smlouvami. Pokud ale není zbytí, koupí se lehčí součástka od konkurence, strhne logo výrobce, přelepí sponzorským, případně se součástka ponechá úplně bez loga. Samozřejmě toto lze učinit pouze u součástek, které nejsou tolik na očích, takže manévrovací prostor se mechanikům docela zužuje.

K tomuto problému se váže zajímavá historka, kdy italská legenda Vincenzo Nibali v roce 2018 po přestupu do týmu Bahrain Merida osedlal před klasikou Milan – San Remo sprinterský speciál Merida Reacto a poté, co na tomto stroji dokázal tento prestižní závod vyhrát, byl natolik unešen z jeho jízdních vlastností, že se rozhodl absolvovat na něm i nadcházející Tour de France.

Jenže po převážení se zjistilo, že Reacto osazené sponzory dodávanou sadou Shimano Dura Ace nejen že neváží limitních 6,8 kg, ale je dokonce o 400 gramů těžší. A vláčet skoro půl kila navíc v třítýdenním etapáku je trošku jiné kafe, než s ním vyletět na 3,7 kilometru dlouhé Poggio šest kilometrů před cílem Milan – San Remo.

“Na co mě posadí, na tom jedu”. Tohle vám řekne s pokrčením ramen většina profesionálů. Jenže Vincenzo Nibali je jeden ze sedmi cyklistů historie, kteří dokázali vyhrát Giro (2013, 2016), Tour (2014) i Vueltu (2010), takže takové personě je ze strany mecenášů věnován úplně jiný přístup. Po výměně sedla, kde museli odstranit logo konkurenčního výrobce (sedlo oficiálního sponzora Prologo bylo o 100 gramů těžší) a řídítek, kde o něco těžší aerodynamický kokpit byl nahrazen klasikou (bez přelepování loga), se Reacto stále drželo o nějaké deko nad povoleným limitem. Vyměnit už nebylo co, tak se nakonec požadované hmotnosti dosáhlo výrobou nového rámu, na který nastříkali jen tenkou základní vrstvu laku.

Kdy se tedy vyplatí investovat do lehčích součástek?

Pokud zrovna nepatříte mezi milovníky horských výjezdů, nemá smysl se vylepšením gramáže vašeho bicyklu o nějaké to deko vůbec zabývat. Jízda do kopce na osmikilovém kole vám poleze na nervy stejně jako na kole o půl kila lehčím. Abyste si udělali o vlivu hmotnosti kola na jízdu v kopcích lepší představu, ukážeme si to na konkrétním příkladu jeden kilometr dlouhého kopce se sklonem deset procent, který se chystáme vyjet průměrnou rychlostí 15 km/h.

75 kg těžký jezdec na 8 kg těžkém kole k tomu potřebuje vyvinout výkon 361 wattů.
75 kg těžký jezdec na kole o jeden kilogram lehčím potřebuje ke stejnému výkonu 357 W.

To znamená 4 watty, které představují 1 % rozdílu. Jedno procento, kterému obětujete desítky tisíc korun, protože udělat z osmikilového stroje sedmikilový, znamená v podstatě stejnou investici, jako koupit druhý osmikilový bicykl.

, Standardní brzdy Shimano 105 váží kolem 300 gramů a stojí zhruba 1500 Kč. Foto: se svolením shimano.com

Teď převedeme watty do laikovi srozumitelné podoby. V praxi to znamená, že jezdec na sedmikilovém kole vyjede zmíněný kopec při stejné námaze o dvě vteřiny rychleji. S rostoucím sklonem kopce výhoda roste a naopak u stoupání kolem 3 až 4 % a nižším se téměř smazává (pořád je řeč o jednom draze zaplaceném kilogramu). Ruku na srdce všem fanouškům gramařiny – kolik najezdíte ročně kilometrů do stoupání prudších deseti procent?

Pro ukázku přidáváme srovnání, na kolik vás odlehčení jednotlivých partií vašeho stroje může vyjít. V levém sloupci najdete parametry běžně používaných profesionálních sad, ve středním produkty specializovaných firem a úplně napravo pak srovnání s běžnou sportovní sadou.

	Shimano, SRAM, Campagnolo, Prologo	Cena	THM, Tune, Speedplay	Cena	Shimano 105, běžné značky	Cena
Kliky	600 g	12.000 Kč	300 g	30.000 Kč	740 g	3.500 Kč
Sedlo	180 g	4.000 Kč	97 g	7.500 Kč	220 g	1 – 2.000 Kč
Brzdy	240 – 290 g	4 – 6.000 Kč	136 g	31.000 Kč	378 g	2.500 Kč
Sedlovka	Podle typu rámu	Různé	150 g	14.000 Kč	250 g	1.000 Kč
Pedály	220 g	4.500 Kč	160 g	8.900 Kč	280 g	2.500 Kč
Celá sada	1900 g	50.000 Kč	Nevyrábí	0	2500 g	13.000 Kč

Co z toho vyplývá?

Chcete-li snížením hmotnosti zlepšit svou jízdu v kopcích a zároveň neskončit v rozvodovém řízení, doporučujeme se zaměřit spíš na těch 75 kilogramů sedících na kole.

Nepřítelem rychlosti nejsou kopce ale vzduch.

Respektive jeho odpor. Ten se totiž nezvyšuje stejně jako rychlost, ale jako druhá mocnina rozdílu. Převedeno do praxe, jedete-li dvojnásobnou rychlostí, máte čtyřikrát vyšší odpor vzduchu, při rychlosti trojnásobné už devětkrát.

Na ukázku si opět půjčíme 75 kilogramů těžkého jezdce a osmikilové kolo (i když na rovině je to v podstatě jedno). Budeme vycházet z předpokladu, že cyklista sedí na kole ve stále stejné pozici.

20 km/h, potřebný výkon 43 W
30 km/h, potřebný výkon 144 W
40 km/h, potřebný výkon 342 W
50 km/h, potřebný výkon 669 W

V praxi jsou rozdíly pochopitelně menší, protože jezdci při vyšších rychlostech zaujímají aerodynamickou pozici, díky čemuž je výkon potřebný k dosažení a udržení rychlosti kolem 50 km/h někde na hranici 550 wattů, na časovkářských speciálech dokonce 450 wattů. Nutno dodat, že tato čísla jsou ryze informativní a u jednotlivých jezdců se mohou vzhledem k fyzickým odlišnostem značně lišit. Důležité je všimnout si, jak obrovské jsou rozdíly v úsporách energie díky lepší aerodynamice oproti několika ušetřeným gramům.

Teď se vrátíme zpátky na zem a vysvětlíme si, jakou výhodu skýtají aerodynamické prvky pro normálního smrtelníka pohybujícího se někde mezi pětadvaceti a třiceti kilometry v hodině. Bude to znít krutě, ale s největší pravděpodobností zaznamenáte stejnou úsporu energie jako při již zmiňovaném pokusu o odlehčení kola. Pokud nemáte ve zvyku jezdit po rovinkách čtyřicítkou, vašeho výkonu se aerodynamický tvar řidítek, případně kola s vysokým profilem nijak zásadně nedotknou. Když vidíte aerodynamický set řídítek s představcem, jehož výrobce proklamuje úsporu výkonu “až” 4 watty, určitě tím nemyslí 4 watty při rychlosti 27 km/h.

Samozřejmě proti gustu (však to znáte). Navíc musíme uznat, že aerodynamické prvky na kole vypadají opravdu efektně a pokud nemáte přehnané požadavky na hmotnost, dají se pořídit za ceny, kvůli kterým nemusíte zastavovat nemovitost.

Abychom pochopili, proč řeší profesionální týmy mnohem více aerodynamiku než hmotnost, připomeneme si více než 30 let starý příběh, který v cyklistické historii znamenal jeden z největších převratů.

Nejlehčí sériově vyráběné kolo Merida Scultura Superlite vážící 4,5 kg stojí 300 tisíc korun. V profipelotonu byste však na něm závodit nesměli. Foto: merida.com

Píše se rok 1989 a o žlutý trikot na Tour de France se přetahují Greg Lemond (USA) a Laurent Fignon (FRA) a to doslova. Ve vedení se v průběhu závodu vystřídali celkem čtyřikrát, přičemž maximální rozdíl nepřesáhl 53 vteřin. V kopcích mírně dominoval Francouz, časovky vyhovovaly více Američanovi, nicméně před poslední etapou – 25 kilometrů dlouhou časovkou měl Fignon na svého rivala k dobru nepřekonatelných 50 vteřin. Zdánlivě.

Už před startem etapy, která vedla z mírného kopce, Lemond deklaroval, že použije triatlonové nástavce a aerodynamickou přilbu, zatímco do sebe uzavřený Fignon tyto výdobytky považoval za zbytečnost a vydal se na trať bez přilby a s klasickými časovkářskými řídítky. Lemond proletěl časovku s dodnes nepřekonaným rychlostním průměrem 54,54 km/h (pro časovky delší než deset kilometrů), Fignon téměř o minutu pomaleji. Výsledkem byla nejtěsnější výhra v dějinách, která činila 8 vteřin v Američanův prospěch.

Kromě zmíněných rekordů stojí za pozornost ještě rozbor, ve kterém odborníci na aerodynamiku spočítali vliv jednotlivých prvků na výsledné časy obou soupeřů. Pozornost cyklistického světa byla pochopitelně upřena na triatlonové nástavce, nicméně ty uspořily jen nějakých 30 až 40 vteřin. Výhodu 10 až 20 vteřin představovala aerodynamická přilba a naopak ztrátu 10 vteřin znamenaly Francouzovy dlouhé vlasy. Sečteno podtrženo, aerodynamická revoluce by se nekonala, kdyby se Fignon před startem časovky nechal ostříhat.

Galusky nebo pláště?

Víte, jaký je rozdíl v jízdních vlastnostech mezi galuskou a pláštěm? Stejný jako mezi červeným a modrým autem. Pokud nevíte na jaké cesty, za jakou cenu, jakou značku, typ a pro jakého jezdce, tak nelze věrohodně odpovědět. Existují čtyři základní kritéria při výběru obutí na kola – adheze, valivý odpor, hmotnost, životnost. K nim se pak přidává cena, komfort (schopnost tlumit nárazy), náročnost servisu při defektu.

Jelikož se snažíme dostat z kola maximální výkon, nebudeme hledět na cenu a zaměříme se na jízdní vlastnosti. Tady je to trošku složitější, protože kromě kvality samotných plášťů či galusek záleží také na kvalitě ráfků, na kterých jsou obuté, u galusek hraje roli i způsob, jakým jsou nalepeny. Z čistě teoretického hlediska vychází u těch nejkvalitnějších produktů svého druhu přilnavost, valivý odpor i hmotnost mírně ve prospěch plášťů. Proč tedy vozí drtivá většina profesionálů galusky?

Na galusce se při defektu oproti plášti dá poměrně solidní rychlostí pokračovat v jízdě, což umožňuje jezdci udržet se na dohled pelotonu, dokud nepřijede mechanický vůz, zatímco na plášti musí zastavit, čímž ztrácí drahocenné vteřiny až minuty.

Galusky navíc obecně představují komfortnější jízdu, protože lépe absorbují otřesy, nicméně přejdete-li z klasických nízkoprofilových plášťových kol na vysokoprofilová galusková, budete mít opačný názor. To jen jako připomenutí, že je potřeba uvažovat v souvislostech.

Jak foukat?

Nahustíte-li galusku nebo plášť na maximální tlak, snížíte valivý odpor, ale zároveň jejich schopnost tlumit nárazy. Jednoduše řečeno, nutnost foukat na maximum je přímo úměrná kvalitě cesty. Pokud stále trváte na zásadě “čím vyšší tlak, tím vyšší rychlost”, představte si hodinovou jízdu po dlažebních kostkách s galuskami natlakovanými na 12 atmosfér. Univerzální pravidlo neexistuje, chce to jen trošku přemýšlení a jízdního citu. A abychom nezapomněli, tak největší vliv na valivý odpor má hmotnost jezdce. To jen tak na okraj, pokud vás ještě stále nepřešly myšlenky na to, kde ubrat na kole 200 gramů.

Kde se ještě dá ušetřit energie?

Všechno, co se na kole točí, klade určitý odpor, ať už třecí nebo valivý. Proto firma Ceramic Speed přišla se sadou ložisek s keramickými kuličkami, které mají až trojnásobně nižší valivý odpor. Po osazení všech součástí (vodící kladka u přehazovačky, náboje, středové a hlavové složení) těmito komponenty budete asi o třicet tisíc chudší, ale můžete mít jistotu, že ušetříte výkon bez jakéhokoliv zásahu do ergonomie kola. Reálná úspora výkonu se pohybuje v rozmezí 8 až 16 wattů (opět v závislosti na mnoha faktorech), a pokud bychom měli hledat vítěze mezi vychytávkami v profesionalním pelotonu, je to právě zmiňovaná inovátorská firma. Účinnost přenosu energie se u špičkových sad použitím keramických ložisek zvýší z 95 na 98 až 99 procent. A tři až čtyři procenta ušetřené energie nejsou vůbec málo.

Jak tedy postupovat?

Nastavení posedu (bikefitting)

Jste-li skálopevně rozhodnuti, že svou raketu nějak vylepšíte, začněte s investicí v řádu několika tisícovek a absolvujte profesionální nastavení posedu. Nic hmotného sice nekoupíte, nicméně pouhou změnou posedu a výběrem pro vás vhodného tvaru a rozměru sedla, řídítek a představce můžete docílit znatelného zlepšení výkonu.

Díky bikefittingu se navíc dozvíte, jaký optimální tvar a rozměry vybraných komponent jsou pro vás vhodné.

Sedlo, tretry, oblečení

Nehleďte na hmotnost ale na komfort. Pokud se necítíte pohodlně, ušetřené gramy vám nepomůžou.

Řídítka a představec

Opět platí, že vám musí padnout do ruky. Aerodynamický tvar a nízká hmotnost jsou k ničemu, když musíte co pět minut přehmatávat. Pokud máte jasno, tak karbonová aero řidítka se dají pořídit přibližně od 5 000 korun, komplety s představcem začínají zhruba o tři tisícovky výše. Chcete-li topovku od THM Carbones, připravte si něco kolem tisícovky. Eur.

Kola

Jste-li milovníci dlouhých jízd po nekonečných pláních, určitě vám přijdou vhod karbonové ráfky s vyšším profilem (od 55 mm výše), pro jízdu v horách, a zejména do prudších stoupání, jsou vhodnější nízkoprofilová kola jednak pro svoji nižší hmotnost a také pro lepší absorpci otřesů ve sjezdech – bavíme-li se o českých podmínkách.

Speciality

Než za každou cenu odlehčovat, doporučujeme raději investovat do keramických ložisek, která narozdíl od pochybné gramařiny mají jednoznačná pozitiva a jejich vysoká cena je do značné míry kompenzována tří až pětinásobnou životností (právě z důvodu nízkého valivého odporu).

Dobrá rada na závěr

Než kvůli výkonu utrácet desetitisíce za součástky, zkuste raději investovat několik tisícovek do profesionálního trenéra. Pamatujte, že každá koruna, kterou investujete do sebe, vydá za stovku, kterou investujete do kola.

19. 8. 2021 0 komentáře

Nezařazené

Adrenalin nemusí být extrém. I na stará kolena můžete zkoušet nové věci

od Karolína Hornová 17. 8. 2021

autor Karolína Hornová

„Adrenalin“ nemusí hned znamenat skákání na laně nebo paragliding. Adrenalinové sporty lze provozovat úměrně svým schopnostem a v prostředí, které automaticky neznamená risk nebo nebezpečí – rozhodující jsou podmínky, příprava, lidé kolem vás i zdravý rozum. Co to vlastně adrenalinové sporty jsou, jak je posuzuje pojišťovna a nejste na ně už staří?

Windsurfing, horolezectví a bouldering (zlézání malých skal a umělých stěn bez lana), jízda na horském kole v terénu, rafting a v zimě třeba freeride na lyžích. To jsou sporty, kteří mnozí z vás už určitě někdy vyzkoušeli, nebo v nich dokonce byli dobří. Mohou být adrenalinové, ale nemusejí být extrémní ani nebezpečné. A jsou to sporty, které lze dobře provozovat i u nás, a které mají silnou „trenérskou základnu“ také v rekreačních střediscích a přímo se nabízí je vyzkoušet v průběhu dovolené. Přinášíme tipy, jak to zvládnout s radostí a bez následků, i jak se správně pojistit „kdyby něco“.

Adrenalinové sporty podle pojišťovny

Na dělení sportů podle náročnosti jsme se zeptali také v pojišťovně Kooperativa: „Naše pojišťovna rozlišuje tři kategorie: Provozování běžných individuálních nebo kolektivních sportů, kam patří např. cyklistika, turistika v nenáročném terénu do 3000 m n. m., tenis, fotbal, ale také třeba jízdu na sněžném nebo vodním skútru,“ říká Milan Káňa, mluvčí pojišťovny Kooperativa a pokračuje: „Druhou kategorií je aktivní sport, kam patří třeba sjíždění řek a rafting do 3. stupně obtížnosti, via ferrata do stupně C včetně, vysokohorská turistika do 5000 m n. m. nebo canyoning s instruktorem.“

Pokud se chystáte na aktivní dovolenou, měli byste tedy zvolit pojištění aktivních sportů – a to i jen „pro klid“ – výlet se může protáhnout kousek výše nebo se rozhodnete zkusit aktivitu až na místě. Takto budete mít jistotu, že bude případný úraz (nebo vámi způsobená škoda) kryt. Pokud patříte mezi skalní sportovce, nabízí Kooperativa ještě pojištění pro extrémní sport – tam patří horolezectví, skialpinismus a také náročné ferraty (do stupně D). Pojištění extrémních sportů podléhá schválení odboru cestovního pojištění a není možné ho sjednat „na dálku“ z dovolené.

Pokud se vám ale během dovolené změní plány a budete chtít vyzkoušet některý z „aktivních sportů“, je možné pojištění upravit: „Jednotlivé sporty sice nelze k pojištění ‚dokupovat‘ zcela samostatně – to se váže vždy na konkrétní pojištění léčebných výloh v zahraničí – ale na webu Kooperativy nebo prostřednictvím poradce je možné sjednat pojištění aktivních sportů na určitý počet dní tzv. na dálku,“ doplňuje Milan Káňa.

Příprava: Fyzička, hlava a můžeme vyrazit

Pokud vás některý z extrémnějších sportů láká, rozhodně se nenechte odradit svým věkem nebo tím, že jste na windsurfu stáli naposled v Jugoslávii v roce 1978. Šlo vám to? To se nezapomíná, schopnosti stačí osvěžit a nevrhnout se hned do větru o síle dvaceti uzlů. Navíc budete překvapeni, o co jsou sporty s dnešní moderní výbavou snadnější a zábavnější. Pro „veterány“ platí – těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Každému rozhodnutí by ale mělo předcházet zhodnocení situace:

Psychická příprava. Nebojíte se výšek, rychlosti, nemáte závratě nebo třeba strach z neznámého? Jděte do toho. Pokud si nejste jisti, zkuste to po krůčkách – místo horolezení si prozatím „dejte“ jen lehkou ferratu s instruktorem a místo windsurfu zkuste paddleboard.
Fyzička. Pravidelně se aktivně hýbete, máte sílu v rukou, dobré držení těla, nedělá vám potíže rovnováha? Pokud zkoušíte něco úplně nového, jděte na to pozvolna a přesvědčte se o své zdatnosti. Pokud vím, že na to mám, mám napůl vyhráno.
Konzultace. Náročnější sport není od věci provozovat s někým, kdo mu rozumí. Mohou to být vaše děti, mladší kamarádi, ale právě třeba instruktor, se kterými zhodnotíte svoje zkušenosti, ale třeba i obavy, a vymyslíte společně plán „na míru“.
Vůle. Opravdu se do toho chcete pustit? Pak je to jen na vás. Nechte si poradit, vysvětlit, ale nenechte se do extrému násilím nutit. A naopak netlačte na ostatní, třeba svého partnera. Vyzkoušet extrémnější sport by mělo být jen na vás a parťácích, kteří do toho chtějí jít s vámi.
Podmínky. Jsou vhodné? Nehrozí třeba špatné počasí, silný vítr, není ta skála moc strmá a nevede k ní moc dlouhá cesta? Mohu se spolehnout na své okolí nebo instruktora? Okolnosti své aktivity si často můžete vybrat – vyberte si dobře a nic nepodceňujte.
Pojištění. Není nutné hned myslet na úraz. Pojištění je spíš pro klid a případ, „kdyby něco“. Především pokud aktivitu provozujete na dovolené, není od věci si připlatit za speciální pojištění pro případ provozování náročných sportů. Není drahé a vy budete mít klid.

Pokud víte, do čeho jdete, můžete se optimálně připravit a naladit na to, co vás čeká. Nebojte se zeptat, ověřit si trasu délku aktivity, nebo třeba nutné vybavení. To je cesta k úspěchu a radosti z aktivity, ke které se pak budete rádi vracet.

Společně, zodpovědně a s respektem

Začátkem aktuální turistické sezóny otřásla zpráva o úmrtí české turistky (59) při zlézání náročné ferraty v Rakousku a začátkem srpna jste možná zaznamenali další zprávu o smrtelném pádu dalšího českého turisty (76) v Alpách. Když čtenář nahlédl do komentářů, našel tam několik poznámek typu: „Co tam ti lidi v tomhle věku lezou!“ Ale také spoustu komentářů, které jsou důkazem, že pohled na starší sportovce se pomalu ale jistě mění – i díky samotným seniorům, kteří jsou stále aktivnější.

„Tohle se může stát v každém věku. Věřím, že pán měl lepší fyzičku než vy všichni, co si myslíte, že po šedesátce by měl člověk sedět v důchoďáku a koukat na TV,“ píše jedna z komentujících. „Teď mě ukamenujete, ale umřel rychle, šťastnej a při tom, co měl rád,“ shrnuje další. I tak by se to dalo říct. Automatické odsuzování nebo podceňování (sebe i druhých) pouze na základě věku je nesmysl. Rozhodující jsou vždy možnosti a schopnosti a jejich objektivní zhodnocení.

A také vzájemnost – nehoda zmíněné turistky se stala proto, že se žena odpojila od skupiny. To by se ale nikdy nemělo stát – náročné či extrémní sporty v terénu bychom nikdy neměli provozovat sami, ani když nám je dvacet. Pokud cítíte, že to je na vás „moc“, nebojte se včas ozvat a poprosit někoho ze skupiny (nebo vašeho partnera či instruktora) o ukončení aktivity nebo doprovod schůdnější cestou.

Buďte „mazáci“, ne hazardéři

K otázce na roli věku v případě pojistné události odpovídá Milan Káňa z Kooperativy jasně: „Naše pojišťovna nikterak nezohledňuje věk klienta ve vztahu k provozování sportovních aktivit. Má-li tedy sjednáno např. pojištění aktivních sportů, je kryt v rozsahu sjednaného pojištění a žádné výluky na věk nebo fyzickou zdatnost klienta se neuplatňují.“ Nemusíte se tedy bát, že by podobný přístup jako někteří diskutující na internetu měla i vaše pojišťovna.

Především se ale nebojte sami sebe: „Na to já už nemám věk…“ Proč byste této větě měli přistřihnout křidýlka, se dozvíte třeba v tomto článku o tom, co dělat, když se nám zrovna nechce. „Vždyť bych na tom raftu už byl trapnej!“ To rozhodně taky neplatí. Stačí se koukat kolem – třeba české řeky jsou důkazem, že opak je pravdou: Brázdí je spousta „mazáků“ na kánoích nebo s partou kamarádů na raftech. Jsou to lidé, kteří oblíbenou aktivitu rozhodně nehodlají opustit, ale chtějí si ji užít a nic nelámat přes koleno.

Nepřeceňovat svoje síly, ale zároveň vědět, že když na to přijde, dokážete toho dost pro zvládnutí situace. Nestydět se požádat o pomoc, nebo přestat, když se ozve únava. Nesnažit se dát za každou cenu „na frak“ mladším, ale vždycky mít radost, když se jim vyrovnáte nebo třeba „jen“ zase překonáte sami sebe. Vždycky zvážit situaci a nenechat se strhnout bezhlavými nápady. Mazákem můžete být ve třiceti, v padesáti i v sedmdesáti. Nebojte se to zkusit!

17. 8. 2021 0 komentáře

Sluchátka Vybavení

Test: Bose Sport Earbuds stvořeny pro sport. Se zvukem, který nakopne váš výkon

od Marek Odstrčilík 15. 8. 2021

autor Marek Odstrčilík

Možná se zdají větší, ani jejich vzhled nezpůsobí podlomení v kolenou, dobíjecí krabice je nezajímavě velká a aplikace je tak strohá, že vypadá jak v první beta verzi. Tenhle test sluchátek Bose Sport Earbuds nezačíná úplně nejlépe, že? Ale nenechte se zmýlit, nepodceňujte soupeře, když má otrhané běžecké boty.

Když budu pokračovat ve výčtu toho, co tahle sluchátka postrádají, tak nemají žádné vychytávky v podobě ANC (aktivního potlačení hluku), různé propustnosti z okolí, kontrolu, zda si je nasadíte správně, vychytaný ekvalizér nebo masáž sluchovodů. Ale co zaručeně mají a jsou v tom setsakra skvělá, tak to je přednastavený zvuk, jednoduchost ovládání, nízkou váhu, odolnost proti potu a dešti IPX4 a to, že skvěle sedí v uších a vy o nich nevíte. Byly totiž stvořeny pro sport. Tohle není módní výstřelek, něco čím se budete vytahovat jako trapák na party. Bose Sport jsou jedny z nejlepších vyloženě sportovních sluchátek, které jsem v uších měl a na nic si nehrají. Prostě parťák pro každou vaší šílenost.

Spousta lidí má problém s tím, že jim sluchátka při sportu nedrží, nebo je nosí se strachem, že je někde ztratí. Tohle tedy u Bose Sport nehrozí. Jsou totiž udělány tak, že je dáte do ucha a lehce pootočíte aby zapadly. Světe div se, nikde netlačí a jsou opravdu velmi pohodlné a v uších velmi jistě posazené, a přitom o nich stále podvědomě víte. Skákal jsem, trhal hlavou, divil se zleva doprava jak vzteklý a nic. Stále na svém místě, ani o píď se nepohly.

Zvuk je vskutku velmi dobře vyladěný a vyvážený

Silné basy hrají prim. Na to, že to jsou sluchátka určená pro sport, budete mile překvapeni a i poslech dodá vašemu výkonu další rozměr. Bose nemají ekvalizér, ale umí automaticky přizpůsobovat hlasitost podle ruchu okolí. Když je “neohulíte” na maximum, tak při běhu slyšíte vše potřebné kolem sebe a to je opravdu důležité. Funkce ANC ale chybí. Já ji při běhu oželím, ale volba je na každém z vás.

Sluchátka Bose Sport. Foto: Marek Odstrčilík

Ovládání je velmi intuitivní. Dvojím klepnutím na pravé sluchátko spustíte nebo zastavíte přehrávání. Když je vyjmete z uší, tak se automaticky zastaví. Pokud po pravém sluchátku potáhnete směrem dolů, zeslabíte hlasitost, nahoru naopak zesílíte. Jestli dvakrát poklepete na levé sluchátko, tak si můžete nastavit buď přeskočení skladby vpřed nebo dozadu. Zkratkou může být také stav baterie. Telefonní hovory jsou samozřejmostí, stejně tak i hlasová asistence.

Výdrž na pomalý maraton

Baterie ve sluchátkách Bose Sport Earbuds vydrží zhruba pět hodin, což na běžný trénink rozhodně stačí, ale ultramaratonci by možná uvítali sluchátka s delší výdrží. Pouzdro vám dodá dalších cca deset hodin šťávy. Určitě oceníte rychlé nabíjení, které za patnáct minut dodá kolem dvou hodin dalšího přehrávání.

Za mě jsou tyhle Bose opravdu skvělá sportovní sluchátka. Za cenu 5 190 korun, nedostanete žádné pozlátko, ale sportovce v ryzí formě.

Bose Sport Earbuds
Plně bezdrátová sportovní sluchátka Výdrž: až 5 hodin provozu na jediné nabití Aplikace: BOSE MUSIC APP Cena: 5 490 Kč Klady: skutečně věrný zvuk, komfortní a bezpečné usazení v uchu, odolné vůči počasí, kvalitní zvuk tel. hovorů, intuitivní dotykové ovládání Zápory: absence možnosti potlačení hluku, větší rozměry sluchátek i velké dobíjecí pouzdro

Bose Sport Earbuds

Plně bezdrátová sportovní sluchátka
Výdrž: až 5 hodin provozu na jediné nabití
Aplikace: BOSE MUSIC APP
Cena: 5 490 Kč
Klady: skutečně věrný zvuk, komfortní a bezpečné usazení v uchu, odolné vůči počasí, kvalitní zvuk tel. hovorů, intuitivní dotykové ovládání
Zápory: absence možnosti potlačení hluku, větší rozměry sluchátek i velké dobíjecí pouzdro

15. 8. 2021 1 komentář

Inspirace Inspirace a příběhy

Stoneman na vlastní kůži, jeden z nejdrsnějších MTB okruhů v rakouských Alpách

od Rungo 12. 8. 2021

autor Rungo

Už je to nějakej pátek, kdy se jel poslední etapák MASIV a já měl možnost vydat se na něj se svým kámošem a ortopedem v jedné osobě. Doktor Pavel Cinegr už mě několikrát kuchnul a zachránil mě v několika krizových situacích, kdy jsem potřeboval rychlou pomoc. Naštěstí mu nemusím volat jenom v nouzi.

Naposledy jsem jeho číslo vytáčel s nápadem vydat se do Rakouska, abychom společně objeli trasu zvanou Stoneman Taurista. Další závod MASIV je, zdá se, v nedohlednu, a tak jsme jeli na své sportovní výkony zavzpomínat do rakouských Alp.

Stoneman Taurista je jedním z nejnáročnějších MTB okruhů v Alpách. Vede skrze Salcbursko přes osm vrcholů, kolem horských pastvin, hor a jezer. Na cestě nás čeká překročení alpského průsmyku a šestnáct metrů vysoký vodopád. Když jsem se podíval na profil tratě, řekl jsem si, že moje freeridové kolo asi nebude tou správnou volbou, ale už bylo pozdě a bylo jasné, že zas budu skřípat zubama. Před námi bylo 123 kilometrů a k tomu 4500 výškových metrů. Účastníci je mohou ujet za libovolnou dobu, ale po cestě musí projet všemi kontrolními body a na důkaz si tam nechat orazit speciální kartičku, kterou si vyzvednou na začátku.

Věděl jsem, že doktor šlape, ale když jsem zjistil, co má zase letos natočeno, spadla mi čelist. Došlo mi, že jsem zase upsal duši ďáblu a že mi shoří nohy. Zatímco on našlapal 4 000 kilometrů, já je najel tak leda v autě.

Pavel s výrazem pozitivního doktora prohlásil, že to dáme lehce. „Na pohodu do tří dnů, ne?“ Věděl jsem, že bude zle, ale mohlo by být i hůř, protože existují magoři, kteří tuhle trasu ujedou za den. Tohle určitě není cíl na bikovou dovolenou s bábovkou, ta by vám po několika kilometrech dvanáctiprocentního stoupaní a následném tlačení za Oberhutte hodila kolo na hlavu.

Nejsem fanda šlapání do kopce, ale musím uznat, že tady je na co koukat. Tohle prostě z okna kanceláře neuvidíte, a nakonec mi nevadil ani štiplavý pot v očích nebo pohled na dešťové mraky tříštící se o štíty Vysokých Taur. Smířil jsem se s tím, že neustále uhýbám volně se pasoucím kravám i koňům, a odpustil jsem jim i tu pneumatiku plnou hoven.

Nikde žádný mobilní signál a na dohled stará dřevěná chata, kde vám paní nalije polévku rovnou z plotny, pak vám zahraje na harmoniku a pan domácí vám dá koštnout vlastní borovičku. Člověk by tady strávil celý den, ale nemůžeme si dovolit jen tak vysedávat.

Pokud máme výlet stihnout za dva dny, není čas ztrácet čas, a musíme sakra šlapat, abychom projeli všemi kontrolními body a nechali si tam orazit kartičky s visačkou, které jsme si vyzvedli v informačním centru na začátku trasy. Checkpointy se nacházejí převážně na vrcholcích nebo hřebenech, takže získat je není vůbec zadarmo. Kartička přesně zapadne do cvakačky (Stamp Spot), která udělá dírku, a zas můžeme letět dál. Díky záznamům na kartičce vidíme, co už máme za sebou, a co nás teprve čeká.

Snad do smrti nezapomenu na nekonečný stoupák ke kříži Hochgrundeck (1827 metrů), kde mi už docházela i slova. Cvaknout kartičku u horské hospody, studený radler a pak zas tou samou cestou dolů. Po takovém stoupání byl návrat po široké šotolinové cestě okamžikem, kdy se mi pot v očích změnil v slzu. Techničtější a tím pádem zábavnější sjezd by ale spolkl víc času, který nemáme, protože přichází podzim a s ním i kratší dny. Jsme hladoví, ale zvládli jsme to a dojeli si pro trofej v podobě stříbrného butru. Vzhledem k tomu, že Stonemanů je po Evropě víc, budu doufat, že něco podobného Pavla nenapadne za příští rok.

Autor textu: Adam Maršál

12. 8. 2021 0 komentáře

Pohyb Svaly Zdraví

Svalová horečka: co se děje a jak si pomoct. Pozor na jeden příznak

od Magdaléna Ondrášová 9. 8. 2021

autor Magdaléna Ondrášová

Bolest je signál, kterým se nám snaží tělo něco naznačit. U svalové horečky zřejmě to, že jsme něco „přepískli“. Většinou odezní sama, ale můžeme si i pomoct. Jak na to, jsme se podívali s fyzioterapeutem Filipem Chalupou.

Bylo by chybné se domnívat, že svalovou horečku zažijí pouze sportovci. Ve většině případů vzniká po fyzickém výkonu, na které není tělo zvyklé, týká se tedy zejména netrénovaných jedinců, kteří na to jdou od začátku zhurta, ale postihuje i trénované jedince, kteří například mění trénink, nebo rychle zvyšují zátěž.

Bolest jako při chřipce

Mezi příznaky svalové horečky (neboli DOMS – Delayed onset muscle soreness) řadí fyzioterapeut Filip Chalupa z Centra sportovní a rehabilitační péče tyto potíže:

snížená svalová síla,
bolestivé omezení hybnosti,
ztuhlost,
otok,
změna biomechaniky pohybu.

Zjednodušeně řečeno, člověk se cítí namožený a rozbolavělý – jako při chřipce. Časový odstup projevů je individuální, svalovka se tak může u někoho projevit za 24 hodin, ale nemělo by vás překvapit, pokud se dostaví i později. Může to být až 72 hodin po výkonu.

Příznak, při kterém byste měli zpozornět

Svalová horečka je sice nepříjemná a omezující, nicméně není nebezpečná. Před jedním příznakem však fyzioterapeut Chalupa varuje: „Pokud zátěž byla tak velká, že se vám mění barva moči do hněda, je to direktivní příznak pro vyhledání praktického lékaře. Značí to masivní poškození svalového systému, kde dochází k uvolnění mioglobinu ze svalů do krevního oběhu, který v jednoduchosti ucpává ledviny.“

Odborník dodává, že pro vznik tak závažného stavu je nutná masivní zátěž typu maraton bez tréninku. Ze sportovního prostředí jsou známy případy u ultraběžců nebo vzpěračů. Zajímavostí pro nás sportovce je, že stejný problém nastává také u pacientů po autonehodách, kde jsou svaly rozdrceny nárazem.

Už to bolí. Co teď s tím?

Svalová horečka není obyčejná únava, abyste si dali studenou sprchu, u kávy si vyložili nohy na stůl, odfrkli si a byli zase připraveni na další porci tréninku. O tom ale ještě později. Teď si přiblížíme, co se v těle stalo.

Svalová horečka plní bezpečnostní funkci – prevenci nadměrného přetěžování. „Mechanismus vzniku je nejasný a pravděpodobně se uplatňuje několik faktorů. Jako primární se jeví strukturální poškození svalových vláken. V odborné literatuře se běžně zmiňuje vliv kyseliny mléčné, mediátory akutního zánětu nebo mikrotraumata vazového aparátu. To vše pak dráždí nervová vlákna a působí bolest,“ líčí fyzioterapeut vnitřní procesy, abychom pochopili, proč bychom měli dát svému tělu dostatek času na zotavenou.

Jak se nejrychleji zbavit svalovky?

Nechte si poradit od odborníka a na pár dní na trénink zapomeňte. Špatnou zprávou je, že nic neurychlíte a nejúčinnější pomoc je odpočinek se spánkem. Všechny ostatní metody pomohou přinejlepším minimálně vysvětluje Chalupa. Nejsou natolik účinné, aby měly vědecký podklad.

Mezi metody, které byly rezolutně vyloučeny patří kryoterapie, homeopatie, ultrazvuk, elektroterapie, ale i strečink.

Jako sporné metody se jeví klasická masáž a podání nesteroidních antiflogistik (Ibalgin, Paralen). Sice můžete cítit úlevu, ale podstatu problému neřeší. „Jako účinná metoda se sice jeví lehké cvičení, má ale krátkodobý efekt. Objevují se také důkazy o využití vibrací pro zmírnění následků,“ podtrhává fyzioterapeut fakt, že vaše tělo teď potřebuje opravdu primárně odpočinek. „Doporučuji dát si dva až tři dny pauzu a poté trénovat lehce,“ říká a dodává, že k stoprocentnímu návratu by mělo dojít po 14 dnech.

Nejlepší léčba – prevence

Až na nejtěžší případy se obejdete při svalovce bez odborníka. Ten zde hraje spíše roli preventivní. Další složkou prevence je pak zdravý rozum. Nastavte si správně trénink a umožněte vašemu neurosvalovému systému zvyknout si na zátěž. „Nejde jen o velikost svalů, svalovou horečkou trpí i vrcholoví sportovci. Jde o správné zapojení nervového systému, který svaly ovládá povětšinou automaticky. Fyzioterapie by měla být součástí sportu, a to už od dětského věku,“ uzavírá fyzioterapeut z Centra sportovní a rehabilitační péče v Brně.

9. 8. 2021 0 komentáře

Nezařazené

Nové Huawei FreeBuds 4 hrají opravdu dobře. Jak jsou technicky řešené?

od Rungo 6. 8. 2021

autor Rungo

KOMERČNÍ SDĚLENÍ Lehká, výborně hrající sluchátka bez silikonových nástavců, tak to jsou nové Huawei FreeBuds 4. Velmi dobré basy i výšky, takže poslech je parádní. Pojďme se podívat, v čem se ta kvalita skrývá.

Jak to, že sluchátka nedokážou vytvářet pohlcující zvuk jako velké reproduktory? Důvodem je ztráta příliš mnoha vysokých tónů produkovaných sluchátkovou jednotkou, což má za následek užší frekvenční odezvu a nedostatek detailů.

HUAWEI FreeBuds 4 (redakční test si můžete přečíst ZDE) používají klasický dynamický měnič, jehož membrána je zásadní pro zlepšení kvality zvuku. Při stejném objemu elektromagnetické síly platí, že čím lehčí je hmota membrány, tím rychleji se rozkmitá a zastaví, čemuž se také říká hardcore dynamická frekvenční odezva nebo okamžitá odezva.

Když však magnet pohání membránu nahoru a dolů, membrány se při stoupající frekvenci ohnou a vytvoří několik malých vibrujících oblastí. Čím vyšší je frekvence, tím více těchto prostor vznikne. Ve skutečnosti by tyto vibrační oblasti způsobily zkreslení a neměly by existovat. Říká se jim také rozdělené vibrace, které mohou do značné míry zabránit reproduktorům v produkci zvuků.

Čím se tedy vyznačuje kvalitní membrána? Je lehká, ale odolná a poskytuje nejen dobrou dynamickou odezvu, ale také se vyhýbá děleným vibracím, které způsobují zkreslení.

HUAWEI FreeBuds 4 využívají kompozitní membránu z polymerů tekutých krystalů (LCP), která je vyrobena z polymeru pro větší odolnost a lepší zvuk středů a výšek. Během testování podporovaly dynamické měniče s kompozitní membránou LCP frekvenční rozsah až 40 kHz a nabídly zvuk profesionální kvality, díky které se výšky jeví bohatší a plnější.

A co basy? Pro dynamický měnič znamená větší membrána také větší amplitudu vibrací a silnější basy. HUAWEI FreeBuds 4 jsou vybavené dynamickým měničem 14,3 mm, který je téměř největší ve špuntových a otevřených sluchátkách a produkuje mohutnější a působivější basové tóny.

Posilovač basů umocní poslech

Využití většího dynamického měniče ale nestačí. Od vydání HUAWEI FreeBuds 3 používá společnost Huawei basovou trubici navrženou tak, aby vytvářela ještě více dunivých basů. Spojuje zadní komoru zvukové jednotky s vnějšími vzduchovými otvory. Když membrána vibruje, vytváří se v zadní dutině tlakový rozdíl, který umožňuje opakované proudění vzduchu basovou trubicí a současně způsobuje vibrace. Protože vibrace s nižší frekvencí nechávají rezonovat vibrace vzduchu a vibrace membrány, bude jejich frekvence vyšší a v důsledku toho basy silnější.

Nové HUAWEI FreeBuds 4 využívají nově upgradovaný engine pro vylepšení basů, basovou trubici a základní desku, která vytváří nezávislou uzavřenou zvukovou dutinu. Ve srovnání s FreeBuds 3 pak HUAWEI FreeBuds 4 výrazně zvyšují vzduchotěsnost a akustický tlak. Objem basové trubice se zvyšuje o 15 %, což poskytuje zesílený rezonanční účinek vzduchu a membrány.

I pro malé sluchátko by větší membrána mohla přinést silnější basy a zajistit tak vynikající kvalitu zvuku.

Konzistentní a pohlcující zvukový zážitek

Kromě hardwarových vylepšení přinášejících bohaté výšky a silný basový výkon jsou HUAWEI FreeBuds 4 poprvé vybavené technologií Adaptive Ear Matching (AEM) v otevřených sluchátkách. Díky automatické detekci tvaru uší uživatele a způsobu nošení můžou HUAWEI FreeBuds 4 chytře optimalizovat zvukový efekt, což uživatelům zaručuje konzistentní kvalitu zvuku s vysokým rozlišením bez ohledu na okolní situaci.

Huawei FreeBuds 4 nyní koupíte se slevou 700 Kč, takže vás vyjdou na krásných 2 799 Kč.

6. 8. 2021 0 komentáře

Jídlo Výživa Zdraví

Pro lidi sportující i starší: „obyčejné“ potraviny, které bojují se záněty i artritidou

od Lucie Pilátová 5. 8. 2021

autor Lucie Pilátová

Každý sportovec, a nejenom ten, nejspíš ví, co je to zánět a jak umí znepříjemnit život. Kromě lékařského ošetření ale můžeme proti zánětu zabojovat i jinak, a sice s pomocí protizánětlivých potravin, jejichž vliv na lidské zdraví popsala nutriční terapeutka Lada Nosková.

Zánět představuje obrannou reakci na těla na různé infekce, bakterie nebo úrazy. Je vyvolán imunitním systémem, který je zodpovědný za obranyschopnost organismu. Akutní zánět se začne hojit už po pár dnech. Problematičtější je chronický zánět, který se vyvine z akutního a hlavně neléčeného stavu. Do určité míry se dá takovým potížím předejít úpravou jídelníčku, do kterého zařadíte protizánětlivé potraviny.

„Obecně se dá říci, že ovoce a zelenina bohaté na vitamíny podporují imunitní systém a tím spolubojují proti zánětu a působí jako prevence zánětlivých procesů,“ vysvětluje nutriční terapeutka Lada Nosková vliv těchto potravin na lidské zdraví. „To je vlastně důvod, proč k protizánětlivým potravinám můžete přiřadit například i brambory a batáty pro jejich vysoký obsah vitaminů C, B a antioxidantů, zejména karotenoidů a flavonoidů,“ doplňuje. A které protizánětlivé potraviny máme?

Voňavý rozmarýn

Tuhle středomořskou bylinku hravě zvládnete pěstovat za oknem, na balkóně nebo terase. Je ideální na maso, ale hodí se i do salátů, těstovin, polévek, omáček nebo různých dresingů. Při potížích se bude hodit čaj, kdy stačí zalít lžičku sušených rozmarýnových lístků asi čtvrt litrem vroucí vody. Po deseti minutách louhování scedíte a můžete pít. A s čím vším vám pomůže? Kromě toho, že zlepšuje trávení, má tišící účinky. Jelikož přispívá ke zlepšení krevního oběhu, zajišťuje lepší prokrvení končetin. Sportovci rozmarýn ocení při bolestech svalů. Úlevu přinese i starším lidem, kteří trpí artritidou, revmatickými potížemi nebo dnou.

Nenápadná kurkuma

Tohle koření je především známé jako součást indické směsi kari koření. Kurkuma jako taková má jemnější chuť a je významná svými léčebnými účinky. Indický šafrán, jak se také kurkumě někdy říká, obsahuje flavonoid kurkumin. Jedná se o antioxidant s protizánětlivými účinky, který se běžně používá na potíže s kloubním aparátem. Kurkuma se přidává do polévek, omáček, rizota, různých dresingů. Oblíbené je „zlaté mléko“, což je nápoj z mléka, do kterého je přidaná kurkuma, pepř, med a skořice.

Bobulovité ovoce

Řeč je o malinách, ostružinách, jahodách a borůvkách. Tohle lokální sezónní ovoce je plné antioxidantů. Podle této studie právě borůvky, maliny a ostružiny jich obsahují ze všech druhů ovoce nejvíc. Antioxidanty se vyznačují silnými protizánětlivými účinky a pomáhají předcházet chronickým zánětům, které se podílejí na některých typech onemocnění, včetně kardiovaskulárních chorob nebo cukrovky.

Lněné semínko a olej

Lněné semínko je stará kulturní plodina, která dodává tělu řadu důležitých látek a má výrazné protizánětlivé účinky. Stejně dobře funguje i lněný olej. Sportovci je ocení zejména při zánětech kloubů a šlach, pomáhají i proti revmatickým obtížím a dalším zánětlivým onemocněním v organismu. Jak už jsme zmínili, zánět je odpovědí imunitního systému na zdravotní stav. Lněné semínko podporuje imunitu, takže slouží i jako prevence proti případným skrytým zdravotním obtížím.

Adrenalin nemusí být extrém. I na stará kolena můžete zkoušet nové věci

Chilli papričky

Kdo pravidelně hubne, ví, že chilli zrychluje metabolismus. Za to může alkaloid kapsaicin, který je hlavní složkou papriček. To ale není všechno, co tahle látka umí. Jeho dalším efektem je totiž pozitivní vliv na záněty v organismu. Jenom pozor na to, až si chilli budete kořenit jídlo. Vzhledem k vysoké pálivosti je třeba s ním zacházet opatrně. V netrénovaném zažívání totiž umí udělat pěknou paseku.

Lahodné hroznové víno

Pár kuličkami hroznového vína denně, zejména tmavého, uděláte pro své zdraví víc než dost. Tohle ovoce totiž obsahuje protizánětlivé látky, takzvané antokyany. Kromě toho obsahuje resveratrol, který má rovněž protizánětlivé účinky, pozitivně působí na srdce a díky antioxidačnímu vlivu zpomaluje proces stárnutí.

Proč ryby?

Protože zejména ty s vysokým obsahem tuku mají vysoký obsah bílkovin a omega-3 mastných kyselin. „Vynikající je losos, sardinky nebo ančovičky, které obsahují omega-3 kyselin nejvíc,“ říká nutriční terapeutka Lada Nosková. Kromě protizánětlivých účinků navíc snižují riziko metabolického syndromu, kardiovaskulárních potíží nebo diabetu.

Co dodat?

„Obecně se dá říci, že ovoce a zelenina bohaté na vitamíny podporují imunitní systém a tím spolubojují proti zánětu a působí jako prevence zánětlivých procesů,“ vysvětluje Lada Nosková. „To je vlastně důvod, proč k protizánětlivým potravinám můžete přiřadit například i brambory a batáty pro jejich vysoký obsah vitaminů C, B a antioxidantů, zejména karotenoidů a flavonoidů,“ doplňuje.

5. 8. 2021 0 komentáře

Sporttestery Vybavení

Posviťte si na vaše zdraví pomocí hodinek Huawei Watch 3

od Rungo 5. 8. 2021

autor Rungo

KOMERČNÍ SDĚLENÍ Zdravotní funkce jsou už nějakou dobu nedílnou součástí chytrých hodinek. Jak na tom jsme, je velké téma do budoucna a každý výrobce se snaží přijít pokaždé s něčím novým nebo inovativním. Pokud chcete posílit imunitu nebo zlepšit svoji kondici, tak zkuste třeba nové Huawei Watch 3.

Hodinky umí samozřejmě měřit a zaznamenat průběh tréninku až u 100 různých sportů, jenomže tím to nekončí. Sledovat na nich můžete i klíčové zdravotní ukazatele, a to jak během aktivity, tak i třeba v průběhu spánku. Monitorují stres, v případě nouze umějí přivolat pomoc nebo vás upozornit na rizikové faktory související s celou řadou onemocnění.

Huawei Watch 3 mají v sobě akcelerometr, gyroskop a mikrofon, a tak nabízejí hned několik měřících funkcí. Tep umí monitorovat nepřetržitě čtyřiadvacet hodin denně a tak můžete svoji tepovou frekvenci sledovat v reálném čase. Hodinky jsou dokonce schopné odhalit srdeční arytmii. Jestli vás zajímá okysličení krve, tak to zde najdete též. Měření saturace se hodí zejména v situacích, kdy je tělo vystaveno extrémním podmínkám, jako jsou vysoká nadmořská výška nebo chladné prostředí.

Huawei Watch 3 Pro. Foto: Marek Odstrčilík

Jelikož se ví, že správný odpočinek a dobrý spánek jsou pro naše zdraví klíčové, tak pomocí hodinek můžete sledovat svoji kvalita spánku. Díky speciálním algoritmům probíhá u hodinek nepřetržité sledování našeho odpočinku. Díky monitorovací funkci TruSleep™ 2.0, která v reálném čase sleduje srdeční tep, kvalitu dýchání a dokáže analyzovat velké množství dat, získá uživatel přesnou představu o tom, jak kvalitní je jeho spánek, ale i co by mohl zlepšit. Díky umělé inteligenci, zvládnou hodinky rozpoznat šest nejčastějších problémů se spánkem a nabídnout celou řadu návrhů i personalizovaných služeb, které můžou pomoci s jejich odstraněním.

Hodinky vám změří také tělesnou teplotu. Když se náhodou zvýší, tak vás samozřejmě upozorní na možné přehřátí.

Watch 3 jsou vybaveny i režimem pomoci. Aktivuje se ve chvíli, kdy chytré hodinky zaznamenají nekontrolovaný pád. V případě, že režim pomoci nebude deaktivován do 60 sekund od pádu, Watch 3 automaticky zavolají vašemu primárnímu nouzovému kontaktu. Zároveň odešlou zprávu o pomoci spolu s aktuální polohou všem vašim nouzovým kontaktům.

Jak je vidět, tak nové Huawei Watch 3 se řadí mezi to nejzajímavější, co můžete pro sledování vašeho zdraví nosit na ruce. Mít pod kontrolou kvalitu spánku, svoje srdce nebo okysličení krve za to stojí.

Více se o hodinkách dozvíte v našem TESTU.

5. 8. 2021 0 komentáře

Jídlo

Sestavte si optimální jídelníček chytře: kdy poslouchat aplikace a kdy hlavu

od Martin Kubala 3. 8. 2021

autor Martin Kubala

Kontrolovat svůj příjem a výdej je jednodušší než dřív. Chytrá elektronika totiž už neumí jen počítat kroky, ale mnohem víc. Navíc si díky aplikacím můžete nejen pohlídat příjem živin, ale také jejich poměr, což je pro zdravou váhu zásadní. Řekneme vám, kde mají aplikace své limity a více zapojit vlastní hlavu.

Často se vám stává, že ráno otevřete ledničku a nevíte, co si vlastně dát? Samozřejmě, každý v tomto případě volíme jinou strategii. Někdo zavře oči, natáhne ruku a padni komu padni. Jiný na to jde sofistikovaněji, zapojí mozek a vybere si to, na co má zrovna chuť. Pak je tu ještě jedna možnost, že to, co budete jíst na snídani, budete vědět už o den dříve. Příklad si uvedeme na mezi lidmi v Česku nejčastěji používaném Garminu.

Jak na to?

Pokud jste si k chytrým hodinkám do svého mobilu stáhli aplikaci Garmin Connect, máte napůl vyhráno. Garmin vám sice nesestaví jídelníček, nicméně jeho zařízení s relativně vysokou přesností dokáže spočítat váš celodenní energetický výdej. To je pro sestavení vašeho stravovacího plánu základní odrazový můstek.

Dalším krokem je stažení aplikace, ve které můžete evidovat váš denní příjem a výdej energie. Jako ideální se v tomto případě jeví Kalorické tabulky anebo MyFitnessPal, které lze synchronizovat se službou Garmin Connect. Díky synchronizaci nemusíte zadávat každou fyzickou aktivitu ručně, aplikace si automaticky načte přesné hodnoty.

Proč je nutná synchronizace?

MyFitnessPal i Kalorické tabulky sice mají ve své nabídce i přednastavený přehled aktivit zohledňujících vyšší spotřebu kalorií, odhadované hodnoty se však oproti realitě mohou několikanásobně lišit.

Skutečná spotřeba kalorií během fyzické aktivity se totiž odvíjí od úrovně vaší tepové frekvence. Přednastavené hodnoty vychází ze zprůměrované populace a nezohledňují individuální rozdíly. Trénovanější jedinec má při stejném výkonu mnohem nižší energetický výdej – díky vyšší výkonnosti srdce a lepší efektivitě pohybu.

Pomalu začínáme

Teď konečně přijde ten nejdůležitější krok. Zapojení třetí aplikace. Které? Té, kterou nosíte na krku. Opravdu, bez přemýšlení to nepůjde. Téměř stoprocentní spoleh máte pouze na data z Garminu, vše ostatní musíte přizpůsobit. Kalorické tabulky nebo MyFitnessPal za vás nic nevymyslí, značně vám ale pomohou. Tak co, spárováno? Jdeme na věc.

Na co si dát pozor

U stravovacích aplikací je zrádné, že vypočítávají doporučený poměr makroživin (bílkoviny, sacharidy, tuky) procentem z denního příjmu. Doporučený denní příjem bílkovin je 1 až 1,4 gramů na kilogram tělesné hmotnosti. V praxi to znamená, že pokud vážíte 70 kilogramů, vaše optimum by se mělo pohybovat v rozmezí 70 až 100 gramy bílkovin denně.

Při běžném denním režimu se aplikace do těchto hodnot vždy trefí. Problém nastává při intenzivnější aktivitě delšího rázu (např. běh na 20 kilometrů). Tělo totiž jako zdroj energie primárně využívá sacharidy a tuky. Spotřeba bílkovin je ovlivněna jen minimálně, zatímco aplikace vám doporučí i více než dvojnásobné navýšení. To by ale namísto regenerace paradoxně znamenalo další zátěž organismu.

Při sestavování jídelníčku je tedy zapotřebí dodržovat příjem bílkovin odpovídající vaší tělesné hmotnosti, zbylé kalorie pak doplnit ve formě sacharidů a tuků. Pamatujte, že důležité je poskytnout tělu, co doopravdy potřebuje, nikoliv to, aby vám v aplikaci svítila zelená kolečka.

Plánujeme s Garminem

Další z věcí, kterou za vás stravovací aplikace neudělá, je rozvržení porcí do jednotlivých chodů v závislosti na vašem denním režimu. Jasně, aplikace nabízejí možnost zvolit úroveň vaší sportovní aktivity a adekvátně navýší kalorický příjem. Ten ale vůbec nemusí odpovídat realitě. Pokud aktivně sportujete, tak v některých dnech jdete s tréninkem až na limit, jindy zase máte na programu pouze regeneraci. Výdej energie se v takových případech může dvojnásobně lišit. Jak tedy postupovat?

V první řadě musíte mít k dispozici svůj tréninkový plán anebo harmonogram svých aktivit. Pokud jej máte, zkuste zpětně vysledovat, případně zapsat, kolik energie z vás jednotlivé tréninky vyčerpají. Díky tomu budete také přibližně vědět, kolik energie budete v jednotlivé dny potřebovat. Po synchronizaci s Garminem a načtení skutečných hodnot, pak řešíte jen drobné změny v kalorickém příjmu. To ale není všechno.

Důležitá je také denní doba, ve které se tréninku věnujete. Chodíte-li běhat anebo do tělocvičny v šest hodin ráno, bude vaše snídaně vypadat jinak než ranní pokrm někoho, kdo se těmto aktivitám věnuje o dvanáct hodin později.

Ráno před tréninkem je vhodná lehká snídaně a doplňování kalorií pak připadne na zbytek dne, zatímco u večerní aktivity je potřeba se trošku předzásobit, abychom na noc nezatěžovali organismus nadměrným příjmem potravy. Toto všechno je vhodné plánovat dopředu. Do značné míry se tak vyhnete situacím, kdy se večer po tréninku nemůžete “dojíst”.

Jaká data z chytrých hodinek ještě mohu využít?

Kromě kalorické spotřeby to jsou zejména informace o zónách tepové frekvence, ve kterých jste se během tréninku pohybovali. Pokud jste strávili delší dobu v anaerobním pásmu, je žádoucí, abyste bezprostředně po tréninku doplnili sacharidy. Samozřejmě – opět je vhodné mít zmapováno v jakých intenzitách se jednotlivé tréninky odehrávají, abyste si mohli připravit vhodné suroviny dopředu.

Pokud víte, že trénink potrvá déle než 90 minut, nemusíte ani sledovat jeho intenzitu a sacharidy po něm doplňujte vždy.

K čemu tedy využiji stravovací aplikace?

Stravovací aplikace evidují množství spotřebovaných makroživin, umožní tvorbu jídelníčků a sledují příjem dalších látek, které jsou pro fungování vašeho organismu důležité. Dokážou vás také upozornit na nadměrnou konzumaci látek, které vám při zvýšené míře příjmu mohou uškodit.

U potravin, které jsou v aplikaci již zadané, se automaticky po naskenování čárového kódu načtou nutriční hodnoty. A netýká se to pouze jednodruhových surovin nebo průmyslově zpracovaného pokrmu. V takové aplikaci najdete přednastavené i jídlo ve zpracovaném stavu, takže nemusíte před obědem odsypávat syrovou rýži do misek a vařit ji pro každého zvlášť.

Díky synchronizaci se službou Garmin Connect budete mít absolutní přehled o skutečném poměru vaší energetické bilance.

Nejužitečnější funkcí však je to, že při jejich každodenním používání časem získáte přehled o hodnotách jednotlivých potravin a bez ohledu na aplikace budete vědět, jaké množství a druh potravin jsou pro váš organismus optimální a vy se posunete opět o kus dále.

Dobrou chuť.

3. 8. 2021 0 komentáře

Sluchátka Vybavení

Test: Sluchátka Huawei FreeBuds 4. Když netoužíte po silikonech

od Marek Odstrčilík 1. 8. 2021

autor Marek Odstrčilík

Když už značce nekvete obchod s telefony (díky nemožnosti využívat Google služeb) a propad v prodejnosti připomíná jízdu na ledové skluzavce (už i v domovské Číně nepatří ani mezi první pětku), tak se vrhnete na něco jiného. U Huawei jsou to sluchátka nebo hodinky. Produkty nejsou vůbec špatné a některé se řadí dokonce mezi parádní kousky elektroniky. Jsou tu ovšem stále velká a malá „ale“. Je to případ i nových levnějších sluchátek FreeBuds 4?

Ty snad museli vyrábět v továrně na jednom páse s Apple AirPods, napadne vás, co je prvně uvidíte. Podobnost s těmi levnějšími „jablečnými“ je opravdu velká. Je to ale něco, co mnohým vadit vůbec nemusí a popravdě jde stejně o to, jak se nosí, ovládají, kolik vydrží baterie a jak samozřejmě hrají.

Co se týká toho prvního, přiznávám, je moje zkušenost se sluchátky, které nemají silikonové nástavce, tragická. Moje nepoddajné uši vždycky tento typ sluchátek odmítaly a snažily se je okamžitě vypudit ven. Žádné AirPods mi nikdy neseděly a tak jsem byl i u této čínské novinky velmi skeptický. A proto mě překvapilo, že nedošlo k jejich úprku z mých boltců okamžitě po nasazení. To je opravdu poprvé, co mi něco takového drží. Po nějakém čase, se ale obranný mechanizmus mých uší probudí a sluchátka jsou pomalu vytlačována ven. Reflex se nezapomíná. Je mi jasné, že tohle u spousty lidí nenastane, stejně jako se to stát prostě může.

Přečtete si další redakční testy sluchátek

Intuitivní ovládání upravíte v aplikaci

Ovládání sluchátek v uších je pro mě velmi klíčové. Musí to být jednoduché a intuitivní. K tomuhle nemám u FreeBuds 4 v podstatě výtku. Ovládání je dotykové, přejetím nahoru nebo dolů po těle sluchátek ovládáte hlasitost, dvojitým poklepáním pozastavíte nebo spustíte skladbu, pokud přistoupíte k delšímu podržení, zapne se ANC (aktivní potlačení hluku). Na sluchátkách můžete přijímat hovory. Gesta si zapamatujete hned, jen jsou občas citlivější a chce to určitý grif. S dotykem může docházet ale k jejich uvolnění z uší, tak je třeba s tím počítat. Nastavit sluchátka můžete i v aplikaci, která velmi dobře funguje jak na Androidu, tak i na iPhonech. Nastavit v aplikaci můžete režim potlačení hluku, zkratky, velmi omezený ekvalizér, detekci nasazení (při vyndání sluchátek se přehrávání pozastaví, pokud je následně nasadíte, tak začnou opět přehrávat) nebo jestli jste náchylnější někde zapomínat věci, tak zde najdete možnost je vyhledat ve vašem okolí.

Sluchátka Huawei FreeBuds 4. Foto: Marek Odstrčilík, huawei.com

Výdrž baterie není ani špatná, ani maratonská. Pro někoho jsou zhruba čtyři hodiny úplně v pohodě. Ovšem když zapnete ANC, tak jste rázem na cca 2,5 hodinách. Pouzdro pak dodá dalších 22 hodin. Nabíjet budete přes USB-C kabel. Pouzdro je připravené asi za hodinu a pokud sluchátka úplně “vypráskáte”, tak počítejte s jejich plným nabitím zhruba do hodiny.

To nejdůležitější – zvuk

A teď to nejdůležitější (samozřejmě hned po ceně). Huawei FreeBuds 4 hrají prostě dobře. Basy jsou silnější, ale to spoustě lidem vadit nebude, naopak. Výšky jsou pěkně ostré. Pokud sluchátka “ohulíte”, začne být zvuk zkreslenější. Trabl nastane ve chvíli, kdy se díky absenci silikonových špuntů budou pomalinku z uší uvolňovat. S tím se samozřejmě mění i zvukový výstup. V tom případě dojdete k tomu, že přestože mají Huawei FreeBuds 4 možnost ANC, tak tahle skvělá funkce ztrácí na kráse.

Co se týká telefonování, tam jsem s kvalitou hovorů neměl problém a vše dobře a hlasitě slyšel.

Huawei FreeBuds 4 se připojují k vašemu zařízení okamžitě. Když je odložíte a za pár hodin zase chcete používat, na nic nečekáte. Tohle je v naprostém pořádku.

Pokud potřebujete lehká sluchátka a nelpíte na silikonových špuntech, chcete něco kolem 3 500 Kč s dobrým zvukem, tak Huawei FreeBuds 4 rozhodně nebudou špatnou volbou. Pokud jste ale audiomaniak, tak tohle nebude úplně pro vás a sáhnete jinam. Většina však bude spokojená.

Huawei FreeBuds 4
Cena: 3 490 Kč Senzory: mikrofon, senzor nošení Audio: přizpůsobí se uchu inteligentní aktivní potlačení hluku, potlačí hluky při hovoru Konektivita: kompatibilita Bluetooth, BT 5.2, pop-up párování je podporováno, simultánní připojení Bluetooth se dvěma zařízeními je podporováno Baterie: kapacita baterie na jedno sluchátko: 30 mAh (min.), nabíjecí pouzdro: 410 mAh (min.)* Přehrávání: přehrávání hudby na 1 nabití: 4 hodiny (s deaktivovaným ANC), 2,5 hodiny (s povoleným ANC), přehrávání hudby s nabíjecím pouzdrem: 22 hodin (s deaktivovaným ANC), 14 hodin (s povoleným ANC) Doba nabíjení: přibližně 1 hodina pro sluchátka (v nabíjecím pouzdře), asi 1 hodina pro nabíjecí pouzdro (drát, bez sluchátek) Hmotnost: přibližně 4,1 g Standardní hodnota. Skutečná kapacita se může mírně lišit. Tato kapacita je nominální kapacita baterie. Skutečná kapacita baterie pro každý jednotlivý telefon může být mírně nad nebo pod nominální kapacitou baterie. *Na základě výsledků testů laboratoří HUAWEI, pouze pro informaci.

Huawei FreeBuds 4

Cena: 3 490 Kč
Senzory: mikrofon, senzor nošení
Audio: přizpůsobí se uchu inteligentní aktivní potlačení hluku, potlačí hluky při hovoru
Konektivita: kompatibilita Bluetooth, BT 5.2, pop-up párování je podporováno*, simultánní připojení Bluetooth se dvěma zařízeními je podporováno
Baterie: kapacita baterie na jedno sluchátko: 30 mAh (min.)*, nabíjecí pouzdro: 410 mAh (min.)*
Přehrávání: přehrávání hudby na 1 nabití: 4 hodiny (s deaktivovaným ANC)**, 2,5 hodiny (s povoleným ANC)**, přehrávání hudby s nabíjecím pouzdrem: 22 hodin (s deaktivovaným ANC)**, 14 hodin (s povoleným ANC)**
Doba nabíjení: přibližně 1 hodina pro sluchátka (v nabíjecím pouzdře)**, asi 1 hodina pro nabíjecí pouzdro (drát, bez sluchátek)**
Hmotnost: přibližně 4,1 g
*Standardní hodnota. Skutečná kapacita se může mírně lišit. Tato kapacita je nominální kapacita baterie. Skutečná kapacita baterie pro každý jednotlivý telefon může být mírně nad nebo pod nominální kapacitou baterie.
**Na základě výsledků testů laboratoří HUAWEI, pouze pro informaci.

1. 8. 2021 0 komentáře

Nezařazené

Tai chi můžete cvičit do sta let. Pomůže bolavým kloubům a zůstat fit

od Karolína Hornová 31. 7. 2021

autor Karolína Hornová

Cvičení, ale také bojové umění a filozofie, založená na harmonii protikladů. Tai chi uklidní mysl, pomůže nám se lépe soustředit, ale dokáže snížit krevní tlak, léčit srdce a pomůže bolavým kloubům. Pojďme zjistit, co přesně je tai chi, jak dokáže léčit a proč ho cvičit až do sta let.

Tai chi jako původně bojové umění

Tai chi je původně bojové umění, vycházející (podobně jako tradiční čínská medicína) z taoistického učení, úzce spjatého s postavou čínského filozofa Lao-c‘. Jeho název pochází z čínštiny, a proto se můžeme setkat hned s několika přepisy: tai-či, tchaj-ťi, taiji a další. Všechny ale označují tutéž skutečnost a v tomto článku se budeme držet výrazu „tai chi“, který je na internetu nejčastější.

Celý název tchaj-ťi čchüan je definován jako styl bojového umění založený na principu extrémní polarity, spočívající ve střídání protikladných prvků jin a jang. Výraz tai chi označuje ve filozofii „nejzazší mez“, vesmír – tedy stav rovnováhy principů jin a jang v těle. Cílem cvičení je se této rovnováze přiblížit pomocí nekonečného pohybu protikladných cviků (tzv. forem).

Původně bylo tai chi a další bojová umění výsadou mnichů, ale v 18. století získala silný zájem laiků – i z důvodu zákazu vlastnictví zbraní a potřeby lidí naučit bránit se „vlastním tělem“. V této době se začaly profilovat jednotlivé styly tai chi (Čchen, Jang, Wu, Wuu, Sun), pojmenované podle jejich zakladatelů a známé dodnes. Spolu s nimi se mezi „obyčejný lid“ dostávala i filozofie.

Cvičení, umění, filozofie i životní styl

Tai chi je v dnešním západním světě bráno především jako cvičení a určitý způsob nastavení mysli. Protože vychází z bojového umění, najdeme v jeho sestavách mnohé cviky, spjaté s „přípravou na boj“ (fyzickou i mentální). Každá tělesná aktivita (třeba i běh nebo posilování) souvisí i s psychikou, nastavení mysli a motivací. K těm se někdy musíme individuálně dopracovávat, hledat je.

V případě tai chi je práce s myslí přímo součástí cvičení – nelze se jí vyhnout a „dělat jen ty pohyby“. Při cvičení je potřeba se maximálně koncentrovat. Z laického pohledu se totiž tai chi může zdát jako „jen takové mávání“, nicméně jde o nezvyklé pohyby, při nichž se každá končenina pohybuje v jiné ose. Musíme „vypnout“, abychom byli schopni končetiny v jednotlivých cvicích koordinovat.

Pohyb, kterým čerpáte energii

Zpočátku ono „vypnutí“ může být náročné, protože budeme mít pocit, že musíme nad každým cvikem usilovně přemýšlet. Ale tak to není – cílem je dosáhnout harmonie mysli a naučit tělo pracovat na trošku jiném principu, v harmonii s přírodou. Nesnažit se dělat cviky „na sílu“ je správnou cestou k cíli, k dosažení tzv. „kung fu“ – dokonalost, mistrovství, správně provedené cvičení.

Taoistická filozofie (ale právě i tradiční čínská medicína) pracuje s energiemi. Správně bychom při cvičení tai chi neměli energii vynakládat, ale naopak ji získávat. Tai chi je příprava, prevence – rozpouští stres, učí nás bojovat proti „vnitřnímu nepříteli“ (strach, vytěsněná traumata a vnitřní obavy), ale i některým civilizačním chorobám, které souvisejí se stresem a časovým tlakem.

Proč je tai chi tak pomalé?

Další mýtus, který je dán naším „západním“ smýšlením, říká, že cvičení musí mít dynamiku, rychlost, sílu…jinak to nedává smysl. Tai chi tuto domněnku vyvrací: Čím pomalejší, plynulejší a harmoničtější pohyby, tím lépe dostaneme energii tam, kam je potřeba. Cviky a sestavy učí správnému postoji, udržení rovnováhy a pohybům, které zapojují ty správné svalové partie a nikoli klouby.

I proto je tai chi vhodné ve vyšším věku, ale také jako kompenzační cvičení, nebo rehabilitace pro ty, kteří se potřebují rozhýbat po úrazu. To ale neznamená, že to je „brnkačka“! Už při základním postoji s mírně pokrčenýma nohama a podsazenou pánví netrénovaní jedinci brzy ucítí nohy a další svaly. Tehdy je důležité se nezatínat, ale naopak uvolnit a soustředit se na typické dýchání do břicha.

Tai-chi snižuje krevní tlak a uvolňuje mysl

Když u nás někdo ve vyšším věku cvičí, stává se často terčem chvály a respektu. Východní filozofie životního stylu cvičení berou jako přirozenost a jeden ze stupňů na cestě k dlouhověkosti – dobře tento přístup ilustruje třeba citace z knihy Su-wen níže. V praxi to v případě tai chi znamená především pozitivní vliv na kardiovaskulární systém.

Tato loňská studie potvrdila preventivní účinky tai chi u osob s vyšším rizikem kardiovaskulárních chorob – prokázala, že cvičení snižuje stres, úzkosti a depresivní stavy, které tyto pacienty ohrožují. Další studie zkoumala dvě skupiny lidí s hypertenzí, přičemž u skupiny, která pravidelně cvičila, došlo ke snížení krevního tlaku. Tai chi je také vhodným „startovacím“ cvičením pro kardiaky s nadváhou.

Cvičení jako návrat k přirozenosti Kniha Su-wen („Kniha základních otázek“, 1. stol. př. n. l), součást základního kánonu tradiční čínské medicíny:Rozhovor Žlutého císaře a nebeského mistra Čchi Poa:
Rozhovor Žlutého císaře a nebeského mistra Čchi Poa: „Slyšel jsem, že za dávných časů se všichni lidé dožívali sta i více let a přece jejich pohyby neochably. Dnes lidé dosáhnou padesátky a jejich pohyby už jsou malátné. Je dnes jiný svět, nebo už lidé ztratili schopnost žít přirozeně?“
Čchi Po odpověděl: „V dávných dobách ti, kteří znali pravou Cestu, respektovali přirozené střídání jinu a jangu a dokázali s ním sladit svůj způsob života. V jídle byli střídmí, pravidelně střídali pohyb a odpočinek, za ničím se nepachtili a nevyčerpávali se přílišnou prací ani nezřízeným sexuálním životem. Dokázali tak dosáhnout harmonie těla a ducha i naplnit člověku daný věk, který čítal více než sto roků. Teprve potom odcházeli z tohoto světa.

Cvičení jako návrat k přirozenosti Kniha Su-wen („Kniha základních otázek“, 1. stol. př. n. l), součást základního kánonu tradiční čínské medicíny:Rozhovor Žlutého císaře a nebeského mistra Čchi Poa:

Rozhovor Žlutého císaře a nebeského mistra Čchi Poa: „Slyšel jsem, že za dávných časů se všichni lidé dožívali sta i více let a přece jejich pohyby neochably. Dnes lidé dosáhnou padesátky a jejich pohyby už jsou malátné. Je dnes jiný svět, nebo už lidé ztratili schopnost žít přirozeně?“

Čchi Po odpověděl: „V dávných dobách ti, kteří znali pravou Cestu, respektovali přirozené střídání jinu a jangu a dokázali s ním sladit svůj způsob života. V jídle byli střídmí, pravidelně střídali pohyb a odpočinek, za ničím se nepachtili a nevyčerpávali se přílišnou prací ani nezřízeným sexuálním životem. Dokázali tak dosáhnout harmonie těla a ducha i naplnit člověku daný věk, který čítal více než sto roků. Teprve potom odcházeli z tohoto světa.

Jak si „zadělat“ na vitální stáří

Tai chi rozhodně není žádné „parkové cvičení pro důchodce“, i když tak na první pohled může vypadat. Cvičící skupinky bývají často věkově velmi smíšené, což poukazuje na dvě věci – tai chi je aktivitou stírající věkové rozdíly, a zároveň cvičením, kterému se můžeme věnovat dlouhodobě a využít ho jako způsob, jak udržet tělo v kondici, a jako prevenci zranění (třeba při jiných sportech).

Pravidelné cvičení tai chi udržuje pružnost šlach a svalů, zbavuje bolesti zad a kloubů (protože zpevňuje svaly v jejich okolí), protahuje opomíjené svalové skupiny a pomáhá nám zůstat soustředění. Sestavy cviků (ta základní má 37 pohybů) pomáhají i cvičit paměť. Cvičit můžeme dokonce i po úrazu – existují různé přizpůsobené sestavy a dokonce i sestava pro vozíčkáře.

Jak začít: Pozvolna a s učitelem

Důvodů, proč s tai chi začít, je mnoho. Dalším aspektem je i cvičení v kolektivu a získání nových přátel, se kterými se můžete vzájemně inspirovat. Tai chi není o soutěžení, ale spíše o zdokonalování sebe sama – i to se ale dělá mnohem lépe za podpory stejně naladěných lidí. Zůstává otázka – jak začít? Existuje spousta návodů na internetu, ale pro začátečníky je ideální skupinka s lektorem.

Lektor, nebo chcete-li mistr, vám vysvětlí základy techniky pohybů a dýchání, „zasvětí“ vás do filozofie kolem tai chi a také vám pomůže najít správný směr – styl Čchen je kvůli zařazení spíše nižších postojů mnohem náročnější (i na fyzičku) než například Jang. Zkušení „cvičenci“ také radí si na začátek vyzkoušet více kurzů a lektorů a vybrat si, co vám osobně bude sedět.

Zní to jako otřepaná fráze, ale tai chi je víc než cvičení. Je to i životní styl, ve kterém se může najít každý. Není to žádné „ezo“ a není potřeba v nic věřit – na začátek stačí nebýt skeptický k zákonům přírody a energiím, které z ní vlastně (vědomě i nevědomě) čerpáme všichni. Proč nezkusit přirozené působení sil využít naplno a zjistit, co všechno naše tělo (ještě) dokáže?

31. 7. 2021 0 komentáře

Cyklistika Cyklodoplňky

Jak se zbavit bolesti při sezení na kole. Sedlo, nastavení, oblečení, cviky a mazat

od Martin Kubala 30. 7. 2021

autor Martin Kubala

Ono se snadno řekne, sednout na kolo a jet, když někdy člověk od bolesti nevydrží ani na židli. O tom, co všechno může způsobovat nepříjemnosti spojené s dobou strávenou v cyklistickém sedle, jsme napsali pár obecných vět, které ale mohou pomoct. Proč?

Nečekejte konkrétní rady, neboť otázka optimálního posedu na kole je silně individuální záležitost. Máte-li však při delších jízdách opakované problémy, možná vám tento článek pomůže najít odpověď na to, kde všude lze hledat příčinu.

Sedlo

Začněme od hlavy. Jedním z klíčových prvků je správně zvolený typ, rozměr a tvar sedla. Typ se odvíjí od vašeho pohlaví a jízdního kola (MTB, gravel, silnice) a zde je možnost volby jasně daná.

S rozměrem už je to komplikovanější, neboť ten se počítá podle vzdálenosti vašich sedacích kostí. Podotýkám, že vzdálenost sedacích kostí není shodná s optimálním rozměrem sedla, je proto vhodné investovat pár stokorun a nechat se změřit ve specializovaných prodejnách, kde vám zároveň doporučí i sedla odpovídající vašim parametrům.

Poslední neznámou u sedla zůstává jeho tvar, který se doporučuje podle ohebnosti vaší páteře, kdy pro ohebnou páteř se doporučují spíš plochá sedla, pro neohebnou prohnutá sedla s mírným zvýšením v zadní části pro oporu sedacích kostí.

Co se týče finálního výběru, tak tady je každá rada drahá a jediné, co lze doporučit, je mít možnost si sedlo před koupí vyzkoušet. Snadno se to napíše, hůř se to provádí v praxi, takže je docela možné, že i vy skončíte mezi inzerenty nabízejícími po bazarech několik zánovních sedel s textem “v perfektním stavu, dvakrát jeté, nevyhovuje”.

Kraťasy

Bez odpovídajícího cyklo oblečení je představa pohodlné jízdy delší třiceti minut naprostou utopií. Pro pohodlný posed bez negativních dopadů na sedací partie jsou vhodné kraťasy stejně důležité jako sedlo. Na co se při jejich výběru zaměřit?

Kromě správné velikosti by kraťasy měly mít především tlumicí sedlo z antibakteriálního materiálu, které by mělo odpovídat vašemu jízdnímu zaměření, ploché švy, které umožní lépe kopírovat vaši pokožku a od věci nejsou ani protiskluzové lemy na koncích nohavic, které zabraňují jejich vyhrnování.

Posed

Příliš dlouhý představec, velká hloubka oblouku řidítek, špatně nastavený sklon sedla, to vše může během jízdy způsobovat zvýšený tlak na citlivé partie a vy můžete marně přemýšlet nad tím, jaké sedlo si zvolit, aby vaše jízdní utrpení skončilo, když podstata problému spočívá úplně jinde.

Nastavení posedu je komplexní záležitost, kterou by výkonnostní anebo náruživí cyklisté měli absolvovat ve speciálně vybavených laboratořích. Cena se pohybuje v řádu tři až pět tisíc korun. Kromě nastavení optimální výšky sedla a jeho sklonu se zde vyhodnocuje i optimální velikost rámu, délka představce, šířka a tvar řídítek.

Tato nastavení se provádějí na základě vašich parametrů jako jsou výška, délka končetin, délka trupu, ohebnost páteře, jízdní styl (sportovní, rekreační), zaměření (silnice, MTB) a také ambice a po jeho absolvování budete mít stoprocentní jistotu, že váš pojízdný miláček je připraven přesně pro vás.

Nikdy nekopírujte nastavení posedu podle profesionálů, byť by to bylo podle někoho, kdo vypadá jako vaše identické dvojče. Jsou značné rozdíly v nastavení pro hobby jezdce, kde se klade větší důraz na pohodlí, oproti profesionálům, kde hraje značnou roli aerodynamika, a kteří, narozdíl od drtivé většiny z nás, jsou schopni bez sebemenších problémů absolvovat několika hodinovou jízdu v aerodynamické poloze. Cyklistika zdaleka není jen o nohách.

Obuv

Zde se jen krátce zmíníme o jedné z možných příčin problémů v sedací oblasti. Používáte-li nevhodnou obuv, může to mít za následek bolest v oblasti chodidel, kterou se budete snažit kompenzovat odlehčením a přenesením zátěže právě do sedacích partií. Je proto dobré mít na mysli, že pokud vás při jízdě “tlačí bota“ a zároveň „bolí zadek”, může to mít vzájemnou souvislost.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat nastavení kufrů cyklistických treter. Pokud nemáte při jejich montáži stoprocentní jistotu, nechte si v zámcích pedálů určitou vůli, aby mohla vaše chodidla alespoň trošku cestovat do stran. Vyhnete se tak v případě špatného nastavení riziku přetížení exponovaných partií, které může vyústit v zánět anebo svalové zranění. Stejně jako u posedu platí, že nejlepším řešením je svěřit tuto záležitost odborníkům.

Strečink

Pokud vás během jízdy pobolívá koleno, záda, za krkem, občas zabrní v prstech, nemusí to být nutně známka špatně nastaveného posedu nebo nevhodně zvoleného sedla. Může se jednat pouze o nedostatečnou elasticitu vašeho svalstva z důvodu zanedbávání strečinku.

Sedací partie v ideálním případě svou plochou rovnoměrně kopírují tvar sedla. Pokud v některých částech vašeho těla dochází ke zvýšenému, místy až v bolest přecházejícímu napětí, může se jednat o důsledek zkrácení některé ze svalových skupin. Charakteristické jsou časté bolesti v bederní oblasti, kdy se jezdec za jízdy musí “rovnat o řidítka”.

Stejně tak mohou způsobovat nepříjemné bolesti i disbalance vašeho těla. V obou případech je vhodná návštěva fyzioterapeuta (sportovně zaměřeného), který vám pomůže odhalit skutečnou příčinu problémů a zároveň doporučí případné kompenzační cviky.

Pokud problémy nemáte, doporučuje se z preventivního hlediska provádět strečink. Nemusí jít o nic složitého, stačí dva až třikrát týdně 20 minut anebo alespoň krátké pětiminutové protažení vždy tři až šest hodin po jízdě. Jak jste flexibilní nebo zkrácení si můžete vyzkoušet pomocí těchto testů.

Hygiena

Ihned po dojezdu domů všechno sundat a do sprchy. Mějte na paměti tohle pravidlo, pokud se chcete vyhnout nepříjemnostem v podobě opruzenin a vyrážek. Zní to sice jako samozřejmost, ale v případě, kdy přijedete po celodenním výletu hladoví jako vlci, naházíte do sebe dva a půl oběda, mohou se vám zavřít oči dříve, než dorazíte do koupelny.

Častým nešvarem je také po cyklovýletu na horách sednout rovnou do auta a propocené oblečení převléknout až doma. Nutno podotknout, že i v čistém těsně přiléhavém cyklistickém oblečení je pro vaší pokožku dvouhodinové sezení v autě dost velké trauma.

Cyklistické krémy a masti

Někdy se ale potížím nevyhnete a při pravidelném ježdění je otázkou času, kdy vám v oblastech, kam oko nedohlédne, vyraší nějaký nezbeda. V tomto případě je většinou pozdě a kromě tradičních hojivých přípravků je nejúčinnějším pomocníkem několikadenní klid.

Značná část cyklistických přípravků se právě z tohoto důvodu věnuje převážně prevenci některých neduhů, a ať už nesou jakýkoliv přívlastek (proti zánětům, proti otokům apod), je třeba mít na mysli, že jde o masti zabraňující jejich vzniku, nikoliv o léčiva. Je proto žádoucí, patříte-li do skupiny s citlivější pokožkou, je používat preventivně. Stručně řečeno, cyklistické masti fungují jako protipožární nátěr zamezující šíření ohně. Když už však začne hořet, tak vám již nepomůže začít narychlo natírat krovy.

30. 7. 2021 0 komentáře

Novější příspěvky

Starší příspěvky